ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • es22 kpashi. 17-26
  • Février

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Février
  • Gbeje Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ Ŋkeŋke—2022
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • Tanatagbe 1er février
  • Zangagbe 2 février
  • Labishigbe 3 février
  • Xɔsuzangbe 4 février
  • Zozangbe 5 février
  • Kwɛshilagbe 6 février
  • Tɛnigbe 7 février
  • Tanatagbe 8 février
  • Zangagbe 9 février
  • Labishigbe 10 février
  • Xɔsuzangbe 11 février
  • Zozangbe 12 février
  • Kwɛshilagbe 13 février
  • Tɛnigbe 14 février
  • Tanatagbe 15 février
  • Zangagbe 16 février
  • Labishigbe 17 février
  • Xɔsuzangbe 18 février
  • Zozangbe 19 février
  • Kwɛshilagbe 20 février
  • Tɛnigbe 21 février
  • Tanatagbe 22 février
  • Zangagbe 23 février
  • Labishigbe 24 février
  • Xɔsuzangbe 25 février
  • Zozangbe 26 février
  • Kwɛshilagbe 27 février
  • Tɛnigbe 28 février
Gbeje Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ Ŋkeŋke—2022
es22 kpashi. 17-26

Février

Tanatagbe 1er février

Amɛɖekihwehwe le dɔ nɔ amɛ ɖeka ɖeka a kpɔnɔ yi kpena shigbe amɛ ci yí le ŋkɔ ni ɛnɛ.—Fili. 2:3.

Tekpɔ ajeshi nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo ɖɛ nywiɖe. Xo nuxu koɖo wo le tɔtɔmɛ koɖo vɔvɔnu nɔ bɔbɔwo, wa dɔ koɖo wo le kunuɖegbe yí nɔ àsun jiɔ, yɔ wo nɔ woava ɖu nu koɖo eo. Nɔ èwɛ ahan ɔ, enu ciwo yí àdo jeshi akpaca eo. Àvakpɔɛ mɔ ŋkpɛn yí dɔ nɔvinyɔnu mɛleli dexonɔ nuxu do amɛ ji o. Àgbedo jeshi mɔ nɔviŋsu ci yí èkpɔ mɔ eho jiji ɖekɛ yí bia ŋkuvi nɔ, wanɔ xomɛvu sugbɔ alo xomu ci yí èkpɔ mɔ wojinɔ gamɛ nɔ bɔbɔwo, tokɔ yumɛcici mɛ. (Job 6:29) Vɔ mìdeɖo ‘azonɔje mɛbuwo nyɔ mɛ’ o. (1 Tim. 5:13) Ele ahan gan, enyɔ mɔ mìajeshi ŋɖewo so mìwo nɔviwo nu, wowo nɔnɔmɛwo koɖo enu ciwo mɛ wotokɔ. Ecɛ akpedo mì nu yí mìase nu gɔnmɛ nɔ wo doji. Nɔ ètekpɔ yí jeshi nɔvi ci yí èkpɔ mɔ yɛdonɔ dɔmɛziɔ, atɛnŋ ana nasenɔ nu gɔnmɛ ni. Èɖo aje agbla sugbɔ gbɔxwe ajeshi nɔviwo ɖɛ nywiɖe. Eyi taɖo nɔ èzɔnnɔ do Bibla nukplamu ci yí mɔ wo le haya do amɛwo jiɔ, anyi èsrankɔ Yehowa ci yí lɔn “amɛwo pleŋ.”—1 Tim. 2:3, 4; 2 Kor. 6:11-13. w20.04 16-17 ¶10-12

Zangagbe 2 février

Lɔnlɔn gangantɔ ci yí amɛ a dasɛ nyi mɔ wo a sɔ amɛ ŋtɔ gbe sɔ na dota nɔ exlɔwo.—Ʒan 15:13.

Le ezan ci yí do ŋkɔ nɔ Yesu ku mɛɔ, éɖo ŋwi nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ wo le lɔn wowonɔnɔwo. Énya mɔ amɛɖekisɔsɔsavɔn lɔnlɔn akpedo wo nu yí woakpɔtɔ awa ɖeka yí ado ji nɔ xexe lɔ le ke wo. Mìakpɔ hamɛ ci yí le Tɛsaloniki kpɔwɛ. So hwenu woɖo hamɛ lɔɔ, wocinɔ yumɛ nɔ mɛ ciwo yí le hamɛ lɔ mɛ. Vɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu lɔwo kpɔtɔ ɖo egbejinɔnɔ koɖo lɔnlɔn kpɔwɛ. (1 Tɛs. 1:3, 6, 7) Pɔlu do ŋsɛn wo mɔ wo le kpɔtɔ adanasɛ lɔnlɔn “doji wu nɛnɛ.” (1 Tɛs. 4:9, 10) Lɔnlɔn yí acucu wo yí woafa akɔn nɔ mɛ ciwo lokɔ nu kpɔ yí akpedo mɛ ciwo yí gbɔjɔ nu. (1 Tɛs. 5:14) Wowa do Pɔlu mɔdasɛnamɛwo ji, ɖo le wema amɛvetɔ ci Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa wo le xwe ɖeka han godu mɛɔ, énu nɔ wo mɔ: “Lɔnlɔn ci yí amɛ ɖeka ɖeka le mí mɛ ɖo nɔ míwonɔ̀nɔwo ɔ, gbe shinshin ɛ.” (2 Tɛs. 1:3-5) Wowo lɔnlɔn kpedo wo nu yí wodo ji le nɔnɔmɛ sɛnŋ koɖo yumɛcici mɛ. w21.03 22 ¶11

Labishigbe 3 février

Mìwo can mì ɖo a shiju yí a xotɔ enu ci yí le ŋkɔ nɔ mì.—Ebre. 12:1.

Gbɔxwe mìaxɔ agbe mavɔ fɛncu lɔɔ, mìɖo ato Kristotɔwo gbenɔnɔ mɔ lɔ ji. (Edɔ. 20:24; 1 Piɛ 2:21) Vɔ Satana koɖo yi mɛwo deji mɔ mìato emɔ ŋtɔ́ ji o; woji mɔ mìakpɔtɔ ‘alɔkɔ ju koɖo yewo.’ (1 Piɛ 4:4) Lé mìnɔnɔ agbe do ɖyinɔ kokui nɔ wo yí wonunɔ mɔ mìwo le nɔ agbe shigbe yewo nɛ keŋ avo. Vɔ de nyɔnɔnwi yɔ o. (2 Piɛ 2:19) Ele veviɖe mɔ mìasɔ gbeta yí ato emɔ jɔjɔɛ lɔ ji! Satana ji mɔ mìwo le mi eju lɔlɔ to emɔ xaxa cɔnjuin “ci yí kplɔnɔ amɛwo hɛnnɔ yì agbe mɛ” ji. Éji mɔ mìasɔ emɔ gangan ci ji amɛ sugbɔ tokɔ le xexeɛ mɛ. Amɛ sugbɔ yí tokɔ emɔ ŋtɔ́ ji yí yi ji toto le fafɛɖe. Vɔ enyi “emɔ ci yí kplɔnɔ amɛ hɛnnɔ yì búbú mɛ.” (Mt. 7:13, 14) Gbɔxwe mìakpɔtɔ anɔ emɔ nywi lɔ ji yí mɛɖe dadɔn mì so jiɔ, mìɖo aɖoŋ do Yehowa nu yí ase tonu ni. w20.04 26 ¶1; 27 ¶5, 7

Xɔsuzangbe 4 février

Ŋ dɔ eo mɔ eo. . . le fannɔkwi dota nɔ ejukplɔtɔ cɛwo nɔ mì a kpɔ agbe fafa cukaɖa ɖe makpe, nɔ bubu koɖo Mawu sɛnsɛn a nɔ̀ mìwo gbe pleŋ mɛ.—1 Tim. 2:1, 2.

