Dibusi Jehovah bo Tindo Ayajẹ!
“[Ayajẹnọ] wẹ mẹhe dibusi OKLUNỌ.”—PSALM 112:1.
1, 2. Etẹwẹ obu Jehovah tọn sọgan hẹnwa?
E MA nọ bọawu nado tindo ayajẹ. Ayajẹ nujọnu tọn sinai do nudide dagbe lẹ bibasi, nuhe sọgbe wiwà, po didapana oylan po ji. Mẹdatọ mítọn, Jehovah, ko na mí Ohó etọn Biblu nado plọn mí lehe mí sọgan duvivi gbẹzan dagbe hugan tọn do. Eyin mí nọ dín bosọ nọ hodo anademẹ Jehovah tọn, bo nọ gbọnmọ dali do obu Jiwheyẹwhe tọn hia, mí sọgan tindo pekọ po ayajẹ nujọnu tọn po.—Psalm 23:1; Howhinwhẹn lẹ 14:26.
2 To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna apajlẹ Biblu tọn po egbezangbe tọn lẹ po he dohia lehe obu nujọnu tọn tintindo na Jiwheyẹwhe nọ namẹ huhlọn nado nọavunte sọta kọgbidinamẹ lọ nado waylan, bosọ nọ namẹ adọgbigbo nado wà nuhe sọgbe do. Mí na mọ dọ budisi Jiwheyẹwhe sọgan hẹn ayajẹ wá na mí gbọn whinwhàn mí nado jla nuṣiwa mítọn lẹ do, dile Ahọlu Davidi wà do dali. Mí nasọ mọ dọ ogú họakuẹ de wẹ obu Jehovah tọn yin ehe mẹjitọ lẹ sọgan jo dai na ovi yetọn lẹ. Na nugbo tọn, Ohó Jiwheyẹwhe tọn na mí jide dọmọ: “[Ayajẹnọ] wẹ mẹhe dibusi OKLUNỌ.”—Psalm 112:1.
Lehe Mí Sọgan Vọ́ Ayajẹ He Yin Hinhẹnbu Mọyi Gbọn
3. Etẹwẹ gọalọna Davidi nado lẹnvọjọ sọn ylando etọn lẹ mẹ?
3 Dile mí ko gbadopọnna to hosọ he wayi mẹ do, Davidi gboawupo nado do obu he sọgbe hia hlan Jiwheyẹwhe to nujijọ ayidego tọn atọ̀n mẹ bosọ waylando. Ṣigba, nuyiwa etọn hlan mẹplọnlọ-domẹgo Jehovah tọn dohia dọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ de wẹ ewọ yin na taun tọn. Gbégbò po sisi etọn po na Jiwheyẹwhe whàn ẹn nado yigbe nuṣiwa etọn tọn, bo jla aliho etọn do, bosọ vọ́ awuwlena haṣinṣan dagbe de hẹ Jehovah. Mahopọnna dọ nuṣiwa etọn lẹ hẹn yajiji wá na ewọ po mẹdevo lẹ po, Jehovah zindonukọn nado to godonọna ẹn bosọ to didona ẹn na e lẹnvọjọ sọn ahun mẹ wá wutu. Na jide tọn, apajlẹ Davidi tọn sọgan na adọgbigbo Klistiani he sọgan wá jai jẹ ylando sinsinyẹn mẹ to egbehe lẹ.
4. Nawẹ obu Jiwheyẹwhe tọn sọgan gọalọna mẹde nado vọ́ ayajẹ etọn mọyi gbọn?
4 Pọ́n apajlẹ Sonja tọn.a Dile etlẹ yindọ e to sinsẹ̀n taidi wẹndagbe-jlatọ whenu-gigọ́ tọn, Sonja dogbẹ́ ylankan lẹ, bo doalọ to walọyizan he ma sọgbe mẹ, bosọ yin didesẹ sọn agun Klistiani tọn mẹ. Sonja wá gọ̀ biọ ede mẹ bo wà nuhe yin dandannu lẹpo nado jla haṣinṣan etọn do hẹ Jehovah. To nukọn mẹ, e yin gigọyí do agun mẹ. To ehe lẹpo mẹ, Sonja ma dike bọ ojlo etọn nado sẹ̀n Jehovah miọn gba. Enẹgodo, e sọ bẹ lizọnyizọn gbehosọnalitọ whenu-gigọ́ tọn jẹeji whladopo dogọ. To godo mẹ, e wlealọ hẹ Klistiani mẹho agun tọn apajlẹ dagbenọ de bo to sinsẹ̀n to kọndopọ mẹ hẹ ẹ todin to agun mẹ. Mahopọnna dọ e gbẹ́ nọ vẹna Sonja dọ e danbú sọn aliho Klistiani tọn ji na ojlẹ de, homẹ nọ hùn in dọ obu etọn na Jiwheyẹwhe gọalọna ẹn nado lẹkọwa.
