Lẹngbọhọtọ lẹ He Yin “Ohia Hlan Lẹngbọpa Lọ”
‘Mì nọ yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he tin to mì ṣẹnṣẹn sọn ojlo mẹ wá, po ojlo zogbe po, mì yin ohia hlan lẹngbọpa lọ.’—1 PITA 5:2, 3.
1, 2. (a) Lẹblanulọkẹyi tẹwẹ Jesu na Pita, podọ naegbọn jide he Jesu tindo to e mẹ ma yin nuṣiwa de? (b) Numọtolanmẹ tẹwẹ Jehovah tindo gando lẹngbọhọtọ he yin dide lẹ go?
OJLẸ vude jẹnukọnna Pẹntikọsti 33 W.M., Pita po devi ṣidopo devo lẹ po jagla to núdùdù afọnnu tọn he Jesu ko wleawu etọn na yé lọ kọ̀n to Ohù Galili tọn tó. Ehe ma yin whla tintan he Pita ko mọ Jesu to fọnsọnku etọn godo gba, podọ ayihaawe ma tin dọ homẹ etọn hùn tlala nado yọnẹn dọ Jesu ko gọwá ogbẹ̀. Ṣigba Pita sọgan ko sọ to nuhà. Na to azán vude die poun wẹ e mọ́n to gbangba dọ emi ma yọ́n Jesu. (Luku 22:55-60; 24:34; Johanu 18:25-27; 21:1-14) Be Jesu wọhẹ Pita he ko lẹnvọjọ lọ na yise matindo etọn wẹ ya? Lala. Kakatimọ, Jesu na lẹblanulọkẹyi lọ Pita nado na núdùdù “lẹngbọ” etọn lẹ bosọ yìn yé. (Johanu 21:15-17) Dile whenuho agun Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn he yin kinkàndai to Biblu mẹ dohia do, jide he Jesu tindo to Pita mẹ ma yin nuṣiwa de gba. To pọmẹ hẹ apọsteli devo lẹ po sunnu mẹho Jelusalẹm tọn lẹ po, Pita yìn agun Klistiani tọn lọ gbọn ojlẹ whlepọn sinsinyẹn lẹ tọn po jideji awuyiya tọn de po gblamẹ.—Owalọ lẹ 1:15-26; 2:14; 15:6-9.
2 To egbehe, Jehovah ko gbọn Jesu Klisti gblamẹ de sunnu he pegan lẹ nado yinuwa taidi lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ nado deanana lẹngbọ Etọn lẹ gbọn ojlẹ he sinyẹnawu hugan to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ lẹ gblamẹ. (Efesunu lẹ 4:11, 12; 2 Timoti 3:1) Be jide mọnkọtọn yin nuṣiwa de wẹ ya? Mẹmẹsunnu-yinyin jijọhonọ Klistiani tọn he tin lẹdo aihọn pé lọ dekunnu dọ e ma yin nuṣiwa. Nugbo wẹ dọ, lẹngbọhọtọ ehelẹ yin gbẹtọvi he nọ ṣinuwa lẹ, taidi Pita. (Galatianu lẹ 2:11-14; Jakobu 3:2) Etomọṣo, Jehovah dejido yé go dọ yé na penukundo lẹngbọ he “e yí ohùn [Visunnu etọn] tọn do họ̀” lẹ go. (Owalọ lẹ 20:28) Jehovah tindo owanyi sisosiso na sunnu ehelẹ, bo lẹn yé “jẹ na yẹyi whla awe.”—1 Timoti 5:17.
