Ozeáš*

1 Jehovovo slovo,+ které přišlo k Ozeášovi,+ synu Beeriho, za dnů+ judských králů Uzzijáše,+ Jotama,+ Achaza+ [a] Ezekjáše+ a za dnů izraelského krále Jeroboama,+ syna Joašova.+ 2 To byl začátek Jehovova slova prostřednictvím Ozeáše, a Jehova přistoupil k tomu, aby Ozeášovi řekl: „Jdi,+ vezmi si manželku smilstva* a děti smilstva, protože smilstvem se země výslovně obrací od následování Jehovy.“+

3 A přistoupil k tomu, aby šel a vzal si Gomer, dceru Diblajimovu, takže otěhotněla a časem mu porodila syna.+

4 A Jehova přikročil k tomu, aby mu řekl: „Dej mu jméno Jezreel,+ vždyť ještě chviličku a budu účtovat s Jehuovým domem za jezreelské* krveprolévání+ a způsobím, aby přestalo královské panování izraelského domu.+ 5 A v ten den se stane, že musím v nížině* Jezreel zlomit luk Izraele.“+

6 A přistoupila k tomu, aby otěhotněla ještě jednou a aby porodila dceru. A On* přikročil k tomu, aby mu řekl: „Dej jí jméno Lo-ruchama,*+ neboť již neprojevím milosrdenství+ izraelskému domu, protože je rozhodně odvedu.*+ 7 Ale judskému domu projevím milosrdenství+ a zachráním je prostřednictvím Jehovy, jejich Boha;*+ ale nezachráním je lukem ani mečem ani válkou, koňmi ani jezdci na koních.“+

8 A posléze odstavila Lo-ruchamu a přistoupila k tomu, aby otěhotněla a porodila syna. 9 On tedy řekl: „Dej mu jméno Lo-ammi,* protože nejste můj lid,* a sám se prokážu nebýt váš.*

10 A počet izraelských synů se stane podobným zrnkům mořského písku, která se nedají změřit ani spočítat.+ A stane se, že na místě, kde se jim říkávalo: ‚Nejste můj lid‘,+ se jim řekne: ‚Synové živého Boha‘.*+ 11 A judští synové a izraelští synové budou jistě sebráni v jednotu*+ a vskutku si dosadí jednu hlavu a vyjdou ze země,+ protože den Jezreele*+ bude velký.

2 Řekněte svým bratrům: ‚Můj lide!‘*+ a svým sestrám: ‚Ženo, které bylo projeveno milosrdenství!‘*+ 2 Veďte právní při se svou matkou;+ veďte právní při, neboť ona není mou manželkou*+ a já nejsem jejím manželem.*+ A měla by od sebe odložit své smilstvo a své skutky cizoložství zprostřed svých prsou,+ 3 abych ji nesvlékl do naha+ a opravdu ji neumístil jako v den, kdy se narodila,+ a opravdu ji nevystavil jako pustinu+ a neumístil ji jako bezvodou zemi+ a neusmrtil ji žízní.+ 4 A jejím synům neprojevím milosrdenství,+ neboť jsou syny smilstva.+ 5 Vždyť jejich matka smilnila.+ Ta, která jimi byla těhotná, jednala hanebně,+ neboť řekla: ‚Chci jít za těmi, kdo mě vášnivě milují,+ kdo [mi] dávají můj chléb a mou vodu, mou vlnu a mé plátno, můj olej a můj nápoj.‘+

6 Proto pohleď, oplocuji tvou cestu trním; a navrším proti ní kamennou zeď,+ takže nenajde své vlastní vozové cesty.+ 7 A opravdu se požene za svými vášnivými milenci, ale nedostihne je;+ a jistě je bude hledat, ale nenajde [je]. A bude muset říci: ‚Chci jít a vrátit se ke svému manželovi,+ tomu prvnímu,+ neboť tehdy mi bylo lépe než teď.‘+ 8 Sama však neuznala,+ že jsem to byl já, kdo jí dával obilí a sladké víno a olej,+ a že jsem pro ni rozhojnil i stříbro a zlato, [které] použili pro Baala.*+

9 ‚Proto se obrátím zpět a jistě odejmu své obilí v jeho čas a své sladké víno v jeho období+ a uchvátím svou vlnu a své plátno k přikrytí její nahoty.+ 10 A nyní odkryji její přirození očím jejích vášnivých milenců+ a nebude muže,* který by mi ji vychvátil z ruky.+ 11 A jistě způsobím, že ustane všechno její jásání,+ její svátek,+ její novoluní+ a její sabat a každé její sváteční období. 12 A zpustoším její révu+ a její fíkovník,+ o nichž řekla: „Jsou pro mne darem, který mi dali moji vášniví milenci“; a udělám z nich les+ a jistě je pohltí divoké polní zvíře. 13 A budu s ní účtovat+ za dny Baalových soch,*+ jimž přinášela obětní dým,+ když se krášlila svým prstenem a svou ozdobou+ a chodila za svými vášnivými milenci+ a na mne zapomněla,‘+ je Jehovův výrok.