E Pọnte Nado Jiya Hú Nado Waylando
5, 6. Basi zẹẹmẹ lehe podọ nuhewutu Davidi pò Sauli do ogbẹ̀ whlaawe.
5 Nugbo wẹ dọ, e nọ pọnte hugan dọ obu Jiwheyẹwhe tọn ni gọalọna mẹde ma nado yì jai jẹ ylando mẹ whẹ́. Ehe yin nugbo gando Davidi go. To gbèdopo he Sauli to ogbé Davidi tọn yàn po awhànfuntọ foo-fọtọ́n lẹ po, e biọ aigbaslo de mẹ—yèdọ aigbaslo dopolọ he mẹ Davidi po omẹ etọn lẹ po ko họ̀n whlá do. Omẹ Davidi tọn lẹ na ẹn tuli nado hù Sauli. Be e ma yin Jehovah lọsu wẹ jo kẹntọ he to okú etọn dín nukun awe do alọ etọn mẹ ya? Davidi wà dẹẹdẹ yì Sauli dè bo sán tónu tewu etọn tọn. Na Davidi dibusi Jiwheyẹwhe wutu, nuyiwa enẹ he ma tlẹ gbleawunamẹ hẹn ayihadawhẹnamẹnu etọn hoapa. Davidi gbẹnuna omẹ etọn he to homẹgble ji lẹ dọmọ: “OKLUNỌ dike blo dọ yẹn nido wà onú he hlan klunọ ṣie dali, mẹyiamisisadode OKLUNỌ tọn.”b—1 Samuẹli 24:1-7.
6 Enẹgodo, to nujijọ devo mẹ, Sauli whèsla do fide to zánmẹ, bọ “amlọn sisosiso de sọn OKLUNỌ dè” flẹ jẹ ewọ po awhànfuntọ etọn lẹpo po ji. Davidi po ylọnẹn-ylọvi etọn adọgbotọ Abiṣai po zọ̀n dẹẹdẹ biọ ṣẹnṣẹn osla lọ tọn bo nọte tlọlọ to apá na Sauli he to amlọndọ. Abiṣai jlo na hù i poun bọ ohó na fó. Davidi glọnalina Abiṣai, bo kanse dọmọ: “Mẹnu wẹ sọgan dealọ etọn jẹgbonu do mẹyiamisisadode OKLUNỌ tọn ji, bo yin matin whẹ̀yinylan?”—1 Samuẹli 26:9, 12.
7. Etẹwẹ glọnalina Davidi nado waylando?
7 Naegbọn Davidi ma hù Sauli to whenuena dotẹnmẹ lọ hundote na ẹn whlaawe nado wàmọ? Na e dibusi Jehovah hugan lehe e dibuna Sauli do wutu. Na obu he sọgbe tintindo na Jiwheyẹwhe wutu, Davidi ko wleawufo nado jiya eyin e biọ domọ, kakati nado waylando. (Heblu lẹ 11:25) E tindo jidide mlẹnmlẹn dọ Jehovah nọ penukundo omẹ Etọn lẹ go, gọna ewọ lọsu. Davidi yọnẹn dọ tonusise po jidide do Jiwheyẹwhe go po na hẹn ayajẹ po dona susu po wá na ẹn, to whenuena kọgbigbẹ́ Jiwheyẹwhe go na dekọtọn do nukundagbe etọn hinhẹnbu mẹ. (Psalm 65:4) E sọ yọnẹn ga dọ Jiwheyẹwhe na hẹn opagbe Etọn di gbọn yíyí ì do doahọlu dali bo nasọ de Sauli sẹ̀ to ojlẹ sisọ Etọn mẹ podọ to aliho he jlo e mẹ.—1 Samuẹli 26:10.
