‘De Ogbẹ̀ Na Hiẹ Nido Gán’
“Yẹn ko ze ogbẹ̀ po okú po, dona lọ po dẹhodo lọ po do nukọn towe: enẹwutu de ogbẹ̀, na hiẹ nido gán.”—DEUTELONOMI 30:19.
1, 2. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ gbẹtọ yin didá to boṣiọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ te?
“GBỌ mí ni basi gbẹtọ to boṣiọ mítọn mẹ, to apajlẹ mítọn mẹ.” Hodidọ Jiwheyẹwhe tọn enẹ yin kinkàndai do weta tintan Biblu tọn mẹ. Taidi kọdetọn de, “Jiwheyẹwhe dá gbẹtọ to boṣiọ etọn titi mẹ, to boṣiọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ wẹ e dá ẹ do,” wẹ Gẹnẹsisi 1:26, 27 dọ. Gbọnmọ dali, gbẹtọvi tintan lọ gbọnvona nudida he pò lẹpo to aigba ji. E taidi Mẹdatọ etọn, bo penugo nado hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn to nulinlẹnpọn mẹ, to owanyi, whẹdida dodo, nuyọnẹn, po huhlọn po didohia mẹ. E tindo ayihadawhẹnamẹnu de he sọgan gọalọna ẹn nado basi nudide lẹ he na hẹn ale wá na ẹn bosọ hẹn homẹhun Otọ́ olọn mẹ tọn etọn. (Lomunu lẹ 2:15) Do glido, Adam tindo mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn. Jehovah pọ́n aliho he mẹ visunnu aigba ji tọn etọn yin bibasi te hlan bo pà anazọ́n he e wà dọmọ: “Doayi e go e yọ́n tlala.”—Gẹnẹsisi 1:31; Psalm 95:6.
2 Taidi kúnkàn Adam tọn lẹ, míwlẹ lọsu yin didá to boṣiọ po apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn po mẹ. Etomọṣo, be mí sọgan basi dide nuhe mí na wà tọn nugbonugbo ya? Mọwẹ, dile etlẹ yindọ Jehovah tindo nugopipe lọ nado yọ́n nuhe na jọ jẹnukọn, e ma nọ kàn nuwiwa mítọn lẹ dopodopo po sọgodo mítọn po dai jẹnukọn gba. E ko basi dide ma nado yí nujinọtedo biọwá kavi sẹ́gbè tọn do deanana ovi aigba ji tọn etọn lẹ. Nado gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nujọnu-yinyin mẹdekannujẹ mítọn yiyizan nado basi nudide he sọgbe lẹ tọn mẹ, mì gbọ mí ni plọn nude sọn apajlẹ akọta Islaeli tọn mẹ jẹnukọn whẹ́.—Lomunu lẹ 15:4.
Mẹdekannujẹ Nudide Bibasi Tọn to Islaeli
3. Etẹwẹ yin tintan to Gbedide Ao lẹ mẹ, podọ nawẹ Islaelivi nugbonọ lẹ de nado setonuna ẹn gbọn?
3 “Yẹn wẹ OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe, he hẹn we jẹgbonu sọn aigba Egipti tọn lọ ji wá, jẹgbonu sọn owhé afanumẹ tọn lọ gbè,” wẹ Jehovah dọna Islaelivi lẹ. (Deutelonomi 5:6) To 1513 J.W.M., akọta Islaeli tọn yin tuntundote to aliho jiawu mẹ sọn kanlinmọgbenu Egipti tọn podọ na enẹwutu yé ma tindo whẹwhinwhẹ́n depope nado tindo ayihaawe do hogbe enẹlẹ go. To tintan to Gbedide Ao lẹ mẹ, Jehovah dọ gbọn hoyidọtọ etọn Mose gblamẹ dọmọ: “Hiẹ ma na tindo yẹwhe devo de to nukọn ṣie.” (Eksọdusi 20:1, 3) To ojlẹ enẹ mẹ, akọta Islaeli tọn de nado setonu. Yé desọn ojlo mẹ wá nado ze yede jo mlẹnmlẹn hlan Jehovah.—Eksọdusi 20:5; Osọha lẹ 25:11.
