Jak se můžeš plněji těšit z božského pokoje?
„Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ — Izajáš 48:18.
1. Co je zapotřebí, máme-li se co nejplněji těšit z pokoje?
TI, kdo se pravidelně podílejí na sborovém studiu Bible s pomocí tohoto časopisu, uznávají hodnotu pokoje, který dává Bůh, a přejí si tento pokoj. Většina se z něho bezpochyby těší. Ale všichni se z něho netěší tak plně, jak by mohli. Proč je to tak? Jehova říká těm, kteří by chtěli mít božský pokoj: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit. Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ — Iz. 48:17, 18.
2. a) Co znamená výraz „věnovat pozornost“? b) Kolika Božím přikázáním musíme věnovat pozornost? (1. Jana 5:3)
2 Každý může mít samozřejmě užitek z návštěvy shromáždění, kde rozmlouváme o Bibli. Ale pouze ti, kteří věnují pozornost Jehovovým přikázáním, osobně je uplatňují a řídí se jimi, se opravdu těší z božského pokoje. Jsou oblasti, kde bys to potřeboval dělat plněji? (2. Petra 1:2) Nestačí dbát na několik Božích požadavků, ale pak obcházet ty, které se nám jeví nepohodlné nebo obtížnější. Když se ďábel snažil zlákat Ježíše Krista k sobeckému smýšlení, Ježíš pevně odpověděl: „Je psáno: ‚Člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy.‘ “ — Mat. 4:4.
3. Jaké stránky našeho života musí být uvedeny do souladu s Jehovovými cestami, jestliže opravdu máme mít hojný pokoj?
3 Boží přikázání se týkají každé stránky našeho života. Za prvé se týkají našeho vztahu k Jehovovi. Potom ovlivňují naše stanovisko k jeho viditelné organizaci a ke křesťanské službě, naše zacházení s členy rodiny a naše jednání s lidmi ze světa. Ti, kteří vážně věnují pozornost Jehovovým přikázáním ve všech těchto věcech, jsou požehnáni hojným pokojem. Uvažujme o několika věcech, které nám mohou pomoci, abychom se z něho těšili i my.
ZASLOUŽÍ SI NĚKTERÁ Z TĚCHTO VĚCÍ TVOU POZORNOST?
4. a) Proč nezaručují domácí biblické studium ani návštěvy sálu království, že máme pokoj s Bohem? b) Co zahrnuje projevování víry v Ježíše Krista? (Jan 3:36)
4 Začal jsi nedávno studovat Bibli se svědky Jehovovými? Nebo se scházíš s místním sborem již několik měsíců, nebo dokonce let? Jestliže ano, bezpochyby jsi našel radost v poznávání Božích předsevzetí, jež se před tebou otevírají. Ale to, že se někdo těší ze studia Bible nebo je mu příjemné chodit do sálu království, nedokazuje, že má pokoj s Bohem. Všichni jsme se narodili v hříchu a pokoj s Bohem je pro nás možný jedině skrze Ježíše Krista. (Iz. 53:5; Sk. 10:36) Pouhá pasívní víra v Ježíše tento pokoj nepřináší. Je nutné osobně oceňovat, že potřebujeme výkupné, projevovat víru v hodnotu Ježíšovy oběti a pak tuto víru dosvědčovat tím, že posloucháme jeho přikázání. (Jak. 2:26) Jeden z příkazů, které dal Ježíš za pobytu na zemi, byl, že ti, kteří se chtějí stát jeho učedníky, mají být pokřtěni ve vodě. (Mat. 28:19, 20) Byl jsi ponořen do vody jako symbol své oddanosti Jehovovi prostřednictvím Ježíše Krista?
5. Proč je důležitá oddanost a křest, abychom měli pokoj s Bohem?
5 Je ve tvém životě něco, co tě činí nezpůsobilým pro křest? Jestliže o tom víš nebo se o tom dozvíš během studia, neotálej a věc naprav. Uvědom si, že jakýkoli postoj nebo chování, jež činí člověka nezpůsobilým pro křest, brání také, aby se těšil pokoji s Bohem. Jednej s vědomím naléhavosti, dokud je ještě příležitost. V 1. Petra 3:21 je poukázáno, že ti, kterým Jehova udílí dobré svědomí, se mu nejprve oddají na základě víry v Kristovu oběť, dají se pokřtít jako symbol této oddanosti a činí Boží vůli. Pak jim náleží pokoj, který přichází s dobrým svědomím, jež vyplývá ze schváleného postavení před Bohem. Jiným způsobem to není možné. To je samozřejmě jen začátek.
