Yise po Sọgodo Towe Po
“Yise wẹ dodo onú yè to tódo tọn.”—HEBLU LẸ 11:1.
1. Sọgodo wunmẹ tẹwẹ suhugan gbẹtọ lẹ tọn jlo?
BE HIẸ tindo ojlo to sọgodo mẹ ya? Suhugan gbẹtọ lẹ tọn nọ wà mọ. Todido yetọn wẹ sọgodo jijọho tọn de, mẹdekannujẹ sọn obu si, ninọmẹ dagbe gbẹninọ tọn lẹ, azọ́n dagbe po ehe yè sọgan duvivi etọn po, agbasalilo dagbe po gbẹzan gaa po. Matin ayihaawe whẹndo lẹpo to whenuho mẹ ko jlo onú enẹlẹ. Podọ to egbehe, to aihọn ehe heyin gigọ́ po tukla po mẹ, ninọmẹ mọnkọtọn lẹ yin ojlo etọn tindo hugan gbede pọ́n.
2. Nawẹ pọndohlan dopo gando sọgodo go yin didohia gbọn tòhódọtọ de dali gbọn?
2 Dile gbẹtọvi lẹ to sisẹpọ owhe kanweko 21tọ, be aliho depope tin nado magbe nuhe sọgodo na yin tọn ya? Aliho dopo yin didọ hugan owhe 200 lẹ die wayi gbọn tòhódọtọ Amelika tọn Patrick Henry dali. E dọmọ: “Yẹn ma yọ́n aliho devo depope nado magbe nuhe sọgodo na yin tọn hugan nado pọ́n nujijọ he ko wayi lẹ.” Sọgbe hẹ pọndohlan ehe, sọgodo whẹndo gbẹtọvi tọn sọgan yin yinyọnẹn jẹ obá he gbloada de mẹ gbọn nuhe gbẹtọ ko wà to ojlẹ he wayi lẹ mẹ dali. Mẹsusu kẹalọyi linlẹn enẹ.
Etẹwẹ Ojlẹ He Ko Wayi Taidi?
3. Etẹwẹ kandai whenuho tọn dohia gando nukundido na sọgodo go?
3 Eyin sọgodo na yin nudopolọ taidi ojlẹ he ko wayi lẹ, be hiẹ mọ enẹ nado yin tulinamẹnu ya? Be sọgodo pọnte na whẹndo he ko wayi lẹ to owhe lẹ gblamẹ ya? Na nugbo tọn e mayin mọ. Mahopọnna todido he gbẹtọ lẹ ko tindo na owhe fọtọ́n lẹ podọ mahopọnna nukọnyiyi agbasanu lẹ tọn to fidelẹ, whenuho ko gọ́ na yasanamẹ, sẹ́nhẹngba, danuwiwa, awhàn, po ohẹ́n po. Aihọn ehe ko tindo numimọ nugbajẹmẹji debọdo-dego tọn, he nọ saba yin hinhẹnwa gbọn gandudu gbẹtọvi lẹ tọn he ma nọ hẹn pekọwanamẹ dali. Biblu po gbesisọ po dọmọ: ‘Gbẹtọ ko dugán do gbẹtọ ji na awugble etọn.’—Yẹwhehodọtọ 8:9.
4, 5. (a) Naegbọn gbẹtọ lẹ tindo todido to bẹjẹeji owhe kanweko 20tọ tọn mẹ? (b) Etẹwẹ jọ do todido yetọn na sọgodo go?
4 Nugbo lọ wẹ yindọ whenuho ylankan gbẹtọvi tọn nọ vọ́ awusọhia—ṣigba jẹ obá gbigblo po husudo hugan tọn po mẹ. Owhe kanweko 20tọ ehe yin kunnudenu enẹ tọn. Be gbẹtọvi lẹ ko plọnnu sọn bo dapana nuṣiwa he ko wayi lẹ ya? Eyọn, to bẹjẹeji owhe kanweko ehe tọn mẹ, mẹsusu tindo yise to sọgodo he pọnte de mẹ na nuhe taidi jijọho he dẹn-to-aimẹ de ko tin wutu podọ na nukọnyiyi to azọ́nwhé, lẹnunnuyọnẹn, po wepinplọn po mẹ wutu. To bẹjẹeji owhe 1900 lẹ tọn, wẹ mẹplọntọ wehọmẹ alavọ tọn de dọ, e yin yiyise dọ awhàn ma na yọnbasi bà na “gbẹtọ lẹ ko hunnukun taun.” Mẹbọdo-tògan Grande Bretagne dai tọn go de dọ gando pọndohlan he gbẹtọ lẹ tindo wayi to ojlẹ enẹ mẹ go dọmọ: “Nulẹpo na pọnte bosọ pọnte. Ehe wẹ yin aihọn he mẹ yẹn yin jìjì te.” Ṣigba to enẹgodo e dọmọ: “To ajiji mẹ, madonukun, to afọnnu dopo to 1914 onú lẹpo wá opodo.”