4. (a) Nudide tẹwẹ Mose zedonukọnna Islaeli? (b) Nudide tẹwẹ mí dona basi to egbehe?
4 To nudi owhe 40 godo, Mose flinnu whẹndo Islaelivi lẹ tọn devo sinsinyẹn gando nudide he tin to nukọnna yé go. E dọmọ: “Yẹn ylọ olọn po aigba po nado dekunnu do mì ji to egbehe, dọ yẹn ko ze ogbẹ̀ po okú po, dona lọ po dẹhodo lọ po do nukọn towe: enẹwutu de ogbẹ̀, na hiẹ nido gán, hiẹ po okún towe po.” (Deutelonomi 30:19) Mọdopolọ to egbehe, mí sọgan basi nudide. Mọwẹ, mí sọgan basi nudide nado sẹ̀n Jehovah po nugbonọ-yinyin po bo tindo todido ogbẹ̀ madopodo tọn, kavi mí sọgan de nado vẹtolina ẹn bo jiya kọdetọn etọn lẹ tọn. Lẹnnupọndo apajlẹ awe ji he gando mẹdelẹ go he basi nudide he gbọnvo lẹ.
5, 6. Nudide tẹwẹ Jọṣua basi, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ?
5 To 1473 J.W.M., Jọṣua plan Islaelivi lẹ biọ Aigba Pagbe tọn lọ ji. Whẹpo Jọṣua do kú, e vẹ̀ akọta lọ blebu to tudohomẹnamẹ huhlọnnọ de mẹ dọmọ: ‘Podọ eyin e sọawuhia di oylan hlan mì nado sẹ̀n Jehovah, mì bo de na mìde to azán he gbè mẹhe mì na nọ sẹ̀n; eyin e yin yẹwhe he otọ́ mìtọn lẹ sẹ̀n lẹ he tin to Otọ̀ lọ godo dọ́n, kavi yẹwhe Amolinu lẹ tọn lẹ, aigba mẹhe tọn ji mì ninọ̀ lẹ.’ To enẹgodo, to alọdindlẹndo whẹndo etọn mẹ, e zindonukọn dọmọ: “Na yẹn tọn po owhé ṣie po, míwlẹ na [Jehovah] sẹ̀n.”—Jọṣua 24:15.
6 Jẹnukọnna enẹ, Jehovah ko dotuhomẹna Jọṣua nado yin adọgbotọ podọ huhlọnnọ, bo na ẹn ayinamẹ ma nado buali sọn tonusisena Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn kọ̀n. Kakatimọ, gbọn ayihamẹlinlẹnpọn do owe Osẹ́n lọ tọn ji to okle po ozán po dali, Jọṣua na penugo nado hẹn aliho etọn yin kọdetọn dagbenọ. (Jọṣua 1:7, 8) Podọ lehe e yì do pẹpẹ niyẹn. Nudide Jọṣua tọn dekọtọn do dona susugege mẹ. “Nude ma gbòpò sọn onú dagbe he OKLUNỌ dọ hlan owhé Islaeli tọn depope mẹ gba; popolẹpo wẹ ṣẹ,” wẹ Jọṣua dọ.—Jọṣua 21:45.
