Ko e Taua Leʻo ʻOku Fanongonongo Ai ʻa e Puleʻanga ʻo Sihová—2012
w12 9/15 p. 3-7
Founga ʻE Hoko ʻo Ngata Ai ʻa e Māmani ko Ení
“ʻOku ʻikai te mou ʻi he fakapoʻulí, ke maʻungamālie ai kimoutolu ʻe he ʻahó ʻo hangē ko haʻane hoko ia ki ha kau kaihaʻá.”—1 TES. 5:4.
1. Ko e hā te ne tokoniʻi kitautolu ke tau hanganaki leʻo pea fekuki mo e ngaahi ʻahiʻahí?
ʻE VAVÉ NI ke hoko ha ngaahi meʻa mahuʻinga lahi. ʻOku fakapapauʻi ʻe hono fakahoko ʻo e ngaahi kikite ʻa e Tohi Tapú ʻa e foʻi moʻoni ko ení, ko ia ʻoku fiemaʻu ke tau hanganaki leʻo. Ko e hā te ne tokoniʻi kitautolu ke fai iá? ʻOku ekinaki mai ʻa e ʻapositolo ko Paulá ke “hanganaki fakahanga hotau matá . . . ki he ngaahi meʻa ʻoku taʻehāmaí.” ʻIo, ʻoku fiemaʻu ke tau manatuʻi ko hotau pale ʻo e moʻui taʻengatá, ʻe ʻi hēvani pe ʻi māmani. Hangē ko ia ʻoku fakahaaʻi mai ʻi he potutohí, naʻe tohi ʻe Paula ʻa e ngaahi lea ko ení ke fakalototoʻaʻi hono kaungātuí ke nau tokangataha ki he ola fakafiefia ʻo ʻenau ʻalunga faitōnungá. Ko hono fai iá ʻe toe tokoniʻi ai kinautolu ke nau fekuki mo e ngaahi ʻahiʻahí mo e fakatangá.—2 Kol. 4:8, 9, 16-18; 5:7.
2. (a) Ke tauhi ke tuʻumaʻu ʻetau ʻamanakí, ko e hā kuo pau ke tau faí? (e) Ko e hā te tau lāulea ki ai ʻi he kupu ko ení mo e kupu hoko maí?
2 Ko e ekinaki ʻa Paulá ʻoku ʻi ai ha tefitoʻi moʻoni mahuʻinga: Ke tauhi ke tuʻumaʻu ʻetau ʻamanakí, kuo pau ke tau sio fakalaka atu ʻi he ngaahi meʻa ʻoku ʻi muʻa pē ʻiate kitautolú. ʻOku fiemaʻu ke tau tokangataha ki he ngaahi meʻa mahuʻinga ʻoku kei taʻehāmaí. (Hep. 11:1; 12:1, 2) Ko ia ai, tau lāulea ki he ngaahi meʻa ʻe hongofulu ʻi he kahaʻú ʻa ia ʻoku felāveʻi vāofi mo ʻetau ʻamanaki ki he moʻui taʻengatá.a
KO E HĀ ʻE HOKO KI MUʻA PĒ ʻI HE NGATAʻANGÁ?
3. (a) Ko e hā e meʻa ʻoku teʻeki ai ke hoko ʻoku lave ki ai ʻi he 1 Tesalonaika 5:2, 3? (e) Ko e hā ʻe fai ʻe he kau taki fakapolitikalé, pea ko hai ʻe kau mo kinautolú?
