Příklad k napodobení

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V CHILE

Giacomo Castelli má byt v Antofagastě, městě s asi 170 000 obyvateli v severním Chile. Loni v červnu pozoroval ze svého balkónu skupinu lidí v místním parku. „Neuvěřitelné bylo, že jsem viděl smějící se mladé lidi, kteří se dobře bavili ve společnosti svých rodičů,“ napsal do redakce listu El Mercurio. Aby se o tom neobvyklém jevu přesvědčil, sešel dolů do parku.

„Tam mě čekalo další překvapení,“ napsal zvídavý pisatel. „Když některé rodiny dojedly, všichni jejich členové začali sbírat, co jim náhodou upadlo na trávník, a dávali to do svého vlastního sáčku na odpadky. . . .

Chtěl jsem vědět, co jsou tito zvláštní lidé zač,“ pokračuje pisatel. „Zeptal jsem se jedné půvabné dívky, která by mohla vyhrát leckterou soutěž královny krásy, a ta mi příjemně odpověděla: ‚Jsme svědkové Jehovovi a máme na Regional stadiónu sjezd.‘ “ Během polední přestávky se skupiny účastníků krajského sjezdu, na němž bylo více než 3 000 lidí, zašly do parku naobědvat.

„Jsem apoštolský římský katolík,“ uvedl pisatel. „Věrně chodím na mši svatou, a dokonce jsem před lety vykonal i pouť do francouzských Lurd.

Avšak při vší úctě ke svému hlubokému křesťanskému vychování se musím čestně ptát sám sebe: Co to je, co oni mají, ale co my, katolíci, většinové náboženství v Chile, nemáme? Proč tito mladí lidé vypadají tak spokojeně ve společnosti svých rodičů, kdežto moje tři dcery se ode mne odtahují, když jen navrhnu, že bychom si spolu mohli někam vyjít?

Proč jsou naše katolické děti násilnické; proč křičí a hrají si na ‚Power Rangers‘ a bijí jiné děti, . . . zatímco děti svědků Jehovových jsou mírumilovné, zdravě veselé a mají smysl pro ekologii? Proč se my katolíci nemůžeme shromáždit, aniž se zapleteme do odporné komerčnosti, která obklopuje naše nejsvětější náboženská místa, například La Tiranu, Andacollo a další?“

Pisatel pan Castelli končí svůj dopis redakci otázkou: „Budou někdy ti z nás, kdo se považují za katolíky a křesťany, jako oni? Kéž nám k tomu dopomůže Bůh a Panna.“