WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • w03 1/2 w. 25-30
  • Yẹn Yin Whiwhlepọn Sinsinyẹn Gbọn Yajiji Dali

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Yẹn Yin Whiwhlepọn Sinsinyẹn Gbọn Yajiji Dali
  • Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2003
  • Hóvila Lẹ
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • Dẹpẹvu de He Tindo Yanwle Daho De
  • “Lẹgba Wẹ E Yin!”
  • Whlepọn Ṣie Tintan
  • To Alọ Danuwatọ Kanylantọ lẹ Tọn Mẹ
  • Yinyin Didohlan Yasanamẹ Sinsinyẹn de Mẹ
  • Dona Madonukun De—Enẹgodo Yajiji Dogọ
  • Lẹblanulọkẹyi po Avùnnukundiọsọmẹ Yọyọ lẹ Po
  • Jehovah Hẹn Mí Dote
  • N’Magbe Nado Yin Awhànfuntọ Klisti Tọn
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn)—2017
  • Tọṣiọvi He Ma Tindo Mẹde Mọ Otọ́ Owanyinọ De
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2005
  • Homẹ Jehovah Tọn Hinhẹnhùn Wẹ Ahunmẹdunamẹnu Ṣie Tintan
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1998
  • Jehovah Ko Wleawuna ‘Huhlọn He Hugan Jọwamọ Tọn’
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2002
Pọ́n Nudevo Lẹ
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2003
w03 1/2 w. 25-30

Otàn Gbẹzan Tọn

Yẹn Yin Whiwhlepọn Sinsinyẹn Gbọn Yajiji Dali

DILE E YIN DIDỌ GBỌN PERICLES YANNOURIS DALI

Fifá ganpa he to owán lùn lọ tọn miọn biọ ohú ṣie lẹ mẹ. Dile yẹn kẹdẹ sinai to finẹ, po avọ̀ ṣinṣinyọn pẹvi de po, yẹn gbẹ́ sọgan flin numọtolanmẹ awubla tọn he asi ṣie tindo dile gufọntọ lẹ dọ̀n mi jẹgbonu sọn ohọ̀ ṣie mẹ to azán awe die wayi, bọ yẹn jo asi ṣie po ovi yẹyẹ mítọn awe he to awutu jẹ lẹ po do godo. To godo mẹ, asi ṣie, he ma tindo yise dopolọ hẹ mi, do nubiblá po nukinkan kleun de po hlan mi he dọmọ: “Yẹn to akla ehelẹ dohlan we, bosọ lẹndọ hiẹ lọsu na jẹ awutu dile ovi towe lẹ to jijẹ do.” Be yẹn na nọgbẹ̀ nado lẹkọyi whé bo mọ whẹndo ṣie ya?

NUJIJỌ dopo poun wẹ enẹ yin to avùnhiho sinsinyẹn ojlẹ gaa tọn mẹ na yise Klistiani tọn, yèdọ ahididi de he bẹ nukundiọsọmẹ whẹndo tọn, wangbẹnamẹ agbegbe lọ tọn, avùnhiho whẹdatẹn tọn lẹ, po homẹkẹn sinsinyẹn po hẹn. Ṣigba nawẹ podọ etẹwutu wẹ yẹn, omẹ abọẹabọẹ he dibusi Jiwheyẹwhe de wá tin to ofi ylankan mọnkọtọn? Mì gbọ ma basi zẹẹmẹ.

Dẹpẹvu de He Tindo Yanwle Daho De

Whenuena yẹn yin jiji to 1909 to Stavromeno, to Klete, otò lọ to pipehẹ awhàn, ohẹ́n po huvẹ po. To nukọnmẹ, yẹn po nọvi ṣie ẹnẹ lẹ po lùn azọ̀n nujẹmẹji tọn he to mẹ hù lọ tọ́n. Yẹn flin dọ mẹjitọ mítọn lẹ sú mí do ohọ̀ mẹ na osẹ susu to ojlẹ de mẹ na mí ni ma do bẹ azọ̀n lọ.