14 ‚Proto nad ní získávám převahu a způsobím, že půjde do pustiny,+ a budu mluvit k jejímu srdci.+ 15 A od té doby jí budu dávat její vinice+ a nížinu* Achor*+ jako vstup do naděje; a jistě tam odpoví jako za dnů svého mládí+ a jako v den, kdy vyšla z egyptské země.+ 16 A v ten den se stane,‘ je Jehovův výrok, ‚že [mě] budeš nazývat Můj manžel* a už mě nebudeš nazývat Můj majitel.‘*+

17 ‚A odstraním z jejích úst jména Baalových soch+ a už se na [ně] nebude vzpomínat jejich* jménem.+ 18 A jistě pro ně v ten den uzavřu smlouvu ve spojitosti s divokým polním zvířetem+ a s létajícím nebeským tvorem a s tvorem lezoucím po zemské půdě, a luk a meč a válku vylámu ze země,+ a způsobím, aby uléhali v bezpečí.+ 19 A zasnoubím tě sobě na neurčitý čas+ a zasnoubím tě sobě ve spravedlnosti a v právu a v milující laskavosti* a v [projevech] milosrdenství.+ 20 A zasnoubím tě sobě ve věrnosti; a jistě poznáš Jehovu.‘*+

21 ‚A v ten den se stane, že odpovím,‘ je Jehovův výrok, ‚odpovím nebesům a ta, ta odpovědí zemi;+ 22 a země, ta odpoví obilí a sladkému vínu a oleji;+ a ty, ty odpovědí Jezreeli [‚Bůh zaseje semeno‘].+ 23 A jistě ji pro sebe zaseji do země jako semeno+ a projevím milosrdenství té, které nebylo projeveno milosrdenství,*+ a těm, kdo nejsou mým lidem,* řeknu: „Jste můj lid“;+ a oni, oni* řeknou: „[Jsi] můj Bůh.“‘“*+

3 A Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: „Jdi ještě jednou, miluj ženu, kterou miluje druh*+ a která se dopouští cizoložství,* jako v případě Jehovovy lásky k izraelským synům,+ zatímco se obracejí k jiným bohům*+ a milují rozinkové koláče.“+

2 A přistoupil jsem k tomu, abych si ji koupil za patnáct [kousků] stříbra a míru chomer* ječmene a půlchomer* ječmene.+ 3 Potom jsem jí řekl: „Mnoho dnů budeš bydlet jako moje.+ Nebudeš smilnit+ a nebudeš patřit [jinému] muži;*+ a také já budu pro tebe.“

4 To protože izraelští synové budou mnoho dnů bydlet bez krále+ a bez knížete a bez oběti+ a bez sloupu a bez efodu+ a terafim.+ 5 Potom se izraelští synové vrátí a jistě budou hledat Jehovu, svého Boha,*+ a Davida, svého krále;+ a jistě přijdou s třesením k Jehovovi a k jeho dobrotě+ v konečné části dnů.+

4 Slyšte Jehovovo slovo, izraelští synové, vždyť Jehova má právní při s obyvateli země,*+ neboť v zemi není pravda+ ani milující laskavost* ani poznání Boha.+ 2 Rozmohlo se pronášení kleteb+ a podvádění+ a vraždění+ a krádeže+ a cizoložení,+ a krveprolévání se dotklo jiného krveprolévání.+ 3 Proto bude země truchlit+ a každý obyvatel v ní bude muset zchřadnout s divokým polním zvířetem a s nebeským létajícím tvorem; a dokonce i mořské ryby budou sesbírány [v smrti].*+

4 „Ať se však žádný muž nepře+ ani ať žádný muž nekárá, jelikož tvůj lid je jako ti, kdo se přou s knězem.*+ 5 A jistě klopýtneš ve dne,+ a dokonce i prorok s tebou klopýtne jako v noci.+ A tvou matku umlčím.+ 6 Můj lid bude jistě umlčen, protože není poznání.+ Protože jsi ty zavrhl poznání,+ já také zavrhnu tebe, abys mi nesloužil jako kněz;+ a [protože] stále zapomínáš na zákon svého Boha,*+ zapomenu na tvé syny, ano já.+ 7 Úměrně ke svému množství, tak proti mně hřešili.+ Mou vlastní slávu vyměnili* za pouhé zneuctění.+ 8 Hřích mého lidu stále hltají a ke svému provinění stále pozvedají svou duši.*+

