Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
1-7 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JELEMÍI 32-34
“Wuntun E Ðexlɛ́ Ðɔ Izlayɛli Na Lɛkɔ Wá É Ðé”
it-1-F 116 akpá. 2
Anatɔti
Anatɔtinu wɛ Jelemíi nyí, amɔ̌, é huzu ‘gbeyiɖɔ e è ma ɖó sísí na ǎ é’ ɖé ɖò togun éɖesu tɔn mɛ, ɖó ye gblɔ́n kúdán n’i, ɖó é jla nugbǒ wɛn Jehovah tɔn wutu. (Jel 1:1; 11:21-23; 29:27) Wǎgbɔ tɔn ɔ, Jehovah ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ emi na sɛ́ awě dó tò ɔ mɛ, bɔ enɛ ka jɛ dó hwe tɔn nu pɛ́ɛ́ hwenu e Babilɔnunu lɛ tɔ́n ahwan toxo ɔ é. (Jel 11:21-23) Cobonu è na gbà Jeluzalɛmu ɔ, Jelemíi zán acɛ e é ɖó ɖò sɛ́n linu lɛ é dó xɔ tɔ́ tɔn nɔví ví sín gle e ɖò Anatɔti é, bo dó xlɛ́ ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ na lɛkɔ wá tò yetɔn mɛ. (Jel 32:7-9) Ðò gbɛ̌ta nukɔntɔn e xwedó Zolobabɛli sín kannumɔgbenu é mɛ ɔ, sunnu Anatɔti tɔn 128 wɛ ɖ’emɛ; lobɔ Anatɔti ɖò toxo ɖěɖee è vɔ́ ɖ’ayǐ lɛ é mɛ, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, nǔɖɔɖ’ayǐ Jelemíi tɔn jɛnu.—Ɛsd 2:23; Nɛɛ 7:27; 11:32.
jr-F 152 akpá. 22-23
“É Ðò Ðiɖexlɛ́ Wɛ Ðɔ Emi Tuùn Mì Ganji”
22 Hwenu e mɛɖé na ɖɔ xó masɔgbe lɛ nú we alǒ wà nǔ agɔ xá we dó dó xomɛsin nu we é ɔ, a ka na wà nǔ Jehovah ɖɔhun à? Mawu ɖɔ dó Jwifu hwexónu tɔn lɛ wu ɖɔ emi na sɔ́ mɛ ɖěɖee emi sɔ́ hwɛ kɛ lɛ é “dó huzu mɛ mímɛ́.” (Xà Jelemíi 33:8.) Ali e nu é kpéwú bo nɔ sɔ́ mɛ dó huzu mɛ mímɛ́ alǒ súnsún hwɛ mɛtɔn lɛ ɖè é wɛ nyí ɖɔ, é nɔ wɔn hwɛ mɛ ɖěɖee lɛkɔ sín hwɛ yetɔn lɛ gudo lɛ é tɔn lɛ, bo nɔ bló bɔ ye nɔ lɛ́ bɛ́ gbɛzán yɔyɔ̌ ɖé ɖò sinsɛnzɔ́ Tɔn mɛ. É ɖò wɛn ɖɔ, hwɛsɔkɛ mɛ Mawu tɔn kún nyí ɖɔ mɛ ɔ na mɛ́ ɖò hwɛhuhu e sín gǔ e é ɖu é mɛ, lobo huzu mɛ maɖóblɔ̌ dìn wɛ ó. É ɖò mɔ̌ có, nǔ e Mawu ɖɔ dó blòbló bonu gbɛtɔ́ ni huzu mɛ mímɛ́ wu é kplɔ́n nùɖé mǐ. Mǐ sixu tɛ́n kpɔ́n bo wɔn nùwanyido mɛ ɖevo lɛ tɔn, é wɛ nyí ɖɔ mǐ na jla linlin e mǐ nɔ ɖó dó mɛ enɛ wu ɖò ayi mǐtɔn é ɖó. Gbɔn nɛ̌ é?
