Yé Hẹn Ayiha Mẹjitọ Yetọn lẹ Tọn Jaya
“OVI ṣie, eyin ayiha towe yọnnuin, ayiha ṣie na jaya, yèdọ ṣie.” (Howhinwhẹn lẹ 23:15) Na nugbo tọn, mẹjitọ Klistiani lẹ nọ jaya to whenuena ovi yetọn lẹ yí nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn do ahun mẹ. To samedi 10 septembre 2005, gbẹtọ 6 859 sọn otò voovo lẹ mẹ wẹ wá hùnwhẹ gbedewema-yíyí klasi 119tọ Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi tọn tẹnmẹ. Ayiha yemẹpo tọn wẹ gọ́ na ayajẹ, titengbe mẹjitọ gbedewema-yitọ 56 lọ lẹ tọn.
David Walker, hagbẹ whẹndo Bẹtẹli États-Unis tọn sọn ojlẹ dindẹn die, bẹ tito-to-whinnu lọ jẹeji po odẹ̀ ahundopo tọn de po. Enẹgodo azinponọ lọ, David Splane, he yin dopo to Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ, bẹ tito-to-whinnu gbedewema-yíyí lọ tọn jẹeji gbọn didọna mẹjitọ gbedewema-yitọ lọ lẹ tọn dali dọmọ: “Mì jẹna pipà ahundopo tọn mítọn. Jẹhẹnu he mì ko dó do ahun mẹ na visunnu po viyọnnu mìtọn lẹ po ko whàn yé nado bẹ sinsẹ̀nzọn mẹdehlan tọn jẹeji.” Mẹjitọ enẹlẹ sọgan ko to nuhà, na visunnu po viyọnnu yetọn lẹ po na wle ali to madẹnmẹ nado yì azọ́ndenamẹ dindẹn lẹ mẹ. Ṣigba, Mẹmẹsunnu Splane vọ́ jide na yé dọmọ: “Mì hanú dogbọn ovi mìtọn lẹ dali blo. Jehovah sọgan penukundo yé go hugan mìlọsu lẹ.” Enẹgodo e dọmọ: “Mì lẹnnupọndo dagbe he visunnu po viyọnnu mìtọn lẹ po na wadotana lẹ ji. Mẹhe to yaji lẹ na mọ homẹmiọnnamẹ nujọnu tọn yí whla tintan to gbẹzan yetọn lẹ mẹ.”
Lehe Ayajẹ Nọ Yin Mimá hẹ Mẹdevo lẹ Zọnmii Do
Azinponọ lọ basi oylọna hodọtọ voovo ẹnẹ. Ralph Walls he tin to Wedegbẹ́ Alahọ États-Unis tọn mẹ wẹ dọho jẹnukọn do hosọ lọ ji “Mì Jo Nukun Mìtọn Do Hùnhùn.” E zinnudeji dọ nukuntọ́nnọ-yinyin to gbigbọ-liho ylan taun hugan nukuntintọ́n paa. Agun Laodikea owhe kanweko tintan whenu tọn tọ́nnukun to gbigbọ-liho. Alọgọ yin nina Klistiani he yin nukuntọ́nnọ to gbigbọ-liho to agun enẹ mẹ lẹ, ṣigba e nọ pọnte hugan nado glọnalina nukuntintọ́n mọnkọtọn gbọn nukun gbigbọmẹ tọn mítọn jijodo hùnhùn to whepoponu dali. (Osọhia 3:14-18) Hodọtọ lọ dọmọ: “Mì jo nukun mìtọn do hùnhùn, bo mọ sunnu azọngbannọ lẹ dile Jehovah nọ mọ yé do.” Gbedewema-yitọ lọ lẹ ma dona hanú zẹjlẹgo eyin nuhahun lẹ tin to agun mẹ. Oklunọ Jesu Klisti yọ́n ninọmẹ mọnkọtọn lẹpo. E na hẹn ẹn diun dọ whẹho lọ lẹ yin nukunpedego to ojlẹ sisọ mẹ.
