TAÀ TOGÓ
Éé Ní Ea Dú Tóm̀ Bùlà Bàrì Kilma Ló Gbò Nen Né?
1. Éé ní ea dú tóm̀ bùlà Bàrì kilma ló gbò nen né?
BÀRÌ íe kà lé tóm̀ bùlà kilma ló gbò nen. A beè dèm túá kà págbálà nè pábia, ea dú Ádàm nè Íìv, kọ bàá tõó mm̀ ene kà lé gba be. A tóm̀ bùlà beè dú kọọ̀ bàá ié gbò pá nvín, ge tú zivèkà boo kunukẽ̀í naamá páladaìs, vaá ẹ̀b nú ea kil ló gbò nom.—Jénesìs 1:28; 2:8, 9, 15; ẹ̀b ní ea égè 6 Kpò Émì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.
2. (a) À náà à è nyimá kọọ̀ Bàrì é ḿm̀-mè kọ̀láá kà nú e ẹlẹ beè noo ẽ́? (b) Éé ní e Kpá Káí kọ́ kilma ló ge tõó dùm boo kunukẽ̀í dọ̀ọ̀mà dè-dè e?
2 Ò bulà kọọ̀ èé beè láá tõó gé mm̀ páladaìs? Jìhóvà kọ́ nèi kọọ̀: “Níà bé em beè noo naa ẽ́, vaá nda é ḿm̀-mè.” (Àìzáíà 46:9-11; 55:11) Ẽei, ẹlẹ é náa kọ̀láá kà nú ea beè noo, e tọ́ọ̀ kà nu náa gé kpègàẹ́ deè. Jìhóvà kọ́ọ̀ à íe bug ea náa à demèè boo kunukẽ̀í. Ẹlẹ “náa beè dèm boo kunukẽ̀í kọ á tõó mm̀ zọ̀là pọ́ì.” (Àìzáíà 45:18) À gbĩ́ kọọ̀ gbò nen á tõó kọ̀láá ketõ̀ò ea di boo kunukẽ̀í. Mó íb gbò ní e Bàrì gbĩ́ kọ bàá tõó boo kunukẽ̀í ẽ́, vaá mm̀ begè dẽè tṍó ea tõò vàẹ? Kpá Káí kọ́ọ̀: “Gbò lé lab dògò [àbèè, gbò e bà gbantṍ ló Bàrì] é tõó boo kunukẽ̀í, vaá bà é tõó boo dọ̀ọ̀mà dè-dè.”—Psalm 37:29; Kùùà Nù 21:3, 4.
3. Tã́gíní bé e kpáló gbò nen ólò zọ̀ vá bà úá, mókà bíb ní e olo é láá bĩiná ẽ́?
3 Sõò deè nieí kpáló gbò nen ólò zọ̀ vaá bà ú. Mm̀ gã́bug ketõ̀ò, gbò nen ólò bé fẹá ene. Mm̀ kà kà níí níì tóm̀ bùlà e Bàrì beè íé nì. Beè vóà, éé beè gbóó naaá ẽ́, vaá à náà à dú vó é? Áá Kpá Káí ní ea é láá baatẽ́ ẽ́.
NEǸ Ọ́B BÀRÌ
4, 5. (a) Mée ní ea beè ló bel nè Íìv gbẹá mm̀ gònò Ídèn tení domá ló naanà ẽ? (b) Mósĩ́ deè ní e nen ea beè olòó tõo lèlà é láá dú neǹ zibvé?
4 Kpá Káí kọ́ nèi kọọ̀ Bàrì íe a neǹ ọ́b e bà “kólíe Pọ́lọ́ Nyómá nè Sétàn.” Sétàn beè ló bel nè Íìv tení domá ló naanà gbẹá mm̀ gònò Ídèn. (Kùùà Nù 12:9; Jénesìs 3:1) A beè naa kọ á sẹlẹ ló belí kọọ̀ naanàa ní ea gé ló belé.—Ẹ̀b Ní Ea Égè 7 Kpò Émì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.
5 Beè vó, é kọọ̀ Bàrì beè dèm Sétàn ea dú Pọ́lọ́ Nyómá? Ẽ́èe! Ene kà nyómá tóm ea beè di gbàn deè káála tṍó e Bàrì beè dèm boo kunukẽ̀í kọbéè Ádàm nè Íìv tõó boo, beè nyaaá vaá dú Pọ́lọ́ Nyómá. (Jóòb 38:4, 7) Éé beè naa kọ á valí é? Beè vó, mósĩ́ deè ní e nen ea beè olòó tõo lèlà ólò nyaaá vaá dú neǹ zibvé? Náa beè dú neǹ zib aa gbàà kà. Sõò à tanée ge ié nu e bè níì ńlẹ nì. À gbóó olòó kilsĩ́ gè bugi togó boo nuí, vaá a pọ́lọ́ tàní à gbóó agaló. Vóá, tṍó e deè neàe, à gbóó gé zìb nu. Ẹlẹ a kiilà a lóó naamá neǹ zib.—Bugi Jém̀z 1:13-15; ẹ̀b ní ea égè 8 Kpò Émì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.
6. Mósĩ́ deè ní e ene kà nyómá tóm beè dú neǹ ọ́b Bàrì e?
6 Níì nú ea beè naaá ló nyómá tómáá ẽ́. Tṍó e Jìhóvà ni dem Ádàm nè Íìv lọ̀l, a beè gbóó kọ́ nè va kọọ̀ bàá ié gbò pá nvín vaá “mm-má boo kunukẽ̀í.” (Jénesìs 1:27, 28) Nakà nyómá tómí beè iè ge bugi togó kọọ̀, ‘Tãa vó e bà ne fã̀ Jìhóvà, dénè nen gáẹ̀ beè neè fã̀ ẹlẹ!’ Gã́bug bé ea gé bugi togó boo naa, níà bé ea kpáá palàge tànee ge tú nu ea kuu Jìhóvà naa ẽ́. Nakà nyómá tómí beè gbĩ́ kọọ̀ gbò nen á neèe fã̀. Vó beè naa kọọ̀ á kpọ́ kyáá bel nè Íìv vaá dàgẹ̀ẹ. (Bugi Jénesìs 3:1-5.) Tení dú ló vó, a beè gbóó dú Sétàn ea dú Pọ́lọ́ Nyómá, neǹ ọ́b Bàrì.
7. (a) Éé ní ea náa Ádàm nè Íìv à ù e? (b) Éé ní ea náa è bọọ, ana, vaá ù e?
7 Ádàm nè Íìv beè lọ̀l togó kè bá Bàrì vaá dé ból súú téá. (Jénesìs 2:17; 3:6) Ba beè sí pọ́lọ́ uú boo Jìhóvà, tṍó e tṍó téní bà gbóó ù, dì belí bé e Jìhóvà beè kọ bàé ú naaá. (Jénesìs 3:17-19) Gbò nvín e bà aa mm̀ Ádàm nè Íìv beè gbóó dú gbò náàkyọ̀, vó beè naa kọọ̀ bàá u nágé. (Bugi Róm̀ 5:12.) Ge nvèè bá nèi kọ é dã́tẽ́ ló nú ea náa gbò nvín ea aa mm̀ Ádàm nè Íìv à du nágé gbò náàkyọ̀, zẹ́ẹ́ bugi togó boo nakà nu dòòmà báí kọọ̀ ò gé bul fétúlú mm̀ bã́ ea íe bo. Fétúlúá é íé nágé bo ea beè di ló bã́ eo beè bùléé m má. Tṍó e Ádàm lọl togó kè bá Bàrì, Ádàm beè gbóó dú neǹ náàkyọ̀. Boo béè kọọ̀ è dúù gbò pá nvín Ádàm, dénè bẹ̀ì gbóò dú gbò náàkyọ̀, àbèè è íè “bo” e ẹlẹ íe á. Vaá boo béè kọọ̀ kọ̀láá bẹ̀ì dúù gbò náàkyọ̀, è gbóò bọọ, ana, vaá ù.—Róm̀ 3:23; ẹ̀b ní ea égè 9 Kpò Émì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.
