Yin Zohunhunnọ Na Sinsẹ̀n-Bibasi Nugbo
“Ojijẹ lọ sù, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù.”—MAT. 9:37.
1. Etẹwẹ niyaniya-yinyin bẹhẹn?
MÍ NI dọ dọ a do kẹkẹ jei azọ́nmẹ, bo ka ko gbọwhenu. Etẹwẹ a na wà? A na dọna mẹhe ze we dọ, “Jaale yawu pẹẹde; n’ko gbọwhenu!” Mọwẹ, eyin a tindo nude he dona yin wiwà bọ whenu ka to fifẹ́, a na yin magbọjẹnọ bo na to whlẹndo ji. Numọtolanmẹ towe na jẹ finfọn ji, podọ a na wà nulọ po awuyiya po dile e sọgan yọnbasi do. Apajlẹ ehe do nuhe niyaniya-yinyin bẹhẹn hia.
2. Azọ́n tẹwẹ to niyaniya mẹ hugan na Klistiani nugbo lẹ to egbehe?
2 Na Klistiani nugbo lẹ to egbehe, nudevo ma to niyaniya mẹ na yé sọ azọ́n yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn didọ po gbẹtọ lẹ hinhẹn zun devi sọn akọta lẹpo mẹ po tọn. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Devi Malku yihodọ sọn nuhe Jesu dọ mẹ to whenuena e wlanwe dọ azọ́n ehe dona yin wiwà “whẹ́,” enẹ wẹ, whẹpo opodo nido wá. (Malku 13:10) Na nugbo tọn, mọ wẹ e jẹ dọ ni yin. Jesu dọmọ: “Ojijẹ lọ sù, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù.” To paa mẹ, ojijẹ kavi jinukun ma nọ yin jijodo ogle mẹ; e nọ yin bibẹ wá whé whẹpo whenu nido fẹ́.—Mat. 9:37.
3. Etẹwẹ mẹsusu ko wà gando nuhudo niyaniya tọn nado dọyẹwheho go?
3 Na azọ́n yẹwhehodidọ tọn yin nujọnu sọmọ na mí wutu, e biọ dọ mí ni na ẹn whenu, huhlọn, po ayidonugo susu po dile e yọnbasi do. Ayajẹnu wẹ e yin nado mọdọ mẹsusu to mọwà. Mẹdelẹ ko hẹn ninọmẹ yetọn bọawu nado sọgan biọ lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ taidi gbehosọnalitọ, mẹdehlan, kavi nado sẹ̀n to dopo to owhé Bẹtẹli tọn lẹ gbè. Alọnu yetọn nọ ján taun. Yé sọgan ko basi avọ́sinsan susu, podọ avùnnukundiọsọmẹnu susu wẹ tin he yé dona pehẹ. Ṣigba, Jehovah nọ dona yé susugege. Homẹ mítọn nọ hùn do yé go. (Hia Luku 18:28-30.) Mẹdevo lẹ he ma sọgan yin dopo to lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn mẹ nọ yí whenu susu zan to azọ́n gbẹwhlẹngán tọn he bẹ alọgigọna ovi mítọn lẹ nado mọ whlẹngán hẹn ehe mẹ.—Deut. 6:6, 7.
4. Naegbọn mẹdelẹ sọgan hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn bu?
4 Dile mí ko mọ do, niyaniya-yinyin nude tọn nọ saba tindo kanṣiṣa hẹ ojlẹ he tindo vivọnu de, dogbó de kavi opodo de. Mí to gbẹnọ to ojlẹ opodo tọn mẹ podọ kunnudenu susu—yèdọ Owe-wiwe tọn po whenuho tọn po—nọgodona nugbo ehe. (Mat. 24:3, 33; 2 Tim. 3:1-5) Etomọṣo, mẹdepope ma yọ́n ojlẹ tangan he mẹ opodo lọ na wá. To whenue Jesu to zẹẹmẹ gigọ́ basi do “ohia” he na gọalọ nado yọ́n “vivọnu titonu lọ tọn” ji, e dọ tlọlọ dọmọ: “Na nuhe dù azán enẹ po gànmẹ lọ po, mẹdepope ma yọnẹn, etlẹ yin angẹli olọn tọn lẹ kavi Visunnu lọ lọsu, adavo Otọ́ lọ kẹdẹ.” (Mat. 24:36) Eyin mọ wẹ, e sọgan vẹawuna mẹdelẹ nado hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn go sọn owhe de mẹ jẹ devo mẹ zọnmii, titengbe eyin yé ko to mọwà na whenu dindẹn. (Howh. 13:12) Be hiẹ nọ tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn to whedelẹnu ya? Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado wleawuna kavi hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn go to azọ́n he Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po jlo dọ mí ni wà to egbehe lọ mẹ?
Lẹnnupọndo Apajlẹnọ Mítọn, Jesu Ji
5. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jesu hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn go to lizọnyizọn lọ mẹ te?
5 E họnwun dọ Jesu Klisti wẹ ze apajlẹ dagbe hugan lọ dai to mẹhe hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn go to sinsẹ̀nzọn yetọn na Jiwheyẹwhe mẹ lẹpo mẹ. Whẹwhinwhẹ́n dopo he wutu e do hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn go wẹ yindọ nususu wẹ e tindo nado wà to owhe atọ̀n daa poun gblamẹ. Etomọṣo, Jesu wà nususu dotana to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ hugan nuhe mẹdevo depope ko wà pọ́n. E hẹn oyín po lẹndai Otọ́ etọn tọn po zun yinyọnẹn, dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn, hùngona yẹnuwiwa po nuplọnmẹ lalo nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ tọn po bo nọgodona nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn etlẹ yin kakajẹ okú. E ze ede jo nado basi gbejizọnlin gbọn fisusu—nado plọnnu gbẹtọ lẹ, gọalọna yé, bo hẹnazọ̀ngbọna yé. (Mat. 9:35) Mẹdepope ma ko wà nususu dotana to ojlẹ kleun mọnkọtọn mẹ pọ́n. Jesu wà nuhe go e pé lẹpo.—Joh. 18:37.
6. Etẹwẹ duahunmẹna Jesu hugan to gbẹzan etọn mẹ?
6 Etẹwẹ whàn Jesu nado wazọ́n matin nuṣikọ to lizọnyizọn etọn mẹ? Dọdai Daniẹli tọn na ko gọalọna Jesu nado yọ́n whenu nẹmu he e tindo to todohukanji ojlẹ hihia Jehovah tọn mẹ nado wazọ́n etọn dotana. (Dan. 9:27) Gbọnmọ dali, dile e yin ayidego do, lizọnyizọn aigba ji tọn etọn na wá opodo “to gblagbla odaa osẹ lọ tọn mẹ,” kavi to owhe atọ̀n daa godo. Ojlẹ vude to whenue Jesu biọ Jelusalẹm po awhàngbigba po to ojlẹ amakikọ owhe 33 W.M. godo, e dọmọ: “Ojlẹ lọ ko wá na Visunnu gbẹtọ tọn nado yin gigopana.” (Joh. 12:23) Dile etlẹ yindọ Jesu yọnẹn dọ emi na kú to madẹnmẹ, e ma dike enẹ ni yin ahunmẹdunamẹnu tintan to gbẹzan etọn mẹ, kavi whẹwhinwhẹ́n tangan lọ nado wà nuhe go e pé lẹpo. Kakatimọ, ahunmẹdunamẹnu etọn wẹ nado yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado wà ojlo Otọ́ etọn tọn podọ nado do owanyi hia gbẹtọvi hatọ etọn lẹ. Owanyi enẹ whàn ẹn nado ṣinyan devi lẹ bo plọnazọ́n yé bosọ do yé hlan nado yì dọyẹwheho. E wà ehe na yé nido sọgan zindonukọn to azọ́n he ewọ bẹjẹeji lọ mẹ podọ nado wà azọ́n he tlẹ klohu etọn lẹ.—Hia Johanu 14:12.
7, 8. Etẹwẹ devi lẹ flin to whenue Jesu klọ́ tẹmpli lọ wé, podọ etẹwutu Jesu yinuwa to aliho enẹ mẹ?
7 Nujijọ de he wá aimẹ to gbẹzan Jesu tọn mẹ do zohunhun he e tindo hia hezeheze. Bẹjẹeji lizọnyizọn etọn tọn to ojlẹ Juwayi owhe 30 W.M. wẹ nujijọ lọ wá aimẹ. Jesu po devi etọn lẹ po wá Jelusalẹm bo mọ “mẹhe to oyìn lẹ, lẹngbọ lẹ po apoe lẹ po sà . . . gọna akuẹṣẹtọ lẹ to aisinnu yetọn lẹ ji” to tẹmpli mẹ. Etẹwẹ Jesu wà, podọ nawẹ ehe yinuwado devi etọn lẹ ji gbọn?—Hia Johanu 2:13-17.
8 Nuhe Jesu wà bo dọ to nujijọ lọ whenu hẹn devi lẹ nado flin hogbe dọdai tọn he to ohàn Davidi tọn de mẹ dọmọ: ‘Zohunhun ohọ̀ towe tọn dù mi pó.’ (Ps. 69:9) Etẹwutu yé flin hogbe ehelẹ? Na mẹhe tindo zohunhun na sinsẹ̀n-bibasi nugbo kẹdẹ wẹ sọgan wà nuhe bẹ owù mọnkọtọn hẹn. To popolẹpo mẹ, nukọntọ tẹmpli tọn lẹ—yèdọ yẹwhenọ lẹ, wekantọ lẹ, po mẹdevo lẹ po—wẹ to godona ajọwiwa mẹhodu tọn he to yìyì to finẹ. Gbọn tito yetọn didegbà po alọdidotena ẹn po dali, Jesu to ede hẹn zun kẹntọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn ojlẹ etọn mẹ tọn lẹ. Dile devi lẹ mọnukunnujẹ nujijọ lọ mẹ do, ‘zohunhun he e tindo na ohọ̀ Jiwheyẹwhe tọn,’ kavi zohunhun etọn na sinsẹ̀n-bibasi nugbo, họnwun hezeheze. Ṣigba, etẹwẹ zohunhun zẹẹmẹdo? Kanṣiṣa tẹwẹ e tindo po niyaniya-yinyin po?
Kanṣiṣa He to Zohunhun po Niyaniya-Yinyin po Ṣẹnṣẹn
9. Etẹwẹ zohunhun zẹẹmẹdo?
9 Wezẹhomẹ de basi zẹẹmẹ “zohunhun” tọn taidi “ojlo vẹkuvẹku tintindo na nude,” bo yidogọ dọ ojlo zogbe, apàpà, po jejejininọ po tindo zẹẹmẹ dopolọ hẹ ẹ. Na nugbo tọn, hogbe ehe lẹpo do nuhe Jesu wà to lizọnyizọn etọn mẹ hia. Enẹwutu, lẹdogbedevomẹ Today’s English Version tọn lilẹ́ wefọ ehe dole: “Jiwheyẹwhe E, mẹdezejo he n’tindo na ohọ̀ towe, taidi miyọ́n de he to jiji to ohò ṣie mẹ.” E jẹna ayidego dọ, to ogbè Whèzẹtẹn tọn delẹ mẹ, hogbe lọ “zohunhun” tindo adà awe he to paa mẹ zẹẹmẹdo “ahun-jizò,” taidi dọ ahun de to zoji wẹ nkọ. Abajọ, devi lẹ flin hogbe Davidi tọn lẹ to whenue yé mọ nuhe Jesu wà to tẹmpli mẹ. Ṣigba, etẹwẹ yinuwa taidi miyọ́n do ahun Jesu tọn ji bo whàn ẹn nado yinuwa to aliho enẹ mẹ?
10. Sọgbe hẹ Biblu, etẹwẹ “zohunhun” zẹẹmẹdo?
10 Hogbe lọ “zohunhun” to ohàn Davidi tọn mẹ wá sọn hogbe Heblu tọn de mẹ he nọ saba yin lilẹdo “awuwhàntọ” kavi “awuwhàn” to adà Biblu tọn devo lẹ mẹ. To Biblu Traduction du monde nouveau mẹ, hogbe ehe yin lilẹdo “biọ mẹdezejo mlẹnmlẹn” to wefọ delẹ mẹ. (Hia Eksọdusi 20:5; 34:14; Jọṣua 24:19.) Wezẹhomẹ Biblu tọn de basi zẹẹmẹ dọmọ: “Hogbe ehe nọ saba yin yiyizan to kọndopọ mẹ hẹ haṣinṣan alọwle tọn . . . Dile asu kavi asi de nọ whànwu nado dohia dọ emi tindo jlọjẹ nado mọ mẹdezejo mlẹnmlẹn yí do, mọdopolọ Jiwheyẹwhe nọ biọ mẹdezejo mlẹnmlẹn to mẹhe yin nutindo vonọtaun Etọn lẹ si, bo nọ yiavunlọna jlọjẹ enẹ.” Enẹwutu, sọgbe hẹ Biblu, zohunhun bẹ nususu hẹn hugan ojlo sinsinyẹn tintindo na nude poun, dile mẹsusu nọ do ojlo hia to aihundida lanmẹyiya tọn he yé yiwanna hugan de mẹ do. Zohunhun wunmẹ he Davidi tindo wẹ yindọ e ma kẹalọyi agbàwhinwhlẹn hẹ Jehovah kavi masin kinkọ̀n do oyín Etọn go. Zohunhun wunmẹ ehe wẹ nọ whànmẹ sinsinyẹn nado basi-hihọ́na oyín dagbe mẹdevo tọn kavi nado jla ninọmẹ he kọ̀n masin do mẹlọ go do.
11. Etẹwẹ hẹn Jesu nado yí ede zan po zohunhun po?
11 Devi Jesu tọn lẹ ma ṣinuwa to whenue yé mọnukunnujẹemẹ dọ nuhe Jesu wà to tẹmpli mẹ lẹ tindo kanṣiṣa hẹ hogbe Davidi tọn lẹ gba. Jesu yí ede zan, e ma yin na ojlẹ he e na yizan tindo dogbó wutu poun wẹ gba, ṣigba na e yin zohunhunnọ—kavi awuwhàntọ—na oyín po sinsẹ̀n-bibasi wiwe Otọ́ etọn tọn po. To whenuena e mọ lehe masin yin kinkọndo oyín Jiwheyẹwhe tọn go po lehe oyín etọn yin hinhẹngble po do, e yin zohunhunnọ kavi awuwhàntọ to aliho he sọgbe mẹ bo yinuwa nado jla ninọmẹ lọ do. To whenue Jesu mọdọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ to kọgbidina wamọnọ lẹ bo to titafú yé, zohunhun etọn whàn ẹn nado hẹn kọgbọ wá na yé podọ nado gblewhẹdo nukọntọ sinsẹ̀n tọn kọgbidinamẹtọ lọ lẹ.—Mat. 9:36; 23:2, 4, 27, 28, 33.
Yin Zohunhunnọ Na Sinsẹ̀n-Bibasi Nugbo
12, 13. Etẹwẹ nukọntọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ko wà (a) gando oyín Jiwheyẹwhe tọn go? (b) gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go?
12 Nudopolọ wẹ to jijọ to sinsẹ̀n he lẹdo mí to egbehe lẹ mẹ, kavi mí ni dọ dọ e tlẹ ylan hugan nuhe jọ to azàn Jesu tọn gbè. Di apajlẹ, flindọ onú tintan he Jesu plọn hodotọ etọn lẹ nado nọ biọ to odẹ̀ mẹ gando oyín Jiwheyẹwhe tọn go. E dọmọ: “Na oyín towe ni yin kinklandowiwe.” (Mat. 6:9) Be mí nọ mọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ, titengbe nukọntọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ to gbẹtọ lẹ plọn nado yọ́n oyín Jiwheyẹwhe tọn podọ nado klan ẹn do wiwe kavi gbògbéna oyín enẹ ya? Kakatimọ, yé ko yí nuplọnmẹ lalo lẹ taidi Atọ̀n-to-dopo mẹ, jọmaku alindọn tọn po olọnzomẹ po do dó Jiwheyẹwhe hia to aliho agọ̀ mẹ, bo nọ gbọnmọ dali do Jiwheyẹwhe hia di mẹhe dabla, he mẹde ma sọgan yọnẹn, danuwatọ, etlẹ yin kanylantọ. Yé sọ kọnmasin do oyín Jiwheyẹwhe tọn go gbọn winyannu po yẹnuwiwa yetọn po dali. (Hia Lomunu lẹ 2:21-24.) Humọ, yé wà nuhe go yé pé lẹpo na oyín Jiwheyẹwhe tọn ma nado yin yinyọnẹn, bo tlẹ de e sọn lẹdogbedevomẹ Biblu tọn yetọn lẹ mẹ. Gbọnmọ dali, yé nọ glọnalina gbẹtọ lẹ ma nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe bo wleawuna haṣinṣan mẹdetiti tọn de hẹ ẹ.—Jak. 4:7, 8.
13 Jesu sọ plọn hodotọ etọn lẹ nado nọ hodẹ̀ na Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Na ahọluduta towe ni wá. Na ojlo towe ni yin wiwà, kẹdẹdi to olọn mẹ, mọdopolọ to aigba ji.” (Mat. 6:10) Dile etlẹ yindọ nukọntọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ nọ saba basi dọvọdọ odẹ̀ ehe tọn, yé ko dotuhomẹna gbẹtọ lẹ nado nọgodona tonudidọ po nuzedai gbẹtọvi tọn devo lẹ po. Humọ, yé nọ yí nukunpẹvi do pọ́n mẹhe nọ dovivẹnu nado lá bo dekunnu na Ahọluduta lọ. Taidi kọdetọn de, mẹsusu he nọ sọalọakọ́n nado yin Klistiani lẹ ma nọ dọhodo Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ji, podọ yé ma tlẹ tindo yise to e mẹ.
14. Nawẹ nukọntọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ko hẹn Ohó Jiwheyẹwhe tọn zun nutata gbọn?
14 Jesu dọ hezeheze to odẹ̀ mẹ na Jiwheyẹwhe dọmọ: “Ohó towe wẹ nugbo.” (Joh. 17:17) Podọ whẹpo Jesu do lẹkọyi olọn mẹ, e dọ dọ emi na de “afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ lọ” nado nọ wleawu núdùdù gbigbọmẹ tọn na omẹ emitọn lẹ. (Mat. 24:45) Dile etlẹ yindọ nukọntọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ nọ sọalọakọ́n dọ yé nọ plọnmẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn, be yé wà azọ́n he Oklunọ zedo alọmẹ na yé lọ ya? Lala. Yé tindo ayilinlẹn lọ nado do nuhe Biblu dọ lẹ hia di otangblo. Kakati nado na núdùdù gbigbọmẹ tọn lẹngbọpa yetọn bo gbọnmọ dali na nukunnumọjẹnumẹ yé bo miọnhomẹna yé, nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ nọ gbọn tamẹnuplọnmẹ gbẹtọ tọn dali dọ nuhe agunvi yetọn lẹ jlo na sè lẹ kẹdẹ na yé. Humọ, yé hẹn nujinọtedo walọ dagbe tọn Jiwheyẹwhe tọn lẹ zun onú ovọ́ bo wleawuna nujinọtedo yetọn titi lẹ—2 Tim. 4:3, 4.
15. Etẹwẹ yin numọtolanmẹ towe gando nuylankan he nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ ko wà to oyín Jiwheyẹwhe tọn mẹ go?
15 Na nuylankan he yin wiwà to oyín Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹpo wutu, gbẹtọ ahunjijlọnọ susu lẹ ko hẹn todido bu kavi hẹn yise bu mlẹnmlẹn to Jiwheyẹwhe mẹ podọ to Biblu mẹ. Yé ko jai jẹ omọ̀ Satani po titonu etọn po tọn mẹ. Etẹwẹ nọ yin numọtolanmẹ towe to whenue a to mimọ bo to sisè dile onú mọnkọtọn lẹ to jijọ egbesọegbesọ? Taidi devizọnwatọ Jehovah tọn de, eyin a mọ bọ yè to masin kọndo oyín Jiwheyẹwhe tọn go bo to oyín etọn hẹngble, be enẹ ma nọ whàn we nado wà nuhe go a pé lẹpo nado jla nuhe ma sọgbe lọ do ya? Eyin a mọ bọ yè to gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ klọ bo to yé tafu, be a ma nọ yin whinwhàn nado miọnhomẹna mẹhe yè to kọgbidina lẹ ya? To whenue Jesu mọ gbẹtọ azán etọn gbè tọn lẹ to yinyin “hinhẹn jẹ agbá bosọ yin kọgbẹ́ e go taidi lẹngbọ lẹ he ma tindo lẹngbọhọtọ de,” onú yetọn ma wàlẹblanuna ẹn kẹdẹ gba. E “jẹ onú susu plọn yé ji.” (Mat. 9:36; Malku 6:34) Mí tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado yin zohunhunnọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ, dile Jesu wà do.
16, 17. (a) Etẹwẹ dona whàn mí nado yí míde zan to lizọnyizọn lọ mẹ? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ he bọdego mẹ?
16 Eyin mí yin zohunhunnọ to lizọnyizọn mítọn mẹ, ohó apọsteli Paulu tọn lẹ to 1 Timoti 2:3, 4 mẹ nọ tindo zẹẹmẹ gigọ́ na mí. (Hia.) Mí nọ wazọ́n sinsinyẹn to lizọnyizọn lọ mẹ e ma yin na mí yọnẹn dọ mí to gbẹnọ to azán godo tọn lẹ mẹ kẹdẹ wẹ gba, ṣigba na mí sọ mọnukunnujẹemẹ dọ ojlo Jiwheyẹwhe tọn wẹ e yin wutu. E jlo dọ gbẹtọ lẹ ni wá yọ́n nugbo lọ na yelọsu nido sọgan plọn nado sẹ̀n ẹn bo wadevizọn na ẹn bosọ yin didona. Mí nọ yin whinwhàn nado yí míde zan to lizọnyizọn lọ mẹ, e ma yin na whenu to fifẹ́ wutu wẹ gba, ṣigba na mí jlo na gbògbéna oyín Jiwheyẹwhe tọn bo gọalọna mẹdevo lẹ nado yọ́n ojlo etọn wutu. Gbọnmọ dali, mí nọ yin zohunhunnọ na sinsẹ̀n-bibasi nugbo.—1 Tim. 4:16.
17 Taidi omẹ Jehovah tọn lẹ, mí ko tindo lẹblanulọkẹyi nado yọ́n nugbo lọ gando lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na gbẹtọvi lẹ po aigba po go. Mí sọgan gọalọna gbẹtọ lẹ nado mọ ayajẹ po todido nujọnu tọn po. Mí sọgan do nuhe yé na wà nado yin whinwhlẹngán to whenue titonu Satani tọn na yin vivasudo hia yé. (2 Tẹs. 1:7-9) Kakati nado jẹflumẹ kavi gbọjọ na e taidi dọ azán Jehovah tọn to gbàndọn wutu, homẹ mítọn dona hùn dọ mí gbẹ́ tindo whenu nado yin zohunhunnọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ. (Mika 7:7; Hab. 2:3) Nawẹ mí sọgan wleawuna zohunhun mọnkọtọn gbọn? Mí na gbadopọnna ehe to hosọ he bọdego mẹ.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Etẹwẹ whàn Jesu nado wazọ́n matin nuṣikọ to lizọnyizọn etọn mẹ?
• Sọgbe hẹ Biblu, etẹwẹ “zohunhun” zẹẹmẹdo?
• Etẹlẹ wẹ mí nọ mọ to egbehe he dona whàn mí nado yin zohunhunnọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ?
[Yẹdide to weda 8]
Ahunmẹdunamẹnu Jesu tọn wẹ nado wà ojlo Otọ́ etọn tọn podọ nado do owanyi hia gbẹtọvi hatọ lẹ
[Yẹdide to weda 10]
Mí tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado yin zohunhunnọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