Dona lẹ Kavi Dẹ̀hodo lẹ—Nudide de Tin!
“Yẹn ko ze ogbẹ̀ po okú po, dona lọ po dẹ̀hodo lọ po do nukọn towe: enẹwutu dè ogbẹ̀, na hiẹ nido gán, hiẹ po okún towe po.”—DEUTELONOMI 30:19.
1. Po nugopipe tẹ́ po wẹ gbẹtọvi lẹ yin didá?
JEHOVAH JIWHEYẸWHE basi mí—gbẹtọvi nudida nuyọnẹntọ etọn lẹ—nado yin nudida he tin to edekannu lẹ. Mí ma yin didá di zomọ tata lẹ, kavi robot lẹ gba, ṣigba mí yin nina lẹblanulọkẹyi po azọngban nudide bibasi tọn lẹ po. (Psalm 100:3) Gbẹtọvi tintan lọ lẹ—Adam po Evi po—tindo mẹdekannujẹ nado de aliho nuyiwa yetọn tọn, podọ yé na dogbe nudide yetọn tọn na Jiwheyẹwhe.
2. Nudide tẹwẹ Adam basi, podọ po kọdetọn tẹ́ po?
2 Mẹdatọ lọ ko wleawu onú susugege na ogbẹ̀ gbẹtọvi lẹ tọn heyin dona kakadoi to paladisi aigba ji tọn de mẹ. Naegbọn lẹndai enẹ ma ko do yin hinhẹndi? Na Adam basi nudide he ma sọgbe wutu wẹ. Jehovah ko degbena sunnu lọ dọmọ: “Atin he tin to ojipa mẹ lẹpo hiẹ sọgan yí ojlo do dù sọn e mẹ. Ṣigba sọn atin yinyọ́n dagbe po oylan po lọ tọn mẹ hiẹ ma na dù: gbeegbe hiẹ dù enẹtọn mẹ hiẹ na kú dandan.” (Gẹnẹsisi 2:16, 17) Eyin Adam ko dè nado setonu wẹ, mẹjitọ mítọn tintan lẹ na ko yin didona. Tolivivẹ hẹn okú wá. (Gẹnẹsisi 3:6, 18, 19) Enẹwutu ylando po okú po gbọn ovi Adam tọn lẹpo ji.—Lomunu lẹ 5:12.
Yè Hẹn Dona lẹ Yọnbasi
3. Nawẹ Jiwheyẹwhe wleawu jide tọn dọ lẹndai etọn na gbẹtọvi lẹ na yin hinhẹndi gbọn?
3 Jehovah Jiwheyẹwhe ze tito de dai gbọn ehe dali lẹndai etọn nado dona gbẹtọvi lẹ na yin hinhẹndi to agọgbọnẹnmẹ. Ewọ lọsu ko dọ dọdai Okún de tọn, bo dọdai to Edẹni mẹ dọmọ: “Yẹn nasọ yí okẹ̀n do hiẹ po yọnnu lọ po ṣẹnṣẹn; podọ do okún towe po okún etọn po ṣẹnṣẹn: ewọ na só ota towe, hiẹ na só afọgbẹn etọn.” (Gẹnẹsisi 3:15) Jiwheyẹwhe to nukọnmẹ dopagbe dọ dona lẹ na wá na gbẹtọvi tonusetọ lẹ gbọn Okún ehe dali, yèdọ ovivi Ablaham tọn de.—Gẹnẹsisi 22:15-18.
4. Tito tẹwẹ Jehovah ko basi nado dona gbẹtọvi lẹ?
4 Okún dopagbe dona tọn enẹ sọawuhia nado yin Jesu Klisti. Gando azọngban Jesu tọn to tito Jehovah tọn mẹ nado dona gbẹtọvi lẹ go, Klistiani apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Jiwheyẹwhe dè owanyi etọn hia hlan mí dali, na, whenuena mí gbẹ́ to ylandonọ yin, Klisti kú na mí.” (Lomunu lẹ 5:8) Gbẹtọvi ylandonọ he setonuna Jiwheyẹwhe lẹ bo hẹn yede jẹ na nuhọakuẹ avọ́sinsan ofligọ Jesu Klisti tọn lẹ na duvivi dona lẹ tọn. (Owalọ lẹ 4:12) Be hiẹ na dè tonusise po dona lẹ po ya? Tolivivẹ na dekọtọn do onú he gbọnvo taun de mẹ.