3 Ko e taha ʻo e meʻa ʻe hoko ʻi he kahaʻú ʻoku lave ki ai ʻa Paula ʻi heʻene tohi ki he kau Tesalonaiká. (Lau ʻa e1 Tesalonaika 5:2, 3.) ʻOkú ne tohoakiʻi ʻa e tokangá ki he “ʻaho ʻo Sihová.” Hangē ko ia ʻoku ngāueʻaki hení, ko e “ʻaho ʻo Sihová” ʻoku lave ia ki he vahaʻa taimi ʻe kamata ʻi hono fakaʻauha ʻa e lotu loí pea ʻe aʻu ki hono tumutumú ʻi he tau ʻo ʻĀmaketoné. Kae kehe, ki muʻa pē ʻi he kamata ʻa e ʻaho ko ia ʻo Sihová, ko e kau taki ʻo e māmaní te nau pehē “Melino mo e malu!” ʻE lave nai eni ki he meʻa ʻe taha pe ko ha ngaahi holongā meʻa. ʻOku fakakaukau ʻa e ngaahi puleʻangá ʻoku nau ofi ki hono fakaleleiʻi ʻa e niʻihi ʻo ʻenau ngaahi palopalema lalahí. Fēfē ʻa e kau taki lotú? Ko e konga kinautolu ʻo e māmaní, ko ia ʻoku malava ke nau kau mo e kau taki fakapolitikalé. (Fkh. 17:1, 2) ʻE hoko ʻa e haʻa faifekaú ʻo faʻifaʻitaki ki he kau palōfita loi ʻo Siuta ʻo e kuonga muʻá. Naʻe lea ʻa Sihova ʻo fekauʻaki mo kinautolu: “[ʻOku nau] pehe, ‘ʻOku ʻi ai ʻa e melino! ʻOku ʻi ai ʻa e melino!’ ʻi he ʻikai ke ʻi ai ha melinó.”—Sel. 6:14, NW;23:16, 17.
4. ʻI he ʻikai hangē ko e faʻahinga ʻo e tangatá fakalūkufua, ko e hā ʻoku tau ʻiloʻí?
4 Tatau ai pē pe ko hai ʻe kau ʻi he pehē “Melino mo e malu!” ko e meʻa ko iá ʻe fakahaaʻi ko e ʻaho ʻo Sihová ʻoku teu ke kamata. Ko ia ai naʻe lava ʻa Paula ke pehē: “Fanga tokoua, ʻoku ʻikai te mou ʻi he fakapoʻulí, ke maʻungamālie ai kimoutolu ʻe he ʻahó ʻo hangē ko haʻane hoko ia ki ha kau kaihaʻá, he ko e ngaahi foha kotoa kimoutolu ʻo e māmá.” (1 Tes. 5:4, 5) ʻI he ʻikai hangē ko e faʻahinga ʻo e tangatá fakalūkufua, ʻoku tau ʻiloʻi ʻa e ʻuhinga Fakatohitapu ʻo e ngaahi meʻa lolotongá. ʻE mātuʻaki anga-fēfē hono fakahoko ʻa e kikite ko ení fekauʻaki mo e pehē “Melino mo e malu!”? Kuo pau ke tau tatali pea sio. Ko ia ai, tuku ke tau fakapapauʻi ke “nofoʻaki ʻāʻā mo tauhi maʻu ʻetau fakakaukau leleí.”—1 Tes. 5:6; Sēf. 3:8.
“KO HA KUINI” ʻOKÚ NE FAKAFUOFUAHALAʻI HONO NGAAHI FAINGAMĀLIÉ
5. (a) ʻE anga-fēfē kamata ʻa e “mamahi lahi”? (e) Ko hai ʻa e “kuini” te ne fakafuofuahalaʻi hono ngaahi faingamālie ke haó?
5 Ko e hā ʻa e meʻa kei taʻehāmai ʻe fakahoko hono hokó? Naʻe pehē ʻe Paula: “ʻI he taimi pē ʻoku nau pehē ai: “Melino mo e malu!” ʻe hoko fakafokifā mai leva ʻa e fakaʻauhá ʻi he taimi pē ko iá kiate kinautolu.” Ko e ʻuluaki konga ʻo e ‘fakaʻauha fakafokifā’ ko ení ko e ʻohofi ʻo “Pāpilone ko e Lahi,” ʻa e ʻemipaea ʻi māmani ʻo e lotu loí, ʻa ia ʻoku toe ʻiloa ko e “fefine paʻumutú.” (Fkh. 17:5, 6, 15) Ko e ʻohofi ko ia ʻo e founga lotu loi kotoa pē, kau ai ʻa e Puleʻanga-Haʻa-Kalisitiané, ko e kamata ia ʻo e “mamahi lahi.” (Māt. 24:21; 2 Tes. 2:8) Ki he tokolahi, ko e meʻa ko ení ʻe hoko fakafokifā mai ia. Ko e hā hono ʻuhingá? Koeʻuhí ʻi he aʻu ki he tuʻunga ko iá, ʻe vakai papau ai ʻa e fefine paʻumutú kiate ia tonu “ko ha kuini” ʻa ia ‘ʻe ʻikai ʻaupito te ne sio ʻi he mamahí.’ Ka te ne ʻiloʻi fakafokifā ʻokú ne fakafuofuahalaʻi hono ngaahi faingamālie ki he haó. ʻE kiʻi tafiʻi vave atu ia, ʻo hangē “ʻi he ʻaho pē tahá.”—Fkh. 18:7, 8.
