To Zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe Zọnmii
“Mì nọ zinzọnlin to [g]bigbọ mẹ, mì ma sọ to na hẹn wantuntun agbasalan tọn di gba.”—GALATIANU LẸ 5:16.
1. (a) To ninọmẹ tẹlẹ ṣẹnṣẹn podọ nawẹ e dẹnsọ bọ Enọku do zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe? (b) Nawẹ Noa zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe dẹnsọ, podọ azọngban pinpẹn tẹlẹ wẹ e tindo?
BIBLU dọna mí dọ Enọku ‘zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe nugbo lọ.’ Mahopọnna hogbe mẹhẹnjọsi po walọyizan jijọ-madi-Jiwheyẹwhe mẹhe lẹdo e lẹ tọn po, e gbọṣi zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe mẹ kakajẹ opodo gbẹzan etọn tọn to owhe 365 mẹvi mẹ. (Gẹnẹsisi 5:23, 24; Juda 14, 15) Noa lọsu ‘zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe nugbo lọ.’ E wà mọ to whenuena e to nukunpedo whẹndo etọn go, to whenuena e to pipehẹ nuyiwadomẹji gbọn angẹli atẹṣitọ lẹ po ovi danuwatọ yetọn lẹ po dali, podọ to whenuena e to nukunpedo nuhe e bẹhẹn nado gbá aki daho gbó de he gblo hugan tọjihun hohowhenu tọn depope. E gbọṣi zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe mẹ to Osingigọ lọ godo, etlẹ yin to whenuena atẹṣiṣi sọta Jehovah sọawuhia whladopo dogọ to Babẹli. Na nugbo tọn, Noa to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe kakajẹ okú etọn to owhe 950 mẹvi mẹ.—Gẹnẹsisi 6:9; 9:29.
2. Etẹwẹ ‘zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe’ zẹẹmẹdo?
2 To whenuena e yin didọ dọ sunnu yise tọn ehelẹ “zinzọnlin” hẹ Jiwheyẹwhe, Biblu to hogbe lọ yizan to yẹhiadonu liho. E zẹẹmẹdo dọ Enọku po Noa po yí yedelẹ zan to aliho de mẹ he na kunnudenu yise he lodo to Jiwheyẹwhe mẹ tọn. Yé wà nuhe Jiwheyẹwhe degbena yé bo zan gbẹzan yetọn lẹ to kọndopọmẹ hẹ nuhe yé yọnẹn dogbọn ewọ dali sọn nuyiwahẹmẹ etọn hẹ gbẹtọvi lẹ mẹ. (Yijlẹdo 2 Otannugbo lẹ 7:17 go.) E mayin dọ yé do gbeyiyi apọnmẹ tọn de hia po nuhe Jiwheyẹwhe dọ bo wà po kẹdẹ wẹ gba ṣigba yé yinuwa do nulẹpo he ewọ biọ ji—e mayin do delẹ ji gba ṣigba popolẹpo etọn jẹ obá he yọnbasi mẹ na yé taidi gbẹtọ mapenọ lẹ. Di apajlẹ, Noa gbọnmọ dali wà nuhe Jiwheyẹwhe degbena ẹn pẹpẹ. (Gẹnẹsisi 6:22) Noa ma nọ wà onú lẹ jẹnukọnna anademẹ heyin nina ẹn gba, podọ e ma nọ gbọn ovọ́donanu dali do to yonu-dọn-dogodo gba. Taidi mẹde he nọ duvivi haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah tọn, he nọ tindo numọtolanmẹ awuvivo tọn nado hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe bo wleyẹyina anademẹ sọn olọn mẹ wá, e zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe. Be hiẹ to enẹ wà ya?