Le exwe ciwo yí vayi mɛɔ, Russie koɖo jukɔn ciwo yí ca gbɛ koɖi ɖo “Acɔ nyigban lɔ ji.” (Dan. 11:41, NWT) Léɔ? Le exwe 2017 mɛɔ, Russie ɖo te Yehowa sɛntɔwo dɔwo yí lé mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ɖewo do gakpamɛ. Édo se mɔ wodazan mìwo wemawo o, Traduction du monde nouveau can le mɛ. Éxɔ mìwo lɔjedɔwaxu, Fyɔɖuxuxɔ koɖo takpekpexɔ ciwo yí le Russie hɛnnɛ. Ci ewa enu cɛwo godu yí Edɔjikpɔha lɔ do jeshi le exwe 2018 mɛ mɔ, Russie koɖo jukɔn ciwo yí ca gbɛ koɖi yí vanyi tagbe fyɔ lɔ. Vɔ ci wocikɔ yumɛ nɔ Yehowa sɛntɔwo veviɖe can ɔ, wodefɔn gu do acɛkpakpa ɖe nu alo tekpɔ mɔ yewoatrɔɛ o. Ewaɖeɔ, wowanɔ do Bibla mɛ nukplamu ci yí mɔ wo le “fannɔkwi dota nɔ efyɔwo” ji, vevitɔ nɔ wosɔ gbeta ciwo yí na mìdetɛnŋ sɛnkɔ Mawu le vovomɛ o. w20.05 14 ¶9

Zozangbe 5 février

Le ao gbe mɛ koɖo le ao nukplakpla mɛ ɔ, nà kpɔ eoɖeki ji.—1 Tim. 4:16.

Jilawo, gbɔxwe míwo viwo akando ji mɔ yewokpɔ nyɔnɔnwi lɔɔ, wowoŋtɔwo ɖo anyi exlɔ koɖo Mawu yí akando ji mɔ enu ci Bibla kpla mì nyi nyɔnɔnwi. Gbɔxwe míakpla nyɔnɔnwi ciwo yí kudo Mawu nu míwo viwoɔ, míwoŋtɔwo ɖo akplanɔ Bibla nywiɖe keŋ aɖo kpɔwɛ nɔ wo. Míɖo azan gamɛ abunɔ tamɛ kpɔ so enu ci míhlɛn nu. Eyi gbɔxwe míatɛnŋ akpla míwo viwo nɔ wowo can awɛni ahan. Míɖo azannɔ mìwo Bibla kplakpla dɔwanuwo asɔ kpla nu koɖo míwo viwo shigbe lé míkplanɔ nu koɖo Bibla nukplaviwo nɛ. Nɔ míwɛni ahan ɔ, míakpedo míwo viwo nu woalɔn Yehowa yí akando “hwashi ŋɖɛnyatɔ koɖo egbejinɔtɔ” ci yí nyi emɔ ci ji eto yí nakɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu mì ji. (Mt. 24:45-47, NWT) Denyi gɔnmɛjeje nuwo ɖekɛ míakpla míwo viwo o. Míkpedo wo nu woakpla “Mawu nuwlawlawo do citocito tɔxu,” sɔgbe koɖo exwe koɖo nujikpekpe ci yí le wo shi keŋ nɔ wowo xɔse asɛnŋ.—1 Kor. 2:10. w20.07 11 ¶10, 12-13

Kwɛshilagbe 6 février

Yehowa gbe amɛbletɔ, vɔ, ényinɔ exlɔ bakpomadɔn koɖo amɛjɔjɔɛwo.—Elo. 3:32, NWT.

Agbetɔ nuvɔnmɛ nɛni yí nyi exlɔ koɖo Yehowa le egbɛmɛɔ? Woyi miliɔn nɛniɖe. Ci woxɔ Yesu tafɛn vɔnsa lɔ ji seɔ, eyi taɖo wotɛnŋ nyi exlɔ koɖi. Tafɛn lɔ yí na Yehowa lɔn mɔ mìwo le nyi exlɔ koɖo ye yí asɔ mìwoɖeki na ye keŋ awa ʒinʒindoshimɛ. Nɔ mìɖe afɔ vevi cɛwoɔ, mìawa ɖeka koɖo Kristotɔ miliɔn nɛniɖe ciwo yí sɔ wowoɖekiwo na yí wa ʒinʒindoshimɛ keŋ ‘nyi exlɔ bakpomadɔn’ koɖo Amɛ gangantɔ lɔ le xexegbɛ lɔ mɛ! Lé mìawɛ yí adasɛ mɔ exlɔnyinyi koɖo Mawu le veviɖe nɔ mìɔ? Shigbe lé Abraxamu koɖo Job nɔ gbeji nɔ Mawu na nɔ exwe sanŋdi ɖeka koɖo ŋɖe nɛɔ, mìɖo akpɔtɔ anɔ gbeji nɔ Yehowa, nɔ mìsinkɔ na nɔ exwe sugbɔ le xexe xoxui cɛ mɛ can. Shigbe Daniɛli nɛɔ, exlɔnyinyi koɖo Mawu ɖo ale veviɖe nɔ mì sɔwu agbe ci mìle. (Dan. 6:7, 10, 16, 22) Le Yehowa kpekpedonu mɛɔ, mìatɛnŋ ado ji le cukaɖa ɖekpokpui ci mɛ mìato mɛ keŋ akpɔtɔ anyi yi xlɔwo tɛgbɛɛ.—Fili. 4:13. w20.05 27 ¶5-6

Tɛnigbe 7 février

Na eji blebuŋ.—Eha. 86:11, NWT.