6. ʻE fakaʻauha ʻa e lotu loí ʻe hai?
6 Naʻe fakapapauʻi ʻe he Folofola ʻa e ʻOtuá ʻa e tokotaha ʻohofi ʻo e fefine paʻumutú ko ha “manu fekai” ʻoku “meʻatui ʻe hongofulu.” Ko hano ako ʻo e tohi Fakahaá ʻoku fakahaaʻi mai ai ko e manu fekaí ʻoku ʻuhinga ia ki he Ngaahi Puleʻanga Fakatahatahá (UN). Ko e “meʻatui ʻe hongofulu” ʻokú ne fakafofongaʻi ʻa e ngaahi mafai fakapolitikale lolotonga kotoa pē ʻoku nau poupou ki he “manu fekai lanu kula ʻahoʻaho” ko ení.b (Fkh. 17:3, 5, 11, 12) ʻE fakatupu maumau fēfē ʻa e ʻohofí? ʻE kaihaʻasi ʻe he ngaahi puleʻanga ʻo e UN ʻa e koloa ʻa e fefine paʻumutú, fakaeʻa hono anga moʻoní, keina ia, pea “tutu fakaʻaufuli ia.” Ko hono fakaʻauha iá ʻe aofangatuku.—Lau ʻa eFakahā 17:16.
7. Ko e hā te ne kamataʻi ʻa e ʻohofi ʻe fai ʻe he “manu fekaí”?
7 ʻOku toe fakahaaʻi ʻe he kikite ʻa e Tohi Tapú ʻa e meʻa te ne kamataʻi ʻa e ʻohofi ko ení. ʻI ha founga ʻe ʻai ai ʻe Sihova ki he loto ʻo e kau taki fakapolitikalé “ke nau fakahoko ʻa ʻene fakakaukaú,” tautefito ki hono fakaʻauha ʻa e fefine paʻumutú. (Fkh. 17:17) ʻOku hokohoko atu ʻa e lotu fakalanga taú ʻenau hoko ko ha mālohi fakatupu maumau ʻi he māmaní; ko ia ai, ʻe ongoʻi nai ʻe he ngaahi puleʻangá ko hono fakaʻauha ʻa e fefine paʻumutú ko ha lelei fakapuleʻanga pē ia maʻanautolu. Ko e moʻoni, ʻi he taimi ʻe ʻoho ai ʻa e kau pulé, te nau fakakaukau ko ʻenau fakahoko pē ʻe kinautolu ʻenau “fakakaukau pē tahá.” Kae kehe, ʻi hono moʻoní, ʻoku nau hoko ko e meʻangāue ʻa e ʻOtuá ki hono fakaʻauha ʻosiʻosingamālie ʻa e lotu loí kotoa. Ko ia, ʻi ha maliu fakafokifā ʻo e faʻufaʻu fakafufuú, ko e konga ʻe taha ʻo e fokotuʻutuʻu ʻa Sētané te ne ʻohofi ʻa e konga ʻe taha, pea ʻe ʻikai toe ʻi ai ha mālohi ʻo Sētane ke ne taʻofi ia.—Māt. 12:25, 26.
