Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
7-13 JANVIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 21-22
“Na Ojlo Jehovah Tọn Ni Yin Wiwà”
bt 177-178 huk. 15-16
“Ojlo Jehovah Tọn Ni Yin Wiwà”
15 To whenuena Paulu gbẹ́ pò to Filippi dè, jonọ titengbe devo wá—enẹ wẹ Agabu. Mẹhe pli to owhé Filippi tọn gbè lẹ yọnẹn dọ yẹwhegán de wẹ Agabu yin, na e ko dọ dọdai gando huvẹ daho de go to gandudu Klaudiu tọn whenu. (Owalọ 11:27, 28) Vlavo yé na ko kanse yedelẹ dọmọ: ‘Etẹwẹ sọ hẹn Agabu wá file todin? Owẹ̀n tẹwẹ e hẹnwa?’ Dile yé zín nukun do e ji, e yí homẹblanu Paulu tọn—yèdọ avọ̀ tlẹ́lẹ he taidi ajá he mẹ yè nọ bẹ akuẹ po nudevo lẹ po do. Agabu sọ yí i do blá afọ po alọ edetiti tọn lẹ po. Enẹgodo, e do owẹ̀n sinsinyẹn de dọmọ: “Le wẹ gbigbọ wiwe dọ, ‘Dawe he tọn homẹblanu ehe yin wẹ Ju lẹ na blá to aliho ehe mẹ to Jelusalẹm bo na ze e do alọmẹ na omẹ akọta lẹ tọn.’”—Owalọ 21:11.
16 Dọdai lọ vọ́ nùzindeji dọ Paulu dona yì Jelusalẹm. E sọ dohia dọ yẹwhehodidọ etọn na Ju lẹ na zọ́n bọ yé na ze e “do alọmẹ na omẹ akọta lẹ tọn.” Dọdai lọ yinuwado mẹhe to finẹ lẹ ji tlala. Luku wlan dọmọ: “Todin, whenue mí sè ehe, míwlẹ po mẹhe nọ nọ̀ finẹ lẹ po jẹ vivẹ̀ ẹ ji ma nado hẹji yì Jelusalẹm. To whenẹnu, Paulu gblọn dọmọ: ‘Etẹwutu mì do to avivi bo to hinhẹn mi gbọjọ to ahun mẹ? Gbọ e ni họnwun na mì dọ, yẹn ko wleawufo e ma yin nado yin biblá kẹdẹ gba ṣigba nado kú ga to Jelusalẹm na oyín Oklunọ Jesu tọn wutu.’”—Owalọ 21:12, 13.
bt 178 huk. 17
“Ojlo Jehovah Tọn Ni Yin Wiwà”
17 Yí nukun homẹ tọn do pọ́n nujijọ lọ. Mẹmẹsunnu lẹ, yèdọ kakajẹ Luku ji, wẹ vẹ̀ Paulu ma nado yì. Mẹdelẹ to avivi. Na mẹtọnhopọn owanyi tọn he yé to didohia Paulu whàn ẹn wutu, e dọna yé po awuvẹmẹ po dọ yé to emi hẹn “gbọjọ to ahun mẹ,” kavi dile lẹdogbedevomẹ delẹ lẹ́ hogbe Glẹki tọn lọ do, yé to “ahungbadona” Paulu. Etomọṣo, e magbe, podọ dile e wà do to Tile, e ma dike ovẹ̀ kavi avi yetọn lẹ ni hẹn ẹn gbọjọ. Kakatimọ, e basi zẹẹmẹ whẹwhinwhẹ́n he wutu e dona yì lẹ tọn na yé. Adọgbigbo po gbemima nankọ po die! Dile Jesu wà do to ojlẹ de mẹ wayi, Paulu magbe nado yì Jelusalẹm. (Heb. 12:2) Paulu ma to dindin nado kú do yise etọn tamẹ gba, ṣigba eyin enẹ jọ janwẹ, lẹblanulọkẹyi de wẹ e na yin na ẹn nado kú taidi hodotọ Klisti Jesu tọn.
bt 178 huk. 18
“Ojlo Jehovah Tọn Ni Yin Wiwà”
18 Nawẹ mẹmẹsunnu lẹ yinuwa gbọn? Do glido, yé na sisi nuhe e dọ. Mí hia dọmọ: “To whenue e ma sọgan yin linlẹndiọna, mí kọngbedopọ gbọn didọ dali dọmọ: ‘Gbọ ojlo Jehovah tọn ni yin wiwà.’” (Owalọ 21:14) Mẹhe tẹnpọn nado diọlinlẹnna Paulu ma nado yì Jelusalẹm lẹ ma tẹkudo linlẹn yetọn lẹ ji gba. Yé dotoaina Paulu bo kọngbedopọ hẹ ẹ na yé mọdọ nuhe yin ojlo Jehovah tọn niyẹn, bọ yé sọ kẹalọyi mahopọnna dọ mọwiwà vẹawuna yé. Gbọnmọ dali, Paulu bẹ gbejizọnlin he na dekọtọn do okú mẹ na ẹn jẹeji. Onú lẹ na bọawuna Paulu hugan eyin mẹhe yiwanna ẹn lẹ ma tẹnpọn nado diọlinlẹnna ẹn.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
bt 184-185 huk. 10-12
“Mì Sè Avùnlọyiyi Ṣie”
10 Etomọṣo, Paulu ma gblewhẹdo mẹhe mọdọ emi sọgan gbẹ́ nọ hodo aṣa Juvi lẹ tọn delẹ, taidi osẹ́n Gbọjẹzan tọn yìnyìn kavi nado dapana núdùdù wunmẹ delẹ. (Lom. 14:1-6) Podọ e ma yí adàgbigbo do basi osẹ́n. Na nugbo tọn, Paulu tlẹ gboadà na Timoti, na Ju lẹ nikaa mọhodọdo Timoti he otọ́ etọn yin Glẹkinu de go. (Owalọ 16:3) Nudide mẹdetiti tọn wẹ adàgbigbo yin. Paulu dọna Galatianu lẹ dọmọ: “Adàgbigbo kavi adàmagbo ma yin nude, adavo yise he to azọ́nwa gbọn owanyi gblamẹ.” (Gal. 5:6) Ṣigba, eyin mẹde gboadà na e gbẹ́ jlo na tẹdo Osẹ́n Mose tọn go kavi tẹkudeji dọ dandannu wẹ e yin nado gboadà whẹpo do mọ nukundagbe Jehovah tọn yí, ehe na dohia do mẹlọ ma tindo yise.