7. To azán Isaia tọn gbè, nudide tẹwẹ Islaelivi delẹ basi, podọ etẹlẹ wẹ yin kọdetọn lọ lẹ?
7 To vogbingbọn mẹ, lẹnnupọndo ninọmẹ Islaeli tọn ji to nudi owhe 700 godo. To ojlẹ enẹ mẹ, Islaelivi susu wẹ to hihodo aṣa kosi tọn lẹ. Di apajlẹ, to azán godo tọn owhe tọn gbè, gbẹtọ lẹ nọ pli lẹdo tafo de he ji núdùdù he dojo voovo lẹ po ovẹn dagbedagbe lẹ po yin bibẹdo. Ehe ma yin ayidedai pọmẹ tọn to whẹndo mẹ de poun gba. Hùnwhẹ sinsẹ̀n tọn de wẹ he nọ gbògbéna yẹwhe kosi tọn awe. Yẹwhegán Isaia basi kandai nukun he Jiwheyẹwhe yí do pọ́n nugbonọ-mayin ehe tọn dọmọ: “Mì he gbẹ́ OKLUNỌ dai lẹ, he wọnji osó wiwe ṣie go, he wleawu tafo de tọn dai na Gadi [kavi yẹwhe Tadagbe tọn], bosọ yí nunina nùnù na Meni [kavi yẹwhe Jọgbe tọn].” Yé yise dọ homẹmimiọnna ‘yẹwhe Tadagbe tọn’ po ‘yẹwhe Jọgbe tọn’ po wẹ zọ́n bọ ojijẹ owhe lọ tọn do yọ́n, kakati nido yin dona Jehovah tọn tintindo. Ṣigba, na nugbo tọn, nuyiwa atẹṣiṣi tọn yetọn po nudide he yé basi sọn ojlo mẹ wá po dekọtọn do awubla mẹ na yé. “Yẹn na hia mì hlan ohí,” wẹ Jehovah dọ, “mìmẹpo nasọ dẹ́ hlan hùhù: na whenuena yẹn ylọ, mì ma siọ; whenuena yẹn dọho, mì ma sè; ṣigba mì waylan to nukọn ṣie, bosọ de nuhe go homẹ ṣie ma hùn do.” (Isaia 65:11, 12) Nudide nulú tọn yetọn hẹn dindọn wá yé ji, podọ yẹwhe Jọgbe tọn po Tadagbe tọn po ma penugo nado glọnalina nujijọ enẹ.
Nudide He Sọgbe lọ Bibasi
8. Sọgbe hẹ Deutelonomi 30:20, etẹwẹ nudide he sọgbe lọ bibasi bẹhẹn?
8 To whenuena Mose dotuhomẹna Islaeli nado de ogbẹ̀, e dlẹnalọdo afọdide atọ̀n he yé dona ze lẹ dọmọ: “Nado nọ yiwanna [Jehovah] Jiwheyẹwhe towe, nado nọ setonuna ogbè etọn, podọ nado nọ dọnsẹpọ jẹ e dè [kavi tẹdo e go].” (Deutelonomi 30:20) Mì gbọ mí ni gbadopọnna afọdide ehelẹ dopodopo na mí nido sọgan basi nudide he sọgbe lọ.
9. Nawẹ mí sọgan do owanyi mítọn na Jehovah hia gbọn?
9 Gbọn owanyina Jehovah Jiwheyẹwhe mítọn dali: Mí nọ basi dide nado sẹ̀n Jehovah na mí yiwanna ẹn wutu. Eyin mí nọ setonuna apajlẹ avase tọn he yin azán Islaeli tọn gbè tọn lẹ, mí na penugo nado nọavunte sọta whlepọn nado doalọ to fẹnnuwiwa mẹ lẹpo bo nọ dapana aliho gbẹzan tọn lẹ he sọgan zọ́n bọ mí na tlọ̀ biọ omọ̀ aihọn tọn lọ he yin ojlo agbasanu lẹ bibẹpli tọn mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 10:11; 1 Timoti 6:6-10) Mí nọ tẹdo Jehovah go bo nọ payi osẹ́ndoai etọn lẹ go. (Jọṣua 23:8; Psalm 119:5, 8) Whẹpo Islaelivi lẹ do biọ Aigba Pagbe tọn ji, Mose dotuhomẹna yé dọmọ: “Doayi e go, yẹn ko plọn aṣẹdai lẹ lọ mì po whẹdida lẹ po, yèdọ dile OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe ṣie degbena mi do, na mì nido nọ wàmọ to gblagbla aigba lọ tọn mẹ fie dali mẹ mì jei nado tindo e. Enẹwutu mì nọ payi bosọ nọ basi yé; na ehe wẹ nuyọnẹn mìtọn po wuntuntun mìtọn po to nukun gbẹtọ lẹ lọ tọn mẹ, he na sè aṣẹdai he lẹpo.” (Deutelonomi 4:5, 6) Din wẹ ojlẹ lọ nado do owanyi mítọn na Jehovah hia gbọn ojlo Jehovah tọn zizedo otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ dali. Eyin mí basi dide nado wàmọ, mí na yin didona dandan.—Matiu 6:33.