Etẹwẹ Dogbọn Dẹ̀hodo lẹ Dali?
5. Etẹwẹ yin zẹẹmẹ hogbe lọ “dẹ̀hodo” tọn?
5 Ada awetọ dona tọn wẹ dẹ̀hodo. Hogbe lọ “dẹ̀hodo” zẹẹmẹdo nado dọho ylankan dogbọn mẹde dali kavi nado pà oylan na ẹn. Hogbe Heblu tọn lọ qela·lahʹ yin dide sọn dodonu hogbe nuwiwa tọn lọ qa·lalʹ mẹ, he na paa tọn zẹẹmẹdo nado “demẹpò.” Ṣigba, to whenuena e yin yiyizan to yẹhiadonu liho, e zẹẹmẹdo nado ‘hodẹ̀domẹ’ kavi nado ‘vlẹ mẹ.’—Levitiku 20:9; 2 Samuẹli 19:43.
6. Nujijọ he bẹ Eliṣa hẹn tẹwẹ jọ sẹpọ Bẹtẹli hohowhenu tọn?
6 Lẹnnupọn do apajlẹ hẹnmẹjọsi tọn heyin nuyiwa niyaniya tọn he bẹ dẹ̀hodo de hẹn ji. Ehe jọ dile yẹwhegan Jiwheyẹwhe tọn Eliṣa to zọnlinzin sọn Jẹliko sọyì Bẹtẹli. Kandai lọ dọmọ: “Le e to jihẹ jei to aliho, finẹ yọpọ flinflin lẹ tọ́n sọn tòdaho lọ mẹ ja, bo to vivlẹ ẹ, bo didọ hlan ẹn dọ, hẹji yì, hiẹ ota pipanọ; hẹji yì, hiẹ ota pipanọ. Ewọ sọ pọ́n godo etọn bo mọ yé, bo hodẹdo yé to oyín Oklunọ tọn mẹ. Finẹ beali-asi awe tọ́n sọn atin lẹ mẹ jẹgbonu wá, bo tlẹn ovi kandenukunawe sọn yé mẹ.” (2 Ahọlu lẹ 2:23, 24) Nuhe Eliṣa dọ taun to whenuena e hodẹ̀domẹ gbọn oylan yiylọ do ovi mẹvlẹtọ enẹlẹ ji ma yin didehia gba. Etomọṣo, hodidọ nùmẹ tọn enẹ tindo kọdetọn dagbe na e yin didọ to oyín Jehovah tọn mẹ gbọn yẹwhegan Jiwheyẹwhe tọn de he to nuyiwa to kọndopọmẹ hẹ ojlo sọn olọn mẹ wá dali.
7. Etẹwẹ jọ do ovi he vlẹ Eliṣa lẹ go, podọ etẹwutu?
7 Whẹwhinwhẹn titengbe na mẹvivlẹ lọ sọawuhia nado yin dọ Eliṣa dó tewu lizọnyizọnwiwa Elija tọn he e jẹakọ hẹ lọ, podọ ovi lọ lẹ ma jlo dọ mẹdepope ni jẹ otẹn yẹwhegan enẹ tọn mẹ gba. (2 Ahọlu lẹ 2:13) Nado na gblọndo avùnnukundiọsọmẹ mẹhe jẹ otẹn Elija tọn mẹ yinyin etọn podọ nado plọn jọja ehelẹ po mẹjitọ yetọn lẹ po sisi he sọgbe tintindo na yẹwhegan Jehovah tọn, Eliṣa ylọ oylan do gbẹtọgun mẹvlẹtọ lọ ji to oyín Jiwheyẹwhe Elija tọn mẹ. Jehovah do alọkẹyi Eliṣa taidi yẹwhegan etọn tọn hia gbọn hinhẹn beali-asi awe tọ́n sọn atin lẹ mẹ jẹgbonu wá bo tlẹn ovi 42 dù sọn mẹṣankotọ enẹlẹ mẹ. Jehovah yinuwa po nujikudo po na sisi depope matindo yetọn na aliho hodọdopọ tọn he e to yiyizan to aigba ji to ojlẹ enẹ mẹ.