Enẹgodo, Samuel Herd he yin dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ tọn mẹ na gblọndo kanbiọ lọ tọn “Be Hiẹ Ko Wleawufo Ya?” Kẹdẹdile tomẹyitọ de nọ hẹn avọ̀ he jẹ lẹ do, mọkẹdẹ wẹ gbedewema-yitọ lẹ dona nọ ze jẹhẹnu gbẹtọ yọyọ lọ tọn lẹ dogo do. Yé dona tindo awuvẹmẹ he Jesu dohia. To whenuena pòtọnọ de dọna ẹn dọ: “Eyin hiẹ jlo, hiẹ sọgan hẹn mi zun wiwe,” Jesu dọna ẹn dọ: “Yẹn jlo, hiẹ ni zun wiwe.” (Malku 1:40-42) Hodọtọ lọ yidogọ dọ: “Eyin mìwlẹ jlo nado gọalọna gbẹtọ lẹ nugbonugbo, mì na mọ aliho he mẹ mì na wà ẹ te.” Filippinu lẹ 2:3 dọna Klistiani lẹ nado nọ ‘lẹn mẹdevo tọn hú yede tọn.’ Mẹmẹsunnu Herd dọmọ: “Ayiha whiwhẹ tọn tintindo yin nujọnu tlala hú oyọnẹn tintindo. Mẹhe mì na dukosọhẹ to lizọnyizọn mìtọn mẹ lẹ gọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mìtọn he tin to agun mẹ lẹ po ma na mọaleyi sọn oyọnẹn mìtọn mẹ adavo mì whiwhẹ mìde.” To tadona mẹ, e dọ dọ eyin gbedewema-yitọ lọ lẹ zindonukọn nado ze owanyi Klistiani tọn dogo, be e dohia dọ yé ko wleawufo nado yì azọ́ndenamẹ yetọn lẹ mẹ, po nujikudo lọ po nado tindo kọdetọn dagbe.—Kọlọsinu lẹ 3:14.
Mark Noumair, dopo to mẹplọntọ Giliadi tọn lẹ mẹ, fọ́n ojlo mẹlẹpo tọn dote kakajẹ vivọnu hodidọ etọn tọn po hosọ lọ po, “Be Hiẹ Na Hẹn E Go Ya?” Pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn na dagbewà Jehovah tọn wẹ e to alọdlẹndo. Psalm 103:2 dọmọ: “Dona OKLUNỌ, hiẹ ayiha ṣie, a wọ̀n dagbe etọn lẹ blo.” Islaelivi lẹ do pinpẹn-nutọn-mayọnẹn hia na mana lọ he hẹn yé dogbẹ̀, bo ylọ ẹ dọ “akla madota.” (Osọha lẹ 21:5) Dile ojlẹ to jujuyi, nuhọakuẹ-yinyin mana lọ tọn ma diọ gba, ṣigba pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn yetọn na ẹn busẹ. Mẹplọntọ lọ dọmọ: “Eyin mì wọn dagbe Jehovah tọn lẹ bo dike sinsẹ̀nzọn mẹdehlan tọn mìtọn ni lẹzun afọ-súnsúnnu, enẹ na yinuwado nukun he mì nọ yí do pọ́n azọ́n he Jehovah ko dena mì ji.” Psalm 103:4 dọ dọ Jehovah nọ “yí dagbewanyi . . . do ṣinyọ́n jẹgbakun na” mì. Gbedewema-yitọ lọ lẹ na duvivi dagbewanyi Jiwheyẹwhe tọn to agun yọyọ yetọn lẹ mẹ.
Mẹplọntọ Giliadi tọn devo, Lawrence Bowen, dọhodo hosọ lọ ji “Be Yé Na Plá Mì Ya?” E doayi e go dọ hagbẹ klasi 119tọ Giliadi tọn lẹ ko dó magbọjẹ na yede nado sọgan lẹzun mẹdehlan kọdetọn dagbenọ lẹ. Ṣigba todin yé dona tẹdo Jehovah go bo gbọṣi azọ́n he ko yin didena yé lọ kọ̀n. To Osọhia 14:1-4 mẹ, omẹ 144 000 lẹ yin zẹẹmẹ basina taidi yé he “nọ hodo Lẹngbọvu lọ to godo yì fidepope e jei.” Mẹhe tin to pipli enẹ mẹ lẹpo wẹ yí nugbonọ-yinyin do tẹdo Jehovah po Ovi etọn po go gligli mahopọnna whlepọn he yé pehẹ lẹ, podọ yé jẹ yanwle yetọn kọ̀n. “E to kínni bo to kànna, mílọsu lẹ dona tẹdo Jehovah go gligli bo gbọṣi azọ́n he e ko dena mí lọ kọ̀n,” wẹ hodọtọ lọ dọ. Gbọn mọwiwà dali, gbedewema-yitọ lọ lẹ na mọ dọ dona Jehovah tọn lẹ “plá” yé.—Deutelonomi 28:2.
Sinsẹ́n Didetọ́n to Sinsẹ̀nzọn Yetọn Mẹ
To sẹfifo lẹpo to nupinplọn lọ whenu, wehọmẹvi lọ lẹ nọ tọ́n na sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn. Dile Wallace Liverance, he yin kandai-hẹntọ wehọmẹ lọ tọn, to hodọ hẹ yé to tito-to-whinnu lọ whenu, e lẹzun nuhe họnwun gblegede dọ yé ko tindo kọdetọn dagbe. Yé dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn to nudi ogbè ao mẹ bo bẹ plọnmẹ Biblu susu jẹeji. Asu po asi po de to wehọmẹvi lọ lẹ mẹ bẹ plọnmẹ Biblu jẹeji hẹ dawe Chine-nu de. To gọyìpọn awe bibasi na ẹn godo, yé kanse e nuhe yin numọtolanmẹ etọn gando nuhe e to pinplọn dogbọn Jehovah dali go. E hùn Biblu etọn bo biọ to yé si nado hia Johanu 17:3. E mọ dọ aliho he nọ planmẹ sọyi ogbẹ̀ mẹ ji wẹ emi tin te.
Todin, Anthony Morris he yin dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ tọn mẹ kanhose mẹmẹsunnu atọ̀n he tin to Wedegbẹ́ Alahọ tọn mẹ to Côte d’Ivoire, Équateur, po République dominicaine po. Mẹmẹsunnu ehelẹ vọ́ jide na gbedewema-yitọ lẹ dọ Wedegbẹ́ Alahọ tọn lẹ to nukọnpọnhlan nado mọ yé bo nasọ gọalọna yé nado duvivi azọ́ndenamẹ yetọn lẹ tọn.
Enẹgodo, Leonard Pearson he yin dopo to hagbẹ whẹndo Bẹtẹli États-Unis tọn lẹ mẹ dọho hẹ hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn atọ̀n, sọn République démocratique du Congo, Papouasie-Nouvelle-Guinée, po Ouganda po. Mẹmẹsunnu ehelẹ na tuli gbedewema-yitọ lọ lẹ nado hẹn alọnu ján pete to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ. Asu po asi po mẹdehlan de he ko yí nuhe hugan owhe 21 zan to Congo ko gọalọna omẹ 60 nado jẹ klandowiwe po baptẹm po kọ̀n. Asu po asi po enẹ to anadena plọnmẹ Biblu 30 todin, podọ 22 to nuplọntọ yetọn lẹ mẹ nọ wá opli agun tọn lẹ. Po ojijẹ gbigbọmẹ tọn susu mọnkọtọn po, ojlẹ vonọtaun de mẹ wẹ mí tin te nado wadevizọn taidi mẹdehlan.