3. Nawẹ lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ nọ hẹn gbigbọ mẹdezejo tọn po ojlo zogbe po tọn go gbọn?
3 Nawẹ lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ nọ hẹn gbigbọ mẹdezejo tọn po ojlo zogbe po tọn go, bo nọ gbọnmọ dali lẹzun ohia kavi apajlẹ de na lẹngbọpa lọ gbọn? Taidi Pita po lẹngbọhọtọ owhe kanweko tintan tọn devo lẹ po, yé nọ ganjẹ gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn go, ehe nọ na yé huhlọn he yé tindo nuhudo etọn nado sọgan hẹn azọngban yetọn di. (2 Kọlintinu lẹ 4:7) Gbigbọ wiwe sọ nọ gọalọna yé nado wleawuna sinsẹ́n etọn he yin—owanyi, ayajẹ, jijọho, linsinyẹn, homẹdagbe, dagbewà, yise, walọmimiọn, mawazẹjlẹgo. (Galatianu lẹ 5:22, 23) Gbọ mí ni gbadopọnna aliho tangan delẹ he mẹ lẹngbọhọtọ lẹ sọgan ze apajlẹ dai to sinsẹ́n ehe didohia mẹ te dile yé to lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he tin to anademẹ yetọn glọ lọ yìn.
Yiwanna Lẹngbọpa lọ Blebu Podọ Lẹngbọ lẹ Dopodopo
4, 5. (a) Nawẹ Jehovah po Jesu po nọ do owanyi hia lẹngbọpa lọ gbọn? (b) Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ nọ do owanyi hia lẹngbọpa lọ te lẹ mẹ?
4 Owanyi wẹ yin jẹhẹnu tintan he gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn nọ wleawuna. Jehovah nọ do owanyi etọn hia lẹngbọpa lọ blebu gbọn núdùdù gbigbọmẹ tọn susugege he e nọ wleawu etọn na yé dali. (Isaia 65:13, 14; Matiu 24:45-47) Ṣogan, e ma yin núdùdù kẹdẹ wẹ e nọ na lẹngbọpa lọ gba. E nọ tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ dopodopo lẹngbọ lẹ tọn. (1 Pita 5:6, 7) Jesu lọsu yiwanna lẹngbọpa lọ. E yí alindọn etọn do sanvọ́ do ota etọn mẹ, podọ e sọ yọ́n “oyín” lẹngbọ lẹ dopodopo tọn.—Johanu 10:3, 14-16.
5 Lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ nọ hodo apajlẹ Jehovah po Jesu po tọn. Yé nọ do owanyi hia lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn blebu gbọn ‘vivẹnudido nado nọ plọn’ agun lọ dali. Hodidọ sinai do Biblu ji yetọn lẹ nọ gọalọ nado na núdùdù lẹngbọpa lọ bosọ basi hihọ́na ẹn, podọ azọ́n sinsinyẹn yetọn to aliho ehe mẹ nọ yin mimọ gbọn mẹlẹpo dali. (1 Timoti 4:13, 16) Dehe mẹlẹpo ma nọ saba mọ wẹ whenu he yé nọ yizan nado penukundo kandai lẹ go, wleawuna wekanhlanmẹ lẹ, wleawuna tito-to-whinnu lẹ, bo penukundo onú susu devo lẹ go nado mọdọ opli agun tọn lẹ po nuwiwa devo lẹ po yin bibasi “dole e jẹ do, podọ to tẹnmẹtẹnmẹ.” (1 Kọlintinu lẹ 14:40) Suhugan azọ́n ehelẹ tọn nọ yin wiwà to nuglọ bo sọgan nọma yin ayidego sọmọ. Azọ́n owanyi tọn de wẹ e yin nugbonugbo.—Galatianu lẹ 5:13.
6, 7. (a) Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ lẹngbọhọtọ lẹ nọ jẹakọ hẹ lẹngbọ lẹ ganji te lẹ mẹ? (b) Naegbọn e nọ yin alenu to whedelẹnu nado dọ numọtolanmẹ mítọn lẹ na mẹho agun tọn de?
6 Lẹngbọhọtọ Klistiani owanyinọ lẹ nọ dovivẹnu nado pọ́n lẹngbọ dopodopo go to agun lọ mẹ. (Filippinu lẹ 2:4) Dopo to aliho he mẹ lẹngbọhọtọ lẹ nọ jẹakọ hẹ lẹngbọ dopodopo ganji te lẹ mẹ wẹ nado wazọ́n hẹ yé to azọ́n yẹwhehodidọ gbangba tọn mẹ. Jesu nọ saba plan hodotọ etọn lẹ hẹn godo to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ bo nọ yí dotẹnmẹ hundote nẹlẹ zan nado na tuli yé. (Luku 8:1) Lẹngbọhọtọ Klistiani numimọnọ de dọmọ: “Yẹn mọdọ dopo to aliho he yọ́n hugan lẹ mẹ nado jẹakọ hẹ bo na tuli mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu de wẹ nado wazọ́n hẹ ẹ to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ.” Eyin hiẹ ma ko tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado wazọ́n hẹ dopo to mẹho agun tọn lẹ mẹ to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ to agọe, naegbọn hiẹ ma na basi tito nado wàmọ to madẹnmẹ?
7 Owanyi whàn Jesu nado má ayajẹ po awubla hodotọ etọn lẹ tọn po hẹ yé. Di apajlẹ, to whenuena 70 to devi etọn lẹ mẹ lẹkọ sọn yẹwhehodọ gbé po ayajẹ po, Jesu lọsu “jaya.” (Luku 10:17-21) Ṣigba, to whenuena e mọ lehe okú Lazalọsi tọn yinuwado Malia, hagbẹ whẹndo etọn tọn lẹ po họntọn etọn lẹ po ji do, “Jesu viavi.” (Johanu 11:33-35) Mọdopolọ, to egbehe lẹngbọhọtọ mẹtọnhopọntọ lẹ nọ má numọtolanmẹ lẹngbọ yetọn lẹ tọn hẹ yé. Owanyi nọ whàn yé nado “jaya hẹ yé he to ayajẹ lẹ” podọ nado “viavi hẹ yé he to avivi lẹ.” (Lomunu lẹ 12:15) Eyin hiẹ to numimọ ayajẹ kavi awubla tọn tindo to gbẹzan towe mẹ, voawu nado má numọtolanmẹ towe lẹ hẹ lẹngbọhọtọ Klistiani lẹ. Sisè dogbọn ayajẹ towe dali na na tuli yé. (Lomunu lẹ 1:11, 12) Sisè dogbọn whlepọn towe lẹ dali na zọ́n bọ yé na penugo nado hẹn we lodo bo miọnhomẹna we.—1 Tẹsalonikanu lẹ 1:6; 3:1-3.
8, 9. (a) Nawẹ mẹho agun tọn de do owanyi hia asi etọn gbọn? (b) Nawẹ e yin nujọnu na lẹngbọhọtọ de nado do owanyi hia whẹndo etọn sọ?
8 Owanyi he lẹngbọhọtọ de tindo na lẹngbọpa lọ nọ sọawuhia titengbe to aliho he mẹ e nọ yinuwa hẹ whẹndo etọn titi te mẹ. (1 Timoti 3:1, 4) Eyin e ko wlealọ, owanyi po yẹyi po he e nọ dohia asi etọn nọ yin apajlẹ de na asu devo lẹ nado hodo. (Efesunu lẹ 5:25; 1 Pita 3:7) Lẹnnupọndo nuhe yọnnu Klistiani de he nọ yin Linda dọ ji. Asu etọn wadevizọn taidi nugopọntọ na nuhe hugan owhe 20 whẹpo do kú. E dọmọ: “Alọnu asu ṣie tọn nọ ján to whepoponu to nukunpipedo agun lọ go mẹ. Ṣigba e nọ hẹn mi nado mọdọ n’yin azọ́nwatọgbẹ́ de. E nọ saba dopẹna mi na godonọnamẹ ṣie, podọ e nọ yí whenu he vò na ẹn lẹ zan hẹ mi. Enẹ zọ́n bọ n’mọdọ e yiwanna mi bọ n’ma nọ whànwu na ojlẹ he e nọ yizan nado wadevizọn na agun lọ tọn wutu gba.”
9 Eyin lẹngbọhọtọ Klistiani de tindo ovi lẹ, aliho he mẹ e nọ gbọn owanyi dali domẹplọnlọ ovi etọn lẹ go bo nọ pà yé to gbesisọ mẹ te nọ yin apajlẹ de na mẹjitọ devo lẹ nado hodo. (Efesunu lẹ 6:4) Na nugbo tọn, owanyi he e nọ dohia whẹndo etọn nọ wleawuna kunnudenu lẹ zọnmii dọ e to gbẹnọ sọgbe hẹ jide he yin tintindo do e go to whenuena e yin dide gbọn gbigbọ wiwe dali.—1 Timoti 3:4, 5.
Hẹn Ayajẹ po Jijọho po Gbayipe Gbọn Hodọdopọ Dali
10. (a) Etẹwẹ sọgan hẹn ayajẹ po jijọho agun lọ tọn po gble? (b) Whẹho tẹwẹ jlo na hẹn jijọho agun owhe kanweko tintan whenu tọn gble, podọ nawẹ whẹho lọ yin dididẹ gbọn?
10 Gbigbọ wiwe sọgan wleawuna ayajẹ po jijọho po do ahun Klistiani dopodopo tọn mẹ, to pipli mẹho lẹ tọn ṣẹnṣẹn, podọ to agun lọ blebu mẹ. Ṣigba, eyin hodọdopọ ahundoponọ ma tin, e sọgan hẹn ayajẹ po jijọho ehe po gble. Sọlọmọni hohowhenu tọn doayi e go dọ: “Matin wedido, linlẹn lẹzun ovọ́.” (Howhinwhẹn lẹ 15:22) To alọ devo mẹ, hodọdopọ ahundoponọ he gọ́ na sisi nọ hẹn ayajẹ po jijọho po gbayipe. Di apajlẹ, to whenuena whẹho whẹgbigbo kavi adàgbigbo tọn jlo na hẹn jijọho agun owhe kanweko tintan whenu tọn gble, hagbẹ anademẹtọ lọ to Jelusalẹm dín anademẹ gbigbọ wiwe tọn. Yé sọ dọ pọndohlan voovo yetọn lẹ do whẹho lọ ji. To hodọdopọ susu godo, yé wá nudide de kọ̀n. To whenuena yé lá nudide he ji yé kọngbedopọ do lọ na agun lẹ, mẹmẹsunnu lẹ “jaya na homẹmiọn lọ.” (Owalọ lẹ 15:6-23, 25, 31; 16:4, 5) Ayajẹ po jijọho po gbayipe.
11. Nawẹ mẹho agun tọn lẹ sọgan hẹn ayajẹ po jijọho po gbayipe to agun mẹ gbọn?
11 Mọdopolọ to egbehe, lẹngbọhọtọ lẹ nọ hẹn ayajẹ po jijọho po gbayipe to agun lọ mẹ gbọn hodọdopọ dagbe tintindo to yedelẹ ṣẹnṣẹn dali. Eyin nuhahun lẹ jlo na hẹn jijọho agun lọ tọn gble, yé nọ pli dopọ bo nọ dọ numọtolanmẹ yetọn lẹ to aliho he họnwun mẹ. Yé nọ gbọn sisi dali dotoaina nuhe lẹngbọhọtọ hatọ yetọn lẹ dọ. (Howhinwhẹn lẹ 13:10; 18:13) To anademẹ gbigbọ wiwe tọn bibiọ to odẹ̀ mẹ godo, yé nọ ze nudide yetọn lẹ sinai do nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ po anademẹ he “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ zinjẹgbonu lẹ po ji. (Matiu 24:45-47; 1 Kọlintinu lẹ 4:6) Tlolo he pipli mẹho lẹ tọn ko basi nudide he sinai do Owe-wiwe ji de, mẹho agun tọn dopodopo nọ kọngbedopọ hẹ anademẹ gbigbọ wiwe tọn gbọn godoninọna nudide lọ dali eyin pọndohlan etọn ma tlẹ yin alọkẹyi gbọn susu mẹho lẹ tọn dali. Jlẹkajininọ mọnkọtọn nọ hẹn ayajẹ po jijọho po gbayipe bo nọ yin apajlẹ dagbe de na lẹngbọ lẹ gando lehe yé na zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe do go. (Mika 6:8) Be hiẹ nọ gbọn jlẹkajininọ dali kọngbedopọ hẹ nudide sinai do Biblu ji he lẹngbọhọtọ agun lọ tọn lẹ nọ basi ya?
Yin Linsinyẹntọ po Homẹdagbenọ Po
12. Naegbọn Jesu dona yin linsinyẹntọ po homẹdagbenọ po to nuyiwa etọn hẹ apọsteli lẹ mẹ?
12 Jesu yin linsinyẹntọ po homẹdagbenọ po to nuyiwa etọn hẹ apọsteli etọn lẹ mẹ, mahopọnna awugbopo gbọzangbọzan yetọn lẹ. Di apajlẹ, Jesu tẹnpọn whlasusu nado zinnudo nuhudo lọ ji na yé nado yin whiwhẹnọ. (Matiu 18:1-4; 20:25-27) Ṣogan, to ozán he gbọngodo to gbẹzan aigba ji tọn Jesu tọn mẹ, to whenuena e ṣẹṣẹ plọn yé nado yin whiwhẹnọ gbọn afọ yetọn kiklọ dali godo, “wiwọ́ de sọ tite ga to yé mẹ, mẹhe yè na lẹn do kiklo hú to yé mẹ.” (Luku 22:24; Johanu 13:1-5) Be Jesu wadán do apọsteli lẹ ji wẹ ya? Lala, e gbọn homẹdagbe dali hẹn yé lẹnnupọn dọmọ: “Mẹnu wẹ klo hú, mẹhe jagla to núdùdù kọ̀n, kavi mẹhe to lizọnyi? Be e ma yin mẹhe jagla to núdùdù kọ̀n wẹ? Ṣigba yẹn to mì mẹ di mẹhe to lizọnyi.” (Luku 22:27) Linsinsinyẹn po homẹdagbe Jesu tọn po, to pọmẹ po apajlẹ dagbe etọn po, jẹ ahun apọsteli lẹ tọn mẹ to godo mẹ.
13, 14. Whetẹnu taun wẹ lẹngbọhọtọ lẹ dona yin homẹdagbenọ?
13 Mọdopolọ, e sọgan biọ dọ lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn de ni na ayinamẹ mẹde pludopludo gando awugbopo tangan de go. Lẹngbọhọtọ lọ sọgan gblehomẹ do mẹlọ go. Etomọṣo, eyin e nọ flin awugbopo etọn titi lẹ dile e ‘to hokọna ylanwatọ lọ,’ e na penugo nado do linsinsinyẹn po homẹdagbe po hia mẹmẹsunnu etọn. Gbọnmọ dali, e na hodo apajlẹ Jesu po Jehovah po tọn, mẹhe nọ do jẹhẹnu ehelẹ hia Klistiani lẹpo, yèdọ kakajẹ lẹngbọhọtọ lẹ lọsu ji.—1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14; Jakobu 2:13.
14 To whedelẹnu, e nọ biọ dọ lẹngbọhọtọ lẹ ni na ayinamẹ sinsinyẹn mẹhe waylando sinsinyẹn de. Eyin mẹlọ ma lẹnvọjọ, lẹngbọhọtọ lẹ dona de ylanwatọ lọ sọn agun mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 5:11-13) Etomọṣo, aliho he mẹ yé nọ yinuwa hẹ omẹ mọnkọtọn te nọ dohia dọ ylando lọ wẹ yé gbẹwanna, e ma yin ylanwatọ lọ gba. (Juda 23) Homẹdagbe lẹngbọhọtọ lẹ tọn sọgan hẹn ẹn bọawu na lẹngbọ he to dindanbu de nado lẹkọwa lẹngbọpa lọ mẹ to godo mẹ.—Luku 15:11-24.
Nuyiwa Dagbe lẹ Nọ Yin Whinwhàn Gbọn Yise Dali
15. Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ lẹngbọhọtọ lẹ nọ hodo apajlẹ dagbewà Jehovah tọn te lẹ mẹ, podọ etẹwẹ nọ whàn yé nado wàmọ?