8. Etẹwẹ omẹ Islaeli tọn lẹ kọngbedopọ nado basi, podọ po nukundido tẹlẹ po?
8 To owhe lẹ godo, Islaelivi lẹ do sisi matindo dopolọ hia na tito Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Lehe e yin awuwlena do die: To 1513 J.W.M., Jehovah do nukundagbe hia omẹ Islaeli tọn lẹ gbọn túntún yé dote sọn kanlinmọgbenu Egipti tọn mẹ taidi dọ to “awà akùn tọn lẹ ji.” Ojlẹ vude to enẹgodo, yé dopagbe nado setonuna Jiwheyẹwhe. Doayi lehe tonusise po alọkẹyi Jiwheyẹwhe tọn mimọyi po tin to kọndopọ pẹkipẹki mẹ do go. Jehovah dọ gbọn Mose dali dọmọ: “Eyin mìwlẹ na yí ogbè ṣie se nugbonugbo, bo yìn alẹnu ṣie, whenẹnu wẹ mìwlẹ na yin adọkunnu vivẹ de hlan mi sọn ṣẹnṣẹn gbẹtọ lẹpo tọn: na aigba lẹpo wẹ ṣie.” Enẹgodo, gbẹtọ lọ lẹpo yigbe dopọ, bo dọmọ: “Ehe Oklunọ ko dọ lẹpo wẹ mí na wà.” (Eksọdusi 19:4, 5, 8; 24:3) Islaelivi lẹ sọalọakọn nado yiwanna Jehovah, bo yin kinklandowiwe hlan ẹn, bo dopagbe nado setonuna ogbè etọn. Mọ wiwà na dekọtọn do dona daho lẹ mẹ.
9, 10. To whenuena Mose tin to Osó Sinai tọn ji, etẹwẹ Islaelivi lẹ wà, podọ po kọdetọn tẹlẹ po?
9 Nalete, whẹpo nunọwhinnusẹ́n gbekọndopọ enẹ tọn lẹ do yin kinkan do osé ji gbọn ‘alọvi Jiwheyẹwhe’ tọn dali, dẹ̀hodo sọn olọn mẹ wá lẹ lẹzun dandannu. (Eksọdusi 31:18) Naegbọn kọdetọn ajiji mọnkọtọn lẹ do sọgbe? Be Islaelivi le ma ko dopagbe nado wà nuhe Jehovah dọ lẹpo ya? Mọwẹ, to hogbe mẹ yé din dona lẹ, ṣigba to walọ yetọn lẹ mẹ yé dè aliho he jẹ na dẹ̀hodo lẹ.
10 To ojlẹ azán 40 de whenu whenuena Mose to Gbedide Ao lẹ yí to Osó Sinai tọn ji, Islaelivi lẹ gbà opagbe yetọn tintan heyin nugbonọ-yinyin hlan Jehovah tọn. Kandai lọ dọmọ: “Whenuena gbẹtọ lẹ lọ mọ dọ Mose dẹn nado jẹte wá sọn osó lọ ji, gbẹtọ lẹ lọ bẹ́ yede plidopọ do Aalọn de, bo dọ hlan ẹn dọ, Tite, basi ovodun de na mí, he na to yìyì to mí nukọn; na eyin Mose he tọn, dawe he hẹn mí hẹji jẹgbonu sọn aigba Egipti tọn ji, míwlẹ ma yọ́n nuhe wà ẹ gba.” (Eksọdusi 32:1) Ehe yin apajlẹ walọ sisi matindo tọn devo he yin didohia nukunmọnu gbẹtọvi he Jehovah to yiyizan nado plan bo deanana omẹ etọn lẹ. Islaelivi lẹ yin kiklọ̀ biọ apajlẹ boṣiọ-sinsẹ̀n Egiptinu lẹ tọn hihodo mẹ podọ gbẹ̀n kọdetọn ylankan lẹ to whenuena 3 000 delẹ to yé mẹ yin hùhù gbọn ohi dali to gbedopo.—Eksọdusi 32:2-6, 25-29.