Otọ́ ṣie, heyin glesi hẹntọnọ de, tindo ojlo to sinsẹ̀n mẹ taun bosọ yin ahundoponọ. Na e ko nọ̀ France po Madagascar po pọ́n wutu, e ko tindo linlẹn voovo lẹ gando sinsẹ̀n go. Etomọṣo, whẹndo mítọn gbẹ́ yin nugbonọ hlan Ṣọṣi Orthodoxe Grèce tọn, bo nọ yì Amísa to Sẹgbe lẹpo bo nọ yí jonọ sinsẹ̀ngán lọ tọn do owhé mítọn gbè to dlapọn whemẹwhemẹ tọn etọn whenu. Yẹn tin to hànjigbẹ́ ṣọṣi tọn mẹ, bọ yanwle ṣie wẹ nado lẹzun yẹwhenọ de.

Yẹn biọ ponọ-zọ́n mẹ to 1929. Azọ́n mẹ wẹ yẹn te to Tẹsalonika, to agewaji Grèce tọn to whenuena Papa kú. To homẹmimiọn po nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn po dindin mẹ, yẹn yin tẹnsẹna yì ponọ-pá he tin to Osó Athos tọn ji mẹ, sẹpọ lẹdo opá yẹwhenọ lẹ tọn de he Klistiani Orthodoxe tọn lẹ nọ pọnhlan taidi “osó wiwe.”a Yẹn wazọ́n to finẹ na owhe ẹnẹ bosọ mọ gbẹzan yẹwhenọ lẹ tọn tlọlọ. Kakati nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe dogọ, fẹnnuwiwa po walọ gblezọn yẹwhenọ pamẹnọtọ lẹ tọn po hẹn mi jọsi titengbe. Yẹn jẹflumẹ taun to whenuena sinsẹ̀ngán he yẹn nọ si tlala de ze obiọ zanhẹmẹ tọn donukọnna mi. Mahopọnna flumẹjijẹ enẹ, yẹn gbẹ́ jlo nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe nugbonugbo bo na lẹzun yẹwhenọ. Yẹn tlẹ dó tewu yẹwhenọ de tọn bo de fọto po e po. Yẹn lẹkọ do Klete to nukọnmẹ.

“Lẹgba Wẹ E Yin!”

To 1942, yẹn wlealọ hẹ Frosini, viyọnnu whanpẹnọ de he wá sọn whẹndo dagbe de mẹ. Alọwle mítọn vọ́ nudide ṣie nado lẹzun yẹwhenọ hẹn lodo, na yọ́nwhẹn ṣie lẹ tindo ojlo to sinsẹ̀n mẹ taun wutu.b Yẹn magbe nado yì wehọmẹ daho sinsẹ̀n-nuplọnmẹ tọn de to Atẹni. To vivọnu 1943 tọn, yẹn jẹ huto Iráklion tọn, to Klete, ṣigba ma yì Atẹni ba. Enẹ sọgan yin na yẹn ko mọ asisa kọfanamẹ gbigbọmẹ tọn devo to ojlẹ lọ mẹ wutu. Etẹwẹ ko jọ?

Na owhe delẹ, Emmanuel Lionoudakis, heyin jọja yẹwhehodọtọ zohunhunnọ de ko dogbẹ́ hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, bo ko to nugbo Biblu tọn plọnmẹ to Klete.c Nukunnumọjẹnumẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tọn he Kunnudetọ lẹ to zizedonukọnnamẹ dọ̀n mẹdelẹ bọ yé gbẹ́ sinsẹ̀n lalo dai. To tòdaho Sitía tọn he to yakẹ mẹ, pipli Kunnudetọ zohunhunnọ lẹ tọn de yin didoai. Ehe dotukla sinsẹ̀ngán lẹdo lọ tọn, na e ko nọ̀ États-Unis pọ́n bo yọ́n lehe yẹwhehodidọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn sọgan tindo kọdetọn dagbe do wutu. E magbe nado súkún “atẹṣiṣi” ehe tọn dó to lẹdo etọn mẹ. Na zodolanmẹnamẹ etọn wutu, ponọ lẹ nọ dọ̀n Kunnudetọ lẹ yì ganpamẹ po whẹdatẹn lẹ po do whẹsadokọnamẹ lalo tọn lẹ ji gbọzangbọzan.