Efyɔ Davidi kpɔ mɛbu shi le eshi lekɔ. Énya Yehowa se cɛ ci yí mɔ: “Ao kpena . . . [shi] ŋgbe cì ŋkuvi mɛ nɔ eo o.” (Hun. 20:17) Énya ahan, gan yí kpɔtɔ kpɔkɔ nyɔnu lɔ. Yi ji ma do ve, éɖo lɔnlɔn nɔ Baceba ci yí nyi mɛbu shi yí le gaxoxo ɖekɛ lɔ mɛɔ, égbeji mɔ ye nu le jɔ ji nɔ Yehowa. Ci Davidi lɔn Yehowa yí vɔnnɔ ni na nɔ exwe sugbɔ vayi can ɔ, amɛɖekitɔjiji na ewa nuvɔn. Ecɛ na ewa enudɔndɔn buwo. Éxo ɖyi Yehowa ŋkɔ. Davidi gbehɛn vevisese va amɛmanyaɖewo ji, yiŋtɔ xomu can. (2 Sam. 11:1-5, 14-17; 12:7-12) Yehowa dɔn to nɔ Davidi yí egbevaɖo ekacaca nywi koɖi. (2 Sam. 12:13; Eha. 51:2-4, 17) Ci Davidi tashi yi ji yí ema do veɔ, deŋlɔbe vevisese koɖo efunkpekpe ciwo yí to so mɛ ni o. Woatɛnŋ agbenu enyɔ ciwo enu le Ehajiji Wema 86:11 mɛ mɔ: “Na eji ci yí dema do veŋ.” Vɔ Yehowa kpedo Davidi nu yí eɖo eji blebua? Ɛɛ. Ðo gabumɛɔ, Yehowa Nyɔ lɔ nu so Davidi nu mɔ, yi ‘ji kudo Yehowa yi Mawu nu keŋkeŋ.’—1 Efy. 11:4, NWT; 15:3. w20.06 11 ¶12-13

Tanatagbe 8 février

Ŋ kplɔ wo koɖo ekawo. Vɔ, wo nyi lɔnlɔn kawo.—Oze 11:4.

Bibla sɔ lɔnlɔn ci Yehowa ɖo nɔ yi mɛwo sɔ koɖo eka. Lé lɔnlɔn ci Mawu ɖo nɔ yi mɛwo le shigbe eka nɛ doɔ? Mìasɔ kpɔwɛ cɛ: Sɔɛ mɔ èje axu mɛ. Axu lɔ fa tɔntɔntɔn keŋ yí le adan ji. Ètɔ eshi nunu. Eyi mɛɖeka le tɔjihun ci yí sɔ eo gbɔ mɛ, dɔ ŋɖeka ɖaɖa eo nɔ nali keŋ aci eshi lɔ ŋkɔ. Yí eji jɔ eo. Gan ecɛ ɖekɛ desun yí naci agbe o. Èɖo ato le eshi lɔ mɛ. Eyi taɖo eʒan mɔ mɛ ci yí le tɔjihun lɔ mɛ ado eka ɖaɖa eo keŋ adɔn eo va tɔjihun mɛ. Shigbe lé Yehowa nu le egbɛ mawunyɔkpukpui lɔ mɛ nɛɔ, ésɔ lɔnlɔn ‘kplɔkɔ’ Izraɛlivi ciwo yí bu. Egbɛmɛɔ, Mawu gbesekɔ le yiɖeki mɛ ahan do mɛ ciwo yí mi sinsin alo tokɔ cukaɖawo koɖo enulolokpɔwo mɛ. Éji mɔ wo le nya mɔ yelɔn wo yí ji mɔ yeakpedo wo nu nɔ woatrɔ va ye gbɔ. Yehowa atɛnŋ ato eo ji yí adasɛ yi lɔnlɔn nɔ wo. Ele veviɖe mɔ mìakpɔtɔ anunɔ nɔ mɛ ciwo yí mi bɔbɔwo koɖo kunuɖegbe yiyi mɔ Yehowa lɔn wo yí mìwo can mìlɔn wo. w20.06 27 ¶12-13

Zangagbe 9 février

Cushi nɔ amɛ ci yí donɔji le tetekpɔwo mɛ.—Ʒaki 1:12.

Ci wowu Yesu nukplavi Etiɛniɔ, Kristotɔ sugbɔ shi le Ʒerusalɛmu yí “yi Ʒude koɖo Samari nutwiwo mɛ;” le vɔvɔnuɔ, woyi keke Shipru koɖo Antiɔshi ɖi. (Edɔ. 7:58–8:1, NWT; 11:19) Edasɛ mɔ, nukplavi lɔwo to nɔnɔmɛ sɛnŋsɛnŋ sugbɔ mɛ. Ele ahan gan, woje agbla veviɖe yí dra eŋɛnywi lɔ le fiɖekpokpui ci woyi, yí woɖo hamɛwo le Rɔma Cɛkpakpa lɔ mɛ pleŋ. (1 Piɛ 1:1) Vɔ hwenu sɛnŋsɛnŋ buwo gbele te kpɔ wo le ŋkɔ. Le kpɔwɛ mɛ, exwe 50 han K.H. ɔ, Rɔma Fyɔ Klodu do se mɔ, Ʒuifuwo pleŋ le so le Rɔma. Eyi taɖo Ʒuifu ciwo yí trɔ Kristotɔwo ɖo aso le wowo xwewo keŋ ayi ci fibuwo. (Edɔ. 18:1-3) Le exwe 61 han K.H. ɔ, apotru Pɔlu ŋwlɛ mɔ wozunɔ ye kpena Kristotɔwo le jugbaja, wocu wo do gakpamɛ yí fi wowo nuwo. (Ebre. 10:32-34) Yí shigbe lé ejɔ do amɛwo ji nɛɔ, Kristotɔwo je abɔ yí gbele dɔ̀.—Rɔm. 15:26; Fili. 2:25-27. w21.02 26-27 ¶2-4

Labishigbe 10 février

Ahobi ɖyi va mí gbɔ! Ejibibi ɖo lanmɛ nɔ Ahobi lɔ. É nya mɔ azan kankin yí le ye shi.—Enyɔ. 12:12.

Ŋɖe deli Satana koɖo yi gbɛviwo awa yí asɔ gbɔjɔ Kristotɔ ci yí do ŋsɛn yiŋtɔ xɔse o. (2 Ʒan 8, 9) Mìɖo akpɔ emɔ mɔ xexe lɔ agbe ŋwa nɔ mì. (1 Ʒan 3:13) Ʒan ɖo ŋwi nɔ mì mɔ: “Xexe keŋkeŋ lɔ le gɔnmɛ nɔ Enuvwinwatɔ lɔ ŋsɛn.” (1 Ʒan 5:19) Ci xexe lɔ gogokɔ vɔvɔnu dojiɔ, Satana can le dɔmɛzi ji doji. Denyi amɛjijeje le bebemɛ shigbe gbɔdɔndɔn masɔkoɖose koɖo xɔsegbetɔwo ŋsukankanwo ɖekɛ ezankɔ o. Égbejenɔ mì ji tiin koɖo tamɛsɛnsɛn. Satana nya mɔ gamɛ hwɛɖeka yí kpɔtɔ nɔ ye yí yeasɔ tekpɔ mɔ yeaɖo te kunuɖeɖedɔ lɔ alo adahɛn mìwo xɔse. Eyi taɖo ci woɖo te mìwo dɔ lɔ alo wodeɖe mɔ do nu teŋ le eju ɖewo mɛɔ, dekpaca mì o. Ele ahan gan, mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo dokɔ ji le eju hunnɔwo mɛ. Wodadasɛ mɔ, nɔ amɛvwin lɔ cu nu kpɔ koɖo mì do ɖekpokpui can ɔ, mìatɛnŋ aɖu ji! w20.07 24 ¶12-13

Xɔsuzangbe 11 février

Agbe mavɔ yí nyi enu ci Mawu nanɔ Yi mɛwo [to Yesu Kristo mìwo Xwetɔ ji].—Rɔm. 6:23.