10-12. Etẹlẹ wẹ mí plọn sọn dogbigbapọnna nuhe jọ to azán Noa tọn lẹ gbè mẹ?
10 Gbọn tonusisena ogbè Jiwheyẹwhe tọn dali: Noa yin “yẹwhehodọtọ dodo tọn.” (2 Pita 2:5) Diblayin mẹhe nọgbẹ̀ to aihọn he jẹnukọnna Singigọ mẹ lẹpo wẹ yin ayihafẹsẹna bo ‘ma doayi’ avase Noa tọn lẹ go. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? “Singigọ . . . wá bo plọ yemẹpo yì.” Jesu na avase dọ nudopolọ wẹ na jọ to azán mítọn gbè, to ‘tintin tofi Ovi gbẹtọ tọn’ whenu. Nuhe jọ to azán Noa tọn gbè yin avase sinsinyẹn de na mẹhe basi dide ma nado setonuna owẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn to egbehe lẹ.—Matiu 24:39.
11 Mẹhe nọ vlẹ avase Jiwheyẹwhe tọn he devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn egbezangbe tọn lẹ to lilá kò lẹ dona yọ́n nuhe awugbopo nado setonuna avase lẹ na zẹẹmẹdo. Apọsteli Pita dọho gando mẹṣankotọ mọnkọtọn lẹ go dọmọ: “Ehe wẹ yé yí ojlo do wọn, dọ gbọn ohó Jiwheyẹwhe tọn dali wẹ olọn lẹ do tin to hohowhenu, bọ aigba do mlindopọ sọn osin mẹ, bosọ nọte to osin mẹ. Gbọn ehe tọn dali aihọn he tin to whenẹnu, le yè yí osin do gọ́ ẹ, e sudo: ṣigba olọn he tin to dinvie lẹ, po aigba lọ po, gbọn ohó dopolọ dali yè sọ whlá hlan miyọ́n, bosọ hla yé dai hlan whẹdazangbe po dindọn mẹylankan lẹ tọn po.”—2 Pita 3:3-7.
12 To vogbingbọn mẹ na omẹ ehelẹ, pọ́n nudide he Noa po whédo etọn po basi. “Gbọn yise dali Noa, whenuena yè dohia nuhe yè ma ko mọ lẹ tọn na ẹn sọn Jiwheyẹwhe dè, le obu di i, e wleawu ohún aki tọn dai.” Na e setonuna avase wutu, whédo etọn yin whinwhlẹngán. (Heblu lẹ 11:7) Mì gbọ mí ni nọ yawu nado sè owẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn bo nọ setonuna ẹn to enẹgodo.—Jakobu 1:19, 22-25.
13, 14. (a) Naegbọn e do yin onú titengbe nado ‘tẹdo Jehovah go’? (b) Nawẹ mí dona na dotẹnmẹ Jehovah, ‘Zẹ́ndotọ mítọn’ nado deanana mí gbọn?