9 A pro lid to bude muset být stejné jako pro kněze;+ a jistě s nimi budu účtovat za jejich cesty;+ a uvedu zpátky na ně jejich jednání.+ 10 A opravdu budou jíst, ale nenasytí se.+ Opravdu budou zacházet se [ženami] jako [s] nevěstkami; ale nepřibude jich,+ protože přestali dbát na samotného Jehovu.+ 11 Smilstvo* a víno a sladké víno, ty odnímají dobrou pohnutku.*+ 12 Můj vlastní lid se stále dotazuje své dřevěné+ [modly]*+ a jejich vlastní hůl jim stále povídá; protože právě duch smilstva způsobil, že zbloudili,+ a smilstvem vycházejí z [místa] pod svým Bohem.*+ 13 Na vrcholcích hor obětují+ a na pahorcích přinášejí obětní dým,+ pod mohutným stromem a styračem a velkým stromem, protože jeho stín je dobrý.+ Proto vaše dcery smilní a vaše vlastní snachy cizoloží.

14 Nebudu účtovat s vašimi dcerami, protože smilní, a s vašimi snachami, protože cizoloží. Vždyť pokud jde o [muže], vyrážejí si s nevěstkami+ a obětují s chrámovými prostitutkami;+ a lid, [který] nerozumí,+ bude zašlapán. 15 Ačkoli smilníš, Izraeli,+ Juda ať se neproviní,+ a nepřicházejte do Gilgalu+ ani nechoďte do Bet-avenu+ ani nepřísahejte: ‚Jakože je Jehova živý!‘+ 16 Vždyť jako zatvrzelá kráva, [tak] zatvrzelým se stal Izrael.+ Bude je nyní Jehova pást jako mladého berana na prostorném místě? 17 Efrajim je spojen s modlami.+ Ať si je sám!+ 18 Když jim došlo pšeničné pivo,*+ zacházeli [s ženou] jako [s] nevěstkou.+ Ti, kdo ji zaštiťují,+ si rozhodně zamilovali zneuctění.+ 19 Vítr* ji zahalil svými křídly.+ A oni se zastydí za své oběti.“+

5 „Slyšte, kněží,+ a dávejte pozor, izraelský dome, a vy, králův dome,+ dopřejte sluchu, vždyť s vámi má co činit soud; protože jste se pro Micpu stali pastí+ a jakoby sítí rozprostřenou přes Tabor.+ 2 A odpadající zašli hluboko do skutků pobíjení+ a byl jsem jim všem vybídnutím.+ 3 Osobně znám Efrajima,+ a Izrael není přede mnou schován.+ Vždyť nyní jsi, Efrajime, zacházel se [ženami] jako [s] nevěstkami;+ Izrael se poskvrnil.+ 4 Jejich jednání nepřipouští návrat k jejich Bohu,*+ protože uprostřed nich je duch smilstva;+ a samotného Jehovu neuznali.+ 5 A pýcha Izraele mu svědčila do obličeje;+ a Izrael i Efrajim jsou přivedeni ke klopýtnutí ve svém provinění.+ Klopýtl s nimi i Juda.+ 6 Se svým bravem a dobytkem přistoupili k tomu, aby se vydali hledat Jehovu, ale nemohli [ho] nalézt.+ Odtáhl se od nich. 7 I s Jehovou jednali zrádně,+ vždyť se stali otcem cizích synů.+ Nyní je s jejich podíly zhltne [jeden] měsíc.+

8 Trubte na roh*+ v Gibeji,+ na trubku* v Ramě! Vydejte válečný pokřik u Bet-avenu+ — za tebou, Benjamíne!+ 9 Efrajime, v den přísného napomenutí se staneš pouhým předmětem úžasu.+ Mezi izraelskými kmeny jsem dal na vědomí důvěryhodná slova.+ 10 Judská knížata se stala podobnými právě těm, kdo odsouvají mez zpátky.+ Vyleji na ně své rozlícení právě jako vodu. 11 Efrajim je utlačován, drcen v právu,+ vždyť na sebe vzal, že bude kráčet za svým protivníkem.*+ 12 A byl jsem Efrajimovi jako mol*+ a judskému domu právě jako hniloba.