Yehowa ji mɔ agbetɔviwo anɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban nyakpɔkpɔ ci yewa nɔ wo ji. Vɔ ci Adamu koɖo Ɛva fɔn gu do wowo Da amɛlɔntɔ lɔ nuɔ, nuvɔn koɖo ku zo je wo koɖo wowo jijimɛviwo pleŋ ji. (Rɔm. 5:12) Nyi Yehowa waɔ? Zeɖeka kakaɔ, énu lé avahwlɛn agbetɔ xomu lɔ gan do. (Gɔnm. 3:15) Yehowa ɖui mɔ yeasɔ ye Viye cu fɛn, nɔ Adamu koɖo Ɛva jijimɛviwo atɛnŋ avo so nuvɔn koɖo ku shi. Yí nɔ mɛɖe lɔn yí sɛn Yehowaɔ, ána agbe mavɔ yi. (Ʒan 3:16; 1 Kor. 15:21, 22) Nɔ Yehowa to Eviɛ ji yí afɔn amɛ miliɔn sugbɔ so kuɔ, mìatɛnŋ akpɔ emɔ mɔ wodafɔn wo pleŋ so ku zeɖeka o. Nyi yí taɖoɔ? Ðo nɔ wofɔn amɛwo pleŋ doju ahan ɔ, nyigban lɔ ji aɖɔ yí atɛnŋ ahɛn cakacaka va. Gbesɔ kpe niɔ, Yehowa dewanɔ yi nuwo yakayaka gbeɖe o. Énya mɔ gbɔxwe fafa akpɔtɔ aniɔ, enuwo ɖo anɔ ɖoɖonu.—1 Kor. 14:33. w20.08 14 ¶3; 15 ¶5

Zozangbe 12 février

Le ao gbe mɛ koɖo le ao nukplakpla mɛ ɔ, nà kpɔ eoɖeki ji.—1 Tim. 4:16.

Nukplavi lɔ ɖo amɔŋje mɛ mɔ, enu ci yí taɖo mìkplakɔ Bibla koɖo ye yí nyi mɔ mìjikɔ akpedo ye nu nɔ yeatrɔ Yehowa Kunuɖetɔ. Bibla nukplavi nywi atɛnŋ aɖe afɔ ɖewo keke awa ʒinʒindoshimɛ! Ŋkɔtɔ yí nyi mɔ, ájeshi Yehowa, áluin yí axɔɛ se. (Ʒan 3:16; 17:3) Átrɔ Yehowa xlɔ yí agbenyi exlɔ koɖo nɔviwo le hamɛ lɔ mɛ. (Ebre. 10:24, 25; Ʒaki 4:8) Le yiyi mɛɔ, nukplavi lɔ ase vevi do enudɔndɔn ciwo yí ewa vayi nu yí ami wo wawa. (Edɔ. 3:19) Yi xɔse acucui hɛnnɛ yí atɔ nuxu xoxo so nyɔnɔnwi ciwo yí ekpla nu nɔ mɛbuwo. (2 Kor. 4:13) Yi goduɔ, ásɔ yiɖeki na Yehowa yí awa ʒinʒindoshimɛ keŋ asɔ ɖo kpe yi ji. (1 Piɛ 3:21; 4:2) Amɛshiamɛ yí kpɔnɔ jijɔ le ʒinʒindoshimɛ ŋkeke lɔ ji! Nɔ nukplavi lɔ ɖe afɔ ɖeɔ, kanfui yí ado ŋsɛn yi nɔ aɖe afɔ kpɛtɛwo. w20.10 17-18 ¶12-13

Kwɛshilagbe 13 février

Taŋfwin afɔ a nu mɔ: ‘Ci ŋ de nyi alɔ̀ ɔ, ŋ de nyi lankpu ŋcinu ɖe o.’ Vɔ, dá tɛnŋ sunji mɔ ye de nyi lankpu ŋcinu ɖe o.—1 Kor. 12:15.

Nɔ èsɔ eoɖeki sɔnɔ koɖo mɛbuwo le hamɛ lɔ mɛɔ, àtɛnŋ avatɔ kpɔkpɔɛ mɔ yedele veviɖe o. Mɛɖewo tɛnŋ nyi enukplamɛtɔ bibi, mɛbuwo wanɔ totowo nywiɖe yí ebuwo fanɔ akɔn nɔ amɛ yí gbedonɔ ŋsɛn amɛ nywiɖe. Taŋfuin èkpɔɛ mɔ yedewanɔ nu cɛwo nywiɖe shigbe wowo hannɛ o. Edasɛ mɔ èsɔ eoɖeki hwe yí jeshi sɛnxu nɔ eoɖeki. (Fili. 2:3) Vɔ nya wawa. Nɔ gashiagamɛ yí èsɔ eoɖeki sɔnɔ koɖo mɛ ciwo yí ɖo enujikpekpe nywiwoɔ, àvagbɔjɔ. Shigbe lé apotru Pɔlu nui nɛɔ, àtɛnŋ agbese le eoɖeki mɛ mɔ yedeɖo texwe ɖe le hamɛ lɔ mɛ kpetii o. Yehowa na gbɔngbɔn kɔkɔɛ nunana jiŋwo exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔ ɖewo, vɔ wo pleŋ dexɔ nunana ɖekɛŋmɛwo o. (1 Kor. 12:4-11) Ele ahan gan, Kristotɔ ɖeshiaɖe le veviɖe ni. Egbɛɔ, mìdexɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ nunana jiŋwo o. Vɔ gɔnmɛɖose lɔ detrɔ o. Taŋfuin mìdeɖo enujikpekpe ɖekɛŋmɛwo o, gan mì pleŋ le veviɖe nɔ Yehowa. w20.08 23 ¶13-15

Tɛnigbe 14 février

[Yehowa] le koɖo ŋ, eyi ŋ da vɔn o.—Eha. 118:6.

Nɔ èdo gbe ɖaɖa yí biɔnɔ edɔngbegbe koɖo jitriɔ, Yehowa aɖo to ao gbedodoɖa yí dagbe eo ɖɛ gbeɖe o. (Edɔ. 4:29, 31) Éle gbesɔsɔ gashiagamɛ yí akpedo eo nu. Bu tamɛ kpɔ so lé ekpedo eo nu yí èɖu cukaɖawo ji yí na ŋsɛn eo yí èwa trɔtrɔwo le ao gbenɔnɔ mɛ nu. Kankandoji li mɔ, Mɛ ci yí kplɔ yi mɛwo to Axu Jin lɔ mɛ atɛnŋ akpedo eo nu nanyi Kristo nukplavi. (Hun. 14:13) Kpɔtɔ àɖo kankandoji shigbe ehakpatɔ ci yí nu egbɛ mawunyɔkpukpui mɛ nyɔwo nɛ. Yehowa atɛnŋ agbekpedo eŋɛnywidratɔ yoyuwo nu nɔ woagbedɔn. Kpɔ enu ci mɛ nɔvinyɔnu Tomoyo to. Hwenu etɔ kunu ɖeɖe so axomɛ yi axomɛ jiɔ, nyɔnu ŋkɔtɔ ci edo go do axwa do ta ni mɔ: “Ŋdejikɔ axo nuxu koɖo Yehowa Kunuɖetɔwo!” yí dɔn ehɔn lɔ cu gblanŋ. Tomoyo devɔn o, vɔ énu nɔ yi kpena mɔ: “Èse nyɔ ci enua? Ŋdenu nyɔ ɖe o, gan nyɔnu lɔ do jeshi mɔ Yehowa Kunuɖetɔ yí ŋnyi. Ejɔ ji nɔŋ sugbɔ!” Ðɛyɛɛɔ, Tomoyo wakɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ. w20.09 6 ¶13-14

Tanatagbe 15 février

Asa wa enu ci yí nyɔ yí le jɔjɔɛɖe le ŋmɛ nɔ Yehowa yi Mawu.—2 Kro. 14:2, NWT.