KO HA ʻOHOFI ʻO E KAKAI ʻA E ʻOTUÁ
8. Ko e hā ʻa e ʻohofi ʻe fai ʻe “Koki ʻo e fonua ko Mekoki”?
8 Hili hono fakaʻauha ʻa e lotu loí, ko e kau sevāniti ʻa e ʻOtuá te nau kei “nofo nonga” ʻo “taʻe hanau ʻa.” (ʻIsi. 38:11, 14) Ko e hā ʻe hoko ki he kulupu ʻo e kakai hā ngali taʻemaluʻi ko ení ʻoku nau hokohoko atu ke lotu kia Sihová? ʻOku hā te nau hoko ko e tāketi kinautolu ʻo hano ʻohofi fakaʻaufuli ʻe he “fuʻufuʻunga kakai.” ʻOku fakamatalaʻi ʻe he Folofola ʻa e ʻOtuá ʻa e meʻa ko iá ko e ʻohofi ʻe fai ʻe “Koki ʻo e fonua ko Mekoki.” (Lau ʻa eʻIsikeli 38:1, 2,15, 16.) ʻOku totonu ke fēfē ʻetau vakai ki he ʻohofi ko iá?
9. (a) Ko e hā ʻa e tokanga tefito ʻa ha Kalisitiane? (e) Ko e hā ʻa e ngaahi sitepu ʻoku totonu ke tau fai he taimí ni ke ʻai ke mālohi ʻetau tuí?
9 Ko hono ʻilo ki muʻa ʻa e ʻohofi ko eni ʻo e kakai ʻa e ʻOtuá ʻoku ʻikai ke ʻai ai kitautolu ke tau fuʻu loto-moʻua. Ka, ko ʻetau tokanga tefitó ʻoku ʻikai ko hotau fakamoʻuí tonu, ka ko hono fakamāʻoniʻoniʻi ʻa e huafa ʻo Sihová pea mo hono fakatonuhiaʻi ʻa hono tuʻunga-haú. Ko e moʻoni naʻe talaki ʻe Sihova ʻo laka hake ʻi he tuʻo 60: “Ke mou ʻilo ko Sihova au.” (ʻIsi. 6:7) Ko ia ai, ʻoku tau fakatuʻotuʻa atu mo e mahuʻingaʻia lahi ki hono fakahoko ʻo e tafaʻaki tuʻu-ki-muʻa ko ia ʻo e kikite ʻa ʻIsikelí, ʻo falala “ʻoku ʻiloʻi ʻe Sihova ʻa e founga ke fakahaofi ai ʻa e kakai anga-līʻoa fakaʻotuá mei he ʻahiʻahí.” (2 Pita 2:9) Lolotonga iá, ʻoku fiemaʻu ke tau ngāueʻaki ʻa e faingamālie kotoa pē ke ʻai ke mālohi ʻetau tuí koeʻuhí ke tau malava ai ʻo tauhi maʻu ʻetau anga-tonu kia Sihová ʻo tatau ai pē pe ko e hā ʻa e ngaahi ʻahiʻahi te tau fehangahangai nai mo iá. Ko e hā ʻoku totonu ke tau faí? ʻOku totonu ke tau lotu, ako ʻa e Folofola ʻa e ʻOtuá mo fakalaulauloto ki ai, pea vahevahe ʻa e pōpoaki ʻo e Puleʻangá ki he niʻihi kehé. ʻI he fai peheé, te tau tauhi maʻu ai ʻetau ʻamanaki ʻo e moʻui taʻengatá ke mālohi, hangē “ha taula.”—Hep. 6:19; Saame 25:21.
ʻE PAU KE ʻILO ʻE HE NGAAHI PULEʻANGÁ KIA SIHOVA
10, 11. Ko e hā te ne fakaʻilongaʻi ʻa e kamata ʻa ʻĀmaketoné, pea ko e hā ʻe hoko he lolotonga ʻo e taimi ko iá?
10 Ko e hā ʻa e meʻa mahuʻinga lahi ʻe kamataʻi ʻi hono ʻohofi ko ia ʻa e kau sevāniti ʻa Sihová? Ko Sihova, fakafou ʻia Sīsū mo e ngaahi kau tau fakahēvaní, te nau kau mai ki Heʻene kakaí. (Fkh. 19:11-16) Ko e kau mai ko iá ʻe hoko ia ʻi he “tau ʻo e ʻaho lahi ʻo e ʻOtuá ko e Māfimafi-Aoniú”—ʻa ʻĀmaketone.—Fkh. 16:14, 16.