Dopo to Kunnudetọ ehelẹ mẹ tẹnpọn nado basi zẹẹmẹ nugbo Biblu tọn na mi, ṣigba e lẹndọ yẹn ma tindo ojlo. Enẹwutu e do lizọnyizọnwatọ numimọnọ devo hlan nado dọho hẹ mi. Gblọndo goyiyi tọn ṣie hẹn Kunnudetọ awetọ lọ lẹkọ do pipli pẹvi lọ dè nado lá na yé dọ: “Pericles ma sọgan lẹzun Kunnudetọ gbede. Lẹgba wẹ e yin!”

Whlepọn Ṣie Tintan

Homẹ ṣie hùn dọ Jiwheyẹwhe ma pọ́n mi hlan to aliho enẹ mẹ gba. To février 1945, nọvisunnu ṣie Demosthenes he kudeji dọ nugbo lọ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to pinplọnmẹ, na mi alọnuwe Consolation pour les affligés.d Nuhe tin to e mẹ yinuwado yẹn ji taun. Mí doalọtena Ṣọṣi Orthodoxe tọn yìyì to afọdopolọji, kọnawudopọ hẹ pipli pẹvi Sitía tọn, bo jẹ kunnudena nọvi mítọn lẹ ji gando yise yọyọ mítọn go. Yemẹpo kẹalọyi nugbo Biblu tọn. Dile e yin nukundo do, nudide ṣie nado gbẹ́ sinsẹ̀n lalo dai hẹn wangbẹna po okẹ̀n po wá sọn asi ṣie po whẹndo etọn po dè. Otọ́ etọn tlẹ gbẹ́ ma nado dọho tata hẹ mi na ojlẹ de. Gbemanọpọ po bẹwlu po zindonukọn to whégbè. Mahopọnna ehe, Mẹmẹsunnu Minos Kokkinakis baptizi Demosthenes po yẹn po to 21 mai 1945.e

Yẹn penugo nado jẹ yanwle ṣie kọ̀n to godo mẹ bo sẹ̀n taidi lizọnyizọnwatọ nujọnu Jiwheyẹwhe tọn! Yẹn gbẹ́ flin azán tintan ṣie to lizọnyizọn whédegbè-jẹ-whédegbè tọn mẹ. Po alọnuwe 35 po to saki ṣie mẹ, yẹn kẹdẹ yì gbetatò de mẹ to ahihun de mẹ. Po winyan po, yẹn jẹ yìyì sọn ohọ̀ de kọ̀n jẹ devo kọ̀n ji. Dile yẹn yì nukọn dogọ do, mọwẹ yẹn nọ gboadọ dogọ do. To whenuena yẹwhenọ he to adi dù de wá, yẹn penugo nado dọho hẹ ẹ po adọgbigbo po, bo gbẹkọ obiọ gbọzangbọzan etọn dọ yẹn ni hodo emi yì ponọ-pamẹ go. Yẹn dọna ẹn dọ eyin yẹn ko dla gbetatò lọ blebu fó godo yẹn na tọ́nyi, podọ enẹ wẹ yẹn wà pẹpẹ. Homẹ ṣie hùn sọmọ bọ yẹn ma tlẹ nọtepọn ahihun whẹpo do zinzọnlin kilomẹtlu 15 tọn lọ lẹkọyi whé.

To Alọ Danuwatọ Kanylantọ lẹ Tọn Mẹ

To septembre 1945, yẹn mọ azọngban dogọ lẹ yí to agun Sitía tọn mítọn he ṣẹṣẹ yin didoai mẹ. To madẹnmẹ tòwhan bẹjẹeji to Grèce. Pipli tonudidọ lẹ tọn diọnukunsọ yede po wangbẹna kanlinjọmẹ tọn po. To dagbenu ninọmẹ lọ tọn yiyizan mẹ, sinsẹ̀ngán lọ na tuli dopo to awhànpa gufọntọ lẹdo lọ tọn mẹ nado súkúndona Kunnudetọ lẹ to aliho depope he go yé pé mẹ. (Johanu 16:2) Dile awhànpa gufọntọ lọ ja gbetatò mítọn mẹ to ahihun de mẹ, yọnnu he jọmẹ de tin to ahihun lọ mẹ bo gblató tito yetọn nado hẹn “azọ́ndenamẹ Jiwheyẹwhe tọn” yetọn di, bọ e sọ na mí avase. Mí whlá míde, bọ hẹnnumẹ mítọn dopo yinuwa nado gọalọna mí. Mí gán.

