Nọ Tindo Mahẹ Gigọ́ to Azọ́n Jibẹwawhé Gbigbọmẹ Tọn Daho lọ Mẹ
“Tindo onú susu nado wà to azọ́n Oklunọ tọn mẹ.”—1 KỌL. 15:58.
1. Oylọ-basinamẹ tẹwẹ Jesu zedonukọnna devi etọn lẹ?
TO WHENUE Jesu to gbejizọnlinzin gbọn agbegbe Samalia tọn ji jei vivọnu owhe 30 W.M., e nọte to dotọ̀ de tó sẹpọ tòpẹvi Sikali tọn nado gbọjẹ. To finẹ, e dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Mì ze nukun mìtọn lẹ daga bo pọ́n ogle lẹ hlan, mì na mọdọ yé ko bia na gbingbẹ̀n.” (Joh. 4:35) Jesu ma to hodọ gando jibẹwawhé paa de go gba, ṣigba nubẹpli gbigbọmẹ tọn de wẹ e to alọdlẹndo—enẹ wẹ ahunjijlọnọ he na wá lẹzun hodotọ etọn lẹ bibẹpli. Na nugbo tọn, oylọ-basina devi etọn lẹ wẹ e te nado yinuwa. Azọ́n susu wẹ tin nado wà podọ ojlẹ kleun de janwẹ pò nado wà ẹ dotana!
2, 3. (a) Etẹwẹ dohia dọ mí to gbẹnọ to ojlẹ jibẹwawhé tọn lọ mẹ? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?
2 Hogbe Jesu tọn he gando jibẹwawhé go lẹ tindo zẹẹmẹ vonọtaun de to egbehe. Mí to gbẹnọ to ojlẹ he mẹ ogle aihọn lọ tọn he nọtena gbẹtọvi lẹ ko “bia na gbingbẹ̀n” te de mẹ. To whemẹwhemẹ, livi susu gbẹtọ lẹ tọn wẹ nọ plọn nugbo he nọ namẹ ogbẹ̀ lẹ, podọ devi yọyọ fọtọ́n susu wẹ nọ yin bibaptizi. Míwlẹ tọn wẹ lẹblanulọkẹyi lọ nado tindo mahẹ to jibẹwawhé daho hugan he nkọtọn ma ko jọ pọ́n lọ mẹ, to anademẹ Jehovah Jiwheyẹwhe, yèdọ Ogán jibẹwawhé lọ tọn glọ. Be hiẹ tindo “onú susu nado wà” to azọ́n jibẹwawhé tọn ehe mẹ ya?—1 Kọl. 15:58.
3 To owhe atọ̀n daa he Jesu yizan to lizọnyizọn aigba ji tọn etọn whenu, e wleawuna devi etọn lẹ nado hẹn azọngban yetọn di taidi jibẹwawhétọ lẹ. Hosọ ehe na dọhodo onú atọ̀n to onú titengbe susu he Jesu plọn devi etọn lẹ mẹ ji. Dopodopo yetọn zinnudo jẹhẹnu de ji, he na gọalọna mí taun dile mí to vivẹnudo nado wà nuhe go mí pé lẹpo to azọ́n devi lẹ bibẹpli tọn egbezangbe tọn lọ mẹ. Mì gbọ mí ni gbadopọnna jẹhẹnu ehelẹ debọdo-dego.
Whiwhẹ Yin Nujọnu
4. Nawẹ Jesu do nujọnu-yinyin whiwhẹ tọn hia gbọn?
4 Yí nukun homẹ tọn do pọ́n nujijọ lọ: Devi Jesu tọn lẹ ṣẹṣẹ dọnnu do mẹhe klohugan to yé mẹ ji. Jimadedomẹgo po wangbẹna po na tlẹ ko sọawuhia to nukun yetọn lẹ ji. Enẹwutu, Jesu ylọ yọpọvu de nado nọte to ṣẹnṣẹn yetọn. To whenue e dọ̀n ayidonugo yetọn wá ovi pẹvi lọ ji, e dọmọ: “Mẹdepope he na whiwhẹ ede [kavi, “mẹhe na ze ede whè,” Alẹnuwema Yọyọ Fọngbe tọn] taidi yọpọvu ehe wẹ yin mẹhe klohugan to ahọluduta olọn tọn mẹ.” (Hia Matiu 18:1-4.) Kakati nado tindo pọndohlan aihọn he nọ dawhẹna gbẹtọ lẹ sinai do huhlọn, adọkun po yindidi yetọn po ji tọn, devi lẹ dona mọnukunnujẹemẹ dọ kiklo-yinyin yetọn sinai do ‘lehe yé nọ ze yede whè’ to nukun mẹdevo lẹ tọn mẹ do ji. Jehovah na dona yé bosọ yí yé zan kiki eyin yé nọ do whiwhẹ nujọnu tọn hia.