23 Mǐ ni ɖɔ ɖɔ è na we gannu alǒ kɔgbɛ́n xɔ akwɛ ɖé. Enyi é kwiji alǒ nùɖé và d’ewu ɔ, a na sɔ́ nyì gbě tlolo kpowun wɛ à? Nǔ sixu nyí mɔ̌ ǎ. É ɖò wɛn ɖɔ, a na tɛ́n kpɔ́n bo xwetɛ́ lobo klɔ́, bo ɖè nǔ kwiji lɛ bǐ síìn. A na jló bá lɛ́ mɔ ɖɛkpɛ tɔn, lee é nɔ kɔ́n gbɔn ɖò hwesivɔ nu é. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, a sixu wà azɔ̌ syɛnsyɛn bo na ɖeɖɛ linlin agɔ e a ɖó dó nɔví sunnu alǒ nɔví nyɔnu e dó xomɛsin nú we é ɖé wu é. Tɛ́n kpɔ́n bo liza xá ayi sísɔ́ ɖó nǔ e è wà nyì dò nú we lɛ é alǒ xó nyanya e è ɖɔ nú we lɛ é jí. Enyi a kpéwú bo wɔn ya nú ye ɔ, a na vɔ́ linlin e a ɖó dó mɛ e a sɔ́ hwɛ kɛ é wu é jlaɖó ɖò ayi towe mɛ. Ee a ɖè linlin nyanya e a ɖó dó wǔ tɔn é síìn gudo é ɔ, a na lɛ́ wá ɖu xɔ́ntɔn e mi ko nyí bɔ é ko ɖibla gblé é sín vivǐ.
jr-F 173 akpá. 10
A Sixu Ðu Akɔjijɛ Yɔyɔ̌ ɔ Sín Lè
10 Jelemíi ɖɔ dó Mɛ e ja, bo nyí Mɛsiya ɔ é wu ɖɔ é nyí Davidi sín “vǐ.” Enɛ ka sɔgbe. Hwenu e Jelemíi tlɛ ɖò gbeyiɖɔ nyí wɛ é ɔ, è ko sɛ́n atín e nɔte nú axɔsu kúnkan Davidi tɔn é. É ɖò mɔ̌ có, atínta ɔ kú ǎ. Nukɔnmɛ ɔ, è jì Jezu ɖò Axɔsu Davidi sín kúnkan mɛ. È sixu ylɔ ɛ ɖɔ “Jehovah Wɛ Nyí Jɔtɛn Nǔjlɔjlɔwiwa Tɔn Mǐtɔn,” bɔ enɛ tɛɖɛ̌ jí ɖɔ jijɔ enɛ nɔ ɖu ayi mɛ nú Mawu tawun. (Xà Jelemíi 23:5, 6 ɖò Traduction du monde nouveau mɛ.) Jehovah lɔn bɔ Vǐɖokponɔ tɔn jiya ɖò ayikúngban jí kaka bo kú. Enɛ wu ɔ, Jehovah xwedó hwɛjijɔ bo sixu gbɔn vɔ̌ gbɛxɔnumɛ tɔn e “vǐ” Davidi tɔn sá é jí dó sɔ́ hwɛ kɛ mɛ. (Jel. 33:15) Enɛ hun ali nú gbɛtɔ́ ɖé lɛ bɔ è ɖè ye “sín hwɛɖónúmɛ mɛ, bo na gbɛ̀ ye,” lobo sɔ́ gbigbɔ mímɛ́ dó ɖè ye bɔ ye huzu akpáxwé ɖé ɖò akɔjijɛ yɔyɔ̌ ɔ mɛ. Nǔ e xlɛ́ ɖɔ hwɛjijɔ ɖu ayi mɛ nú Mawu hugǎn é wɛ nyí ɖɔ, mɛ ɖevo lɛ e ma ɖò akɔjijɛ enɛ mɛ tlɔlɔ ǎ lɛ é lɔ sixu ɖu lè tɔn, bo tlɛ ko ɖò vivǐ tɔn ɖu wɛ lee mǐ na mɔ gbɔn é.—Hlɔ. 5:18.