13 Gbọn titẹdo Jehovah go dali: Nado ‘de ogbẹ̀ bo gán,’ e ma ko pé nado yiwanna Jehovah bo setonuna ẹn poun gba, ṣigba mí sọ dona ‘tẹdo Jehovah go,’ enẹ wẹ, nado zindonukọn to ojlo etọn wiwà mẹ. “To homẹfa [kavi akọ́ndonanu] mìtọn mẹ, mì na yí ayiha mìtọn whlá,” wẹ Jesu dọ. (Luku 21:19) Na nugbo tọn, nudide he mí nọ basi to whẹho ehe mẹ nọ do nuhe to ahun mítọn mẹ hia. “Jijọhonọ wẹ mẹlọ he nọ dibu to whepoponu; ṣigba ewọ he hẹn ayiha etọn sinyẹn na jai do oylan mẹ,” wẹ Howhinwhẹn lẹ 28:14 dọ. Falo Egipti hohowhenu tọn yin apajlẹ ehe tọn de. Dile Azọ̀nylankan Ao lẹ dopodopo to yasana Egipti, Falo hẹn ahun etọn sinyẹn kakati nado do budisi Jiwheyẹwhe hia. Jehovah ma hẹn Falo gánnugánnu nado vẹtoli gba, ṣigba e na dotẹnmẹ gandutọ goyitọ enẹ nado basi dide. Depope he whẹho lọ yin, ojlo Jehovah tọn yin wiwà, dile apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ pọndohlan Jehovah tọn gando Falo go tọn do dọmọ: “Yèdọ na lẹndote dopo he lọ wutu wẹ yẹn ze we tite, na yẹn nido do huhlọn ṣie hia to hiẹ mẹ, podọ na oyín ṣie nido yin lilá gbọn aihọn lẹpo mẹ.”—Lomunu lẹ 9:17.
14 Owhe kanweko susu to whenuena Islaeli ko yin tuntundote sọn aṣẹpipa Falo tọn glọ godo, yẹwhegán Isaia dọmọ: “OKLUNỌ E, hiẹ wẹ [Otọ́] mítọn, okò wẹ míwlẹ, hiẹ wẹ [Zẹ́ndotọ]; alọnuzọ́n towe wẹ mímẹpo.” (Isaia 64:8) Dile mí na dotẹnmẹ Jehovah nado deanana mí gbọn oplọn mẹdetiti tọn mítọn po Ohó etọn yíyí do yizan mẹ po dali, mí nọ ze gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo vudevude. Mí nọ whiwhẹ bosọ nọ yọ́n anadena dogọ, podọ ehe nọ hẹn ẹn bọawu na mí dogọ nado tẹdo Jehovah go po nugbonọ-yinyin po na mí jlo vẹkuvẹku nado hẹn homẹ etọn hùn wutu.—Efesunu lẹ 4:23, 24; Kọlọsinu lẹ 3:8-10.
Hiẹ Dona “Hẹn Yé Yin Yinyọnẹn”
15. Sọgbe hẹ Deutelonomi 4:9, azọngban awe-to-pọmẹ tẹwẹ Mose hẹnwa oflin mẹ na Islaeli?
15 Mose dọna pipli akọta Islaeli tọn he ko wleawufo nado biọ Aigba Pagbe tọn ji dọmọ: “Yí ayipipa hlan dewe ṣokẹdẹ, bo yí sọwhiwhe do whlá alindọn towe, hiẹ nikaa wọn onú lẹ lọ he nukun towe lẹ mọ, podọ yé nikaa fọnyi sọn ayiha towe mẹ to azán ogbẹ̀ towe tọn lẹpo mẹ; ṣigba hẹn yé yin yinyọnẹn hlan ovi towe lẹ podọ ovi ovi towe lẹ tọn lẹ.” (Deutelonomi 4:9) Nado sọgan mọ dona Jehovah tọn bo vò to aigba he yé na dugu etọn to madẹnmẹ lọ ji, Islaelivi lẹ dona hẹn azọngban awe-to-pọmẹ de di to Jehovah Jiwheyẹwhe nukọn. Yé ma dona wọn onú jiawu he Jehovah ko wà to nukun yetọn mẹ lẹ, podọ yé dona plọn yé whẹndo he ja lẹ. Taidi omẹ Jiwheyẹwhe tọn egbezangbe tọn lẹ, mí dona wà nudopolọ eyin mí jlo na ‘de ogbẹ̀ bo gán.’ Etẹlẹ wẹ mí ko mọ po nukun mítọn lẹ po he Jehovah ko wà do ota mítọn mẹ?