5 Mahopọnna gbigbayipe yise to sọgodo he pọnte mẹ to ojlẹ enẹ mẹ, owhe kanweko yọyọ lọ ṣẹṣẹ bẹjẹeji poun wẹ to whenuena aihọn lọ yin titlọ biọ nugbajẹmẹji yialọ-do-basi he ylan hugan gbẹtọ tọn mẹ—yèdọ Wẹkẹ-whàn I. Taidi apajlẹ wunmẹ etọn tọn, gbadopọnna nuhe jọ to 1916 to awhànfunfun dopo mẹ to whenuena awhànfuntọ Grande Bretagne tọn lẹ yangbe awhangbẹ́ Allemagne tọn sẹpọ Otọ̀ Somme tọn to France. To ganhiho kleun delẹ mẹ Grande Bretagne jiya hẹnbu ogbẹ̀ 20 000 tọn, podọ mẹsusu yin hùhù to adà Allemagne tọn mẹ. Owhe ẹnẹ mẹhuhu tọn yí ogbẹ̀ nudi livi ao awhànfuntọ lẹ po omẹ paa susu lẹ tọn po sọyi. Sọha gbẹtọ he tin to France tọn yido na ojlẹ de na sunnu susu he kú lẹ wutu. Akuẹzinzan jai pete, bo planmẹ jẹ Flumẹjijẹ Daho 1930 tọn lẹ kọ̀n. Abajọ mẹdelẹ ko dọ dọ gbeegbe Wẹkẹ-whàn I bẹjẹeji wẹ yin azán he gbè aihọn hùn tadu!
6. Be ogbẹ̀ pọnte to Wẹkẹ-whàn I godo wẹ ya?
6 Be ehe wẹ sọgodo he whẹndo enẹ tindo todido etọn lọ ya? Na nugbo tọn, paali. Todido yetọn lẹ yin gbigbà hanyan; mọjanwẹ enẹ lẹpo ma planmẹ jẹ nudepope he pọnte kọ̀n gba. To owhe 21 to Wẹkẹ-whàn I godo poun, kavi to 1939, nugbajẹmẹji yialọ-do-basi he ylan hugan pete de jọ—yèdọ Wẹkẹ-whàn II. E yí ogbẹ̀ livi 50 sunnu, yọnnu, po ovi lẹ tọn po. Sọha susugege awhànfunnu nuzanusẹvaun tọn lẹ và tòdaho lẹ sudo. To Wẹkẹ-whàn I whenu, awhànfuntọ fọtọ́n delẹ wẹ yin hùhù to awhànfunfun dopo mẹ to ganhiho vude lẹ mẹ, to whenuena e yindọ to Wẹkẹ-whàn II whenu, awhànfunnu nuzanusẹvaun miyọnnọ awe poun wẹ hù gbẹtọ hugan 100 000 to nuhe ma pé nukunwhiwhe dopo poun mẹ. Nuhe mẹsusu tlẹ pọndohlan taidi ehe ylan hugan wẹ mẹhuhu debọdo-dego livi lẹ tọn to opá yasanamẹ Nazi tọn lẹ mẹ.
7. Etẹwẹ yin nugbo lọ gando owhe kanweko ehe blebu go?
7 Asisa voovo lẹ dọ dọ eyin mí yí awhàn to akọta lẹ ṣẹnṣẹn, nudindọn omẹ paa lẹ tọn, po okú he gandudu lẹ ko dọ̀nwa tovi yetọn titi lẹ ji po dogọ, mẹhe yin hùhù to owhe kanweko ehe mẹ lẹ na diblayi livi 200. Asisa dopo tlẹ dọ dọ sọha lọ yì livi 360. Lẹnnupọn do awubla etọn lẹpo ji—awufiẹsa, dasin, yajiji, po ogbẹ̀ he yin vivasudo lẹ po! To yidogọ mẹ, to madozẹnzẹn mẹ, nudi gbẹtọ 40 000 lẹ, he suhugan yin ovi lẹ, wẹ nọ kú to egbesọegbesọ sọn nuhe nugandomẹgo ohẹ́n tọn nọ hẹn wá lẹ mẹ. Whlaatọ̀n sọha enẹ tọn wẹ nọ yin hùhù gbọn hòdide lẹ dali to azán lẹpo gbè. Mọdopolọ, nudi gbẹtọ liva dopo wẹ jẹhẹ́n klókló bo ma nọ mọ núdùdù he yé tindo nuhudo etọn nado wazọ́n gbesisọ azán dopodopo tọn. Ninọmẹ ehe lẹpo yin kunnudenu nuhe yin didọdai to dọdai Biblu tọn mẹ dọ mí to gbẹ̀nọ to ‘azán godo tọn’ titonu ylankan ehe tọn lẹ mẹ.—2 Timoti 3:1-5, 13; Matiu 24:3-12; Luku 21:10, 11; Osọhia 6:3-8.
Pọngbọ Gbẹtọvi Tọn lẹ Depope Matin
8. Naegbọn nukọntọ gbẹtọ tọn lẹ ma sọgan didẹ nuhahun aihọn tọn lẹ?
8 Dile owhe kanweko 20tọ ehe to vivọnu etọn sẹpọ, mí sọgan yí numimọ etọn dogọ enẹ heyin owhe kanweko he wayi lẹ tọn. Podọ etẹwẹ whenuho enẹ dohia? E dọ na mí dọ nukọntọ gbẹtọvi lẹ tọn ma ko hẹn pọngbọ wá na nuhahun titengbe aihọn tọn lẹ gba, dọ yé ma to pọngbọ hẹn wá na yé todin gba, podọ yé ma na hẹn pọngbọ wá na yé to sọgodo gba. E hugan nugopipe yetọn nado wleawuna sọgodo wunmẹ he mí jlo lọ, mahopọnna lehe yé sọgan tindo linlẹn dagbe do sọ. Podọ mẹdelẹ to aṣẹpipa mẹ ma tindo linlẹn dagbe mọnkọtọn gba; yé nọ dín otẹn po huhlọn po na glòlò jijlá yetọn titi gọna yanwle agbasanu lẹ tọn, e mayin na dagbemẹ-ninọ mẹdevo lẹ tọn gba.
9. Naegbọn whẹwhinwhẹ́n do tin nado tindo ayihaawe dọ lẹnunnuyọnẹn tindo gblọndo lẹ na nuhahun gbẹtọ tọn lẹ?
9 Be lẹnunnuyọnẹn tindo gblọndo lọ lẹ ya? Paali eyin mí lẹnnupọn do ojlẹ he wayi lẹ ji. Lẹnunnuyọnẹntọ gandudu tọn lẹ ko zan akuẹ sọha daho, whenu, po vivẹnu po nado wleawuna awhànfunnu ylankan adínọ mẹvasudo tọn lẹ, po awhànfunnu wunmẹ devo lẹ po. Akọta lẹ, gọna dehe yin wamọnọ lẹ, nọ zan hugan dọla liva 700 lẹ to owhe dopo mẹ do awhànfunnu lẹ ji! Mọdopolọ, ‘nukọnyiyi lẹnunnuyọnẹn’ tọn to apadewhe ko hẹn onú adínọ he ko yidogọna hẹnflu jẹhọn, aigba, osin, po núdùdù po tọn lẹ wá.