8-14 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JELEMÍI 35-38
“Evɛdi-Mɛlɛki: Kpɔ́ndéwú Akɔnkpinkpan kpo Xomɛnyínyɔ́ kpo Tɔn Ðé”
it-2-F 1119 akpá. 4
Sedesiyasi
Nǔ e xlɛ́ ɖɔ Sedesiyasi nyí axɔsu xɛsinɔ ɖé tawun é wɛ nyí ɖɔ, hwenu e axɔví lɛ wá byɔ ɛ ɖò nukɔnmɛ ɖɔ é ni hu Jelemíi, ɖó é cí ɖɔ éyɛ wɛ ɖò awakanmɛ kú dó nú togun ɔ e è ján gò dó é wɛ wutu é ɔ, Sedesiyasi ɖɔ: “É ɖíe; mi bo sɔ́ ɛ dó wà nǔ e jló mi é na, ɖó nyɛ wɛ nyí axɔsu mitɔn nugbǒ, un ka ɖó acɛ dó mi jí ǎ.” Amɔ̌ gudo mɛ ɔ, Sedesiyasi na gbè Evɛdi-Mɛlɛki e byɔ ɛ ɖɔ emi na hwlɛn Jelemíi gán é, bo ɖɔ ɖɔ é ni kplá sunnu 30 dó éɖée jí bonu ye ni wà mɔ̌. Nukɔnmɛ ɔ, Sedesiyasi lɛ́ wà ɖɔ xó xá Jelemíi ɖò nǔglɔ. É na jiɖe gbeyiɖɔ ɔ ɖɔ emi kún na hu i ó, emi kún ka na jó è nú mɛ ɖěɖee ɖò kú tɔn ba wɛ lɛ é ó. Amɔ̌, Sedesiyasi ɖi xɛsi nú tó e Jwifu ɖěɖee jó ta nú Kaludéenu lɛ é na dɔn n’i é, bɔ enɛ wu ɔ, é xò wěɖexámɛ Jelemíi tɔn e gosin Mawu gɔ́n bo ɖɔ ɖɔ é ni jó ta nú axɔví Babilɔnu tɔn lɛ é nyì kɛ́n. Nǔ e lɛ́ ɖè xɛsi axɔsu ɔ tɔn xlɛ́ gɔ́ na é wɛ nyí ɖɔ, é byɔ Jelemíi ɖɔ é ni má ɖɔ xó ɖebǔ nú axɔví nǔdobatɔ́ lɛ dó xó e emi ɖɔ xá ɛ ɖò nǔglɔ lɛ é wu ó.—Jel 38:1-28.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2-F 758
Hlekavu ví lɛ
Tónú e ye sè kpo sísí kpo é nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ. Tónú e ye sè majomajo nú tɔ́ yetɔn ayikúngban jí tɔn ɔ é gbɔn vo nú tó e Judáanu lɛ tlí nú Gbɛɖotɔ́ yetɔn é. (Jel 35:12-16) Mawu d’akpá elɔ nú Hlekavu ví lɛ bá dó sú axɔ́ ye: “Un . . . na ba mɛ e na nɔ nukɔn ce ɔ kpò gbeɖé ɖò Yonadavu Hlekavu ví ɔ sín vǐ lɛ mɛ ǎ.”—Jel 35:19.
15-21 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JELEMÍI 39-43
“Jehovah Na Sú Nǔ E Mɛ Ðokpo Ðokpo Wà É Sín Axɔ́ Ɛ”
it-2-F 1119 akpá. 5
Sedesiyasi
Kún súsú dó nú Jeluzalɛmu. Gudo mɛ ɖò 607 J.H.M. ɔ, è gbà Jeluzalɛmu, “hwenu e Sedesiyasi bló xwè wǒ-ɖokpo ɖò zinkpo jí é. Azǎn tɛnnɛgɔ e ɖò sun ɛnɛgɔ ɔ mɛ ɔ gbè.” Zǎnmɛ ɔ, Sedesiyasi kpo ahwanfuntɔ́ lɛ kpo hɔn. È yì xwedó Sedesiyasi wu ɖò ayikúngban wɛnjɛ Jeliko tɔn jí, bo wlí i sɔyi jó nú Nabukodonɔzɔ́ɔ ɖò Hlivla. È gbò gbè Sedesiyasi sín vǐ lɛ ɖò nukún tɔn mɛ. Ðó xwè 32 mɔ̌ jɛn Sedesiyasi ɖó hwenɛnu wutu ɔ, vǐ lɛ sixu kpó ɖò vǔ tawun. Ee Sedesiyasi mɔ bɔ è hu vǐ tɔn lɛ gudo é ɔ, è tɔ́n nukún tɔn lɛ bo dó wlɔ ɛ, lobo kplá ɛ yì Babilɔnu; finɛ wɛ é kú dó gankpa mɛ ɖè.—2Ax 25:2-7; Jel 39:2-7; 44:30; 52:6-11; lɛ̌ kpɔ́n Jel 24:8-10; Eze 12:11-16; 21:30-32.