16, 17. (a) Etẹwẹ mẹdehlan he yin pinplọn to Giliadi lẹ ko penugo nado wadotana to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn mẹ? (b) Apajlẹ mẹhe hẹn zohunhun yetọn go tọn tẹlẹ wẹ hiẹ yọnẹn?
16 Homẹ mítọn nọ hùn nado mọ lehe Jehovah ko dona azọ́n yẹwhehodidọ po mẹhẹnzun devi tọn mítọn po gbọn. Sọn whenue Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi tọn bẹjẹeji to 1943, mẹdehlan lẹ ko yin tọ́ntlọ́ngbọ́n na azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ to otò susu mẹ. Kakajẹ egbé, mẹhe yí gbedewema wehọmẹ ehe tọn to whenẹnu lẹ gbẹ́ hẹn zohunhun yetọn na yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn go, dile etlẹ yindọ yé ko poyọnho bọ delẹ to yé mẹ yin aliglọnna gbọn madogán agbasa tọn lẹ dali. Mary Olson he yí gbedewema Giliadi tọn to 1944, yin apajlẹ dagbe dopo. E sẹ̀n taidi mẹdehlan to bẹjẹeji to Uruguay, to enẹgodo to Colombie, podọ to Porto Rico todin. Dile etlẹ yindọ nuhahun agbasalilo tọn he yọnhowhe nọ hẹnwa lẹ glọnalina ẹn jẹ obá de mẹ, Mẹmẹyọnnu Olson hẹn zohunhun etọn na yẹwhehodidọ go. Na ewọ sè Espagne-gbè wutu, e nọ basi tito to sẹmẹsẹmẹ nado kọnawudopọ hẹ wẹnlatọ lẹdo lọ tọn lẹ to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ.
17 Nancy Porter, he ko yin asuṣiọsi todin, he yí gbedewema Wehọmẹ Giliadi tọn to 1947, gbẹ́ pò to devizọnwa to Bahamas. Mẹdehlan devo wẹ e yin, he gbẹ́ hẹn alọnu ján to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ. “Nugbo Biblu tọn pinplọn mẹdevo lẹ ko yin asisa vonọtaun ayajẹ tọn de,” wẹ Mẹmẹyọnnu Porter dọ to otàn gbẹzan tọn etọn mẹ.a “E nọ wleawuna aṣa nuyiwa gbigbọmẹ tọn he tin to tito ji de he ko hẹn gbẹzan ṣie tin to tito ji bosọ lodo.” To whenuena Mẹmẹyọnnu Porter po devizọnwatọ nugbonọ devo lẹ po lẹnnupọndo gbẹzan yetọn he ko wayi ji, yé ma nọ wọn nuhe Jehovah ko wà lẹ gba. Míwlẹ lo? Be mí nọ yí pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn do lẹnnupọndo aliho he mẹ Jehovah ko dona azọ́n Ahọluduta lọ tọn to lẹdo mítọn mẹ te ji ya?—Psalm 68:11.
18. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn otàn gbẹzan mẹdehlan lẹ tọn hihia mẹ?