Kunnudide po Gbigbọ Niyaniya-Yinyin Tọn de Po
Gerrit Lösch he yin dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ tọn mẹ wẹ na hodidọ tadona tọn. Hosọ etọn wẹ “Hodidọ Gando Jiwheyẹwhe go Podọ Kunnudide Na Jesu to Azán Oklunọ Tọn Gbè.” Hogbe lẹ taidi “okunnu,” “kunnudetọ,” podọ “kunnuhó” sọawuhia whlasusu to Osọhia mẹ to Biblu mẹ. Gbọnmọ dali, Jehovah do azọ́n he e jlo dọ omẹ etọn lẹ ni wà hia hezeheze. Whetẹnu wẹ mí na de okunnu mọnkọtọn? To “azán Oklunọ tọn” whenu wẹ. (Osọhia 1:9, 10) Azán enẹ bẹjẹeji to 1914, bo zindonukọn jẹ ojlẹ mítọn mẹ, bosọ dlẹnkan jẹ sọgodo. Sọgbe hẹ Osọhia 14:6, 7, angẹli lẹ nọ nọgodona azọ́n lọ he yin nado dọho gando Jiwheyẹwhe go. Osọhia 22:17 dohia dọ azọngban lọ nado deanana azọ́n kunnudide na Jesu tọn ko yin zizedo alọmẹ na pipotọ Klistiani yiamisisadode lẹ tọn. Ṣigba mímẹpo dona yí dotẹnmẹ hundote enẹ zan todin. To wefọ 20 mẹ, kandai lọ dohia dọ Jesu dọmọ: “Yẹn ja yiyayiya.” Mẹmẹsunnu Lösch dotuhomẹna mẹplidopọ lẹpo dọ: “Mì basi oylọna gbẹtọ lẹ dọ, ‘Wá, yí osin ogbẹ̀ tọn lọ vọnu.’ Jesu ja yiyayiya. Be mí ko wleawufo ya?”
Fred Rusk, he ewọ lọsu ko wadevizọn taidi mẹplọntọ Wehọmẹ Giliadi tọn na owhe 11, hẹn tito-to-whinnu lọ wá vivọnu po odẹ̀ pẹdido tọn he whàn ahun mẹplidopọ lẹpo tọn po hlan Jehovah. Azán he yin nujijọ ayajijẹ daho tọn enẹ wá vivọnu po yẹyi po.
[Apotin to weda 13]
SỌHA NULINLẸN KLASI TỌN
Sọha otò he mẹ yé wá sọn tọn: 10
Sọha otò he mẹ yé yin didohlan tọn: 25
Sọha wehọmẹvi lẹ tọn: 56
Madozẹnzẹn owhe mẹhodido tọn: 32,5
Madozẹnzẹn owhe to nugbo mẹ tọn: 16,4
Madozẹnzẹn owhe lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn: 12,1
[Yẹdide to weda 15]
Gbedewema-Yíyí Klasi 119tọ Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi Tọn
To yinkọ he tin to odò lẹ mẹ, hukan lẹ yin sọha yí na sọn nukọn yì godo, bọ yinkọ lẹ yin sislẹ sọn amiyọnwhé yì adusiwhé to hukan dopodopo ji.
(1) Helgesen, S.; Daugaard, H.; Pierluissi, A.; Joseph, I.; Racanelli, C. (2) Byrge, T.; Butler, D.; Freedlun, J.; Nuñez, K.; Pavageau, C.; Doumen, T. (3) Camacho, O.; Lindqvist, L.; Broomer, A.; Wessels, E.; Burton, J.; Woodhouse, O.; Doumen, A. (4) Tirion, A.; Connally, L.; Fournier, C.; Gil, A.; Johnsson, K.; Hamilton, L. (5) Byrd, D.; Scribner, I.; Camacho, B.; Laschinski, H.; Hallahan, M.; Libuda, O. (6) Joseph, A.; Lindqvist, M.; Helgesen, C.; Nuñez, D.; Scribner, S.; Fournier, J. (7) Pierluissi, F.; Pavageau, T.; Broomer, C.; Racanelli, P.; Butler, T.; Woodhouse, M.; Libuda, J. (8) Laschinski, M.; Freedlun, S.; Burton, I.; Tirion, M.; Byrd, M.; Byrge, J. (9) Wessels, T.; Hallahan, D.; Connally, S.; Gil, D.; Daugaard, P.; Hamilton, S.; Johnsson, T.