“Din Wẹ Ojlẹ Alọkẹyi Tọn lọ Na Taun Tọn”
“Pọ́n! Din wẹ ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn. Pọ́n! Din wẹ azán whlẹngán tọn lọ.”—2 KỌL. 6:2.
1. Naegbọn mí dona yọ́n azọ́n he yin nujọnu hugan na mí nado wà to ojlẹ dopodopo mẹ?
“ONÚ dopodopo wẹ ojlẹ de tin na, podọ whenu na azọ́n lẹpo to owhè glọ.” (Yẹwh. 3:1) Sọlomọni wlanwe ehe nado dohia dọ nujọnu wẹ e yin nado yọ́n ojlẹ he sọgbe hugan nado wà nude—vlavo e sọgan yin glelilẹ, gbejizọnlin bibasi, ajọwiwa, kavi hodọdopọ hẹ mẹdevo lẹ. Etomọṣo, mí dona yọ́n azọ́n he yin nujọnu hugan na mí nado wà to ojlẹ dopodopo mẹ. To hogbe devo mẹ, nuhe tin to otẹn tintan mẹ na mí lẹ dona họnwun na mí ganji.
2. To whenuena Jesu tin to aigba ji, etẹwẹ dohia dọ e yọ́n ojlẹ he mẹ e to gbẹnọ te ganji?
2 To whenuena Jesu tin to aigba ji, e yọ́n ojlẹ he mẹ e to gbẹnọ te ganji po nuhe e dona wà po. Na e hẹn nuhe tin to otẹn tintan mẹ na ẹn lẹ do ayiha mẹ ganji wutu, e yọnẹn dọ ojlẹ he mẹ susu dọdai he gando Mẹsia lọ go lẹ tọn na mọ hẹndi te ko sẹpọ taun. (1 Pita 1:11; Osọ. 19:10) E tindo nususu nado wà na gbẹtọ lẹ nido yọnẹn dọ ewọ wẹ Mẹsia dopagbe lọ. E dona dekunnu mlẹnmlẹn na nugbo Ahọluduta tọn bo bẹ mẹhe na yin gudutọgbẹ́ hẹ ẹ to Ahọluduta lọ mẹ to sọgodo lẹ pli. Podọ e dona ze dodonu dai na agun Klistiani tọn he na wazọ́n yẹwhehodidọ po mẹhẹnzun devi po tọn jẹ opodo aigba tọn.—Malku 1:15.
3. Nawẹ oyọnẹn Jesu tọn gando ojlẹ go hẹn ẹn nado yinuwa gbọn?
3 Nuhe Jesu yọnẹn gando niyaniya-yinyin ninọmẹ etọn tọn go enẹ wẹ whàn ẹn nado yin zohunhunnọ to ojlo Otọ́ etọn tọn wiwà mẹ. E dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Na nugbo tọn, ojijẹ lọ sù, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù. Enẹwutu, mì vẹ̀ Ogán jibẹwawhé lọ tọn nado do azọ́nwatọ lẹ hlan ojijẹ etọn mẹ.” (Luku 10:2; Mal. 4:5, 6) Jesu de omẹ 12 jẹnukọn, enẹgodo omẹ 70 sọn devi etọn lẹ mẹ bo na yé anademẹ tangan delẹ bosọ do yé hlan nado yì lá owẹ̀n ojlofọndotenamẹ tọn lọ dọmọ: “Ahọluduta olọn tọn ko dọnsẹpọ.” Mí hia gando Jesu lọsu go dọmọ: “Whenuena [e] ko na anademẹ devi etọn wiawe lẹ pó godo, e tọ́nyi sọn finẹ nado plọnmẹ bo dọyẹwheho to tòdaho yetọn lẹ mẹ.”—Mat. 10:5-7; 11:1; Luku 10:1.