18 Mí nọ jaya to nuhe omẹ ehelẹ, he ko yí owhe susu zan to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ ko wà bo gbẹ́ pò to wiwà lẹ mẹ. Otàn gbẹzan tọn yetọn lẹ hihia nọ na mí tuli, na eyin mí mọ nuhe Jehovah ko wà na omẹ nugbonọ ehelẹ, e nọ hẹn gbemima mítọn nado sẹ̀n Jehovah lodo. Be hiẹ nọ hia kandai ojlofọndotenamẹ tọn mọnkọtọn he nọ yin zinzinjẹgbonu to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn mẹ lẹ bo nọ lẹnayihamẹpọn do yé ji ya?
19. Nawẹ mẹjitọ Klistiani lẹ sọgan yí otàn gbẹzan tọn he yin kinkàn do Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn mẹ lẹ zan to aliho dagbe mẹ gbọn?
19 Mose flinnu Islaelivi lẹ dọ yé ma dona wọn nuhe Jehovah ko wà na yé lẹpo gba, podọ onú ehelẹ ma dona fọnyi sọn ayiha yetọn mẹ to azán ogbẹ̀ yetọn tọn lẹpo mẹ. Enẹgodo e yí afọdide devo dogọ dọmọ: “[Hiẹ dona] hẹn yé yin yinyọnẹn na ovi towe lẹ podọ na ovi ovi towe lẹ tọn lẹ.” (Deutelonomi 4:9) Apajlẹ jọnun gbẹzan tọn lẹ nọ whànmẹ taun. Jọja he to whinwhẹ́n ja lẹ tindo nuhudo apajlẹ dagbe lẹ tọn. Mẹmẹyọnnu tlẹnnọ lẹ sọgan nọ plọnnu sọn apajlẹ nugbonọ-yinyin mẹmẹyọnnu mẹhomẹ he otàn gbẹzan tọn yetọn yin kinkàn do Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn mẹ lẹ tọn mẹ. Sinsẹ̀n to aigba-denamẹ jonọgbè tọn ji to otò he mẹ yé tin te nọ hùn dotẹnmẹ susu dote na mẹmẹsunnu lẹ po mẹmẹyọnnu lẹ po nado hẹn alọnu ján to yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ mẹ. Mẹjitọ Klistiani lẹ emi, naegbọn mì ma na yí numimọ mẹdehlan Giliadi tọn nugbonọ lẹ po mẹdevo lẹ tọn po zan nado whàn ovi mìtọn lẹ nado de gbẹzan sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn?
20. Etẹwẹ mí dona wà nado “de ogbẹ̀”?
20 To whelọnu lo, nawẹ dopodopo mítọn sọgan “de ogbẹ̀” gbọn? Gbọn nunina jiawu mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn mítọn yiyizan nado dohia Jehovah dọ mí yiwanna ẹn dali podọ gbọn nukọnzinzindo nado wà nuhe go mí pé lẹpo to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ dali dile e na dẹnsọ bọ mí na tindo lẹblanulọkẹyi enẹ. Dile Mose dọ do, ‘Na Jehovah wẹ ogbẹ̀ towe po ogaa azán towe lẹ tọn po.’—Deutelonomi 30:19, 20.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Pọ́n “Ayajẹnọ Podọ Pẹdotọ Mahopọnna Nuhẹnbu Mẹhẹngbọjọ Tọn,” he yin zinzinjẹgbonu to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 1er juin 2001, weda 23-7 mẹ.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹlẹ wẹ hiẹ plọn sọn apajlẹ mẹhe basi nudide he gbọnvo lẹ tọn he mí ko gbadopọnna lẹ mẹ?
• Afọdide tẹlẹ wẹ mí dona ze nado sọgan “de ogbẹ̀”?
• Azọngban awe-to-pọmẹ tẹwẹ mí yin tudohomẹna nado hẹndi?
[Yẹdide to weda 26]
‘Yẹn ko ze ogbẹ̀ po okú po do nukọn towe’
[Yẹdide to weda 29]
Tonusisena ogbè Jiwheyẹwhe tọn whlẹn Noa po whẹndo etọn po gán
[Yẹdide lẹ to weda 30]
Mary Olson
Nancy Porter