Pozorujeme svět

Náboženská svoboda v Evropě je ohrožena

Massimo Introvigne, římskokatolický učenec z italského Turína, řekl na nedávné tiskové konferenci ve Washingtonu, že v několika zemích jsou sepisovány seznamy a zprávy zaměřené proti sektám. K organizacím, na něž je jako na „nebezpečné sekty“ tento útok zaměřen, patří baptisté, buddhisté, chasidští Židé, katoličtí charismatici, Křesťanské sdružení mladých žen (YWCA), kvakeři a svědkové Jehovovi. Zpráva z Německa uvádí 800 skupin, v seznamu z Belgie je zahrnuto 187 skupin a v seznamu z Francie 172 skupin. Massimo Introvigne píše, že ve Francii „učitelé středních škol dostali výpověď po letech poctivé práce jen proto, že patřili ke svědkům Jehovovým“. Jak uvedla tisková agentura Compass Direct, pan Introvigne projevil znepokojení kvůli tomu, že tato protikultovní hnutí mají veřejnou podporu. Řekl: „Je naprosto jasné, že tato hnutí jsou odpovědná za šíření zavádějících a často přímo lživých informací o náboženských menšinách a za netolerantní světový názor.“

„Chytrá“ okna

Výzkumní pracovníci z australské Univerzity města Sydney vyvinuli okno, které se automaticky zavírá, když se přibližuje nízko letící letadlo. Jakmile se zdroj nepříjemného hluku vzdaluje, okno se znovu otevírá. Software zabudovaný do okna může s pomocí venkovního mikrofonu rozpoznat určité kmitočty také jiných druhů nepříjemného hluku, například dunění těžkých nákladních automobilů. Zkoušky ukazují, že tato okna mohou snížit hluk až o 20 decibelů, což by mohlo stačit k zajištění nerušeného spánku. Časopis New Scientist to komentuje: „Jednou z velkých výhod tohoto systému je to, že budovy mohou být zvukově izolované a zároveň i větrané, a není nutné tam instalovat drahou klimatizaci.“

Vliv televize na děti

„Kreslené filmy a videohry ovlivňují chování šesti až dvanáctiletých dětí více než škola, protože tyto děti stráví sledováním televize týdně až 38 hodin, zatímco v učebně jsou jen 23 hodin,“ sděluje mexický list El Universal. Výzkumný pracovník Omar Torreblanca si povšiml, že televize děti učí, jaké postoje mají zaujmout v určitých situacích, ale dítě se z ní nedozví, zda jsou tyto postoje dobré, nebo špatné. Pan Torreblanca vysvětlil: „Jestliže se dítě dívá na kreslené filmy nebo na hraný film, kde některé z postav všechno vyjde, je velmi pravděpodobné, že dítě ji bude napodobovat.“ Z výzkumu pana Torreblancy vyplynulo, že „děti ve svém každodenním životě uplatňují to, co se denně dozvídají z televize, ale ne to, co se dozvídají ve škole, protože školu považují jen za povinnost“.

Chůze může prodloužit život

Každodenní chůze může člověku významně prodloužit život, píše časopis Asiaweek. Jeden dvanáctiletý průzkum se zaměřil na 707 mužů nekuřáků ve věku od 61 do 81 let, kteří byli schopni chodit. U těch, „kteří za den ušli jen 3,2 kilometru — dokonce volným tempem —, se nebezpečí úmrtí, jež by nastala z nejrůznějších příčin, snížilo o polovinu,“ uvádí zpráva. U těch, kteří se neprocházeli, bylo 2,5krát pravděpodobnější, že zemřou na všechny možné druhy rakoviny, než u těch, kteří denně ušli alespoň 3,2 kilometru. Průzkumem, jehož výsledky byly uveřejněny v časopisu The New England Journal of Medicine, se zjistila nižší úmrtnost i v případě, že někdo denně ušel necelé tři čtvrtě kilometru. Někteří odborníci v oblasti tělesné zdatnosti předtím zpochybňovali hodnotu tak málo intenzívního pohybu. Z tohoto nového průzkumu nyní vyplynulo: „Povzbuzování starších lidí k procházkám může prospět jejich zdraví.“

Hudba pomáhá dětem

Jestliže se tří nebo čtyřleté děti učí hrát na hudební nástroje, může jim to pomáhat, aby logicky uvažovaly a přemýšlely, říká Gordon Shaw, profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v Irvine. V tomto mladém věku se snadno vytvářejí nervová spojení v mozku, a výzkumní pracovníci dokazují, že i pouhých deset minut pravidelného cvičení denně pomáhá „dlouhodobě zlepšovat způsob logického uvažování a myšlení dítěte“. V průběhu devítiměsíčního pokusu byly děti, které chodily na hodiny klavíru, porovnávány s dětmi, které se účastnily počítačových kursů nebo které nedostávaly žádné školení. U těch dětí, které se učily hrát na klavír, se výsledky testu inteligence zlepšily o 35 procent, kdežto u dětí ostatních dvou skupin se projevilo jen malé nebo žádné zlepšení, uvádí londýnský list Sunday Times.