6. Proč má náš postoj ke sborovým shromážděním vliv na náš pokoj?
6 Dále uvažuj o tom, jak pravidelně se účastníš sborových shromáždění a podle svých schopností se podílíš na programu. Mají tato shromáždění v tvém životě místo, které si nenecháš zabírat světem ani jinými osobními činnostmi? Připravuješ se na shromáždění a pokládáš účast za přednost? I to rozhodně působí na tvůj pokoj. Proč? Protože Boží duch je se sbory jeho lidu a pokoj je ovocem tohoto ducha. (Gal. 5:22) Právě na těchto shromážděních dostáváme pomoc, abychom rozuměli Jehovovým požadavkům, a to potřebujeme, máme-li činit, co se líbí jeho očím. Učíme se zde také podporovat pokoj ve svých vztazích k jiným lidem — ve sboru, doma, ve škole a ve světské práci. Naše shromáždění jsou jedním ze základních způsobů, jimiž nás Jehova vyučuje, a jak zdůrazňuje Písmo, lidé vyučení Jehovou se těší z hojného pokoje. — Iz. 54:13.
7. Jak je třeba jednat v souladu s tím, co se probírá na našich shromážděních?
7 Úzce s tím souvisí další věc, která si zaslouží pozornost: postupné uplatňování toho, co se učíme, v osobním životě. Nechceme být jako Izraelité, kteří podle Jehovových slov budou ‚slyšet znovu a znovu, ale nebudou rozumět‘. (Iz. 6:9) A chceme snad být jako ti, které Jehova popsal Ezekielovi — lidé, kteří budou naslouchat Jehovovu prorokovi, ale nebudou dělat, co říká, protože budou chtít vyhovět svým nečistým nebo hmotařským touhám? (Ezek. 33:31, 32) Naopak, ti, kteří se v našich dnech shromáždí k Jehovovu domu a získají jeho schválení, jsou popsáni, jak říkají: „Pojďte a vystupme k Jehovově hoře a k domu Jákobova Boha; a on nás bude poučovat o svých cestách a budeme chodit po jeho stezkách.“ (Mich. 4:2) Bereme-li si opravdu k srdci poučení, které dostáváme na našich shromážděních, jestliže si na každém shromáždění vybereme aspoň jeden bod pro svou osobní potřebu a pak na něm pracujeme, sklidíme pokojné ovoce. Jak řekl Ježíš u Lukáše 11:28: „Šťastní jsou ti, kteří slyší Boží slovo a dodržují je!“
8. Jak nám může osobně prospět, když se nejplnější měrou podle svých okolností podílíme na kazatelské službě?
8 Jedna z věcí zdůrazněných na našich shromážděních je důležitost toho, abychom se plně podíleli na zvěstování Božího království a pomáhali jiným stát se učedníky. (Mat. 24:14; 28:19) Jak dalece je tato činnost prvořadá ve tvém životě? Jestliže jsme opravdu věnovali pozornost tomu, co nám Jehova říká prostřednictvím svého Slova a své organizace, víme, že je to nejdůležitější práce, která se dnes na zemi koná. (Zjev. 14:6, 7) A je dobře známo, že ti, kdo slouží plným časem — i ti, kteří sice nemohou být průkopníky, ale jsou opravdu horliví ve službě — mezi námi vynikají tím, jak jsou šťastní. Pokoj, ze kterého se těší, není jako pouhá kapka vody, ale jak řekl Jehova, je „jako řeka“. (Iz. 48:18) Prožíváš to? Můžeme to prožívat všichni.
9. Co nám může pomoci zachovat náš pokoj od Boha, i když zakoušíme velmi kruté těžkosti?
9 Avšak dbáme-li na všechny tyto rady, nečiní nás to imunními vůči tlakům života v přítomném systému věcí. Ale bez ohledu na to, jak těžká může být situace, ujišťuje nás Bůh svou láskyplnou pomocí, jestliže se k němu obrátíme. (1. Petra 5:6, 7) Naučili jsme se hledat Jehovovu pomoc a vedení ve všem, co děláme, svobodně se k němu obracet v modlitbě, a když jsme v těžké situaci již udělali všechno, co jsme mohli, uvrhnout své břemeno na Jehovu a s důvěrou mu je přenechat? (Přísl. 3:5, 6; Žalm 55:22; 55:23, „KB“) Ve Filipanům 4:6, 7 jsme vřele povzbuzováni: „O nic se úzkostlivě nestarejte, ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním; a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ To je úžasné opatření. Naučil ses plně těžit z Božího pokoje, který je takto umožněn?
