Mì Nọte Gligli po Nujikudo Mlẹnmlẹn Po
“Anàzọn Azọ́nyinyọnẹn Tọn Daho De”
SỌN azán fliflimẹ whenuho egbezangbe tọn yetọn lẹ whenu gbọ́n, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko tindo ojlo sinsinyẹn to dopo to dọdai Jesu Klisti tọn lẹ mẹ he dọmọ: “Yè nasọ dọ yẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn he lẹ to aigba fininọ lẹpo mẹ na okunnu de hlan akọta lẹpo; whenẹnu wẹ opodo na wá.” (Matiu 24:14) Dile 1914—heyin bẹjẹeji ‘azán godo tọn lẹ’ tọn—sẹpọ, Biblu Plọntọ ahundoponọ lẹ bẹ nujijla weplọnmẹ tọn he ma ko wá aimẹ pọ́n de jẹeji lẹdo aihọn pé po nujikudo mlẹnmlẹn he sinai do Owe Wiwe ji po.—2 Timoti 3:1.
Nado jẹ yanwle yetọn heyin nado lá wẹndagbe lọ lẹdo aihọn pé tọn kọ̀n, devizọnwatọ Jehovah tọn ehelẹ yí aliho nuyiwa tọn de heyin yọyọ, adọgbigbo tọn, bosọ họnwun zan. Nado yọ́n nususu dogọ gandego, mì gbọ mí ni yigodo to whenuho mẹ.
Aliho Yọyọ de Nado Lá Wẹndagbe Lọ
Janvier owhe 1914 tọn wẹ. Pọ́n dewe hlan to aisinsin to gbẹtọ 5 000 devo lẹ ṣẹnṣẹn to ohọ̀ plidopọ tọn he dozinvlu de mẹ to Tòdaho New York tọn mẹ. To nukọn mìtọn wẹ mẹpọnnu yẹdide he nọ whàngo tọn daho de tin te. Dawe owhànọ de he dó avivọ-wù gaa de sọawuhia to mẹpọnnu lọ ji. Hiẹ ko mọ sinimoto he ma nọ dọho lẹ dai, ṣigba dawe ehe to hodọ, podọ hiẹ sọgan sè nuhe e to didọ lẹ. Hiẹ tin to nude heyin awuwlena po azọ́nyinyọnẹn gigẹdẹ po he to yinyin didohia to tintan whenu tẹnmẹ, podọ owẹ̀n lọ yin vonọtaun. Hodọtọ lọ wẹ Charles Taze Russell, heyin azinponọ tintan Ogbẹ́ Watch Tower tọn, podọ nudetọn lọ wẹ “Photo-Drame de la création.”
C. T. Russell doayiego dọ e yọnbasi dọ yẹdide he nọ whàngo lẹ ni jẹ gbẹtọ susu lẹ dè. Enẹwutu, to 1912 e jẹ awuwlena “Photo-Drame de la création” ji. To agọgbọnẹnmẹ, e wá lẹzun sinimoto yẹdide adógo tọn de he dite na ganhiho ṣinatọ̀n he bẹ yẹdide sinimoto tọn po yẹdide he nọ whàngo lẹ po hẹn, he tindo sinmẹ po nudidọ gigọ́ po.
Na e yin awuwlena nado yin didohia to adà ẹnẹ mẹ wutu, “Photo-Drame” hẹn nupọntọ lẹ sọn nudida whenu gbọn whenuho gbẹtọvi tọn gblamẹ jẹ hẹndi pete lẹndai Jehovah Jiwheyẹwhe tọn na aigba po gbẹtọvi lẹ po whenu to vivọnu Gandudu Owhe Fọtọ́n Klisti tọn. Owhe lẹ na juwayi whẹpo yizan azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn dopolọ na yin yiyizan to ajọwiwa-liho po kọdetọn dagbe po. Ṣogan, gbẹtọ livi lẹ pọ́n “Photo-Drame de la création” vọnu!
Húnhiho yído-kanji vivi lẹ gọna hodidọ do kanji glamafonu tọn 96 wẹ yin awuwlena na “Photo-Drame.” Sinimoto adógo tọn lẹ yin bibasi sọn yẹdide whanpẹnọ he basi dohia whenuho aihọn tọn lẹ mẹ. E sọ yin dandannu ga nado basi sẹ̀nsadonu po yẹdide alọ tọn yọyọ kanweko susu lẹ po. Delẹ to sinimoto adógo tọn lẹ po yẹdide-kanji sinmẹ susu tọn lẹ po nọ yin sẹ̀nsado po sọwhiwhe po gbọn alọ dali. Podọ ehe yin wiwà pludopludo, na, to madẹnmẹ, voovo ẹnẹ he bẹ adà 20 hẹn wẹ yin awuwlena. Ehe hẹn ẹn yọnbasi nado dó apadewhe “Photo-Drame” lọ tọn hia to tòdaho voovo 80 lẹ mẹ to azán dopo gbè!
Nuhe Nọ Wá Aimẹ to Nuglọ Lẹ
Etẹlẹ wẹ nọ wá aimẹ to nuglọ to “Photo-Drame” lọ didohia whenu? “Drame lọ nọ bẹjẹeji po yẹdide he nọ whàngo Mẹmẹsunnu Russell tọn de didohia po,” wẹ Biblu plọntọ Alice Hoffman dọ. “Dile e sọawuhia to mẹpọnnu lọ ji bọ nùflo etọn lẹ jẹ whinwhàn ji, glamafonu de nọ jẹ hodọ ji . . . bọ mí nọ duvivi todidoai na ogbè etọn tọn.”