it-2-F 387
Nɛbuzaladani
Nabukodonɔzɔ́ɔ na gbè Nɛbuzaladani bɔ é ɖè Jelemíi nyite, ɖɔ xó n’i kpo xomɛnyínyɔ́ kpo, jó è dó bɔ é na wà nǔ e jló è é, ɖɔ ɖɔ emi na nya xɛ ɖò jǐ tɔn lobo lɛ́ na ɛ nùɖuɖu. Nɛbuzaladani lɛ́ nyí ɖɛ̌mɛnu Babilɔnu xɔsu ɔ tɔn bɔ sɔ́ Gedaliyasi tokpɔngán ɖó ye mɛ e kpò lɛ é nu. (2Ax 25:22; Jel 39:11-14; 40:1-7; 41:10) Xwè atɔ́ɔ́n mɔ̌ gudo ɖò 602 J.H.M. ɔ, Nɛbuzaladani kplá Jwifu ɖevo lɛ yì kannumɔgbenu; é cí ɖɔ ye mɛ ɖěɖee hɔn yì xá e lɛlɛ̌ dó toxo ɔ lɛ é mɛ lɛ é wɛ ɖɔhun.—Jel 52:30.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1-F 471 akpá. 1
Lee Nǔ lɛ Jɛ Gbɔn É (Chronologie)
È ján gò dó Jeluzalɛmu azɔn gudo tɔn ɔ hwenu e Sedesiyasi ɖò xwè tɛnnɛgɔ ɔ bló wɛ ɖò gǎn jí é (609 J.H.M), bɔ è sú kún dó nú toxo ɔ hwenu e é ɖò xwè wǒ-ɖokpogɔ ɔ bló wɛ é (607 J.H.M), bo sɔgbe xá xwè 19gɔ́ e Nabukodonɔzɔ́ɔ bló ɖò axɔsuzinkpo jí nugbǒ nugbǒ é (bɛ́sín 625 J.H.M. e é xá axɔsuzinkpo jí é). (2Ax 25:1-8) Ðò sun atɔ́ɔ́ngɔ ɔ xwè enɛ tɔn mɛ ɔ (sun Ab tɔn b’ɛ sɔgbe xá Juillet kpo Août kpo), è dó toxo ɔ zo, mu dǒ lɛ, lobo kplá gègě mɛ e ɖò togun ɔ mɛ lɛ é tɔn yì kannumɔgbenu. É ɖò mɔ̌ có, è jó “wamamɔnɔ e ɖò tò ɔ mɛ lɛ” é ɖě dó, bɔ ye nɔ finɛ kaka jɛ hwenu e è hu Gedaliyasi e Nabukodonɔzɔ́ɔ sɔ́ tokpɔngán é, enɛ zɔ́n bɔ ye hɔn yì Ejipu, bɔ gudo mɛ ɔ Judáa wá jɛ vɔ̌ bǐ mlɛ́mlɛ́. (2Ax 25:9-12, 22-26) Sun tɛnwegɔ e nɔ nyí Etanimu é (Tishri b’ɛ sɔgbe xá Septembre kpo Octobre kpo) mɛ wɛ nǔ nyí mɔ̌. Hǔn, xwè 70 e tò ɔ na nɔ vɔ̌ na lɛ é ɖó na ko bɛ́sín 1er Octobre 607 J.H.M. mɔ̌, bo wá fó ɖó 537 J.H.M. Ðò xwè gudogudo tɔn enɛ sín sun tɛnwegɔ ɔ mɛ ɔ, è lɛkɔ nú Jwifu nukɔntɔn lɛ wá Judáa, é bló xwè 70 bɛ́sín hwenu e tò ɔ jɛ vɔ̌ bǐ mlɛ́mlɛ́ é.—2Tan 36:21-23; Ɛsd 3:1.