Asa nu nɔ jukɔn lɔ mɔ Yehowa yí “na gbɔndomɛ [yewo] trɔdo.” (2 Kro. 14:6, 7, NWT) Asa dekpɔɛ mɔ yeapo alɔ do ata mɛ le fafa hwenu ŋtɔ́ mɛ o. Ewaɖeɔ, étɔ juganwo koɖo shanŋwo cucu yí tɔ egli koɖo agbowo ɖoɖo nɔ wo. Énu nɔ Ʒuda jukɔn lɔ mɔ: “Nyigban lɔ kpɔtɔ le alɔ mɛ nɔ mì.” Asa nyɔ cɛ gɔnmɛ ɖe? Énukɔ nɔ jukɔn lɔ mɔ, woatɛnŋ ayi fiɖekpokpui le nyigban ci Mawu na wo ji yí acu xɔwo yí ketɔnɔ ɖe dado cukaɖa nɔ wo o. Édo ŋsɛn jukɔn lɔ mɔ wo le zan fafa hwenu lɔ nywiɖe. Asa gbezan fafa hwenu lɔ yí sɔ do ŋsɛn yi hwakɔn. (2 Kro. 14:8, NWT) Ecɛ dasɛ mɔ dekando Yehowa ji yɔa? Oo. Ewaɖeɔ, Asa nya mɔ ci yenyi efyɔɔ, ye dɔ yí enyi mɔ yeadra jukɔn lɔ do nɔ hwenu sɛnŋsɛnŋ ciwo yí ava le esɔmɛ. Asa tɛnŋ nya mɔ fafa hwenu cɛ ci mɛ Ʒuda jukɔn lɔ le dani tɛgbɛɛ o, enu ci yí vajɔ pɛɛ nɛ. w20.09 15 ¶4-5

Zangagbe 16 février

Míŋgbete fla enu ciwo yí woŋwlɛ ɖɛ o.—1 Kor. 4:6, NWT.

Ci hamɛmɛshinshin ɖe lekɔ bu nɔ hamɛ lɔɔ, étɛnŋ do sewo koɖo susu mɔ yeasɔ glɔn ta nɔ Mawu lɛngbɔwo. Vɔ vovototo vevi ɖekawo le gblamɛ nɔ acɛ ci yí le xomutatɔ shi koɖo acɛ ci yí le hamɛmɛshinshin shi. Le kpɔwɛ mɛ, Yehowa na acɛ hamɛmɛshinshinwo nɔ woaɖo kojo le hamɛ lɔ mɛ yí gbena acɛ wo nɔ woaɖe nuvɔnwatɔ ciwo yí detrɔ jimɛ ti le hamɛ lɔ mɛ. (1 Kor. 5:11-13) Nɛnɛke Yehowa na acɛ ɖekawo xomutatɔwo vɔ dena hamɛmɛshinshinwo nɛ. Ðeka ke: Yehowa na acɛ xomutatɔwo nɔ woado sewo nɔ wowo xomumɛtɔwo yí agbetekpɔ nɔ woawa do wo ji. (Rɔm. 7:2.) Le kpɔwɛ mɛ, xomutatɔ ɖo acɛ yí anu ga nɛni mɛ eji mɔ ye viyewo ɖo ale axomɛ zanmɛ. Égbeɖo acɛ yí adɔn to nɔ ɖevi ci yí agbe wawa do ese ŋtɔ́ ji. (Efe. 6:1) Vɔ gbɔxwe xomutatɔ amɛlɔntɔ ɖe ado esewo nɔ yi xomumɛtɔwoɔ, élini kpɔ koɖo ashiɛ; ɖo wo koɖo ve nyi “elanci kuɖeka kpaŋ.”—Mt. 19:6. w21.02 16-18 ¶10-13

Labishigbe 17 février

Ŋununyanya veho sɔwu jenuwo. Enu ɖekpokpwi ci yí e tɛnŋ dro da tɛnŋ a xɔ afi shigbe ŋununyanya ɛnɛ o.—Elo. 3:15.

Susu ɖeka ci yí taɖo nyɔnɔnwi ciwo yí le Bibla mɛ le veviɖe yí nyi mɔ, Yehowa ɖenɔ wo mɛ nɔ mɛ ciwo ɖekɛ yí sɔnɔ wowoɖekiwo hwe, “mɛ ciwo shi yí eji nɔnɔmɛ nywi le.” (Edɔ. 13:48, NWT) Mɛ cɛwo lɔnnɔ do ji mɔ, hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ lɔ yí kplanɔ nu mì so Bibla mɛ le egbɛmɛ. (Mt. 11:25; 24:45) Nɔ wodekpedo mì nuɔ, mìdatɛnŋ amɔŋje Bibla mɛ o, yí ŋɖe dele veviɖe wu yi gɔnmɛsese o. (Elo. 3:13) Yehowa gbena mɔnukpɔkpɔ mì nɔ mìakpla nu mɛbuwo so nyɔnɔnwi ci yí kudo yɛŋtɔ koɖo yi tamɛɖoɖowo nu. (Mt. 24:14) Ŋɛdu ci mìdrakɔ le veviɖe sugbɔ, ɖo ekpenɔdo amɛwo nu yí wovanyinɔ Yehowa xomumɛtɔ yí gbenanɔ mɔnukpɔkpɔ wo nɔ woakpɔ agbe mavɔ. (1 Tim. 4:16) Nɔ hwɛɖeka alo sugbɔ yí mìtɛnŋ wakɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ can ɔ, mìdokɔ alɔ edɔ vevitɔ ci wowakɔ le egbɛmɛ. (1 Tim. 2:3, 4) Bubu yí enyi nɔ mì mɔ mìwakɔ dɔ koɖo Mawu!—1 Kor. 3:9. w20.09 26-27 ¶4-5

Xɔsuzangbe 18 février

Mì kpɔ nɔvi xɔsetɔwo le enɔ. Wo byɔ mì mɔ mìwo le nɔ̀ yewo gbɔ.—Edɔ. 28:14.