Dona lẹ po Dẹ̀hodo lẹ po Yiylọ
11. Anademẹ tẹlẹ gando dona lẹ po dẹ̀hodo lẹ po go wẹ yin hinhẹndi gbọn Jọṣua dali?
11 Sẹpọ vivọnu gbejizọnlin owhe 40 yetọn tọn to zungbo mẹ, Mose basi todohukanji dona lẹ he na yin gbingbẹ̀n gbọn dide aliho tonusise tọn hlan Jiwheyẹwhe dali. E sọ slẹ dẹ̀hodo lẹ he Islaelivi lẹ na tindo numimọ etọn eyin yé dè nado vẹtoli na Jiwheyẹwhe. (Deutelonomi 27:11–28:10) Ojlẹ vude whenuena Islaeli biọ Aigba Pagbe Tọn lọ mẹ godo, Jọṣua yí anademẹ Mose tọn lẹ he bẹ́ dona po dẹ̀hodo ehelẹ po hẹn. Whẹndo Islaeli tọn ṣidopo ṣite to afọ osó Ebali tọn kọ̀n, podọ ṣidopo devo lẹ nọte to Osó Gelizimi tọn nukọn. Levinu lẹ nọte to agbado ṣẹnṣẹn tọn lọ mẹ. E taidi dọ, whẹndo he ṣite to Osó Ebali tọn nukọn lẹ dọmọ “Niṣẹ!” hlan dẹ̀hodo lọ lẹ, kavi oylan lọ lẹ, heyin hihia to awa enẹ ji. Mẹdevo lẹ yigbena dona lẹ he Levinu lẹ hia dohlan yé to afọ Osó Gelizimi tọn kọ̀n.—Jọṣua 8:30-35.
12. Etẹwẹ yin delẹ to dona heyin didọ gbọn Levinu lẹ dali?
12 Mí ni dọ dọ hiẹ se Levinu lẹ dọmọ: “Dẹ̀hodonọ omẹ lọ yin he basi boṣiọ pipa kavi kinkọ̀n de, osùnú de hlan Oklunọ lọ, azọ́n alọ ananọ lọ tọn lẹ lọ tọn, bo ze e dote to nuglọ. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he ma hò otọ́ etọn kavi onọ̀ etọn pọ́n. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he sẹtẹnna aigba-hia kọmẹnu etọn tọn. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he hẹn nukuntọ́nnọ lọ nado danbú sọn aliho lọ ji. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he gada whẹdida ojonọ lọ tọn, tọṣiọvi, po asuṣiọsi po. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he kọndopọ hẹ asi otọ́ etọn tọn; na e ko hùn avọ̀ otọ́ etọn tọn wutu. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he kọndopọ hẹ kanlin hunkọ depope tọn. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he kọndopọ hẹ nọviyọnnu etọn, viyọnnu otọ́ etọn tọn, kavi viyọnnu onọ̀ etọn tọn. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he kọndopọ hẹ onọ̀ asi etọn tọn. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he linú kọmẹnu etọn to nuglọ. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he yí nunina nado hù gbẹtọ homẹvọnọ de. . . . Dẹ̀hodonọ ewọ yin he ma hẹn ohó osẹ́n he tọn lẹ lọ lodo nado nọ basi yé.” To dẹ̀hodo dopodopo godo, whẹndo he tin to Osó Ebali nukọn lẹ nọ dọmọ: “Niṣẹ”!—Deutelonomi 27:15-26.
13. To hogbe towe titi mẹ, nawẹ hiẹ na dọ delẹ to dona he Levinu lẹ ylọ gbọn?
13 Todin yí nukun homẹ tọn do pọ́n dọ hiẹ se mẹhe tin to Osó Gelizimi tọn nukọn lẹ to gbeyina dona dopodopo dile Levinu lẹ to didọ ẹ tọ́n dọmọ: “Donanọ hiẹ na yin to tòdaho lọ mẹ, podọ donanọ hiẹ na yin to ogle lọ mẹ. Donanọ sinsẹ́n agbasa towe tọn na yin, po sinsẹ́n aigba towe tọn po, po sinsẹ́n kanlin-yinyin towe lẹ tọn po, jideji oyìn towe lẹ tọn, po ovú kanlinpa towe tọn lẹ po. Donanọ oha towe na yin po aklahòpanko towe po. Donanọ hiẹ na yin whenuena hiẹ wá whégbè, podọ donanọ hiẹ na yin whenuena hiẹ jẹgbonu yì.”—Deutelonomi 28:3-6.
14. To dodonu tẹ́ ji wẹ Islaelivi lẹ na mọ dona lẹ yí te?
14 Etẹwẹ yin asisa dona ehelẹ mimọyi tọn? Kandai lọ dọmọ: “Eyin hiẹ na yí sọwhiwhe do tuntóai hlan ogbè Oklunọ lọ Jiwheyẹwhe towe tọn, nado nọ payi nado basi gbedide etọn lẹ lẹpo he yẹn degbena we to egbehe, wẹ Oklunọ lọ Jiwheyẹwhe towe na ze we do ojí hugan akọta aigba lọ tọn lẹpo: dona helẹ pó nasọ wá ojí we bo pla we, eyin hiẹ na nọ tuntóai hlan ogbè Oklunọ lọ Jiwheyẹwhe towe tọn.” (Deutelonomi 28:1, 2) Mọwẹ, họnhungan lọ hlan vivi dona sọn olọn mẹ wá tọn lẹ dùdù yin tonusise hlan Jiwheyẹwhe. Ṣigba etẹwẹ dogbọn míwlẹ dali to egbehe? Be dopodopo mítọn na dè dona lẹ po ogbẹ̀ po gbọn zinzindonukọn nado ‘setonuna ogbè Jehovah tọn dali ya’?—Deutelonomi 30:19, 20.
Pọndohlan he Sọgbe Tintindo
15. Nuagokun tẹwẹ yin didọ to dona heyin kinkandai do Deutelonomi 28:3 mẹ, podọ nawẹ mí sọgan mọaleyi sọn e mẹ gbọn?
15 Mì gbọ mí ni lẹnnupọn do dona delẹ ji he Islaelivi de sọgan duvivi etọn na tonusise na Jehovah wutu. Di apajlẹ, Deutelonomi 28:3 dọmọ: “Donanọ hiẹ na yin to tòdaho lọ mẹ, podọ donanọ hiẹ na yin to ogle lọ mẹ.” Yinyin didona gbọn Jiwheyẹwhe dali ma sinai do nọtẹn kavi azọ́ndenamẹ ji gba. Mẹdelẹ sọgan tindo numọtolanmẹ yinyin wiwle do ninọmẹ yetọn lẹ mẹ, vlavo na yé nọ nọ lẹdo he mẹ agbasanu lẹ ko yin gbigbà kija kavi otò heyin gbigbà kija gbọn awhàn dali wutu. Mẹdevo lẹ sọgan jlo nado sẹ́n Jehovah to nọtẹn devo mẹ. Klistiani sunnu delẹ sọgan gbọjọ na yé ma ko yin pipa taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ kavi taidi mẹho lẹ to agun mẹ wutu. To whedelẹnu, Klistiani yọnnu lẹ nọ tindo numọtolanmẹ gbigbọjọ tọn na yé ma sọgan bẹ lizọnyizọn whenu-gigọ tọn jẹeji taidi gbehosọnalitọ lẹ kavi mẹdehlan lẹ wutu. Ṣogan, mẹdepope he ‘dotoai hlan ogbè Jehovah tọn bo whesọ do basi nuhe e biọ to mẹsi lẹpo’ na yin didona todin podọ kakadoi.
16. Nawẹ nunọwhinnusẹ́n Deutelonomi 28:4 mẹ tọn to yinyin numimọ etọn tindo gbọn titobasinanu Jehovah tọn dali to egbehe gbọn?