22-28 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JELEMÍI 44-48
“Gɔn ‘Nukúnkɛ́n Dó’ ”
jr-F 104-105 akpá. 4-6
Nyì Alɔ nú ‘Nukúnkɛ́n Didó’
4 Nǔ e na ko ɖò ayi mɛ ɖu nú Baaluki wɛ é sixu ko nyí nyǐ jijɛ kpo mɛ nukúnɖeji nyinyi kpo. Baaluki nyí wemawlantɔ́ nú Jelemíi có, é sixu ko nɔ ma nyí wěgbojinɔtɔ́ Jelemíi ɖesunɔ tɔn. Ðò Jelemíi 36:32 mɛ ɔ, è ylɔ Baaluki ɖɔ “wěgbojinɔtɔ́.” Kúnnuɖenú dobanunǔ dokunkun tɔn lɛ xlɛ́ ɖɔ é na ko nyí hɔnmɛzɔ́watɔ́ nukúnɖeji ɖé. Nugbǒ ɔ, è sɔ́ tɛnmɛ nyikɔ ɖokpo enɛ dó ylɔ “wěgbojinɔtɔ́ Elicama” e è xà dó axɔví Judáa tɔn lɛ mɛ é. È sixu lɛ́ ɖɔ ɖɔ Baaluki lɔ nɔ yì “wěgbojinɔtɔ́ Elicama sín xɔmɛ, ɖò hɔnmɛ,” bo nyí ɖokpo ɖò azɔ̌gbɛ́ Elicama tɔn lɛ mɛ. (Jel. 36:11, 12, 14) Enɛ wu ɔ, Baaluki ɖó na ko nyí akɔwé ɖé ɖò hɔn ɔ mɛ. Selaya e nyí nɔví tɔn é nyí ahwangán nú axɔsu Sedesiyasi, bo kplá ɛ yì nǔwiwa taji ɖé tɛnmɛ ɖò Babilɔnu. (Xà Jelemíi 51:59.) Ðó Selaya nyí ahwangán ɖé wutu ɔ, é cí ɖɔ é wɛ nɔ kpé nukún dó nùɖuɖu kpo adɔ̌tɛn axɔsu ɔ tɔn kpo wu, ɖò tomɛyiyi lɛ hwenu; é ɖò wɛn ɖɔ tɛn ɖaxó wɛ nyí tɛn enɛ.
5 É ɖò wɛn ɖɔ, mɛ e ɖò tɛn ɖaxó enɛ mɛ é sín awakanmɛ sixu wá gbɔjɔ ɖó é ɖò wɛn hwɛɖónúmɛ tɔn e kàn Judáa é wlan wɛ ɖě jɛ ɖě gudo wutu. Nugbǒ ɔ, gudo ninɔ nú gbeyiɖɔ Mawu tɔn sixu sɔ́ tɛn e mɛ Baaluki ɖè é kpo azɔ̌ tɔn kpo ɖó axɔ́ nu. Lɛ̌ lin tamɛ dó nǔ e na jɛ hwenu e Jehovah na gbà xɔ e é gbá bɔ mǐ xà ɖò Jelemíi 45:4 mɛ é wu. “Nukúnkɛ́n” e dó wɛ Baaluki ɖè é (é sixu ko nyí tɛn ɖaxó mɛ ninɔ ɖò hɔn ɔ mɛ alǒ dɔkun jijɛ) sixu wá nyí nǔ vɔ̌tɔ́. Enyi Baaluki ɖò tɛn ɖaxó ɖé ba wɛ ɖò gbɛ̀ Jwifu lɛ tɔn hwenɛnu tɔn e è ko ɖó hwɛ na é mɛ ɔ, hwɛ Mawu tɔn jɔ bɔ é ɖè linlin enɛ sín ayi tɔn mɛ.