10. Naegbọn bọ wepinplọn ma tlẹ na nujikudo sọgodo he pọnte de tọn?
10 Be mí sọgan tindo todido dọ nuzedai wepinplọn aihọn tọn lẹ na gọalọ nado wleawu sọgodo dagbe de tọn gbọn pinplọn nujinọtedo walọyizan dagbe he yiaga tọn, tintin to lẹnpọn mẹ na mẹdevo lẹ, po owanyi kọmẹnu tọn po dali ya? Lala. Kakatimọ, yé tẹdo yanwle lẹ go, do akuẹ tintindo ji. Yé wleawuna gbigbọ agbàwhinwhlẹn taun tọn, e mayin gbekọndopọ tọn gba; mọjanwẹ wehọmẹ lọ lẹ ma nọ plọnmẹ walọ dagbe lẹ gba. Kakatimọ, susu yetọn yí nukunpẹvi do pọ́n mẹdekannujẹ zanhẹmẹ tọn, he ko dekọtọn do jideji sẹhundaga hòmimọ jọja aflanmẹ lẹ tọn po asamẹzọ̀n lẹ po mẹ.
11. Nawẹ kandai azọ́nwhé ajọwiwa tọn lẹ hẹn ayihaawe wá sọgodo ji gbọn?
11 Be azọ́nwhé daho ajọwiwa aihọn tọn lẹ to ajiji mẹ na yin whinwhan nado penukundo planẹti mítọn go ganji podọ nado do owanyi hia mẹdevo lẹ gbọn bibasi nuyizan he na yin alemọyi nujọnu tọn lẹ dali bo mayin na ale poun ya? Enẹ ma yọnbasi gba. Be yé na doalọtena awuwlena tito-to-whinnu televiziọn tọn lẹ heyin gigọ́ po danuwiwa po gọna fẹnnuwiwa he yidogọna hinhẹn ayiha gbẹtọ lẹ tọn gblezọn, titengbe jọja lẹ tọn ya? Ojlẹ he wayi to agọe lẹ mayin tulinamẹ depope gba, na adà he suhugan, televiziọn ko lẹzun odò gbọgbé fẹnnuwiwa tọn, po danuwiwa tọn po.
12. Etẹwẹ yin ninọmẹ gbẹtọ lẹ tọn hlan azọ̀n po okú po?
12 To yidogọmẹ, mahopọnna lehe doto lẹ yin homẹdoponọ do sọ, yé ma sọgan gbawhàn azọ̀n po okú po tọn gba. Di dohia, to vivọnu Wẹkẹ-whàn I tọn, yé ma penugo nado doalọtena gbigbayipe azọ̀n-jẹmẹji Espagnole tọn; lẹdo aihọn pé, e yí ogbẹ̀ livi 20. To egbehe, ahunzọ̀n, azọ̀n he nọ wọ̀ agbasa, po azọ̀nylankan okú hẹnwatọ devo lẹ po gbayipe. Mọjanwẹ azọ̀nhẹngbọtọ aihọn tọn lẹ ma ko gbawhàn SIDA azọ̀nylankan egbezangbe tọn gba. To vogbingbọnmẹ, linlin Plidopọ Akọta lẹ tọn de heyin lilá to novembre 1997 dotana dọ sọha wánvú SIDA tọn gbayipe whlaawe hugan ehe yin sọha-yina to owhe he wayi mẹ. To alọnu, livi susu ko kú gbọn dali etọn. To owhe agọe tọn de mẹ, livi atọ̀n devo lẹ yin bibẹpla.
Lehe Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Pọ́n Sọgodo Hlan Do
13, 14. (a) Nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ pọ́n sọgodo hlan do? (b) Naegbọn gbẹtọ lẹ ma sọgan hẹn sọgodo he pọnte de wá?
13 Nalete, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yise dọ gbẹtọvi lẹ tindo sọgodo dagbe de, yèdọ dagbe hugan lọ! Ṣigba yé ma nọ donukun sọgodo dagbe enẹ nado wá gbọn vivẹnudido gbẹtọvi lẹ tọn dali gba. Kakatimọ, yé lẹhlan Mẹdatọ lọ, yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe dè. E yọ́n nuhe sọgodo na taidi, podọ e na yin ehe jiawu de! E sọ yọnẹn ga dọ gbẹtọvi lẹ ma sọgan hẹn sọgodo mọnkọtọn wá gba. To whenuena e yindọ Jiwheyẹwhe wẹ dá yé, e yọ́n dogbo yetọn lẹ hugan mẹdevo depope. To Ohó etọn mẹ, e dọ na mí hezeheze dọ emi ma dá gbẹtọvi lẹ po nugopipe lọ po nado dugán po kọdetọn dagbe po matin anademẹ sọn olọn mẹ wá gba. Dotẹnmẹ jijodona gandudu mẹdekannujẹ gbẹtọvi tọn na whenu dindẹn Jiwheyẹwhe tọn ko do nugomape enẹ hia zẹ̀ ayihaawe tintindo depope go. Asisa dopo yigbe dọmọ: “Ayiha gbẹtọ tọn ko tẹ́n kọndopọ he yọnbasi nupojipetọ-yinyin tọn lẹpo pọ́n, podọ to ovọ́ mẹ.”