13 A Efrajim uviděl svou nemoc a Juda svůj vřed.+ A Efrajim přistoupil k tomu, aby se vydal do Asýrie+ a aby poslal k velkému králi.*+ Ale ten sám nebyl schopen poskytnout vám uzdravení+ a žádnou léčbou od vás nemohl odejmout vřed.+ 14 Budu totiž vůči Efrajimovi jako mladý lev+ a vůči judskému domu jako mladý lev s hřívou. Já, já sám roztrhám na kusy a půjdu [a] odnesu a nebude osvoboditel.+ 15 Půjdu, vrátím se na své místo, dokud neponesou svou vinu;+ a jistě budou hledat můj obličej.+ Až budou v úzkých,+ budou mě hledat.“+

6 „Pojďte a vraťme se přece k Jehovovi,+ vždyť sám roztrhal na kusy,+ ale uzdraví nás.+ Bil, ale ováže nás.+ 2 Oživí nás po dvou dnech.+ Třetí den nás přiměje vstát a my před ním budeme žít.+ 3 A budeme znát, budeme usilovat, abychom znali Jehovu.+ Jeho vycházení je pevně založeno jako úsvit.+ A vejde k nám jako lijící se déšť;+ jako jarní déšť, který prosycuje zemi.“+

4 „Co ti mám udělat, Efrajime? Co ti mám udělat, Judo,+ když vaše milující laskavost* je jako ranní oblaka a jako rosa, která brzy sejde? 5 Proto [je] budu muset otesávat prostřednictvím proroků;+ budu je muset zabíjet řečmi svých úst.+ A soudy nad tebou budou jako světlo, které vychází.+ 6 Vždyť jsem nalezl potěšení v milující laskavosti,+ a ne v oběti;+ a v poznání Boha* spíše než v celých zápalných obětech.+ 7 Ale oni, jako pozemský člověk,* překročili smlouvu.+ V tom se mnou jednali zrádně.+ 8 Gilead+ je městečko těch, kdo konají to, co škodí; jejich šlépěje jsou krev.+ 9 A jako když se číhá na nějakého muže,*+ společenství kněží jsou záškodnické tlupy.+ Vraždí u cesty v Šekemu,+ protože se nedopouštěli ničeho než nevázaného chování.+ 10 V izraelském domě jsem viděl hroznou věc.+ U Efrajima je tam smilstvo.+ Izrael se poskvrnil.+ 11 Navíc, Judo, byla ti stanovena žeň, až sesbírám zpět zajaté ze svého lidu.“+

7 „V čase, kdy bych Izraeli přinesl uzdravení,+ odkrylo se také opravdu Efrajimovo provinění+ a špatné věci Samaří;+ prováděli totiž faleš,+ a vchází zloděj; venku skutečně podniká výpad loupeživá tlupa.+ 2 A neříkají svému vlastnímu srdci,+ že si budu pamatovat na všechnu jejich špatnost.+ Nyní je obklopila jejich jednání.+ Přišla před můj obličej.+ 3 Svou špatností rozradostňují krále a svými podvody knížata.+ 4 Všichni jsou cizoložníci,+ jako pec zapálená pekařem, [který] přestane šťouchat, když uhněte těsto, dokud nevykyne. 5 V den našeho krále si knížata přivodila nemoc+ — je vztek kvůli vínu.+ Natáhl ruku spolu s těmi, kdo se vysmívají. 6 Přiblížili totiž své srdce jakoby k peci;+ hoří uvnitř nich.+ Jejich pekař spí celou noc; ráno [pec]* hoří jako planoucím ohněm.+ 7 Rozpalují se všichni jako pec a opravdu pohlcují své soudce. Jejich králové všichni padli;+ nikdo z nich ke mně nevolá.+

8 Pokud jde o Efrajima, ten se osobně míchá mezi národy.+ Efrajim se stal kulatým koláčem neobráceným na druhou stranu.+ 9 Cizí lidé pohltili jeho sílu,+ a on [to] nepoznal.+ I šediny mu zbělely, ale on [to] nepoznal. 10 A pýcha Izraele mu svědčila do obličeje,+ a nevrátili se k Jehovovi, svému Bohu,*+ ani ho kvůli tomu všemu nehledali.+ 11 A Efrajim se prokazuje být jako prostomyslná holubice+ bez srdce.*+ Volali k Egyptu;+ odešli do Asýrie.+

12 Kteroukoli cestou půjdou, rozestřu přes ně svou síť.+ Strhnu je dolů jako nebeské létající tvory.+ Budu je ukázňovat v souhlasu se zprávou pro jejich shromáždění.+ 13 Běda jim,+ vždyť ode mne uprchli!+ Plenění na ně, vždyť přestupovali proti mně! A sám jsem přistoupil k tomu, abych je vyplatil,+ ale oni mluvili lži dokonce proti mně.+ 14 A srdcem+ ke mně nevolali o přispění, ačkoli na svých lůžkách stále kvíleli. Kvůli svému obilí a sladkému vínu se potloukali;+ obraceli se proti mně.+ 15 A já, já jsem ukázňoval;+ posiloval jsem jejich paže,+ ale úkladně proti mně stále plánovali, co je špatné.+ 16 A přistoupili k tomu, aby se vrátili — ne k něčemu vyššímu;*+ stali se podobnými uvolněnému luku.+ Mečem padnou jejich knížata kvůli otevřenému odsouzení jejich jazyka.+ To bude jejich výsměch v egyptské zemi.“+