Budisi Jiwheyẹwhe Nọ Hẹn Ayajẹ Wá
8. Nawẹ nuyiwa Davidi tọn to kọgbidinamẹ glọ yin apajlẹ de na mí gbọn?
8 Taidi Klistiani lẹ, mí sọgan donukun mẹṣanko, homẹkẹn po whlepọn devo lẹ po. (Matiu 24:9; 2 Pita 3:3) To whedelẹnu, mí tlẹ sọgan pehẹ nuhahun delẹ sọn alọ sinsẹ̀n-basitọ hatọ lẹ tọn mẹ. Ṣigba, mí yọnẹn dọ Jehovah nọ mọ nulẹpo, bo nọ sè odẹ̀ mítọn lẹ, podọ to ojlẹ he yọ́n hugan lọ mẹ, e na didẹ whẹho lẹ sọgbe hẹ ojlo etọn. (Lomunu lẹ 12:17-21; Heblu lẹ 4:16) Enẹwutu, kakati nado dibuna agọjẹdomẹtọ mítọn lẹ, mí nọ dibusi Jiwheyẹwhe bo nọ pọnhlan e dè na whlẹngán. Taidi Davidi, mí ma nọ yiavunlọna mídelẹ, mọjanwẹ mí masọ nọ tùnafọ nunọwhinnusẹ́n dodo tọn lẹ ji nado dapana yajiji do niyẹn. Ehe nọ hẹn ayajẹ wá to godo mẹ. Gbọnna?
9. Na apajlẹ de gando lehe budisi Jiwheyẹwhe sọgan dekọtọn do ayajẹ mẹ do go mahopọnna homẹkẹn.
9 Mẹdehlan he ko sẹ̀n na whenu dindẹn to Aflika de dọmọ: “N’flin apajlẹ onọ̀ de po viyọnnu jọja etọn po tọn he gbẹ́ nado họ̀ kalti tonudọgbẹ́ tọn lẹ na kadaninọ Klistiani tọn yetọn wutu. Sunnu susu pli dopọ bo doyana yé sinsinyẹn whẹpo do degbena yé nado yì whé. Dile yé to yìyì, onọ̀ lọ tẹnpọn nado miọnhomẹna viyọnnu etọn he to avivi, na e vẹawu na ẹn nado mọnukunnujẹ nuhewutu ehe do jọ mẹ. Yé ma jaya to whenẹnu, ṣigba yé tindo ayihadawhẹnamẹnu wiwe de. To godo mẹ, homẹhun yé tlala dọ yé setonuna Jiwheyẹwhe. Eyin yé ko họ̀ kalti tonudọgbẹ́ tọn lọ lẹ dai wẹ, gbẹtọgun lọ lẹ na ko jẹaglin. Sunnu lọ lẹ na ko na yé ahàn vivi lẹ bo na to wedú to godo na yé kaka yì whégbè. Ṣigba viyọnnu lọ po onọ̀ etọn po na ko blawu jẹ otẹn godo tọn mẹ eyin yé mọ dọ emi ko jogbe.” Budisi Jiwheyẹwhe whlẹn yé sọn enẹ lẹpo mẹ.
10, 11. Kọdetọn dagbe tẹlẹ wẹ wá sọn obu he yọnnu de tindo na Jiwheyẹwhe mẹ?
10 Budisi Jiwheyẹwhe sọ nọ dekọtọn do ayajẹ mẹ to whenuena mí pannukọn whlepọn he gando sisi nina wiwe-yinyin ogbẹ̀ tọn go lẹ. To whenuena Mary tin to ohò ovi etọn atọ̀ntọ tọn, doto etọn na ẹn tuli nado dehò lọ. “Ogbẹ̀ towe tin to owù mẹ,” wẹ e dọ. “Ninọmẹ towe sọgan sinyẹn deji to whedepopenu bọ a na kú to ganhiho 24 gblamẹ. Ovi lọ lọsu nasọ kú hodo we. Depope he whẹho lọ yin, jidide depope ma tin dọ ovi lọ na to ganji.” Mary ko to Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to ojlẹ enẹ mẹ ṣigba e ma ko yí baptẹm. “Ṣogan, yẹn ko basi dide nado sẹ̀n Jehovah, podọ gbemima ṣie wẹ nado setonuna ẹn, mahopọnna nudepope he e sọgan biọ,” wẹ Mary dọ.—Eksọdusi 21:22, 23.
11 To whenuena Mary gbẹ́ pò to ohò, e hẹn alọnu ján to Biblu pinplọn po nukunpipedo whẹndo etọn go po mẹ. To godo mẹ, e wá ji ovi lọ. “Vijiji lọ vẹawu vude hugan whenue n’ji ovi ṣie awe tintan lẹ, ṣigba nuhahun sinsinyẹn vonọtaun de ma tin gba,” wẹ Mary dọ. Budisi Jiwheyẹwhe gọalọna Mary nado hẹn ayihadawhẹnamẹnu dagbe de go, podọ e yí baptẹm to madẹnmẹ. Dile ovi lọ whẹ́n, ewọ lọsu plọn nado nọ dibusi Jehovah, podọ to alọnu din, e to devizọnwa to alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn dopo mẹ.
