Otázky čtenářů
● Je možno sloučit s křesťanskými zásadami používání antikoncepčního prostředku známého jako nitroděložní tělísko?
Nitroděložní tělísko se vkládá do dělohy ženy jako antikoncepční prostředek. Pro křesťany je obzvláště důležitá otázka, zda působí tak, že v podstatě vyvolává potrat. Přibývá důkazů, že tak působí.
Věci nejlépe porozumíme, uvažujeme-li o tom, jak normálně dochází k těhotenství. Ženské vajíčko neboli ovum vychází z vaječníku ženy a vstupuje do vejcovodu. Mužská spermie, která prošla její dělohou, se může ve vejcovodu setkat s vajíčkem. Když tam dojde k oplodnění (početí), začal nový život. Asi během týdne oplodněné vajíčko (blastocyst) dospěje do dělohy a usadí se v její sliznici, na níž bude lpět po celé těhotenství.
Mnoho let existovaly četné vzájemně si odporující teorie o tom, jak vlastně nitroděložní tělísko funguje. V anglickém vydání „Strážné věže“ z 15. prosince 1969 jsme poukázali na názor některých vědců, že brání spermii dosáhnout vajíčka a oplodnit je. Jiné autority však zastávaly názor, že početí je sice umožněno, ale brání se implantaci. O této možnosti bylo vysvětleno, že něco takového „by se z biblického hlediska rovnalo potratu“. (2. Mojž. 23:26; 1. Kor. 15:8, poznámka pod čarou, „NS“; „Moffat“) Ale vzhledem k tomu, že i odborníci si vzájemně odporovali ve vysvětlení, jak nitroděložní tělísko funguje, byl vyjádřen názor, že každá manželská dvojice, které se to týká, bude muset učinit rozhodnutí podle svého svědomí.
V následujících letech lékaři získali další poznatky o tom, jak nitroděložní tělísko působí. Co zjistili?
V časopise Kanadské lékařské společnosti („Canadian Medical Association Journal“) ze 7. ledna 1978 byl o tomto námětu rozsáhlý článek, který končil slovy:
„Přesný mechanismus působení tělíska není znám. Při jeho zavedení bylo pozorováno několik účinků a jejich kombinace pravděpodobně přispívá k antikoncepčnímu působení tohoto prostředku.“
V článku je zmínka o některých z těchto účinků:
1. „Nitroděložní tělísko mechanicky brání implantaci.“
2. Působí v děloze zánětlivou reakci, jež vede k tomu, že buňky pohltí spermii a zruší její působení [a podle jiných výzkumníků blastocyst].
3. Vzrůstá svalová činnost vejcovodů nebo dělohy, takže se vajíčko [ať již oplozené či nikoli] pohybuje příliš rychle.
4. Působí biochemické změny v děložní sliznici, kde by se mělo oplozené vajíčko usadit.
Další poznámky se týkaly toho, že tělísko obsahuje měď, což zřejmě vyvolává „další mechanismy působení“, například: snižuje se pohyblivost spermie, v děložní sliznici vznikají enzymatické změny, které zpomalují implantaci, a dochází k výraznější zánětlivé reakci.
Takové diskuse technického rázu obvykle obsahují poznámku, že tělísko snad může působit proti spermii dříve, než by došlo k oplození. Ale většina popisů pravděpodobné funkce tělíska se vztahuje na to, že po uskutečněném početí brání implantaci. V časopise „American Family Physician“ (listopad 1977) je sdělení: „Pokusy na zvířatech ukázaly, že působení měděného nitroděložního tělíska spočívá hlavně v tom, že brání implantaci.“
I po zavedení tělíska ve skutečnosti někdy dochází k těhotenství. Jsou tedy důkazy, že se zvyšuje riziko ektopického (mimoděložního) těhotenství, například ve vejcovodech. Právě citovaný článek končí výrokem:
„Tělísko účinně zabrání nitroděložnímu těhotenství z více než 98 procent, ale je účinné méně než na 90 procent, pokud jde o zabránění těhotenství ve vejcovodu. Jestliže pacientka otěhotní, ačkoli má tělísko zavedené, je pravděpodobnost více než jedna ke dvaceti, že jde o mimoděložní těhotenství.“
V časopise „Canadian Medical Association Journal“ je řečeno:
„Při těhotenstvích, k nimž dochází při zavedeném nitroděložním tělísku, tvoří spontánní potraty 41 procent. . . Naproti tomu počet potratů při těhotenství žen bez tělíska je 10 až 15 procent.“
Mnozí lidé, kteří souhlasí s úmyslným potratem, zastávají názor, že dokud po početí zárodek nedosáhne věku určitého počtu týdnů, nejde o život ani o živou osobu. Ale stvořitel života, Jehova Bůh, takový názor ve svém Slově nevyjadřuje. Naopak, Bible jasně ukazuje, že Bůh uznává a respektuje život i v raném embryonálním stadiu. (Žalm 139:13–16; Jer. 1:5) Jednání, které způsobilo přerušení rozvíjejícího se života, bylo pod mojžíšovským Zákonem trestáno přísně. — 2. Mojž. 21:22, 23.
Taková úcta k životu přichází v úvahu, uvažuje-li se o otázce, zda má být použito nitroděložního tělíska. Ve skutečnosti dnes nikdo nemůže s absolutní jistotou říci, zda tělísko skutečně brání početí. Naproti tomu přibývá důkazů, že při zavedeném nitroděložním tělísku početí může nastat a skutečně nastává a že se oplodněné vajíčko nemůže normálně vyvinout v dítě. Upřímný křesťan, jemuž jde o to, zda je správné tuto antikoncepci používat, by se měl touto otázkou vážně zabývat ve světle úcty ke svatosti života, jež vyplývá z Bible.