Jedno „hlavní město“ pro celý vesmír
POZORUJEME-LI hvězdnaté nebe, zjišťujeme, že souhvězdí jdou po své dráze podle určitých zákonů. Obrátíme-li se k Zemi, vidíme podivuhodné ekosystémy. Přitom se snad ptáme, má-li stvořitel těchto zázraků ústředí, z něhož je všechno řízeno.
Bible odpovídá na tuto otázku Ano. Z ní se též dozvídáme, že kromě hmotného stvoření existuje též neviditelné „nebe“, které je obydleno inteligentními tvory a které je vyšší a složitější než viditelné nebe a viditelná Země. I tyto nebeské bytosti stvořil Bůh. Jsou to myriády andělů, kteří konají ve vesmíru Boží vůli. (Zjev. 5:11; Žalm 91:11; 103:20) Jehova Bůh je velký Otec všech a oni tvoří s Bohem jako se svým životodárcem jednu rodinu. Je stvořitelem rodinného uspořádání a je jmenován „Otcem, jemuž každá rodina v nebi a na zemi vděčí za své jméno“. — Ef. 3:14, 15.
PROČ SI BŮH PŘEJE VYTVOŘIT JEDNO „HLAVNÍ MĚSTO“
Jehova Bůh byl vždy hlavou a svrchovaným Pánem vesmíru. Ale jeho svrchovanost byla napadena duchovním tvorem, který se vzbouřil. Tomuto vzpurnému duchu se podařilo nalézt podporovatele ve sporné otázce, když v Adamovi a Evě, prvním lidském páru a rodičích celého lidstva, vzbudil přání, aby se stali nezávislí na Bohu. To vedlo v lidské rodině krátce po jejím založení k nesouladu a nakonec přivodilo úplný rozvrat lidské rodiny jako celku. — 1. Mojž. 3:1–6; Jan 8:44; Zjev. 12:9.
Proto se Bůh rozhodl určitou správou „opět shromáždit všechny věci v Kristu, věci v nebesích a věci na zemi“. V souvislosti s tímto způsobem řízení vytvoří Bůh v nebi království, které má vládnout nad celým lidstvem. (Ef. 1:9, 10) Protože vládci tohoto království jsou vyvýšeni po Boží pravici, budou tvořit „hlavní město“ neboli hlavní organizaci pro celý Boží vesmír. (Ef. 1:20; Zjev. 3:21) Jak bude nazvána?
„NOVÝ JERUZALÉM“
Přirozeně má být tato hlavní organizace v nebi, v neviditelném obvodu. Bude mít moc nad celým stvořením ve vesmíru. Avšak bude podléhat nejvyššímu vládci, samému Bohu. Ačkoli stojí nad celým ostatním stvořením — včetně nebeských andělů —, musí být přece podřízena Bohu. Neboť Bůh je větší než celý vesmír a jeho nejvyšší panovnická moc se rozprostírá nade vším. (Žalm 29:10; 145:13) To je znázorněno v jednom Danielově proroctví. Je tam popsáno, jak byl vržen „kámen“ z vysoké „hory“, a bylo vysvětleno, že Bůh zřídí království, které vyvrátí všechna pozemská království. (Dan. 2:34, 44, 45) Z tohoto proroctví poznáváme, že „kámen“, Kristovo království, děkuje za svou existenci Jehovovu svrchovanému království.
Zachariášovo proroctví obsahuje podobné znázornění. Ukazuje horu, která se rozestoupí na dva díly, přičemž původní hora symbolizuje Boží svrchované království a druhá hora království pod Kristem, které vládne nad celou zemí. Tak bude Jehova „Králem nad celou zemí“. — Zach. 14:4, 9.
Bible nazývá hlavní organizaci, kterou je vykonáváno svrchované panství, „Nový Jeruzalém“. (Zjev. 21:2, 9, 10; 3:12) To je v souladu s tím, že Bůh vyvolil starý Jeruzalém jako hlavní město, které představovalo nejvyšší panovnickou moc ve starém Izraeli. Tam seděli králové z Davidovy linie na „Jehovově trůnu“ a tam bylo činné Boží kněžstvo. (1. Par. 29:23) „Nový Jeruzalém“ představuje tedy Boží „královské kněžstvo“, lidi, kteří byli vybráni za nebeské krále. Je to křesťanský sbor sestávající ze 144 000 zapečetěných po jejich nebeském vzkříšení. — 1. Petra 2:9; Zjev. 14:1, 3, 4.
ČÍM ZÍSKÁ UNIVERZÁLNÍ MOC
Z čeho vyplývá, že moc „Nového Jeruzaléma“ bude skutečně tak veliká, že se stane „hlavním městem“ vesmíru? 144 000 osob spojených s Kristem, kteří tvoří „Nový Jeruzalém“, jsou duchem zplození Boží synové, a to nejen „Boží dědicové“, nýbrž také „spoludědicové s Kristem“. (Řím. 8:16–18) Když je Kristus králem, budou s ním jeho spoludědicové vládnout jako králové. Vykoupil je svou krví a učinil „z nich království a kněze našemu Bohu a budou vládnout jako králové nad zemí.“ (Zjev. 5:9, 10) Kromě toho je „Nový Jeruzalém“ „nevěstou“ neboli „manželkou“ Ježíše Krista a vykonává s ním královské panství. (Zjev. 21:2, 9–11; 22:17) Tito Boží synové budou vládnout tisíc let nad celým lidstvem jako kněží a králové. — Zjev. 20:4–6.