‘Na Huhlọn Dewe to OKLUNỌ Mẹ’
12. Nawẹ obu Jiwheyẹwhe tọn na huhlọn Davidi gbọn?
12 Obu he Davidi tindo na Jehovah ma glọnalina ẹn sọn ylanwiwa mẹ poun gba. E na ẹn huhlọn nado yin nujikudonọ bo yinuwa po nuyọnẹn po to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ glọ. Na owhe dopo po osun ẹnẹ po, Davidi po omẹ etọn lẹ po họ̀nna Sauli bo yì dín fibẹtado to Ziklagi to glètoho Filistininu lẹ tọn mẹ. (1 Samuẹli 27:5-7) To gbèdopo he sunnu lọ lẹ ma to whégbè, Amalẹkinu jaguda lẹ fiọ tòdaho lọ bo bẹ asi, ovi, po kanlinpa yetọn lẹpo po yì. To whenuena Davidi po omẹ etọn lẹ po lẹkọwa whé bo mọ nuhe jọ lọ, yé viavi. To madẹnmẹ, awubla lẹzun adi bọ omẹ Davidi tọn lẹ lẹn nado dlanzannu do e. Dile Davidi tlẹ tin to ayimajai mẹ, e ma hẹn todido bu. (Howhinwhẹn lẹ 24:10) Obu etọn na Jiwheyẹwhe whàn ẹn nado lẹhlan Jehovah dè, bọ e sọ “na huhlọn ede to OKLUNỌ . . . mẹ.” Po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, Davidi po omẹ etọn lẹ po gbawhàn Amalẹkinu lẹ tọn bo gọ̀ onú yetọn lẹpo yí.—1 Samuẹli 30:1-20.
13, 14. Nawẹ obu Jiwheyẹwhe tọn gọalọna Klistiani de nado basi nudide dagbe lẹ gbọn?
13 To egbehe ga, devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ pehẹ ninọmẹ lẹ he nọ biọ jidide do Jehovah go gọna adọgbigbo nado yinuwa po nujikudo po. Lẹnnupọndo apajlẹ Kristina tọn ji. To ovu whenu, Kristina plọn Biblu hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Ṣigba ojlo etọn wẹ nado lẹzun piano-hotọ de, podọ e basi nukọnyiyi susu nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n. Humọ, winyan nọ hù i gando yẹwhehodidọ go, podọ na enẹwutu obu nọ di i nado kẹalọyi azọngban he zọnpọ hẹ baptẹm lẹ. Kristina jẹ ayido huhlọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn go ji dile e to nukọnzindo to nupinplọn etọn mẹ. Vudevude, e plọn nado nọ dibusi Jehovah bo wá mọ dọ Jehovah nọ donukun sọn devizọnwatọ etọn lẹ si nado yí ahun, ayiha, alindọn, po huhlọn yetọn lẹpo po do yiwanna ẹn. (Malku 12:30) Ehe whàn ẹn nado klan ede do wiwe hlan Jehovah bo yí baptẹm.
14 Kristina biọ alọgọ Jehovah tọn nado basi nukọnyiyi to gbigbọ-liho. “Yẹn yọnẹn dọ gbẹzan piano-hotọ de tọn bẹ gbejizọnlin zinzin gbọzangbọzan po gbekọndopọ lẹ po hẹn nado yì honú e whè gbau whla 400 to owhe dopo mẹ,” wẹ Kristina dọ. “Enẹwutu n’basi dide nado gbọ bo lẹzun mẹplọntọ de nado sọgan penukundo dee go to akuẹzinzan-liho bo sẹ̀n taidi wẹndagbe-jlatọ whenu-gigọ́ tọn.” To ojlẹ enẹ mẹ, tito ko yin bibasi na Kristina nado honú to gbangba whla tintan to nupọntẹn diyin hugan otò etọn tọn mẹ. “Ehe sọawuhia nado yin nuhiho ṣie tintan po godo tọn po,” wẹ e dọ. Kristina ko wlealọ hẹ Klistiani mẹho agun tọn de todin. To pọmẹ, yé omẹ awe lẹ to devizọnwa to alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn dopo mẹ to alọnu din. Homẹ etọn hùn dọ Jehovah na ẹn huhlọn nado basi nudide he sọgbe lẹ podọ e sọgan yí whenu po huhlọn etọn po zan todin to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ.
