Avril
Xɔsuzangbe 1er avril
Enushanu ci wo ŋwlɛ sa ɔ, wo ŋwli yí a sɔ kpla enu mì.—Rɔm. 15:4.
Ètokɔ cukaɖa sɛnŋ ɖe mɛa? Taŋfuin mɛɖe le hamɛ lɔ mɛ wa nu koɖo eo. (Ʒaki 3:2) Alo ɖowotɔ ci èsɛnkɔ Yehowaɔ, ao dɔmɛkpena alo suklukpenawo kokɔ eo. (1 Piɛ 4:3, 4) Taŋfuin ao xomumɛtɔwo tekɔkpɔ mɔ yewoana nami bɔbɔwo yiyi alo nami nuxu xoxo nɔ mɛbuwo so ao xɔse nu. (Mt. 10:35, 36) Nɔ cukaɖa lɔ sɛnŋ sugbɔɔ, ètɛnŋ kpɔɛ mɔ nɔ yemi Yehowa sɛnsɛn ɔ, yɛanyɔ wu. Vɔ àtɛnŋ akando ji mɔ nɔ cukaɖa lɔ gbele do ɖe can ɔ, Yehowa ana nunya ye yí yeasɔ gbeta nywiwo yí agbena ŋsɛn ye yí yeasɔ do ji le mɛ. Yehowa na yí woŋwlɛ agbetɔ nuvɔnmɛ ciwo yí do ji le cukaɖa sɛnŋwo mɛ do yi Nyɔ lɔ mɛ. Nyi yí taɖoɔ? Nɔ mìatɛnŋ akpla nu so wo gbɔ. Nyɔ cɛ yí Yehowa cucu apotru Pɔlu mɔ yi le ŋwlɛ. Nɔ mìhlɛnnɔ xolɔlɔ cɛwoɔ, woatɛnŋ ana dɔngbegbe koɖo mɔkpɔkpɔ mì. Vɔ gbɔxwe mìakpɔ nyɔna so wo mɛɔ, mìɖo awa nu wu Bibla hlɛnhlɛn kpoŋ. Mìɖo aɖe mɔ nɔ Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo atrɔ lé mìbunɔ tamɛ kpɔ koɖo lé mìsenɔ le mìwoɖekiwo do. w21.03 14 ¶1-2
Zozangbe 2 avril
Mí . . . kpɔ ebo ciwo yí le egbesɔsɔ nɔ jinukuɖeɖe lɔ ɖa.—Ʒan 4:35.
Èkpɔnɔ mɛ ciwo yí èdranɔ eŋɛnywi lɔ nɔ shigbe jinuku ciwo yí le gbesɔsɔ nɔ ɖeɖe hannɛa? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, enu amɛtɔn yí adasɛ. Enu ŋkɔtɔ, àdo vevi kunuɖeɖedɔ lɔ, ɖo ele veviɖe le kakacɛ mɛ. Hwenu ɖe koŋ li nɔ jinukuɖeɖe, eyi taɖo wodegunɔ gamɛ o. Evetɔ, nɔ amɛwo xɔ eŋɛnywi lɔɔ, eji ajɔ eo sugbɔ. Bibla nu mɔ: “Á le shigbe jijɔkpɔkpɔ ci yí nɔ̀nɔ amɛ ji le jinuku sɔsɔ hwenu ɛnɛ.” (Ezai 9:3) Amɛtɔntɔ, àkpɔnɔ mɛɖekamɛɖeka le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ mɔ, yɛavatrɔ Yesu nukplavi dru, ecɛ ana nazannɔ seŋkannyɔ ci yí ajɔ ji ni. Taŋfuin Yesu dokplɔtɔ ɖewo bui mɔ, Samaritɔwo davanyi Yesu nukplaviwo gbeɖe o. Vɔ Yesu debuini ahan o. Mìwo can mìɖo akpɔnɔ mɛ ciwo yí le mìwo nyigbanmama mɛ mɔ woatɛnŋ anyi Yesu nukplaviwo dru. Apotru Pɔlu ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mì. Éjenɔshi amɛwo jixɔsewo, énya seŋkannyɔ ci azan yí ajɔnɔ ji nɔ wo yí kpɔnɔ mɛ ciwo yí eɖenɔ kunu nɔ mɔ woatɛnŋ anyi Yesu nukplaviwo dru. w20.04 8-9 ¶3-4
Kwɛshilagbe 3 avril
Ci Yehowa kpɔnɔ nu je Ekuwodi koɖo gugu tɔxu petii ɖe, woagbevanukɔ agbetɔwo jimɛ tɔ yɛa!—Elo. 15:11, NWT.
Ŋgbekpɔ do mɛɖe nuwanawo nu yí asɔ ɖo kojo ni o, ewaɖeɔ, wa enu ci ji èkpe yí amɔŋje yi seselelanmɛwo mɛ. Mɛ kuɖeka kpaŋ ci yí atɛnŋ amɔŋje mìwo nɔnɔmɛwo mɛ nywiɖe, eyi nyi Yehowa. Eyi taɖo, nu nɔ Yehowa akpedo eo nu, nɔ nakpɔnɔ mɛbuwo shigbe lé ekpɔnɔ wo do nɛ yí anya lé àwɛ yí wowo nu akunɔ lanmɛ nɔ eo. Deɖo acannɔ nɔviwo mɛ yí amɔ eɖewo nu yí akunɔ lanmɛ nɔ ye o. Wo pleŋ yí tokɔ cukaɖawo mɛ yí sugbɔtɔ le shigbe mɔ ciwo mɛ Ʒonasi, Eli, Xaga koɖo Loti to hannɛ. Le nɔnɔmɛ sugbɔ mɛɔ, wowoŋtɔwo yí hɛnnɔ cukaɖa lɔwo vɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mì pleŋ yí jinɔ nyɔ nɔ mìwoɖekiwo gaɖewomɛ. Eyi taɖo esɔgbe mɔ Yehowa ji mɔ, mìwo nɔviwo nu le kunɔ lanmɛ nɔ mì. (1 Piɛ 3:8) Nɔ mìɖo to Yehowaɔ, ana ɖekawawa ci yí le mìwo ciwo yí nyi yi sɛntɔwo xomu gangan ci yí le xexeɛ pleŋ mɛ asɛnŋ doji. Eyi taɖo mìaɖui gligaan yí aɖonɔ to nɔviwo, ajeshi wo ɖɛ yí wowo nu akunɔ lamɛ nɔ mì. w20.04 18-19 ¶15-17
Tɛnigbe 4 avril
Kristo can kpefun dota nɔ mí yí gbé kpɔwɛ ɖɛ nɔ mí, nɔ mí a kplɔ Yí teshiwo do.—1 Piɛ 2:21.