Ci apotru Pɔlu zɔn mɔ yikɔ Rɔmaɔ, Yehowa to yi kpena xɔsetɔwo ji zenɛniɖe keŋ kpedo nu. Le kpɔwɛ mɛ, Aristaki koɖo Luiki ciwo yí nyi exlɔ egbejinɔtɔwo nɔ Pɔlu ɖui mɔ yewoazɔn mɔ koɖi yí ayi Rɔma. Ŋɖe dedasɛ mɔ Yesu na kankandoji wowo can mɔ woaɖo Rɔma o, gan wolɔn faa yí sɔ wowo gbe do afɔku mɛ keŋ yí zɔn koɖo Pɔlu. Ci wozɔnkɔ emɔ nyinanyina lɔ gbɔxwe wovase mɔ yewoaci agbe. (Edɔ. 27:1, 2) Ci woɖo Sidɔn juganmɛɔ, Ʒuliu “na vovo yi nɔ a yɔyɔ yi xlɔwo kpɔ.” Yi godu ci woɖo Puteoli juganmɛɔ, Pɔlu koɖo yi kpena lɔwo “kpɔ nɔvi xɔsetɔwo le enɔ. Wo byɔ [wo] mɔ [wo] le nɔ yewo gbɔ nanɔ kwɛshila ɖeka.” Ci Kristotɔ ciwo yí le nɔ kpɔ Pɔlu koɖo yi kpenawo nuʒanʒanwo gbɔɔ, kankandoji li mɔ Pɔlu ado jijɔ gangan nɔ nɔvi ciwo yí xɔɛ mɛdru yí anu ŋsɛndoamu nutɔxukpɔkpɔwo nɔ wo.—Sɔ sɔ koɖo Edɔ. 15:2, 3. w20.11 15-16 ¶15-17

Zozangbe 19 février

Nɔ́ e sumɔ Mawu ɔ, a kpɔ acɛduwo sugbɔ le xexe cɛ mɛ koɖo xexe ci le ŋkɔ yí gbɔgbɔ mɛ.—1 Tim. 4:8.

Jilawo, mídasɛ nɔ viowo le nuxuxoxo koɖo nuwana mɛ mɔ yewolɔn Yehowa veviɖe. Ðo ŋwi mɔ enugangantɔ ci àtɛnŋ ana wo yí nyi mɔ àkpedo wo nu nɔ woalɔn Yehowa. Yí enuvevitɔwo domɛtɔ ɖeka ci àtɛnŋ akpla viowo yí nyi lé woakpɔtɔ akplanɔ Bibla, adonɔ gbe ɖaɖa, ayinɔ bɔbɔwo yí awanɔ sumɔsumɔdɔ lɔ gashiagamɛ do. (1 Tim. 6:6) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, èɖo ana ŋcilanmɛnu ci yí ʒan viowo. (1 Tim. 5:8) Ganŋgan, ɖo ŋwi mɔ ekacaca nywi ci yí le viowo koɖo Yehowa gblamɛ yí akpedo wo nu woaci agbe le Satana xexe lɔ vɔvɔnu keŋ aɖo Mawu xexe yoyu lɔ mɛ, denyi wowo dɔkunuwo yí ana o. (Eze. 7:19) Efa akɔn nɔ mì sugbɔ ci mìkpɔ jila Kristotɔ sugbɔ wakɔ gbɔngbɔnmɛ cancan nywiwo nɔ wowo xomuwo! Ðevi ciwo wohɛn le xomu cɛ hanciwo mɛ kpɔtɔ ɖonɔ adɛn nywi ciwo wokpla wo yí devavenɔ wo o!—Elo. 10:22. w20.10 28-29 ¶10-11

Kwɛshilagbe 20 février

Enu cɛ da va jɔ do eo ji kpɔ gbeɖe o.—Mt. 16:22.

Hweɖewonuɔ, apotru Piɛ nunɔ nyɔ ɖewo alo wanɔ ŋɖewo yí le yi goduɔ, evavenɔ nu. Le kpɔwɛ mɛ, ci Yesu nu nɔ apotru lɔwo mɔ yeakpe fun yí akuɔ, Piɛ gbe nyɔ ni yí nu nyɔ ciwo yí le kpukpui lɔ mɛ le ji. (Mt. 16:21-23) Le yi goduɔ, Yesu gbe nyɔ nɔ Piɛ. Ci amɛahwa ɖeka va Yesu légbeɔ, Piɛ ɖa blaŋ yí kpa to ɖeka nɔ avɔnsatɔ gangantɔ hwashi ɖeka. (Ʒan 18:10, 11) Yesu gbegbe nyɔ nɔ apotru lɔ ke. Gbesɔ kpe niɔ, Piɛ tɔ ashi akɔn mɔ nɔ apotru kpɛtɛwo tɛnŋ so gbeɖe Yesu ɖɛ can ɔ, eye yɛɔ, yedawa ahan gbeɖe o! (Mt. 26:33) Piɛ bui mɔ yesɛnŋ, vɔ ci ekpan ɔ, évɔn keke yí gbe yi Xwetɔ zetɔn. Piɛ gbɔjɔ sugbɔ, eyi taɖo eyi “xexenu yí fan avin koɖo vevisese.” (Mt. 26:69-75) Étɛnŋ biɔkɔ yiɖeki se mɔ Yesu atɛnŋ asɔ ke ye ma. Vɔ Piɛ delɔn yí gbɔjɔgbɔjɔ lɔ ɖu ji o. Le afɛn lɔ goduɔ, ékpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa koɖo apotru kpɛtɛwo.—Ʒan 21:1-3; Edɔ. 1:15, 16. w20.12 20 ¶17-18

Tɛnigbe 21 février

Míwo, asuwo, mí nɔ koɖo míwo shiwo yí a mɔnŋje míwo nɔnɔwo mɛ. Mí a nya mɔ nyɔnu de ɖo ŋsɛn shigbe míwo ɛnɛ o.Vɔ, mí bu wo.—1 Piɛ 3:7.

Xomutatɔ ɖe atɛnŋ adasɛ mɔ yesɔ yeɖeki hwe le emɔ sugbɔ ji. Le kpɔwɛ mɛ, dakpɔnɔ mɔ mɔ ye shiye koɖo ye viyewo le nyi amɛ maɖoafɛnwo o. Áɖonɔ to xomu lɔ mɛ tɔwo susuwo yí abunɔ tamɛ kpɔ so wo nu nɔ wodelɔn do nyɔ ci enukɔ ji can. Gbesɔ kpe niɔ, ŋsu ci yí sɔnɔ yiɖeki hwe lɔn yí wanɔ axomɛdɔwo nɔ fini wole tɔwo buini mɔ, nyɔnuwo dɔ enyi can. Vɔ ecɛ atɛnŋ agbɔnnu. Nyi yí taɖoɔ? Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Rachel nu mɔ: “Le fini ŋsoɔ, nɔ ŋsu ɖe kpekɔdo ashiɛ nu yí klɔnɔ agbanwo alo kplɔnɔ axomɛɔ, yi xwexatɔwo koɖo yi xomumɛtɔwo amɔ yɛnyi ‘nyɔnuwo gbɔvi.’ Wobuini mɔ ashiɛ akpɔ tamɛ ni.” Nɔ susu cɛ yí le amɛwo shi le fini èleɔ, ɖo ŋwi mɔ ci afɔklɔklɔ nɔ amɛ nyi hwashiwo dɔ can ɔ, Yesu klɔ afɔ nɔ yi nukplaviwo. Denyi nunu mɔ yenyi ŋsu agbo alo amɛ vevi yí ale susumɛ nɔ xomutatɔ nywi o, vɔ lé awɛ ado jijɔ nɔ ashiɛ koɖo eviɛwo yí ale susumɛ ni. w21.02 2 ¶3; 4 ¶11

Tanatagbe 22 février

Ŋ wa enu ɖeka: ŋ ŋlɔbe enu ciwo yí le ŋgbe nɔ ŋ yí a xotɔ enu ciwo yí le ŋkɔ nɔ ŋ.—Fili. 3:13, 14.

Eŋwiɖoɖo enunywiwo nyi shicu so Yehowa gbɔ; vɔ nɔ agbemɛ nyɔ nɔ mì do ɖe vayi can ɔ, agbe ci mìavanɔ le xexe yoyu lɔ mɛ anyɔ wu. Mɛbuwo tɛnŋ wa nu koɖo mì, vɔ nɔ mìlɔn yí sɔ ke woɔ, mìatɛnŋ asɔ susu ɖo Yehowa sɛnsɛn ji. Ehwɛdodo amɛɖeki ɖoɖu atɛnŋ ana mìdasɛn Yehowa koɖo jijɔ o. Vɔ, shigbe apotru Pɔlu nɛɔ, mìɖo akando ji mɔ Yehowa sɔ nuvɔnwo ke mì. (1 Tim. 1:12-15) Mɔkpɔkpɔ le mì shi mɔ mìanɔ agbe tɛgbɛɛ. Yí le Mawu xexe yoyu lɔ mɛɔ, mìdagbeɖonɔ ŋwi nyɔ ɖewo yí asenɔ vevi o. Bibla nu so hwenu ŋnɔ nu mɔ: “Amɛwo da ɖoŋwi hwenu xoxwi o. Wo da ɖoŋwi enu hunnɔwo domɛtɔ ɖe o.” (Ezai 65:17) Bu nyɔ cɛ kpɔ: Mɛɖewo le mì mɛ sumɔ Yehowa keke shin, vɔ le xexe yoyu lɔ mɛɔ, mìatrɔ jajɛwo. (Job 33:25) Eyi taɖo mína nɔ mìaɖui gligaan mɔ mìdasɔ susu ɖo esɔ ci yí vayi ji o. Ewaɖeɔ, mìwo susu le nɔ xexe yoyu lɔ ji, nɔ mìawa ci ji mìkpe keŋ avanɔ nɔ! w20.11 24 ¶4; 29 ¶18-19

Zangagbe 23 février

Ŋ kpɔ agbetɔ sugbɔ sugbɔ. . . Wo do axwa sɛnŋ sɛnŋ ɖeka, yí nu mɔ, “Ejiɖuɖu nyi mìwo Mawu tɔ, . . koɖo Lɛngbɔvi lɔ tɔ.”—Enyɔ. 7:9, 10.

Nyi yí ajɔ le esɔmɛɔ? Le efunkpekpe gangan lɔ mɛɔ, Yehowa ahwlɛn mì gan le emɔ jiŋ amɛve ji. Ŋkɔtɔ, áhwlɛn yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo gan hwenu adɔ nyigban ji cɛkpatɔwo agu Babiloni gangan lɔ ci yí nyi ŋsusɛnsɛnhawo. (Enyɔ. 17:16-18; 18:2, 4) Yi goduɔ, áhwlɛn yi mɛwo gan hwenu agukɔ Satana xexe kpɛtɛ lɔ le Harmagedɔn mɛ. (Enyɔ. 16:14, 16) Nɔ mìkpɔtɔ te gogo Yehowaɔ, Satana datɛnŋ awa ŋɖe nɔ mì ci yí adahɛn nu le mì nu tɛgbɛɛ o. Can hɛnnɛ, yiŋtɔ yí woagu tɛgbɛɛ. (Rɔm. 16:20) Eyi taɖo sɔ ahwawanu blebu lɔ do yí akpɔtɔ anɔ mɛ! Ŋgbetekpɔ mɔ yeawa ahwa lɔ yeɖekɛ o. Kpedo nɔvio ŋsu koɖo nɔvio nyɔnuwo nu. Gbesɔ kpe niɔ, wanɔ do Yehowa mɔdasɛnamɛwo ji. Nɔ èwɛni ahan ɔ, àtɛnŋ akando ji mɔ ye Daye amɛlɔntɔ ci yí le jeŋkwimɛ ado ŋsɛn ye yí aglɔn ta nɔ ye.—Ezai 41:10. w21.03 30 ¶16-17

Labishigbe 24 février

Míwo ŋsɛn yí anyi mɔ míanɔ kpuu yí aɖoŋ do ŋnu.—Ezai 30:15, NWT.

Lé mìatɛnŋ adasɛ mɔ mìɖoŋ do Yehowa nuɔ? Eyi nyi to wawa do emɔdasɛnamɛ ciwo Yehowa nanɔ ji mɛ. Exolɔlɔ sugbɔ le Bibla mɛ dasɛ enu ci yí taɖo ele veviɖe mɔ mìanɔ kpuu keŋ aɖoŋ do Yehowa nu. Nɔ èkplakɔ exolɔlɔ cɛwoɔ, bu tamɛ kpɔ so enu ci yí kpedo Yehowa sɛntɔwo nu yí wonɔ kpuu hwenu mɛbuwo trɔkpe wo. Le kpɔwɛ mɛ, hwenu Ʒuifuwo kojoɖoxu gangantɔ nu nɔ apotruwo mɔ wo le mi kunu ɖeɖeɔ, wodevɔn o. Vɔ wogbe dɔn nu mɔ: “Mì ɖo a na shishi Mawu wu míwo!” (Edɔ. 5:29) Ci woxo apotru lɔwo can ɔ, wodevɔn o. Nyi yí taɖoɔ? Ðo wonya mɔ Yehowa le koɖo yewo. Wowo nu kpe ni. Eyi taɖo wokpɔtɔ drakɔ eŋɛnywi lɔ. (Edɔ. 5:40-42) Ahanke, ci wojikɔ awu nukplavi Etiɛniɔ, ékpɔtɔ nɔ kpuu keke yi ŋmɛ vale “shigbe Mawu dɔdɔla ŋmɛ ɛnɛ.” (Edɔ. 6:12-15) Nyi yí taɖoɔ? Ðo ékando ji mɔ ye nu kpe nɔ Yehowa. w21.01 4 ¶10-11

Xɔsuzangbe 25 février

Wo nya wowo wu koɖo Lɛngbɔvi hùn.—Enyɔ. 7:14.

Yi gɔnmɛ nyi mɔ woɖo ayexadohwɛnamɛnu mɛmi yí nyi amɛjɔjɔɛ le ŋkɔ nɔ Yehowa. (Ezai 1:18) Wosɔ wowoɖekiwo na Mawu yí nyi Kristotɔ waʒinʒindoshimɛ ciwo yí ɖo xɔse sɛnŋ do Yesu vɔnsa lɔ nu yí gbenyi xlɔ koɖo Yehowa. (Ʒan 3:36; 1 Piɛ 3:21) Eyi taɖo woje yí le te le Mawu fyɔʒinkpin lɔ ŋkɔ yí “sɛnnɔ Mawu, kede koɖo ezan” le gbɔngbɔnmɛ gbedoxɔ lɔ kpaxwe ci yí le nyigban ji mɛ. (Enyɔ. 7:15) Le kakacɛ mɛɔ, wowakɔ akpaxwe gangantɔ nɔ Fyɔɖuxu lɔ dradra koɖo nukplaviwowawadɔ lɔ koɖo ezolelanmɛ, ɖo wosɔ Mawu Fyɔɖuxu lɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ nɔ wowo nuwo. (Mt. 6:33; 24:14; 28:19, 20) Agbetɔ sugbɔsugbɔ ciwo yí ato so efunkpekpe gangan lɔ mɛ akando ji mɔ Mawu akpɔtɔ alenɔ bu nɔ yewo, ɖo “Mawu ci yí le Yi fyɔ ʒinkpin ji a cɔn wo ji.” Gbeɖu ci lɛngbɔ bu lɔwo le te kpɔ veviɖe avamɛ, eyi nyi: “Mawu a cucu ɖashi keŋkeŋ le ŋkuviwo ji nɔ wo.”—Enyɔ. 21:3, 4. w21.01 16 ¶9-10

Zozangbe 26 février

Na ku anyi Gbɔngbɔn kɔɖo amɛwo pleŋ ji. Míwo vi ŋsuwo koɖo evi nyɔnlunwo a ɖe Mawu Nyɔ gɔnmɛ nɔ amɛwo.—Edɔ. 2:17.

Enyi jijɔ nɔ mì mɔ mìnyi Yehowa xomumɛtɔwo yí mìwakɔ ci ji mìkpe keŋ dokɔ bubu etanyinyi toto ci Yehowa ɖo ɖɛ nu. Bibla dasɛ mɔ nyɔnuwo koɖo ŋsuwo pleŋ yí le veviɖe le ŋmɛ nɔ Yehowa. Le kpɔwɛ mɛ, enu mɔ Yehowa kɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ do nyɔnuwo koɖo ŋsuwo ji le apotruwo hwenu yí wo pleŋ tɛnŋ wa edɔ jiŋwo. Wotɔ egbe vovovowo dodo. (Edɔ. 2:1-4, 15-18) Wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ nyɔnuwo koɖo ŋsuwo nɔ woaɖu fyɔ koɖo Kristo. (Gal. 3:26-29) Nyɔnuwo fin, ŋsuwo fin, wo pleŋ yí axɔ fɛncu keŋ anɔ agbe mavɔ le nyigban ji. (Enyɔ. 7:9, 10, 13-15) Gbesɔ kpe niɔ, nyɔnuwo koɖo ŋsuwo yí woɖo eŋɛnywidradradɔ koɖo nukplaviwowawadɔ lɔ nɔ. (Mt. 28:19, 20) Le kpɔwɛ mɛ, le Edɔwawawo wema mɛɔ, woxo nuxu so nɔvinyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Prisi nu. Yɛ koɖo asuɔ, Akilasi dre nyɔnɔnwi lɔ mɛ nɔ Apolo ci yí nyi wemanyatɔ gangan ɖeka nywiɖe doji.—Edɔ. 18:24-26. w21.02 14 ¶1; 15 ¶4

Kwɛshilagbe 27 février

Mí le zanŋte do míwoɖekiwo nu koɖo amɛ ciwo yí Mawu sɔ do alɔ̀mɛ nɔ mí. . . . Mí ɖo a le shigbe lɛngbɔha kplɔtɔwo ɛnɛ le Mawu habɔbɔmɛ.—Edɔ. 20:28.

Hamɛmɛshinshinwo, agban vevi le mí ji mɔ, míakpedo eŋɛnywidratɔwo nu nɔ woabi doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ yí akplanɔ Bibla amɛwo nywiɖe. Nɔ èkplɔ nɔvi ɖe do yí Bibla nukplakpla lɔ wawa wakɔ ŋkpɛn niɔ, nu ni keŋ akpɔ nukplakpla lɔ ji. Hamɛmɛshinshinwo atɛnŋ awa enu sugbɔ asɔ do zo lanmɛ nɔ Bibla nukplamɛtɔwo, nɔ woayi ŋkɔ doji. (1 Tɛs. 5:11) Nɔ mìdewakɔ Bibla nukplakpla ɖe kaka yɛɔ, mìatɛnŋ akpɔtɔ akpenɔdo mɛɖe nu nɔ awa ŋkɔyiyi keŋ awa ʒinʒindoshimɛ. Mìdaxo nuxu sugbɔ o, gan mìatɛnŋ adrado nywiɖe yí akpedo Bibla nukplamɛtɔ lɔ nu le Bibla nukplakpla ɖe hwenu. Mìatɛnŋ anyi xlɔ koɖo nukplaviwo nɔ wova Fyɔɖuxuxɔ lɔ mɛ yí mìatɛnŋ aɖo kpɔwɛ nywiwo nɔ wo. Gbesɔ kpe niɔ, hamɛmɛshinshinwo atɛnŋ azan gamɛ do nukplaviwo nu yí asɔ do ŋsɛn wo. Woatɛnŋ agbena kpla Bibla nukplamɛtɔwo, akannɔfu wo keŋ asɔ ado ŋsɛn wo. Nɔ mìwakɔ ŋɖe, nɔ egbenyi enu hwɛɖeka yɔ can yí sɔ kpekɔdo mɛɖe nu nɔ alɔn Yehowa keŋ asin ɔ, jijɔ gangan ŋtɔ yí enyi nɔ mì! w21.03 13 ¶18-19

Tɛnigbe 28 février

Eshi detonɔ gblamɛ nɔ Yehowa koɖo mɛ ciwo yí shini o.—Eha. 25:14, NWT.

Davidi dasɛ mɔ yenyi mɛ ci ji woakando. Le kpɔwɛ mɛ, hwenu enyi jajɛɔ, éje agbla veviɖe yí le bu nɔ dalɔ lɛngbɔwo nywiɖe. Afɔkuwo le edɔ cɛ wawa mɛ. Eyi taɖo Davidi vaɖe mɛ nɔ Efyɔ Sɔlu le yiyimɛ mɔ: “Enyɛ, ao dɔwavi, yí kpɔnɔ edanyɛ lɛngbɔwo ji. Janŋtan koɖo elangan ursi va yí sɔ lɛngbɔ ɖeka le lɛngbɔ lɔwo mɛ. Ŋ nyá gbemɛ lan lɔ. Ŋ jeji yí xɔ lɛngbɔ lɔ le aglan mɛ ni. Egbe lan lɔ je ŋ ji, vɔ ŋ lí yí bɔ ehlo ni. Ŋ xwi yí wui.” (1 Sam. 17:34, 35) Davidi nya mɔ yeɖo ale bu nɔ lɛngbɔ lɔwo. Nɔviŋsu jajɛwo atɛnŋ asran Davidi nɔ wolenɔ bu nɔ edɔ ɖekpokpui ci wosɔ nɔ wo. Ðajɛvi Davidi nyi exlɔ vevi koɖo Yehowa. Exlɔnyinyi cɛ le veviɖe nɔ Davidi sugbɔ wu yi dɔngbegbe alo giŋta ci enya xoxo ɖɛ. Denyi Mawu ɖekɛ yí Yehowa nyi nɔ Davidi o, égbenyi yi xlɔ bakpomadɔn. Nɔviŋsu jajɛwo, enuvevitɔ ci míatɛnŋ awa yí nyi míado ŋsɛn kacaca ci yí le míwo koɖo míwo Da ci yí le jeŋkwimɛ gblamɛ. w21.03 3 ¶4-5

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin