OPLỌN 42
Ohó lọ Gọna Oplọn Na Mẹplidopọ Towe Lẹ
NADO hẹn ohó towe gọna oplọn na mẹplidopọ lẹ, e biọ hugan hodidọ do hosọ dagbe de ji. Kanse dewe dọ: ‘Naegbọn mẹplidopọ ehe dona sè hosọ ehe? Etẹwẹ yẹn sọgan dọ he na hẹn mẹplidopọ lẹ tindo numọtolanmẹ dọ yé mọaleyi sọn hodidọ lọ mẹ nugbo?’
To wehọ lọ mẹ, eyin a yin azọ́ndena nado dekunnuna mẹde, whétọ towe wẹ na nọtena mẹplidopọ towe lẹ. To whẹho devo lẹ mẹ, a sọgan dọho na agun lọ pete.
Nuhe Mẹplidopọ Towe lẹ Ko Yọnẹn. Kanse dewe dọ, ‘Etẹwẹ mẹplidopọ ṣie lẹ ko yọnẹn do hosọ lọ ji?’ Enẹ wẹ na do fie hodidọ towe na bẹsọn hia. Eyin agun lọ blebu wẹ a to hodọna, he bẹ Klistiani he whèwhín susu hẹn, ma vọ́ nuplọnmẹ jọgbe he suhugan yetọn ko yọnẹn lẹ dọ poun blo. Hẹn ehelẹ gbloada dogọ. Eyin jlodotọ yọyọ susu tin to mẹplidopọ lẹ mẹ, a dona lẹnnupọndo nuhudo pipli awe lọ lẹpo tọn ji.
Hẹn awuyiya hodidọ towe tọn sọgbe hẹ nuhe mẹplidopọ towe lẹ ko yọnẹn. Eyin hodidọ towe bẹ zẹẹmẹ he suhugan yetọn ko jẹakọ hẹ delẹ hẹn, dọhodo ehelẹ ji po awuyiya vude po. Ṣigba dọho dẹẹdẹ eyin a to linlẹn he taidi nuyọyọ pete na suhugan todoaitọ towe lẹ tọn dọ na yé nido sọgan mọnukunnujẹ yé mẹ hezeheze.
Ohó He Gọna Oplọn Didọ. Ehe wiwà ma zẹẹmẹdo dọ a dona nọ ze nudọnamẹ yọyọ lẹ donukọnnamẹ to whepoponu gba. Hodọtọ delẹ nọ dọ nugbo he mẹsusu jẹakọ hẹ delẹ to aliho he bọawu de mẹ bọ mẹplidopọ susu na mọnukunnujẹ yé mẹ to gigọ́mẹ hugan lehe yé ko mọnukunnujẹemẹ do dai.
To lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ, e ma ko pé nado donù nujijọ de go sọn linlin mẹ nado dohia dọ mí to gbẹ̀nọ to azán godo tọn lẹ mẹ gba. Yí Biblu zan nado do zẹẹmẹ nujijọ lọ tọn hia. Matin ayihaawe, whétọ towe na mọ oplọn yí sọn ehe mẹ. Mọdopolọ, eyin a to zẹẹmẹ delẹ basi do osẹ́n jọwamọ tọn kavi ogbé po gbẹzan kanlin lẹ tọn po ji, yanwle towe ma dona yin nado ze kunnudenu lẹnunnuyọnẹn tọn he dọnmẹdogo he whétọ lọ ma ko sè pọ́n gbede donukọnnamẹ gba. Kakatimọ, yanwle towe dona yin nado blá kunnudenu jọwamọ tọn lẹ dopọ hẹ nuhe Biblu dọ lẹ nado dohia dọ Mẹdatọ de tin he yiwanna mí. Ehe na gọalọna whétọ lọ nado tindo pọndohlan he gbọnvo pete do whẹho lọ lẹ ji.
E sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu nado dọhodo hosọ he mẹplidopọ de ko sè whlasusu ji. Ṣigba nado yin mẹplọntọ he pegan de, a dona plọn nado wà ehe po kọdetọn dagbe po. Gbọnna?
Dodinnanu na gọalọ. Kakati nado nọ yí nudọnamẹ he a flin to afọdopolọji lẹ kẹdẹ zan to hodidọ towe mẹ, yí azọ́nwanu dodinnanu tọn he yin hodọdeji to weda 33 jẹ 38 ji lẹ zan. Hẹn ayinamẹ heyin nina to finẹ lẹ gando yanwle he kọ̀n a dona to vivẹnudo nado jẹ lẹ go do ayiha mẹ. To dodinnanu towe mẹ, a sọgan mọ dọ nujijọ whenuho tọn he mẹsusu ma jẹakọ hẹ sọmọ de gando hosọ towe go tlọlọ. Kavi a sọgan dukosọ hẹ hoyidọ agọe tọn de to linlin mẹ he na basi zẹẹmẹ nuagokun he a jlo na dọhodeji tọn.
Dile a to dogbapọnna nudọnamẹ lọ, yí nulẹnpọn towe zan gbọn kanbiọ he taidi ehelẹ kinkanse dali, etẹwẹ? naegbọn? whetẹnu? to fie? mẹnu? podọ nawẹ? Di apajlẹ: Naegbọn ehe do yin nugbo? Nawẹ yẹn sọgan do nugbo-yinyin etọn hia gbọn? Nuyise he gbayipe tẹwẹ hẹn ẹn sinyẹnawuna mẹdelẹ nado mọnukunnujẹ nugbo Biblu tọn ehe mẹ? Naegbọn e do yin nujọnu? Nawẹ ehe dona yinuwado gbẹzan mẹtọn ji gbọn? Apajlẹ tẹwẹ do ale he tin to yizan etọn mẹ hia? Etẹwẹ nugbo Biblu tọn ehe dehia gando mẹhe nkọtọn Jehovah yin go? Eyin e sọgbe hẹ nuhe ji a to hodọdo, a sọgan kanse dọmọ: Whetẹnu wẹ ehe jọ? Nawẹ mí sọgan yí nudọnamẹ ehe zan to egbehe gbọn? A tlẹ sọgan hẹn hodidọ towe tindo zohunhun gbọn kanbiọ mọnkọtọn delẹ kinkanse bosọ na gblọndo yetọn dile a to hodidọ lọ na dali.
Hodidọ towe sọgan biọ dọ a ni yí wefọ he mẹplidopọ towe lẹ jẹakọ hẹ zan. Etẹwẹ a sọgan wà nado hẹn ehelẹ yin nuhe gọna oplọn? Ma hia yé poun blo; basi zẹẹmẹ deji.
Hodọdopọ do wefọ he mẹplidopọ lẹ jẹakọ hẹ ji sọgan gọna oplọn eyin a basi zẹẹmẹ do adà wefọ lọ tọn dopodopo ji bo do adà he gando hosọ towe go hia, bosọ basi zẹẹmẹ deji. Gbadopọnna lehe enẹ sọgan yin wiwà do po wefọ lẹ po taidi Mika 6:8 to Traduction du monde nouveau mẹ. Etẹwẹ yin “whẹdida dodo”? Nujinọtedo whẹdida dodo mẹnu tọn wẹ to yinyin hodọdeji? Nawẹ a na na apajlẹ nuhe “yíyí whẹdida dodo zan” zẹẹmẹdo tọn gbọn? Kavi “nado yiwanna homẹdagbe”? Etẹwẹ yin whiwhẹ? Nawẹ a na yí nudọnamẹ lọ zan na mẹhomẹ de gbọn? Na nugbo tọn, onú mọnkọtọn lẹ taidi hosọ towe, yanwle towe, mẹplidopọ towe, po whenu he a tindo po dona do nudọnamẹ he a na yizan hia.
Zẹẹmẹ he bọawu nina do hogbe lẹ ji nọ saba gọalọ. Onú yọyọ de wẹ e yin na mẹdelẹ nado mọ zẹẹmẹ “ahọluduta” heyin alọdlẹndo to Matiu 6:10 mẹ tọn. Zẹẹmẹ hogbe de tọn finflin tlẹ sọgan gọalọna mẹhe yin Klistiani sọn ojlẹ dindẹn die nado tindo nukunnumọjẹnumẹ he pegan nuhe wefọ de to didọ na taun tọn. Ehe họnwun to whenuena mí hia 2 Pita 1:5-8 bo basi zẹẹmẹ adà voovo heyin nùdego to wefọ enẹlẹ mẹ tọn taidi: yise, jijọ dagbe, oyọnẹn, mawazẹjlẹgo, akọ́ndona, mẹdezejo jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn, owanyi mẹmẹsunnu tọn, po owanyi po. To whenuena hogbe he zẹẹmẹ yetọn sẹpọ yedelẹ yin yiyizan to lẹdo hodidọ tọn dopolọ mẹ, zẹẹmẹ yetọn bibasi sọgan gọalọ nado do vogbingbọn he tin to hogbe lọ lẹ ṣẹnṣẹn hia. Enẹ yin nugbo gando hogbe delẹ go taidi nuyọnẹn, oyọnẹn, wuntuntun, po nukunnumọjẹnumẹ po, dile Howhinwhẹn lẹ 2:1-6 yí yé zan do.
Mẹplidopọ lẹ sọgan mọdọ hodidọ towe gọna oplọn eyin a yihojlẹdohogo do wefọ de ji poun. E nọ paṣa mẹsusu to ojlẹ tintan he yé doayi e go dọ to Gẹnẹsisi 2:7 mẹ to lẹdogbedevomẹ Biblu tọn delẹ mẹ, Adam yin alọdlẹndo nado yin alindọn gbẹ̀te de podọ sọgbe hẹ Ezekiẹli 18:4, alindọn lẹ nọ kú. To nujijọ de whenu, Jesu hẹn awuji Sadusi lẹ to whenuena e dlẹnalọdo Eksọdusi 3:6, ehe yé dọ dọ emilẹ yise, bo yí ì zan na fọnsọnku oṣiọ lẹ tọn.—Luku 20:37, 38.
To whedelẹnu, alọdindlẹndo lẹdo wefọ de tọn nado yọ́n ninọmẹ he lẹdo nukinkan lọ lẹ, mẹhe to hodọ kavi mẹhe to todoai lọ, nọ hẹn hodidọ de gọna oplọn. Falesi lẹ jẹakọ hẹ Psalm 110 ganji. Etomọṣo, Jesu dọ̀n ayidonugo yetọn wá zẹẹmẹ titengbe de ji to wefọ tintan mẹ. E kanse dọmọ: “Nawẹ mì lẹn Klisti tọn do? Ovi mẹnu tọn wẹ ewọ yin? Yé sọ dọ hlan ẹn dọ, Ovi Davidi tọn. E sọ dọ hlan yé, dọmọ, Be etẹwutu wẹ Davidi to gbigbọ mẹ to yiylọ ẹ, Oklunọ, dọmọ, [Jehovah] dọ hlan Oklunọ ṣie, dọmọ: Hiẹ sinai to adusilọ ṣie mẹ, kaka yẹn nado yí kẹntọ towe lẹ do afọ towe glọ? Be whenẹnu eyin Davidi ylọ ẹ Oklunọ, nawẹ ewọ yin ovi etọn do?” (Mat. 22:41-45) Eyin a yihojlẹdohogo do Owe-wiwe ji dile Jesu wà do, a na gọalọna gbẹtọ lẹ nado hia Ohó Jiwheyẹwhe tọn po sọwhiwhe dogọ po.
Eyin hodọtọ de dọ ojlẹ he mẹ owe Biblu tọn de yin kinkàn kavi ojlẹ he mẹ nujijọ tangan de wá aimẹ te, e dona sọ basi zẹẹmẹ ninọmẹ he gbayipe to ojlẹ enẹ mẹ lẹ tọn. Gbọnmọ dali, mẹplidopọ lẹ na mọnukunnujẹ nujọnu-yinyin owe lọ tọn kavi nujijọ lọ tọn mẹ hezeheze.
Nuyijlẹdonugo lẹ sọgan gọalọ nado hẹn ohó towe gọna oplọn. A sọgan yí pọndohlan paa gbẹtọ lẹ tọn jlẹdo nuhe Biblu dọ do whẹho dopolọ ji go. Kavi a sọgan yí kandai Biblu tọn awe heyin nudopolọ jlẹdo yedelẹ go. Be yé gbọnvo na yedelẹ wẹ ya? Etẹwutu? Etẹwẹ mí plọn sọn yé mẹ? Mọwiwà sọgan hẹn hosetọ towe lẹ tindo pọndohlan he gbọnvo pete do hosọ lọ ji.
Eyin a yin azọ́ndena nado dọhodo adà lizọnyizọn Klistiani tọn delẹ ji, a sọgan hẹn nuzedonukọnnamẹ towe gọna oplọn gbọn bladopọ etọn bibasi jẹnukọn dali. Dọhodo nuhe dona yin wiwà ji, nuhewutu e dona yin wiwà, podọ kanṣiṣa he e tindo hẹ yanwle mítọn taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Enẹgodo, basi zẹẹmẹ fie, whetẹnu, podọ lehe azọ́n lọ na yin wiwà do tọn.
Eyin hodidọ towe biọ dọ a ni dọhodo delẹ to “onú sisosiso Jiwheyẹwhe tọn lẹ” mẹ ji lo? (1 Kọl. 2:10) Jẹnukọn whẹ́, eyin a donù adà tangan hogo towe tọn lẹ go bo basi zẹẹmẹ yetọn, pipòtọ hodidọ lọ tọn na yin nukunnumọjẹemẹ po awubibọ po. Podọ eyin a dotana po bladopọ kleun hodidọ towe tọn po, mẹplidopọ towe lẹ na tindo pekọ dọ yé ko mọ nude plọn nugbonugbo.
Ayinamẹ do Gbẹninọ Klistiani Tọn Ji. Mẹplidopọ towe lẹ na mọaleyi taun eyin a gọalọna yé nado mọ lehe nudọnamẹ hodidọ towe tọn lẹ gando gbẹzan yetọn lẹ go do. Dile a to dogbapọnna wefọ he tin to azọ́ndenamẹ towe mẹ lẹ, kanse dewe dọ, ‘Naegbọn nudọnamẹ ehe do yin sisẹdo to Owe-wiwe mẹ kakajẹ azán mítọn gbè?’ (Lom. 15:4; 1 Kọl. 10:11) Lẹnnupọndo ninọmẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ he mẹplidopọ towe lẹ to pipehẹ ji. Yí ayinamẹ po nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ po zan nado gbadopọnna ninọmẹ lọ lẹ. To hodidọ towe mẹ, yihojlẹdohogo do Owe-wiwe lẹ ji nado do lehe yé sọgan gọalọna mẹde nado dù to ninọmẹ mọnkọtọn lẹ ji po nuyọnẹn po do hia. Dapana onú lẹpo bibladopọ. Dọhodo walọ po nuyiwa tangan delẹ po ji.
Nado bẹjẹeji, yí dopo kavi awe to ayinamẹ aga tọn lẹ mẹ zan na hodidọ he a to awuwlena de. Dile a jẹ numimọ tindo ji, yí susu humọ zan. To nukọn mẹ, a na mọdọ mẹplidopọ lẹ na nọ tin to jejeji nado sè hodidọ towe lẹ, po jide po dọ yé na sè nude he na hẹn ale nujọnu tọn wá na yé.