Ekologie pláží

Je možné, že se pláže ničí příliš častým čištěním? Průzkum prováděný v zálivu Swansea ve Walesu to potvrzuje. Hlavní úlohu pro udržení zdravé pláže má horní čára přílivu, kde se dvakrát denně hromadí naplaveniny. V takových naplaveninách nohou být například stromy, naplavené dříví, řasy, tráva, a dokonce i mrtvá zvířata, vše smíšené s chaluhami. V této směsi sídlí drobní bezobratlí živočichové, kteří pomáhají ničit rozkládající se vegetaci, jež je potom rozháněna větrem a vlnami a slouží jako pojivo pro písek. Naplaveniny také poskytují obživu ptákům a některým zvířatům, například hrabošům, myším, zajícům, a dokonce liškám. Ubývání brodivých ptáků, kteří na pobřeží získávali obživu, upozornilo ochránce přírody na to, že pravidelné čištění pláže porušuje křehkou ekologickou rovnováhu pobřeží. Mnozí milovníci pláží touží po nerealisticky čisté pláži. Londýnský list The Times píše, že jeden návštěvník dokonce očekával, že se z písku budou odstraňovat i oblázky.

Naše celosvětová mísa jídla

Přemýšleli jste někdo o tom, kolik toho denně sní celosvětová populace? Řecký list To Vima uvedl některé překvapivé statistické údaje o denní spotřebě jídla. Na celém světě se vyprodukují a spotřebují dvě miliardy vajec — to by stačilo k výrobě omelety veliké jako ostrov Kypr. Svět zkonzumuje 1,6 milionu tun obilí. Oblíbené jsou také brambory, jichž se sní 727 000 tun. Základní složkou potravy velké části populace je rýže, které se denně spotřebuje 1,5 milionu tun. Z toho 365 000 tun snědí Číňané. Sedm tisíc tun převařených čajových lístků naplní asi tři miliardy šálků. Svět bohatých si denně pochutná na 2,7 tuny kaviáru. Dospělí lidé v západním světě v průměru přijímají 4 000 kalorií za den — oproti doporučovaným 2 500 kaloriím —, kdežto v Africe přijímají průměrně pouze 1 800 kalorií.

Pracující úhoři

Úhoři jsou v Japonsku zaměstnáváni tím, že zkoušejí kvalitu vody, píše list The Daily Yomiuri. Profesor Kendži Namba z Hirošimské univerzity před pěti lety zjistil, že úhoři reagují i na nepatrné změny kvality vody. Některé škodlivé látky, například kadmium nebo kyanidy, působí, že se úhoři zpomaluje srdeční tep, a naproti tomu karcinogenní trichloretylen mu tep rychle zvyšuje. Na trh nyní přichází stroj, který využívá tuto mimořádnou citlivost. Úhoř leží ve stroji v akrylové trubce. Když trubkou protéká voda, pomocí elektrod připojených k trubce se sleduje úhořův tep, a všechny změny jsou pagerem přenášeny k technikovi. Pro tuto práci jsou vybíráni úhoři z mimořádně čisté vody a každý měsíc jsou nahrazeni novými, aby údaje zůstaly přesné.

Bezpečnostní pásy a úmrtí při dopravních nehodách

Ústavní komora Nejvyššího soudu na Kostarice nedávno zrušila platnost zákona, jímž bylo stanoveno povinné používání bezpečnostních pásů, a prohlásila, že tento zákon porušoval záruky osobních svobod, sděluje kostarický list The Tico Times, který vychází v San José. Od doby, kdy vyšlo toto rozhodnutí, procento řidičů, kteří v Kostarice používají bezpečnostní pásy, pokleslo z 87 na pouhých 44 procent, a naproti tomu počet dopravních nehod a následných úmrtí vzrostl. Zpráva uvádí, že Kostarický výbor pro bezpečnost silničního provozu vynakládá mimořádné úsilí na snížení počtu úrazů, ale toto úsilí je zmařeno, jestliže cestující nepoužívají bezpečnostní pásy. Zástupce tohoto Výboru, Manfred Cervantes, říká: „Skutečně se snažíme lidem vysvětlovat, že pokud jsou v úloze řidičů odpovědní, mohou se tím chránit a zachránit si život.“

Úmrtí související s kouřením

Na celém světě kouří asi 1,1 miliardy lidí, říká profesorka Judith Mackayová z Asijské protikuřácké poradny. Jak bylo oznámeno v časopisu British Medical Journal, na desáté světové konferenci o následcích kouření na zdraví se odhadovalo, že v roce 1990 došlo asi ke třem milionům úmrtí, která měla souvislost s kouřením. Předpokládá se, že v letech 2025 až 2030 počet obětí vzroste až na deset milionů. Časopis uvádí, že během příštích tří desetiletí se vzrůst počtu úmrtí, která souvisejí s kouřením, přesune z rozvinutých do rozvojových států. Podle profesora Richarda Petoa, který přednáší lékařskou statistiku na Oxfordské univerzitě, „v Číně již dochází k více úmrtím souvisejícím s kouřením než v kterékoli jiné zemi“.