Duto Nuhe to Aliglọnna Nukọnyiyi Towe lẹ Ji!
HIẸ ko dozo mọto towe mẹ, bo ko sọ zín nuhe dona hẹn ẹn sẹtẹn, ṣigba e ma yì gba. Be nuhahun zomọ tọn de wẹ zọ́n ya? Lala, zannu daho de wẹ tin to afọ etọn dopo nukọn. Dide zannu lọ sẹ poun wẹ na zọ́n bọ mọto lọ na jẹ yìyì ji.
To aliho mọnkọtọn de mẹ, mẹhe to Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn delẹ tindo aliglọnnamẹnu lẹ he sọgan hẹnalọdotena nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn yetọn. Di apajlẹ, Jesu na avase dọ onú taidi “magbọjẹ aihọn he tọn, po oklọ adọkun tọn po” sọgan “finyọ́n ohó” nugbo tọn hù bo glọnalina whinwhẹ́n.—Matiu 13:22.
Na mẹdevo lẹ, aṣa kavi madogán he doadọ̀do taun lẹ nọ glọnalina nukọnyiyi yetọn. Dawe Japon tọn de he nọ yin Yutaka yiwanna nuhe tin to Biblu mẹ taun, ṣigba e tindo nuhahun akọhiho tọn titengbe. E ko tẹnpọn pludopludo nado duto aṣa ylankan ehe ji ṣigba ko gboawupo. Akọhiho etọn ko zọ́n bọ e ko hẹn akuẹ susu, owhé atọ̀n, sisi whẹndo etọn tọn, po yẹyi mẹdetiti tọn etọn po bu. Be e sọgan de zannu ahlìda tọn ehe sẹ bo lẹzun Klistiani de ya?
Kavi lẹnnupọndo yọnnu de he nọ yin Keiko ji. Po alọgọ Biblu tọn po, e penugo nado gbẹ́ onú ylankan lẹ taidi boṣiọ-sinsẹ̀n, fẹnnuwiwa, po dọṣẹ-didọ po dai. Ṣigba, Keiko yigbe dọmọ: “Azọ̀-nùnù wẹ yin aliglọnnamẹnu he klo hugan ṣie. Whlasusu wẹ yẹn tẹnpọn nado doalọtena ẹn ṣigba ma pé e go.”
Hiẹ lọsu sọgan tindo aliglọnnamẹnu sinsinyẹn mọnkọtọn de he to alọhẹndotena nukọnyiyi towe. Depope he e na yin, deji dọ po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, hiẹ sọgan duto e ji.
Flin ayinamẹ he Jesu na devi etọn lẹ to whenuena yé ko gboawupo nado yan aovi sọn dawe he to adíngbe jẹ de mẹ. To whenuena Jesu ko wà nuhe devi etọn lẹ ma penugo nado wà godo, e dọna yé dọmọ: “Eyin mìwlẹ tindo yise di okún mutaldi tọn dopo, mìwlẹ na dọ hlan osó he, dọmọ, Sẹtẹn sọn ofi yì dọ́n nẹ: e nasọ sẹtẹn; podọ onú depope ma nasọ glo mì gba.” (Matiu 17:14-20; Malku 9:17-29) Mọwẹ, nuhahun he sọgan taidi osó daho de na míwlẹ na yin onú pẹvi tlala de na Mẹdatọ huhlọnnọ mítọn.—Gẹnẹsisi 18:14; Malku 10:27.
Nuhe Nọ Glọnalina Nukọnyiyi lẹ Yinyọ́n Ẹn
Whẹpo hiẹ nido sọgan duto aliglọnnamẹnu towe lẹ ji, hiẹ dona yọ́n nuhe yé yin whẹ́. Nawẹ hiẹ sọgan wàmọ gbọn? Hagbẹ agun lọ tọn de, taidi mẹho de kavi mẹhe plọn Biblu hẹ we sọgan hẹn nude wá ayidonugo towe mẹ to whedelẹnu. Kakati nado gblehomẹ do ayinamẹ owanyinọ mọnkọtọn go, hiẹ dona yí whiwhẹ do ‘dotoai na mẹplọnlọ bosọ yọnnuin.’ (Howhinwhẹn lẹ 8:33) To ojlẹ devo lẹ mẹ, hiẹ sọgan wá doayi madogán towe lẹ go dile hiẹ to Biblu plọn. Mọwẹ, ohó Jiwheyẹwhe tọn ‘tin togbẹ̀ bo nọ yí huhlọn zan.’ (Heblu lẹ 4:12) Biblu po owe sinai do Biblu ji lẹ po hihia sọgan hùngona linlẹn, numọtolanmẹ, po mẹwhinwhàn he siso taun towe lẹ po. E nọ gọalọna we nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo yiaga Jehovah tọn lẹ. E nọ de nuhe sọgan to aliglọnna nukọnyiyi towe lẹ jẹ gbangba bosọ dohiagona yé.—Jakobu 1:23-25.
Di apajlẹ, mí ni dọ dọ Biblu plọntọ de tindo aṣa nulinlẹnpọndo nuyiwa mawé tọn lẹ ji. E sọgan mọdọ owù vude poun wẹ tin to mọwiwà mẹ, bo na to linlẹn dọ emi ma to nuhe ylan depope wà. To nupinplọn etọn whenu, e wá dukosọ hẹ hodidọ Jakobu 1:14, 15 tọn lẹ dọmọ: “Omẹ dopodopo wẹ yè whlepọn, whenuena yè gbọn wantuntun etọn titi dali dọ̀n ẹn yì, bọ yè sọ doyẹklọ ẹ. Whenẹnu, wantuntun, whenuena e mọho, e ji ylando: podọ ylando, whenuena yè basi i pó, e ji okú.” Todin e mọ lehe nukọnzinzindo to nuyiwa ehe mẹ na yin owù na nukọnyiyi etọn sọ! Nawẹ e sọgan de aliglọnnamẹnu ehe sẹ gbọn?—Malku 7:21-23.
Duduto Aliglọnnamẹnu lẹ Ji
Vlavo po alọgọ Klistiani he whewhin de tọn po, nuplọntọ lọ sọgan basi dodinnanu dogọ to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, gbọn yizan Publications de la Société Watch Tower Indexa dali. Di apajlẹ, hóvila lọ “Linlẹn lẹ” yìn wehiatọ de hlan hosọ he ko yin zinzinjẹgbonu delẹ mẹ he dọhodo duduto linlẹn awugblenamẹ tọn lẹ ji. Hosọ ehelẹ zinnudo wefọ Biblu tọn he sọgan gọalọnamẹ lẹ ji, taidi Filippinu lẹ 4:8, he dọmọ: “Nudepope heyin yẹyi, nudepope heyin jijlọ, nudepope heyin wiwe, nudepope heyin owanyi, nudepope he do wẹndagbe; eyin jijọ dagbe de tin, eyin pipà de tin, mì nọ yí onú helẹ lẹnpọn.” Mọwẹ, yè dona yí linlẹn wiwe, heyin mẹjlọdote tọn lẹ do diọtẹnna linlẹn mawé tọn lẹ!
Matin ayihaawe, to dodinnanu etọn whenu, nuplọntọ lọ na mọ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn devo lẹ he na gọalọna ẹn ma nado hẹn nuhahun etọn sinyẹn deji. Di apajlẹ, Howhinwhẹn lẹ 6:27 po Matiu 5:28 po na avase sọta nulinlẹnpọndo nuhe sọgan fọ́n ojlo zanhẹmẹ tọn dote lẹ ji. “De nukun ṣie sọn ovọ́ pinpọn go,” wẹ psalm-kàntọ hodẹ̀ dọ. (Psalm 119:37) Nugbo wẹ dọ, wefọ ehelẹ hihia poun ma ko pé gba. ‘Ayiha dodonọ tọn nọ lẹnnupọn,’ wẹ dawe nuyọnẹntọ lọ dọ. (Howhinwhẹn lẹ 15:28) Gbọn ayihamẹlinlẹnpọn e mayin do nuhe Jiwheyẹwhe degbè etọn lẹ kẹdẹ ji gba ṣigba do nuhewutu e dọmọ ji dali, nuplọntọ lọ sọgan wá tindo nukunnumọjẹnumẹ he siso nuyọnẹn tọn po lehe aliho Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe po do.
To tadona mẹ, mẹhe to vivẹnudo nado duto nuhe to aliglọnna nukọnyiyi etọn ji lọ dona vò nado dín alọgọ Jehovah tọn. To popolẹpo mẹ, Jiwheyẹwhe yọ́n didá mítọn dọ mí yin gbẹtọ mapenọ lẹ heyin bibasi sọn kọ́gudu mẹ. (Psalm 103:14) Odẹ̀ gbọzangbọzan tọn hlan Jiwheyẹwhe na alọgọ, gọna vivẹnudido sinsinyẹn nado dapana nulinlẹnpọndo nuyiwa mawé tọn lẹ ji, na de sinsẹ́n dagbe tọ́n to godo mẹ, enẹ wẹ ayihadawhẹnamẹnu wiwe, he vò de.—Heblu lẹ 9:14.
