Pozorujeme svět

Katolická krize

„Katolické církvi nyní hrozí narůstající krize v jejích vlastních řadách. Starší kněží totiž odcházejí do důchodu, znepokojující počet mladých kněží opouští úřad a počet nově získaných je na dosud nejnižší úrovni vůbec,“ uvádí The Wall Street Journal. „Mnozí z těch kněží, kteří zůstávají, si trpce stěžují na přepracovanost a osamělost.“ Za posledních 30 let poklesl počet kněží studujících v semináři o 89 procent, ze 40 000 v roce 1960 na méně než 4 500 dnes. Některé farnosti se již dělí o „přespolního kněze, který možná stráví více času za volantem, než u oltáře“. V článku se uvádí, že tento problém je „charakteristický pro katolictví“ a odráží „nepopulárnost církevního požadavku dodržovat celibát“. Richard McBrien, profesor na univerzitě Notre Dame, říká: „V této věci kladou pravidlo — lidmi vytvořené pravidlo — za důležitější, než svátost oltářní.“ Plány na získávání nových pro kněžský úřad se nesetkaly s velkým úspěchem a panují obavy, že tato krize působí na církev, aby snižovala svá měřítka, pokud jde o ty, kteří se mohou stát kněžími, a aby dokonce přijímala mnohé „do sebe zahleděné. . . nezdravé osobnosti“, jak to vyjádřil jeden katolický administrátor.

„Po kolena v munici“

„Stále nalézáme nevybuchlé dělové koule z Francouzsko–pruské války roku 1870. Existují jezera, která jsou plná jedovatých granátů z První světové války. Velmi často se stává, že farmář přejede traktorem protitankovou minu z Druhé světové války a bum — je po všem. Ty věci jsou všude.“ To říká Christian Gabardos, šéf oddílu Démineurs — francouzských profesionálních odborníků na odstraňování bomb. Od Druhé světové války „zlikvidovali 16 miliónů dělostřeleckých granátů, 490 000 bomb a 600 000 podvodních min,“ uvádějí The New York Times. „Vyčistili jsme více než 800 000 hektarů orné půdy, ale statisíce hektarů, na kterých je po kolena střeliva, jsou nadále odděleny plotem a obklopeny vývěskami s varovnými nápisy: ‚Nedotýkejte se. Zabíjí!‘“ Více než 600 démineurs zahynulo. Dělníci, kteří kopali za Paříží novou dráhu pro vlak zvaný Francouzská střela, vyhrabávali dvě tuny min, dělostřeleckých nábojů s yperitem z První světové války každý den, „byly to pozůstatky stovek skládek střeliva, zanechané po bitvách u městských bran.“

51 260 dolarů za vydru

Po tragickém vylití ropy z tankeru Exxon Valdez v roce 1989 musela tato společnost vynaložit 18,3 miliónů dolarů na odchyt a ošetření 357 vyder, které byly ropou zasaženy. I přes značné úsilí na jejich záchranu, více než třetina zahynula. Z 225 vyder, které přežily, byla většina navrácena do svého přirozeného prostředí a ostatní byly umístěny do akvárií. „Námořní biologové vyčíslili, že ošetření každé zachráněné vydry stálo 51 260 dolarů,“ uvádí zpráva v New York Times, „ale vědci věří, že tato znalost získaná z tohoto projektu, jim pomůže při záchraně obětí podobných katastrof.“ Důležité bylo zjištění, že pro zvířata je surová ropa mnohem jedovatější, než se všeobecně předpokládalo. Poznamenali, že tento projekt byl „předně lidským úsilím“, neboť mořské vydry nejsou ohroženým druhem a „podstatné množství těchto zvířat ve zdraví uniklo smrtonosné ropě“. Představitelé Exxonu prý uznali, že „umírající, ropou prosáklé vydry zvláště poškodily celkový dojem“.

Módní hlupák

„Trička s nápisem jsou dnes možná v módě,“ poznamenává India Today. Ale jedna mladá slečna z Kalkaty zjistila, že snaha přizpůsobit se této módě může přivodit značné nevýhody. Když se tak jednou procházela, „na sobě módní široké plandavé kalhoty a poutavé tričko,“ všimla si, že si na ni ukazují nějací čínští chlapci v hysterickém záchvatu smíchu. Když se jich zeptala, dozvěděla se, že nápis na jejím tričku je zpráva v čínštině, která říká: „Jsem holohlavý pavián s hlavou jako kokosový ořech. A kdokoli to umí přečíst, by se mi měl smát, protože jsem ten největší hlupák, který se chce blýsknout nápisem v jazyce, ve kterém neumí ani číst ani psát.“

Řidiči, zpozorněte

Strojvůdci říkají, že auta, která se snaží předhonit vlak na přejezdech, se stala pravidlem téměř při každé jízdě. Statistika, jak se zdá, to jen potvrzuje. V roce 1989 bylo v celých Spojených státech 5 766 nehod na úrovňových přejezdech, při nichž zahynulo 798 lidí a 2 588 bylo zraněno. Ve většině případů řidiči automobilů ignorovali závory a blikající světla, která signalizovala blížící se vlak. Proč se řidiči pokoušejí na přejezdech svádět závod s vlakem? Odborníci říkají, že je to velmi pravděpodobně proto, že řidiči očekávají u vlaku podobné chování jako u automobilu. Ale to nejde. Průměrný nákladní vlak, jehož samotná lokomotiva váží přes 160 tun, jedoucí rychlostí 80 kilometrů v hodině, zastaví s použitím brzd až po jednom a půl kilometru. A řidiči by měli mít na paměti: Vlak vždy vítězí.