15 ‘Jehovah yọ́n kavi nọ wadagbe hlan mẹpopo,’ etlẹ yin mẹhe ma yọ́n pinpẹn nuhe e nọ wà na yé lẹ tọn. (Psalm 145:9; Matiu 5:45) Dagbewà Jehovah tọn sọawuhia titengbe to enẹ mẹ dọ e do omẹ etọn lẹ hlan nado dọyẹwheho “wẹndagbe ahọludu tọn.” (Matiu 24:14) Lẹngbọhọtọ lẹ nọ hodo apajlẹ dagbewà Jiwheyẹwhe tọn tọn gbọn nukọntọ yinyin to azọ́n yẹwhehodidọ tọn ehe mẹ dali. Etẹwẹ nọ whàn yé nado to vivẹnudo mapote? Yise he lodo to Jehovah mẹ podọ to opagbe etọn lẹ mẹ wẹ.—Lomunu lẹ 10:10, 13, 14.
16. Nawẹ lẹngbọhọtọ lẹ sọgan “wadagbe” hlan lẹngbọ lẹ gbọn?
16 Gbọnvona ‘dagbewiwa hlan omẹ popo’ gbọn yẹwhehodidọ dali, lẹngbọhọtọ lẹ sọ tindo azọngban lọ nado nọ wadagbe titengbe “hlan yé he yin yise whédo tọn lẹ.” (Galatianu lẹ 6:10) Dopo to aliho he mẹ yé nọ wà ehe te lẹ mẹ wẹ dlapọn tulinamẹ lẹngbọhọtọ tọn lẹ bibasi. “Yẹn nọ duvivi dlapọn lẹngbọhọtọ tọn lẹ bibasi tọn,” wẹ mẹho agun tọn de dọ. “Yé nọ hùn dotẹnmẹ dote na mi nado pà mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po na vivẹnudido yetọn lẹ podọ nado gọalọna yé nado yọnẹn dọ yè yọ́n pinpẹn azọ́n sinsinyẹn yetọn tọn.” To whedelẹnu, lẹngbọhọtọ lẹ sọgan na ayinamẹ do lehe mẹde sọgan hẹn sinsẹ̀nzọn etọn na Jehovah pọnte dogọ do ji. To mọwiwà mẹ, lẹngbọhọtọ nuyọnẹntọ lẹ nọ hodo apajlẹ apọsteli Paulu tọn. Lẹnnupọndo aliho he mẹ e dotuhomẹna mẹmẹsunnu Tẹsalonika tọn lẹ te ji dọmọ: “Mí . . . do tugbigbo to Oklunọ mẹ na mìtọn wutu dọ, mì ko wà, bo nasọ to nuhe mí degbena mì lẹ wà.” (2 Tẹsalonikanu lẹ 3:4) Hogbe jidedomẹgo tọn mọnkọtọn lẹ didọ tọ́n nọ fọ́n ayilinlẹn dagbe lẹngbọ lẹ tọn dote bo nọ hẹn ẹn bọawu na yé nado ‘yí mẹhe to anadena yé lẹ sè.’ (Heblu lẹ 13:17) Eyin dlapọn tulinamẹ lẹngbọhọtọ tọn yin bibasi wá dè we, naegbọn hiẹ ma na do pinpẹn-nutọn hia na dlapọn mọnkọtọn?
Walọmimiọn Nọ Biọ Mawazẹjlẹgo
17. Etẹwẹ Pita plọn sọn Jesu dè?
17 Jesu yin homẹmimiọnnọ, etlẹ yin to whenuena yè hẹn homẹgble e. (Matiu 11:29) To whenuena e yin didehia bo yin wiwle, Jesu do walọmimiọn po mawazẹjlẹgo daho po hia. Po sọmawhe po, Pita dọ̀n ohí sún bo yiahọsu. Ṣigba Jesu flinnu in dọmọ: “Hiẹ lẹndọ yẹn ma sọgan vẹ̀ Otọ́ ṣie, bọ e na do hú awhànpa angẹli lẹ tọn wiawe yèdọ hlan mi?” (Matiu 26:51-53; Johanu 18:10) Pita plọnnu sọn nujijọ lọ mẹ taun bọ to godo mẹ, e flinnu Klistiani lẹ dọmọ: “Klisti jiya na mí ga, bo yí ohia dai na mí, na míwlẹ nido nọ gbọ̀n afọ etọn ji . . . Whenuena yè to vivlẹ ẹ, e ma vlẹ omẹ; whenuena e sọ jiya, e ma wadán.”—1 Pita 2:21-23.