6 Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, dɔkun jijɛ sixu ɖò “nukúnkɛ́n” e dó wɛ Baaluki ɖè é mɛ. Akɔta e lɛlɛ̌ dó Judáa lɛ é nɔ ganjɛ nǔɖokan yetɔn lɛ kpo dɔkun yetɔn lɛ kpo wu syɛnsyɛn. Mɔwabu ɖeji dó ‘nǔ e é wà lɛ kpo dɔkun tɔn lɛ kpo wu.’ Nǔ ɖokpo ɔ wɛ Amumɔ́ɔ lɔ wà. Bɔ Jehovah ɖɔ gbɔn Jelemíi jí ɖɔ Babilɔnu ɖò “dɔkun tɛntin.” (Jel. 48:1, 7; 49:1, 4; 51:1, 13) Amɔ̌, nǔ ɔ wɛ nyí ɖɔ Mawu ko ɖó hwɛ nú akɔta enɛ lɛ.
jr-F 103 akpá. 2
Nyì Alɔ nú ‘Nukúnkɛ́n Didó’
2 “Gooyi, nǔ gblé dó mì,” wɛ Baaluki savo bo ɖɔ, “linkpɔ́n gɔ́ ayi mɛ nú mì, bɔ Mawu Mavɔmavɔ lɛ́ ɖò ayimɛya ɖevo dó nú mì wɛ. Un mɔ wuvɛ̌ kaka bɔ agbɔ̌n kpé mì.” É ɖò wɛn ɖɔ hwi lɔmɔ̌ sixu ko savo ɖò ninɔmɛ ɖé lɛ mɛ kpɔ́n, vlafo a ɖɔ nú mɛɖé alǒ a ɖɔ dó ayi mɛ kpowun. Ali ɖebǔ e nu Baaluki na ko bló mɔ̌ ɖè é ɔ, Jehovah ɖò sise wɛ. Mɛ e nɔ gbéjé ayi gbɛtɔ́ tɔn kpɔ́n é tuùn nǔ e zɔ́n linkpɔ́n Baaluki tɔn é, bɔ gbɔn Jelemíi jí ɔ, Mawu gbɛ́ nǔ nú Baaluki kpo xomɛnyínyɔ́ kpo. (Xà Jelemíi 45:1-5.) Amɔ̌, a sixu kanbyɔ hwiɖée ɖɔ etɛwu Baaluki ka ɖó linkpɔ́n sɔmɔ̌ à jí. Azɔ̌ e è sɔ́ d’así n’i é wɛ zɔ́n à, alǒ vlafo ninɔmɛ e mɛ é na wà azɔ̌ ɔ ɖè é wɛ zɔ́n à? Ayi tɔn flú tawun. Kpɔ́n bo, Baaluki ɖò ‘nukúnkɛn dó’ wɛ. Etɛ lɛ ba wɛ é ka ɖè? Nú é yí gbè nú wěɖexámɛ kpo alixlɛ́mɛ Mawu tɔn kpo ɔ, jiɖe tɛ Jehovah ka na ɛ? Etɛ ninɔmɛ Baaluki tɔn ka sixu kplɔ́n mǐ?
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2-F 91
Kemɔci
Ee Jelemíi ɖò awě e na xò Mɔwabu lɛ é sín xó ɖɔ ɖ’ayǐ wɛ é ɔ, é tinmɛ ɖɔ vodun yetɔn nukúnɖeji Kemɔci ɔ, vodunnɔ tɔn lɛ, kpo axɔví yetɔn lɛ kpo bǐ wɛ è na bɛ́ yì kannumɔgbenu. Winnya na hu Mɔwabunu lɛ dó vodun yetɔn e ma ɖó gǎn ɖě ǎ é wu; é na cí lee winnya hu Izlayɛli ví lɛ sín akɔta wǒ lɛ dó Betɛli wu, ɖó é cá kàn xá nyibuví sinsɛn wutu gbɔn é ɖɔhun.—Jel 48:7, 13, 46.