Yesu ɖo kpɔwɛ maɖoafɛn ɖɛ nɔ mì ci ese tonu nɔ Yehowa. Eyi taɖo, emɔ vevi ɖeka ci ji mìase tonu nɔ Yehowa le yí nyi mɔ, mìasran Yesu kpɔwɛ pɛpɛpɛ lé mìakpe ji do. (Ʒan 8:29) Gbɔxwe mìakpɔtɔ azɔnnɔ le nyɔnɔnwi lɔ mɛɔ, mìɖo akando ji mɔ Yehowa nyi nyɔnɔnwi Mawu yí enyɔ ciwo pleŋ enu nɔ mì le yi Nyɔ Bibla mɛ nyi nyɔnɔnwi. Mìɖo agbekando ji mɔ Yesu yí nyi Mɛsia ci gbe woɖo. Egbɛɔ, amɛ sugbɔ dekannɔdo ji mɔ woshi ami nɔ Yesu yí enyi Efyɔ nɔ Mawu Fyɔɖuxu o. Ʒan nu amɛkanxlenyɔ ɖɛ mɔ “amɛbletɔ sugbɔwo” li ciwo yí atɛnŋ able mɛ ciwo yí dekando nyɔnɔnwi ci yí kudo Yehowa koɖo Yesu nu ji nywiɖe o. (2 Ʒan 7-11) Ʒan ŋwlɛ mɔ: “Mi yí nyi ŋsukantɔ lɔ nɔ́ dé nyi amɛ ci yí nu mɔ Yesu de nyi Kristo lɔ ɔ?” (1 Ʒan 2:22) Enu kuɖeka ci mìatɛnŋ awa nɔ woŋgbeble mì do mɛ yí nyi Mawu Nyɔ lɔ kplakpla. Eyi gbɔxwe mìajeshi Yehowa koɖo Yesu ɖɛ. (Ʒan 17:3) Eyi mìawa gbɔxwe yí akando ji mɔ mìle nyɔnɔnwi lɔ mɛ. w20.07 21 ¶4-5
Tanatagbe 5 avril
Mì ɖo a sɔgbeta mɔ mì da wa enu ci yí a dɔ yí nɔviwo. . . a je agɔjeje mɛ o.—Rɔm. 14:13.
Ŋɖeka ci mìatɛnŋ awa yí mìdanyi “afɔklɛnnu” nɔ mìwo kpena ejulɔtɔwo yí nyi mɔ, mìdaʒinnɔ mìwo susuwo do wo ji o. (Rɔm. 14: 19-21; 1 Kor. 8:9, 13) Le emɔ vevi cɛ jiɔ, mìdelɔkɔ ju shigbe ejulɔtɔ ŋtɔŋtɔwo nɛ o. Le kanmɛtete mɛɔ, ejulɔtɔ ɖeshiaɖe jenɔ agbla mɔ yeaze to ye kpena nu keŋ axɔ fɛncu lɔ yeɖekɛ. Mɛɖekamɛɖeka jikɔ yiŋtɔ tɔ. Eyi taɖo wotɛnŋ cucu wowo kpena keŋ aɖu ji. Vɔ mìwo julɔlɔ to akpo, ɖo mìdehwlɛnkɔ fɛncu lɔ koɖo mìwonɔnɔwo o. (Gal. 5:26; 6:4) Mìwo tajinu yí nyi mɔ, mìawa enu ci ji mìkpe keŋ akpedo amɛ sugbɔ nu nɔ woaxɔ agbe mavɔ fɛncu lɔ. Eyi taɖo mìtekpɔ yí wakɔ do nukplamu cɛ ci yí so gbɔngbɔnmɛ ji. Émɔ: “Amɛ ɖe ŋgbe ji mɔ yetɔ ɖekɛ yí a nyɔ o, vɔ amɛ ɖeka ɖeka le bu tamɛ kpɔ so yi kpena tɔwo nu.” (Fili. 2:4) Le eju ci mìlɔkɔ mɛɔ, Yehowa sɔ fɛncu ɖeka ɖo gbe nɔ mɛ ciwo yí alɔ ju lɔ yi vɔvɔnu. Eyi nyi agbe mavɔ nɔnɔ le jeŋkwimɛ alo le paradiso mɛ le nyigban ji. w20.04 28 ¶10; 29 ¶12
Zangagbe 6 avril
Amɛ ciwo yí tó le efunkpekpe gangan lɔ mɛ ke.—Enyɔ. 7:14.
Kristotɔ ŋsu koɖo nyɔnu miliɔn neniɖe aci agbe le xexe yoyu lɔ mɛ. Mɛ ciwo yí aci agbe agbekpɔ lé woaɖu ku ji do, hwenu woafɔn amɛ miliya neniɖe ciwo yí ku vayi so ku. Kpɔ jijɔ ci mìakpɔ hwenu enudojijɔnamɛ cɛwo ajɔjɔ ɖa! (Edɔ. 24:15) Eyi mɛ ciwo pleŋ yí nɔ gbeji nɔ Yehowa keŋkeŋ aɖu eku ci wosɔ ɖu cinɔ ji hɛnnɛ. Woasun ji anɔ agbe tɛgbɛɛ. Kristotɔ ɖekpokpui ci yí le agbe le egbɛmɛ ɖo ado akpe do fɔnfɔnsoku nyɔ fakɔnnamɛ ci nu Pɔlu ŋwlɛ nu so nɔ Korɛntitɔwo. Susu nywi sugbɔ le mì shi ciwo yí taɖo mìalɔn do Pɔlu nukplamu ji keŋ awanɔ sugbɔ le “Mawu dɔwawawo mɛ” le kakacɛ mɛ. (1 Kor. 15:58) Nɔ mìwa dɔ lɔ nywiɖe le egbejinɔnɔ mɛɔ, mìatɛnŋ akpɔ mɔ nɔ agbe ci mɛ yí jijɔ sugbɔ le le esɔmɛ. Hwenɔnu anyɔ wu ŋɖekpokpui ci nu mìatɛnŋ abu tamɛ kpɔ so. Adasɛ nyɔnɔnwimɛtɔ mɔ mìwo dɔwawa denyi gbali le Axwetɔ lɔ mɛ o. w20.12 13 ¶16-17
Labishigbe 7 avril
Wowo hwakɔnwo bɔdoju nɔ wo a wa hwa koɖo amɛ ci yí do esɔ lɔ koɖo yi hwakɔn.—Enyɔ. 19:19.
Ewa shigbe mɔ enyɔnuɖɛ ciwo yí le Ezekiɛli 38:10-23; Daniɛli 2:43-45; 11:44–12:1; koɖo Enyɔdasɛ 16:13-16, 21 mɛ xo nuxu so enu kuɖeka nu nɛ. Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, anyi mìakpɔ emɔ nɔ enujɔjɔ ciwo yí gbɔgbɔ. “Xexemɛ fyɔwo keŋkeŋ” asɔ egbe ɖo ju keŋ anyi gbɛbɔbɔ ɖeka gbɔxwe efunkpekpe gangan lɔ atɔ ji. (Enyɔ. 16:13, 14) Gbɛbɔbɔ cɛ yí Bibla yɔ mɔ “Gogi ci yí so Magogi jumɛ.” (Eze. 38:2, NWT) Jukɔnwo gbɛbɔbɔ lɔ aje Mawu mɛwo ji yí atekpɔ mɔ yewoavɔ wo keŋkeŋ. Ci apotru Ʒan nukɔ enyɔ ɖɛ so gaxoxo lɔ nuɔ, énu mɔ eshikpe ganganwo aja yí axo Mawu ketɔnɔwo. Eshikpe lɔwo tɛnŋ le dumɛ nɔ kojoɖoŋɛdu sɛnŋ ci Yehowa mɛwo adra. Ecɛ ana Gogi ci yí so Magogi aje Mawu mɛwo ji yí atekpɔ mɔ yeagu wo pleŋ so nyigban lɔ ji.—Enyɔ. 16:21. w20.05 15 ¶13-14
Xɔsuzangbe 8 avril
Nɔ́ míwo ciwo yí nyi amɛvɔnwo nya enunywi nana míwo eviwo ɔ, le míwo Eda ci le jeŋkwimɛ da na Gbɔngbɔn kɔkwɛ amɛ ci yí byɔbyɔ do ɔ!—Luiki 11:12, 13.
Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ nyi enunana ci yí ɖo ale veviɖe nɔ mì. Enunana ci yí nyi gbɔngbɔn kɔkɔɛ atɛnŋ ajenɔŋ nɔ mì doji nɔ mìbunɔ tamɛ kpɔ so enu ciwo yí ewakɔ le egbɛmɛ nu. Gbɔxwe Yesu ayi jeŋkwimɛɔ, énu nɔ yi nukplaviwo mɔ: “Gbɔngbɔn Kɔkwɛ a va mí ji. Mí a xɔ ŋsɛn. Mí a nyi anyi ɖashifuwo. . . le . . . afishiafi le xexemɛ.” (Edɔ. 1:8) Le gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ kpekpedonu mɛɔ, amɛ miliɔn amɛnyi koɖo fan han vanyi Yehowa sɛntɔwo le xexeɛ pleŋ mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, mìkpɔkɔ jijɔ le gbɔngbɔnmɛ paradiso mɛ, ɖo Mawu gbɔngbɔn lɔ kpekɔdo mì nu nɔ mìaɖo nɔnɔmɛ nywiwo. Wowo yí nyi lɔnlɔn, jijɔ, fafa, jigbɔnɖɛxɔxɔ, xomɛvuwawa, enunywiwawa, xɔse, xomɛfafa koɖo amɛɖekijiɖuɖu. Nɔnɔmɛ cɛwo yí xoca yí nyi ‘gbɔngbɔn lɔ kusɛnsɛn.’ (Gal. 5:22, 23) Gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ nyi enunana ci yí le veviɖe sugbɔ! w20.05 28 ¶10; 29 ¶13
Zozangbe 9 avril
Ci enyi mɛɖeka ji yí eku to yí vaɔ, mɛɖeka ji yí amɛkukuwo fɔnfɔnsoku can to yí va.—1 Kor. 15:21, NWT.
Susu sugbɔ li ci yí taɖo mìatɛnŋ akpɔ emɔ mɔ, mɛ ciwo yí dokɔ ozɔn nɔ mɛ ciwo yí fɔn so ku atɛnŋ ajeshi wowo mɛ veviwo. Le kpɔwɛ mɛ, sɔ koɖo lé wofɔn amɛwo so ku do le blemaɔ, ewa shigbe mɔ Yehowa atrɔ afɔn amɛwo yí wowo zezemɛ, nuxuxoxo koɖo tamɛbubukpɔ ale shigbe lé wole gbɔxwe yí woku hannɛ. Ðo ŋwi mɔ Yesu sɔ eku sɔ koɖo alɔndɔndɔn yí sɔ fɔnfɔnsoku sɔ koɖo amɛ fɔnfɔn so alɔn mɛ. (Mt. 9:18, 24; Ʒan 11:11-13) Nɔ mɛɖe nyɔ so alɔn mɛɔ, yi zezemɛ detrɔnɔ o yí egbexonɔ nuxu yí ɖonɔ ŋwi enyɔ ciwo yí le susumɛ ni gbɔxwe emlɔ anyi. Mìasɔ Lazar kpɔwɛ. Éku yí wa ŋkeke amɛnɛ, eyi taɖo yi gbaza tɔ bebe. Vɔ ci Yesu fuin so kuɔ, nɔviɛ nyɔnuwo jeshi ɖɛ zeɖeka yí kankandojitɔɔ, Lazar ɖo ŋwi wo hɛnnɛ.—Ʒan 11:38-44; 12:1, 2. w20.08 14 ¶3; 16 ¶8
Kwɛshilagbe 10 avril
Ejiɖuɖu nyi mìwo Mawu tɔ, koɖo Amɛ ci yí le anyinɔ̀nɔ̀ le efyɔ ʒinkpin lɔ ji koɖo Lɛngbɔvi lɔ tɔ.—Enyɔ. 7:10.
Le emɔ ɖewo jiɔ, amɛshiaminɔwo koɖo lɛngbɔ buwo nyi enuɖekɛwo. Lé Yehowa lɔn amɛshiaminɔwo doɔ, ahanke elɔn lɛngbɔ buwo nɛ. Gbɛbɔbɔ lɔwo koɖo ve le veviɖe ni. Ðo eho kuɖeka yí esɔ xwle wo pleŋ, eyi nyi Eviɛ vevi lɔ gbe. Enu ci yí to akpo le gbɛbɔbɔ lɔwo koɖo ve nu yí nyi mɔ wowo mɔkpɔkpɔwo denyi ɖekɛ o. Gbɛbɔbɔ lɔwo koɖo ve ɖo akpɔtɔ anɔ gbeji nɔ Mawu koɖo Kristo. (Eha. 31:23) Gbeɖo ŋwi mɔ, Mawu gbɔngbɔn lɔ dawa dɔ le mɛɖe ji wu mɛɖe o. Ecɛ dasɛ mɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ ci yí ʒan mɛɖekamɛɖeka yí Yehowa nini. Yehowa na mɔkpɔkpɔ nywi ɖeka yi sɛntɔ ɖeshiaɖe ci yí sɔ yiɖeki ni. (Ʒer. 29:11) Eŋwiɖoɖo Kristo ku lɔ hun emɔ gangan ɖeka nɔ amɛshiaminɔwo koɖo lɛngbɔ bu lɔwo nɔ woakanfu Mawu koɖo Kristo do enu ci wowa nɔ mì nɔ mìatɛnŋ anɔ agbe mavɔ ŋci. Eŋwiɖoɖo lɔ yí nyi bɔbɔ vevitɔ nɔ Kristotɔ adodwiwo xweshiaxwe. w21.01 18 ¶16; 19 ¶19
Tɛnigbe 11 avril
Mí [yi ji awɛni] nɛnɛ.—1 Kor. 11:25.
Nyigban ji mɔkpɔkpɔ yí le amɛ sugbɔtɔ ciwo yí vanɔ Eŋwiɖoɖo lɔ shi. Vɔ nyi yí taɖo wogbevanɔɔ? Ðo wovanɔ shigbe lé amɛwo vanɔ wowo xlɔwo lɔlele tɔxu hannɛ. Exlɔwo vanɔ alɔlele tɔxu yí sɔ danasɛ mɔ yewolɔn asu koɖo ashi yoyu lɔwo yí le godu nɔ wo. Ahanke lɛngbɔ bu lɔwo mɛ tɔwo vanɔ Eŋwiɖoɖo lɔ, ɖo woji mɔ yewoadasɛ mɔ yewolɔn Kristo koɖo amɛshiaminɔwo yí le godu nɔ wo. Wogbevanɔ keŋ asɔ dasɛ mɔ Yesu vɔnsa ci yí hun mɔ nɔ yewo yí yewoavanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji jeŋ nɔ yewo. Susu vevi bu ci yí taɖo lɛngbɔ bu lɔwo vanɔ Eŋwiɖoɖo lɔ yí nyi mɔ yewoawa do Yesu se ji. Ŋkɔtɔ ci Yesu ɖo Axwetɔ Fiɛfi ŋɖuɖu koɖo apotru egbejinɔtɔwoɔ, enu nɔ wo mɔ: “Mí ɖui nɛnɛ a sɔ ɖonɔŋwi Ŋ.” (1 Kor. 11:23-26) Eyi taɖo lɛngbɔ bu lɔwo kpɔtɔ vanɔ Eŋwiɖoɖo lɔ koɖo amɛshiaminɔ ciwo yí kpɔtɔ le nyigban ji. Gbesɔ kpe niɔ, lɛngbɔ bu lɔwo yɔnɔ amɛshiamɛ nɔ woava Eŋwiɖoɖo lɔ koɖo wo. w21.01 17-18 ¶13-14
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 9) Ʒan 12:12-19; Maki 11:1-11
Tanatagbe 12 avril
Mí kpɔ le hanci yí lɔnlɔn Mawutɔ ze do ŋkɔ nɔ mì ɖaa: Mawu sɔ Eviɛ akogo lɔ ɖaɖa xexe lɔ mɛ nɔ mì a tɛnŋ nɔ̀ agbe toto Eyɛ ji.—1 Ʒan 4:9.
Mìtɛnŋ bui mɔ nɔ mìɖonɔ seselelanmɛ nywi do amɛwo nu alo nunɔ lɔnlɔn nyɔwo nɔ wo kpoŋ ɔ, anyi mìlɔn wo. Vɔ gbɔxwe lɔnlɔn lɔ anyi lɔnlɔn akun-akun ɔ, enuwanawo ɖo abɔdo nu. (Sɔ sɔ koɖo Ʒaki 2:17, 26.) Le kpɔwɛ mɛ, Yehowa lɔn mì. (1 Ʒan 4:19) Yiŋtɔ nu le enyɔ vivi ciwo woŋwlɛ do Bibla mɛ mɔ yelɔn mì. (Eha. 25:10; Rɔm. 8:38, 39) Ele ahan gan, denyi enyɔ ciwo Mawu nu ɖekɛ yí dɔ mìkando ji mɔ yɛlɔn mì o, enu ciwo ewa can dɔ yí mìkando ji. Yehowa lɔn yí sɔ Eviɛ vevi lɔ ɖaɖa yí ekpe fun yí ku do ta nɔ mì. (Ʒan 3:16) Ecɛ dedɔ mìkando ji mɔ Yehowa lɔn mì nyao ba? Mìsenɔ tonu nɔ Yehowa koɖo Yesu yí sɔ danasɛ mɔ mìlɔn wo. (Ʒan 14:15; 1 Ʒan 5:3) Yesu gbedo se nɔ mì koŋ mɔ mìwo le lɔn mìwonɔnɔwo. (Ʒan 13:34, 35) Nunu nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo mɔ mìlɔn wo ɖekɛ desun o, vɔ mìɖo agbedasɛ yi le enu ciwo mìwanɔ mɛ.—1 Ʒan 3:18. w21.01 9 ¶6; 10 ¶8
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 10) Ʒan 12:20-50
Zangagbe 13 avril
Ŋ yɔnɔ mí mɔ exlɔwo, ɖo Ŋ dasɛ enu ciwo pleŋ Ŋ kpla so Edanyɛ gbɔ nɔ mí.—Ʒan 15:15.
Mɛ ciwo yí wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ, kpɔkɔ emɔ mɔ yewoavaɖu fyɔ koɖo Yesu le Mawu Fyɔɖuxu lɔ mɛ keke asɔyi mavɔ mɛ. Woanɔ ju koɖo Kristo, ecɛ dasɛ mɔ woakpɔɛ yí akannɔ seŋwo koɖi ŋmɛŋmɛ. (Ʒan 14:2, 3) Yesu alɔn mɛ ciwo yí anɔ agbe le nyigban ji yí ale bu nɔ wowo hɛnnɛ. Ci wodavakpɔ Yesu can ɔ, exlɔnyinyi ci yí le wowo koɖo Yesu gblamɛ asɛnŋ doji yí woavase vivi nɔ agbe ci Yehowa koɖo Yesu ana wo. (Ezai 9:6, 7) Nɔ mìlɔn do amɛyɔyɔ Yesu tɔ ji yí vanyi yi xlɔwoɔ, mìakpɔ nyɔna sugbɔ. Le kpɔwɛ mɛ, élɔn mì yí kpekɔdo mì nu le kakacɛ mɛ. Emɔ hun nɔ mì yí mìavanɔ agbe tɛgbɛɛ. Ci yí gbewu cɛwo pleŋ yí nyi exlɔnyinyi koɖo Yesu ana mìanyi exlɔ bakpomadɔnwo koɖo Edalɔ, Yehowa. Mɔnukpɔkpɔ ŋtɔteŋ yí enyi nɔ mì mɔ mìnyi Yesu xlɔwo! w20.04 25 ¶15-16
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 11) Luiki 21:1-36
Labishigbe 14 avril
Woafɔn wo pleŋ do agbe to Kristo mɛ.—1 Kor. 15:22, NWT.
Apotru Pɔlu ŋwlɛ lɛta lɔ ɖaɖa Kristotɔ amɛshiaminɔ ciwo yí le Korɛnti ciwo yí woavafɔn do agbe le jeŋkwimɛ. Kristotɔ cɛwo nyi mɛ ciwo yí “wo wa mɛmiɖe le Kristo Yesu mɛ, nɔ [wowo] ciwo yí wo yɔ yí [wo] a nyi amɛ kɔkwɛwo.” Pɔlu gbexo nuxu so “mɛ ciwo yí dɔn alɔn le Kristo mɛ” nu. (1 Kor. 1:2; 15:18; 2 Kor. 5:17) Le gbɔngbɔnmɛ lɛta bu mɛɔ, Pɔlu ŋwlɛ mɔ mɛ ciwo yí ‘ba koɖo Kristo le yi kumɛɔ’ woagbe “ba koɖi le Yi fɔnfɔn so ekumɛ.” (Rɔm. 6:3-5) Wofɔn Yesu so ku do gbɔngbɔnmɛ yí eyi jeŋkwimɛ. Ahanke woawɛ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí “ba koɖo Kristo” nɛ, wowo yí nyi Kristotɔ amɛshiaminɔwo pleŋ. Pɔlu ŋwlɛ mɔ wofɔn Kristo yí “enyi kusɛnsɛn ŋkɔtɔ nɔ mɛ ciwo yí dɔn alɔn le ku mɛ.” (1 Kor. 15:20) Ðo ŋwi mɔ wofɔn mɛbuwo shigbe Lazar nɛ do agbe le nyigban ji, vɔ Yesu yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci wofɔn do agbe do gbɔngbɔnmɛ nɔ axɔ agbe mavɔ. w20.12 5-6 ¶15-16
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 12) Matie 26:1-5, 14-16; Luiki 22:1-6
Eŋwiɖoɖo ŋkeke lɔ
Eweyixɔ godu
Xɔsuzangbe 15 avril
Mì a nɔ̀ koɖo Axwetɔ lɔ keke a sɔyì mavɔmavɔ mɛ.—1 Tɛs. 4:17.
Nɔ Kristotɔ amɛshiaminɔ ɖe ku le egbɛmɛɔ, wofuini so ku le afɔdumɛ nɔ ayi nɔ agbe le jeŋkwimɛ. Apotru Pɔlu nyɔ ci yí le 1 Korɛntitɔwo 15:51, 52 mɛ ɖo kpe yi ji, émɔ: “Mì pleŋ dadɔn alɔn le ku mɛ o, woatrɔ mì pleŋ nɔnɔmɛ le afɔdumɛ, le ɖabaxoxo ɖeka mɛ, le kpɛnxuxu kpɛtɛkpɛtɛ lɔ mɛ.” Pɔlu nyɔ cɛwo vakɔmɛ le kakacɛ mɛ! Kristo nɔviɛwo akpɔ jijɔ blebu so wowo fɔnfɔnsoku nu. Bibla nu edɔ ci yí mɛ ciwo woatrɔ “le ɖabaxoxo ɖeka mɛ” avayi wa le jeŋkwimɛ nɔ mì. Yesu nu nɔ wo mɔ: “Amɛ ɖeka ɖeka ci yí a ɖuji yí a wanɔ enu ciwo yí Ŋ dro keke a sɔyì vɔvɔnu ɔ, Na ni hlɔnhlɔn do jukɔnwo ji. Á kplɔ wo koɖo egakpo. Á gban wo shigbe esuzewo ɛnɛ. Hlɔnhlɔn ŋtɔ ke Ŋ xɔ so Edanyɛ gbɔ.” (Enyɔ. 2:26, 27) Woakplɔ Yesu do yí akplɔ jukɔnwo koɖo gakpo.—Enyɔ. 19:11-15. w20.12 12 ¶14-15
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 13) Matie 26:17-19; Maki 14:12-16; Luiki 22:7-13 (Enu ciwo yí jɔ le eweyixɔ godu: Nisan 14) Ʒan 13:1-5; 14:1-3
Zozangbe 16 avril
Wofɔn Kristo so ku.—1 Kor. 15:20, NWT.
Woatɛnŋ asɔ Yesu sɔ koɖo kusɛnsɛn ŋkɔtɔ ci Izraɛliviwo ɖenɔ yí sɔ nanɔ Mawu. Gbesɔ kpe niɔ, ci apotru Pɔlu yɔ Yesu mɔ “kusɛnsɛn ŋkɔtɔɔ,” enyɔ ci ejikɔ anu yí nyi mɔ woagbefɔn mɛbuwo do agbe yí woayi jeŋkwimɛ Woavafɔn apotruwo koɖo mɛbu ciwo yí le “Kristo mɛ” kplɔ Yesu do. (1 Kor. 15:18) Le gamɛ nywitɔ lɔ jiɔ, woafɔn wo shigbe Yesu nɛ. Mɛ ciwo yí le “Kristo mɛ” fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ detɔ ji hwenu Pɔlu ŋwlɛkɔ nu ɖaɖa Korɛntitɔwo o. Vɔ Pɔlu nu hwenɔnu mɔ ecɛ ajɔ le esɔmɛ, émɔ: “Amɛ ɖeka ɖeka le totomɛ yitɔ nu—Kristo nyi ŋkɔtɔ nɔ amɛwo pleŋ, yí a sɔ kplɔɛ do ɔ, amɛ ciwo yí le Kristo mɛ le vava Yitɔ hwenu.” (1 Kor. 15:23; 1 Tɛs. 4:15, 16) Egbɛɔ, mìle agbe le Kristo “vava hwenu” ci nu wonu nyɔ ɖɛ so. Ɛɛ, apotru lɔwo koɖo Kristotɔ bu ciwo wosɔ gbɔngbɔn shi ami nɔ le te keke ana nɔ Kristo vava hwenu yí axɔ jeŋkwimɛ fɛncu yí ‘aba koɖo Yesu le yi fɔnfɔn so ekumɛ.’—Rɔm. 6:5. w20.12 5 ¶12; 6 ¶16-17
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 14) Ʒan 19:1-42
Kwɛshilagbe 17 avril
Lankpu ci yí wo kan do gumɛ ɔ, é yí donɔahɛn. Nɔ́ é fɔn jete ɔ, da gbe dahɛn gbeɖe o.—1 Kor. 15:42.
Apotru Pɔlu xo nuxu so mɛ ciwo yí wofɔn so ku yí woɖo jeŋkwimɛ gbaza ci yí nyi “gbɔngbɔn gbaza” nu.” (1 Kor. 15:43, 44) Ci Yesu nɔ nyigban jiɔ, éɖo ŋcilan gbaza. Vɔ ci wofuin so kuɔ, ‘étrɔsun gbɔngbɔn ci yí nanɔ agbe’ yí trɔ yi jeŋkwimɛ. Ahanke woafɔn Kristotɔ amɛshiaminɔwo so ku yí woaɖo gbɔngbɔn gbaza nɛ. Pɔlu dre mɛ mɔ: “Le hanci yí ŋsu nyigbanji tɔ nɔnɔmɛ le mì shi ɔ, nɛnɛke yí ŋsu jeŋkwimɛ tɔ nɔnɔmɛ can a le mì shi hɛnnɛ nɛ.” (1 Kor. 15:45-49) Ele veviɖe mɔ mìado jeshi mɔ, denyi agbetɔ gbaza mɛ yí wofɔn Yesu do o. Ðo Pɔlu ɖe enu ci yí taɖo enyi ahan mɛ, émɔ: “Gbaza koɖo ehùn da tɛnŋ a ɖu Mawu fyɔju cìnɔ” le jeŋkwimɛ o. (1 Kor. 15:50) Wodafɔn apotru koɖo amɛshiaminɔ buwo so ku yi jeŋkwimɛ yí woaɖo ŋcilan gbaza koɖo ehun ci yí benɔ o. w20.12 10-11 ¶10-12
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 15) Matie 27:62-66 (Enu ciwo yí jɔ le eweyixɔ godu: Nisan 16) Ʒan 20:1
Tɛnigbe 18 avril
Eo eku, fini yí ejiɖuɖu aotɔ le ɔ? Eo eku, fini yí ètèveve aotɔ le ɔ?—1 Kor. 15:55.
Mawu dasɛ mɔ nɔ Yesu nukplavi ɖewo le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ yí woŋwlɛ nu so jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ lɔ nu. Apotru Ʒan ɖe mɛ mɔ: “Evyɛ ɔ, mì nyi Mawu viwo, yí enu ci yí mì a va trɔsun de kpɔ ze hɔɖo o. Vɔ, mì nya mɔ gacimɛ yí Á va ze ɔ, mì a le shigbe Eyɛ ɛnɛ, ɖo mì a kpɔɛ shigbe le É le do ɛnɛ.” (1 Ʒan 3:2) Edasɛ mɔ Kristotɔ amɛshiaminɔwo denya lé woanɔ do hwenu woafɔn wo so ku yi jeŋkwimɛ koɖo gbɔngbɔn gbaza o. Vɔ woakpɔ Yehowa hwenu woaxɔkɔ wowo fɛncu. Bibla nu nyɔ ɖewo so nu. Amɛshiaminɔwo anɔ koɖo Kristo hwenu agukɔ “eganyinyi lɔ pleŋ, acɛkpakpa lɔ pleŋ koɖo ŋsɛn lɔ pleŋ.” “Ketɔnɔ ŋgbeshitɔ . . . eku” can le mɛ. Le vɔvɔnuɔ, Yesu koɖo mɛ ciwo yí akpa cɛ koɖi asɔ wowoɖekiwo koɖo enuwo pleŋ do gɔnmɛ nɔ Yehowa. (1 Kor. 15:24-28) Jijɔ hwenu teŋ yí anyi! w20.12 8 ¶2
Eŋwiɖoɖo Bibla hlɛnhlɛn: (Ŋkeke lɔ mɛ nujɔjɔwo: Nisan 16) Ʒan 20:2-18
Tanatagbe 19 avril
Mɔkpɔkpɔ leŋ shi le Mawu mɛ mɔ . . . fɔnfɔnsoku li nɔ amɛjɔjɔɛwo koɖo amɛmajɔmajɔwo.—Edɔ. 24:15, NWT.
Kristotɔ egbejinɔtɔ ciwo pleŋ yí deɖo mɔkpɔkpɔ yí anɔ jeŋkwimɛ koɖo Kristo can ɖo fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ. Bibla nu mɔ apotru Pɔlu koɖo mɛ ciwo yikɔ jeŋkwimɛ anɔ “mɛkukuwo fɔnfɔnsoku ŋkɔtɔ” mɛ. (Fili. 3:11, NWT) Ecɛ dedasɛ mɔ fɔnfɔnsoku bu li ba? Ecɛ wa ɖeka koɖo nyɔ ci Job nu so yi sɔmɛ nu. (Job 14:15) “Mɛ ciwo yí le Kristo mɛ le vava yitɔ hwenu” anɔ jeŋkwimɛ koɖo Yesu hwenu yí agu fyɔɖuxuwo pleŋ, acɛkpakpawo pleŋ koɖo ŋsɛnwo pleŋ. Woagu “ketɔnɔ ŋgbeshitɔ . . . eku” hɛnnɛ. Kankandojitɔɔ, mɛ ciwo yí wofɔn do jeŋkwimɛ dagbeku gbeɖe o. (1 Kor. 15:23-26) Mɛ ciwo yí ɖo nyigban ji mɔkpɔkpɔ atɛnŋ akpɔ mɔ nɔ nyɔ ci Pɔlu nu le egbɛ mawunyɔkpukpui mɛ. Yi mɛ kɔ petii mɔ, amɛmajɔmajɔ ɖe datɛnŋ ayi jeŋkwimɛ o, eyi taɖo nyɔ cɛwo dasɛ mɔ woavafɔn amɛwo so ku do nyigban ji. w20.12 6-7 ¶18-19
Zangagbe 20 avril
[Kristo] lɔn ŋ, yí gbe sɔ Yiɖeki na yí hwlɛn ŋ gan.—Gal. 2:20.