8, 9. (a) Éé ní e Sétàn beè gbĩ́ kọọ̀ Ádàm nè Íìv á zìgà ẹ? (b) Éé ní ea beè naa vaá Jìhòvà náa kyọsĩ́ gbò lọ̀l togó kè báí kà lèlà tṍóá ẽ́?
8 Sétàn beè dààmà togó gè lọ̀l togó kè bá Jìhóvà tṍó ea kẹlẹ Ádàm nè Íìv kọ bàá lọ̀l togó kè bá Bàrì. À gbĩ́ kọọ̀ Ádàm nè Íìv á zìgà kọọ̀ Jìhóvà dú neǹ kyáá bel, pọ́lọ́ neǹ bẹbẹ̀l e bè náa gbĩ́ nú ea é lée vá ló. Sétàn géè kọọ̀ gbò nen náa íe bíi ló kọọ̀ Bàrì á kọ nú e bàé náanèè neè va, nè ge kọọ̀ Ádàm nè Íìv á beeláfùl nèà ba lóó nú ea lèlà nè nú ea dú pọ́lọ́. Vóá, éé ní e Jìhóvà é naa ẽ́? Ẹlẹ gáẹ̀ beè láá fẹ́ gbò lọ̀l togó kè báí vaá à nveè kùbma ló lọ̀l togó kè bá. Sõò, é kọ níá gáẹ̀ beè tẹlẹ bàlà kẽ kọọ̀ Sétàn dú neǹ kyáà bel? Ẽ́èe, náa gáẹ̀ beè naa vó.
9 Boo béè vó, Jìhóvà náa beè kyọ̀sĩ́ gbò lọ̀l togó kè báí kà lèlà tṍóá. Tãa vó, a beè sọ̀tọ́ deè kọọ̀ gbò nen á bẹ̀l áá ọ̀và mm̀ sìgà tṍó. Níí é náa kọ á palàge dọa bàlà kẽ kọọ̀ Sétàn dú neǹ kyáá bel vaá Jìhóvà palàge nyimá ló nú ea é léé ló gbò nvín nen. Èé kpáá nó gã́bug nu ea kil ló níá mm̀ ní ea égè 11 Togó kpáí. Sõò mókà bùlà ní e olo íè kilma ló béèlàfùl e Ádàm nè Íìv beè nèí ẽ́? É kọọ̀ a beè lèlà kọ bàá ziga ló Sétàn vaá lọ̀l togó kè bá Bàrì? Kọ̀láá kà nu e Ádàm nè Íìv beè ié Jìhóvà ní ea beè nè vaẹ́. A beè nè va dùm ea gbõoma, kà lé ketõ̀ò ge tõo ea palàge kpe dẽe, nè tóm e ba beè dé kpéè ló. Sõò Sétàn gáà zẹẹ naa tọ́ọ̀ kà lé nu nè va. Beè olo beè di kĩá, éé ní e olo gáẹ̀ beè naa ẽ́?
10. Mókà nu ge sà ní ea palàge dì bíi ló buu buù bẹ̀ì e?
10 Deè nieí, buù bẹ̀ì íè nu ge sà ea dì nàgé belí vó, vá à bẹẹ dùm dẹẹ̀a boo nakà nu ge sàí. Èé láá sà ge gbàntṍ ló Jìhóvà dì belí Nen Ea Gé Bẹlíi vaá nvèè bá tẹlẹ bàlà kẽ kọọ̀ Sétàn dú neǹ kyáá bel. Àbèè kọọ̀ èé láá sà Sétàn naamá nen ea é bẹlíi. (Psalm 73:28; bugi Próvẹẹ̀b 27:11.) Pọ́ì ńkem̀ gbò nen e bà di bàlà booí ní e bà gé gbantṍ ló Bàrì e. Kàsĩ́, níì ẹlẹ ní ea gé bẹl bàlà booí é nì. Sõò be níì Bàrì ní ea gé bẹlíí boo é nì, mée ní ea gé bẹlẹ́?