STÁLE USILUJ O POKOJ
10. Co je zapotřebí, když jsme již nalezli pokoj?
10 Jakmile máme takový pokoj, nemůžeme si dovolit být vůči němu bezstarostní. Je nutné pilně se snažit, abychom si jej udrželi. Proto říká 1. Petra 3:10, 11: „Ten, kdo by chtěl milovat život a vidět dobré dny, ať. . . hledá pokoj a usiluje o něj.“ Když někdo usiloval o cíl a dosáhl jej, byl by pošetilý, kdyby jej bral na lehkou váhu. Poté co jsme usilovali o pokoj a dosáhli ho, musíme se střežit před věcmi, které by jej mohly narušit. Nejen to, měli bychom aktivně usilovat o věci, jež přispívají k pokoji.
11. a) Jaký postoj by mohl ohrozit náš vztah k Jehovovi? b) Kdy bychom skutečně měli prosit Boha o pomoc v souvislosti s pokušením? (Mat. 6:13)
11 Jestliže jsme dosáhli pokoje s Bohem pomocí prostředku, který opatřil, musíme si dávat pozor, abychom vztah nenarušili tím, že se vrátíme k hříšným návykům. Všichni samozřejmě hřešíme, protože jsme nedokonalí. Ale nebezpečné je, když si člověk u sebe ospravedlňuje postoje a jednání, které Bůh odsuzuje. Nemůžeme si dovolit jen pokrčit rameny a říci: „Takový už prostě jsem.“ (Řím. 6:16, 17) Musíme nesprávného jednání litovat, místo abychom je ospravedlňovali, a pak bychom měli prosit Boha, aby nám odpustil na základě naší víry v Ježíšovu oběť. Je také třeba naučit se, abychom se obraceli k Bohu dřív, než uděláme něco nesprávného, místo abychom se snažili bojovat sami, nakonec podlehli a pak prosili za odpuštění. S Boží pomocí se nám může podařit obléci „novou osobnost, která byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. — Ef. 4:20–24.
12. a) Jaké další vztahy vyžadují pozornost, máme-li se těšit z pokoje? b) Co se od nás vyžaduje v tomto ohledu?
12 Pokoj ovšem zahrnuje i vztahy k jiným lidem. Praví křesťané slouží Bohu jako členové organizace; jsou ve „společenství bratrů“. (1. Petra 2:17) Jak řekl Ježíš o svých následovnících, opravdu vynikají vzájemnou láskou. (Jan 13:35) Nikdo z nich však není dokonalý. Pro naše vlastní nedokonalosti i pro nedokonalosti jiných se možná budeme muset usilovně modlit ohledně určitých situaci a tvrdě pracovat na řešení problémů. Hebrejcům 12:14 nás vybízí: „Usilujte o pokoj se všemi lidmi.“ A právě v našich vztazích s našimi křesťanskými bratry a sestrami je zvláště závazné vytrvale usilovat o pokoj. 1. Tesaloničanům 5:13 důrazně říká: „Buďte k sobě navzájem pokojní.“ To neznamená jen neoplácet stejným, ale aktivně podporovat pokoj, činit první kroky k obnově pokoje a být ochoten v zájmu pokoje ustoupit. — Ef. 4:1–3.
13. a) Co bychom mohli činit na podporu pokoje s nevěřícími, ale jak dokazujeme, že pokoj s Bohem je na prvním místě? b) Jak můžeme mít pokoj, když je kolem nás rozruch?
13 Mimo sbor však není každý ochoten být pokojný. Proto Římanům 12:18 realisticky radí: „Je-li to možné, pokud to záleží na vás, udržujte pokoj se všemi lidmi.“ Naše úsilí o prosazení pokoje ovšem nezahrnuje kompromisy vzhledem k Jehovovým spravedlivým požadavkům. Můžeme přizpůsobit čas, kdy něco děláme, ale víme, že by bylo nemoudré přestat chodit na sborová shromáždění nebo se zdržet kazatelské služby, abychom si zachovali pokoj s manželským druhem nebo s příbuznými. A víme, že Jehova by neschválil, kdybychom se připojili k bezbožným zvyklostem mezi spolupracovníky nebo spolužáky, abychom získali jejich schválení. Uznáváme, že skutečný pokoj patří jen těm, kteří se především těší z pokoje s Bohem, kteří milují Jehovův zákon a chodí po jeho cestách. Ten pokoj oceňujeme ze všeho nejvíce. (Žalm 119:165) Pravda, kolem nás může být rozruch. Nevěřící se snad přou a bojují mezi sebou; snad na nás dokonce kupí pohanu pro naši víru. My však víme, jakému chování nás naučilo Boží slovo. Půjdeme-li stále dráhou, která je v souladu s Jehovovými cestami, nepřijdeme o pokoj, na němž nejvíce záleží. — Srovnej Žalm 46:1, 2; 46:2, 3, „KB“.
14. Co nám umožňuje zachovávat si vnitřní klid a jasné vyhlídky, i když osobně prožíváme soužení?
14 Poslední večer před smrtí řekl Ježíš svým věrným apoštolům: „Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj. Ve světě budete mít soužení, ale buďte odvážní! Já jsem zvítězil nad světem.“ (Jan 16:33) Ano, opravdu zakoušíme soužení. Jako křesťané podstupujeme rozmanité pronásledování. Můžeme zakusit bezpráví a mnozí trpí těžkými nemocemi. Ale v tom všem nás podpírá Boží pokoj. Protože jsme byli vyučeni Jehovou, víme, proč jsou křesťané pronásledováni. Nejsme na pochybách, proč se vyskytuje bezpráví a proč trpíme nemocemi. Víme také, co skýtá budoucnost. Víme, že díky Ježíšovu věrnému životu a jeho obětní smrti je osvobození jisté. Dále víme, že bez ohledu na problémy, kterým nyní musíme čelit, se můžeme obrátit k Bohu v modlitbě s důvěrou, že se o nás láskyplně stará a že nás bude podporovat svým duchem. — Řím. 8:38, 39.
15. V čem je pravdivé to, že pokoj, který nám umožňuje Kristus, není jako ten, jejž nabízí svět?
15 Ježíš přiléhavě řekl u Jana 14:27: „Zanechávám vám pokoj, dávám vám svůj pokoj. Nedávám vám ho způsobem, kterým jej dává svět. Ať se vaše srdce neznepokojuje ani nesvírá strachem.“ To je rozhodně pravda: svět nemá nic podobného pokoji, který dává Bůh prostřednictvím Ježíše Krista. Díky němu dokážeme být silní v situacích, které by jiné zbavily vší naděje.
16. a) Jaké vyhlídky mají ti, kteří si nyní opravdu cení pokoje, jejž dává Bůh? b) Jak můžeme dokazovat, že si tohoto pokoje ceníme?
16 Jak podivuhodná budoucnost leží přede všemi, kteří se nyní chápou pokoje, jenž pochází od Boha, a kteří mu dávají ve svém životě zasloužené první místo! Svět, který je v nepřátelství s Bohem, brzy zanikne. Časem bude všechno tvorstvo plně sjednoceno v pokoji na základě spravedlivých požadavků univerzálního svrchovaného Panovníka. Kéž nás vděčnost za tuto velkolepou vyhlídku přiměje pracovat již nyní v plném souladu s ní. Kéž všichni bedlivě nasloucháme Jehovovu poučování a vštípíme si pevně do srdce jeho přikázání, takže budeme opravdu milovat jeho cesty a dělat, co žádá. To říká Přísloví 3:1, 2: „Můj synu, nezapomeň můj zákon a ať tvé srdce zachovává má přikázání, protože ti bude přidána délka dnů a léta života a pokoj.“
Otázky k opakování
◆ Co je podle Izajáše 48:18 třeba, abychom měli hojný pokoj?
◆ Jaké jednání způsobí, že se budeme plněji těšit z božského pokoje?
◆ Co se od nás očekává, pokud jde o zachovávání pokoje s našimi bratry a sestrami?
◆ Jak můžeme zachovávat pokoj, i když jsme obklopeni nevěřícími?
[Obrázek na straně 16]
Křest
[Obrázky na straně 17]
Uplaťnovat to, čemu se učíme
Pravidelná účast na shromážděních
[Obrázky na straně 18]
Plně se podílet na kazatelské službě
Uvrhnout své břemeno na Jehovu