8 „K tvým ústům* — roh!*+ [Někdo přichází] jako orel+ proti Jehovovu domu, protože překračovali mou smlouvu+ a přestupovali můj zákon.+ 2 Stále ke mně volají: ‚Můj Bože, my, Izrael, tě známe.‘+

3 Izrael odvrhl dobro.+ Ať ho pronásleduje ten, kdo je nepřítelem.+ 4 Sami si dosadili krále,+ ale ne kvůli mně. Dosadili si knížata, ale nevěděl jsem [to]. Se svým stříbrem a svým zlatem si nadělali modly,+ aby byli odříznuti.*+ 5 Tvé tele bylo odvrženo,+ Samaří. Rozpálil se proti nim můj hněv.+ Jak dlouho budou neschopni nevinnosti?+ 6 I to bylo totiž z Izraele.+ Udělal to pouhý řemeslník+ a není to Bůh;* protože ze samařského telete budou pouhé štěpiny.+

7 Sejí totiž stále vítr,* a to, co sklidí, bude vichr.+ Nic nemá stojící obilí.+ Žádný výhonek nerodí mouku.+ Kdyby [ji] snad nějaký urodil, spolknou ji cizí lidé.+

8 Izrael bude spolknut.+ Nyní se ocitnou mezi národy+ jako nádoba, z níž není potěšení.+ 9 Odešli totiž do Asýrie+ jako zebra odloučená sama pro sebe.+ V Efrajimově případě si najali milence.+ 10 Ačkoli si [je] stále najímají mezi národy,+ také je nyní sesbírám; a chvilku budou v krutých bolestech+ kvůli břemenu krále [a] knížat.

11 Vždyť Efrajim rozmnožil oltáře, aby hřešil.+ Nabyl oltáře, aby hřešil.+ 12 Přistoupil jsem k tomu, abych pro něho napsal mnoho věcí ze svého zákona;+ byly považovány jen za něco cizího.+ 13 Jako mé obětní dary stále obětovali maso+ a jedli to, v čem Jehova nemá zalíbení.+ Nyní si vzpomene na jejich provinění a bude účtovat za jejich hříchy.+ Sami přistoupili k tomu, aby se vrátili do Egypta.+ 14 A Izrael začal zapomínat na svého Původce+ a stavět chrámy;+ a Juda, ten rozmnožoval opevněná města.+ A do jeho měst jistě pošlu oheň a ten pohltí obytné věže jednoho [každého].“+

9 „Neraduj se, Izraeli.+ Nejednej radostně jako národy.+ Smilstvem jsi totiž odešel z [místa] po boku svého Boha.+ Zamiloval sis dary z platu [prostitutky] na všech obilných mlatech.+ 2 Mlat a vinný lis je neživí,+ a i sladké víno ji zklamává.+ 3 Nebudou dál bydlet v Jehovově zemi+ a Efrajim se vrátí do Egypta+ a v Asýrii budou jíst, co je nečisté.+ 4 Nebudou dál vylévat víno Jehovovi.+ A jejich oběti mu nebudou libé;+ pro ně jsou jako chléb časů truchlení;+ všichni, kdo jej jedí, se poskvrní. Jejich chléb je totiž pro jejich vlastní duši;* nepřijde do Jehovova domu.+ 5 Co budete dělat v den setkání a v den Jehovova svátku?+ 6 Vždyť pohleďte, kvůli vyplenění+ budou muset jít. Sesbírá je Egypt;+ Memfis,*+ ta je pohřbí. Pokud jde o jejich žádoucí věci ze stříbra, ty vezmou do vlastnictví kopřivy;+ v jejich stanech budou trnité keře.+

7 Přijdou dny, kdy se [jim] dostane pozornosti;+ přijdou dny náležitého placení.+ Ti z Izraele [to] poznají.+ Prorok bude pošetilý,+ muž inspirovaného výroku* zešílí kvůli hojnosti tvého provinění,+ dokonce nevraživost bude hojná.“

8 Efrajimův strážný+ byl s mým Bohem.*+ Pokud jde o proroka,+ na všech jeho cestách je ptáčníkova past;+ v domě jeho Boha je nevraživost. 9 Zašli hluboko do ničení,*+ jako za dnů Gibeje.+ Vzpomene si na jejich provinění;+ bude věnovat pozornost jejich hříchům.