Agbọ́ Pé We Blo
Depope he awusinyẹnnamẹnu towe na yin, yọnẹn dọ gbigbọjọ sọgan wá to whedelẹnu. To whenuena enẹ jọ, jọwamọnu de wẹ e nọ yin nado tindo numọtolanmẹ flumẹjijẹ po homẹgble tọn po. Ṣigba, flin hogbe Galatianu lẹ 6:9 tọn dọmọ: “Mì dike nuṣikọna mí to dagbe wiwà mẹ blo: na míwlẹ na gbẹ̀n to whenuena ojlẹ sọ, eyin mí ma wàdidọ.” Devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ taidi Davidi po Pita po tindo numimọ awugbopo winyandomẹ tọn delẹ. Ṣigba yé ma jogbe gba. Yé yí whiwhẹ do kẹalọyi ayinamẹ, basi diọdo nujọnu tọn lẹ, bosọ to yede dohia zọnmii taidi devizọnwatọ vonọtaun Jiwheyẹwhe tọn lẹ. (Howhinwhẹn lẹ 24:16) Mahopọnna nuṣiwa Davidi tọn lẹ, Jehovah ylọ ẹ dọ “omẹ ayiha ṣie tọn, he na hẹn ojlo ṣie lẹpo ṣẹ̀.” (Owalọ lẹ 13:22) Pita lọsu duto nuṣiwa etọn lẹ ji bosọ lẹzun dòtin de to agun Klistiani tọn mẹ.
To egbehe mẹsusu ko tindo kọdetọn dagbe mọnkọtọn to duduto aliglọnnamẹnu lẹ ji mẹ. Yutaka heyin nudego to bẹjẹeji, kẹalọyi nuzedonukọnnamẹ plọnmẹ Biblu tọn de. E dọmọ: “Alọgọ po dona Jehovah tọn po do afọdide dopodopo he yẹn ze ji gọalọna mi nado duto nuhahun akọhiho tọn ṣie ji. Yẹn tindo ayajẹ susugege to hẹndi hogbe Jesu tọn lẹ tọn mimọ mẹ—dọ po yise po, ‘osó lẹ’ sọgan yin tẹnsẹna.” To madẹnmẹ, Yutaka lẹzun devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn de to agun mẹ.
Etẹwẹ dogbọn Keiko, he ko peve to taba-nùnù mẹ dali? Mẹmẹyọnnu he to nuplọn hẹ ẹ na ẹn ayinamẹ dọ e ni hia hosọ voovo lẹ he dọhodo pipeve to taba-nùnù mẹ ji to Réveillez-vous! mẹ. Keiko tlẹ sọ kàn hogbe 2 Kọlintinu lẹ 7:1 tọn lẹ do mọto etọn mẹ taidi nuflinmẹ egbesọegbesọ tọn de na wiweji-ninọ to nukun Jehovah tọn mẹ. Ṣogan, e ma sọgan doalọte gba. “Yẹn jẹflumẹ tlala do dee go,” wẹ Keiko dọ. “Enẹwutu yẹn jẹ kinkanse dee ji nuhe yẹn jlo na taun tọn—be Jehovah wẹ yẹn jlo na sẹ̀n kavi Satani?” To whenuena e ko magbe dọ Jehovah wẹ emi jlo na sẹ̀n, e hodẹ̀ vẹkuvẹku bo biọ alọgọ. E flin dọmọ: “E paṣa mi dọ, yẹn penugo nado doalọtena taba-nùnù matin awufiẹsa depope. E vẹna mi poun dọ yẹn ma ko yawu wà enẹ jẹnukọn.”
Hiẹ lọsu sọgan tindo kọdetọn dagbe to duduto nuhe to aliglọnna nukọnyiyi towe lẹ ji mẹ. Dile hiẹ hẹn linlẹn, ojlo, hogbe, po nuyiwa towe lẹ po sọgbe hẹ nujinọtedo Biblu tọn lẹ sọ, mọwẹ hiẹ na tindo numọtolanmẹ osi-mẹdetiti tọn po jidide po do niyẹn. Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu gbigbọmẹ tọn towe lẹ po, gọna hagbẹ whẹndo tọn lẹ na tindo numọtolanmẹ awuvivo po tuli tọn po to whenuena yé tin hẹ we. Hú popolẹpo, hiẹ na hẹn haṣinṣan towe hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe siso deji. E ko dopagbe dọ emi na ‘de aliglọnnamẹnu depope sẹ sọn aliho ji na omẹ emitọn lẹ’ to whenuena yé to tintẹnpọn nado họ̀nna anademẹ Satani tọn. (Isaia 57:14) Podọ hiẹ sọgan deji dọ eyin hiẹ dovivẹnu nado de nuhe to aliglọnna nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn towe lẹ sẹ bosọ duto yé ji, Jehovah na dona we susugege.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yin zinzinjẹgbonu to ogbè susu mẹ gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali.
[Yẹdide to weda 28]
Jesu dopagbe dọ po yise po, yè sọgan duto aliglọnnamẹnu he taidi osó lẹ ji
[Yẹdide to weda 30]
Biblu hihia nọ hẹn vivẹnudido mítọn nado duto oblọ gbigbọmẹ tọn lẹ ji lodo