Nuwiwa Gbẹzan Tọn he Sọgbe De
3. Etẹwẹ yin onú titengbe na mẹhe yin devizọnwatọ klandowiwe bo yí baptẹm Jiwheyẹwhe tọn lẹpo?
3 Homẹhunnu wẹ e yin nado mọ gbẹtọ lẹ bẹ zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe jẹeji. Dile yé ze afọdide nujikudo tọn to kọndopọmẹ hẹ ojlo Jehovah tọn, yé na kunnudenu yise tọn, matin ehe mẹdepope ma sọgan hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn. (Heblu lẹ 11:6) Lehe mí jaya do sọ dọ to owhe dopodopo mẹ, na madozẹnzẹn owhe atọ́n he ko wayi lẹ tọn, hugan gbẹtọ 320 000 wẹ ko klan yedelẹ do wiwe hlan Jehovah bo ko ze yedelẹ jo na baptẹm osin tọn! Ṣigba e sọ yin nujọnu na yé podọ na mímẹpo nado to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii.—Matiu 24:13; Osọhia 2:10.
4. Dile etlẹ yindọ yé do yise delẹ hia, naegbọn suhugan Islaelivi lẹ tọn he tọ́nsọn Egipti ma biọ Aigba Pagbe Tọn ji?
4 To azán Mose tọn gbè, e biọ yise to whẹndo Islaelivi tọn de si nado basi hùnwhẹ Juwayi tọn to Egipti podọ nado sá ohun do ohọntin lẹ go podọ do adà aga tọn họntonu owhé yetọn gbè tọn go. (Eksọdusi 12:1-28) Etomọṣo, yise mẹsusu tọn hòkọ̀ to whenuena yé mọ awhànpa Falo tọn lẹ dọnsẹpọ yé to Ohù Vẹẹ tó. (Eksọdusi 14:9-12) Psalm 106:12 dohia dọ to whenuena yé ko gbọn aigba sabọ húhú ohù tọn ji matin awugble bo ko mọ gbigbaṣinyọ́n osìn tọn và awhànpa Egipti tọn sudo godo, yé ‘tindo yise to ohó Jehovah tọn mẹ’ whladopo dogọ. Ṣigba, ojlẹ gli de godo to zungbo mẹ, Islaelivi lẹ bẹ lewuwu jẹeji dogbọn osin-nùnù, núdùdù, po nukunpemẹgo po dali. Linlin agọ̀ amẹ́n 10 to 12 lẹ mẹ he lẹkọwa sọn Aigba Pagbe Tọn ji hẹn yé dibu. To ninọmẹ enẹlẹ glọ, dile Psalm 106:24 dọ do, “yé ma yí ohó [Jiwheyẹwhe tọn] sè.” Yé jlo nado lẹkọyi Egipti. (Osọha lẹ 14:1-4) Yise depope he yé tindo nọ wá aimẹ to whenuena yé mọ dohia sẹhundaga huhlọn olọn mẹ tọn de kẹdẹ. Yé ma to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii gba. Taidi kọdetọn de, Islaelivi enẹlẹ ma biọ Aigba Pagbe Tọn mẹ gba.—Psalm 95:10, 11.
5. Nawẹ 2 Kọlintinu lẹ 13:5 po Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6 po gando zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe go gbọn?
5 Biblu dotuhomẹna mí dọmọ: “Mì dindona mìde, eyin mì tin to yise mẹ; mì mọdòna mìde dagbedagbe.” (2 Kọlintinu lẹ 13:5) Tintin “to yise mẹ” zẹẹmẹdo titẹdo yise Klistiani tọn blebu go. Ehe yin onú titengbe eyin mí na tindo kọdetọn dagbe to zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe to gbẹzan mítọn lẹpo mẹ. Nado zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe, mí sọ dona do jẹhẹnu yise tọn hia ga, yèdọ jidide do Jehovah go mlẹnmlẹn. (Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6) Omọ̀ po fẹṣa susu lẹ po wẹ tin he sọgan wle mẹhe gboawupo nado wà mọ lẹ. Etẹwẹ yin delẹ to ehelẹ mẹ?
Dapana Omọ̀ Jide-do-mẹdetiti go Tọn
6. Etẹwẹ Klistiani lẹpo yọnẹn dogbọn ogalilọ po ayọdide po dali, podọ numọtolanmẹ tẹwẹ yé nọ tindo dogbọn ylando ehelẹ dali?
6 Mẹlẹpo he ko plọn Biblu, bo klan gbẹzan etọn do wiwe hlan Jehovah, bo yin bibaptizi yọnẹn dọ Ohó Jiwheyẹwhe Tọn gbẹ́ galilọ po ayọdide po. (1 Tẹsalonikanu lẹ 4:1-3; Heblu lẹ 13:4) Omẹ mọnkọtọn lẹ yigbe dọ ehe sọgbe. Yé jlo nado nọgbẹ̀ to kọndopọmẹ hẹ ẹ. Ṣogan, fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn zindonukọn nado yin dopo to omọ̀ kọdetọn dagbenọ Satani tọn lẹ mẹ. Etẹwutu?
7. To Agbado Moabi tọn mẹ, nawẹ sunnu Islaeli tọn lẹ tindo mahẹ to walọyizan he yé yọnẹn dọ e ylan mẹ gbọn?
7 To tintan whenu, mẹhe doalọ to walọ mawé mọnkọtọn mẹ lẹ sọgan nọ ma to linlẹn nado wà mọ. Vlavo enẹ yin nugbo gando Islaelivi lẹ go to Agbado Moabi tọn mẹ. Na sunnu Islaelivi he gbẹninọ ṣiapọna to zungbo mẹ lẹ, yọnnu Moabinu po Midianinu lẹ po he klọ yé lẹ sọgan ko sọawuhia to tintan whenu di họntọn-ji-hẹmẹtọ po johẹmẹtọ po. Ṣigba etẹwẹ jọ to whenuena Islaelivi lẹ yigbena oylọ-basinamẹ lẹ nado basi sinsẹ̀n hẹ mẹhe nọ sẹ̀n Baali bo mayin Jehovah lẹ, omẹ he nọ yigbena viyọnnu yetọn lẹ (etlẹ yin sọn whẹndo he diyin lẹ mẹ) nado tindo haṣinṣan zanhẹmẹ tọn hẹ sunnu he yé ma ko wlealọ hẹ lẹ? To whenuena sunnu lẹ sọn osla Islaeli tọn mẹ bẹjẹeji nado to haṣinṣan mọnkọtọn lẹ pọnhlan taidi awuvivinu de, yé yin kiklọ nado wà nuhe yé yọnẹn dọ e ylan lẹ, podọ ehe biọ ogbẹ̀ yetọn to yé si.—Osọha lẹ 22:1; 25:1-15; 31:16; Osọhia 2:14.
8. To azán mítọn gbè, etẹwẹ sọgan hẹn Klistiani de biọ fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn mẹ?
8 Etẹwẹ sọgan hẹn mẹde nado jai jẹ omọ̀ dopolọ mẹ to azán mítọn gbè? Dile etlẹ yindọ ewọ sọgan yọ́n nujọnu-yinyin fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn, eyin e ma mọnukunnujẹ owù jide-do-mẹdetiti go tọn mẹ, e sọgan na dotẹnmẹ ede nado biọ ninọmẹ de mẹ fie mẹkiklọ hlan ylanwiwa na duto lẹnpọn etọn ji te.—Howhinwhẹn lẹ 7:6-9, 21, 22; 14:16.
9. Avase Owe wiwe tọn tẹlẹ wẹ sọgan basi-hihọ́na mí sọn fẹnnuwiwa mẹ?
9 Ohó Jiwheyẹwhe Tọn gbẹnuna mí madoadu-dẹji ma nado yin kiklọ nado to linlẹn dọ mí tindo huhlọn tlala dọ ogbẹ́ ylankan lẹ ma na hẹn mí gblezọn gba. Enẹ bẹ tito-to-whinnu televiziọn pinpọn tọn lẹ he nọ do adà gbẹzan mawé gbẹtọ lẹ tọn hia hẹn po linlinwe he nọ fọ́n ojlo mawé lẹ dote po. (1 Kọlintinu lẹ 10:11, 12; 15:33) Yèdọ gbẹdido hẹ yisenọ hatọ lẹ to ninọmẹ ylankan lẹ mẹ sọgan planmẹ biọ nuhahun sinsinyẹn lẹ mẹ. Mẹdindọn he tin to vijinu lẹ ṣẹnṣẹn do huhlọn tlala. Enẹwutu po mẹtọnhopọn owanyinọ po titobasinanu Jehovah tọn ko gbẹnunamẹ sọta tintin mẹde ṣokẹdẹ bo mayin mimọ na mẹdevo lẹ hẹ omẹ vijinu awetọnọ de he mí ma wlealọ hẹ kavi he mayin hagbẹ whẹndo tọn de. Nado sọgan to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe, mí dona dapana omọ̀ jide-do-mẹdetiti go tọn bo setonuna ayinamẹ avase tọn he ewọ nọ na mí.—Psalm 85:8.
Ma Dike na Obu Gbẹtọ Tọn ni Deanana we Blo
10. Nawẹ “obu gbẹtọ tọn” yin omọ̀ de gbọn?
10 Owù devo yin zẹẹmẹ basina to Howhinwhẹn lẹ 29:25 mẹ, ehe dọmọ: “Obu gbẹtọ tọn wẹ nọ hẹn omọ̀ wá.” Omọ̀ gbéyantọ de tọn nọ saba bẹ agblà he nọ yin dindọn finyọ́n do okọ̀ kavi okàn lẹ he nọ blado afọ kanlin de tọn lẹ go hẹn. (Job 18:8-11) Mọdopolọ obu to gbẹtọ de mẹ sọgan finyọ́n nugopipe mẹde tọn nado dọho po awuvivo po podọ nado deanana ede to aliho he na hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn de mẹ. Ojlo lọ nado hẹn homẹ mẹdevo lẹ tọn hùn sọgbe, podọ numọtolanmẹ awuvẹmẹ tọn matindo na linlẹn mẹdevo lẹ tọn mayin walọyizan Klistiani tọn gba. Ṣigba jlẹkajininọ yin nuhudo. To whenuena mẹtọnhopọn dogbọn nuyiwa he yọnbasi gbẹtọ devo lẹ tọn dali hẹn mẹde nado wà nuhe Jiwheyẹwhe gbẹ́ kavi nado joagọ sọn nuhe Ohó Jiwheyẹwhe Tọn degbena kọ̀n, omẹ enẹ ko yin wiwle biọ omọ̀ mẹ.
11. (a) Etẹwẹ yin hihọ́-basinamẹnu sọta didike na obu gbẹtọ tọn nado deanana mẹde? (b) Nawẹ Jehovah ko gọalọna devizọnwatọ etọn lẹ he to vivẹnudo sọta obu gbẹtọ tọn lẹ gbọn?
11 Mẹdehihọ́ sọta omọ̀ mọnkọtọn sinai do, e mayin to ninọmẹ jọwamọ mẹde tọn mẹ gba, ṣigba to ‘jidide do Jehovah go’ mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 29:25b) Po jide do Jiwheyẹwhe go po, yèdọ mẹde he nọ kuwinyan to jọwamọ liho sọgan sọawuhia nado yin adọgbotọ bo lodo. Dile e na dẹnsọ bọ mí na yin lilẹdo gbọn kọgbidinamẹnu titonu Satani tọn ehe dali, mí na tindo nuhudo nado tin to nukle sọta omọ̀dido obu gbẹtọ tọn. Dile etlẹ yindọ yẹwhegan Elija tindo kandai dagbe sinsẹ̀nzọn adọgbigbo tọn de, to whenuena Jẹzebẹli dobuna ẹn nado hù i, ewọ gbọn obu dali họnyi. (1 Ahọlu lẹ 19:2-18) To kọgbidinamẹnu glọ, apọsteli Pita gbọn obu dali mọ́n Jesu Klisti yinyọnẹn, podọ to owhe lẹ godo e na dotẹnmẹ obu nado hẹn ẹn nado yinuwa to aliho de mẹ he jẹagọdo yise lọ. (Malku 14:66-71; Galatianu lẹ 2:11, 12) Etomọṣo, Elija po Pita po kẹalọyi alọgọ gbigbọmẹ tọn podọ, po jidide do Jehovah go po, zindonukọn nado to sinsẹ̀n-basi hlan Jiwheyẹwhe po alọkẹyi po.
12. Apajlẹ egbezangbe tọn tẹlẹ wẹ dohia lehe mẹdopodopo ko yin alọgọna nado dapana didike na obu ni hẹn yé nado joagọ sọn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hinhẹnhùn mẹ?