MÉE NÍ EA GÉ BẸL BÀLÀ BOOÍ É?
Beè dénè Boǹ Méné bàlà boo náa beè kuu bá Sétàn, é kọọ̀ à gáẹ̀ beè láá tú bẹẹ́ sĩ́ Jíízọ̀s?
11, 12. (a) Éé ní e nóò lọl ló nú e Sétàn beè bẹẹ́ sĩ́ Jíízọ̀s e? (b) Gbò ãàe ea di mm̀ Kpá Káí ní ea zógè kọ Sétàn ní ea gé bẹl bàlà booí é?
11 Jíízọ̀s beè nyimá ló kà lèlà nen ea gé bẹl bàlà booí. À íe tṍó e Sétàn beè “zogèe dénè kpá dó bàlà booí nè ba leelé.” Tṍóá Sétàn à gbóó zìgà nè Jíízọ̀s kọọ̀: “Dénè nuí ní e m é néni é, é be ò dọ́ kunu kẽ vaá kumí sĩ́ kẽ nèm̄.” (Máátìù 4:8, 9; Lúùk 4:5, 6) Ni zẹ́ẹ́ bĩiná o bá, ‘Beè dénè gbò boǹ ménéá náa beè di kè lẹ̀ẹ̀là bel Sétàn, é kọọ̀ à gáẹ̀ beè láá tú bẹẹ́ sĩ́ Jíízọ̀s?’ Ẽ́èe. Dénè kpóó kùdẽe ló di bá Sétàn.
12 Àé láá bọọ ní ló kọọ̀: ‘Àé náàà Sétàn dú nen ea gé bẹl bàlà booí é? É kọọ̀ níì Jìhóvà ea dú Bàrì ea Bọọ Èl Kọ̀láá Kà Nu ní ea beè dèm zivèkà bàlà booí é nì?’ (Kùùà Nù 4:11) À dú kà kà kọ níà ẹ̀ẹ̀, sõò Jíízọ̀s beè palàge kọọ̀ Sétàn ní ea dú nen “e a gé bẹl bàlà booí” é. (Jọ́ọ̀n 12:31; 14:30; 16:11) Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè kọọ̀ Sétàn ea dú Pọ́lọ́ Nyómá ní “e a gé lẹẹlà bel ló bàlà booí” é. (2 Kọ́rìnt 4:3, 4) Neǹ tóm Jọ́ọ̀n à emí nágé kọọ̀ “dénè bàlà boo à di ke lẹ̀ẹ̀là bel Pọ́lọ́ Nená.”—1 Jọ́ọ̀n 5:19.
BÀÉ KYỌGÀLÀ SĨ́ BÀLÀ BOÒ SÉTÀN NAA VÀẸ?
13. Éé ní ea náa vaá è ié bíi ló ãa bàlà boo é?
13 Nakà bàlà booí dì ea gé kpáá palàge dú gẹẹ-gẹẹ ló. È monmà dẽè bé gím, pọ́lọ́ láb, dùm bàà sĩ́, nè gbóò togó ea dì beeá teníí ló. Gbò nen náa gé láá lọ̀l dénè na gbò tã̀àgã̀í kọ̀láá bé e bà piigà naa. Sõò Bàrì é gé kyọsĩ́ nakà bàlà boò gbóò togóí kè bá bé gím Ámàgídòn, vaá tú ãa bàlà boo lé lab dògò nyaamá ló.—Kùùà Nù 16:14-16; ẹ̀b ní ea égè 10 Kpò Émì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.