Ehe hunalidote na yajiji dogọ he ja lẹ. Hihò po nukunvandomẹ po lẹzun nuhe gbayipe. Nukundiọsọmẹtọ mítọn lẹ tẹnpọn nado hẹn mí lẹkọ do ṣọṣi mẹ gánnugánnu, nado baptizi ovi mítọn lẹ to ṣọṣi mẹ, podọ nado basi ohia satin tọn. To ojlẹ dopo mẹ, yé hò nọvisunnu ṣie sọmọ bọ yé lẹndọ e ko kú. E blawu na mi nado mọdọ yé tlẹ́n avọ̀ nọviyọnnu ṣie awe lẹ tọn bo hò yé to enẹgodo. To ojlẹ enẹ mẹ, ovi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn ṣinatọ̀n wẹ ṣọṣi lọ baptizi gánnugánnu.

Onọ̀ ṣie kú to 1949. Yẹwhenọ lọ yangbé mítọn whladopo dogọ, bo sawhẹdokọna mí dọ mí ma setonuna nubiọtomẹsi osẹ́n tọn lẹ na gbedewema ṣiọdidi tọn. Yẹn yin whẹdana to whẹdatẹn bosọ yin tuntundote. Ehe yin kunnudide daho de, na oyín Jehovah tọn yin sise to hodidọ bẹjẹeji whẹho lọ tọn mẹ wutu. Aliho dopo he pò na kẹntọ mítọn lẹ nado “hẹn mí gọ̀ do míde mẹ” wẹ nado wle mí bo yàn mí dogbé. Yé wà ehe to avril 1949.

Yinyin Didohlan Yasanamẹ Sinsinyẹn de Mẹ

Yẹn yin dopo to mẹmẹsunnu atọ̀n heyin wiwle lẹ mẹ. Asi ṣie ma tlẹ wá pọ́n mi to ponọ-pamẹ lẹdo lọ tọn. Ofi tintan he mí nọte te wẹ ganpa Iráklion tọn mẹ. Dile yẹn basi zẹẹmẹ to bẹjẹeji do, yẹn to ṣokẹdẹ bosọ blawu taun. Yẹn ko jo asi jọja de he mayin Kunnudetọ po ovivu awe po do godo. Yẹn hodẹ̀ hlan Jehovah vivẹvivẹ na alọgọ. Ohó Jiwheyẹwhe tọn he tin to Heblu lẹ 13:5 wá ayiha ṣie mẹ dọ: “Yẹn ma to na jo we dai gbede, kavi gbẹ́ we gba.” Yẹn mọ nuyọnẹn he tin to jidide do Jehovah go mlẹnmlẹn mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 3:5.

Mí se dọ mí na yin didohlan kanlinmọgbenu to Makrónisos, heyin lopo gbọgbé de to huto Atẹni tọn to Grèce. Yinkọ lọ Makrónisos sise tata ko pé nado dobuna mẹdepope, na mẹhihò kanlin-jọmẹ tọn po azọ́n sinsinyẹn wiwà po wẹ gọ́ ganpa enẹ mẹ wutu. To aliho ji jei ganpa lọ mẹ, mí nọte to Piraeus. Dile etlẹ yindọ mí gbẹ́ tin to biblá, mí yin tulina to whenuena yisenọ hatọ delẹ wá bato lọ mẹ bo gbò mí fán.—Owalọ lẹ 28:14, 15.

Gbẹninọ to Makrónisos dobunamẹ taun. Awhànfuntọ lẹ nọ sayana gàntọ lẹ sọn afọnnu jẹ whèjai. Susu gàntọ he mayin Kunnudetọ lẹ tọn wẹ hùn-alẹ̀, devo lẹ kú, bọ sọha susu lẹzun sẹkunọ. To zánmẹ, mí nọ se awhágbe po hunwinwẹn mẹhe yé to yasana lẹ tọn po. Avọ̀ ṣinṣinyọn ṣie nọ hlá yozò vude to avivọ-whenu to zánmẹ.