12 Susu devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ tọn to azán mítọn gbè ko plọn lehe yè sọgan duto obu ji do ga. Kunnudetọ aflanmẹ de to Guyana yigbe dọmọ: “To wehọmẹ ahididi nado nọavunte sọta kọgbidinamẹ ogbẹ́ tọn sinyẹn.” Ṣigba e yidogọ dọmọ: “Mọwẹ yise ṣie to Jehovah mẹ te.” To whenuena mẹplọntọ etọn ṣan ẹn ko to klasi lọ blebu nukọn do dodonu yise etọn tọn ji, ewọ hodẹ̀ hlan Jehovah to homẹ. To godo mẹ to nuglọ e dekunnu po nuyọnẹn po na mẹplọntọ lọ. To dlapọn de whenu hlan otò etọn to Bénin, visunnu jọja de he ko to nubiọtomẹsi Jehovah tọn lẹ plọn magbe nado vò sọn boṣiọ he otọ́ etọn ko basi na ẹn mẹ. Visunnu jọja lọ yọnẹn dọ boṣiọ lọ ma tindo ogbẹ̀ gba, podọ e ma dibu na ẹn, ṣigba e sọ yọnẹn dọ gbetanu adìnọ lẹ sọgan dín nado hù emi. E hodẹ̀ hlan Jehovah, podọ enẹgodo to ozán mẹ e ze boṣiọ lọ yì nukan mẹ bo ze e dlan. (Yijlẹdo Whẹdatọ 6:27-31 go.) To whenuena yọnnu de to Dominicaine Republique bẹ sinsẹ̀n-bibasi hlan Jehovah jẹeji, asu etọn biọ to e si nado de dopo to ewọ po Jehovah po ṣẹnṣẹn. Dawe lọ dobuna ẹn po gbẹdai po. Be obu na hẹn ẹn nado mọ́n yise etọn wẹ ya? Ewọ na gblọndo dọmọ: “Eyin e bẹ mawadodo hẹn, yẹn na mọ winyan, ṣigba winyan devizọnwiwa hlan Jehovah tọn ma hù mi gba!” Ewọ to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii, podọ to ojlẹ vude godo asu etọn kọnawudopọ hẹ ẹ to ojlo Jehovah tọn wiwà mẹ. Po jidide mlẹnmlẹn po to Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn mẹ, mílọsu sọgan dapana didike na obu gbẹtọ tọn ni hẹn mí joagọ sọn nuhe mí yọnẹn dọ e na yin homẹhunnu hlan Jehovah wiwà mẹ.
Dapana Nukunpẹvi-yiyi do Pọ́n Ayinamẹ
13. Gando omọ̀ tẹ go wẹ mí yin avase na to 1 Timoti 6:9 mẹ?
13 Dile etlẹ yindọ delẹ to omọ̀ he nọ yin yiyizan gbọn gbéyantọ lẹ dali nọ yin awuwlena nado wle kanlin depope he gbọn kosọdudu dali gbọn ofi taun lọ mẹ, omọ̀ devo lẹ nọ klọ kanlin lẹ gbọn mọ̀donú mẹdọndogo mẹkiklọ tọn lẹ dali. Na gbẹtọ susu lẹ, adọkunnu lẹ tin taidi mọ. (Matiu 13:22) To 1 Timoti 6:8, 9 mẹ, Biblu na mí tuli nado tindo pekọ na núdùdù po avọ̀ po. Enẹgodo e na avase dọmọ: “Mẹhe jlo nado yin adọkunnọ lẹ jai biọ whlepọn de mẹ, po omọ̀ de po, po onulu wantuntun susu he nọ gbleawunamẹ po, ehe hunkọ nọ siọ omẹ do viva po dindọn po mẹ.”
14. (a) Etẹwẹ sọgan glọnalina mẹde sọn tonusisena ayinamẹ lọ nado yin pekọnọ na núdùdù po avọ̀ po mẹ? (b) Nawẹ zẹẹmẹ agọ̀ adọkun tọn sọgan hẹn mẹde nado yí nukunpẹvi do pọ́n avase lọ heyin kinkandai to 1 Timoti 6:9 mẹ gbọn? (c) To aliho tẹ mẹ wẹ “wantuntun nukun tọn” tọ́nnukun na mẹdelẹ hlan omọ̀ he to tenọpọn yé?
14 Mahopọnna avase ehe, mẹsusu yin wiwle na yé ma yí ayinamẹ lọ zan na yedelẹ wutu. Etẹwutu? Be e sọgan yin dọ goyiyi wẹ nọ sisẹ́ yé nado tẹdo aliho ogbẹ̀ tọn he nọ biọ hugan “núdùdù po avọ̀ po” ehe Biblu dotuhomẹna mí nado yin pekọnọ na go ya? Be vlavo yé yí nukunpẹvi do pọ́n avase Biblu tọn na yé basi zẹẹmẹ adọkunnu lẹ tọn to aliho nuhe adọkunnọ taun lẹ nọ tindo mẹ wutu wẹ ya? Biblu basi todohukanji gbemima nado yin adọkunnọ tọn to vogbingbọn mẹ na pekọ tintindo na núdùdù po avọ̀ po. (Yijlẹdo Heblu lẹ 13:5 go.) Be “wantuntun nukun tọn”—yèdọ ojlo lọ nado tindo onú he yé mọ lẹ, etlẹ yin nado yí yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ do sanvọ́—hẹn yé nado sisẹ́ dagbenu sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn lẹ do otẹn awetọ mẹ wẹ ya? (1 Johanu 2:15-17; Hagai 1:2-8) Lehe mẹhe setonuna ayinamẹ Biblu tọn bo zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe gbọn hinhẹn sinsẹ̀nzọnwiwa Jehovah tọn yin ahunmẹdunamẹnu tintan to gbẹzan yetọn lẹ mẹ dali yin ayajẹnọ do sọ!
Pipehẹ Magbọjẹ Gbẹ̀mẹ Tọn lẹ po Kọdetọn Dagbe Po
15. Po nukunnumọjẹnumẹ po ninọmẹ tẹlẹ wẹ hẹn tuklajijẹ wá omẹ Jehovah tọn susu lẹ ji, podọ hlan omọ̀ tẹwẹ mí dona tin to aṣeji na to whenuena mí tin to kọgbidinamẹ mọnkọtọn glọ?
15 Nuhe gbayipe hugan gbemima nado tindo adọkun wẹ tuklajijẹ gando dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ tintindo go. Devizọnwatọ Jehovah tọn susu lẹ wẹ to gbẹnọ po nutindo vude lẹ po. Yé nọ wazọ́n na ganhiho susu lẹ nado sọgan tindo avọ̀dido dodonu tọn lẹ, nọtẹn de na whẹndo yetọn lẹ nado mlọ́n to ozán mẹ, podọ e whè gbau núdùdù delẹ na azán lọ. Mẹdevo lẹ nọ jẹtukla na nuhahun azọ̀njijẹ kavi yọnhopipo yetọn titi kavi hagbẹ whẹndo tọn lẹ tọn wutu. Lehe e yin nuhe bọawu nado dike na ninọmẹ mọnkọtọn lẹ ni finyọ́n dagbenu gbigbọmẹ tọn lẹ sọn gbẹzan yetọn lẹ mẹ do sọ!—Matiu 13:22.
16. Nawẹ Jehovah nọ gọalọna mí nado pehẹ kọgbidinamẹnu gbẹ̀mẹ tọn lẹ gbọn?
16 Po awuvivi po, Jehovah dọ na mí dogbọn pọngbọ he na yin numimọ etọn tindo to Ahọluduta Mẹssia tọn glọ dali. (Psalm 72:1-4, 16; Isaia 25:7, 8) Ewọ sọ nọ gọalọna mí nado pehẹ kọgbidinamẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ todin gbọn nina mí ayinamẹ do lehe yè na wleawuna onú tangan mítọn lẹ to kannukannu do dali. (Matiu 4:4; 6:25-34) Gbọn kandai lehe ewọ ko gọalọna devizọnwatọ etọn lẹ to ojlẹ he ko wayi mẹ do dali, Jehovah na mí jide. (Jẹlemia 37:21; Jakobu 5:11) Ewọ nọ na huhlọn mí po oyọnẹn lọ po dọ, mahopọnna yajiji depope he nọ wá mí ji, owanyi etọn na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ ma whango gba. (Lomunu lẹ 8:35-39) Na mẹhe deji do Jehovah go lẹ, ewọ lá dọmọ: “Yẹn ma to na jo we dai gbede, kavi gbẹ́ we gba.”—Heblu lẹ 13:5.