14 To Jẹlemia 10:23 mẹ, mí hia ohó yẹwhegan gbọdo lọ tọn lẹ dọmọ: “OKLUNỌ E, yẹn yọnẹn dọ aliho gbẹtọ tọn ma tin to ewlọsu mẹ gba: e ma tin to omẹ he to zọnlinzin mẹ nado do afọdide etọn lẹ gba.” Mọdopolọ, Psalm 146:3 dọmọ: “Mì dotudo ahọvi lẹ go blo, kavi do ovi gbẹtọ tọn go, mẹhe mẹ whlẹngán depope ma tin te.” Na nugbo tọn, na mí yin jìjì taidi mapenọ wutu, dile Lomunu lẹ 5:12 dohia do, Ohó Jiwheyẹwhe tọn gbẹnuna mí ma nado dotu etlẹ yin do míde go. Jẹlemia 17:9 dọmọ: “Ayiha yín oklenọ hugan onú lẹpo, podọ e sọ yín awutunọ tupinpẹnnọ.” Gbọnmọ dali, Howhinwhẹn lẹ 28:26 lá dọmọ: “Ewọ he dotudo ayiha ede tọn go nulunọ wẹ; ṣigba mẹdepope he yí nuyọnẹn do to zọnlinzin wẹ yè na whlẹngán.”
15. Fie wẹ mí sọgan mọ nuyọnẹn he sọgan deanana mí te?
15 Fie wẹ mí sọgan mọ nuyọnẹn ehe te? “Osi OKLUNỌ tọn wẹ dòdó nuyọnẹn tọn: nuyọnẹn Wiwenọ Dopo lọ tọn wẹ zìnzìn.” (Howhinwhẹn lẹ 9:10) Jehovah kẹdẹ wẹ tindo nuyọnẹn lọ he sọgan deanana mí gbọn ojlẹ budonamẹ tọn ehelẹ mẹ. Podọ e ko na mí nukunnumọjẹnumẹ hlan nuyọnẹn etọn gbọn Owe Wiwe lẹ dali, he e gbọdo na anademẹ mítọn.—Howhinwhẹn lẹ 2:1-9; 3:1-6; 2 Timoti 3:16, 17.
Sọgodo Gandudu Gbẹtọvi Tọn
16. Mẹnu wẹ ko magbe sọgodo tọn?
16 To whelọnu lo, etẹwẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ na mí dogbọn sọgodo dali? Na jide tọn e dọ dọ sọgodo ma na do nuhe gbẹtọ lẹ ko wà to ojlẹ he wayi lẹ mẹ hia gba. Enẹwutu pọndohlan Patrick Henry tọn ma sọgbe gba. Sọgodo aigba ehe tọn po gbẹtọ he tin to e ji lẹ tọn po na yin yinyọnẹn, e mayin gbọn gbẹtọ lẹ dali gba, ṣigba gbọn Jehovah Jiwheyẹwhe dali. Ojlo etọn wẹ na yin wiwà to aigba ji, e mayin ojlo gbẹtọ depope tọn kavi akọta aihọn ehe lẹ tọn gba. “Linlẹn susu wẹ tin to ayiha gbẹtọ tọn mẹ: ṣigba linlẹn OKLUNỌ tọn, wẹ ehe na nọte.”—Howhinwhẹn lẹ 19:21.
17, 18. Etẹwẹ yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn na ojlẹ mítọn?