Otcové kuřáci

Jaké poškození může způsobit kouřící matka svému nenarozenému potomkovi, je dobře známo, ale jak je to s otci, kteří kouří? „Otec kuřák,“ varuje South African Medical Journal, „musí přijmout stejný díl odpovědnosti za následky, pokud matka nadále během těhotenství kouří. Matka potřebuje podporu svého manžela, má-li přestat kouřit. A plod není rozhodně imunní proti účinkům kouře z cigarety svého otce.“ Tento časopis také varuje před poškozením, které může způsobit pasívní kouření dítěti, poté, co se narodilo. Děti, které jsou doma vystaveny cigaretovému kouři, mají nadprůměrnou „absenci ve škole pro nemoc“ a „je u nich větší pravděpodobnost, že se sami stanou kuřáky“.

Elektronický sprosťák

Říká se mu Poslední slovo. Je to programovaná elektronická mluvící skříňka kapesního rozměru, která vypadá jako signalizační pípátko. Byla sestrojena proto, aby mluvila za lidi, kteří se příliš ostýchají sami mluvit hrubě. Když se zapne, vychrlí sérii štiplavých oplzlých výrazů. „Je to nejpopulárnější zboží, jaké jsme kdy měli,“ říká jeden majitel obchodu. „Je to smutné, ale je to právě to, co lidé chtějí.“ Původně se vyrábělo ve dvou obměnách. Ta mírnější, která říkala věci jen jako „Jdi do háje“ a „Jsi idiot“, neměla na trhu úspěch.

Indický obchod s náhradními díly

„Indie má dnes pochybnou čest mít pravděpodobně největší počet transplantací ledvin, pocházejících od živých dárců, kteří nejsou příbuzní pacienta,“ sděluje India Today. Odhaduje se, že v zemi se nyní každoročně prodá přes 2 000 ledvin od živých dárců. V pozadí většiny prodejů jsou dluhy a chudoba. „Byli jsme zoufalí a zbývala jen jediná možnost, totiž abych se stal pašerákem, neboli místním dada, zapleteným do zločinu,“ vysvětluje jeden otec tří dětí. On i jeho žena prodali jednu svou ledvinu. „Zvolili jsme čestnou cestu,“ řekl. Za části lidského těla se platí vysokými cenami, přičemž vzrostl i prodej rohovek a kůže od živých dárců. „Nekalé obchody s lidskými orgány se v zemi staly největší spornou otázkou lékařské etiky,“ řekl jeden významný lékař.

Objev vody v Egyptě

Egypt je ze všech zemí nejvíce soužen nedostatkem vody. Jeho hlavní zdroj vody, řeka Nil, je vystavována stále větším požadavkům národů ležících na horním toku řeky. A obyvatelstvo Egypta, jehož je 55 miliónů, přibývá rychlostí 1 miliónu každých devět měsíců. Tato země již musí dovážet 65 procent své potravy. Avšak nyní dálkový průzkum pomocí satelitu odhalil rozlehlé, nepředpokládané zdroje vody pod egyptskou Západní pouští. „Vědci věří, že může obsahovat více podzemní vody, než se uvažovalo, že je v celé Africe,“ uvádí World Press Review. „Zkušební vrty naznačily, že v jednom vrtu je dostatek vody ‚pro zemědělství na 200 000 akrech na 200 let,‘ říká dr. Farouk al–Baz, egyptský ředitel Střediska pro dálkové satelitní průzkumy na Bostonské univerzitě.“

Evropa již není odříznuta!

Po tři roky se kopalo pod kanálem, dělícím Británii od Francie. Konečně se 30. října 1990 obě strany setkaly, když francouzský stroj na ražení tunelů pronikl křídou a odhalil vývrt, provedený z britské strany. Jak uvádějí londýnské The Times, byly týmy inženýrů vedeny satelitními fotografiemi spolu s laserovými systémy tak dobře, že se obě skupiny v zasměrování minuly o pouhých půl metru na 50 kilometrech tunelu. K vlastnímu proražení došlo 1. prosince poté, co byly odlámány poslední metry křídy, aby tak vznikl otvor velikosti člověka umožňující dělníkům na obou stranách, aby se setkali a podali si ruce. Nyní pokračuje práce na dokončení tohoto služebního tunelu a dvou hlavních železničních tunelů, které vedou po obou stranách.

„Sladká pomsta“

Problém: Jak odradit skupiny výrostků od otálení před obchodem a odstrašování zákazníků. Řešení: Vyvěste venkovní reproduktory a hrajte hudbu, kterou nemohou vystát. S takovým řešením alespoň přišly některé obchody 7–Eleven na severozápadě Spojených států a v západní Kanadě. A výsledky jsou zatím výborné. Jaká hudba? Hudba složená z nahrávek orchestrů jako Mantovani a Ray Conniff. „Je to právě ta hudba, kterou děcka nesnášejí, něco jako ‚Měsíční řeka‘,“ říká vedoucí jednoho obchodu. Očekává se, že se ostatní obchody brzy přidají. Časopis Time uvádí: „Ti, kteří se cítili napadáni výkonnou zvukovou technikou výrostků, se na to mohou dívat jako na sladkou odplatu.“