11 ʻI he fekauʻaki mo e tau ko iá, ʻoku talaki ʻe Sihova fakafou ʻia ʻIsikeli: “Te u ui mai ʻa e heleta ki hoku ngaahi moʻunga ke fai mo [Koki]—ko Atonai Sihova ia mei he Taʻehamai: ʻe fepatosi ʻa e heleta ʻa e mo e.” ʻI heʻenau hahaká, ko e faʻahinga ʻi he faʻahi ʻa Sētané te nau fetoʻoaki pea te nau fetāʻaki pē kinautolu ʻi heʻenau faʻahí—sōtia ki he sōtia. Kae kehe, ʻoku toe hoko mai ʻa e fakaʻauha kia Sētane. ʻOku pehē ʻe Sihova: “Te u fakaʻuha ʻa e afi mo e makavela [kia Koki] mo hono ngaahi vahengatau, pea mo e ngaahi kakai lahi ʻoku kau mo ia.” (ʻIsi. 38:21, 22) Ko e hā e ikuʻanga ʻo e ngāue fakaʻotua ko ení?
12. ʻE pau ke ʻiloʻi ʻe he ngaahi puleʻangá ʻa e hā?
12 Kuo pau ke ʻiloʻi ʻe he ngaahi puleʻangá ko ʻenau ʻulungia ngalivalé ʻe fakahoko ia ʻe he tuʻutuʻuni ʻa Sihova tonu. Pea, hangē ko ia naʻe fai ʻe he kau ʻoho ʻa ʻIsipite motuʻá ʻa ia naʻa nau tulimui ʻi he kau ʻIsilelí ʻi he Tahi Kulokulá, ko e ngaahi kongakau ʻa Sētané te nau kalanga nai ʻi he fāivavale: “Ko Sihova ʻoku tau maʻanautolu”! (ʻEki. 14:25) ʻIo, ʻe pau ke ʻiloʻi ʻe he ngaahi puleʻangá ʻa Sihova. (Lau ʻa eʻIsikeli 38:23.) ʻOku tau ofi fēfē ki he kamata ʻo e ngaahi meʻa hokohoko ko ení?
ʻE ʻIKAI TOE TUPU HAKE HA HAU ʻI MĀMANI
13. Ko e hā ʻoku tau ʻilo fekauʻaki mo e konga hono nima ʻo e ʻīmisi ʻoku fakamatalaʻi ʻe Tanielá?
13 Ko ha kikite ʻi he tohi Tanielá ʻokú ne fakamafeia kitautolu ke fokotuʻu ko fē feituʻu ʻoku tau ʻi ai ʻi he tukuʻau mai ʻa e taimí. ʻOku fakamatalaʻi ʻe Taniela ha ʻīmisi ʻoku fōtunga fakaetangata ʻoku faʻuʻaki ʻa e ngaahi mētale kehekehe. (Tan. 2:28, 31-33) ʻOkú ne fakafofongaʻi ʻe ia ʻa e ngaahi hau hokohoko ʻi māmani ʻa ia kuo ʻi ai ʻenau tākiekina lahi ʻi he kakai ʻa e ʻOtuá, ʻi he kuohilí mo e lolotongá ni. Ko kinautolu ia ʻa Pāpilone, Mītia-Pēsia, Kalisi, Loma—mo e fakaʻosí, ʻi hotau taimí, ko ha hau ʻi māmani ʻe taha. ʻOku fakahaaʻi mei hano ako ʻa e kikite ʻa Tanielá ko e hau ʻi māmani fakaʻosi ko ení ʻoku fakatātaaʻi ia ʻi he ʻīmisí ko e vaʻe mo e louhiʻi vaʻe. Lolotonga ʻa e Tau I ʻa Māmaní, ko Pilitānia mo e ʻIunaite Seteté naʻá na faʻu ha hoa ngāue makehe. ʻIo, ko e konga hono nima ʻo e ʻīmisi ʻa Tanielá ko e Hau ʻi Māmani ʻo Pilitānia-ʻAmeliká. ʻOku faʻu ʻe he vaʻé ʻa e konga fakaʻosi ʻo e ʻīmisí, ʻo fakahaaʻi ai ʻe ʻikai ha hau ʻi māmani fakaetangata kehe ʻe ʻasi hake. Ko hono faʻuʻaki ʻa e vaʻé mo e louhiʻi vaʻé ʻa e ʻaione mo e ʻumea ʻokú ne fakatātaaʻi ʻa e tuʻunga vaivai ʻo e Hau ʻi Māmani ʻo Pilitānia-ʻAmeliká.
