Záhadné kamenné koule v Kostarice

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KOSTARICE

DOMORODÍ obyvatelé jihozápadní části Kostariky vyráběli již před šestnácti stoletími různé kamenné koule. Některé měly průměr deset centimetrů, ale jiné až 2,4 metru. Mají tak dokonalý tvar, že si člověk říká: ‚Jak je dělali? K čemu sloužily?‘

Kamenné koule byly nalezeny i v některých jiných zemích, například v Chile, Mexiku a ve Spojených státech. Ale žulové koule v Kostarice jsou jedinečné. Jejich kvalita je prvotřídní, protože některé z nich jsou opravdu dokonalé koule s hladkým povrchem. Často byly nalezeny ve skupinách po dvaceti a více kusech. Zvlášť zajímavé je to, že mnoho těchto koulí bylo uspořádáno do geometrických útvarů jako trojúhelník, obdélník a rovná řada. Tato seskupení často směřují k severnímu magnetickému pólu země.

Některé koule byly objeveny v deltě řeky Diquis. Další koule byly nalezeny na jihu země blízko měst Palmar Sur, Buenos Aires a Golfito, ale rovněž na severu v provincii Guanacaste i v centrálním údolí. Cenný klíč k datování těchto předmětů představují některé artefakty nalezené společně s těmito koulemi. Archeologové odhadují, že některé z těchto tajemných kamenů jsou z roku 400 n. l. Nejvíc jich pochází z období mezi rokem 800 a 1200 n. l. Některé byly nalezeny nedaleko míst, kde pravděpodobně byla obydlí, nebo v blízkosti hrobů. Některé koule v průběhu let zničili lidé, kteří se domnívali, že uvnitř koulí jsou skryty poklady. Kostarické Národní muzeum však má seznam asi sto třiceti kamenných koulí, které dosud existují. Mnoho koulí však v seznamu není vůbec uvedeno. Spočítat tyto starobylé koule bylo obtížné, protože mnohé z nich byly z původních nalezišť přeneseny do soukromých míst, například do zahrad či kostelů, kde slouží jako ozdoba. Nepochybně mnoho jich zatím nebylo objeveno — některé jsou pod zemí, jiné v husté džungli.

Jak byly tyto koule vyrobeny? To je záhada. Zdá se, že k tomu, aby bylo dosaženo takové přesnosti, byl nezbytný nějaký mechanický proces. Podle mnoha soch z tohoto období víme, že lidé vyrábějící koule byli dovednými sochaři. Na zlatých artefaktech pocházejících již z roku 800 n. l. je navíc patrné, že dokázali využívat vysokých teplot. Podle jedné teorie se mohla při vytváření těchto koulí používat vysoká teplota s následným chlazením, čímž se odstranily vnější vrstvy kamene. Práci možná zakončilo vyhlazení koule pískem nebo kůží.

Jedna vědecká pracovnice řekla, že větší koule „byly výrobkem těch nejlepších řemeslníků a byly téměř dokonalé a při vyměřování průměru [koule] páskou či olovnicí se nanašly žádné odchylky“. Tato přesnost ukazuje, že domorodí obyvatelé měli matematické schopnosti, značné znalosti opracovávání kamene a že k tomu používali nástroje. Tito lidé však neměli psaný jazyk, takže neexistují žádné záznamy o tom, jak tyto koule dělali.

Většina koulí byla vyrobena z kamene podobného žule. Nejbližší známý lom na žulu je v horách asi čtyřicet až padesát kilometrů daleko od delty řeky Diquis. Jak sochaři takové těžké kameny převáželi? Pokud by byly koule vytvořeny v lomu, museli sochaři řídit přesun koulí dolů z hor. Umíte si představit, jakým náročným úkolem bylo bez moderních zařízení přesunovat na velkou vzdálenost něco tak těžkého? Jak jsou vlastně ty koule těžké? Některé váží více než šestnáct tun!

Pokud byla žula získána v lomu a přesunuta předtím, než byla opracována, potom k vyrobení koule o průměru 2,4 metru bylo zapotřebí krychle 2,7 metru velké, a ta vážila přes dvacet čtyři tun! K tomu, aby vznikla široká, rovná silnice umožňující transport kamene, se domorodci pravděpodobně museli prosekat hustou džunglí. A to je obdivuhodný výkon! Další koule byly vyrobeny z určitého druhu vápence, který lze nalézt na plážích v blízkosti ústí řeky Diquis. To může znamenat, že kámen byl plaven na vorech asi padesát kilometrů proti proudu. Několik koulí bylo nalezeno na ostrově Caño v Tichém oceánu, asi dvacet kilometrů od pobřeží.

Nelze s jistotou říci, jaký byl původní účel těchto koulí. Mohly být znakem postavení či významnosti kmenového vůdce nebo vesnice. Je také možné, že se jednalo o náboženské či obřadní symboly. Budoucí archeologické studie možná jednou odhalí záhadu těchto kamenných koulí v Kostarice.

[Mapa na straně 22 a 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Kostarika

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 23]

Měřítkem velikosti je lokomotiva za koulí

[Podpisek]

S laskavým svolením National Museum of Costa Rica

[Obrázky na straně 24]

Koule v kostarickém Národním muzeu

Největší koule, jaká byla dosud nalezena, má průměr 2,55 m

[Podpisek]

S laskavým svolením National Museum of Costa Rica