18, 19. (a) Whetẹnu na taun tọn wẹ lẹngbọhọtọ lẹ dona do walọmimiọn po mawazẹjlẹgo po hia? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna bọdego?
18 Mọdopolọ, lẹngbọhọtọ he jlo na yin kọdetọn dagbenọ lẹ dona yin homẹmimiọnnọ etlẹ yin to whenuena yé yin nuyiwahẹ to aliho agọ̀ mẹ. Di dohia, delẹ to mẹhe yé jlo na gọalọna to agun mẹ lẹ mẹ sọgan nọma kẹalọyi alọgọ. Eyin mẹhe tindo nuhudo alọgọ tọn lọ ko gbọjọ kavi to azọ̀njẹ to gbigbọ-liho, e sọgan yinuwa hlan ayinamẹ gbọn ‘hodidọ di sisọ́ ohí tọn de’ dali. (Howhinwhẹn lẹ 12:18) Ṣigba, taidi Jesu, lẹngbọhọtọ lẹ ma nọ yí hogbe fifiẹ tọn lẹ do gblọn kavi yinuwa nado yiahọsu gba. Kakatimọ, yé nọ dava yede bo nọ gbẹsọ do mẹtọnhopọn hia, ehe sọgan sọawuhia nado yin dona de na mẹhe tindo nuhudo alọgọ tọn lọ. (1 Pita 3:8, 9) Be hiẹ nọ plọnnu sọn apajlẹ mẹho agun tọn lẹ tọn mẹ bo nọ do walọmimiọn po mawazẹjlẹgo po hia to whenuena hiẹ mọ ayinamẹ yí ya?
19 Matin ayihaawe, Jehovah po Jesu po yọ́n pinpẹn azọ́n sinsinyẹn he lẹngbọhọtọ fọtọ́n susu he to lẹngbọpa lọ yìn sọn ojlo mẹ wá lẹdo aihọn pé lẹ to wiwà tọn. Jehovah po Visunnu etọn po sọ tindo owanyi sisosiso na devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn fọtọ́n susu he to alọgọna mẹho agun tọn lẹ to ‘devizọnwiwa hlan mẹwiwe lẹ’ mẹ lẹ. (Heblu lẹ 6:10) Nalete, naegbọn mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm delẹ sọgan whleawu nado dovivẹnu na “azọ́n dagbe” ehe? (1 Timoti 3:1) Podọ nawẹ Jehovah nọ plọnazọ́n mẹhe e de taidi lẹngbọhọtọ lẹ gbọn? Mí na gbadopọnna kanbiọ ehelẹ to hosọ he bọdego mẹ.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹwẹ yin delẹ to aliho he mẹ lẹngbọhọtọ lẹ nọ do owanyi hia lẹngbọpa lọ te lẹ mẹ?
• Nawẹ mẹlẹpo to agun mẹ sọgan hẹn ayajẹ po jijọho po gbayipe gbọn?
• Naegbọn lẹngbọhọtọ lẹ nọ yin linsinyẹntọ po homẹdagbenọ po to whenuena yé to ayinamẹ na?
• Nawẹ mẹho agun tọn lẹ nọ do dagbewà po yise po hia gbọn?
[Yẹdide lẹ to weda 18]
Mẹho agun tọn lẹ nọ yin whinwhàn gbọn owanyi dali nado wadevizọn na agun lọ
Yé sọ nọ yí whenu zan dopọ hẹ whẹndo yetọn to ayidedai . . .
. . . po lizọnyizọn lọ po mẹ
[Yẹdide to weda 20]
Hodọdopọ dagbe to mẹho agun tọn lẹ ṣẹnṣẹn nọ hẹn ayajẹ po jijọho po gbayipe to agun mẹ