14. Ko fē ʻa e hau mālohi taha ʻi māmani ʻi he taimi ʻe patō mai ai ʻa ʻĀmaketoné?
14 ʻOku fakahaaʻi ʻe he kikite tatau ko e Puleʻanga ʻo e ʻOtuá, ʻa ia ʻoku fakatātaaʻi ʻe ha fuʻu maka lahi, naʻe tā ia mei he moʻunga ʻo e tuʻunga-hau ʻo Sihová ʻi he 1914. Ko e maka ko iá ʻoku lolotonga hētolo hifo ki he tāketí—ʻa e vaʻe ʻo e ʻīmisí. ʻI ʻĀmaketone, ko e vaʻé mo e toenga ʻo e ʻīmisí ʻe haveki. (Lau ʻa eTaniela 2:44, 45.) Ko ia, ko e Hau ʻi Māmani ʻo Pilitānia-ʻAmeliká ʻe kei hoko ia ko e hau mālohi taha ʻi māmaní ʻi he patō ʻa ʻĀmaketoné. He meʻa fakafiefia ē ʻe hoko ke siotonu ʻi hono fakahoko kakato ʻa e kikite ko ení!c Ko e hā leva kuo tuku tauhi ʻe Sihova maʻa Sētané tonu?
FOUNGA ʻE FAKAFEANGAI AI ʻA E ʻOTUÁ KI HE FILI LAHÍ
15. Hili ʻa ʻĀmaketoné, ko e hā ʻe hoko kia Sētane mo ʻene kau tēmenioó?
15 ʻUluakí, ʻe pau ke siotonu ʻa Sētane mei he kamataʻangá ki he ngataʻanga ʻo hono tafiʻi atu ʻene kautahá fakakātoa ʻi he māmaní. Pea hoko leva ʻa Sētane tonu, ʻo fakahangataha ki ai ʻa e tokangá. ʻOku fakamatalaʻi mai ʻe he ʻapositolo ko Sioné ʻa e meʻa ʻe hoko maí. (Lau ʻa eFakahā 20:1-3.) Ko Sīsū Kalaisi—ʻa e “ʻāngelo . . . mo e kī ʻo e luo taʻehanotakelé”—te ne puke ʻa Sētane mo ʻene kau tēmenioó, ʻo lī kinautolu ki he luo taʻehanotakelé, ʻo tauhi kinautolu ʻi ai ʻi he taʻu ʻe 1,000. (Luke 8:30, 31; 1 Sio. 3:8) Ko e ngāue ko iá ʻoku tānaki mai ia ki he konga ʻuluaki ʻo hono laiki ʻa e ʻulu ʻo e ngatá.d—Sēn. 3:15.
16. ʻE ʻuhinga ki he hā ʻa e hoko ʻa Sētane ʻo ʻi he “luo taʻehanotakelé?”
16 Ko e hā ʻa e “luo taʻehanotakelé” ʻa ia ʻe lī ki ai ʻa Sētane mo e kau tēmenioó? Ko e foʻi lea faka-Kalisi ko e aʹbys·sos naʻe ngāueʻaki ʻe Sioné ʻoku ʻuhingá ko e “mātuʻaki pe fuʻu mātuʻaki loloto.” ʻOku toe liliu ia ko e “taʻehanongataʻanga, taʻehanotakele,” pea “ʻatāloa taʻengata.” Ko ia ai, ko ha feituʻu ia ʻoku ʻikai ʻaupito ke aʻu ki ai ha taha tuku kehe pē ʻa Sihova mo ʻene ʻāngelo kuo fakanofo “mo e kī ʻo e luo taʻehanotakelé.” ʻI aí, ʻe ʻi ha tuʻunga ai ʻa Sētane ʻo e taʻengāue hangē ha maté koeʻuhí “ke ʻoua te ne toe lava ke takihalaʻi ʻa e ngaahi puleʻangá.” Ko e moʻoni, ‘ko e laione ngungulu’ ko iá ʻe hoko ʻo fakasīlongoʻi!—1 Pita 5:8.