it-2-F 305 akpá. 3
Mɔwabu
È sixu dɔn nǔ ɖɔ nǔɖɔɖ’ayǐ ɖěɖee kúnkplá Mɔwabu lɛ é kún jɛnu tɛnwin lɛnwin ó ǎ. Xwè kanweko mɔkpan gudo ɔ, Mɔwabunu lɛ sɔ́ nyí togun ɖé bo tíìn ǎ. (Jel 48:42) Égbé ɔ, fí e è lin ɖɔ ye nyí toxo Mɔwabunu lɛ tɔn ɖi Nɛbu, Hɛcibɔni, Alowɛ́ɛ, Bɛti-Gamulu, kpo Baalu-Mɛyɔni kpo é sín tɛnmɛ ɔ, dǒglin kɛɖɛ wɛ ɖò fí enɛ lɛ. Fí gègě ɖevo lɛ tíìn bɔ è sɔ́ tuùn dìn ǎ.
29 MAI–4 JUIN
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JELEMÍI 49-50
“Jehovah Nɔ Dó nú Mɛɖesɔhwetɔ́ lɛ Bo Nɔ Dɔn Tó nú Goyitɔ́ Lɛ”
it-1-F 54
Kɛntɔ́
Hwenu e togun Mawu tɔn ma sɔ́ ɖò gbeji ǎ é ɔ, é jó kɛntɔ́ yetɔn lɛ dó bɔ ye vɔ ye bo ɖu ɖò ye jí. (Ðɛ 89:43; Gbɛ 1:5, 7, 10, 17; 2:17; 4:12) Amɔ̌, kɛntɔ́ lɛ lin ɖɔ yeɖesunɔ wɛ ɖó ɖuɖeji enɛ lɛ, bo nɔ sɔ́ yeɖée sù lobo nɔ kpa susu nú vodun yetɔn lɛ alǒ ye lin ɖɔ emi kún na sún lee emi wà nǔ xá togun Jehovah tɔn gbɔn é sín sìn ó. (Sɛ́ 32:27; Jel 50:7) Enɛ wu ɔ, Jehovah gbɔ bo dó winnya kɛntɔ́ goyitɔ́ enɛ lɛ (Eza 1:24; 26:11; 59:18; Na 1:2); é wà mɔ̌ ɖó nyikɔ mímɛ́ tɔn wutu.—Eza 64:2; Eze 36:21-24.
jr-F 161 akpá. 15
“Mawu Mavɔmavɔ Bló Nǔ E É Lin Ðɔ Emi Na Bló É”
15 Jelemíi lɛ́ ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ Babilɔnu e ɖu ɖò Ejipu jí é ɔ, è na ɖu ɖò é lɔmɔ̌ jí. Xwè kanweko cobɔ nǔ na nyí mɔ̌ ɔ, Jelemíi ko ɖɔ lee è na ɖu ɖò Babilɔnu jí ajijimɛ gbɔn é ɖ’ayǐ pɛ́pɛ́pɛ́. Gbɔn nɛ̌ é? Gbeyiɖɔ Mawu tɔn ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ tɔ̀ tɔn ɖěɖee nɔ cyɔn alɔ jǐ tɔn lɛ é na “mɛ̀,” bɔ sunnu glegbenu tɔn lɛ kún na fun ahwan ó. (Jel. 50:38; 51:30) Nǔɖɔɖ’ayǐ enɛ lɛ jɛnu hlɛ́nhlɛ́n hwenu e Mɛdinu lɛ kpo Pɛsinu lɛ kpo lilɛ jɔ nú Eflati Tɔ̀ ɔ dó ɖè sìn ɔ kpò, bo gbɔn mɛ dó byɔ toxo ɔ mɛ, lobo yì fyán Babilɔnunu lɛ é. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, nǔɖɔɖ’ayǐ ɔ ɖɔ ɖɔ mɛɖé kún sɔ́ na nɔ toxo ɔ mɛ gbeɖé ó. (Jel. 50:39; 51:26) Kaka jɛ égbé ɔ, Babilɔnu e nyí nǔsuɖaxó ɖ’ayǐ, bo huzu dǒglin dìn é xlɛ́ ɖɔ nǔɖɔɖ’ayǐ Mawu tɔn lɛ nɔ sɔgbe.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1-F 100 akpá. 2