5, 6. Naegbọn hiẹ dona ze dewe whè nado sọgan tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ? Na apajlẹ.
5 Kakajẹ egbehe, mẹsusu nọ yí gbẹzan yetọn lẹpo do doafọna huhlọn, adọkun po yindidi po. Taidi kọdetọn de, yé nọ tindo whenu vude kavi ma tlẹ nọ tindo whenu depope na gbigbọnu lẹ. (Mat. 13:22) To vogbingbọn mẹ, omẹ Jehovah tọn lẹ nọ hùnhomẹ nado ‘ze yede whè’ to nukun mẹdevo lẹ tọn mẹ nado sọgan mọ dona po nukundagbe Ogán jibẹwawhé lọ tọn po.—Mat. 6:24; 2 Kọl. 11:7; Flp. 3:8.
6 Lẹnnupọndo apajlẹ Francisco tọn ji, mẹhe to sinsẹ̀n taidi mẹho agun tọn de to Amérique du Sud. To whenue e gbẹ̀ pò to jọja, e jo wehọmẹ alavọ tọn do nado lẹzun gbehosọnalitọ. E flin dọmọ: “To godo mẹ, whenue n’biọ họntọn mẹ nado wlealọ, n’sọgan ko dín agbasazọ́n he sọgan hẹn akuẹ susu wá na yẹn po asi ṣie po. Kakatimọ, mí basi dide nado hẹn gbẹzan mítọn bọawu podọ mí omẹ awe lẹ zindonukọn to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ. To nukọn mẹ, mí ji ovi lẹ podọ nuhahun lẹ wá sudeji. Ṣigba Jehovah gọalọna mí nado tẹdo nudide mítọn go.” Francisco dotana dọmọ: “E ko hugan owhe 30 todin he n’ko to vivi lẹblanulọkẹyi lọ nado sẹ̀n taidi mẹho agun tọn, gọna azọ́ndenamẹ vonọtaun susu devo lẹ tọn dù. E ma vẹna mí gbede dọ mí to gbẹzan he bọawu de zan.”
7. Nawẹ hiẹ ko tẹnpọn nado yí ayinamẹ he tin to Lomunu lẹ 12:16 mẹ do yizan mẹ gbọn?
7 Eyin hiẹ gbẹ́ “linlẹn mẹdezedaga tọn” aihọn ehe tọn lẹ dai bo dike “walọ mẹdezewhè tọn” ni nọ deanana we, hiẹ lọsu sọgan donukun nado duvivi dona po lẹblanulọkẹyi susu devo lẹ po tọn to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ.—Lom. 12:16; Mat. 4:19, 20; Luku 18:28-30.
Vivẹnudido Nọ Hẹn Kọdetọn Dagbe lẹ Wá
8, 9. (a) Basi bladopọ nuhe Jesu dọ to oló talẹnti tọn mẹ tọn. (b) Na taun tọn, mẹnu lẹ wẹ oló ehe sọgan na tuli?