14. Mée ní e Bàrì beè sà kọ á dú Méné boo A Boǹ Méné ẽ́? Éé ní e Kpá Káí beè kọ́ kilma ló Jíízọ̀s e?
14 Jìhóvà beè sà Jíízọ̀s Kráìst kọ á dú Méné boo A kpóó kùdẽe ló gbàn deè káála àbèè a Boǹ Méné. Gã́bug gbáá ea kil nvéeá, Kpá Káí beè kọọ̀ Jíízọ̀s é bẹl dì belí “Nvín Méné Fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ Ló” vaá à bẹ̀l náa é íná kùbmà. (Àìzáíà 9:6, 7) Jíízọ̀s beè noòmà pá a gbò nyòòne nvéè kọ bàá bàn nú ea kil ló nakà bẹ̀lí tṍó ea kọ́ọ̀: “È banì kọ [o Boǹ Méné á dù], nè ge kọ é láá naa o bùlà boo bàlà booí belí bé e gbò e bà di káála gé náa naa.” (Máátìù 6:10) Mm̀ ní ea égè 8 Togó kpáí, èé nó bé e Boǹ Méné Bàrì é nyaaá ló bẹ̀l bàlà booí naa. (Bugi Dányẹ̀l 2:44.) Tṍóá Boǹ Méné Bàrì é gbóó tú zivèkà boo kunukẽ̀í naamá Páladaìs.—Ẹ̀b Ní Ea Égè 11 Kpò Émì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.
ÃA BÀLÀ BOO A ÍNÁ KULÓ!
15. Éé ní ea dú ẹẹ “ãa kunu kẽ” é?
15 Kpá Káí zigà kọọ̀: “Beele gé élá bànà ãa káála nè ãa kunu kẽ, e lé lab dògò é tú dọ m.” (2 Pítà 3:13; Àìzáíà 65:17) Sìgà tṍó e Kpá Káí ló bel nyòòmà boo “kunu kẽ,” à gé ló bel nyòòmà gbò e bà tõó boo. (Jénesìs 11:1) Vóá, ẹẹ “ãa kunu kẽ” e lé lab dògò é tú dọ̀ mmí gé loá bel nyòòmà dénè gbò e bà gbantṍ ló Bàrì vaá à tãanè va dee bá.
16. Mokà gbele lé nènù ní e Bàrì é ne gbò e bàé tõó mm̀ ãa bàlà booí é, vaá éé ní eé íè ge naa kọbé è íé nakà nènùí ẽ́?
16 Jíízọ̀s beè zìgà kọọ̀ gbò e bàé tõó mm̀ ãa bàlà boò Bàrìa é íe “dùm e bè náa tá.” (Máàk 10:30) Éé ní eé íè ge naa kọbé è íé nakà nènùí ẽ́? Sóo sóo bugi Jọ́ọ̀n 3:16 nè 17:3 ge gbĩ́ ààla. Èé zẹ́ẹ́ na ẹb nú e Kpá Káí kọ́ kilma ló bé e dùm é meà naá mm̀ Páladaìs ea é di boo kunukẽ̀íá.
17, 18. À náàà è nyimá kọọ̀ fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló é dí kọ̀láá ketõ̀ò boo kunukẽ̀í nè ge kọọ̀ èé íe kpènà ẽ?
17 Pọ́lọ́ láb, bé gím, zààlì kẽ, nè gbóò togó náa gé dinà. Tọ́ọ̀ kà gbò pọ́lọ́ náa gé kpáá dina boo kunukẽ̀í. (Psalm 37:10, 11) Bàrì é “nveè kùbmà ló bé gím beeá tení ló zivèkà bàlà booí.” (Psalm 46:9; Àìzáíà 2:4) Áá gbò e bà vulè Bàrì vaá gbànee tṍ ló ní e bàé tõó boo zivèkà kunukẽ̀í ẽ́. Fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló é gbóó dì dọ̀ dè-dè.—Psalm 72:7.
18 Gbò e bà gé fã Jìhóvà é íé kpènà. Mm̀ tṍó e bà géè emí Kpá Káíá, kọ̀láá tṍó e pá nvín Ízràẹ̀l gbantṍ ló Bàrì, bà ólò ié dĩinè ló boo béè kọ á ólò kpènà va. (Lìvítikọ̀s 25:18, 19) Beele née gé sííá pọ̀ ló tọ́ọ̀ nen àbèè enè íb nu mm̀ Páladaìs. Èé íe kpènà kọ̀láá tṍó!—Bugi Àìzáíà 32:18; Máíkà 4:4.