17 Etẹwẹ yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn na ojlẹ mítọn? E ko lẹndai nado hẹn opodo wá na titonu danuwiwa tọn, yèdọ fẹnnuwiwa tọn ehe. Aṣẹpipa ylankan owhe kanweko susu ahọludu gbẹtọ tọn lẹ to madẹnmẹ na yin tẹndiọna po gandudu he Jiwheyẹwhe ko wleawu etọn po. Dọdai lọ heyin mimọ to Daniẹli 2:44 mẹ dọmọ: “To azán ahọlu [he tin to egbehe] nẹlẹ tọn lẹ mẹ wẹ Jiwheyẹwhe olọn tọn na ze ahọludu de daga [to olọn mẹ], he ma na yín viva gbede, mọ yè ma na jó ahọludu etọn dai hlan gbẹtọ devo lẹ gba; ṣigba e na gbà ahọludu do flinflin bo sú ahọludu he lẹpo do, ewọ bo nasọ nọte kakadoi.” Ahọluduta lọ nasọ de nuyiwadomẹji ylankan Satani Lẹgba tọn sẹ̀, nude he gbẹtọ lẹ ma sọgan wà gbede pọ́n. Gandudu etọn do aihọn ehe ji na doalọte kakadoi.—Lomunu lẹ 16:20; 2 Kọlintinu lẹ 4:4; 1 Johanu 5:19.
18 Doayi e go dọ gandudu olọn mẹ tọn lọ na sú wunmẹ ahọludu gbẹtọ tọn he tin-to-aimẹ lẹpo do mlẹnmlẹn. Anadena aihọn ehe ma nasọ yin jijodona gbẹtọ lẹ bà. To olọn mẹ, mẹhe wleawuna Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lẹ na deanana whẹho aigba ji tọn lẹpo na dagbe gbẹtọvi lẹ tọn. (Osọhia 5:10; 20:4-6) To aigba ji, gbẹtọ nugbonọ lẹ na kọngbedopọ hẹ anademẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn. Ehe wẹ gandudu lọ he Jesu plọn mí nado nọ hodẹ̀ na to whenuena e dọmọ: “Ahọludu towe ni wá. Ojlo towe ni yin wiwà to aigba go, dile e te to olọn mẹ.”—Matiu 6:10.
19, 20. (a) Nawẹ Biblu basi zẹẹmẹ tito Ahọluduta lọ tọn gbọn? (b) Etẹwẹ gandudu etọn na wà na gbẹtọvi lẹ?
19 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ze yise yetọn sinai do Ahọluduta Jehovah tọn ji. E yin “olọn yọyọ” lọ he apọsteli Pita wlan dogbọn dali etọn dọmọ: “Di opagbe etọn, míwlẹ to nukundo olọn yọyọ lẹ, po aigba yọyọ de po, ofi he dódó nọnọ̀.” (2 Pita 3:13) “Aigba yọyọ” lọ yin ogbẹ́ gbẹtọvi tọn yọyọ he na yin gandudeji gbọn olọn yọyọ lẹ, yèdọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn dali. Ehe wẹ yin tito he Jiwheyẹwhe dehia to numimọ de mẹ hlan apọsteli Johanu, he wlan dọmọ: “Yẹn sọ mọ olọn yọyọ de, po aigba yọyọ de po: na olọn tintan, po aigba tintan po ko juwayi . . . Jiwheyẹwhe nasọ súnsún dasin lẹpo sẹ̀ sọn nukun yetọn mẹ; okú ma nasọ tin bà, kavi awubla, kavi avi, mọ awufiẹsa ma na tin bà: na onú tintan lẹ ko juwayi.”—Osọhia 21:1, 4.
20 Doayi e go dọ aigba yọyọ lọ na yin dodo tọn de. Nugonu mawadodo tọn lẹpo na ko yin didesẹ gbọn nuyiwa Jiwheyẹwhe tọn dali, yèdọ awhàn Amagẹdọni tọn. (Osọhia 16:14, 16) Dọdai lọ to Howhinwhẹn lẹ 2:21, 22 mẹ dọ ẹ to aliho ehe mẹ dọmọ: “Nugbonọ wẹ na nọ̀ aigba lọ ji, yé he pé lẹ wẹ na nọ̀ e mẹ. Ṣigba mẹylankan lẹ wẹ yè na sán sọn aihọn mẹ.” Podọ Psalm 37:9 dopagbe dọmọ: “Yè na sán ylanwatọ lẹ sẹ̀: ṣigba yé he nọtepọn OKLUNỌ lẹ wẹ na dugu aigba tọn.” Be hiẹ ma na jlo nado nọgbẹ̀ to aihọn yọyọ mọnkọtọn de mẹ ya?
