Homẹ Jehovah Tọn Hinhẹnhùn Wẹ Ahunmẹdunamẹnu Ṣie Tintan
Dile E Yin Didọ Gbọn Theodoros Neros Dali
Ohọ̀n abò ganpamẹ tọn ṣie yin hùnhùn, bọ ponọgan de dawhá jẹgbonu: “Mẹnu wẹ nọ yin Neros?” To whenuena yẹn do de e hia, e degbè dọmọ: “Fọ́n ṣite. Mí jlo na hù we.” Enẹ jọ to osla awhànfuntọ lẹ tọn de mẹ to Corinthe, Grèce, to 1952. Naegbọn ogbẹ̀ ṣie do jẹ légbè-légbè to aliho ehe mẹ? Whẹpo n’ na basi zẹẹmẹ enẹ tọn, mì dike ma dọ onú vude dogbọn dodonu ṣie dali na mì.
TO NUDI 1925, otọ́ ṣie yin didlapọn gbọn Biblu Plọntọ lẹ dali (dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin yinyọnẹn do to whenẹnu). To madẹnmẹ e lẹzun dopo to yé mẹ bosọ dó nuyise etọn do nọvisunnu po nọviyọnnu etọn ṣinatọ̀n lẹ po mẹ, yemẹpo he kẹalọyi nugbo Biblu tọn. Mọdopolọ wẹ mẹjitọ etọn lẹ wà do. To enẹgodo, e wlealọ, podọ yẹn yin jiji to 1929 to Agrinio, Grèce.
Owhe budonamẹ tọn nankọ die enẹlẹ yin na Grèce! Jẹnukọn whẹ́ gandudu kanylantọ aṣẹ-glanglan-panamẹtọ Awhàngan Metaxas tọn tin-to-aimẹ. Enẹgodo, to 1939, Wẹkẹ-whàn II gbajẹgbonu, podọ to madẹnmẹ to enẹgodo otò lọ yin yíyí gbọn Nazi lẹ dali. Azọ̀n po huvẹ po gbajẹgbonu. Agbasa omẹ kúkú lẹ tọn susu wẹ nọ yin bibẹ dlan po agbàn-hẹnnu kẹkẹfọ tọn pẹvi pẹvi lẹ po. Onú ylankan he tin to aihọn mẹ lẹ yin kunnudenu taun, dọ nuhudo tin na Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.
Gbẹzan Devizọnwiwa Klandowiwe Tọn De
To 20 août 1942, dile pipli mítọn plidopọ na opli de to gbonu Thessalonique tọn, nugopọntọ azinponọ mítọn dlẹnalọdo agàhun awhàn tọn Grande-Bretagne tọn he to bọmbu dlan do todaho lọ ji lẹ bo zinnudo lehe mí nọ yin hihọ́-basina do ji gbọn tonusise na tudohomẹ lọ ‘ma nado gbẹ́ opli mídelẹ tọn dai’ ji dali. (Heblu lẹ 10:25) To nujijọ enẹ whenu, mí plido otọ̀ tó, podọ yẹn tin to mẹhe zé yedelẹ jo na baptẹm lẹ mẹ. To whenuena mí jẹage sọn osin mẹ, mí tò do hukanji, bọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Klistiani tọn mítọn lẹ po to hanji to ehe mẹ yé pà mí na nudide he mí ko basi. Azán he yè ma sọgan wọnji nankọ die enẹ yin!
Ojlẹ vude godo, to whenuena dẹpẹvu devo po yẹn po to dlapọn basina gbẹtọ lẹ to lizọnyizọn whédegbè-jẹ-whédegbè tọn whenu, ponọzọnwatọ lẹ wle mí bo hẹn mí yì ponọpamẹ. Nado zinnudeji dọ mí yin pinpọnhlan taidi Communiste lẹ podọ dọ yẹwhehodidọ mítọn ko yin alọhẹndotena, mí yin hihò bo yin didọna dọmọ: “Onú dopolọ wẹ Jehovah po Stalin po, mì nulunọ ehelẹ!”
Tòwhan to nuhẹngble whenẹnu to Grèce, podọ gbigbọ agọjẹdo Communiste tọn yiaga taun. To wunkẹngbe mí yin pinplan po gẹdẹ po to alọ gbọn owhé mítọn lẹ gbè, taidi dọ mí yin sẹ́nhẹngbatọ lẹ nkọ. Ṣigba e mayin mẹwhlepọn enẹlẹ kẹdẹ wẹ yẹn tindo gba.
Mẹwhlepọn Yise Tọn lẹ to Wehọmẹ
To fliflimẹ to 1944, yẹn gbẹ́ to wehọmẹvi de yin, podọ Thessalonique gbẹ́ tin to alọ Nazi lẹ tọn mẹ. To gbedopo to wehọmẹ, yẹwhenọ Orthodoxe Glẹki tọn de, yèdọ mẹplọntọ wehọmẹ daho sinsẹ̀n tọn mítọn, dọna mi dọ yẹn na yin whiwhlepọn do nupinplọn azán lọ gbè tọn ji. “Ewọ mayin Klistiani Orthodoxe tọn de gba,” wẹ ovi devo lẹ dọ.
“Etẹwẹ ewọ yin?” wẹ mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn lọ kanse.
“Yẹn yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ,” wẹ yẹn na gblọndo dọ.
“Ohla to lẹngbọ lẹ ṣẹnṣẹn,” wẹ e dawhá dọ, dile e dọ̀n mi tọ́n bo gbà nukun mẹ na mi.
‘Nawẹ e yọnbasi do na ohla nado yin hihò gbọn lẹngbọ de dali?’ Wẹ yẹn lẹnpọn to dee mẹ.
Azán vude godo, nudi 350 mítọn sinai do tafo mítọn lẹ ji na núdùdù whèmẹ tọn. Nukunpedonugotọ lọ dọmọ: “Neros wẹ na hodẹ̀.” Yẹn basi dọvọdọ ‘Otọ́ Mítọn’ tọn, yèdọ odẹ̀ lọ he Jesu plọn hodotọ etọn lẹ, dile eyin kinkandai do to Matiu 6:9-13 mẹ. Ehe ma hẹn homẹ nukunpedonugotọ lọ tọn hùn gba, enẹwutu e kanbiọ mi po homẹgble po sọn otẹn etọn mẹ to tafo lọ kọ̀n dọmọ: “Naegbọn hiẹ do hodẹ̀ domọ?”
“Na yẹn yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ,” wẹ yẹn dọ. To enẹ mẹ ewọ lọsu dọ̀n mi fọ́n bo hò-tómẹna mi. To godo mẹ to gbenẹgbe mẹplọntọ devo ylọ mi biọ wekantẹn etọn bo dọ na mi dọmọ: “A wà dagbe, Neros, tẹdo nuhe hiẹ yise go, bo ma jogbe blo.” To ozan enẹ mẹ, otọ́ ṣie na tuli mi po hogbe apọsteli Paulu tọn ehelẹ po dọmọ: “Yé he jlo na nọ̀ jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn mẹ to Klisti Jesu mẹ lẹ, na nọ doakọnna homẹkẹn.”—2 Timoti 3:12.
To whenuena yẹn dotana wehọmẹ daho, yẹn dona basi nudide yanwle he yẹn na doafọna tọn. Na nudindọn tovi lẹ tọn to Grèce wutu, yẹn sọ dona pannukọn whẹho kadaninọ Klistiani tọn. (Isaia 2:4; Matiu 26:52) To agọgbọnẹnmẹ, to fliflimẹ 1952 tọn, yẹn yin didohlan ganpamẹ na owhe 20 na gbigbẹ́ nado doalọ to awhànfunfun mẹ to ojlẹ awusinyẹn tọn enẹ whenu to whenuho Glẹki tọn mẹ.
Kadaninọ Klistiani Tọn Ṣie Yin Whiwhlepọn
To whenuena yẹn yin zizedo ganpamẹ to osla awhànfuntọ lẹ tọn mẹ to Mesolóngion po Corinthe po, yẹn tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado basi zẹẹmẹ na awhàngan lọ lẹ dọ ayihadawhẹnamẹnu heyin pinplọn gbọn Biblu dali ṣie ma sọgan dike na mi nado lẹzun awhànfuntọ de to godoninọna whẹho tonudidọ tọn lẹ mẹ gba. “Yẹn ko yin awhànfuntọ Jesu tọn de,” wẹ yẹn basi zẹẹmẹ etọn, bo dlẹnalọdo 2 Timoti 2:3. To whenuena yẹn yin tulina nado vọ́ nulẹnpọn, yẹn dọ dọ nudide ṣie ma yin bibasi po plaplaji-ninọ po gba ṣigba to nulinlẹnpọn vẹkuvẹku podọ to pọndohlan mẹ na klandowiwe ṣie hlan Jiwheyẹwhe nado wà ojlo etọn godo.
Taidi kọdetọn de, yẹn yin hinhẹn po huhlọn po nado wazọ́n sinsinyẹn, bọ eyin yẹn dùnú to egbe yẹn ma na dù to osọ̀ na azán 20, bo nọ mlọ́n kọmẹ to abò ganpa lọ tọn mẹ he gbigblo etọn ma pé mẹtlu dopo bọ tedidi etọn yin mẹtlu awe. Podọ yẹn nọnọ̀ abò ehe mẹ hẹ kunnudetọ awe devo lẹ! To ojlẹ ehe mẹ, to whenuena yẹn tin to osla Corinthe tọn mẹ, wẹ yẹn yin yiylọ sọn abò ṣie mẹ nado yin hùhù.
Dile mí to zọnlin ji jei otẹn mẹhuhu tọn lọ mẹ, ponọgan lọ kanse dọ, “Hiẹ ma jlo nado dọ nudepope wẹ ya?”
“Lala,” wẹ yin gblọndo ṣie.
“Be hiẹ ma jlo nado wlanwe hlan whẹndo towe wẹ ya?”
“Lala,” wẹ yẹn na gblọndo dọ whladopo dogọ. “Yé ko yọnẹn dọ yẹn sọgan yin hùhù tofi.”
Mí jẹ kọhò, podọ yẹn yin gbedena nado nọte pannukọn adó lọ. Enẹgodo, kakati nado degbe na awhànfuntọ lẹ nado desò, ponọgan lọ degbe dọ, “Mì ze e biọ họmẹ.” Ehe lẹpo yin budonamẹ oklọ tọn de, heyin awuwlena nado whle gbemima ṣie pọ́n.
To godo mẹ, yẹn yin didohlan lopo Makrónisos tọn ji, fie yẹn ma yin dotẹnmẹ na te nado tindo owe depope adavo Biblu dopo kẹdẹ. Kunnudetọ wiatọn yin bibẹdo ohọ̀ pẹvi de mẹ heyin kinklandovo sọn nudi gantọ sẹ́nhẹngbatọ 500 dè. Etomọṣo, owe lẹ nọ yin hinhẹnwa mí dè gbọn nuglọ. Di apajlẹ, to gbedopo ogbá loukoums tọn de (bọmbọm he gbayipe de) yin didohlan mi. Ponọgan lọ lẹ tin to jejeji nado dọ́ loukoums lọ pọ́n sọmọ bọ yé ma mọ linlinnamẹwe Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn heyin whiwhla do oglọ lọ gba. “Awhànfuntọ lọ lẹ dù loukoums lọ, ṣigba míwlẹ ‘dù’ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn!” wẹ Kunnudetọ dopo dọ.
Vọkan dopo owe yọyọ whenẹnu tọn lọ La religion a-t-elle servi l’humanité? jẹ mí dè, podọ gantọ Kunnudetọ de he sè Glẹnsigbe basi lẹdogbedevomẹ etọn. Mí sọ nọ plọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn to pọmẹ, bo nọ basi opli mítọn lẹ to nuglọ. Mí nọ pọ́n ganpa lọ mẹ hlan taidi wehọmẹ de, yèdọ dotẹnmẹ hundote de nado hẹn ninọmẹ gbigbọmẹ tọn mítọn lodo. Hú popolẹpo, mí yin ayajẹnọ na mí yọnẹn dọ nuyiwa tenọgligo-hinhẹn mítọn tọn yin homẹhunnu hlan Jehovah.
Ganpa godo tọn he mẹ yẹn yin zizedo tin to Týrintha to whèyihọ waji Pelopónnisos tọn. To finẹ yẹn doayi nuhọ́tọ de go mẹhe nọ doayinugo po sọwhiwhe po dile yẹn to anadena plọnmẹ Biblu de hẹ gantọ hatọ de. Lehe e yin nupaṣamẹ na mi do sọ nado dukosọhẹ nuhọ́tọ enẹ to owhe lẹ godo to Thessalonique! Ewọ ko yin Kunnudetọ de to whenẹnu. Enẹgodo, dopo to ovi etọn lẹ mẹ yin didohlan ganpamẹ, e mayin nado yinuwa taidi nuhọ́tọ de gba ṣigba taidi gantọ de. Ewọ yin zizedo ganpamẹ na whẹwhinwhẹ́n dopolọ he wutu yẹn yì finẹ.
Nuwiwa Vivọjlado to Tundote Godo
Owhe atọ̀n poun wẹ yẹn sẹ̀ngan na na nuhe yin owhe 20 ganmẹninọ dai tọn. To tundote ṣie godo yẹn magbè nado nọ̀ Athènes. Ṣigba, to madẹnmẹ yẹn jẹ ovà-gbó sinsinyẹn bo yin hinhẹn po huhlọn po nado lẹkọyi Thessalonique. Yẹn tin to akánma ji na osun awe. Enẹgodo yẹn dukosọhẹ viyọnnu yiwanna de he nọ yin Koula, podọ mí wlealọ to décembre 1959. To 1962 ewọ bẹ devizọnwiwa taidi gbehosọnalitọ de jẹeji, dile lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn nọ yin yiylọ dọ. Owhe atọ̀n to godo mẹ yẹn penugo nado kọnawudopọ hẹ ẹ to azọ́n gbehosọnalitọ tọn mẹ.
To janvier 1965, mí yin azọ́ndena hlan azọ́n lẹdo tọn mẹ, bo nọ dla agun lẹ pọ́n nado hẹn yé lodo to gbigbọmẹ. To alúnlùn enẹ mẹ mí sọ tindo lẹblanulọkẹyi nado yì plidopọ agbegbe tọn daho mítọn tintan, to Vienne, Autriche. E ma taidi dehe mí basi to Grèce lẹ gba fie mí dona pli to nuglọ to ohọ̀-glọ te na azọ́n mítọn ko yin alọhẹndotena wutu. Sẹpọ vivọnu owhe 1965 tọn, mí yin oylọ-basina nado wazọ́n to wekantẹn alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ to Athènes. Ṣigba, na nuhahun agbasalilo tọn na delẹ to hẹnnumẹ ṣie lẹ mẹ wutu, mí dona lẹkọwa Thessalonique to 1967.
To whenuena mí to nukunpedo azọngban whẹndo tọn lẹ go, mí zindonukọn nado hẹn alọnu ján to azọ́n wẹndagbe-jijla tọn lọ mẹ. To ojlẹ de mẹ, to whenuena yẹn dọho hlan visunnu tavẹ ṣie tọn Kostas, yẹn basi zẹẹmẹ whanpẹ titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn gọna owanyi, pọninọ, po tonusise na Jiwheyẹwhe po he tin to e mẹ na ẹn. E dọmọ, “Onú ehe lẹpo na yọ́n e yindọ Jiwheyẹwhe tin nugbo.” E kẹalọyi oylọ basinamẹ ṣie nado gbadopọnna vlavo eyin Jiwheyẹwhe tin kavi lala. Yẹn donu e go dọ mí na yì plidopọ akọjọpli Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Nuremberg, Allemagne, to août 1969. E kanse eyin ewọ sọgan yì ga, podọ họntọn etọn Alekos, mẹhe sọ to Biblu plọn hẹ mí ga, jlo nado yì ga.
Plidopọ Nuremberg tọn lọ sẹhundaga taun! Plidopọ lọ yin bibasi to aihundatẹn daho de fie Hitler ko basi hùnwhẹ awhàngbigba awhànfunfun tọn etọn te. Sọha mítọn jẹ agayiyi pete hugan 150 000 kọ̀n, podọ gbigbọ Jehovah tọn yin didohia to tito-to-whinnu lọ lẹpo mẹ. To madẹnmẹ to enẹgodo Kostas po Alekos po yin bibaptizi. Yé omẹ awe lẹ to devizọnwa todin taidi mẹho lẹ, podọ whẹndo yetọn lẹ sọ yin Kunnudetọ lẹ ga.
Yẹn bẹ oplọn jẹeji hẹ yọnnu jlodotọ de. Asu etọn lá dọ emi jlo nado dindona nuyise mítọn lẹ, podọ ojlẹ vude to enẹgodo ewọ dọna mi dọ emi ko basi oylọ na Mẹdaho Sakkos, yèdọ sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ Orthodoxe Glẹki tọn de, na hoyijlẹdohogo. Asu lọ jlo nado ze kanbiọ delẹ donukọnna mí omẹ awe lẹ. Mẹdaho Sakkos wá, po yẹwhenọ de po. Dawe he mí ko nọ dlapọn lọ bẹjẹeji bo dọmọ, “Tintan, e na jlo mi dọ Mẹdaho Sakkos ni na gblọndo kanbiọ atọ̀n lẹ tọn.”
To zize lẹdogbedevomẹ Biblu tọn he mí ko nọ yizan to hodọdopọ mítọn lẹ mẹ daga, dawe lọ kanse dọ, “Kanbiọ tintan: Be Biblu nujọnu tọn de wẹ ehe yin, kavi Biblu Kunnudetọ lẹ tọn wẹ e yin?” Mẹdaho Sakkos gblọn dọ lẹdogbedevomẹ heyin yinyọnẹn gbọn osẹ́n dali de wẹ e yin, podọ e sọ basi zẹẹmẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn taidi “owanyina Biblu tọ́ lẹ.”
To nukọnzinzindo mẹ, dawe lọ kanse dọ, “Kanbiọ awetọ: Be gbẹtọ walọ dagbenọ de wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin ya?” Na nugbo tọn, e jlo nado yọ́n gbẹtọ wunmẹ he asi etọn to gbẹdo hẹ lẹ. Sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ lọ gblọn dọ gbẹtọ walọ dagbenọ mlẹnmlẹn wẹ yé yin.
“Kanbiọ atọ̀ntọ,” dawe lọ zindonukọn dọ, “Be Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin nina sunmẹ-kuẹ wẹ ya?” “Lala,” wẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ lọ gblọn dọ.
“Yẹn ko mọ gblọndo lẹ na kanbiọ ṣie lẹ, podọ yẹn ko basi nudide ṣie,” wẹ dawe lọ dotana dọ. To enẹgodo e zindonukọn to oplọn Biblu tọn etọn mẹ podọ to madẹnmẹ e yí baptẹm taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ.
Gbẹ̀zan Dagbe, Alemọyi Tọn De
Yẹn bẹ devizọnwiwa jẹeji taidi nugopọntọ lẹdo tọn de whladopo dogọ to janvier 1976. Owhe ṣidopo delẹ to godo mẹ, yẹn tindo lẹblanulọkẹyi nado tindo mahẹ to nukọntọ-yinyin mẹ na wunmẹ yẹwhehodidọ tọn yọyọ de to Grèce—yèdọ kunnudide tòhomẹ-liho ji tọn. Enẹgodo, to octobre 1991, asi ṣie po yẹn po bẹ devizọnwiwa taidi gbehosọnalitọ titengbe jẹeji. Osun kleun delẹ to godo mẹ, yẹn dona tindo mẹzizẹ ahun mẹ tọn debọdo-dego ẹnẹ, ehe yẹn dopẹ dọ e tindo kọdetọn dagbe. Todin agbasalilo ṣie ko pọnte, podọ yẹn ko penugo nado bẹ azọ́n yẹwhehodidọ whenu-gigọ́ tọn jẹeji whladopo dogọ. Yẹn sọ wadevizọn taidi mẹho de to dopo to agun lọ lẹ mẹ to Thessalonique, bosọ to azọ́nwa po Wedegbẹ́ Whẹgbọtọ Dotowhé tọn po nado nọgodona mẹhe tindo nuhudo nukunpedomẹgo dotowhé tọn lẹ.
Dile yẹn pọ́n godo hlan do gbẹzan ṣie ji, yẹn yọ́n lehe e yin pekọhẹnwanamẹnu do nado wà nuhe nọ hẹn homẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn tọn hùn. Homẹ ṣie hùn dọ sọn whenu dindẹn die wayi yẹn ko kẹalọyi oylọ basinamẹ etọn dọmọ: “Ovi ṣie, yin nuyọnẹntọ, bosọ hẹn homẹ ṣie hùn; na yẹn nido gblọnhona ewọ he to vivlẹ mi.” (Howhinwhẹn lẹ 27:11) Na nugbo tọn e nọ hẹn ayajẹ wá na ahun ṣie nado mọ jideji lẹdo aihọn pé to sọha gbẹtọ ahundoponọ he to titobasinanu Jehovah tọn mẹ biọ lẹ mẹ. Nado tindo mahẹ to gbẹtọ lẹ hinhẹn jẹ mẹdekannu mẹ gbọn nugbo Biblu tọn dali bosọ gbọnmọ dali hùn nukundido ogbẹ̀ mavọmavọ tọn donuvo hlan yé to aihọn yọyọ dodowiwa tọn de mẹ yin lẹblanulọkẹyi de nugbonugbo!—Johanu 8:32; 2 Pita 3:13.
Mí nọ tẹnpọn nado na tuli jọja heyin devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nado hẹn lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn zun yanwle yetọn whepoponu, nado na whenu po huhlọn yetọn po hlan ẹn. Na nugbo tọn, jidide do Jehovah go podọ tintindo ayajẹ gigọ́ to hinhẹn homẹ etọn hùn mẹ yin gbẹzan dagbe hugan lọ he mẹde sọgan tindo numimọ etọn!—Howhinwhẹn lẹ 3:5; Yẹwhehodọtọ 12:1.
[Yẹdide lẹ to weda 21]
(Sọn amiyọ́nmẹ wayi adusimẹ) Sinsẹ̀nzọnwiwa to nudatẹn Bẹtẹli tọn to 1965
Togunmẹho de didọ to 1970 to whenuena yẹwhehodidọ mítọn tin to alọhẹndote glọ
Po asi ṣie po to 1959
[Yẹdide to weda 23]
Po asi ṣie, Koula po