16 Deutelonomi 28:4 dọmọ: “Donanọ sinsẹ́n agbasa towe tọn na yin, po sinsẹ́n aigba towe tọn po, po sinsẹ́n kanlin-yìnyìn towe lẹ tọn po, jideji oyìn towe lẹ tọn, po ovú kanlinpa towe tọn lẹ po.” Yizan hogbe tẹnmẹ-yinkọ Heblugbe tọn heyin lilẹdo “towe” dohia dọ ehe dona yin numimọ mẹdetiti tọn na Islaelivi tonusetọ de. Etẹwẹ dogbọn devizọnwatọ tonusetọ Jehovah tọn egbezangbe tọn lẹ dali? Jideji lẹdo aihọn pe po hẹngblodeji he to nukọnyi to titobasinanu Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ tọn mẹ yin kọdetọn dona Jiwheyẹwhe tọn do vivẹnudido vẹkuvẹku lilatọ wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn he hugan 5 000 000 lẹ tọn ji. (Malku 13:10) Podọ yọnbasi na jideji he hugan mọ sọawuhia na hugan gbẹtọ 13 000 000 lẹ wẹ wá hùnwhẹ Tenu-núdùdù Oklunọ tọn to 1995 mẹ. Be hiẹ to vivi dona Ahọluduta lọ tọn lẹ dù ya?
Nudide Islaeli Tọn Do Vogbingbọn Hia
17. Nado yin ‘pipla’ gbọn dona lẹ kavi dẹ̀hodo lẹ dali sinai do etẹ ji?
17 Taidi kọdetọn de, dona lẹ na hodo Islaelivi tonusetọ de. Yè dopagbe dọmọ: “Dona helẹ pó na wá ojí we, bo pla we.” (Deutelonomi 28:2) Mọdopolọ, yè dọ dogbọn dẹ̀hodo dali dọmọ: “Dẹ̀hodo helẹ pó na wá ojí we, bosọ pla we.” (Deutelonomi 28:15) Eyin hiẹ ko yin Islaelivi ojlẹ hohowhenu tọn de, be hiẹ na yin ‘pipla’ gbọn dona lẹ dali kavi gbọn dẹ̀hodo lẹ dali wẹ ya? Enẹ na sinai do vlavo eyin hiẹ setonuna Jiwheyẹwhe kavi hiẹ vẹtoli na ẹn ji.
18. Nawẹ Islaelivi lẹ sọgan ko dapana dẹ̀hodo lẹ gbọn?
18 To Deutelonomi 28:15-68 mẹ, kọdetọn ylankan sinsinyẹn tolivivẹ tọn lẹ yin zẹẹmẹ basina taidi dẹ̀hodo lẹ. Delẹ yin agọ̀ dona tonusise tọn lẹ heyin sislẹ to Deutelonomi 28:3-14 mẹ pẹpẹ. Gbẹtọ Islaeli tọn lẹ nọ saba gbẹ̀n kọdetọn sinsinyẹn dẹ̀hodo lẹ tọn na yé dè nado tindo mahẹ to sinsẹ̀n-bibasi lalo tọn mẹ. (Ẹzla 9:7; Jẹlemia 6:6-8; 44:2-6) Lehe e wàlẹblanu do sọ! Kọdetọn ylankan mọnkọtọn lẹ sọgan ko yin didapana gbọn dide he sọgbe lọ bibasi dali, heyin tonusisena osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n dagbe Jehovah tọn lẹ po, he do vogbingbọn hezeheze hia to dagbe po oylan po ṣẹnṣẹn. Mẹsusu to egbehe nọ jiya awufiẹsa po nugbajẹmẹji tọn po na yé ko dè nado yinuwa sọta nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ gbọn sinsẹ̀n lalo tọn bibasi dali, dido alọ to fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn mẹ, amasin he ma sọgbe hẹ osẹ́n lẹ zinzan, jijo yede na ahàn-nùnù zẹjlẹgo, po onú mọnkọtọn lẹ po. Taidi to Islaeli po Juda hohowhenu tọn po, nudide ylankan mọnkọtọn lẹ bibasi nọ dekọtọn do gbẹdai sọn olọn mẹ wá po awufiẹsa ayiha tọn he ma jẹ po mẹ.—Isaia 65:12-14.
19. Basi zẹẹmẹ ninọmẹ he nọ yin vivi etọn dù lẹ to whenuena Juda po Islaeli po dè nado setonuna Jehovah.
19 Dona lẹ tin to susugege podọ blẹomẹninọ nọ gbayipe kiki to whenuena Islaeli setonuna Jehovah. Di apajlẹ, gando azán Ahọlu Sọlọmọni tọn lẹ gbè go, mí hia dọmọ: “Juda po Islaeli po yin susu, di otọ̀kẹ́n he tin to ohù tó to gege mẹ, to dùdù bo nùnù bo to aglinjẹ basi. . . . Juda po Islaeli po sọ yí jijọho do to ninọ, omẹ dopodopo to vẹntin etọn glọ, podọ to ovotin etọn glọ, sọn Dani yèdọ jẹ Beẹli-ṣeba, to azán Sọlọmọni tọn lẹpo mẹ.” (1 Ahọlu lẹ 4:20-25) Etlẹ yin to ojlẹ Ahọlu Davidi tọn whenu, heyin hiadogona gbọn nukundiọsọmẹ susu sọn kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ si dali, akọta lọ tindo numọtolanmẹ godonọnamẹ po dona Jehovah tọn po to whenuena yé dè nado setonuna Jiwheyẹwhe nugbo tọn lọ.—2 Samuẹli 7:28, 29; 8:1-15.
20. Jide etẹ tọn wẹ Jiwheyẹwhe tindo gando gbẹtọvi lẹ go?
20 Be hiẹ na setonuna Jiwheyẹwhe, kavi be hiẹ na vẹtoli na ẹn ya? Islaelivi lẹ tindo nudide de. Dile etlẹ yindọ mímẹpo ko dugu mẹwhinwhan ylando tọn sọn Adam si, mí sọ mọ nunina mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn yí. Mahopọnna Satani, aihọn ylankan ehe, po mapenọ-yinyin mítọn po, mí sọgan basi nudide he sọgbe lọ. Humọ, Mẹdatọ mítọn tindo jide dọ eyin mí tlẹ pannukọn nukunbibia po whlepọn susu lẹ po, mẹhe na basi nudide he sọgbe lẹ na tin, e ma yin to hogbe mẹ kẹdẹ gba ṣigba to nuyiwa mẹ ga. (1 Pita 5:8-10) Be hiẹ na tin to yé mẹ ya?
21. Etẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he na bọdego mẹ?
21 To hosọ he na bọdego mẹ, mí na penugo nado gbeje walọ po nuyiwa mítọn lẹ po pọ́n to kọndopọ mẹ po apajlẹ hohowhenu tọn lẹ po. Na dopodopo mítọn ni yigbe po pinpẹn nutọn yinyọnẹn po hlan ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ gbọn Mose gblamẹ dọmọ: “Yẹn ko ze ogbẹ̀ po okú po, dona lọ po dẹ̀hodo lọ po do nukọn towe: enẹwutu dè ogbẹ̀, na hiẹ nido gán.”—Deutelonomi 30:19.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
◻ Nawẹ Jehovah hẹn dona lẹ yọnbasi na gbẹtọvi ylandonọ lẹ gbọn?
◻ Etẹwẹ yin dẹ̀hodo lẹ?
◻ Nawẹ Islaelivi lẹ sọgan ko mọ dona lẹ yí kakati dẹ̀hodo lẹ gbọn?
◻ Dona tẹlẹ wẹ Islaeli duvivi etọn na tonusise na Jiwheyẹwhe wutu?
nido gán.”—Deutelonomi 30:19.
[Yẹdide to weda 6]
Islaelivi lẹ plidopọ to Osó Gelizimi tọn po Osó Ebali tọn po nukọn
[Asisa Yẹdide tọn]
Pictorial Archive (Whenuho Sẹpọ Whèzẹtẹn Tọn) Est.