17. Na apajlẹ lehe mẹdopodopo lẹ to numimọ yajiji sinsinyẹn tọn mẹ ko penugo nado to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii gbọn.
17 Na yinyin hinhẹn lodo gbọn oyọnẹn ehe dali, Klistiani nugbo lẹ to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii kakati nado lẹkọ hlan aliho aihọn tọn lẹ. Tamẹnuplọnmẹ aihọn mẹ tọn he gbayipe de to wamọnọ lẹ ṣẹnṣẹn to otò susu mẹ wẹ yindọ yíyí sọn mẹde he tindo susu si na hiẹ nido sọgan na núdùdù whẹndo towe ma yin ajojijẹ gba. Ṣigba mẹhe nọ zinzọnlin gbọn yise dali lẹ gbẹ́ pọndohlan enẹ dai. Yé yọ́n nuhọakuẹ alọkẹyi Jiwheyẹwhe tọn hugan nudevo depope bo nọ pọ́n hlan ewọ dè nado suahọ walọyizan nugbonọ tọn yetọn. (Howhinwhẹn lẹ 30:8, 9; 1 Kọlintinu lẹ 10:13; Heblu lẹ 13:18) Asuṣiọsi de to Inde mọ dọ nado wazọ́n po ojlo po to pọmẹ gọna kanbibi gọalọna ẹn nado doakọnna. Kakati nado yin adìnọ gando ninọmẹ etọn go, ewọ yọnẹn dọ eyin emi ze Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn po dodo etọn po do otẹn tintan mẹ to gbẹzan emitọn mẹ, Jehovah na dona vivẹnudido etọn nado tindo dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ na ede po visunnu etọn po. (Matiu 6:33, 34) Fọtọ́n susu lẹ lẹdo aihọn pé dohia dọ, mahopọnna yajiji he yé sọgan tindo numimọ etọn, Jehovah wẹ fibẹtado po figángán yetọn po. (Psalm 91:2) Be enẹ yin nugbo to whẹho towe mẹ ya?
18. Etẹwẹ yin họ̀nhungan lọ hlan didapana omọ̀ aihọn Satani tọn lẹ?
18 Dile e na dẹnsọ bọ mí na to gbẹnọ to titonu dinwhenu tọn lọ mẹ, omọ̀ lẹ na tin nado dapana. (1 Johanu 5:19) Biblu basi zẹẹmẹ ehelẹ tọn bo dohia mí lehe yè na dapana yé do. Mẹhe yiwanna Jehovah nugbonugbo bo tindo obu sisosiso ma nado hẹn homẹ gble na ẹn lẹ sọgan gbọn kọdetọn dagbe dali yinuwa hẹ omọ̀ mọnkọtọn lẹ. Eyin yé ‘to zọnlinzin gbọn gbigbọ dali,’ yé ma na joawuna aliho aihọn mẹ tọn lẹ gba. (Galatianu lẹ 5:16-25) Na mẹhe wleawuna gbẹzan yetọn lẹdo haṣinṣan yetọn hẹ Jehovah nugbonugbo lẹ, nukundido daho tin na zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe, yèdọ nado duvivi haṣinṣan pẹkipẹki tọn hẹ ẹ kakadoi.—Psalm 25:14.
Etẹwẹ Yin Gblọndo Towe?
● Nawẹ jide-do-mẹdetiti go sọgan yin omọ̀ de gbọn?
● Etẹwẹ sọgan basi-hihọ́na mí sọta yinyin anadena gbọn obu gbẹtọ tọn dali?
● Etẹwẹ sọgan hẹn mí gboawupo nado yí ayinamẹ gando owù afọdona adọkunnu lẹ tọn go do yizan mẹ?
● Etẹwẹ sọgan hẹn mí penugo nado dapana yinyin wiwle do omọ̀ mẹ gbọn magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ dali?
[Yẹdide to weda 16]
Mẹsusu to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii to gbẹzan yetọn lẹpo gblamẹ