4. Aliho tẹ mẹ wẹ Paulu hodo apajlẹ Jesu Klisti tọn te?
4 Jesu ze apajlẹ pipé dai na hodotọ etọn lẹpo to zohunhun po mẹdezejo po didohia mẹ. Ehe wẹ apọsteli Paulu to alọdlẹndo to whenue e dotuhomẹna yisenọ hatọ etọn lẹ dọmọ: “Mì nọ hodo apajlẹ ṣie, yèdọ dile yẹn nọ hodo Klisti tọn do.” (1 Kọl. 11:1) Aliho tẹ mẹ wẹ Paulu hodo apajlẹ Klisti tọn te? E wàmọ titengbe to nuhe go e pé lẹpo wiwà to yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ mẹ. To wekanhlanmẹ he Paulu wlan hlan agun lẹ mẹ, mí mọ hodidọ delẹ taidi “mì wàdidọ to azọ́n mìtọn kọ̀n blo,” “mì wazọ́n di afanumẹ Jehovah tọn,” mì “nọ tindo onú susu nado wà to azọ́n Oklunọ tọn mẹ to whepoponu” podọ “nudepope he mì to wiwà, mì nọ wà ẹ po alindọn lẹpo po taidi na Jehovah.” (Lom. 12:11; 1 Kọl. 15:58; Kọl. 3:23) Paulu ma wọn nuhe jọ to ali he yì Damasku ji pọ́n gbede gọna ohó Jesu tọn he devi Ananias na ko dọna ẹn to godo mẹ dọ: “Núzinzan dide de wẹ dawe ehe yin na mi nado hẹn oyín ṣie yì akọta lẹ, ahọlu lẹ po ovi Islaeli tọn lẹ po dè.”—Owalọ 9:15; Lom. 1:1, 5; Gal. 1:16.
“Ojlẹ Alọkẹyi Tọn lọ Na Taun Tọn”
5. Etẹwẹ whàn Paulu nado hẹn lizọnyizọn etọn di po zohunhun po?
5 To owe Owalọ lẹ tọn hihia mẹ, mí mọ adọgbigbo po zohunhun po he Paulu dohia to lizọnyizọn etọn hinhẹndi mẹ hezeheze. (Owalọ 13:9, 10; 17:16, 17; 18:5) Paulu yọ́n nujọnu-yinyin ojlẹ he mẹ e to gbẹnọ te tọn. E dọmọ: “Pọ́n! Din wẹ ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn. Pọ́n! Din wẹ azán whlẹngán tọn lọ.” (2 Kọl. 6:2) Owhe 537 J.W.M. yin ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na kanlinmọ he tin to Babilọni lẹ nado lẹkọyi otò yetọn mẹ. (Isa. 49:8, 9) Ṣigba etẹwẹ Paulu to alọdlẹndo tofi? Lẹdo hodidọ lọ tọn gọalọna mí nado yọ́n nuhe e tindo to ayiha mẹ.
6, 7. Gbégbò daho tẹwẹ yin nina Klistiani yiamisisadode lẹ to egbehe, podọ mẹnu lẹ wẹ to azọ́nwa to pọmẹ hẹ yé?
6 To wekanhlanmẹ etọn mẹ wayi, Paulu dọho gando gbégbò daho he yin nina ewọ po Klistiani yiamisisadode hatọ etọn lẹ po go. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 5:18-20.) E basi zẹẹmẹ dọ yé yin yiylọ gbọn Jiwheyẹwhe dali na lẹndai tangan de, nado hẹn “lizọnyizọn whẹgbigbọ tọn” di, enẹ wẹ nado vẹvẹna gbẹtọ lẹ nado “gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe.” Ehe zẹẹmẹdo nado jla haṣinṣan yetọn hẹ Jiwheyẹwhe do.
7 Sọn atẹṣiṣi Edẹni mẹ tọn whenu gbọ́n, gbẹtọvi lẹpo ko jẹla kavi yin kinklandovo sọn Jehovah dè. (Lom. 3:10, 23) Lajijẹ sọn Jiwheyẹwhe dè enẹ ko tlọ gbẹtọvi lẹ to paa mẹ do zinvlu gbigbọmẹ tọn mẹ, bo gbọnmọ dali hẹn yajiji po okú po wá. Paulu wlan dọmọ: “Mí yọnẹn dọ nudida lẹpo wẹ to hunwẹn dopọ bo tin to awufiẹsa mẹ dopọ kakajẹ din.” (Lom. 8:22) Ṣigba Jiwheyẹwhe ko ze afọdide lẹ nado na tuli gbẹtọ lẹ, titengbe nado ‘vẹvẹna’ yé na yé nido lẹkọwa e dè kavi gbọwhẹ hẹ ẹ. Lizọnyizọn he yin zizedo alọmẹ na Paulu po Klistiani yiamisisadode hatọ etọn lẹ po wayi lọ niyẹn. “Ojlẹ alọkẹyi tọn” enẹ sọgan yin “azán whlẹngán tọn” de na mẹhe tindo yise to Jesu mẹ lẹ. Klistiani yiamisisadode lẹpo gọna gbẹdohẹmẹtọ yetọn, yèdọ “lẹngbọ devo lẹ” he to azọ́nwa to pọmẹ hẹ yé lẹ, to oylọ-basina gbẹtọ lẹ zọnmii nado mọaleyi sọn “ojlẹ alọkẹyi tọn” lọ mẹ.—Joh. 10:16.
8. Etẹwutu wẹ oylọ-bibasina gbẹtọ lẹ nado gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe do jẹna ayidego?
8 Nuhewutu oylọ-bibasina gbẹtọ lẹ nado gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe do jẹna ayidego wẹ yindọ, dile etlẹ yindọ gbẹtọvi lẹ wẹ hẹn haṣinṣan yetọn hẹ Jiwheyẹwhe gble gbọn atẹṣiṣi to Edẹni mẹ dali—Jiwheyẹwhe wẹ ze afọdide tintan nado jla ninọmẹ lọ do. (1 Joh. 4:10, 19) Etẹwẹ e wà? Paulu na gblọndo dọmọ: “Jiwheyẹwhe to aihọn de hẹn nado gbọwhẹ hẹ ede gbọn Klisti gblamẹ, bo ma nọ hia sẹ́nmẹjijẹ yetọn lẹ dokọna yé, podọ ewọ ze ohó whẹgbigbọ tọn lọ do alọmẹ na mí.”—2 Kọl. 5:19; Isa. 55:6.
9. Etẹwẹ Paulu wà nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na lẹblanu Jiwheyẹwhe tọn?
9 Gbọn awuwiwlena avọ́sinsan ofligọ lọ tọn dali, Jehovah hẹn ẹn yọnbasi na mẹhe do yise hia lẹ nado mọ jona sẹ́nmẹjijẹ yetọn lẹ tọn yí podọ nado jla haṣinṣan yetọn hẹ ẹ do. Humọ, e do wẹnsagun etọn lẹ hlan nado na tuli gbẹtọ lẹ to filẹpo nado gbọwhẹ hẹ ẹ whẹpo whenu nido fẹ́. (Hia 1 Timoti 2:3-6.) Na Paulu mọnukunnujẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn mẹ bo yọ́n ojlẹ he mẹ e to gbẹnọ te wutu, e yí ede zan matin nuṣikọ to “lizọnyizọn whẹgbigbọ tọn” lọ mẹ. Ojlo Jehovah tọn ma ko diọ gba. Ojlo etọn wẹ e gbẹ́ yin dọ gbẹtọ lẹ ni jla haṣinṣan yetọn hẹ ẹ do. Nuhe Paulu dọ lẹ dọ “din wẹ ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn” po “din wẹ azán whlẹngán tọn lọ” po gbẹ́ dlẹnkan kakajẹ egbehe. Lehe Jehovah yin Jiwheyẹwhe lẹblanunọ po awuvẹmẹtọ po do sọ!—Eks. 34:6, 7.
Mì Ma “Gbọ Lẹndai Etọn Go” Blo
10. Etẹwẹ “azán whlẹngán tọn lọ” hẹn Klistiani yiamisisadode lẹ nado wà to hohowhenu podọ to egbehe?
10 Mẹhe mọaleyi jẹnukọn sọn lẹblanulọkẹyi lọ nado gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe mẹ lẹ wẹ mẹhe “tin to kọndopọ mẹ hẹ Klisti” lẹ. (2 Kọl. 5:17, 18) “Azán whlẹngán tọn lọ” ko bẹjẹeji na omẹ ehelẹ to Pẹntikọsti 33 W.M. Sọn whenẹnu wẹ omẹ mọnkọtọn lẹ ko mọ azọ́ndenamẹ yí nado lá “ohó whẹgbigbọ tọn lọ.” Pipotọ Klistiani yiamisisadode lẹ tọn gbẹ́ to “lizọnyizọn whẹgbigbọ tọn” lọ hẹndi to egbehe. Yé yọnẹn dọ angẹli ẹnẹ he apọsteli Johanu mọ to numimọ dọdai tọn de mẹ lẹ wẹ “hẹn jẹhọn ẹnẹ aigba tọn lẹ go gligli, na jẹhọn nikaa yìn do aigba ji.” Enẹwutu, “azán whlẹngán tọn lọ” po “ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn” po gbẹ́ to nukọnzindo jẹ din. (Osọ. 7:1-3) Ehe wẹ hẹn pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn sọn bẹjẹeji owhe kanweko 20tọ tọn gbọ́n nado yí zohunhun do to azọ́n “lizọnyizọn whẹgbigbọ tọn” hẹndi kakajẹ adà dindẹn aigba tọn lẹ ji.
11, 12. To bẹjẹeji owhe kanweko 20tọ tọn, nawẹ Klistiani yiamisisadode lẹ dohia dọ yé yọ́n ojlẹ he mẹ yé te gbọn? (Pọ́n yẹdide he to weda 15.)
11 Di apajlẹ, dile e yin didohia to owe Les Témoins de Jéhovah: Prédicateurs du Royaume de Dieu mẹ do, dile owhe kanweko 20tọ to dindọnsẹpọ, “C. T. Russell po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po kudeji dọ ojlẹ jibẹwawhé tọn de mẹ wẹ emi tin te podọ dọ gbẹtọ lẹ dona sè nugbo he nọ hẹnmẹ jẹ mẹdekannu lọ.” Etẹwẹ yé wà? Na yé yọnẹn dọ yé to ojlẹ jibẹwawhé tọn, yèdọ ‘ojlẹ alọkẹyi tọn na taun tọn’ de mẹ wutu, mẹmẹsunnu ehelẹ mọdọ e ma ko pé nado basi oylọna gbẹtọ lẹ wá nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi tọn lẹ poun. Nuhe nukọntọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ko to wiwà sọn whenu dindẹn niyẹn. Kakati Klistiani yiamisisadode lẹ ni wà ehe, yé jẹ aliho dagbe devo lẹ dín ji nado hẹn wẹndagbe lọ gbayipe. Di apajlẹ, yé yí nuyọyọ he azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn detọ́n lẹ zan po nuyọnẹn po nado hẹn azọ́n yetọn yinukọn.
12 Nado hẹn wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn gbayipe, pipli lizọnyizọnwatọ zohunhunnọ pẹvi enẹlẹ tọn yí alọnuwe pẹvi lẹ, alọnuwe lẹ, linlinnamẹwe lẹ, po owe lẹ po zan. Yé sọ nọ wleawuna yẹwhehodidọ lẹ po hosọ lẹ po bo nọ má yé na azọ́nwhé linlinwe aihọn tọn fọtọ́n susu lẹ nado yin zinzinjẹgbonu. Yé ze tito-to-whinnu he sinai do Owe-wiwe ji lẹ donukọnnamẹ to otò yetọn mẹ podọ lẹdo aihọn pé gbọn azọ́nwhé ladio tọn lẹ gblamẹ. Yé wleawuna yẹdide adógo tọn he zọnpọ po hoyidokanji po lẹ bo nọ yí yé zan, whẹpo azọ́nwhé he nọ wleawuna sinima do de yẹdide adógo tọn he zọnpọ po hoyidokanji po tọ́n na gbẹtọ lẹ to paa mẹ. Etẹwẹ yin kọdetọn zohunhun madoalọte enẹ tọn? To egbehe, gbẹtọ livi ṣinawe wẹ ko kẹalọyi bo kọnawudopọ to owẹ̀n lọ lilá mẹ dọmọ: “Mì gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe.” Na nugbo tọn, devizọnwatọ dowhenu tọn Jehovah tọn enẹlẹ ze apajlẹ dagbe dai na nuhe dù zohunhunnọ-yinyin mahopọnna dọ yé whè to sọha mẹ bo ma sọ tindo numimọ sọmọ.
13. Lẹndai Jiwheyẹwhe tọn tẹwẹ mí dona hẹn do ayiha mẹ?
13 Hodidọ Paulu tọn lọ dọ “din wẹ ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn” gbẹ́ tindo zẹẹmẹ to egbehe. Mí mẹhe ko tindo numimọ nukundagbe majẹhẹ Jehovah tọn lẹ dopẹ́ dọ dotẹnmẹ yin nina mí nado sè bo kẹalọyi owẹ̀n whẹgbigbọ tọn lọ. Kakati nado tindo numọtolanmẹ pekọnọ-yinyin zẹjlẹgo tọn, mí nọ hẹn ohó Paulu tọn he bọdego ehelẹ do ayiha mẹ: “Mí sọ to mìwlẹ vẹ̀ ma nado kẹalọyi nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn bo gbọ lẹndai etọn go.” (2 Kọl. 6:1) Lẹndai nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn wẹ nado ‘hẹn aihọn de nado gbọwhẹ hẹ ede’ gbọn Klisti gblamẹ.—2 Kọl. 5:19.
14. Diọdo dagbe tẹwẹ to wiwá aimẹ to otò susu mẹ?
14 Suhugan gbẹtọvi he Satani ko tọ́nnukunna lẹ tọn gbẹ́ jẹla sọn Jiwheyẹwhe dè bo ma yọ́n lẹndai nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn. (2 Kọl. 4:3, 4; 1 Joh. 5:19) Ṣigba, ninọmẹ aihọn tọn he to sinsinyẹn deji lẹ ko hẹn mẹsusu nado yinuwa to whenue yè dohia yé dọ lajijẹ sọn Jiwheyẹwhe dè wẹ adọ̀ danuwiwa po yajiji gbẹtọvi lẹ po tọn. Etlẹ yin to otò he mẹ suhugan gbẹtọ lẹ tọn ma nọ tindo ojlo to yẹwhehodidọ mítọn mẹ te lẹ, mẹsusu to alọkẹyi wẹndagbe lọ todin bo to afọdide lẹ ze nado gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe. To whelọnu lo, be mí mọnukunnujẹemẹ dọ ojlẹ lọ die nado yí míde zan bo yin zohunhunnọ dogọ to oylọ-bibasina mẹdevo lẹ mẹ dọmọ: “Mì gbọwhẹ hẹ Jiwheyẹwhe” ya?
15. Kakati nado lá wẹndagbe he na hẹn homẹ gbẹtọ lẹ tọn hùn, etẹwẹ mí jlo dọ gbẹtọ lẹ to filẹpo ni yọnẹn?
15 Azọ́ndenamẹ mítọn ma yin nado dọna gbẹtọ lẹ dọ eyin yé lẹhlan Jiwheyẹwhe, ewọ na gọalọna yé to nuhahun yetọn lẹpo mẹ bọ onú na pọnte na yé gba. Nuhewutu mẹsusu do nọ yì ṣọṣi niyẹn, podọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ nọ tin to jejeji nado hẹn pekọ wá na ojlo enẹ. (2 Tim. 4:3, 4) E ma yin lẹndai lizọnyizọn mítọn tọn niyẹn gba. Wẹndagbe he mí nọ lá wẹ yindọ, Jehovah gbọn owanyi dali tindo ojlo nado jona sẹ́nmẹjẹtọ lẹ gbọn Klisti gblamẹ. Gbọnmọ dali, gbẹtọ lẹ sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe bo gbọwhẹ hẹ ẹ. (Lom. 5:10; 8:32) Etomọṣo, “ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn” to sisẹpọ vivọnu po awuyiya po.
“Mì Hunzo to Gbigbọ Mẹ”
16. Etẹwẹ gọalọna Paulu nado yin adọgbotọ po zohunhunnọ po?
16 To whelọnu lo, nawẹ mí sọgan wleawuna zohunhun na sinsẹ̀n-bibasi nugbo bo hẹn e go gbọn? Gbẹtọ-yinyin mẹdelẹ tọn wẹ nado nọ kuwinyan podọ yé sọgan mọ ẹn taidi nuhe vẹawu nado do numọtolanmẹ yetọn hia kavi jihọntọn. Ṣigba, e na yọ́n nado flindọ zohunhun ma yin whẹho numọtolanmẹ kavi jejejininọ didohia tọn, podọ e masọ nọ sinai do gbẹtọ-yinyin mẹde tọn ji. Paulu zinnudo lehe yè sọgan wleawuna zohunhun bo hẹn e go do ji to whenuena e dotuhomẹna Klistiani hatọ etọn lẹ dọmọ: “Mì hunzo to gbigbọ mẹ.” (Lom. 12:11) Gbigbọ wiwe Jehovah tọn wẹ gọalọna apọsteli lọ nado yin adọgbotọ po akọndonanutọ po to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ. Sọn whenue Paulu yin oylọ-basina gbọn Jesu dali kakajẹ whla godo tọn he e yin zizedo gànpamẹ bo yin hùhù do sinsẹ̀n tamẹ—yèdọ na nuhe hugan owhe 30—zohunhun Paulu tọn ma miọn. Whelẹponu wẹ Paulu nọ dín anademẹ Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ mẹhe nọ na ẹn huhlọn he e tindo nuhudo etọn gbọn gbigbọ wiwe gblamẹ. “To onú lẹpo mẹ, yẹn tindo huhlọn lọ gbọn ewọ he nọ na mi huhlọn dali,” wẹ e dọ. (Flp. 4:13) Lehe mí na mọ ale susu yí do sọ eyin mí plọnnu sọn apajlẹ etọn mẹ!
17. Nawẹ mí sọgan “hunzo to gbigbọ mẹ” gbọn?
17 To Lomunu lẹ 12:11, apọsteli Paulu yí hogbe Glẹki tọn de zan he to paa mẹ zẹẹmẹdo “hùnmiyọ́n.” Nado hẹn osin he to panu de mẹ hùnmiyọ́n, mí nọ tindo nuhudo yozò miyọ́n he to jiji de tọn. Mọdopolọ, nado “hunzo to gbigbọ mẹ,” mí tindo nuhudo gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn zọnmii. Aliho he mẹ mí sọgan mọ gbigbọ wiwe yí te wẹ nado nọ yí nuhe Jehovah wleawu etọn nado hẹn mí lodo to gbigbọ-liho lẹpo zan. Ehe nọ biọ dọ mí ni yí nukun nujọnu tọn do pọ́n sinsẹ̀n-bibasi mítọn to whẹndo mẹ podọ to agun mẹ—enẹ wẹ nado yin gbesisọnọ to oplọn mẹdetiti tọn, oplọn whẹndo tọn, dẹ̀hiho, po opli Klistiani tọn lẹ po mẹ. Awuwledainanu ehelẹ na gọalọna mí nado “hunzo to gbigbọ mẹ” dile miyọ́n nọ hẹn osin he to panu mẹ hùnmiyọ́n do.—Hia Owalọ lẹ 4:20; 18:25.
18. Taidi Klistiani lẹ, yanwle tẹ ji wẹ mí dona ze ayidonugo mítọn do?
18 Mẹhe ze ede jo na nude nọ ze ayidonugo etọn lẹpo do nulọ ji bo ma nọ yin ayihafẹsẹna kavi yin hinhẹn gbọjọ po awubibọ po. Taidi Klistiani lẹ, yanwle mítọn wẹ nado wà nudepope he Jehovah jlo dọ mí ni wà, dile Jesu wà do. (Heb. 10:7) To egbehe, ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ gbẹtọ susu ni gbọwhẹ hẹ ẹ dile e sọgan yọnbasi do. Enẹwutu, mì gbọ mí ni yí míde zan po zohunhun po—to apajlẹ Jesu po Paulu po tọn hihodo mẹ—to azọ́n titengbe hugan ehe mẹ, yèdọ azọ́n he dona yin wiwà to niyaniya mẹ to egbehe.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹwẹ yin “lizọnyizọn whẹgbigbọ tọn” he yin zizedo alọmẹ na Paulu po Klistiani yiamisisadode devo lẹ po?
• Nawẹ pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn yí “ojlẹ alọkẹyi tọn lọ na taun tọn” zan po nuyọnẹn po gbọn?
• Nawẹ Klistiani lizọnyizọnwatọ lẹ sọgan “hunzo to gbigbọ mẹ” gbọn?
[Yẹdide to weda 12]
Paulu ma wọn nuhe jọ to ali he yì Damasku ji pọ́n gbede