10 „Jako hrozny v pustině jsem našel Izrael.+ Jako raný fík na fíkovníku v jeho počátku jsem viděl vaše praotce.+ Sami vešli k Baalovi z Peoru*+ a přistoupili k tomu, aby se zasvětili* té hanebné věci,+ a stali se ohavnými jako [předmět] jejich lásky.+ 11 Pokud jde o Efrajima, jejich sláva ulétá jako létající tvor,+ takže není žádné rození a žádné [těhotné] břicho a žádné početí.+ 12 Ačkoli totiž vychovávají své syny, také je připravím o děti, takže nebude člověk;+ protože — běda také jim, až se od nich odvrátím!+ 13 Efrajim, kterého jsem viděl zasazeného v pastvině jako Tyros,+ ano Efrajim je určen, aby vyvedl své syny dokonce k tomu, kdo zabíjí.“+

14 Dej jim, Jehovo, co bys [jim] měl dát.+ Dej jim potrácející lůno+ a sesychající prsy.

15 „Všechna jejich špatnost byla v Gilgalu,+ neboť tam jsem je musel nenávidět.+ Kvůli zlu jejich jednání je vyženu ze svého vlastního domu.+ Nebudu je dál milovat.+ Všechna jejich knížata jednají zatvrzele.+ 16 Efrajim bude sražen.+ Samotný jejich kořen uschne.+ Neurodí žádné ovoce.+ Také v případě, že porodí, usmrtím dokonce žádoucí věci jejich břicha.“+

17 Můj Bůh*+ je zavrhne, neboť mu nenaslouchali,+ a stanou se uprchlíky mezi národy.+

10 „Izrael je zvrhlá* réva.+ Stále nese ovoce sám pro sebe.+ Úměrně k hojnosti svého ovoce rozmnožil [své] oltáře.+ Úměrně k dobrotě své země nastavěli dobré sloupy.+ 2 Jejich srdce se stalo pokryteckým;*+ nyní budou shledáni vinnými.

Je kdosi, kdo rozbije jejich oltáře; oloupí jejich sloupy.+ 3 Nyní totiž řeknou: ‚Nemáme krále,+ neboť jsme se nebáli Jehovy. A pokud jde o krále, co ten pro nás udělá?‘

4 Mluví slova, falešně přísahají,+ uzavírají smlouvu;+ a soud vzešel jako jedovatá rostlina v brázdách širého pole.+ 5 Kvůli bet-avenské [modle] telete+ se zaleknou samařští usedlíci; její lid totiž nad ní jistě bude truchlit stejně jako její kněží cizozemského boha,* [kteří] z ní mívali radost kvůli její slávě, protože ta od ní odejde do vyhnanství.+ 6 I ji někdo odnese do Asýrie jako dar velkému králi.*+ Efrajim obdrží hanbu+ a Izrael se bude stydět za svou radu.+ 7 Samaří [a] jeho král budou jistě umlčeni+ jako ulomený proutek na povrchu vod. 8 A [bet-]avenské výšiny,+ hřích Izraele,+ budou opravdu vyhlazeny. Na jejich oltářích+ vzejde trní a bodláčí.+ A lidé vskutku řeknou horám: ‚Přikryjte nás!‘ a pahorkům: ‚Padněte na nás!‘+

9 Ode dnů Gibeje+ hřešíš,+ Izraeli. Tam se zastavili. V Gibeji je nedostihla válka proti synům nespravedlnosti.+ 10 Až po tom budu dychtit, budu je také ukázňovat.+ A jistě budou proti nim shromážděny národy, až budou zapřaženi do svých dvou provinění.+

11 A Efrajim byl cvičená jalovice, která ráda mlátila;+ a já, já jsem přešel její pohlednou šíji. Přiměji [někoho], aby na Efrajimovi jezdil.+ Juda oře;+ Jákob mu vláčí.+ 12 Zasévejte si semeno ve spravedlnosti;+ sklízejte ve shodě s milující laskavostí.+ Obdělávejte si ornou půdu,+ když je čas pátrat po Jehovovi, dokud nepřijde+ a nedá vám poučení ve spravedlnosti.+

13 Orali jste ničemnost.+ Sklidili jste nespravedlnost.+ Jedli jste ovoce podvodu,+ neboť jsi důvěřoval ve svou cestu,+ v množství svých siláků.+ 14 A mezi tvým lidem se zvedla vřava+ a tvá vlastní opevněná města budou všechna vypleněna+ jako při plenění Arbelova domu Šalmanem v den bitvy, [kdy] byla i matka rozražena na kusy vedle [svých] vlastních synů.+ 15 Tak to kdosi* jistě udělá vám, Betele,* za vaši krajní špatnost.+ Na úsvitu bude muset být izraelský král rozhodně umlčen.“+