Vudevude, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin yinyọnẹn to opá lọ mẹ na yinkọ lọ nọ yin yiylọ to afọnnu lẹpo to yinkọ lẹ yiylọ whenu wutu. Gbọnmọ dali, mí tindo dotẹnmẹ hundote susu nado dekunnu. Yẹn tlẹ tindo lẹblanulọkẹyi nado baptizi gàntọ tonudọtọ de he zindonukọn bo klan ede do wiwe hlan Jehovah.

To kanlinmọgbenu ṣie whenu, yẹn wlanwe hlan asi yiwanna ṣie pludopludo ṣigba bo ma mọ gblọndo depope yí sọn e dè. Ehe ma glọnalina mi sọn wekanhlanmẹ awuvẹmẹ tọn lẹ didohlan ẹn mẹ, nado miọnhomẹna ẹn, bo hẹn ẹn deji dọ aliglọnnamẹnu ojlẹ gli tọn de wẹ ehe yin podọ dọ mí na wá nọ̀ ayajẹ mẹ whladopo dogọ.

Nalete, sọha mítọn sudeji dile mẹmẹsunnu susu dogọ lẹ wá. To whenuena yẹn to azọ́nwa to wekantẹn de mẹ, yẹn bẹ hodidọ akọjẹhẹmẹ tọn de jẹeji hẹ awhàngán opá lọ tọn. Na e nọ na sisi Kunnudetọ lẹ wutu, yẹn wleawuna adọgbigbo bo kanse eyin mí sọgan mọ owe Biblu tọn lẹ yí sọn wekantẹn mítọn he tin to Atẹni. “Enẹ ma yọnbasi gba,” wẹ e dọ, “ṣigba etẹwutu omẹ mìtọn he tin to Atẹni lẹ ma bẹ ẹ do agbàn mìtọn lẹ mẹ, bo kàn yinkọ ṣie deji, bo do e hlan mi?” Yẹn vó tlala! Dile mí to agbàn de sọn tọjihun de mẹ to azán vude godo, ponọ de dọnudo awhàngán lọ bo dọna ẹn dọ: “Ogán, agbàn towe ko wá.” “Agbàn tẹ?” wẹ e dọ. Yẹn tin to yakẹ bo gblató hodọdopọ lọ, enẹwutu yẹn depá na ẹn dọ: “Vlavo agbàn mítọn, heyin didohlan to yinkọ towe mẹ, dile a degbè do lọ wẹ.” Aliho dopo niyẹn he mẹ Jehovah hẹn ẹn diun te dọ mí yin núdùdù na to gbigbọ-liho.

Dona Madonukun De—Enẹgodo Yajiji Dogọ

To vivọnu 1950 tọn, yẹn yin didetọn. Yẹn lẹkọyi whé po awutu po, bo wé, bo vọgán taun, bo ma yọ́n lehe na yin alọkẹyi do to whégbè. Lehe homẹ ṣie hùn sọ nado mọ asi po ovi ṣie lẹ po whladopo dogọ! E paṣa mi nado mọdọ nukundiọsọmẹ Frosini tọn ko depò. Owe he yẹn wlan hlan ẹn sọn ganpamẹ lẹ ko tindo kọdetọn dagbe. Akọndonanu po linsinsinyẹn ṣie po ko yinuwado Frosini ji. To madẹnmẹ, yẹn tindo hodọdopọ gaa whẹgbọhẹmẹ tọn de hẹ ẹ. E kẹalọyi plọnmẹ Biblu bosọ wleawuna yise to Jehovah po opagbe etọn lẹ po mẹ. Dopo to azán ayajẹ hugan tọn ṣie lẹ mẹ yin to 1952 to whenuena yẹn baptizi i taidi devizọnwatọ klandowiwe Jehovah tọn de!