Mìtɛnŋ nu le mìwoɖekiwo mɛ mɔ: ‘Lé nawɛ anya mɔ anyi nu decikɔ nɔ Yehowaɔ?’ Nɔ èbiɔnɔ eoɖeki se ahan ɔ, edasɛ mɔ Yehowa atɛnŋ asɔ ao nuvɔnwo ke eo. Exwe sugbɔ vayi ɔ, Jutakpɔxɔ nu mɔ: “Etɛnŋ jɔ mɔ mìatrɔ awakɔ afɛn ɖe gbɛmɛgbɛmɛ. Etɛnŋ nyi mɔ mìdeɖu gbɔjɔgbɔjɔ lɔ ji gbɔxwe yí tɔ Mawu sɛnsɛn o. . . . Ŋgbeso nyɔ lɔ mɔ yewa nuvɔn ci Yehowa datɛnŋ asɔ ke ye gbeɖe o. Susu cɛ yí Satana aji mɔ yɛ le ci eo shi. Ci èsekɔ vevi yí do dɔmɛzi do eoɖekiɔ, edasɛ mɔ denyi amɛdɔndɔn keke Yehowa dasɔ nuvɔn ke o. Eyi taɖo kpɔtɔ asɔ eoɖeki hwe yí aɖenɔ kuku nɔ Mawu mɔ yɛ le sɔ ye nuvɔnwo ke ye yí akpedo ye nu nɔ yeami nuvɔn lɔ wawa keŋ avo le yeɖeki mɛ.” Gbɔxwe apotru Pɔlu avanyi Kristotɔɔ, éwa nuvɔn gangan sugbɔ. Pɔlu ɖonɔ ŋwi enu ciwo yí ewa. (1 Tim. 1:12-15) Vɔ ékpɔnɔ tafɛn lɔ shigbe enu ci Mawu ni nɛ. Eyi taɖo Pɔlu dedonɔ hwɛ yiɖeki ɖoɖu o, vɔ ésɔ susu ɖo enunywitɔ ci ana Yehowa ji. w20.11 27 ¶14; 29 ¶17
Labishigbe 21 avril
Nɔ́ ŋununyanya hwe do amɛ ɖe le míwo domɛ ɔ, amɛ lɔ le byɔ Mawu ci yí nanɔ enu amɛshamɛ nywiɖe afɛn makpɔmakpɔ, yí wo a sɔɛ jo ni—Ʒaki 1:5.
Satana gbezannɔ enu sugbɔ sɔ tenɔ mì kpɔ nɔ mìawa nuvɔn. Lé mìwanɔ nu doɔ? Ele fafɛɖe mɔ mìabui mɔ enu lɔwo dedɔn kekeɖe o. Le kpɔwɛ mɛ mìatɛnŋ abui mɔ: ‘Nɔ ŋwa enu cɛɔ, wodaɖeŋ ti le hamɛ lɔ mɛ o, eyi taɖo dedɔn kekeɖe o.’ Susu cɛ denyɔ ɖeeɖe o. Anyɔ mɔ mìabiɔ enyɔ cɛwo mìwoɖekiwo se: ‘Tetekpɔ cɛ nyi emɔ ci ji Satana jikɔ ato yí ama anyi ji do vea? Nɔ ŋna droamu vwinwo ɖuŋ ji ɖe, ŋdaxo ɖyi Yehowa ŋkɔ ba? Enuwana cɛ ana nate gogo Mawu dojia alo ateŋ yi azɔge le gbɔ?’ Bu tamɛ kpɔ so nyɔbiɔse cɛwo nu. Do gbe ɖaɖa yí abiɔ nunya keŋ aɖo nyɔbiɔse lɔwo ŋci nywiɖe, ŋgbeble eoɖeki domɛ o. Nɔ èwɛni ahan ɔ, aglɔn ta nɔ eo. Shigbe Yesu nɛɔ, atɛnŋ akpedo eo nu naɖui gligaan yí aɖu tetekpɔ lɔ ji keŋ anu mɔ: “Satana, teyì azɔge le Ŋ gbɔ.” (Mt. 4:10) Ðo ŋwi mɔ, nɔ mìwo ji ma do veɔ, denyɔ ɖeeɖe o. w20.06 12-13 ¶16-17
Xɔsuzangbe 22 avril
‘Ŋnu nɔ míwo pleŋ: míŋgbekpɔ míwoŋtɔwo wu le éje do o. Vɔ, míɖo susu hwɛhwɛwo.’—Rɔm. 12:3.
Mìsɔ mìwoɖekiwo hwe keŋ wanɔ do Yehowa sewo ji, ɖo mìnya mɔ yiɖekɛ yí nya enu ci yí nyɔ nɔ mì sɔwu. (Efe. 4:22-24) Amɛɖekisɔsɔhwe na yí mìsɔ Yehowa dro ɖo ŋkɔ nɔ mìwoŋtɔwo tɔ yí kpɔnɔ mɔ mɛbuwo le ŋkɔ nɔ mì. Ecɛ na mìnyi exlɔ veviwo nɔ Yehowa yí gbenyi xlɔ koɖo mìwo kpena xɔsetɔwo. (Fili. 2:3) Vɔ nɔ mìdenya wawaɔ, mìavatɔ enu wawa shigbe egoyitɔ koɖo amɛɖekitɔjitɔ ciwo yí le Satana xexe lɔ mɛ nɛ. Ele shigbe enu cɛ yí jɔ do exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔ ɖewo ji nɛ, ɖo apotru Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa Rɔmatɔwo mɔ: “Ŋ xɔ enunana le Mawu gbɔ a nu enyɔ nywi nɔ míwo pleŋ: mí ŋgbe kpɔ míwoŋtɔwo wu le é je do o. Vɔ, mí ɖo susu hwɛhwɛwo.” Pɔlu nya mɔ mìɖo abu mìwoŋtɔwo tɔ kpɔ le emɔ ɖewo nu. Vɔ amɛɖekisɔsɔhwe akpedo mì nu mìawɛ le dredrenu yí mìdabunɔ mìwoŋtɔwo tɔ kpɔ wu lé eje do o. w20.07 2 ¶1-2
Zozangbe 23 avril
Nyigban lɔ le vovomɛ, wodewa ahwa kpi le exwe ŋnɔwo mɛ o.—2 Kro. 14:6, NWT.
Le Efyɔ Asa hwenuɔ, fafa hwenu lɔ vavɔ. Ahwakɔn gangan ɖeka so Etiopi, yi sɔjawo wu miliɔn ɖeka. Zera ci yí nyi ega nɔ ahwakɔn lɔ kando ji mɔ yewoatɛnŋ aɖu Ʒuda ji. Vɔ Asa dekando amɛ nɛni ci yí ayi ahwa koɖi ji o, ɖo ékando yi Mawu, Yehowa ji. Asa do gbe ɖaɖa mɔ: “Kpedo mì nu, Oo Yehowa mìwo Mawu, ɖo mìɖoŋ do eo nu yí ao ŋkɔ mɛ yí mìjikɔ afɔn do amɛahwa cɛ ji le.” (2 Kro. 14:11, NWT) Ci Etiopi hwakɔn lɔ sugbɔ wu Ʒuda tɔ donu amɛve han can ɔ, Asa nya mɔ ŋsɛn le Yehowa shi yí atɛnŋ akpedo Yi jukɔn lɔ nu. Yehowa dedo ŋkpɛn yi o, ɖo éna woɖu Etiopi hwakɔn lɔ ji. (2 Kro. 14:8-13, NWT) Ci mìdenya enu ci yí ajɔ do mɛɖekamɛɖeka ji le mì mɛ le esɔmɛ can ɔ, mìnya mɔ fafa hwenu ci mɛ Yehowa sɛntɔwo le dani tɛgbɛɛ o. Gbesɔ kpe niɔ, Yesu nu ɖɛ mɔ le ŋkeke kpɛtɛkptɛwo mɛɔ, “amɛwo pleŋ a le eke” ye nukplaviwo.—Mt. 24:9. w20.09 17-18 ¶14-16
Kwɛshilagbe 24 avril
Ŋ kpɔ jijɔ sugbɔ, . . . le amɛzuzuwo mɛ.—2 Kor. 12:10.