Amumɔ́ɔ ví lɛ
É cí ɖɔ, ee Tiglati-Pilesɛ́ɛ III kpo mɛ ɖěɖee jɛ gudo tɔn lɛ é ɖokpo kpo (2Ax 15:29; 17:6) bɛ́ axɔsuɖuto totaligbé tɔn Izlayɛli tɔn lɛ sín togun yì kannumɔgbenu gudo é ɔ, Amumɔ́ɔ ví lɛ jɛ xwé sá nyì ayikúngban akɔta Gadi tɔn tɔn ɖěɖee ye ma kpéwú bo yí ɖò Jɛfutée sí ǎ lɛ é jí jí. (Lɛ̌ kpɔ́n Ðɛ 83:5-9.) Enɛ wu ɔ, ɖò wɛn e Jehovah dó Jelemíi b’ɛ wlan ɖ’ayǐ é mɛ ɔ, è gbɛ́ nǔ nú Amumɔ́ɔ ví lɛ ɖó ye yí Gadi ví lɛ sín gǔ wutu, bo lɛ́ gb’akpá nú ye ɖɔ è na sú kún dó nú Amumɔ́ɔ kpo vodun tɔn Milukɔmu kpo. (Jel 49:1-5) Amumɔ́ɔ ví lɛ lɛ́ wà nǔ e nyla hú mɔ̌ é, bo sɛ́ gbɛ̌ta tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ dó bɔ ye yì doya nú Judáa ɖò Axɔsu Yoyakimu hwenu, ɖò axɔsuɖuto Judáa tɔn sín vivɔnu.—2Ax 24:2, 3.
jr-F 163 akpá. 18
“Mawu Mavɔmavɔ Bló Nǔ E É Lin Ðɔ Emi Na Bló É”
18 Nǔɖɔɖ’ayǐ ɖevo lɛ́ jɛnu ɖò xwè kanweko nukɔntɔn H.M. tɔn. Mawu ɖɔ ɖ’ayǐ gbɔn Jelemíi jí ɖɔ Edɔmu na ɖò akɔta ɖěɖee na jiya ɖò hwenu e Babilɔnunu lɛ na tɔ́n ahwan ye é mɛ. (Jel. 25:15-17, 21; 27:1-7) Amɔ̌, nǔɖɔɖ’ayǐ ɔ lɛ́ yì nukɔn hú mɔ̌. Edɔmu na cí Sodɔmu kpo Gomɔ́ɔ kpo ɖɔhun. Tinmɛ tɔn wɛ nyí ɖɔ, è sɔ́ na nɔ mɛ gbeɖé kpɔ́n ǎ, é sɔ́ na tíìn nyǐ ǎ. (Jel. 49:7-10, 17, 18) Nǔ e jɛ pɛ́pɛ́pɛ́ é nɛ. Fitɛ a ka lin ɖɔ è sixu mɔ nyikɔ Edɔmu kpo Edɔmunu lɛ kpo ɖè ɖò égbé? Ðò ɖiɖe tò tɔn égbé tɔn lɛ ɖě jí à? Eǒ. Wema hwexónu tɔn lɛ kpo tan Biblu tɔn lɛ kpo mɛ alǒ ɖiɖe tò tɔn hwenɛnu tɔn lɛ kɛɖɛ jí wɛ è nɔ mɔ ye ɖè. Flavius Josèphe ɖɔ ɖɔ è hɛn Edɔmunu lɛ kpo hlɔnhlɔn kpo bɔ ye yí gbè nú sinsɛn Jwifu lɛ tɔn ɖò xwè kanweko wegɔ ɔ J.H.M. Enɛ gudo ɔ, ee è gbà Jeluzalɛmu ɖò 70 H.M. tɔn é ɔ, togun enɛ huzu jɛ bo bú ɖò mǎ mɛ.