19. Àé náàà è láá agàla boo kọọ̀ gã́bug gyã́á e dì mm̀ ãa bàlà boo Bàrì é?
19 Gã́bug gyã́á é di. “Gbele tõ̀ò gyã́á ge dè é dí boo kunukẽ̀í; vaá àé ḿḿ-má boo gùa èèà.” (Psalm 72:16) Jìhóvà, “beéle Bàrì, é tãanèi dee bá,” vaá “nu é kpáá palàge mumí boo kunukẽ̀í.”—Psalm 67:6.
20. À náàà è nyimá kọọ̀ boo kunukẽ̀í é dú páladaìs e?
20 Zivèkà bàlà booí é dú páladaìs. Gbò nen é ié gã́bug lé lé tọ nè gbà be. (Bugi Àìzáíà 65:21-24; Kùùà Nù 11:18.) Zivèkà boo kunukẽ̀í é dú lé belí bé e gònò Ídèn beè dì naaá. Jìhóvà é olòó nèi kọ̀láá kà nu ea dìi bíí ló. Kpá Káí ló bel ea kiléé ló kọọ̀: “Ò zaalì bá ni vaá mm-mè tàn kọ̀láá kà nu ea di dùm.”—Psalm 145:16.
21. À náàà è nyimá kọ fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló é dí èèlè nyíè zẹ̀ẹ̀ gbò nen nè gbò nom mé?
21 Fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló é dí èèlè nyíè zẹ̀ẹ̀ gbò nen nè gbò nom. Gbò nom náa gé kpáá nvèènà kom ló gbò nen. Gbò pá nvín é íé táàà ló, bã̀àna ge bànà gé kpàn kọ̀láá íb nom ea ólò dú gẹẹ-gẹẹ ló deè nieí.—Bugi Àìzáíà 11:6-9; 65:25.
22. Éé ní e Jíízọ̀s é náa nè gbò e kpá ló va zọẹ́?
22 Kpá ló tọ́ọ̀ nen náa é zọ nà. Tṍó e Jíízọ̀s beè di boo kunukẽ̀í, a beè bó gã́bug nen. (Máátìù 9:35; Máàk 1:40-42; Jọ́ọ̀n 5:5-9) Sõò dì belí Méné ea é bẹl boo Boǹ Méné Bàrì, Jíízọ̀s é bó kọ̀láá nen. Tọ́ọ̀ nen náa é kpáá kọọ̀: “kpá lóm zọ.”—Àìzáíà 33:24; 35:5,6.
23. Éé ní e Bàrì é náa kilma ló gbò e ba beè ù e?
23 Gbò e ba beè ù é kpáá tõó dùm. Bàrì zigà kọọ̀ àé kẽe-èè gã́bug gãà gbò nen e ba beè ù. “Kọ̀láá gbò nen, gbò lé nè gbò pọ́lọ́, é kẽeà aa ke mà ú.”—Bugi Jọ́ọ̀n 5:28, 29; Tóm 24:15.
24. Àé tõo ni ló naa vàẹ ge tõó dùm mm̀ Páladaìs e?
24 Dénè bẹ̀ì íè enè íb nu gè sà. Èé láá sà ge nó nu ea kil ló Jìhóvà vaá è fã́e, àbèè è náa kọ̀láá kà nu ea taníi gè naa. Beè sa gè sí tóm nè Jìhóvà, èé láá ié kà lé dì deèsĩ́. Tṍó e ene kà gbálà beè kọ́ nè Jíízọ̀s kọ á kẽeàè ẽ́ boo tṍó e ẹlẹ é úè, Jíízọ̀s beè zìgà nèe kọọ̀: “Ò é zọ́m̄ bã ke tõ̀ò bò séi [“Páladaìs” NW]” (Lúùk 23:43) Naa èé kpáá nó gã́bug nú ea kuu Jíízọ̀s Kráìst nè bé ea é náa kọọ̀ gbò nú e Bàrì beè zìgà á mm-má naa.