To alọdlẹndonu he mayin tlọlọ tọn bibasi hlan fọtodide he nọ hẹn nujijọ lẹ nado sọawuhia to niyaniya mẹ mẹ, Zola Hoffman flin dọmọ: “Yẹn sinai to finẹ bo kẹ̀ onù do nùvo dile mí to dohia azán nudida tọn lẹ pọ́n. Vounvoun he ṣẹṣẹ jẹ kikẹ ji vudevude lẹ tin to finẹ to nukọn mítọn.”
Karl F. Klein heyin Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn he yiwanna hànjiji yidogọ dọmọ: “To ojlẹ dopolọ mẹ he yẹdide ehelẹ to yinyin didohia, ohàn vivi taun lẹ nọ to núdọ, taidi ohàn vivi Narcissus po Humoreske tọn lẹ po.”
Nujijọ ayidego tọn devo lẹ sọ wá aimẹ ga. “Nujijọ nukiko-donamẹ tọn lẹ nọ wá aimẹ to whedelẹnu,” wẹ Clayton J. Woodworth, Jr. flin. “To ojlẹ dopo mẹ, hànjigbán lọ to ohàn ‘Zlọn Taidi Ohẹ̀ de Yì Osó Towe Ji’ ji, bọ yẹdide gigantosaurus tọn daho de, yèdọ kanlin blibata de he ko nọgbẹ̀ to aigba ji pọ́n jẹnukọnna Osingigọ sọawuhia to mẹpọnnu lọ ji”!
Gbọnvona “Photo-Drame de la création” gbesisọ tọn, “Eureka Drame” sọ wá aimẹ to madẹnmẹ. (Pọ́n apotin mẹ.) Dopo bẹ hodidọ heyin yíyí-do-kanji lẹ hẹn, gọna húnhiho yído-kanji lẹ. Devo bẹ húnhiho yído-kanji lẹ po yẹdide adógo tọn lẹ po hẹn. Dile etlẹ yindọ “Eureka Drame” ma bẹ yẹdide he nọ whàngo lẹ hẹn do sọ, e tindo kọdetọn dagbe taun eyin yè do e hia to lẹdo he mẹ gbẹtọ ma sù te sọmọ lẹ.
Azọ́nwanu Huhlọnnọ Kunnudide Tọn De
To vivọnu 1914 tọn, “Photo-Drame” ko yin didohia gbẹtọgun he sọha etọn hugan 9 000 000 to Agewaji Amelika tọn, Europe, po Australie po. Dile yé tlẹ whè to sọha mẹ do sọ, Biblu Plọntọ lẹ ma gbọ̀agba nujikudo mlẹnmlẹn he yè tindo nuhudo etọn nado lá wẹndagbe lọ to aliho yọyọ ehe mẹ tọn gba. Yé yí ayajẹ do na akuẹ heyin nuhudo etọn tindo nado haya otẹn dagbe lẹ na nudohia ehelẹ. Enẹwutu “Photo-Drame de la création” yí onú titengbe de wà to nupọntọ lẹ hinhẹn jẹakọhẹ Ohó po lẹndai Jiwheyẹwhe tọn lẹ po mẹ.
To wekanhlanmẹ de mẹ hlan C. T. Russell, mẹdopo wlan dọmọ: “Dlapọn tintan enẹ yì Drame towe tẹnmẹ wẹ yin ojlẹ diọdo tọn to gbẹzan ṣie mẹ; kavi, yẹn ni dọ dọ, ojlẹ diọdo tọn to oyọnẹn Biblu tọn ṣie mẹ.” Omẹ devo dọmọ: “Yẹn ko diblayin dindọ̀n biọ omọ yise matindo tọn mẹ bosọ lẹndọ yẹn yin whinwhlẹngán gbọn ‘Photo-Drame de la création’ heyin didohia to alúnlùn he wayi mẹ dali. . . . Todin yẹn tindo jijọho he aihọn ma sọgan namẹ podọ he yẹn ma na jodo pọ́n gbede na adọkun họakuẹ etọn lẹ wutu.”
Demetrius Papageorge, heyin hagbẹ whenu gaa tọn azọ́nwatọ tatọ́-tẹnnọ Ogbẹ́ tọn de, basi zẹẹmẹ dọmọ: “‘Photo-Drame’ lọ yin anàzọn azọ́nyinyọnẹn tọn daho de, eyin mí lẹnnupọndo sọha vude Biblu Plọntọ lẹ tọn po asisa akuẹ tọn vude he tin-to-aimẹ po ji. Gbigbọ Jehovah tọn tin to godo na ẹn na nugbo tọn!”
[Apotin/Yẹdide lẹ to weda 8, 9]
“Eureka Drame”
To osun ṣinatọ̀n godo he “Photo-Drame” yin didohia to tintan whenu, Ogbẹ́ mọ nuhudo lọ nado wleawuna adà etọn devo heyin yiylọdọ “Eureka Drame.” Dile “Photo-Drame” blebu to yinyin didohia zọnmii to otò daho lẹ mẹ, “Eureka” lọsu nọ ze owẹ̀n dodonu tọn dopolọ donukọnnamẹ to gbétatò lẹ po otò pẹvi lẹ po mẹ. Adà “Eureka Drame” tọn dopo yin zẹẹmẹ basina dọ e nọ na “dotẹnmẹ hundote vonọtaun de mẹmẹyọnnu lẹ” nado dọyẹwheho. Etẹwutu e do yinmọ? Na apotin agbán glamafonu tọn etọn lẹ tindo zínpinpẹn kilo 14 tọn poun wutu. Ṣigba, nado do e hia, e sọ nọ yin dandannu ga nado hẹn glamafonu de.