Hebrejcům
10 Protože Zákon má totiž stín+ budoucích dobrých věcí, ale ne samotnou podstatu věcí, nemohou [lidé] týmiž oběťmi, které rok co rok neustále obětují, nikdy učinit dokonalými ty, kdo se přibližují.+ 2 Což by jinak nepřestaly být obětovány [oběti], protože by ti, kdo prokazují posvátnou službu* a byli jednou provždy očištěni, neměli již vědomí hříchů?+ 3 Naopak, těmito oběťmi se hříchy rok co rok připomínají,+ 4 neboť není možné, aby krev býků a kozlů odňala hříchy.+
5 Proto když přichází do světa, říká: „‚Oběť a dar jsi nechtěl,+ ale připravil jsi mi tělo.+ 6 Úplné zápalné oběti* a [oběť] za hřích jsi neschválil.‘+ 7 Poté jsem řekl: ‚Pohleď, přišel jsem (ve svitku knihy* je o mně napsáno),+ abych činil, Bože, tvou vůli.‘“+ 8 Když nejprve řekl: „Nechtěl jsi ani jsi neschválil oběti a dary a úplné zápalné oběti a [oběť] za hřích“+ — které jsou obětovány podle Zákona —,+ 9 pak skutečně říká: „Pohleď, přišel jsem, abych činil tvou vůli.“*+ Odstraňuje, co je první, aby zřídil, co je druhé.+ 10 Zmíněnou „vůlí“+ jsme byli posvěceni+ prostřednictvím obětování+ těla Ježíše Krista jednou provždy.+
11 Každý kněz také zaujímá den co den+ své místo,+ aby prokazoval veřejnou službu a často obětoval stejné oběti, protože ty nikdy nejsou schopny úplně odstranit hříchy.+ 12 Ale tento [muž] natrvalo obětoval jednu oběť za hříchy,+ posadil se po Boží pravici+ 13 a od té doby čeká, až jeho nepřátelé budou položeni jako podnož jeho nohám.+ 14 Jedním [obětním] darem+ totiž učinil natrvalo dokonalými+ ty, kdo jsou posvěcováni. 15 Nadto nám vydává svědectví i svatý duch,+ neboť potom, co řekl: 16 „‚To je ta smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech,‘ říká Jehova.* ‚Vložím jim své zákony do srdce a napíši jim je do mysli‘“,+ 17 [potom říká:]* „A rozhodně si již nikdy nebudu připomínat jejich hříchy a jejich nezákonné skutky.“+ 18 Kde je tedy odpuštění+ těchto [věcí], tam již není oběť za hřích.+
19 Bratři, protože tedy máme smělost,* pokud jde o vstupní cestu+ do svatého místa*+ prostřednictvím Ježíšovy krve, 20 kterou pro nás zasvětil jako novou a živou cestu skrze oponu,+ totiž své tělo,+ 21 a protože máme velkého kněze nad Božím domem,+ 22 přibližujme se s pravým srdcem v plné jistotě víry, když máme své srdce [očištěno] pokropením od ničemného svědomí+ a své tělo vykoupáno čistou vodou.+ 23 Pevně se bez kolísání+ držme veřejného prohlašování* své naděje,+ protože je věrný+ ten, kdo dal slib. 24 A dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali+ k lásce a znamenitým skutkům,+ 25 a neopouštějme své shromažďování,+ jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme+ jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.+
26 Jestliže totiž svévolně+ pácháme hřích po přijetí přesného poznání pravdy,+ nezůstává již žádná oběť za hříchy,+ 27 ale [je tu] jakési jisté, strašné očekávání soudu+ a ohnivá žárlivost, která stráví ty, [kdo se staví] na odpor.+ 28 Každý, kdo znevažoval Mojžíšův zákon, umírá bez soucitu na [základě] svědectví dvou nebo tří.+ 29 Co myslíte, oč přísnější trest+ si zaslouží ten, kdo pošlapal+ Božího Syna a kdo hodnotu krve+ smlouvy, kterou byl posvěcen, považoval za obyčejnou a kdo se opovržením těžce provinil proti duchu+ nezasloužené laskavosti? 30 Vždyť známe toho, kdo řekl: „Má je pomsta; já odplatím“*+ a opět: „Jehova* bude soudit svůj lid.“+ 31 Je strašné padnout do rukou živého Boha.+
32 Dál však pamatujte na dřívější dny, kdy jste po svém osvícení+ vytrvávali ve velkém zápolení v utrpeních,+ 33 někdy tak, že jste byli vystavováni jako na divadle+ pohanám a soužením, a někdy tak, že jste se stali podílníky s těmi, kdo prožívali takovou zkušenost.+ 34 Vyjadřovali jste totiž účast těm, kdo byli ve vězení, a také jste radostně snášeli drancování svého majetku,+ protože jste věděli, že vy máte lepší a trvalé vlastnictví.+
35 Neodhazujte proto svou volnost řeči,+ jíž má být vyplacena velká odměna.+ 36 Potřebujete totiž vytrvalost,+ abyste, až vykonáte Boží vůli,+ přijali [splnění toho] slibu.+ 37 Vždyť ještě „velmi malou chvíli“+ a „ten, kdo přichází, přijde a nebude otálet“.+ 38 „Ale můj spravedlivý bude žít z víry“,+ a „jestliže se odtahuje, má duše v něm nemá zalíbení“.+ 39 My pak nejsme takoví, kteří se odtahují ke zničení,+ ale takoví, kteří mají víru k zachování duše naživu.+