11 „Když byl Izrael chlapec,* tehdy jsem ho miloval,+ a zavolal jsem svého syna z Egypta.+

2 Volali* je.+ Do téže míry odcházeli [z místa] před nimi.*+ Dali se do obětování Baalovým sochám*+ a začali přinášet obětní dým rytým sochám.+ 3 Ale pokud jde o mne, já jsem učil Efrajima chodit,+ bral jsem je na [své]* ruce;+ a neuznali, že jsem je uzdravil.+ 4 Provazy pozemského člověka* jsem je táhl, šňůrami lásky,+ takže jsem se pro ně stal [takovým] jako ti, kdo zvedají jho na jejich čelisti,+ a jemně jsem [každému] přinášel jídlo.+ 5 Do egyptské země se nevrátí, ale jeho králem bude Asýrie,+ protože se odmítli vrátit.+ 6 A v jeho městech jistě zavíří meč+ a skoncuje s jeho závorami a bude hltat+ kvůli jejich radám.+ 7 A můj lid směřuje k nevěrnosti vůči mně.+ A volají to* vzhůru;* vůbec nikdo se nezvedá.*

8 Jak se tě mohu vzdát, Efrajime?+ [Jak] tě mohu vydat, Izraeli?+ Jak tě mohu postavit jako Admu?+ [Jak] tě mohu umístit jako Cebojim?+ Mé srdce se ve mně změnilo;+ zároveň se ve mně rozpálil soucit. 9 Nevyjádřím svůj hořící hněv.+ Nezničím znovu Efrajima,+ vždyť jsem Bůh,*+ a ne člověk,* Svatý v tvém středu;+ a nedospěji k podráždění. 10 Budou kráčet za Jehovou.+ Zařve jako lev;+ sám totiž zařve+ a synové s chvěním přijdou ze západu.+ 11 Jako pták přijdou s chvěním z Egypta+ a jako holubice z asyrské země;+ a jistě způsobím, aby bydleli ve svých domech,“ je Jehovův výrok.+

12 „Efrajim mě obklopil lhaním+ a izraelský dům podvodem. Ale Juda se ještě prochází s Bohem*+ a vůči Nejsvětějšímu* je důvěryhodný.“*

12 „Efrajim se živí větrem*+ a celý den se honí za východním větrem.+ Rozmnožuje lhaní a plenění.+ A uzavírají smlouvu s Asýrií+ a do Egypta se vozí olej.

2 A Jehova má právní při s Judou,+ dokonce aby účtoval s Jákobem podle jeho cest;+ oplatí mu podle jeho jednání.+ 3 V břiše se chopil paty svého bratra*+ a svou dynamickou energií zápolil s Bohem.*+ 4 A stále zápolil s andělem a postupně získal převahu.+ Plakal, aby si vyprosil přízeň.“+

V Betelu ho našel On+ a tam s námi* On začal mluvit.+ 5 A Jehova, BŮH vojsk,*+ Jehova je jeho památka.+

6 „A ty, ty by ses měl vrátit k svému Bohu,+ dodržovat milující laskavost*+ a právo;+ a ať se neustále doufá v tvého Boha.+ 7 Pokud jde o obchodníka,* ten má v ruce váhy podvodu;+ zamiloval si šizení.+ 8 A Efrajim stále říká: ‚Vskutku jsem zbohatl;+ našel jsem si hodnotné věci.+ Pokud jde o všechnu mou lopotu, u mne nenajdou žádné provinění, které je hříchem.‘+

9 Ale já jsem Jehova, tvůj Bůh od egyptské země.+ Ještě tě přiměji, abys bydlel ve stanech jako za dnů ustanoveného času. 10 A mluvil jsem k prorokům+ a sám jsem rozmnožoval vidění a rukou proroků jsem dával podobenství.+

11 S Gileadem* se stalo něco zlověstného,+ také nepravda.+ V Gilgalu obětovali dokonce býky.+ Jejich oltáře jsou* navíc jako kupy kamení v brázdách širého pole.+ 12 A Jákob přistoupil k tomu, aby utekl na syrské* pole,+ a Izrael+ stále sloužil za manželku*+ a za manželku střežil [ovce].+ 13 A prostřednictvím proroka vyvedl Jehova Izrael z Egypta,+ a prorokem byl střežen.+ 14 Efrajim způsobil pohoršení k hořkosti+ a své krveprolévání nechává sám na sobě,+ a jeho pohanu mu oplatí jeho Vznešený Pán.“*+

13 „Když Efrajim mluvil, chvěli se; sám nesl [váhu] v Izraeli.+ Ale přistoupil k tomu, aby se provinil vzhledem k Baalovi+ a zemřel.+ 2 A nyní se dopouštějí dalšího hříchu a dělají si litou sochu ze svého stříbra,+ modly podle svého vlastního porozumění,+ to všechno dílo řemeslníků.+ Jim říkají: ‚Ať obětující, kteří jsou lidé,* líbají pouhá telata.‘+ 3 Proto se stanou podobnými oblakům zrána+ a rose, která brzy sejde; podobnými plevám, které bouře odnáší z mlatu,+ a dýmu ze [střešního] otvoru.

