BalanceFormcreative/iStock via Getty Images Plus
Ðu ɖo mɛɖokpónɔ ninɔ jí gbɔn alɔ dídó mɛ ɖěvo lɛ́ gblamɛ: Nǔ e Biblu ɖɔ é
Gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ ɔ, gbɛtɔ́ lɛ́ nɔ mɔ ɖɔ émí ɖo émíɖokpónɔ, ɖó yě nɔ sixú zun xɔ́ntɔn vívɛ́ xá mɛ ɖěvo lɛ́ ǎ wútu. Akɔwé lanmɛ ná nɔ ganjí tɔn ɖé lɛ́ ɖi ɖɔ alɔ dídó mɛ ɖěvo lɛ́ nyí ali e nu è sixú ɖu ɖo mɛɖokpónɔ ninɔ jí ɖe é ɖé.
“Alɔ dídó mɛ e ɖo hudó mɛ lɛ́ é sixú zɔ́n bɔ gbɛ mǐtɔn ná ɖó nu, b’ɛ ná lɛ́ d’alɔ bɔ mǐ sɔ́ ná nɔ mɔ ɖɔ mǐ ɖo mǐɖokpónɔ dín alǒ lín dó mɛ ɖěvo lɛ́ ǎ.”—Institut américain de la santé.
Biblu ɖe wě tawun tawun ɖé lɛ́ xá mǐ dó nǔ e mǐ sixú wa dó d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ é wú. Wěɖexámɛ tɔn lɛ́ zínzán sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná ɖí xwi xá mɛɖokpónɔ ninɔ.
Nǔ e a sixú wa é
Nɔ hun alɔ dó ná nǔ mɛ. Nɔ ba ali e nu a sixú zán hwenu ɖó kpɔ́ xá mɛ ɖěvo lɛ́, ɖo tají ɔ, nukún sɔ́ nukún ɖe lɛ́ é. Ðo gbesisɔmɛ bá má nǔ e a ɖó é xá mɛ ɖěvo lɛ́. Ényí a wa mɔ̌ ɔ, yě ná ɖibla ɖe nǔsumɛnukúnmɛ xlɛ́ we, bɔ énɛ́ sixú d’alɔ bɔ mi ná húzú xɔ́ntɔn.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Mi ní nɔ ná nǔ mɛ, énɛ́ ɔ, è ná ná nǔ mi.”—Luki 6:38.
Zǎn hlɔ̌nhlɔ́n towe dó d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́. Ba ali ɖěɖěe nu a ná d’alɔ mɛ e ɖo wǔvɛ́ mɛ gbɔn dín wɛ lɛ́ é ɖe lɛ́ é. Énɛ́ sixú byɔ́ ɖɔ a ní ɖótó yě kpó wǔvɛ́sexámɛ kpó, alǒ wa nǔ tawun tawun e ná zɔ́n bɔ gbɛ ná bɔ wǔ nú yě lɛ́ é nú yě.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Xɔ́ntɔn jɔ xɔ́ntɔn nɔ ɖe wǎnyíyí xlɛ́ hwebǐnu.”—Nǔnywɛ́xó 17:17, nwt.
Bo ná ɖó mɔjɛmɛ ɖěvo lɛ́ dó lěe a sixú zun xɔ́ntɔn xá mɛ ɖěvo lɛ́ bo lɛ́ wlíbo ná gbɔn é jí hǔn, xa xóta “To whẹndo mẹ podọ to họntọnjiji mẹ.”