SKLO

Směs speciálního písku (křemenky) a nepatrných příměsí jiných látek, například bóru, fosforu a olova. Tyto složky se společně taví při teplotě asi 1 650 °C. Vznikne sklo, které je po vystydnutí nekrystalické, má hladký povrch, je neobyčejně tvrdé a poměrně křehké. Jistá forma skla, které se říká obsidián, vzniká působením žáru vulkánů; někdy i blesky, které udeří do písku, vytvoří dlouhé, tenké trubice skla, kterým se říká fulgurity.

V Egyptě byly nalezeny skleněné korály, o nichž archeologové soudí, že byly vyrobeny asi před 4 000 lety, přibližně v době, kdy se narodil Abraham. Job, který žil v 17. století před naším letopočtem, mluví o sklu a zároveň o zlatu jako o něčem drahocenném: „Zlato a sklo se k [moudrosti] nemohou přirovnat.“ (Job 28:17)

Apoštol Jan se při popisu svých vidění zmiňuje o ‚čistém sklu‘ a ‚průhledném sklu‘ (Zj 21:18, 21) a také o ‚skleněném moři podobném křišťálu‘. (Zj 4:6)