4 Ale já jsem Jehova, tvůj Bůh,* od egyptské země,+ a žádného jiného Boha kromě mne jsi neznal; a nebyl žádný zachránce, jen já.+ 5 Znal jsem tě v pustině,+ v zemi horeček.*+ 6 Podle své pastvy se také nasytili.+ Nasytili se, a jejich srdce se začalo vyvyšovat.+ Proto na mne zapomněli.+ 7 A stanu se jim jakoby mladým lvem.+ Jako levhart u cesty budu stále hledět.+ 8 Střetnu se s nimi jako medvěd, který ztratil svá mláďata,+ a rozervu jim osrdí. A pohltím je tam jako lev;+ divoké polní zvíře je roztrhá na kusy.+ 9 Jistě tě to zničí,+ Izraeli, protože to bylo proti mně, proti tvému pomocníkovi.+

10 Kdepak je tvůj král, aby tě zachránil ve všech tvých městech,+ a tvoji soudcové, [o] nichž jsi řekl: ‚Dej mi přece krále a knížata‘?+ 11 Přistoupil jsem k tomu, abych ti dal krále ve svém hněvu+ a odejmu [ho] ve svém rozlícení.+

12 Efrajimovo provinění je zabaleno, jeho hřích je chován jako poklad.+ 13 Přijdou na něho bolestivé porodní křeče rodičky.+ Je to syn nemoudrý,+ neboť se nezastaví v období, kdy [z lůna] prorážejí synové.+

14 Vyplatím je z ruky šeolu;*+ získám je zpět* ze smrti.*+ Kde jsou tvá žihadla, Smrti?+ Kde je tvá ničivost, Šeole?*+ Soucit, ten bude skryt před mýma očima.+

15 V případě, že by sám jako syn rákosů projevil plodnost,+ přijde východní vítr, vítr* Jehovův.+ Přichází z pustiny a vysuší jeho studnu a vyprázdní jeho zřídlo.+ Ten vyloupí poklad všech žádoucích předmětů.+

16 Samaří bude pokládáno za provinilé,+ neboť se skutečně bouří proti svému Bohu.*+ Padnou mečem.+ Jejich vlastní děti budou rozraženy na kusy+ a jejich těhotné ženy budou rozpárány.“+

14 „Vrať se přece zpět, Izraeli, k Jehovovi, svému Bohu,+ neboť jsi klopýtl ve svém provinění.+ 2 Vezměte s sebou slova a vraťte se zpět k Jehovovi.+ Řekněte mu všichni: ‚Kéž promineš provinění;+ a přijmi, co je dobré, a na oplátku budeme obětovat mladé býky svých rtů.*+ 3 Asýrie nás nezachrání.+ Na koních nepojedeme.+ A již neřekneme: „Náš Bože!“ dílu svých rukou, protože právě tvým prostřednictvím se projevuje milosrdenství chlapci bez otce.‘+

4 Uzdravím jejich nevěrnost.+ Budu je milovat ze [své] vlastní svobodné vůle,+ protože můj hněv se od něho obrátil zpět.+ 5 Stanu se* Izraeli jakoby rosou.+ Rozkvete jako lilie a zapustí kořeny jako Libanon. 6 Jeho proutky vyrazí a jeho důstojnost se stane podobnou [důstojnosti] olivovníku+ a jeho aróma bude jako [aróma] Libanonu. 7 Opět budou bydlet v jeho stínu.+ Budou pěstovat obilí a vypučí jako réva.+ Jeho památka* bude jako libanonské víno.

8 Efrajim [řekne]: ‚Co mám ještě společného s modlami?‘*+

Sám jistě dám odpověď a stále na něho budu hledět.+ Jsem jako bujný jalovec.+ U mne se pro tebe najde ovoce.“

9 Kdo je moudrý, aby porozuměl těmto věcem?+ Rozvážný, aby je poznal?+ Vždyť Jehovovy cesty jsou přímé+ a chodit po nich budou spravedliví;+ ale přestupníci, ti na nich klopýtnou.+