8 Jẹhẹnu devo he mí tindo nuhudo etọn nado sọgan tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ wẹ vivẹnudido. Jesu do ehe hia to oló talẹnti tọn lọ mẹ.a Apajlẹ enẹ dọhodo dawe de ji, mẹhe bẹ nutindo etọn lẹ do alọmẹ na afanumẹ etọn atọ̀n whẹpo do tọ́nwhẹ̀n yì tògodo. Afanumẹ tintan mọ talẹnti atọ́n yí, awetọ mọ awe, podọ atọ̀ntọ mọ talẹnti dopo yí. To whenue oklunọ yetọn tọ́nyi, afanumẹ tintan po awetọ po dovivẹnu nado yí talẹnti yetọn lẹ “do wàjọ” to afọdopolọji. Ṣigba, afanumẹ atọ̀ntọ lọ ‘wàdidọ.’ E dì talẹnti etọn do odò mẹ. To whenue dawe lọ lẹkọ, e suahọ afanumẹ awe tintan lọ lẹ bo de yé do “onú susu ji.” E yí talẹnti he e ze na afanumẹ atọ̀ntọ lọ sọn e si bo yàn ẹn sọn owhé etọn gbè.—Mat. 25:14-30.
9 Ayihaawe ma tin dọ hiẹ na jlo nado hodo apajlẹ afanumẹ vivẹnudotọ he Jesu donù e go to oló etọn mẹ lẹ tọn bo tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ mẹ dile e sọgan yọnbasi do. Ṣigba etẹwẹ lo eyin ninọmẹ lẹ zọ́n bọ a ma nọ penugo nado wà nususu todin dile a lẹn do? Vlavo ninọmẹ akuẹzinzan tọn he vẹawu lẹ zọ́n bọ hiẹ nọ wazọ́n na gànhiho susu nado penukundo whẹndo towe go. Kavi e sọgan yindọ hiẹ masọ tindo huhlọn jọja whenu tọn po agbasalilo po ba. Eyin mọ wẹ, oló talẹnti tọn lọ tindo owẹ̀n tulinamẹ tọn de na we.
10. Nawẹ oklunọ he yin nùdego to oló talẹnti tọn mẹ lọ do lẹnpọn dagbe hia gbọn, podọ naegbọn hiẹ mọdọ ehe yin tulinamẹnu?
10 Doayi e go dọ oklunọ he yin nùdego to oló lọ mẹ yọnẹn dọ afanumẹ etọn lẹ tindo nugopipe voovo. E do ehe hia to whenue e yí talẹnti lẹ na “omẹ dopodopo sọgbe hẹ nugopipe etọn.” (Mat. 25:15) Dile e na ko donukun do, afanumẹ tintan lọ mọ ale taun hú afanumẹ awetọ lọ. Etomọṣo, oklunọ lọ yọ́n pinpẹn vivẹnudido afanumẹ awe ehelẹ tọn bo ylọ yé dọ afanumẹ “dagbe podọ nugbonọ” bosọ suahọ dopolọ yé. (Mat. 25:21, 23) Mọdopolọ, Jehovah Jiwheyẹwhe he yin Ogán jibẹwawhé lọ tọn yọnẹn dọ ninọmẹ towe lẹ nọ yinuwado nuhe hiẹ sọgan wà to sinsẹ̀nzọn towe mẹ ji. E ma na wọn vivẹnu ahundopo tọn he hiẹ to dido nado sẹ̀n ẹn lẹ gba, podọ e na suahọ we dile e jẹ do.—Malku 14:3-9; hia Luku 21:1-4.
11. Na apajlẹ lehe vivẹnudido to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ glọ sọgan dekọtọn do dona susu mẹ do tọn.
11 Apajlẹ Selmira he yin mẹmẹyọnnu de he nọ nọ̀ Brésil tọn, dohia dọ e ma yin dandan dọ mí ni tin to ninọmẹ dagbe mẹ whẹpo do dovivẹnu to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ. To owhe 20 die wayi, ajotọ lẹ desòdo asu Selmira tọn bọ e kú bo jo e do po ovi atọ̀n po. Taidi whégbè-jladotọ de, e nọ biọ dọ ni wazọ́n na gànhiho susu bo basi gbejizọnlin gaa lẹ to ahihun tòhomẹ tọn he nọ ján taun lẹ mẹ. Mahopọnna nuhahun ehelẹ, e basi tito nado sọgan sẹ̀n taidi gbehosọnalitọ whepoponu tọn de. To godo mẹ, awe to ovi etọn lẹ mẹ kọnawudopọ hẹ ẹ to sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn mẹ. E dọmọ: “To owhe lẹ godo, hugan omẹ 20 wẹ n’plọn Biblu hẹ podọ yé wá lẹzun hagbẹ ‘whẹndo’ ṣie tọn lẹ. Kakajẹ egbehe, n’nọ duvivi owanyi po họntọnjihẹmẹ yetọn po tọn. Adọkunnu he akuẹ ma sọgan họ̀ de wẹ enẹ yin.” E họnwun dọ, Ogán jibẹwawhé lọ tọn suahọ Selmira na vivẹnudido vẹkuvẹku etọn!