To 1955, mí jẹ nujijla de ji nado má vọkan alọnuwe pẹvi lọ Qui est “la lumière du monde”, la chrétienté ou le christianisme? tọn na yẹwhenọ lẹpo. Yẹn yin wiwle bo yin whẹdana, to pọmẹ hẹ Kunnudetọ devo lẹ. Owhẹ̀ heyin sisadokọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ sù sọmọ bọ whẹdatẹn lọ dona de whenu vonọtaun de nado se yemẹpo. To gbenẹgbe, whẹdatọ agbegbe lọ tọn lẹpo wẹ wá, bọ yẹwhenọ lẹ gọ́ whẹdatẹn lọ mlẹnmlẹn. Sinsẹ̀ngán lọ to sadi dánpe. Yẹwhenọ dopo ko sawhẹ sinsẹ̀n diọnamẹ tọn dokọna mi. Whẹdatọ lọ kanse e dọ: “Be yise towe gbọjọ sọmọ wẹ bọ alọnuwe de hihia poun na hẹn we diọ wẹ ya?” Yẹwhenọ lọ ma sọgan kẹnù ba. Yẹn yin tuntundote, ṣigba mẹmẹsunnu delẹ yin whẹdana nado sẹngàn na osun ṣidopo.

To owhe he bọdego mẹ, mí yin wiwle pludopludo, bọ whẹho whẹdidọ tọn lẹ jideji. Nukunpipedo whẹsadokọnamẹ lọ lẹ go hẹn alọnu whẹyidọtọ mítọn lẹ tọn ján taun. Whla 17 wẹ yẹn yin hinhẹn yì whẹdatẹn. Mahopọnna nukundiọsọmẹ lọ, mí yin gbesọtọ to nuyiwa yẹwhehodidọ tọn mítọn mẹ. Mí kẹalọyi avùnnukundiọsọmẹ ehe po ayajẹ po, bọ whlepọn sinsinyẹn lọ lẹ hẹn yise mítọn pọnte deji.—Jakobu 1:2, 3.

Lẹblanulọkẹyi po Avùnnukundiọsọmẹ Yọyọ lẹ Po

Mí sẹtẹn yì Atẹni to 1957. To madẹnmẹ, yẹn yin dide nado wadevizọn to agun heyin didoai yọyọ de mẹ. Godonọnamẹ ahundoponọ asi ṣie tọn hẹn ẹn yọnbasi na mí nado hẹn gbẹzan bọawu bọ mí sọ ze nuwiwa gbigbọmẹ tọn lẹ do otẹn tintan mẹ. Gbọnmọ dali, mí penugo nado yí suhugan whenu mítọn tọn zan na azọ́n yẹwhehodidọ tọn. To owhe lẹ gblamẹ, yé biọ to mí si nado sẹtẹn yì agun voovo he mẹ nuhudo sù te lẹ mẹ.

To 1963, visunnu ṣie pé owhe 21 bo dona ze yinkọ dai na awhàn. Na kadaninọ yetọn wutu, Kunnudetọ he gbẹ́ ma nado yì awhàn lẹpo jiya hihò, vlẹko, po winyandomẹ tọn po. Visunnu ṣie lọsu jiya enẹ. Enẹwutu yẹn na ẹn avọ̀ he yẹn ṣinyọ́n to ganpa Makrónisos tọn mẹ nado na ẹn tuli to aliho yẹhiadonu tọn de mẹ nado hodo apajlẹ tenọgligo-hẹntọ he jẹnukọn lẹ tọn. Mẹmẹsunnu he gbẹ́ nado plọn awhàn lọ lẹ yin whẹdana gbọn whẹdatẹn awhànfuntọ lẹ tọn dali bo nọ saba yin didohlan ganpamẹ na owhe awe jẹ ẹnẹ. To tintọ́n yetọn godo, yé nọ yin vivọ́ ylọ bo nọ yin didohlan ganpamẹ devo. Taidi lizọnyizọnwatọ sinsẹ̀n tọn de, yẹn penugo nado dla ganpa voovo pọ́n bo tindo hodọdopọ kleun de hẹ visunnu ṣie po Kunnudetọ nugbonọ devo lẹ po. Visunnu ṣie nọ ganpamẹ hugan owhe ṣidopo.