Ogú Họakuẹ De
15. Etẹwẹ Davidi jlo na jo dai na ovi etọn lẹ, podọ nawẹ e wàmọ gbọn?
15 Davidi wlan dọmọ: “Wá, mì yọpọ emi, na otó mi, yẹn na plọn osi [kavi obu] OKLUNỌ tọn mì.” (Psalm 34:11) Taidi otọ́ de, Davidi jlo na jo ogú họakuẹ de dai na ovi etọn lẹ—enẹ wẹ obu dagbe Jehovah tọn he sọgbe bosọ tin to jlẹkaji. To ohó po walọ po mẹ, Davidi do Jehovah hia, e ma yin taidi Jiwheyẹwhe dobu podọ hẹngogonọ he nọ to aṣeji nado doayi e go whedepopenu he osẹ́n Etọn lẹ yin afọtùn e ji gba, ṣigba taidi Otọ́ de he yiwanna ovi Etọn aigba ji tọn lẹ bo nọ penukundo yé go bosọ nọ jona yé. “Mẹnu wẹ sọgan yọ́n alibubu ede tọn?” wẹ Davidi kanse. Enẹgodo, nado do jidide etọn hia dọ Jehovah ma nọ to nuṣiwa mítọn lẹ ṣọ́ to whepoponu, e yidogọ dọmọ: “Klọ́ mi we sọn nugbigble whiwhla lẹ mẹ.” Davidi kudeji dọ eyin ewọ dovivẹnu vẹkuvẹku, ohó po linlẹn etọn lẹ po sọgan yin alọkẹyi to nukun Jehovah tọn mẹ.—Psalm 19:12, 14.
16, 17. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan plọn obu Jehovah tọn ovi yetọn lẹ gbọn?
16 Apajlẹ de wẹ Davidi yin na mẹjitọ lẹ to egbehe. Ralph he to devizọnwa to pọmẹ hẹ nọvisunnu etọn to alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de mẹ dọmọ: “Mẹjitọ mítọn lẹ pọ́n mí go whẹ́n to aliho de mẹ he hẹn ẹn zun awuvivinu na mí nado tin to nugbo mẹ. To ovu whenu mítọn, yé nọ hẹn mí tindo mahẹ to hodọdopọ yetọn lẹ mẹ gando nuwiwa agun tọn lẹ go, podọ mí wá tindo zohunhun na nugbo lọ di yelọsu. Yé plọn mí whẹ́n nado mọ dọ mí sọgan wà dagbe to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ. Na nugbo tọn, whẹndo mítọn sẹ̀n na owhe susu to otò de mẹ fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn sù te taun, bo gọalọ nado do agun yọyọ lẹ ai.
17 “E ma yin osẹ́n hẹngogo tọn lẹ wẹ hẹn mí gbọṣi aliho he sọgbe lọ ji gba, adavo nugbo lọ dọ to nukun mẹjitọ mítọn lẹ tọn mẹ, Jehovah yin omẹ nujọnu tọn de he tindo homẹdagbe tlala. Yé nọ jlo vẹkuvẹku nado yọ́n Jehovah dogọ bo hẹn homẹ etọn hùn, podọ mí plọnnu sọn obu nujọnu tọn po owanyi he yé tindo na Jiwheyẹwhe po mẹ. Eyin mí tlẹ ṣinuwa, mẹjitọ mítọn lẹ ma nọ hẹn mí tindo numọtolanmẹ lọ dọ Jehovah masọ yiwanna mí ba gba; mọjanwẹ yé masọ nọ gbọn adi dali de dogbó lẹ na mí zẹjlẹgo do niyẹn. To suhugan ninọmẹ lẹ tọn mẹ, yé nọ ze mí sinai bo nọ yí ogbè fifá do dọho hẹ mí, podọ to whedelẹnu Mama nọ tẹnpọn nado jẹ ahun mítọn mẹ po dasin po to nukun mẹ. Ehe hẹn kọdetọn dagbe wá. Sọn ohó po walọ mẹjitọ mítọn lẹ tọn po mẹ, mí plọn dọ onú dagbe de wẹ obu Jehovah tọn yin podọ ayajẹnu po awuvivinu de po wẹ e yin nado yin dopo to Kunnudetọ etọn lẹ mẹ, e ma yin nupẹnagbanmẹ gba.”—1 Johanu 5:3.