12. Nawẹ mí sọgan dovivẹnu to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ gbọn?
12 Eyin ninọmẹ towe dintọn lẹ zọ́n bọ hiẹ ma penugo nado yí whenu susu zan to lizọnyizọn lọ mẹ, hiẹ gbẹsọ sọgan dovivẹnu nado wà nususu dogọ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ gbọn lizọnyizọn towe hinhẹn pọnte dogọ dali. Hiẹ na hẹn azọ́nyinyọnẹn yẹwhehodidọ tọn towe pọnte dogọ bosọ tẹ́n aliho kunnudide tọn voovo lẹ pọ́n, eyin hiẹ nọ yí apajlẹ nuzedonukọnnamẹ tọn dagbe he mí nọ mọ to Opli Sinsẹ̀nzọn sẹmẹsẹmẹ tọn ji lẹ zan ganji. (2 Tim. 2:15) Humọ, eyin e yọnbasi, hiẹ sọgan vọ́ tito towe jlado kavi dekanpona nuhe ma yin dandan tọn lẹ, na hiẹ nido sọgan nọgodona tito sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn to gbesisọ mẹ.—Kọl. 4:5.
13. Onú titengbe tẹwẹ nọ gọalọna mí nado wleawuna vivẹnudido bosọ hẹn e go?
13 Hẹn do ayiha mẹ dọ owanyi po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn he mí tindo na Jiwheyẹwhe po wẹ nọ whàn mí nado dovivẹnu to azọ́n enẹ mẹ. (Ps. 40:8) Afanumẹ atọ̀ntọ he yin nùdego to oló Jesu tọn mẹ lọ nọ dibuna oklunọ etọn, podọ e nọ pọ́n ẹn hlan taidi mẹhe nọ biọ nususu to mẹsi bo masọ yin lẹnpọn dagbenọ. Taidi kọdetọn de, dawe lọ dì talẹnti etọn do odò mẹ kakati dọ ni yí i zan bo hẹn nutindo oklunọ etọn tọn lẹ jideji. Nado dapana gbigbọ vọdonanu tọn mọnkọ, mí dona wleawuna haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jehovah, he yin Ogán jibẹwawhé lọ tọn bosọ hẹn e go. De whenu dovo nado nọ plọnnu bosọ nọ lẹnayihamẹpọn do jẹhẹnu he dọnmẹdogo etọn lẹ ji—yèdọ owanyi, homẹfa po lẹblanu etọn po. To mọwiwà mẹ, ahun towe na whàn we nado wà nuhe go a pé lẹpo to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ.—Luku 6:45; Flp. 1:9-11.
“Mì Dona Yin Wiwe”
14. Nubiọtomẹsi titengbe tẹ kọ̀n wẹ mẹhe jlo na yin jibẹwawhétọ lẹ dona jẹ?
14 Apọsteli Pita yihodọ sọn Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ bo donù nuhe yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn na devizọnwatọ aigba ji tọn etọn lẹ go dọmọ: “To kọndopọ mẹ hẹ Omẹ Wiwe lọ he ylọ mì, mìlọsu ga ni lẹzun wiwe to walọyizan mìtọn lẹpo mẹ, na e yin winwlan dọmọ: ‘Mì dona yin wiwe, na wiwe wẹ yẹn.’” (1 Pita 1:15, 16; Lev. 19:2; Deut. 18:13) Hogbe ehelẹ dohia dọ jibẹwawhétọ lẹ dona yin wiwe to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho. Mí sọgan jẹ nubiọtomẹsi titengbe enẹ kọ̀n gbọn afọdide lẹ zize nado klọ́ míde wé to yẹhiadonu-liho dali. Nawẹ mí sọgan wà enẹ gbọn? Ohó nugbo Jiwheyẹwhe tọn wẹ na gọalọna mí.
15. Etẹwẹ nugbo ohó Jiwheyẹwhe tọn tindo huhlọn nado wà na mí?
15 Ohó nugbo Jiwheyẹwhe tọn yin yiyijlẹdo osin he nọ klọ́ onú wé go. Di apajlẹ, apọsteli Paulu wlan dọ agun Klistiani yiamisisadode lẹ tọn wé to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ taidi asiyọyọ Klisti tọn he to wiweji de, he Jesu klọ́ wé ‘gbọn osin ohó lọ tọn dali, dọ e dona yin wiwe bo ma tindo oblọ.’ (Efe. 5:25-27) Jesu lọsu ko dọho jẹnukọn gando huhlọn he ohó Jiwheyẹwhe tọn he ewọ lá lọ tindo nado klọ́ onú wé go. To whenue Jesu to hodọna devi etọn lẹ, e dọmọ: “Mìwlẹ ko wé na ohó he yẹn ko dọna mì wutu.” (Joh. 15:3) Enẹwutu, nugbo ohó Jiwheyẹwhe tọn tindo huhlọn nado hẹnmẹ do wiweji to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho. Kiki eyin mí jo míde do na nugbo Jiwheyẹwhe tọn nado klọ́ mí wé kẹdẹ wẹ ewọ na kẹalọyi sinsẹ̀n-bibasi mítọn.
16. Nawẹ mí sọgan hẹn míde do wiweji to gbigbọ-liho podọ to walọyizan-liho gbọn?
16 Enẹwutu, nado lẹzun jibẹwawhétọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ, mí dona jo aṣa he nọ hẹnmẹ flu to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho lẹpo do whẹ́. Mọwẹ, eyin mí na pegan na lẹblanulọkẹyi ehe zọnmii, mí dona tẹdo nujinọtedo yiaga Jehovah tọn lẹ go to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho. (Hia 1 Pita 1:14-16.) Kẹdẹdile wiwejininọ agbasa tọn nọ duahunmẹna mí to whepoponu do, mọ wẹ mí dona dike ohó nugbo Jiwheyẹwhe tọn ni nọ klọ́ mí wé to whepoponu do niyẹn. Ehe biọ dọ mí ni nọ hia Biblu bo nọ yì opli agun tọn lẹ. E sọ biọ dọ mí ni dovivẹnu vẹkuvẹku nado nọ yí nuflinmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ zan to gbẹzan mítọn mẹ. Mọwiwà na gọalọna mí nado nọavùnte sọta ayilinlẹn ylando tọn mítọn titi lẹ gọna nuyiwadomẹji ylankan aihọn ehe tọn lẹ. (Ps. 119:9; Jak. 1:21-25) Mọwẹ, lehe e yin homẹmiọnnamẹnu nado yọnẹn dọ ohó nugbo Jiwheyẹwhe tọn sọgan ‘klọ́ mí wé’ etlẹ yin sọn ylando sinsinyẹn mẹ do sọ!
17. Nado gbọṣi wiweji, ayinamẹ Biblu tọn tẹwẹ mí dona hodo?
17 Be hiẹ nọ dike ohó nugbo Jiwheyẹwhe tọn ni klọ́ we wé ya? Di apajlẹ, eyin ayidonugo towe yin dindọn wá owù he tin to ayidedai gblezọn aihọn tọn lẹ mẹ ji, nawẹ hiẹ nọ yinuwa gbọn? (Ps. 101:3) Be hiẹ nọ dapana gbẹdido he ma yin dandan tọn hẹ wehọmẹvigbẹ́ po azọ́nwatọgbẹ́ he ma tindo nuyise dopolọ hẹ we lẹ po ya? (1 Kọl. 15:33) Be hiẹ to vivẹnudo vẹkuvẹku nado duto madogán mẹdetiti tọn he sọgan hẹn we flu to nukun Jehovah tọn mẹ lẹ ji ya? (Kọl. 3:5) Be hiẹ nọ nọla na nudindọn tonudidọ aihọn ehe tọn lẹ po gbigbọ wanyina akọta mẹtọn tọn he gbayipe to aihundida lanmẹyiya agbàwhinwhlẹn tọn susu lẹ mẹ ya?—Jak. 4:4.
18. Nawẹ wiwejininọ to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho sọgan gọalọna mí nado yin jibẹwawhétọ kọdetọn dagbenọ lẹ gbọn?
18 Tonusise po nugbonọ-yinyin po to whẹho ehelẹ mẹ na hẹn kọdetọn dagbe lẹ wá na we. Jesu yí devi etọn lẹ jlẹdo alà vẹntin de tọn lẹ go bo dọmọ: “Alà depope he to go e bo ma to sinsẹ́n detọ́n wẹ [Otọ́ ṣie] nọ desẹ, podọ mẹdepope he to sinsẹ́n detọ́n wẹ ewọ nọ hẹn zun wiwe, na e nido de sinsẹ́n tọ́n dogọ.” (Joh. 15:2) Lehe hiẹ jo dewe do na osin nugbo Biblu tọn he nọ klọ́ mẹ wé do, mọ wẹ hiẹ na de sinsẹ́n susu tọ́n do niyẹn.
Mí Na Mọ Dona lẹ Todin Podọ to Sọgodo
19. Na vivẹnudido devi Jesu tọn lẹ tọn wutu, dona tẹlẹ wẹ yé duvivi etọn taidi jibẹwawhétọ lẹ?
19 To godo mẹ, devi nugbonọ he yí nuplọnmẹ Jesu tọn do yizan mẹ lẹ wá mọ huhlọn yí gbọn gbigbọ wiwe dali to Pẹntikọsti owhe 33 W.M. nado dekunnu “kaka yì awà he dẹn hugan aigba tọn lẹ ji.” (Owalọ 1:8) Yé zindonukọn nado wadevizọn taidi hagbẹ anademẹtọ, mẹdehlan po mẹho tomẹyitọ lẹ po podọ yé sọ yí adà titengbe de wà to wẹndagbe lọ lilá na “nudida he to olọn glọ lẹpo” mẹ. (Kọl. 1:23) Dona nankọ tẹlẹ die yé duvivi etọn, podọ ayajẹ nankọ tẹ die yé hẹnwa na mẹdevo lẹ!
20. (a) Dona tẹlẹ wẹ hiẹ mọyi sọn mahẹ gigọ́ tintindo to jibẹwawhé gbigbọmẹ tọn lọ mẹ? (b) Etẹwẹ a magbe nado wà?
20 Mọwẹ, eyin mí nọ do whiwhẹ hia bo nọ dovivẹnu bosọ nọ tẹdo nujinọtedo yiaga Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ go, mí na to mahẹ gigọ́ tindo to jibẹwawhé gbigbọmẹ tọn daho he to jijideji todin lọ mẹ zọnmii. To whenue mẹsusu to oyà awufiẹsa gọna flumẹjijẹ he nọ wá sọn agbasanu lẹ bibẹpli po gbẹ̀fẹdudu aihọn ehe tọn po mẹ tọn ji, míwlẹ to vivi ayajẹ po pekọ nujọnu tọn po tọn dù. (Ps. 126:6) Hú popolẹpo, “tuklajijẹ [mítọn] ma yin ovọ́ to Oklunọ mẹ” gba. (1 Kọl. 15:58) Ogán jibẹwawhé lọ tọn, yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe, na suahọ mí kakadoi na ‘azọ́n mítọn po owanyi he mí dohia na oyín etọn po.’—Heb. 6:10-12.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Lehe Jesu nọ yinuwa hẹ devi yiamisisadode etọn lẹ do ji wẹ oló talẹnti tọn lọ zinnudo jẹnukọn, ṣigba e sọ bẹ nunọwhinnusẹ́n lẹ hẹn ga, he yọ́n-na-yizan na Klistiani lẹpo.
Be Hiẹ Flin Ya?
Dile hiẹ to vivẹnudo nado tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ . . .
• naegbọn whiwhẹ didohia do yin nujọnu?
• nawẹ hiẹ sọgan wleawuna vivẹnudido bosọ hẹn e go gbọn?
• naegbọn e do yin nujọnu nado gbọṣi wiweji to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho?
[Yẹdide to weda 17]
Whiwhẹ sọgan gọalọna mí nado zan gbẹzan he bọawu bo sinai do Ahọluduta lọ zizedo otẹn tintan mẹ ji