Tabon a jeho míchaná vajíčka

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! NA ŠALOMOUNOVÝCH OSTROVECH

ASI dvě hodiny cesty kanoí z Honiary, hlavního města Šalomounových ostrovů, které leží na ostrově Guadalcanal, je ostrov Savo. Je znám svou činnou sopkou a také tím, že na něm žije pták tabon, kterému se také říká „australský křovinný kur“. Místní obyvatelé občas využívají horké skály a páru unikající z puklin v zemi k vaření a ohřívání vody. Tohoto přírodního zdroje chytře využívá i tabon.

Tabon je sice o dost menší než běžná slepice, ale vypadá podobně. Má silné tělo, krátká okrouhlá křídla a velké, silné nohy se čtyřmi prsty. Zobák je krátký a mírně zahnutý. Tabon létá rychle, ale vydrží to jen chvíli.

Tabon (latinsky Megapodius, což přeloženo znamená „velkonožec“) patří k témuž řádu ptáků jako obyčejná slepice, k řádu hrabavých. Je to pták, který si staví vlastní líhně. Svá vejce zahrabe do hromady hnijících rostlin a zajistí jim tak stálou teplotu 32 stupňů Celsia. Na tomto ostrově však taboni mají jiné líhně. Co by mohlo být lepší než písek na plážích ostrova Savo, písek, který je vyhřívaný sopkou?

Tisíce čtverečních metrů jednotvárné ploché pláže domorodci pečlivě oplotili silnými palmovými listy. To jsou taboní „pole“. Oplocená plocha uvnitř připomíná pečlivě pěstěný sad. V pravidelných řadách jsou zde vysázeny malé stromky, nepochybně proto, aby přilétajícím ptákům poskytly větší pocit bezpečí. Celá pláž je posázena malými krátery, které mají průměr asi šedesát centimetrů. Ty svědčí o tom, že zrána a za soumraku pláž navštěvují tito zvláštní divocí ptáci, kteří zde vyhrabou úzkou jámu, hlubokou až devadesát centimetrů, a do ní zahrabávají svá vejce.

A ta vejce nejsou ledajaká! Jsou dlouhá osm až devět centimetrů a v průměru měří asi šest centimetrů. Na tak malého ptáka jsou překvapivě veliká. Mláďata se líhnou již zcela opeřená a ihned sama utíkají pryč. Za dvacet čtyři hodin již mohou létat.

Vesničané chodí každý den na „pole“ a vykopávají vejce, která, jak se zdá, jsou hlavní součástí jejich každodenní stravy. Je zajímavé, jak si lehká, nadýchaná míchaná vajíčka vesničané připravují. Taboní vejce se šikovně prorazí kouskem zeleného bambusu, který je na konci seříznutý do špičky, a vejce vyteče dovnitř dutého stvolu. Bambusový stvol, který je nyní plný vajec, se opatrně vloží mezi žhavé uhlíky v ohništi tak, aby měl sklon čtyřicet pět stupňů. Vejce brzy začnou bublat a mísit se se šťávou ze zeleného bambusu. Když jsou hotové, bambus se rozřízne a máte míchaná vejce ve tvaru párku. Takto připravená vejce chutnají skvěle. Přijeďte někdy na Šalomounovy ostrovy a ochutnejte!