Izajáš
40 „Utěšujte, utěšujte můj lid,“ říká váš BŮH.*+ 2 „Mluvte k srdci Jeruzaléma+ a volejte k němu, že jeho vojenská služba* se naplnila,+ že jeho provinění je splaceno.+ Vždyť dostal z Jehovovy ruky plný obnos* za všechny své hříchy.“+
3 Naslouchej! Někdo volá* v pustině:+ „Vyčistěte Jehovovu cestu!*+ Napřimte* pouštní plání* silnici pro našeho Boha.+ 4 Ať je každé údolí pozvednuto+ a každá hora a pahorek sníženy.+ A hrbolatá zemská půda se stane rovinou a rozeklaná zemská půda údolní plání.+ 5 A jistě se zjeví Jehovova sláva+ a uvidí [ji] spolu všechno tělo,+ neboť [tak] mluvila samotná Jehovova ústa.“+
6 Naslouchej! Někdo říká:* „Volej!“+ A kdosi řekl:* „Co mám volat?“
„Všechno tělo je zelená tráva a všechna jejich milující laskavost* je jako polní květ.+ 7 Zelená tráva uschla, květ zvadl,+ protože na něj zavál samotný Jehovův duch.+ Jistě, lid je zelená tráva.+ 8 Zelená tráva uschla, květ zvadl;+ ale pokud jde o slovo našeho Boha, to potrvá na neurčitý čas.“+
9 Vystup až na vysokou horu,+ ženo přinášející dobrou zprávu Sionu.+ Pozdvihni hlas dokonce s mocí, ženo přinášející dobrou zprávu Jeruzalému.+ Pozvedni [jej]. Neboj se.+ Řekni judským městům: „Zde je váš Bůh.“*+ 10 Pohleď, sám Svrchovaný Pán Jehova přijde dokonce jako někdo silný* a jeho paže bude za něho panovat.+ Pohleď, jeho odměna je s ním+ a před ním je mzda, kterou platí.+ 11 Jako pastýř bude pást své vlastní stádo.+ Svou paží sesbírá jehňata;+ a ponese [je] v náručí.+ Kojící bude [opatrně] provázet.+
12 Kdo změřil vody pouhou hrstí+ a pouhou pídí zjistil rozměry nebes+ a do míry* zahrnul zemský prach+ nebo zvážil hory přezmenem a pahorky na miskách vah? 13 Kdo zjistil rozměry Jehovova ducha a kdo mu jako jeho muž rady může dát něco poznat?+ 14 S kým se radil, aby mu někdo dával porozumění, nebo kdo ho vyučuje ve stezce práva nebo ho vyučuje poznání+ nebo mu dává poznat právě cestu skutečného porozumění?+
15 Pohleď, národy jsou jako krůpěj z vědra; a jsou považovány za povlak prachu na miskách vah.+ Pohleď, ostrovy+ zvedá jako pouhý jemný [prach]. 16 Ani Libanon nepostačí k udržení ohně a jeho divoká zvířata+ nepostačí k zápalné oběti.+ 17 Všechny národy jsou před ním jako něco neexistujícího;+ jsou jím považovány za nic a za neskutečnost.+
18 A ke komu můžete připodobnit Boha*+ a jakou podobu můžete postavit vedle něho?+ 19 Řemeslník odlil pouhou litou sochu+ a kovotepec ji potahuje zlatem+ a kuje stříbrné řetízky.+ 20 Volí si jistý strom jako příspěvek, strom, který není prohnilý.+ Vyhledává si zručného řemeslníka, aby připravil vyřezávanou sochu,+ která by se neviklala.+
21 Nevíte? Neslyšíte? Neříká se vám to od počátku? Neuplatňovali jste porozumění od zakládání země?+ 22 Je Jeden, který bydlí nad kruhem země,+ jejíž obyvatelé jsou jako luční kobylky, Ten, kdo roztahuje nebesa právě jako jemný tyl, kdo je rozestírá jako stan k bydlení,+ 23 Ten, kdo přivádí vysoké úředníky vniveč, kdo i ze soudců země udělal pouhou neskutečnost.+
24 Ještě nikdy nebyli vsazeni; ještě nikdy nebyli zaseti; ještě nikdy nezakořenil jejich pařez v zemi.+ A stačí na ně fouknout a uschnou;+ a větrná bouře je odnese jako slámu ze strniště.+
25 „Ke komu mě však můžete připodobnit, abych se mu stal rovným?“ říká Svatý.+ 26 „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci?+ Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem.+ Kvůli hojnosti dynamické energie,*+ [a protože] je také silný v moci,* ani jedna [z nich] nechybí.
27 Proč říkáš, Jákobe, a promlouváš, Izraeli: ‚Má cesta je před Jehovou skrytá+ a právo vůči mně uniká i mému Bohu‘?*+ 28 Nepoznal jsi ani jsi neslyšel?+ Jehova, Stvořitel nejzazších konců* země, je Bohem na neurčitý čas.+ Neunavuje se ani neumdlévá.+ Jeho porozumění se nedá vypátrat.+ 29 Unavenému dává sílu;+ a v [člověku] bez dynamické energie+ rozhojňuje plnou sílu. 30 Chlapci se unaví i umdlí a mladí muži budou zcela jistě klopýtat, 31 ale ti, kdo doufají v Jehovu,+ znovu získají sílu.+ Vznesou se na křídlech jako orli.+ Poběží a neumdlí; budou kráčet a neunaví se.“+