Zvěrstva — Jaké je Boží řešení?
JAK lze zvěrstvům předejít? Existuje řešení? Ze studia dějin je zřejmé, že lidská řešení selhala. Způsob, jakým lidští vůdci k této otázce přistoupili, je rozporuplný, ne-li pokrytecký.
Vezměme si například rok 1995. Uplynulo padesát let od konce nacistického holocaustu, druhé světové války a výbuchu atomové bomby. Ten rok se konaly v mnoha částech světa vzpomínkové oslavy, kterých se účastnili vedoucí osobnosti světa. Proč? Aby veřejnost tato zvěrstva zavrhla a aby se takové věci již nikdy neopakovaly. Někteří pozorovatelé nicméně v těchto oslavách postřehli nezdravý prvek — určitý rozpor.
Pokrytectví
Všichni náboženští a vládní představitelé chtěli, aby na těchto vzpomínkových oslavách, které měly velkou publicitu, vypadali jako dobrodinci nebo aby se na ně alespoň nepohlíželo jako na zločince. A přece národy, které zvěrstva minulosti odsoudily, budují arzenály zbraní a na tento účel vydávají vysoké sumy. Současně však nevyřešili takové zásadní problémy, jako je chudoba, mravní rozklad a znečištění, a často říkají, že na to nemají dostatek finančních prostředků.
Náboženství světa se snaží vytvořit takovou verzi dějin, která zastírá skutečnost, že ke zvěrstvům diktatur po dlouhou dobu mlčela a tajně na nich spolupracovala. Tato náboženství neudělala nic pro to, aby lidé stejného náboženství nezabíjeli jeden druhého. Ve druhé světové válce například katolíci zabíjeli katolíky a protestanti protestanty jenom proto, že pocházeli z odlišných národů a stáli na opačné straně. Obě strany o sobě tvrdily, že jsou křesťané, ale dělaly to, co bylo v přímém rozporu s Ježíšovým učením. (Matouš 26:52; Jan 13:34, 35; 1. Jana 3:10–12; 4:20, 21) Totéž dělala i jiná náboženství, jejichž příslušníci se i dnes v různých částech světa dopouštějí zvěrstev.
Náboženští představitelé v Ježíšově době byli pokrytci. Ježíš je veřejně odsoudil slovy: „Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci, protože stavíte hroby proroků a zdobíte pamětní hrobky spravedlivých a říkáte: ‚Kdybychom byli za dnů svých praotců, nebyli bychom s nimi podílníky na krvi proroků.‘ Proto vydáváte svědectví sami proti sobě, že jste synové těch, kdo vraždili proroky.“ (Matouš 23:29–31) Tito náboženští vůdci tvrdili, že jsou zbožní, byli však pokrytci, kteří pronásledovali Ježíše a jeho učedníky.
Poučení z Bible
Ze světských dějin lze sice získat určité poučení, ale zdrojem daleko prospěšnějšího poučení je Bible. Ta totiž nepoužívá k výkladu dějin lidské názory či předsudky. Bible vysvětluje dějiny a budoucnost z hlediska Božího způsobu myšlení. (Izajáš 55:8, 9)
Písmo mluví o dobrých a špatných událostech a rovněž o dobrých a špatných lidech. Z těchto zpráv si často můžeme vzít správné poučení — takové, jež je v souladu s Boží vůlí. Apoštol Pavel se zmínil o mnoha událostech v dějinách starověkého Izraele a potom udělal závěr: „To je postihovalo jako příklady a ty byly napsány pro výstrahu nám.“ (1. Korinťanům 10:11) Dokonce Ježíš čerpal poučení z dějin, když svým učedníkům řekl: „Vzpomeňte si na Lotovu manželku.“ (Lukáš 17:32)
Co si Bůh pamatuje, a co zapomíná
Z Bible poznáváme, že si Bůh lidi buď pamatuje, nebo na ně zapomíná, a to podle jejich skutků. Těm, kdo hřeší, ale projevují pokání, Bůh odpouští „ve velkém měřítku“. (Izajáš 55:7) Jestliže ničemný člověk činí pokání a ‚obrátí se zpět od svého hříchu a koná právo a spravedlnost, nebude se proti němu vzpomínat na žádný z hříchů‘. (Ezekiel 33:14–16)
Pavel napsal, že ‚Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu‘. (Hebrejcům 6:10) Jehova tedy odmění ty, na které vzpomíná v dobrém. Věrný Job se modlil: „Ach, kdybys mě skryl v šeolu [společném hrobu lidstva], . . . kdybys mi stanovil časovou mez a vzpomněl si na mne!“ (Job 14:13)
Naproti tomu s nekajícím zločincem bude Bůh jednat podle slov, která řekl Mojžíšovi: „Toho vymažu ze své knihy.“ (2. Mojžíšova 32:33) Ano, ničemní upadnou u Boha natrvalo v zapomnění.