Apoštol Petr řekl o rozsahu Kristovy moci: „Je po Boží pravici, neboť odešel do nebe, a byli mu podřízeni andělé a moci a mocnosti.“ (1. Petra 3:22) A apoštol Pavel napsal o vyvýšeném postavení, do něhož byl dosazen Ježíš Kristus Bohem: „Vzdal se sám sebe a přijal podobu otroka a stal se podobným lidem. A více než to: když se ocitl v podobě člověka, pokořil se a stal se poslušným až do smrti, ano do smrti na mučednickém kůlu. Právě proto jej také Bůh povýšil k nadřízenému postavení a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem, aby se v Ježíšově jménu sklánělo každé koleno těch v nebesích i těch na zemi i těch pod zemí a každý jazyk aby otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce [jehož království dále všechno převyšuje].“ — Fil. 2:7–11.
Apoštolu Janovi byl ukázán „Nový Jeruzalém“ ve vidění, i to, co jeho panství bude znamenat pro zemi. Jan napsal: „Viděl jsem také svaté město, Nový Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe a připravený jako nevěsta, okrášlená pro svého manžela. Nato jsem slyšel silný hlas z trůnu říci: ‚Hle, Boží stan je s lidstvem a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘ “ — Zjev. 21:2–4.
Dále poskytlo vidění obraz nádhery, čistoty a krásy tohoto města. Anděl, který byl Janovým „průvodcem“, řekl: „Pojď sem, ukáži ti nevěstu, Beránkovu manželku.“ „Odnesl mne tedy,“ píše Jan, „silou ducha k velké a vysoké hoře a ukázal mi svaté město Jeruzalém, které sestupovalo z nebe od Boha a mělo Boží slávu. Jeho záře byla jako záře nejcennějšího kamene, jako kamene jaspisu, který zářil jako čistý křišťál.“
Jan pokračuje: „A neviděl jsem v něm chrám, protože Jehova Bůh, Všemohoucí, je jeho chrámem, a též Beránek. A město nepotřebuje, aby na ně svítilo slunce nebo měsíc, protože je osvítila Boží sláva, a jeho lampou byl Beránek. A národy budou chodit prostřednictvím jeho světla. . . Ale rozhodně do něho nevstoupí nic nesvatého, ani žádný, kdo provádí nějakou ohavnost a nějakou lež; vstoupí jen ti, kteří jsou zapsáni do Beránkova svitku života.“ — Zjev. 21:9–14, 22–27.
Protože Jehova Bůh a Ježíš Kristus jsou sami přítomni, 144 000 těch, kteří tvoří toto „město“, nebudou potřebovat chrám, aby se přiblížili k Bohu. Nebeští Kristovi spoludědici budou mít přímý přístup k Jehovově tváři. (1. Jana 3:2; Zjev. 22:3, 4) Můžeme být přesvědčeni, že toto symbolické „město“ poskytne pod svým panstvím spravedlnost všem.
Zatímco „město“ bude vládnout tisíc let nad lidstvem, bude uskutečněno Boží předsevzetí shromáždit pod Kristem všechny věci na zemi. (Zjev. 20:4, 6) Mezi nimi budou „ti pod zemí“, to jest zemřelí, kteří budou vzkříšeni a budou se učit cestě ke spravedlnosti. (Fil. 2:10) Kristus přivede vše do souladu s Bohem.
Apoštol Pavel ukázal, čeho bude dosaženo za tisíciletého panství. Napsal: „Potom konec, až odevzdá království svému Bohu a Otci, když odstraní všechnu vládu a všechnu autoritu a všechnu moc. Neboť musí vládnout jako král, dokud Bůh nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. Jako poslední nepřítel má být odstraněna smrt. Neboť Bůh ‚podřídil všechny věci pod jeho nohy‘. Když však říká, že ‚všechny věci byly podřízeny‘, je zřejmé, že s výjimkou toho, který mu všechny věci podřídil. Ale až mu budou podřízeny všechny věci, pak se také Syn sám podřídí tomu, který mu všechno podřídil, aby Bůh byl každému vším.“ — 1. Kor. 15:24–28.
Až Boží zvláštní způsob řízení dosáhne svého účelu a ‚všechny věci budou shromážděny‘, předá Boží královský Syn svou moc všemohoucímu Bohu. (Ef. 1:10) Tak bude mít Jehova sám nejvyšší moc, jako tomu bylo na začátku, když bylo Adamovi a Evě přikázáno, aby se ‚množili, naplnili zemi a podmanili si ji‘ a měli v poddanosti zvířata. — 1. Mojž. 1:28.
Satan ďábel, který bude během tisíce let v propasti nečinnosti, bude „na malou chvíli“ propuštěn, aby provedl konečnou zkoušku. Bude se snažit přinutit lidi, aby se vzepřeli Boží svrchovanosti. (Zjev. 20:1–3, 7, 8) Ti, kteří během tisíce let a doby, kdy bude satan propuštěn, budou věrně podporovat Boží svrchovanost, získají věčný život a jejich jména budou nevymazatelně zapsána do „knihy života“. Ti, kteří nastoupí cestu vzpoury, budou zničeni. (Zjev. 20:9–15) Pak Bůh, jehož svrchovanost bude ospravedlněna, zaujme navždy vůči lidem a celému vesmíru příslušné postavení jako bezprostřední, nejvyšší vládce, což bude působit k věčnému požehnání jeho celé rodiny v nebi i na zemi.