Mɛɖe dejinɔ mɔ wo le zu ye o. Eyi taɖo nɔ mìwo ketɔnɔwo zukɔ mì yí eve mì nuɔ, etɛnŋ na mìagbɔjɔ. (Elo. 24:10) Vɔ lé mìakpɔnɔ mìwo ketɔnɔwo zugbewo doɔ? Shigbe apotru Pɔlu nɛɔ, mìatɛnŋ ‘akpɔ jijɔ le amɛzuzuwo mɛ.’ Nyi yí taɖoɔ? Ðo nɔ wozu mì alo ci yumɛ nɔ mìɔ, edasɛ mɔ mìnyi Yesu nukplaviwo nyao. (1 Piɛ 4:14) Yesu nu mɔ woaci yumɛ nɔ ye dokplɔtɔwo. (Ʒan 15:18-20) Eyi lɔ pɛɛ yí jɔ do exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo ji. Hwenɔnuɔ, mɛ ciwo ji Grɛki kɔnuwo kpɔ ŋsɛn do kpɔnɔ Kristotɔwo mɔ wonyi amɛmanyaŋɖɛ koɖo amɛmaleɖewo. Le Ʒuifuwo mɛ can ɔ, wokpɔnɔ Kristotɔwo mɔ “wodese wema o yí nyi amɛgbaliwo.” Ahan yí wokpɔ apotru Piɛ koɖo Ʒan do nɛ. (Edɔ. 4:13, NWT) Wokpɔnɔ Kristotɔwo mɔ wonyi gbɔjɔgbɔjɔtɔwo. Ðo ci wodedonɔ nu eju nyɔ mɛɔ, wodatɛnŋ akpɔ ŋsɛn do jumɛgawo ji o. Gbesɔ kpe niɔ, wodeyinɔ ahwa o, eyi taɖo wodeɖo ŋsɛn yí ahwlɛn ta nɔ wowoɖekiwo o. Ecɛ na wodehlɛnnɔ wo do amɛwo mɛ o. Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo ɖe mɔ yí susu dɔndɔn ci yumɛcitɔwo ɖo do wo nu na womi Mawu sɛnsɛn a? Oo. w20.07 14-15 ¶3-4
Tɛnigbe 25 avril
Mì a lɔn mìwonɔnɔwo, ɖo lɔnlɔn lɔ tó so Mawu gbɔ. Amɛ ɖekpokpwi ci yí lɔnnɔ amɛ ɔ, Mawu mɛ yí wo ji so, yí é jeshi Mawu.—1 Ʒan 4:7.
Apotru Ʒan lɔn nɔviɛ Kristotɔwo sugbɔ yí ji mɔ wowo xɔse le sɛnŋ. Yi lɔnlɔn lɔ ze le nukplamunyɔ ciwo yí le gbɔngbɔnmɛ lɛta amɛtɔn ciwo eŋwlɛ ɖaɖa wo mɛ. Edo ŋsɛn mì ci mìnya mɔ ŋsu koɖo nyɔnu ciwo yí aɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ ɖo lɔnlɔn koɖo vevisesedoamɛnu ci han yí Ʒan ɖo! (1 Ʒan 2:27) Le vamɛ mɔ nukplamunyɔ ciwo yí ena aci susumɛ nɔ mì pleŋ. Mína mìaɖui gligaan yí ase tonu nɔ Yehowa le enu ciwo pleŋ mìwanɔ me keŋ asɔ dasɛ mɔ mìzɔnkɔ le nyɔnɔnwi lɔ mɛ. Kpla yi Nyɔ lɔ yí akando enu ci èkpla ji. Do ŋsɛn xɔse ci èɖo do Yesu nu. Gbe xexemɛnunya koɖo xɔsegbetɔwo nukplakplawo. Ŋgbelɔn nɔ amɛwo aʒin eo ji nanɔ agbeve yí aje nuvɔn mɛ o. Wanɔ do agbenywinɔnɔ se kɔyiji Yehowa tɔwo ji. Gbesɔ kpe niɔ, mína mìasɔ enu kenɔ mɛ ciwo yí je agɔ do mì, yí akpenɔdo mɛ ciwo yí le ʒan mɛ nu. Nɔ mìwɛ ahan ɔ, ana mìwo nɔviwo akpɔtɔ asɛnŋ. Eyi nɔ mìdo go cukaɖa ɖekpokpui can ɔ, mìakpɔtɔ azɔnnɔ le nyɔnɔnwi lɔ mɛ. w20.07 24-25 ¶15-17
Tanatagbe 26 avril
Mawu sɔ lankpu ŋcinuwo daɖo wowo tɔxu shigbe le É drwi do ɛnɛ.—1 Kor. 12:18.
Yehowa na texwe yi sɛntɔ egbejinɔtɔ ɖeshiaɖe le hamɛ lɔ mɛ koɖo lɔnlɔn. Ci mìwo dɔwo to vovo can ɔ, mì pleŋ le veviɖe yí mìgbeʒan mìwonɔnɔwo. Apotru Pɔlu tɛ gbe do ji mɔ mɛɖe datɛnŋ akpɔ yi kpena Yehowa sɛntɔ ɖe yí anu mɔ: “Ŋ de ʒan eo o!” (1 Kor. 12:21) Gbɔxwe hamɛ lɔ mɛ afaɔ, mìɖo ado bubu mìwonɔnɔwo nu yí awanɔ dɔ doju. (Efe. 4:16) Nɔ mìwanɔ edɔ doju alɔlealɔmɛɔ, hamɛ lɔ anyɔ doji yí asɛnŋ le lɔnlɔn mɛ. Yehowa gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ yí ɖo hamɛmɛshinshin ciwo pleŋ yí le hamɛ lɔ mɛ. Vɔ wowo domɛtɔ ɖeshiaɖe ɖo nunana koɖo enujikpekpe vovovo. (1 Kor. 12:17) Eɖewo tɛnŋ nyi hamɛmɛshinshin dejinjin o eyi taɖo wodeɖo nutɔxukpɔkpɔ sugbɔ o. Shinshin koɖo edɔ̀lele cukaɖawo tɛnŋ na hamɛmɛshinshin buwo detɛnŋ gbewakɔ sugbɔ o. Ele ahan gan, hamɛmɛshinshin ɖe deɖo anukɔ le yiɖeki mɛ do yi kpena hamɛmɛshinshin bu nu mɔ: “Ŋ de ʒan eo o!” Vɔ hamɛmɛshinshin ɖeshiaɖe ɖo awa do Pɔlu nukplamu ci yí le Rɔmatɔwo 12:10 mɛ ji. w20.08 26 ¶1-2; 27 ¶4
Zangagbe 27 avril
Xexe cɛ nɔnɔmɛ trɔkɔ.—1 Kor. 7:31, NWT.
Yehowa dadasɛ mɔ nɔ mì le agbe mɔ lɔ ji to yi habɔbɔ lɔ kpaxwe ci yí le nyigban ji. Kankandojitɔɔ, nɔ habɔbɔ lɔ trɔ na mɔdasɛnamɛ ɖe so Bibla nukplakpla ɖe alo agbenywinɔnɔ se ɖe nuɔ, mìlɔn yí wanɔ do ji. Vɔ nɔ habɔbɔ lɔ wa trɔtrɔ ɖe ci yí kan mìwo gbenɔnɔ kpaxwe buwo ɖe, lé mìwanɔ nu doɔ? Le kpɔwɛ mɛ, nɔ wosa Fyɔɖuxuxɔ ci mɛ mìyinɔ bɔbɔ le ɖe? Mìakpɔtɔ akpɔnɔ jijɔ nɔ mìɖonɔ ŋwi mɔ Yehowa yí mìwakɔ dɔ nɔ yí yiŋtɔ yí kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ. (Kol. 3:23, 24) Efyɔ Davidi ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ ci ena nuwo nɔ woasɔ cu gbedoxɔ lɔ. Émɔ: “Mi yí ŋnyi, yí mi yí anyi jukɔn lɔ nyi keke mìatɛnŋ ana nu faa ahan ɔ? Ðo enuwo pleŋ so eo gbɔ yí enu ciwo yí so eoŋtɔ lɔmɛ yí mìsɔ nɔ eo.” (1 Kro. 29:14, NWT) Mìwo can nɔ mìnakɔ nuɔ, mìnakɔ enu ciwo yí so Yehowa ŋtɔ lɔmɛ yi. Ele ahan gan, gamɛ, ŋsɛn koɖo enu ciwo mìzan yí sɔ donɔ alɔ yi dɔ lɔ jenɔŋ ni.—2 Kor. 9:7. w20.11 22-23 ¶14-16
Labishigbe 28 avril
Nɔ́ agbetɔ vɔn mɔ ejiɖoɖwi ɖeka ɖeka a hɛn eshi va ɔ, dá ɖe yi jinukuwo gbeɖe o.—Ŋun. 11:4.
Mìwo Yehowa Kunuɖetɔwo nya mɔ, denyi amɛ nɛni ci mìkplɔ va Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ nu yí mìakpɔ do yí amɔ enuwo mlɛkɔ nɔ mì le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ nywiɖe o. (Luiki 8:11-15) Nɔ mìkpɔtɔ dokɔ ji le eŋɛnywidradradɔ lɔ koɖo enukplakpla amɛwo mɛɔ, Yehowa akpɔ mì mɔ enuwo mlɛkɔ nɔ mì. Nyi yí taɖoɔ? Ðo mìkpɔtɔ wakɔ enu ci yɛ koɖo Viɛ ji mɔ mìwo le wa. (Maki 13:10; Edɔ. 5:28, 29) Mìɖo ahwlɛndo le eŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ kakacɛ wu, ɖo xexe lɔ vɔvɔnu gogokɔ kabakaba! Gamɛ ci mìasɔ wa hwlɛngandɔ lɔ degbesugbɔ o. Ŋgbenɔ te mɔ enuwo pleŋ yí anyɔ nɔ ye le agbemɛ gbɔxwe yeatɔ edɔ vevi cɛ wawa o. Kakacɛ mɛ yí èɖo ado ŋsɛn edro ci èɖo mɔ yeadra eŋɛnywi lɔ, akpla nu so Bibla nu doji, ado ŋsɛn ao dɔngbegbe yí ana kpla eoɖeki. Wa dɔ koɖo eɖɔdatɔ miliɔn amɛnyi koɖo ŋɖe ciwo yí lénɔ agbetɔwo keŋ akpɔ jijɔ ci Yehowa nanɔ. (Nex. 8:10; Luiki 5:10) Ðui gligaan yí awa sugbɔ le eŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ lé àkpe ji do keke ana nɔ hwecinu Yehowa amɔ edɔ lɔ vɔ. w20.09 7 ¶18-20
Xɔsuzangbe 29 Avril
Kpɔ enu ciwo yí wo sɔ do ashi nɔ eo ji.—1 Tim. 6:20.
Mìdeɖo alɔn yí ŋcilanmɛnuwo drodro sugbɔ axɔ mìwo susu o. “Dɔkunuwo mɛblebleŋsɛn” atɛnŋ ana mìami lɔnlɔn ɖoɖo nɔ Yehowa, yí yi Nyɔ lɔ koɖo kunuɖeɖedɔ lɔ ato le ŋmɛ nɔ mì. (Mt. 13:22, NWT) Gbɔxwe mìaglɔn ta nɔ enu ciwo Yehowa sɔ ɖo mì gbɔɔ, mìɖo awa nu le afɔdumɛ nɔ afɔku ɖe kpanŋkɔ mì. Mìatɛnŋ ado jeshi enu ci mìawa le afɔdumɛ nɔ mìke nu do gbɔdɔndɔn, tamɛsɛnsɛn alo xɔsegbetɔwo nuwana ɖe nu le Ɛntɛnɛti ji alo nɔ mìkpɔkɔ fimu alo televiʒiɔn wana ɖe. Nɔ mìdra do ɖɛ do enu ci yí atɛnŋ avajɔ nuɔ, mìatɛnŋ awa nu le afɔdumɛ yí aglɔn ta nɔ ekacaca ci yí le mìwo koɖo Yehowa gblamɛ keŋ akpɔtɔ ale kɔkɔɛɖe le ŋmɛ ni. (Eha. 101:3; 1 Tim. 4:12) Mìɖo aglɔn ta nɔ enuvevi ciwo Yehowa na mì. Wowo yí nyi Bibla mɛ nyɔnɔnwi vevi lɔwo koɖo mɔnukpɔkpɔ ci mìɖo yí kplanɔ wo mɛbuwo. Nɔ mìwɛ ahan ɔ, mìaɖo ayexadohwɛnamɛnu mɛmi, anya enu ci koŋ yí taɖo mìle agbe yí agbekpɔ jijɔ ci yí le kpekpedo mɛbuwo nu nɔ woajeshi Yehowa mɛ. w20.09 30 ¶16-19
Zozangbe 30 Avril
Míwo ŋkuviwo akpɔ míwo Nukplamɛtɔ Gangan lɔ.—Ezai 30:20, NWT.
Èwa ʒinʒindoshimɛa? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, anyi èdasɛ le ejugbaja mɔ yexɔ Yehowa ji se yí ji veviɖe mɔ yeasin doju koɖo yi habɔbɔ lɔ. Egbɛɔ, lé Yehowa kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ do dasɛ Mɛ ciŋmɛ enyi, yi tamɛɖoɖo koɖo yi gɔnmɛɖosewo. Do jeshi Yehowa nɔnɔmɛ amɛtɔn ci mìatɛnŋ akpɔ le yi habɔbɔ lɔ mɛ. Ŋkɔtɔɔ, “Mawu detranɔ amɛ mɛ o.” (Edɔ. 10:34, NWT) Lɔnlɔn cucu Yehowa yí esɔ Eviɛ “cufɛn nɔ amɛwo pleŋ gɔjejewo.” (1 Tim. 2:6; Ʒan 3:16) Yehowa zan yi mɛwo sɔ drakɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí lɔn mɔ yewoaɖo to. To emɔ cɛ jiɔ, ekpekɔ do amɛ sugbɔ nu nɔ woakpɔ nyɔna so tafɛn lɔ mɛ. Amɛvetɔ, Yehowa nyi toto koɖo fafa Mawu. (1 Kor. 14:33, 40) Eyi taɖo mìɖo akpɔ emɔ mɔ yi sɛntɔwo anyi habɔbɔ ci yí awanɔ nu le totonu yí ale fafamɛ. Amɛtɔntɔ, Yehowa nyi “Enukplamɛtɔ Gangantɔ.” (Ezai 30:21, NWT) Eyi taɖo yi habɔbɔ tekpɔ yí kplanɔ nu amɛwo so yi Nyɔ Bibla nu le hamɛ lɔ mɛ koɖo le jugbaja kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. w20.10 20 ¶1-3