AIDS — Co by měli rodiče a děti vědět
PROBLÉMY mnoha velmi mladých obětí AIDS naneštěstí často narůstají nevyrovnanými názory řady dospělých, kteří toho o AIDS mnoho nevědí. Rodiče v řadě případů vštípili do mysli svých dětí předsudky vůči lidem nemocným AIDS. Dokonce i potom, co lékaři řekli, že nehrozí žádné nebezpečí, odmítali někteří inspektoři a ředitelé škol přijímat studenty, nakažené virem HIV. Pro mnoho rodičů takových dětí se proto stalo důležitou zásadou utajení této nemoci. Obávají se, a v některých případech ne bezdůvodně, že jejich děti budou veřejně uráženy, nebo že se jim stane něco ještě horšího.
Tak například jedna matka, jejíž dcera měla AIDS, se bála potíží se sousedy do té míry, že jí zakazovala hrát si s druhými dětmi. „Člověk nechce, aby jeho okolí vědělo, že jeho dítě má AIDS, protože lidé se mohou chovat divně.“ Různé zprávy potvrzují, že to vůbec není přehnané. Některých rodičů se straní i jejich nejlepší přátelé a sousedé. Přátelé se od nich na ulici raději odvracejí, než aby si jich všimli a pozdravili je. V myslích lidí je nemoc AIDS jakoby označena cejchem, a předsudky jsou vryté tak hluboko, že se vyskytly případy, kdy některé rodiny s dítětem postiženým AIDS vstoupily do restaurace, a stálí zákazníci začali odcházet a vykřikovat přitom nadávky. Někteří otcové ztratili svá zaměstnání. Jiným rodinám hrozili pumovými útoky. A ještě dalším zapálili dům.
Děti, které měly AIDS, byly vystaveny krutému žertování spolužáků. Jednu takovou oběť této nemoci, která dostala AIDS krevní transfúzí, spolužáci opakovaně obviňovali z homosexuality. Vysmívali se: „My víme, jak jsi doopravdy přišel k AIDS.“ Také příslušníci církve, do níž jeho rodina patřila, se jim vyhýbali. Přicházely nechutné anonymní dopisy. Na trávník jim sypali hromady odpadků. Někdo jim dokonce prostřelil okno.
„Je to věc, která se tají,“ řekla matka jednoho dítěte nakaženého AIDS, „a to vede k osamělosti.“ List The New York Times připojuje svůj hlas: „Většiny z 1 736 amerických dětí mladších třinácti let, u kterých byla zjištěna nemoc AIDS, se lidé straní. Musí svou nemoc skrývat před zdravými kamarády a spolužáky, aby je od sebe neodstrkovali.“ A nakonec je tu postřeh, uvedený v listě The Toronto Star: „Rodiny se dokonce i po smrti dítěte bojí odhalit pravdu, což ještě zvětšuje utrpení a odloučenost, které s sebou ztráta dítěte přináší.“
Co byste měli vědět
Je třeba uznat, že AIDS si mezi lidmi nevybírá. Zasahuje bohaté, chudé, mladé, děti a staré lidi. Mládež má v mnoha zemích nedostatečné a povrchní znalosti o AIDS. Většina lidí „nemá vůbec představu o tom, jak ohromné nebezpečí představuje AIDS pro mladé lidi“, řekl jeden newyorský odborník v oboru AIDS.
Například jedna studie provedená v jistém velkém americkém městě mezi mladými lidmi odhalila, že 30 procent dotázaných si myslelo, že se AIDS dá vyléčit, když se začne s léčbou brzy. Žádný lék proti AIDS zatím ovšem objeven nebyl. Třetina nevěděla, že člověk nemůže dostat AIDS pouhým dotykem s nakaženou osobou nebo používáním jejího hřebenu. Dalším průzkumem u 860 mladých lidí ve věku od šestnácti do devatenácti let v jiné části Spojených států se zjistilo, že 22 procent nevědělo, že se AIDS může přenášet spermatem a 29 procent netušilo, že se může přenášet vaginálním sekretem.
Po celé inkubační období a také v době, kdy se již AIDS začal projevovat, mohou nakažení lidé infekci přenášet. Nemůže k tomu ovšem dojít podáním ruky nebo objímáním osoby, která má AIDS, jelikož virus rychle umírá, když se ocitne mimo tělo. Podobně nemůže virus přežívat na záchodových sedátkách, čehož se někteří lidé bojí. Mysleli si snad ředitelé škol a inspektoři, že studenti, kteří nemají AIDS, ho mohou dostat od někoho, kdo jej má, když budou pít z téže fontánky s pitnou vodou? Odborníci říkají, že tyto obavy jsou neopodstatněné, jelikož by virus neměl kudy vniknout do krevního řečiště zdravé osoby.
Lékaři jsou často dotazováni, zda je nebezpečné nechat děvčátkům propíchnout ouška, vzhledem k tomu, že se při tom používají jehly. Odborníci připouštějí, že pokud se používají kontaminované nástroje, mohla by to být cesta k nákaze virem HIV. A jak je to s líbáním? „Když vás políbí osoba, která má AIDS, nebo je nakažená virem HIV, a máte otevřenou ranku nebo vřídek na rtech či v ústech, je tu možnost nákazy. Ale pravděpodobnost je velmi malá,“ řekl jeden odborník. Možné to ovšem je.
Jediný způsob, jak se dozvědět, je-li člověk nakažený, dokonce i po tom, co se objeví některé podezřelé příznaky, je důkladná lékařská prohlídka a krevní zkouška.
A konečně, jsi-li dítě, říkej svým rodičům pravdu. Kdyby tě všichni ostatní zklamali, máš rodiče, kteří tě neopustí a poskytnou ti útěchu a pomoc, kterou budeš potřebovat. Jednej moudře a odmítej drogy a předmanželský sex. Může ti to zachránit život. Mnoho mladých lidí, kteří se nakazili virem HIV sexuálním stykem nebo znečištěnými jehlami, připustilo, že je ovlivnila špatná společnost. Jistě mají pro ně dnes hluboký význam slova apoštola Pavla: „Nedejte se svést. Špatná společenství kazí užitečné zvyky“ a v některých případech mohou stát život. — 1. Korinťanům 15:33.