11 Dile etlẹ yindọ nuhe yin didọ gbayipe gando Paulu go lẹ ma yin nugbo, yé gbẹ́ ze Klistiani Juvi delẹ do ayihaawe mẹ. Enẹwutu, sunnu mẹho lẹ na ayinamẹ Paulu dọmọ: “Mí tindo sunnu ẹnẹ he ko dopà de. Plan omẹ ehelẹ hẹn bo klọ́ dewe wé to aṣa-liho po yé po bosọ penukundo akuẹzinzan yetọn lẹ go, na yé nido sọgan whlẹ́ ota yetọn. Gbọnmọ dali, mẹlẹpo na yọnẹn dọ nugbo depope ma tin to nuhe yin didọ gbayipe na yé gando gowe lọ mẹ, ṣigba dọ hiẹ to zọnlin jijlọ zìn, bọ hiẹ lọsu to Osẹ́n lọ yìn ga.”—Owalọ 21:23, 24.
12 Paulu sọgan ko dọ dọ zohunhun agọ̀ he Klistiani Juvi enẹlẹ tindo na Osẹ́n Mose tọn wẹ yin nuhahun lọ, e ma yin nuhe yé to didọ gbayipe gando emi go gba. Amọ́ e wleawufo nado joawunanu eyin ninọmẹ lọ ma gbẹ́ biọ dọ ni tùnafọ nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji. Paulu ko wlan to ojlẹ de mẹ wayi dọmọ: “Na mẹhe to osẹ́n glọ lẹ, yẹn taidi mẹhe to osẹ́n glọ, dile etlẹ yindọ yẹnlọsu ma to osẹ́n glọ, na yẹn nido duale mẹhe to osẹ́n glọ lẹ tọn.” (1 Kọl. 9:20) To ninọmẹ ehe mẹ, Paulu kọngbedopọ hẹ mẹho Jelusalẹm tọn lẹ bo yinuwa taidi “mẹhe to osẹ́n glọ.” Gbọnmọ dali, e ze apajlẹ dagbe dai na mí to egbehe nado nọ kọngbedopọ hẹ mẹho agun tọn lẹ bo ma nọ tẹkudo linlẹn mítọn titi lẹ ji.—Heb. 13:17.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 22:16 ji
klọ́ ylando towe lẹ sẹ̀ gbọn oyín etọn yiylọ dali: Kavi “klọ́ ylando towe lẹ sẹ̀ bo ylọ oyín etọn.” E ma yin osin baptẹm tọn wẹ nọ klọ́ ylando mẹde tọn sẹ̀ gba, amọ́ gbọn oyín Jesu tọn yiylọ dali. Ehe nọ biọ dọ yè ni tindo yise to Jesu mẹ bo do yise ehe hia gbọn azọ́n Klistiani tọn lẹ dali.—Ow 10:43; Jak 2:14, 18.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
w10-F 1/2 w. 13 huk. 2–w. 14 huk. 2
Be Dandan Wẹ Nado Nọ Yìn Gbọjẹzan to Sẹmẹsẹmẹ Ya?
To whenuena e yindọ Klisti ko hẹn Osẹ́n lọ di, be dandan wẹ dọ Klistiani lẹ ni nọ yìn Gbọjẹzan to sẹmẹsẹmẹ ya? To gbọdo glọ, apọsteli Paulu na gblọndo dọmọ: “Enẹwutu, mì dike mẹdepope dawhẹna mì to dùdù po nùnù po mẹ blo kavi gando hùnwhẹ de kavi hùnwhẹ osun yọyọ tọn kavi gbọjẹzan de tọn bibasi go blo. Oyẹ̀ nuhe ja lẹ tọn wẹ onú ehelẹ yin, ṣigba onú jọnun lọ yin Klisti tọn.”—Kolosinu lẹ 2:16, 17.
Hogbe gbọdo enẹlẹ dohia dọ Jiwheyẹwhe ko diọ nubiọtomẹsi etọn delẹ na devizọnwatọ etọn lẹ. Naegbọn e do basi diọdo enẹ? Na osẹ́n yọyọ de glọ wẹ Klistiani lẹ te todin, enẹ wẹ “osẹ́n Klisti tọn.” (Galatianu lẹ 6:2) Osẹ́n alẹnu tọn hoho lọ he yin nina Islaelivi lẹ gbọn Mose gblamẹ doalọte to whenue okú Jesu tọn hẹn ẹn di. (Lomunu lẹ 10:4; Efesunu lẹ 2:15) Be gbedide lọ nado nọ yìn Gbọjẹzan lọsu doalọte wẹ ya? Mọwẹ. To whenue Paulu ko dọ dọ “míwlẹ ko yin tuntundote sọn Osẹ́n lọ glọ” godo, e wá donù dopo to Gbedide Ao lẹ mẹ go. (Lomunu lẹ 7:6, 7) Enẹwutu, Gbedide Ao lẹ he bẹ osẹ́n Gbọjẹzan tọn hẹn yin apadewhe Osẹ́n he doalọte lọ tọn. Gbọnmọ dali, e masọ yin bibiọ to Jiwheyẹwhe sẹ̀ntọ lẹ si nado nọ yìn Gbọjẹzan to sẹmẹsẹmẹ.
Aliho sinsẹ̀n-bibasi Klistiani lẹ tọn he diọtẹnna Islaelivi lẹ tọn sọgan yin yiyijlẹdo osẹ́n otò de tọn didiọ go. To whenue osẹ́n yọyọ lọ yin didetọn bo bẹ azọ́n, gbẹtọ lẹ masọ nọ yìn osẹ́n hoho lọ ba. Dile etlẹ yindọ delẹ to osẹ́n yọyọ lọ lẹ mẹ nọ yin nudopolọ hẹ hoho lọ tọn lẹ, popolẹpo ma nọ yin nudopolọ. Enẹwutu, yè dona plọn osẹ́n yọyọ lọ lẹ ganji nado yọ́n yé. Humọ, tòvi dagbe nọ tẹnpọn nado yọ́n whenue osẹ́n yọyọ lọ bẹ azọ́n.
Mọdopolọ, Jehovah Jiwheyẹwhe wleawuna osẹ́n 600 linlán na akọta Islaeli tọn, ehe bẹ gbedide 10 lẹ hẹn. Osẹ́n ehelẹ gando walọ dagbe, avọ́sinsan lẹ, agbasalilo, po Gbọjẹzan yìnyìn po go. Amọ́, Jesu dọ dọ hodotọ yiamisisadode emitọn lẹ na yin “akọta” yọyọ de. (Matiu 21:43) Sọn owhe 33 W.M. sọyi, akọta ehe ko tindo “osẹ́n” yọyọ de, he sinai do osẹ́n titengbe awe ji, enẹ wẹ wanyina Jiwheyẹwhe po wanyina kọmẹnu po. (Matiu 22:36-40) Dile etlẹ yindọ “osẹ́n Klisti tọn” bẹ anademẹ delẹ hẹn he taidi nudopolọ hẹ Osẹ́n he yin nina Islaelivi lẹ, e ma dona paṣa mí dọ delẹ to osẹ́n lọ lẹ mẹ gbọnvo pete bọ devo lẹ masọ yin dandan ba. Gbedide lọ nado nọ yìn Gbọjẹzan to sẹmẹsẹmẹ yin dopo to gbedide he masọ yin dandan lẹ mẹ.
14-20 JANVIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 23-24
“Yè Sawhẹdokọna Ẹn Dọ E Yin Adlanọ bo to Gufinfọn Hẹnwa”
bt 191 huk. 5-6
“Gboadọ!”
5 Tulinamẹ he Paulu mọyi wá do gànmẹ. To wunkẹngbe tlolo, sunnu he hugan 40 to Juvi lẹ mẹ “wleawuna sébibla de bo yí yedelẹ do dẹ̀hodo glọ, dọ yé ma na dù kavi nù kakajẹ whenue yé na hù Paulu.” Nugbo lọ dọ Juvi enẹlẹ “yí whiwhle do blasé” dohia dọ yé ko magbe nado hù apọsteli lọ. Yé yise dọ eyin nuhe yé lẹn lọ ma pà yé, onú ylankan de na jọ do yé go. (Owalọ 23:12-15) Nuhe yé dọ bọ yẹwhenọgán lẹ po sunnu mẹho lẹ po doalọ e mẹ wẹ yindọ, Paulu na yin hinhẹnwa Sanhedlin lọ nukọn whladopo dogọ na yé nido vọ́ hokanse e bo gbeje whẹho he gando e go lẹ pọ́n ganji. Ṣigba eyin ponọ lẹ plan Paulu ja, séblatọ lọ lẹ na lọ́n jẹ e ji to aliji bo na hù i.
6 Nalete, ylọnẹn-ylọvi Paulu tọn sè dogbọn sébibla ehe dali bo yì dọna Paulu. Enẹgodo, Paulu dọna dẹpẹ ehe nado yì dọna awhàngán Lomu tọn Klaudiu Lisia. (Owalọ 23:16-22) Na nugbo tọn, Jehovah yiwanna jọja he nọ yinuwa taidi ylọnẹn-ylọvi Paulu tọn he mí ma yọ́n yinkọ etọn ehe lẹpo, na yé nọ ze dagbemẹninọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn do otẹn tintan mẹ bo nọ gbọn nugbonọ-yinyin dali wà nuhe go yé pé lẹpo nado nọgodona Ahọluduta lọ wutu.
bt 192 huk. 10
“Gboadọ!”
10 To Sesalea, ayimatẹn-gán lọ degbe dọ “yè ni to ṣiṣọ́ [Paulu] to họ̀nmẹ ahọlu Hẹlọdi tọn” kakajẹ whenue whẹsadokọnamẹtọ etọn lẹ na wá sọn Jelusalẹm. (Owalọ 23:35) To azán atọ́n godo, Yẹwhenọ Daho Ananias wá, po sunnu mẹho delẹ po, gọna whẹ̀yidọtọ de he nọ yin Teltulu. Jẹnukọn whẹ́, Teltulu na pipà oklọ tọn Feliksi na nuhe wà e te do Juvi lẹ tamẹ, kiki nado mọ nukundagbe etọn. Enẹgodo, Teltulu yì whẹho lọ ji tlọlọ bo dlẹnalọdo Paulu taidi “adlanọ de [he] to gufinfọn hẹnwa Ju lẹpo ṣẹnṣẹn gbọn aigba fininọ lẹpo ji bosọ yin tọ́ntlọ́ngbọ́n na sinsẹ̀n klandovo Nazalẹtinu lẹ tọn, mẹhe sọ nọ tẹnpọn nado hẹn tẹmpli lọ flu.” Enẹwutu, “mí wle e,” wẹ e yidogọ dọ. Ju he pò lẹ kọngbedopọ hẹ ẹ “bo zinnudeji dọ nugbo wẹ onú ehelẹ.” (Owalọ 24:5, 6, 9) Owhẹ̀ sinsinyẹn he sọgan dekọtọn do okú mẹ lẹ kẹdẹ wẹ yin sisadokọna Paulu—yèdọ gufinfọn hinhẹnwa, godoninọna sinsẹ̀n klandovo ylankan de, po tẹmpli lọ hinhẹnflu po.
bt 193-194 huk. 13-14
“Gboadọ!”
13 Paulu ze apajlẹ dagbe dai na mí nado hodo eyin e wá jọ bọ mí mọ míde to aṣẹpatọ lẹ nukọn na sinsẹ̀n-bibasi mítọn wutu podọ eyin owhẹ̀ agọ̀ lẹ yin sisadokọna mí dọ mí nọ hẹn bẹwlu wá kavi nọ sisẹ́ gbẹtọ lẹ nado fọngu do aṣẹpatọ lẹ ji kavi dọ mí yin hagbẹ “sinsẹ̀n klandovo” ylankan de tọn. Paulu ma tẹnpọn nado doyẹklọ ayimatẹn-gán lọ bo zan hogbe vivi lẹ dile Teltulu wà do. Paulu duto ede ji bo dọho po sisi po. Po zinzin po, e na kunnudenu he họnwun bosọ yin nugbo lẹ. Paulu dọ dọ ‘Ju he wá sọn agbegbe Asia tọn ji’ he sawhẹdokọna emi dọ emi hẹn tẹmpli flu lẹ ma tin to otẹn lọ mẹ podọ sọgbe hẹ osẹ́n, emi dona mọ yé nukun-sọ-nukun nado sèhó sọn onù yetọn mẹ.—Owalọ 24:18, 19.
14 Hú popolẹpo, Paulu ma whleawu nado yiavunlọna nuyise etọn lẹ. Po adọgbigbo po, apọsteli lọ vọ́ nùzindo yise he e tindo to fọnsọnku mẹ ji, yèdọ whẹho he ko fọ́n hunyanhunyan dote to whenue e sọawuhia to Sanhedlin lọ nukọn. (Owalọ 23:6-10) Whenue Paulu to avunlọyina ede, e zinnudo todido fọnsọnku tọn ji. Etẹwutu? Na e to kunnude na Jesu bo to lilá dọ Ewọ ko yin finfọn sọn oṣiọ lẹ mẹ—yèdọ nuhe agọjẹdomẹtọ enẹlẹ ma jlo na sè. (Owalọ 26:6-8, 22, 23) Mọwẹ, whẹho fọnsọnku tọn, titengbe yise tintindo to Jesu po fọnsọnku etọn po mẹ, wẹ adọ̀ nuhahun lọ tọn.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 23:6 ji
Falesi de wẹ yẹn: Delẹ to mẹhe to finẹ lẹ mẹ yọ́n Paulu. (Ow 22:5) Yé na ko mọnukunnujẹemẹ dọ to whenue Paulu ylọ ede dọ visunnu Falesi lẹ tọn de, e to didohia dọ aṣa dopolọ mẹ wẹ emi po yé po wá sọn. Yé yọnẹn dọ Paulu ma to ohó ṣì dọ gando ede go, na Falesi he to Whẹdatẹn Daho Ju lẹ tọn mẹ lẹ yọnẹn dọ ewọ ko lẹzun Klistiani zohunhunnọ de. Amọ́ tofi, hodidọ Paulu tọn dọ emi yin Falesi de sọgan yin nukunnumọjẹemẹ to aliho devo mẹ; Paulu to didohia dọ emi ma yin Sadusi de, ṣigba Falesi de, na e yise to fọnsọnku mẹ dile Falesi lẹ wà do wutu. Gbọnmọ dali, e to nuhe ji ewọ po Falesi he to finẹ lẹ po kọngbedopọ do dín. Linlẹn Paulu tọn wẹ yindọ whẹho ehe na hẹn kinklan wá hagbẹ Whẹdatẹn Daho Ju lẹ tọn lẹ ṣẹnṣẹn bọ delẹ to yé mẹ na kẹalọyi nuhe dọ e te, podọ e sọ yì domọ. (Ow 23:7-9) Nuhe Paulu dọ to Ow 23:6 mẹ sọ sọgbe hẹ nuhe e wá dọ gando ede go whenue e to avùnlọyina ede to Ahọlu Aglipa nukọn. (Ow 26:5) Podọ whenue Paulu to Lomu bo to wekanhlan Klistiani hatọ lẹ to Filipi, e sọ dlẹnalọdo ede taidi Falesi de. (Flp 3:5) Nudevo he sọ jẹna ayidego wẹ nuhe Ow 15:5 dọ gando Klistiani devo he ko yin Falesi dai lẹ go.—Pọ́n adà nupinplọn tọn do Ow 15:5 ji.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 24:24 ji
Dlusila: Viyọnnu atọ̀ntọ podọ godo tọn Hẹlọdi he yin nùdego to Ow 12:1 mẹ tọn, enẹ wẹ Hẹlọdi Aglipa I. E yin jiji to nudi owhe 38 W.M. bo yin nọviyọnnu Aglipa II po Belnike po tọn. (Pọ́n adà nupinplọn tọn do Ow 25:13 ji gọna Zẹẹmẹ Hogbe Biblu Tọn lẹ Tọn, “Hẹlọdi.”) Ayimatẹn-gán Feliksi wẹ yin asu etọn awetọ. Ahọlu Asilia tọn Azizus Émèse tọn wẹ e dà jẹnukọn, amọ́ e gbẹ́ ẹ bo wá dà Feliksi to nudi owhe 54 W.M., kavi to whenue e do nudi owhe 16. E yọnbasi dọ e to finẹ to whenue Paulu to hodọ to Feliksi nukọn “dogbọn dodowiwa po mawazẹjlẹgo po gọna whẹdida he ja lọ dali.” (Ow 24:25) To whenue ayimatẹn-gán Feliksi ze gandudu lọ jo na Festu, e jo Paulu do gànmẹ, “nado mọ nukundagbe Ju lẹ tọn,” bọ mẹdelẹ lẹndọ e wàmọ nado hẹn homẹhun asi jọja etọn, he yin Ju de.—Ow 24:27.
21-27 JANVIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 25-26
“Paulu Vọ́ Owhẹ̀ Ylọ to Sesali Dè bo Dekunnuna Ahọlu Hẹlọdi Aglipa”
bt 198 huk. 6
“Yẹn Vọ́ Owhẹ̀ Ṣie Ylọ to Sesali Dè!”
6 Ojlo Festu tọn nado mọ nukundagbe Ju lẹ tọn sọgan ko ze ogbẹ̀ Paulu tọn do owù mẹ. Enẹwutu, Paulu yí jlọjẹ he e tindo taidi tòvi Lomu tọn de zan. E dọna Festu dọmọ: “Yẹn ko to ote to whẹdaján Sesali tọn nukọn, fihe yẹn dona yin whẹdana te. Yẹn ma wà oylan depope do Ju lẹ, dile hiẹ lọsu ga to mimọ do hezeheze. . . . Yẹn vọ́ owhẹ̀ ṣie ylọ to Sesali dè!” To paa mẹ, dotẹnmẹ ma nọ yin nina mẹhe vọ́ owhẹ̀ ylọ nado diọ linlẹn. Festu do ehe hia to whenuena e dọmọ: “Hiẹ ko vọ́ owhẹ̀ ylọ to Sesali dè; Sesali dè wẹ hiẹ nasọ yì.” (Owalọ 25:10-12) Gbọn owhẹ̀ vivọ́ ylọ to whẹdatẹn daho hugan dali, Paulu ze apajlẹ dagbe de dai na Klistiani nugbo lẹ to egbehe. Eyin agọjẹdomẹtọ lẹ jlo na ‘yí osẹ́ndoai do ṣika,’ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yí dotẹnmẹ he hundote to osẹ́n-liho lẹ zan nado yiavunlọna wẹndagbe lọ.—Ps. 94:20.
bt 198-201 huk. 10-16
“Yẹn Vọ́ Owhẹ̀ Ṣie Ylọ to Sesali Dè!”
10 Po sisi po, Paulu dọnudo Ahọlu Aglipa na dotẹnmẹ hundote he e tindo nado yiavunlọna ede to nukọn etọn, bosọ dohia dọ ahọlu lọ jẹakọ hẹ aṣa po nudindọn he tin to Ju lẹ ṣẹnṣẹn po ganji. Enẹgodo, Paulu dọho gando gbẹzan he e ko zan wayi go dọmọ: “Yẹn yin Falesi de, bo nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nuplọnmẹ hẹngogo tọn sinsẹ̀n klandovo mítọn tọn.” (Owalọ 26:5) Taidi Falesi de, Paulu donukun wiwá Mẹsia lọ tọn. Todin he e ko lẹzun Klistiani, e yí adọgbigbo do to Jesu Klisti dohia taidi Mẹsia he yè to nukundo na ojlẹ dindẹn lọ. Paulu po whẹsadokọnamẹtọ etọn lẹ po to nukundo hẹndi opagbe he Jiwheyẹwhe do na tọgbo yetọn lẹ tọn—yèdọ nuyise dopolọ he wutu Paulu do tin to owhẹ̀ nukọn to gbenẹgbe. Zẹẹmẹ Paulu tọn lẹ fọnjlodotena Aglipa dogọ nado dotoaina nuhe apọsteli lọ jlo na dọ.
11 Paulu flin lehe e yí kanyinylan do yinuwa hẹ Klistiani lẹ gbọn wayi dọmọ: “Na yẹn tọn, yẹn lẹn to ohò ṣie mẹ, na taun tọn, dọ yẹn dona wà nususu nado jẹagọdo oyín Jesu Nazalẹti tọn . . . Na yẹn jẹma do yé [hodotọ Klisti tọn lẹ] ji tlala wutu, yẹn yì jẹ obá lọ mẹ nado nọ dohomẹkẹn yé, etlẹ yin to tòdaho devo lẹ mẹ.” (Owalọ 26:9-11) Paulu ma to hójlẹ gba. Mẹsusu yọ́n lehe e yinuwa hẹ Klistiani lẹ po kanyinylan po do. (Gal. 1:13, 23) Aglipa sọgan ko kanse ede dọ, ‘Etẹwẹ sọgan ko diọ dawe ehe?’
12 Hodidọ Paulu tọn he bọdego tá hinhọ́n do nuhe to ahunmẹduna Aglipa ji. E dọmọ: “Dile yẹn mọ aṣẹ po gbedide de po yí sọn yẹwhenọgán lẹ dè, bo zingbejizọnlin jei Damasku, to owhè ṣádada mẹ to aliho lọ ji, yẹn mọ, ahọlu E, miyọ́n de he hinhọ́n etọn zẹ̀ hinhọ́n owhè tọn go họ́n sọn olọn lẹdo mi pé podọ lẹdo mẹhe to gbejizọnlin basi hẹ mi lẹ. Podọ to whenue mímẹpo ko họ́ jẹ kọmẹ, yẹn sè ogbè de dọna mi to ogbè Heblu tọn mẹ dọ, ‘Saulu, Saulu, naegbọn hiẹ do to homẹkẹndo mi? E vẹawuna hiẹ nado to owhẹ́-sẹ́ opò tlọ́ntlọ́n.’ Ṣigba, yẹn dọmọ, ‘Hiẹ mẹnu wẹ, Oklunọ?’ Oklunọ sọ dọmọ, ‘Yẹn Jesu wẹ, mẹhe hiẹ to homẹkẹndo.’”—Owalọ 26:12-15.
13 Whẹpo Paulu do mọ numimọ jiawu ehe, e ko to “owhẹ́-sẹ́ [kavi to afọ sọ́] opò tlọ́ntlọ́n” to yẹhiadonu-liho. Kẹdẹdile kanlin he nọ bẹ agbàn de na gbleawuna ede eyin e sọ́ afọ opò tlọ́ntlọ́n do, Paulu ko gbleawuna ede to gbigbọ-liho gbọn nuyiwa jẹagọdo ojlo Jiwheyẹwhe tọn dali. Whenue Jesu he yin finfọnsọnku lọ sọawuhia Paulu to ali he yì Damasku ji, e whàn dawe ahunjijlọnọ, he to nuyiwa to mayọnẹn mẹ ehe nado diọ pọndohlan etọn.—Joh. 16:1, 2.
14 Na nugbo tọn, Paulu basi diọdo ayidego tọn lẹ to gbẹzan etọn mẹ. E dọna Aglipa dọmọ: “Yẹn ma vẹtolina numimọ olọn tọn lọ, ṣigba na mẹhe tin to Damasku lẹ whẹ́ podọ na mẹhe tin to Jelusalẹm lẹ, podọ gbọn otò Jude tọn lẹpo mẹ, podọ na akọta lẹ wẹ yẹn hẹn owẹ̀n lọ yì na, dọ yé dona lẹnvọjọ bo lẹhlan Jiwheyẹwhe dè gbọn azọ́n he jẹna lẹnvọjọ lẹ wiwà dali.” (Owalọ 26:19, 20) Na owhe susu todin, Paulu ko to azọngban he Jesu Klisti zedo alọmẹ na ẹn to numimọ enẹ mẹ hẹn di. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Mẹhe kẹalọyi wẹndagbe he Paulu lá lẹ lẹnvọjọ sọn walọ mawé po nugbomadọ yetọn po mẹ bo lẹhlan Jiwheyẹwhe dè. Omẹ mọnkọtọn lẹ nọ lẹzun tòvi dagbe bo nọ na sisi osẹ́n po gbedide otò tọn lẹ po bosọ nọ nọgodona yé.
15 Ṣigba, diọdo enẹlẹ ma yin nude to nukun Juvi he jẹagọdo Paulu lẹ tọn mẹ. Paulu dọmọ: “Na onú ehelẹ wutu wẹ Ju lẹ wle mi to tẹmpli mẹ bo tẹnpọn nado hù mi. Ṣigba, na yẹn ko mọ alọgọ he nọ wá sọn Jiwheyẹwhe dè yí wutu, yẹn zindonukọn nado to kunnude na pẹvi po daho po kakajẹ egbé.”—Owalọ 26:21, 22.
16 Taidi Klistiani nugbo lẹ, mí dona “nọ wleawu to whepoponu nado yiavunlọ” na yise mítọn. (1 Pita 3:15) Eyin e wá jọ bọ mí to hodọna whẹdatọ lẹ po aṣẹpatọ lẹ po gando nuyise mítọn lẹ go, mí sọgan hodo apajlẹ aliho he mẹ Paulu dọhona Aglipa po Festu po te tọn. Eyin mí dọ lehe nugbo Biblu tọn ko hẹn gbẹzan míwlẹ po mẹhe kẹalọyi owẹ̀n he lá mí te tọn lẹ po pọnte dogọ do, ehe sọgan yinuwado aṣẹpatọ ehelẹ ji.
bt 202 huk. 18
“Yẹn Vọ́ Owhẹ̀ Ṣie Ylọ to Sesali Dè!”
18 Ṣigba Paulu dọna ayimatẹn-gán lọ dọmọ: “Yẹn ma to tadu hùn gba, Hiẹ Gigonọ Daho Festu, ṣigba ohó nugbo po wunza tọn lẹ po dọ wẹ yẹn te. Na nugbo tọn, ahọlu lọ, mẹhe yẹn yí awuvivo hodidọ tọn do to hodọ hẹ yọ́n onú ehelẹ hezeheze . . . Ahọlu Aglipa, be hiẹ yí Yẹwhegán lẹ sè ya? Yẹn yọnẹn dọ hiẹ yise.” Aglipa yigbe dọmọ: “To ojlẹ vude mẹ, hiẹ na diọlinlẹnna mi nado lẹzun Klistiani.” (Owalọ 26:25-28) Vlavo nuhe Aglipa dọ wá sọn ahun mẹ kavi lala, e dohia dọ kunnudide Paulu tọn yinuwado ahọlu lọ ji taun.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 26:14 ji
to owhẹ́-sẹ́ opò tlọ́ntlọ́n: Opò tlọ́ntlọ́n yin opò he onù etọn nọ dá de, he nọ yin yiyizan nado deanana kanlin de. (Whẹ 3:31) Hodidọ lọ “nado sẹwhẹ́ opò tlọ́ntlọ́n” yin oló de he nọ yin yiyizan to owe Glẹki tọn lẹ mẹ. Podọ e yin didesọn nuyiwa oyìn tasinyẹntọ de tọn mẹ, ehe nọ whèkọdakun to whenue yè to opò lọ sọ́ ẹ bọ ewọ lọsu nọ to owhẹ́-sẹ́ opò lọ bo nọ gbọnmọ dali gbleawuna ede. Aliho dopolọ mẹ wẹ Saulu yinuwa te whẹpo do wá lẹzun Klistiani. To whenue Paulu to avùnho sọta hodotọ Jesu tọn lẹ, yèdọ mẹhe Jehovah Jiwheyẹwhe to alọgọna lẹ, ede zedo owù mẹ wẹ e te bo to awugblena ede sinsinyẹn. (Yijlẹdo Ow 5:38, 39; 1Ti 1:13, 14 go.) To Yẹ 12:11 mẹ, “opò tlọ́ntlọ́n lẹ” yin yiyizan to yẹhiadonu-liho nado dlẹnalọdo ohó nuyọnẹntọ de tọn lẹ he nọ whàn todoaitọ etọn nado setonuna ayinamẹ.
nwt zẹẹmẹ hogbe Biblu tọn lẹ tọn
Opò tlọ́ntlọ́n. Opò gaa he tindo ogàn tlọ́ntlọ́n he dá de to onù, ehe glesi lẹ nọ sọ́ kanlin lẹ nado deanana yé. Ohó nuyọnẹntọ tọn he nọ whàn hosetọ de nado hodo ayinamẹ dagbe etọn lẹ yin yiyijlẹdo opò tlọ́ntlọ́n go. Hogbe lọ “nado to owhẹ́-sẹ́ opò tlọ́ntlọ́n” yin didesọn nuyiwa oyìn tasinyẹntọ de tọn mẹ, ehe nọ whèkọdakun to whenue yè to opò lọ sọ́ ẹ bọ ewọ lọsu nọ to owhẹ́-sẹ́ opò lọ bo nọ gbọnmọ dali gbleawuna ede.—Ow 26:14; Whẹ 3:31.
Gọalọna Mẹdevo lẹ Nado Kẹalọyi Owẹ̀n Ahọluduta lọ Tọn
14 Paulu yọnẹn dọ Aglipa yin Juvi de to paa mẹ. Enẹwutu nado yí oyọnẹn sinsẹ̀n Ju lẹ tọn do fọnjlodotena ẹn, Paulu dọ dọ yẹwhehodidọ emitọn na taun tọn “ma to onú devo de dọ hú onú he yẹwhegán lẹ po Mose po ko dọ dọ e na jọ” gando okú po fọnsọnku Mẹssia lọ tọn po go lẹ. (Owalọ lẹ 26:22, 23) Paulu kanse Aglipa tlọlọ dọmọ: “Ahọlu Aglipa, be hiẹ yí yẹwhegán lẹ sè?” Kanbiọ lọ hẹn Aglipa biọ bẹwlu mẹ. Eyin e dọ dọ emi ma yí yẹwhegán lẹ sè, yinkọ dagbe etọn taidi Juvi yisenọ de na yin hinhẹngble. Ṣigba eyin e kẹalọyi nuhe dọ Paulu te, ehe na yin gbeyiyi gbangba tọn dọ e kọngbedopọ hẹ apọsteli lọ bo sọgan yin yiylọdọ Klistiani de. Paulu yí zinzin do na gblọndo kanbiọ edetiti tọn, dọmọ: ‘Yẹn yọnẹn dọ hiẹ yise.’ Etẹwẹ ahun Aglipa tọn whàn ẹn nado dọ? E gblọn dọmọ: “Hóyídodọ̀nmẹ pẹẹde dogọ hiẹ do jlo yí homẹhunhun do hẹn mi yin Klistiani de.” (Owalọ lẹ 26:27, 28) Dile etlẹ yindọ Aglipa ma lẹzun Klistiani de, e họnwun dọ wẹndomẹ Paulu tọn yinuwado ahun etọn ji jẹ obá de mẹ.—Heblu lẹ 4:12.
28 JANVIER–3 FÉVRIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 27-28
“Paulu Do Tọjihun Yì Lomu”
bt 208 huk. 15
“Alindọn Depope to Mì mẹ Ma to Na Dọ̀n”
15 Paulu na ko to kunnudena mẹsusu to ohún lọ mẹ gando “todido opagbe he Jiwheyẹwhe” do tọn go. (Owalọ 26:6; Kọl. 1:5) Ṣigba todin he e taidi dọ ohún yetọn jlo na siọ, Paulu sọ do nuhewutu yé sọgan donukun dọ yé na gán hia yé. E dọmọ: “To ozán mẹ, angẹli . . . de ṣite to apá na mi, bo dọmọ, ‘A dibu blo, Paulu. Hiẹ dona ṣite to Sesali nukọn, podọ, pọ́n! na towe tọn wutu, Jiwheyẹwhe na whlẹn mẹhe do tọjihun hẹ we lẹpo.’” Paulu dotuhomẹna yé dọmọ: “Enẹwutu, mì gboadọ, mì omẹ ṣie lẹ emi; na yẹn yí Jiwheyẹwhe sè, dọ nuhe yin didọna mi na jọ domọ pẹpẹ. Ṣigba, ohún na siọ mí sẹpọ lopo de kọ̀n.”—Owalọ 27:23-26.
bt 209 huk. 18
“Alindọn Depope to Mì mẹ Ma to Na Dọ̀n”
18 Mẹhe lùn nujijọ ehe tọ́n lẹpo wá mọ yede to lopo Malita tọn, he tin to hùwaji Sisili tọn ji. (Pọ́n apotin lọ, “Fie Wẹ Malita Te?” to weda 209.) Jonọgbè-dótọ he nọ nọ̀ lopo lọ ji lẹ do “homẹdagbe vonọtaun” hia yé. (Owalọ 28:2) Yé flọ miyọ́n na jonọ ehelẹ, na yé ko yọ̀n bo to sisọsisọ to whenue yé jẹ lopo lọ ji. Miyọ́n lọ gọalọna yé nado hlá yozò mahopọnna avivọ po jikun po. Miyọ́n lọ sọ zọ́n bọ azọ́njiawu de yin wiwà.
bt 210 huk. 21
“Alindọn Depope to Mì mẹ Ma to Na Dọ̀n”
21 Publiu, dawe adọkunnọ de he tindo aigba lẹ nọ nọ̀ lẹdo lọ mẹ. E yọnbasi dọ ewọ wẹ yin ogán awhànfuntọ Lomu tọn lẹ tọn to Malita. Luku ylọ ẹ dọ “dawe nukundeji lopo lọ tọn,” podọ e yí tẹnmẹ-yinkọ he wá yin mimọ pẹpẹ to nukinkan zannu ji tọn awe Malita-nu lẹ tọn ji zan. Dawe ehe yí Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po do owhé etọn gbè, bosọ hẹjó yé na azán atọ̀n. Ṣigba, otọ́ Publiu tọn to azọ̀njẹ. Whladopo dogọ, Luku basi zẹẹmẹ ninọmẹ lọ tọn po gbesisọ po. E wlan dọ dawe lọ “to aimimlọn bọ agbasa-hùnmiyọ́n po zẹntin po to tuklado e,” podọ e yí hogbe dowhenu tọn he doto lẹ do nọ ylọ azọ̀n lọ pẹpẹ zan. Paulu hodẹ̀ bo ze alọ etọn lẹ do dawe lọ ji, e sọ jẹgangan. Azọ́njiawu ehe yinuwado Malita-nu lẹ ji sọmọ bọ yé hẹn awutunọ devo lẹ wá nado yin azọ̀nhẹngbọna, podọ yé sọ hẹn nunina lẹ wá na Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po.—Owalọ 28:7-10.
bt 213 huk. 10
E ‘Dekunnu Mlẹnmlẹn’
10 To godo mẹ, whenue gbejizọnlinzintọ lọ lẹ wá jẹ Lomu, “Paulu yin dotẹnmẹna nado nọ ovò po awhànfuntọ he to ṣiṣọ́ ẹ lọ po.” (Owalọ 28:16) Na gàntọ he ma hùwhẹ sinsinyẹn lẹ nikaa họnyi, gẹdẹ nọ yin dido yé do ponọ he to ṣiṣọ́ yé lẹ go. Etomọṣo, Paulu zindonukọn nado to wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn lá. E họnwun dọ gẹdẹ ma sọgan bọnùdo na ẹn. Enẹwutu, to whenue e ko gbọjẹ na azán atọ̀n godo, e ylọ Juvi nukundeji he to Lomu lẹ pli nado sọgan do ede hia yé bo dekunnuna yé.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 27:9 ji
nùbibla Azán Ovẹsè tọn: Kavi “nùbibla afò-whenu tọn.” To paa mẹ, “nùbibla.” Hogbe Glẹkigbe tọn na “nùbibla” nọ dlẹnalọdo nùbibla he Osẹ́n Mose tọn biọ kẹdẹ, enẹ wẹ nùbibla he sọgbe hẹ Azán Ovẹsè tọn whemẹwhemẹ tọn, he sọ nọ yin yiylọdọ Yom Kipuli (to Heblugbe mẹ, yohm hak·kip·pu·rimʹ, “azán nuṣinyọndo nulẹ tọn”). (Le 16:29-31; 23:26-32; Sọh 29:7; pọ́n Zẹẹmẹ Hogbe Biblu Tọn lẹ Tọn, “Azán Ovẹsè Tọn.”) To paa mẹ, hodidọ lọ “nado sayana mẹdetiti” he yin yiyizan dopọ hẹ Azán Ovẹsè tọn nọ zẹẹmẹdo nuwiwa mẹdetiti mimọ́n tọn voovo lẹ, ehe bẹ nùbibla hẹn. (Le 16:29, Odò.) Hogbe lọ “nùbibla” he yin yiyizan to Ow 27:9 mẹ nọgodona linlẹn lọ dọ nuwiwa mẹdetiti mimọ́n tọn tintan he nọ wá aimẹ to Azán Ovẹsè tọn gbè lẹ nọ bẹ nùbibla hẹn. Nùbibla Azán Ovẹsè tọn nọ jẹ do vivọnu septembre tọn kavi bẹjẹeji octobre tọn.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 28:11 ji
Visunnu Zeus tọn lẹ: Sọgbe hẹ otàngblo Glẹki po Lomu po tọn, “Visunnu Zeus tọn lẹ” (Glẹkigbe, Di·oʹskou·roi) wẹ Castor po Pollux po he yin visunnu ahoho lẹ na yẹwhe Zeus (Jupiter) po Ahọsi Spartan tọn he nọ yin Leda po. Mẹdelẹ dọ dọ yẹwhe ehelẹ nọ gọalọ to nususu mẹ, taidi hihọ́-bibasina mẹhe nọ wazọ́n to tọji lẹ bosọ penugo nado whlẹn tọjihun-kùntọ he to owù mẹ to hùji lẹ. Zẹẹmẹ ehelẹ gando nuhe yin kinkan do nukọn na tọjihun lọ go yin kunnudenu devo he dohia dọ mẹhe mọ nujijọ lọ wẹ basi kandai lọ.