NGAAHI MEʻA ʻOKU TAKI ATU KI HA TAIMI ʻO E MELINO
17, 18. (a) Ko e hā ʻa e ngaahi meʻa ʻoku kei taʻehāmai kuo tau ʻosi lāulea ki aí? (e) Hili ʻa e ngaahi meʻa ko ení, ko e hā ʻa e vahaʻa taimi te tau fiefia aí?
17 ʻOku tuʻu mai mei muʻa ʻiate kitautolu ha ngaahi meʻa fakaʻohovale mo mahuʻinga lahi. ʻOku tau fakatuʻotuʻa atu ke sio ki he anga hono fakahoko ʻa e pehē “Melino mo e malu!” Pea te tau siotonu leva ʻi hono fakaʻauha ʻo Pāpilone ko e Lahí, ko e ʻohofi ʻe fai ʻe Koki ʻo Mēkokí, ko e tau ʻo ʻĀmaketoné, pea mo hono lī ki he luo taʻehanotakelé ʻa Sētane mo ʻene kau tēmenioó. Hili ʻa e ngaahi meʻa ko ení, ʻi he taimi ʻe mole atu ai ʻa e kau fai koví, te tau hū atu ki ha ʻēpoki foʻou ʻi he moʻuí—ko e Pule Taʻu ʻe Taha Afe ʻa Kalaisí, lolotonga ʻetau fiefia ʻi ha “melino lahi.”—Saame 37:10, 11.
18 Tānaki atu ki he ngaahi meʻa ʻe nima kuo tau vakaiʻí, ʻoku ʻi ai ʻa e “ngaahi meʻa ʻoku taʻehāmai” ʻa ia ʻoku fiemaʻu ke tau “hanganaki fakahanga hotau matá” ki aí. Ko e ngaahi meʻa ko ení ʻe lāulea ki ai ʻi he kupu hoko maí.
a Ko e ngaahi meʻa ʻe hongofulú ʻe lāulea ki ai ʻi he kupu ko ení mo e kupu hoko maí.
b Sio ki he Revelation—Its Grand Climax at Hand! peesi 251-258.
c Ko e kupuʻi lea “fakaʻauha ʻa e ngaahi puleʻanga ko ia” ʻi he Taniela 2:44 ʻoku lave ia ki he ngaahi puleʻanga, pe ngaahi hau ʻi māmani, ʻoku fakatātaaʻi ʻe he ngaahi konga ʻo e ʻīmisí. Kae kehe, ʻoku fakahaaʻi ʻe ha kikite Fakatohitapu faitatau ʻo pehē ko e “ngaahi tuʻi ʻo e kotoa ʻo e māmani kuo nofoʻí” te nau fakalaine atu ʻo faitau kia Sihova ʻi he “ʻaho lahi ʻo e ʻOtuá ko e Māfimafi-Aoniú.” (Fkh. 16:14; 19:19-21) Ko ia ai, ʻoku ʻikai ngata pē ʻi he ngaahi puleʻanga ʻo e ʻīmisí kae toe pehē ki he ngaahi puleʻanga kehe kotoa pē ʻo e māmani ko ení ʻe fakaʻauha ʻi ʻĀmaketone.
d Ko e laiki fakaʻosi ʻo e ʻulu ʻo e ngatá ʻe hoko ia hili ʻa e ngataʻanga ʻo e taʻu ʻe 1,000 ʻi he taimi ʻe lī ai ʻa Sētane mo ʻene kau tēmenioó “ki he ano ʻo e afi mo e sūlifá.”—Fkh. 20:7-10; Māt. 25:41.