18. Ale tẹwẹ mí na mọyi gbọn budisi Jiwheyẹwhe nugbo lọ dali?
18 To “ohó agọgbọnẹn Davidi tọn lẹ” mẹ, mí hia dọmọ: “Mẹdopo he yí dodo do duahọlu to gbẹtọ lẹ ji, he duahọlu to osi Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ewọ na tin di hinhọ́n afọnnu tọn, whenuena owhè zẹ̀.” (2 Samuẹli 23:1, 3, 4) E họnwun dọ, Sọlọmọni, visunnu Davidi tọn he jẹ otẹn etọn mẹ, plọn nuyọnẹn ohó ehelẹ tọn, na e biọ to Jehovah si nado na ẹn “ayiha wuntuntun tọn” gọna nugopipe lọ nado “tunayinugo to dagbe po oylan po ṣẹnṣẹn.” (1 Ahọlu lẹ 3:9) Sọlọmọni yọnẹn dọ budisi Jehovah nọ dekọtọn do nuyọnẹn po ayajẹ po mẹ. To godo mẹ, e basi bladopọ owe Yẹwhehodọtọ tọn po hogbe helẹ po dọmọ: “Gbọ mí ni sè opodo ohó lẹpo pete tọn: Dibusi Jiwheyẹwhe bosọ yìn osẹ́n etọn lẹ: na ehe wẹ azọ́n gbẹtọ lẹpo tọn pete. Na Jiwheyẹwhe na hẹn azọ́n lẹ dopodopo wá whẹdida kọ̀n, po onú whiwhla lẹ dopodopo po, eyin e yin dagbe, kavi e yin yinylan.” (Yẹwhehodọtọ 12:13, 14) Na nugbo tọn, eyin mí hodo ayinamẹ enẹ, mí na mọ dọ “ale whiwhẹ tọn po osi [kavi obu] OKLUNỌ tọn po” ma yin nuyọnẹn po ayajẹ po kẹdẹ gba, ṣigba “adọkun, yẹyi, po ogbẹ̀ po” ga.—Howhinwhẹn lẹ 22:4.
19. Etẹwẹ na gọalọna mí nado mọnukunnujẹ ‘obu Jehovah tọn’ mẹ?
19 Sọn apajlẹ Biblu tọn po numimọ egbezangbe tọn lẹ po mẹ, mí mọ dọ obu he sọgbe tintindo na Jiwheyẹwhe nọ yí adà dagbe de wà to gbẹzan devizọnwatọ nugbo Jehovah tọn lẹ tọn mẹ. Gbọnvona dọ obu mọnkọtọn sọgan glọnalina mí ma nado wà nuhe nọ hẹn homẹgblena Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn, e sọ sọgan na mí adọgbigbo nado pehẹ kẹntọ mítọn lẹ bo na mí huhlọn nado doakọnna whlepọn po nuhahun he mí sọgan pannukọn lẹ po. Enẹwutu, mì gbọ mímẹpo, yọpọ po mẹho po, ni yí mídelẹ zan po sọwhiwhe po to Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn po ayihamẹlinlẹnpọn do nuhe mí plọn lẹ po ji mẹ, bosọ nọ dọnsẹpọ Jehovah gbọn odẹ̀ ahundopo tọn lẹ hihò to gbesisọmẹ dali. Gbọn mọwiwà dali, e ma yin “oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn” kẹdẹ wẹ mí na mọyi gba, ṣigba mí nasọ mọnukunnujẹ ‘obu Jehovah tọn’ mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 2:1-5.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yinkọ lẹ ko yin didiọ.
b Ehe sọgan ko yin dopo to numimọ he whàn Davidi nado pà ohàn Psalm 57 po 142 po tọn lẹ mẹ.
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
Nawẹ obu Jiwheyẹwhe tọn sọgan
• gọalọna mẹde nado lẹnvọjọ sọn ylando sinsinyẹn mẹ gbọn?
• hẹn ayajẹ wá to whlepọn po homẹkẹn po glọ gbọn?
• na mí huhlọn nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn gbọn?
• yin ogú họakuẹ de na ovi mítọn lẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 26]
Obu Jehovah tọn hẹn Davidi ma nado hù Ahọlu Sauli
[Yẹdide to weda 29]
Ogú họakuẹ de wẹ obu Jehovah tọn yin ehe mẹjitọ lẹ sọgan jo dai na ovi yetọn lẹ