Nejvyšší Soudce
Bůh je Nejvyšším soudcem v celé historii. (1. Mojžíšova 18:25; Izajáš 14:24, 27; 46:9–11; 55:11) Jeho soud je nanejvýš spravedlivý, a proto nezapomene na nesčetná zvěrstva, která byla spáchána proti lidskosti. V den jeho spravedlivého rozhořčení se budou muset zodpovídat všichni lidé i všechny instituce, jimž byla svěřena zodpovědnost. (Zjevení, kapitoly 18 a 19)
Bude k nim patřit celý systém falešného náboženství, který v Bibli dostal symbolický název „Velký Babylón“. Je o něm napsáno: ‚Jeho hříchy se nahromadily až do nebe a Bůh si připomněl jeho skutky bezpráví.‘ (Zjevení 18:2, 5)
Od těchto náboženství se očekávalo, že své přívržence naučí dělat správné věci, ale selhala v tom. Boží slovo proto říká o všech náboženstvích světa: „Byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kdo byli pobiti na zemi.“ (Zjevení 18:24) Na těchto náboženstvích je vina krve, protože své příslušníky nenaučila milovat bližní a spoluvěřící.
Nový svět je blízko!
Konečně je blízko den, kdy bude zlo zničeno. (Sefanjáš 2:1–3; Matouš 24:3, 7–14) Potom přijde doba, kdy pro šťastné obyvatelé země ‚nebude truchlení, křik ani bolest‘. (Zjevení 21:3–5) Již nikdy nebude docházet ke zvěrstvům a masakrům, protože panství nad zemí bude lidem odebráno a bude dáno Božímu nebeskému Království v rukou ‚Knížete pokoje‘, Ježíše Krista. (Izajáš 9:6, 7; Daniel 2:44; Matouš 6:9, 10)
V té době se zcela splní Žalm 46:9: „[Bůh] působí, aby války ustaly až do nejzazšího konce země.“ Tento pokoj bude trvat věčně, protože Izajáš 2:4 předpovídá, že „národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce“. A Žalm 37:11 předpovídá: „Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ Ano, je řečeno, že potom „celá země došla odpočinku, osvobodila se od rozrušení. Lidé se rozveselili s radostným voláním.“ (Izajáš 14:7)
To vše znamená, že spravedlivý nový svět je blízko. A v tomto novém světě pod vládou Božího nebeského Království dojde k jiné nádherné události — ke vzkříšení mrtvých! Boží slovo nás ujišťuje: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15)
V době, kdy byl Ježíš na zemi, to ukázal, když křísil mrtvé. Například zpráva o vzkříšení mladé dívky říká: „Děvče okamžitě vstalo a začalo chodit . . . Ihned [ti, kdo to pozorovali] byli bez sebe velkým nadšením.“ (Marek 5:42) Ti, kdo byli surově zabiti, a také ti, kdo zemřeli před dávnou dobou, budou vzkříšeni ze smrti a dostanou příležitost, aby na rajské zemi žili věčně. (Lukáš 23:43) A časem „dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce“. (Izajáš 65:17)
Budete-li získávat přesné poznání Božího slova a činit Boží vůli, budete jednat moudře. Až Bůh natrvalo odstraní násilnosti a vzkřísí oběti zvěrstev, bude na vás pamatovat v dobrém. Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3)
[Obrázky na straně 8 a 9]
Tuto zemi Bůh promění v pokojný ráj
[Obrázky na straně 10]
Bůh odstraní následky násilností tím, že vzkřísí mrtvé