Tindo Yise to Opagbe Jehovah Tọn lẹ Mẹ
21. Naegbọn mí sọgan tindo yise to opagbe Jehovah tọn lẹ mẹ?
21 Be mí sọgan tindo yise to opagbe Jehovah tọn lẹ mẹ ya? Dotoai hlan nuhe e dọ gbọn yẹwhegan etọn Isaia dali dọmọ: “Mì flin onú hohowhenu tọn: na yẹn wẹ Jiwheyẹwhe, mẹdevo ma tin; yẹn wẹ Jiwheyẹwhe; yẹn hunkọ de ma tin: he dọhó pòdo tọn sọn whẹwhẹwhenu, podọ sọn hohowhenu onú he ma ko jọ jẹ dinvie, dọmọ, linlẹn ṣie na nọte, yẹn nasọ wà ojlo ṣie lẹpo.” Adà godo wefọ 11 tọn dọmọ: “Yẹn ko dọ ẹ, yẹn nasọ hẹn ẹn di ga, yẹn ko lẹn ẹn dai, yẹn nasọ basi i ga.” (Isaia 46:9-11) Mọwẹ, mí sọgan tindo yise to Jehovah po opagbe etọn lẹ po mẹ po jide po taidi dọ opagbe enẹlẹ ko yin hinhẹndi nkọtọn. Biblu dọ ẹ to aliho ehe mẹ dọmọ: “Yise wẹ dodo onú yè to tódo tọn, okunnu onú he mí ma mọ tọn.”—Heblu lẹ 11:1.
22. Naegbọn mí dona deji dọ Jehovah na hẹn opagbe etọn lẹ di?
22 Gbẹtọ huwhẹnọ lẹ na do yise mọnkọtọn hia na yé yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe na hẹn opagbe etọn lẹ di. Di apajlẹ, to Psalm 37:29 mẹ, mí hia dọmọ: “Dodonọ wẹ na dugu aigba tọn, bo nasọ nọnọ̀ e mẹ kakadoi.” Be mí sọgan yí ehe sè ya? Mọwẹ, na Heblu lẹ 6:18 dọmọ: “E glo Jiwheyẹwhe nado dolalo.” Be Jiwheyẹwhe wẹ tindo aigba, bọ e na do sọgan na ẹn gbẹtọ huwhẹnọ lẹ ya? Osọhia 4:11 lá dọmọ: “Hiẹ wẹ dá onú popo, podọ to ojlo towe mẹ wẹ yé do tin, bọ yè sọ do dá yé.” Gbọnmọ dali, Psalm 24:1 dọmọ: “OKLUNỌ tọn wẹ aigba po gigọ́ etọn lẹ po.” Jehovah dá aigba lọ, tindo e bo na ẹn hlan mẹhe tindo yise to ewọ mẹ lẹ. Nado gọalọ bo jlọ jidide mítọn dote to ehe mẹ, hosọ he na bọdego na dohia lehe Jehovah ko hẹn opagbe etọn lẹ hlan omẹ etọn lẹ di do to ojlẹ he wayi lẹ mẹ mọdopolọ to azán mítọn gbè podọ nuhewutu mí sọgan tindo jidide mlẹnmlẹn dọ e na wà mọ to sọgodo.
Nuagokun lẹ Na Dogbapọnna
● Etẹwẹ ko jọ do todido gbẹtọ lẹ tọn go gbọn whenuho gblamẹ?
● Naegbọn mí ma dona lẹhlan gbẹtọ lẹ dè na sọgodo dagbe de?
● Etẹwẹ yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn gando sọgodo go?
● Naegbọn mí do deji dọ Jiwheyẹwhe na hẹn opagbe etọn lẹ di?
[Yẹdide to weda 10]
Po gbesisọ po Biblu dọmọ: ‘E ma yin gbẹtọ tọn . . . nado do afọdide etọn lẹ gba.’—Jẹlemia 10:23
[Asisa Yẹdide Tọn]
Bọmbu: Fọto National Archive États-Unis tọn; ovi he tin to huvẹ lẹ: WHO/OXFAM; fibẹtado din tọ́ lẹ: FỌTO Plidopọ Akọta lẹ tọn 186763/J. Isaac; Mussolini po Hitler po: Fọto National Archive États-Unis tọn