Jehovah Hẹn Mí Dote

To mẹdekannujẹ sinsẹ̀n tọn gigọdotẹnmẹ to Grèce godo, yẹn tindo lẹblanulọkẹyi nado sẹ̀n taidi gbehosọnalitọ titengbe ojlẹ gli tọn de to lopo Rhodes tọn ji. Enẹgodo to 1986 nuhudo de wá aimẹ to Sitía, Klete, to fie yẹn lẹzun Klistiani te . Homẹ ṣie hùn nado kẹalọyi azọ́ndenamẹ ehe nado wadevizọn hẹ yisenọ he yẹn ko yọnẹn sọn ovu gbọ́n lẹ.

Taidi hagbẹ he whẹ́n hugan whẹndo ṣie tọn, homẹ ṣie hùn nado mọdọ diblayi hẹnnumẹ ṣie 70 wẹ to Jehovah sẹ̀n po nugbonọ-yinyin po. Podọ sọha lọ to jijideji. Delẹ ko sẹ̀n taidi mẹho, devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn, gbehosọnalitọ, hagbẹ Bẹtẹli tọn, po nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po. Na hugan owhe 58, yajiji sinsinyẹn lẹ ko whlé yise ṣie pọ́n. Owhe 93-mẹvi wẹ yẹn yin todin, podọ dile yẹn pọ́n godo hlan, Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n ma vẹna mi gba. E ko na mi huhlọn nado yigbe na oylọ basinamẹ owanyinọ etọn heyin: “Ovi ṣie, jo ayiha towe na mi, bosọ gbọ nukun towe ni do homẹhunhun to aliho ṣie ji.”—Howhinwhẹn lẹ 23:26.

[Nudọnamẹ Odò Tọn]

a Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn, 1er décembre 1999, weda 30-31.

b Yẹwhenọ Ṣọṣi Orthodoxe Glẹki tọn lẹ yin dotẹnmẹ na nado wlealọ.

c Na otàn gbẹzan Emmanuel Lionoudakis tọn, pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn, 1er septembre 1999, weda 25-9.

d Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali ṣigba masọ tin ba.

e Na awhàngbigba sọgbe hẹ osẹ́n de he gando Minos Kokkinakis go, pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn (Flansegbe) 1er septembre 1993, weda 27-31.

[Apotin to weda 27]

Makrónisos—Lopo Budonamẹ Tọn De

Na owhe ao, sọn 1947 jẹ 1957, lopo he ma tindo osin bo gbọgbé Makrónisos tọn yí jonọ gàntọ he hugan 100 000 tọn. To yé mẹ wẹ Kunnudetọ nugbonọ susu heyin didohlan finẹ na kadaninọ Klistiani tọn yetọn wutu lẹ tin te. Sinsẹ̀ngán Orthodoxe Grèce tọn lẹ wẹ nọ saba sawhẹ agọ̀ gufinfọn tọn dokọna Kunnudetọ lẹ bọ yé nọ yin didohlan finẹ.

Gando nuyiwa “mẹdidiọ” tọn heyin yiyizan to Makrónisos go, otanwe Grèce tọn Papyros Larousse Britannica dọmọ: “Aliho yasanamẹ kanyinylan tọn lọ, . . . ninọmẹ he mẹ yé nọ nọgbẹ̀ te lẹ, he otò he hunnukun lẹ ma kẹalọyi, gọna walọ kanlin-jọmẹ ponọ lẹ tọn hlan gàntọ lẹ . . . yin winyandomẹnu de na whenuho Grèce tọn.”

Kunnudetọ delẹ yin didọna dọ yé ma na yin tuntundote pọ́n gbede adavo yé gbẹ́ yise yetọn dai. Ṣigba, tenọgligo-hinhẹn Kunnudetọ lẹ tọn ma sọgan yin gbigbà gba. Dehe yin titengbe hugan, gàntọ tonudọtọ delẹ wá kẹalọyi nugbo Biblu tọn na kosọdudu yetọn hẹ Kunnudetọ lẹ wutu.

[Yẹdide to weda 27]

Minos Kokkinakis, (atọ̀ntọ sọn adusi mẹ) gọna yẹn, (ẹnẹtọ sọn amiyọn mẹ) to lopo yasanamẹ Makrónisos tọn ji

[Yẹdide to weda 29]

Azọ́nwiwa hẹ Kunnudetọ hatọ de to Sitía, Klete,

fie yẹn sẹ̀n to jọja mẹ te

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan