“Payi do Nukunkẹn Wunmẹ Lẹpo”
“Eyin mẹde tlẹ tindo susugege, ogbẹ̀ etọn ma wá sọn nuhe e tindo lẹ mẹ gba.” —LUKU 12:15, NW.
1, 2. (a) Etẹ go wẹ hiẹ ko doayi gando ojlo po yanwle gbẹtọ lẹ tọn po go to egbehe? (b) Nawẹ gbigbọ mọnkọtọn sọgan yinuwado mí ji gbọn?
AKUẸ, nutindo, yindidi, agbasazọ́n he pekuẹ, whẹndo—delẹ niyẹn to nuhe suhugan gbẹtọ lẹ tọn nọ pọnhlan taidi ohia kọdetọn dagbe kavi sọgodo dagbe tintindo tọn lẹ mẹ. E họnwun dọ to otò adọkunnọ po wamọnọ lẹ po mẹ, ojlo gọna yanwle susu gbẹtọ lẹ tọn nọ sinai do ale agbasanu lẹ tọn po nukọnyiyi po ji. To alọ devo mẹ, eyin yé tlẹ tindo ojlo depope to gbigbọnu lẹ mẹ, e to doyi po awuyiya po.
2 Nuhe Biblu dọ dọdai etọn pẹpẹ niyẹn. E dọmọ: “To azán lẹ godo ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ na wá. Na gbẹtọ lẹ na lẹzun wanyina yede tọ́, nukunkẹnnọ, . . . wanyina aṣọ́ hú Jiwheyẹwhe tọ́; yé tindo ohia jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn, ṣigba yé mọ́n huhlọn etọn.” (2 Timoti 3:1-5) Na Klistiani nugbo lẹ to gbẹnọ egbesọegbesọ to omẹ mọnkọtọn lẹ ṣẹnṣẹn wutu, yé nọ tin to kọgbidinamẹ glọ to whepoponu nado kẹalọyi nulẹnpọn po aliho gbẹninọ tọn ehe po. Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado nọavunte sọta vivẹnudido aihọn tọn nado ‘diọadana mí do alọ etọn ji’?—Lomunu lẹ 12:2, The New Testament in Modern English, gbọn J. B. Phillips dali.
3. Ayinamẹ Jesu tọn tẹwẹ mí na gbadopọnna todin?
3 Taidi “Dòdó po Opodo yise mítọn tọn po,” Jesu Klisti wleawu nuplọnmẹ he dohuhlọn lẹ tọn na mí gando whẹho ehe go. (Heblu lẹ 12:2) To gbèdopo he Jesu to hodọna gbẹtọgun lẹ nado hẹn nukunnumọjẹnumẹ yetọn siso deji to gbigbọ-liho, dawe de gbòhódonù na ẹn po obiọ de po dọmọ: “Mẹplọntọ, degbè do nọvisunnu ṣie ni má ogú lọ hẹ mi.” Jesu na gblọndo gbọn ayinamẹ sinsinyẹn delẹ nina dawe lọ gọna mẹhe to todoaina ẹn lẹpo dali. E na avase sinsinyẹn sọta nukunkẹn bosọ vọ́ huhlọnna avase enẹ gbọn apajlẹ mẹhẹnlẹnnupọn tọn de yiyidogọ dali. Mí na wà dagbe nado payi nuhe Jesu dọ to gbènẹgbè go bo pọ́n lehe mí sọgan mọaleyi sọn e mẹ to gbẹzan mítọn titi mẹ do.—Luku 12:13-21.
Obiọ He Ma Sọgbe De
4. Naegbọn e ma sọgbe dọ dawe lọ ni gbòhódonù na Jesu?
4 Whẹpo dawe lọ do gbòhódonù na ẹn, Jesu to hodọna devi etọn lẹ po mẹdevo lẹ po gando aṣejininọ sọta yẹnuwiwa, adọgbigbo tintindo nado yigbe dọ mẹde tin to kọndopọ mẹ hẹ Ovi gbẹtọ tọn, po alọgọ gbigbọ wiwe tọn mimọyi po go. (Luku 12:1-12) Na nugbo tọn, whẹho tangan wẹ ehelẹ yin he devi lẹ dona ylọ dọ nujọnu. Ṣigba, to hodidọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn mọnkọtọn ṣẹnṣẹn, dawe lọ gbòhódonù na Jesu to ajijimẹ bo biọ to e si nado dádo nudindọn whẹndo tọn de mẹ gando nutindo agbasa tọn lẹ go. Ṣogan, mí sọgan plọn onú titengbe de sọn nujijọ ehe mẹ.
5. Etẹwẹ obiọ dawe lọ tọn dohia gandego?
5 E ko yin didọ dọ, “nuhe lẹn mẹde te to whenuena e to todoaina tudohomẹnamẹ sinsẹ̀n tọn de nọ saba do jijọ mẹlọ tọn hia.” Dile Jesu to hodọdo whẹho gbigbọmẹ tọn sinsinyẹn lẹ ji, dawe lọ sọgan ko to nulẹnpọndo nuhe e na wà nado mọaleyi to akuẹzinzan-liho lẹ ji. Kandai lọ ma dọna mí eyin owhẹ̀ etọn whẹ́n nado wule gando gúmima lọ go gba. Vlavo nuhe e to tintẹnpọn nado wà wẹ nado mọaleyi sọn aṣẹpipa po yindidi Jesu tọn po mẹ taidi whẹdatọ nuyọnẹntọ de to whẹho gbẹtọvi lẹ tọn mẹ. (Isaia 11:3, 4; Matiu 22:16) Depope he whẹho lọ yin, kanbiọ etọn dohia dọ e tindo nuhahun de to ahun etọn mẹ—enẹ wẹ awugbopo sinsinyẹn nado yọ́n pinpẹn gbigbọnu lẹ tọn. Be e ma yin whẹwhinwhẹ́n dagbe de niyẹn na mí nado gbeje mídelẹ pọ́n ya? Di apajlẹ, to opli Klistiani tọn lẹ ji, e bọawu nado dike ayiha mítọn ni to fuflupé kavi nado to nulẹnpọndo nuhe mí na wà to godo mẹ lẹ ji. Kakatimọ, mí dona ze ayidonugo do nuhe to yinyin didọ lọ ji bo lẹnnupọndo lehe mí na yí nudọnamẹ lọ lẹ zan na míde do ji, nado sọgan hẹn haṣinṣan mítọn hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn, Jehovah Jiwheyẹwhe, podọ hẹ Klistiani hatọ mítọn lẹ pọnte.—Psalm 22:22; Malku 4:24.
6. Naegbọn Jesu ma kẹalọyi obiọ dawe lọ tọn?
6 Mahopọnna nudepope he na ko whàn dawe lọ nado basi obiọ enẹ, Jesu ma kẹalọyi i. Kakatimọ, Jesu dọna ẹn dọmọ: “Dawe, mẹnu wẹ yí mi do basi whẹdatọ de, kavi numátọ de do mì ji?” (Luku 12:14) To enẹ didọ mẹ, Jesu to alọdlẹndo nude he gbẹtọ lẹ jẹakọ hẹ ganji, na to Osẹ́n Mose tọn mẹ, whẹdatọ lẹ yin dide to tòdaho lẹ mẹ nado penukundo whẹho mọnkọtọn lẹ pẹpẹ go. (Deutelonomi 16:18-20; 21:15-17; Luti 4:1, 2) To alọ devo mẹ, onú titengbe hugan lẹ wẹ to ahunmẹduna Jesu—yèdọ nado dekunnu hlan nugbo Ahọluduta lọ tọn podọ nado plọnnu gbẹtọ lẹ gando ojlo Jiwheyẹwhe tọn go. (Johanu 18:37) To apajlẹ Jesu tọn hihodo mẹ, kakati nado yin ayihafẹsẹna gbọn whẹho paa lẹ dali, mí nọ yí whenu po huhlọn mítọn po zan nado dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn bo “hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ.”—Matiu 24:14; 28:19.
Họ́ Dewe Sọta Nukunkẹn
7. Ohó mẹhẹnlẹnnupọn tọn tẹwẹ Jesu dọ?
7 Na e penugo nado tunwun ayilinlẹn sisosiso ayiha tọn wutu, Jesu yọnẹn dọ obiọ dawe lọ tọn dọ ewọ ni dádo whẹho mẹdetiti tọn de mẹ sọ bẹ nuhahun sinsinyẹn devo hẹn. Enẹwutu, kakati nado gbẹ́ obiọ lọ dai poun, Jesu yì adọ̀ whẹho lọ tọn ji bo dọmọ: “Mì hùn nukun mìtọn ganji bosọ payi do nukunkẹn wunmẹ lẹpo, na eyin mẹde tlẹ tindo susugege, ogbẹ̀ etọn ma wá sọn nuhe e tindo lẹ mẹ gba.”—Luku 12:15, NW.
8. Etẹwẹ yin nukunkẹn, podọ etẹ kọ̀n wẹ e sọgan planmẹ jẹ?
8 Nukunkẹn bẹ nususu hẹn hugan ojlo lọ nado tindo akuẹ kavi onú delẹ, he sọgan tindo yọ́n-na-yizan po lẹndai yetọn titi po. E zẹẹmẹdo ojlo agọ̀ tintindo na adọkunnu po agbasanu lẹ po kavi na nutindo mẹdevo tọn. E sọgan bẹ pekọ matindo gọna ojlo egblemaku tọn tintindo na onú delẹ hẹn, vlavo nutindo mẹdevo tọn lẹ. Ehe nọ saba yin na ojlo lọ nado tindo yé poun wutu, bo ma hò nuhudo mẹdetiti tọn lẹ kavi nuyiwadomẹji he e na tindo do mẹdevo lẹ ji pọ́n. Mẹhe yin nukunkẹnnọ nọ na dotẹnmẹ nuhe e tindo ojlona lọ nado deanana nulẹnpọn po nuyiwa etọn lẹ po jẹ obá de mẹ bọ e nọ wá lẹzun yẹwhe etọn to aliho de mẹ. Flindọ apọsteli Paulu yí nukunkẹnnọ jlẹdo boṣiọ-sẹ̀ntọ de go, mẹhe ma na dugu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.—Efesunu lẹ 5:5; Kọlọsinu lẹ 3:5.
9. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ nukunkẹn sọgan yin didohia te? Na apajlẹ delẹ.
9 E jẹna ayidego dọ Jesu na avase sọta “nukunkẹn wunmẹ lẹpo.” Aliho susu mẹ wẹ nukunkẹn nọ sọawuhia te. Delẹ to yé mẹ yin sislẹ to godotọ Gbedide Ao lẹ tọn mẹ dọmọ: “Hiẹ ma na donukunkẹn do owhé kọmẹnu towe tọn go, hiẹ ma na donukunkẹn do asi kọmẹnu towe tọn go, kavi devisunnu etọn, kavi deviyọnnu etọn, kavi oyìn etọn, kavi kẹtẹkẹtẹ etọn, kavi onú depope he yin kọmẹnu towe tọn.” (Eksọdusi 20:17) Biblu gọ́ na apajlẹ omẹ voovo lẹ tọn he jai jẹ ylando sinsinyẹn mẹ na nukunkẹn wunmẹ de kavi devo wutu. Satani wẹ yin mẹtintan he donukunkẹn do nuhe yin mẹdevo tọn go—yèdọ gigo, yẹyi po aṣẹpipa he Jehovah kẹdẹ wẹ jẹna po. (Osọhia 4:11) Evi donukunkẹn do jlọjẹ anadidena mẹdetiti tọn go, podọ aliho he mẹ e yin kiklọ te to whẹho ehe mẹ wẹ dọ̀n akọ̀ gbẹtọvi tọn biọ ylando po okú po mẹ. (Gẹnẹsisi 3:4-7) Aovi lẹ yin angẹli he ma tindo pekọ to “ogántẹn yetọn mẹ lẹ, ṣigba bo jo fininọ jlọjlọ yetọn do” nado mọ nude he yé ma jẹna yí. (Juda 6; Gẹnẹsisi 6:2) Sọ lẹnnupọndo Balaami, Akani, Gehazi, po Juda po ji. Kakati nado tindo pekọ to ninọmẹ yetọn mẹ, yé dike bọ ojlo agọ̀ agbasanu lẹ tọn hẹn yé nado ṣì jidide he yin zizedo yé mẹ zan, ehe hẹn husudo po vasudo po wá yé ji.
10. Nawẹ mí dona ‘hùn nukun mítọn ganji’ sọgbe hẹ tudohomẹnamẹ Jesu tọn gbọn?
10 Lehe e sọgbe do sọ dọ Jesu bẹ avase etọn sọta nukunkẹn jẹeji po hogbe helẹ po dọ “mì hùn nukun mìtọn ganji”! Etẹwutu? Na e nọ bọawu taun na gbẹtọ lẹ nado mọ dọ mẹdevo yin nukunkẹnnọ, ṣigba e ma yá dọ yelọsu ni yigbe dọ emi yinmọ. Ṣogan, apọsteli Paulu zinnudeji dọ “owanyi akuẹ tọn wẹ adọ̀ walọ oylan lẹpo tọn de.” (1 Timoti 6:9, 10) Devi Jakobu basi zẹẹmẹ dọ wantuntun, “whenuena e mọhò, e ji ylando.” (Jakobu 1:15) To kọndopọ mẹ hẹ tudohomẹnamẹ Jesu tọn, mí dona ‘hùn nukun mítọn ganji,’ e ma yin nado pọ́n eyin mẹdevo lẹ yin nukunkẹnnọ gba, ṣigba nado dindona mídelẹ bo pọ́n nuhe yin ojlo ahun mítọn mẹ tọn lẹ, nado sọgan “payi do nukunkẹn wunmẹ lẹpo.”
Susugege Tintindo to Gbẹ̀mẹ
11, 12. (a) Avase tẹwẹ Jesu na sọta nukunkẹn? (b) Naegbọn mí dona payi avase Jesu tọn go?
11 Whẹwhinwhẹ́n devo sọ tin he wutu mí dona payi do nukunkẹn. Pọ́n nuhe Jesu dọ bọdego dọmọ: “Eyin mẹde tlẹ tindo susugege, ogbẹ̀ etọn ma wá sọn nuhe e tindo lẹ mẹ gba.” (Luku 12:15, NW ) Na nugbo tọn, e jẹ nado lẹnnupọndo ehe ji to aihọn agbasanu bibẹpli tọn ehe mẹ, fie gbẹtọ lẹ nọ pọ́n adọkun hlan te taidi asisa ayajẹ po kọdetọn dagbe po tọn. Gbọn hogbe enẹlẹ yiyizan dali, Jesu to nùzindeji dọ gbẹzan he gọ́ na zẹẹmẹ po pekọ po ma nọ wá kavi sinai do nutindo agbasa tọn lẹ ji gba, mahopọnna obá he mẹ yé sọgan sù jẹ.
12 Ṣigba, mẹdelẹ sọgan jẹagọdo enẹ. Yé sọgan dọnnu dọ nutindo agbasa tọn lẹ nọ hẹn gbẹzan mẹtọn gọ́ na awuvivo po awuvivi po bọ e nọ gbọnmọ dali doale dogọ. Enẹwutu, yé nọ yí yedelẹ zan to nuwiwa he na hẹn yé penugo nado họ̀ núzinzan he jlo yé lẹpo mẹ. Linlẹn yetọn wẹ yindọ ehe na dekọtọn do gbẹzan awuvivo tọn mẹ. Ṣigba, gbọn nulinlẹnpọn to aliho enẹ mẹ dali, yé nọ dohia dọ yé ma mọnukunnujẹ nuagokun Jesu tọn mẹ.
13. Etẹwẹ yin pọndohlan jlẹkaji tọn lọ gando ogbẹ̀ po nutindo lẹ po go?
13 Jesu ma to didohia vlavo eyin e sọgbe kavi ylan dọ mẹde ni tindo susugege, kakatimọ nuagokun he ji e to nùzindo lọ wẹ yindọ ogbẹ̀ gbẹtọ tọn ma nọ wá sọn “nuhe e tindo lẹ,” yèdọ nuhe e ko tindo to alọnu lẹ mẹ gba. Nalete, mímẹpo wẹ yọnẹn dọ nado nọgbẹ̀, kavi nado hẹn ogbẹ̀ mítọn dote, e ma nọ biọ onú kaka de. Nuhe e nọ biọ lẹpo ma hugan núdùdù vude, avọ̀ he mí na dó, po fie mí na dọ́ po. Adọkunnọ lẹ nọ tindo onú ehelẹ susugege, podọ wamọnọ lẹ sọgan nọ jẹtukla taun whẹpo do mọ nuhe yé tindo nuhudo etọn. Ṣigba, depope he vogbingbọn lọ yin, popolẹpo wẹ nọ sọzẹn to whenuena gbigbọ nọte—popolẹpo wẹ nọ zun ovọ́. (Yẹwhehodọtọ 9:5, 6) Enẹwutu, na ogbẹ̀ nido tindo zẹẹmẹ po lẹndai po, e ma sọgan, podọ e ma dona sinai do nuhe mẹde sọgan họ̀ kavi tindo lẹ ji gba. Linlẹn ehe nasọ họnwun na mí dogọ eyin mí lẹnnupọndo ogbẹ̀ wunmẹ he hodọ Jesu te ji.
14. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn hogbe he yin yiyizan na “ogbẹ̀” to kandai Biblu tọn mẹ?
14 To whenuena Jesu dọ dọ “ogbẹ̀ . . . ma wá sọn nuhe e tindo lẹ mẹ,” hogbe he yin yiyizan na “ogbẹ̀” tofi to Wẹndagbe Luku tọn mẹ (zo·eʹ to Glẹkigbe mẹ) dlẹnalọdo, e ma yin aliho gbẹninọ tọn gba, ṣigba ogbẹ̀ lọsu to ede mẹ, yèdọ to linlẹn gigọ́ mẹ.a Nuhe dọ Jesu te wẹ yindọ vlavo mí yin adọkunnọ kavi wamọnọ, vlavo mí vò to gbẹ̀mẹ kavi mí dona jẹtukla taun whẹpo do mọ dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ, mí ma sọgan deanana lehe mí na nọgbẹ̀ dẹnsọ to gigọ́ mẹ kavi tlẹ yọnẹn eyin mí na gbẹ́ pò to ogbẹ̀ jẹ osọ tata. Jesu dọ to Yẹwhehodidọ Osó ji tọn etọn mẹ dọmọ: “Mẹnu wẹ sọgan yí vivẹnu do yí awagbà dopo dogọ [ogbẹ̀] etọn to mì mẹ?” (Matiu 6:27) Biblu dohia hezeheze dọ Jehovah kẹdẹ wẹ “asisa ogbẹ̀ tọn,” podọ ewọ kẹdẹ wẹ sọgan na “ogbẹ̀ nugbonugbo” kavi “ogbẹ̀ madopodo,” yèdọ ogbẹ̀ mavọmavọ hlan nugbonọ lẹ, vlavo to olọn mẹ kavi to aigba ji.—Psalm 36:9; 1 Timoti 6:12, 19.
15. Naegbọn mẹsusu nọ ze jidide yetọn do nutindo agbasa tọn lẹ mẹ?
15 Hogbe Jesu tọn lẹ dohia lehe gbẹtọ lẹ nọ tindo pọndohlan agọ̀ gando ogbẹ̀ go po awubibọ po do. Vlavo yé yin adọkunnọ kavi wamọnọ, gbẹtọvi lẹpo wẹ yin mapenọ bo na wá fó do fidopolọ. Mose dọ to hohowhenu dọmọ: “Azán owhe mítọn tọn wẹ owhe kandegbàn; kavi yèdọ gbọn huhlọn tọn dali owhe kanwe, ganṣo sakla yetọn magbọjẹ po awubla po wẹ; na yè sán ẹn sẹ̀ plaun, mí bosọ zlọn yì.” (Psalm 90:10; Job 14:1, 2; 1 Pita 1:24) Na whẹwhinwhẹ́n ehe wutu, mẹhe ma ko wleawuna haṣinṣan dagbe de hẹ Jiwheyẹwhe lẹ nọ saba kẹalọyi pọndohlan he apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ etọn dọ “mì gbọ mí ni to dùdù bo to nùnù, na osọ wẹ mí na kú.” (1 Kọlintinu lẹ 15:32) Mẹdevo lẹ, he mọ dọ ogbẹ̀ whègli bo masọ tindo jide, nọ tẹnpọn nado dín hihọ́ po jididọ́ po to nutindo agbasa tọn lẹ mẹ. Vlavo linlẹn yetọn wẹ yindọ agbasanu susu tintindo to alọnu na basi hihọ́na ogbẹ̀ yetọn to aliho de mẹ. Enẹwutu, yé nọ do magbọjẹ na yede nado bẹ adọkun po nutindo lẹ po pli, bo nọ gbọn nuṣiwa dali lẹndọ onú mọnkọtọn lẹ wẹ nọ hẹn hihọ́ po ayajẹ po wá.—Psalm 49:6, 11, 12.
Sọgodo Dejidego De
16. Etẹ ji wẹ nuhọakuẹ-yinyin ogbẹ̀ tọn ma sinai do?
16 E yọnbasi dọ eyin ninọmẹ mẹde tọn pọnte to gbẹ̀mẹ—bọ e tindo susugege núdùdù, avọ̀, adọtẹn po gbẹ̀dunú devo lẹ po tọn—enẹ sọgan hẹn gbẹzan etọn voawu dogọ kavi e tlẹ sọgan hẹn ẹn penugo nado mọ nukunpedomẹgo dotowhé tọn dagbe hugan yí bo gbọnmọ dali yí owhe vude dogọ tedidi gbẹzan etọn tọn. Ṣigba, be gbẹzan mọnkọtọn gọ́ na zẹẹmẹ bo sọgan yin jidedego nugbonugbo ya? E ma yin owhe nẹmu he mẹde sọgan nọgbẹ̀ na podọ sọha agbasanu he e tindo kavi he e sọgan duvivi etọn lẹ wẹ nọ do nuhọakuẹ-yinyin ogbẹ̀ etọn tọn hia gba. Apọsteli Paulu do owù he tin to jidide zẹjlẹgo do onú mọnkọtọn lẹ go hia. E wlanwe hlan Timoti dọmọ: “Na aṣẹ mẹhe yin adọkunnọ to aihọn he mẹ lẹ, dọ yé yigo blo, dọ yé sọ dotudo adọkun he ma nọte go blo, adavo do Jiwheyẹwhe ogbẹ̀nọ go, mẹhe na onú popo mí susugege nado dugbẹ yetọn.”—1 Timoti 6:17.
17, 18. (a) Apajlẹ ayidego tọn tẹlẹ wẹ jẹ nado yin hihodo gando nutindo agbasa tọn lẹ go? (b) Oló Jesu tọn tẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ?
17 Nulunu wẹ e yin nado dotudo adọkunnu lẹ go na yé ma nọ “nọte.” Onú yọ́n na tọgbo Job taun, ṣigba to whenuena nugbajẹmẹji wá to ajijimẹ, adọkunnu etọn lẹ ma penugo nado gọalọna ẹn; popolẹpo wẹ busẹ to zánto dopo mẹ. Haṣinṣan dolido etọn hẹ Jiwheyẹwhe wẹ basi hihọ́na ẹn to whlepọn po nukunbibia he e pehẹ lẹ po mẹ. (Job 1:1, 3, 20-22) Ablaham ma dike bọ agbasanu susugege he e tindo lẹ glọnalina ẹn nado kẹalọyi azọ́ndenamẹ sinsinyẹn he e mọyi sọn Jehovah dè, podọ e yin didona bo wá lẹzun “otọ́ agundaho akọta lẹ tọn.” (Gẹnẹsisi 12:1, 4; 17:4-6) Apajlẹ ehelẹ po susu devo lẹ po jẹ nado yin hihodo. Vlavo mí yin jọja kavi mẹho, mí dona dindona mídelẹ nado yọ́n nuhe yin nujọnu hugan to gbẹzan mítọn mẹ podọ nuhe go mí nọ dotudo.—Efesunu lẹ 5:10; Filippinu lẹ 1:10.
18 Na nugbo tọn, ohó vude he Jesu dọ do nukunkẹn po pọndohlan he sọgbe gando ogbẹ̀ go po ji bẹ zẹẹmẹ po nuplọnmẹ susu po hẹn. Ṣigba, Jesu gbẹsọ tindo nususu to ayiha etọn mẹ nado dọ, podọ e zindonukọn po oló kavi apajlẹ mẹhẹnlẹnnupọn tọn de po gando dawe adọkunnọ nulunọ de go. Nawẹ apajlẹ enẹ yọ́n-na-yizan to gbẹzan mítọn egbehe tọn mẹ gbọn, podọ etẹwẹ mí sọgan plọn sọn e mẹ? Hosọ he bọdego na na gblọndo kanbiọ ehelẹ tọn.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Hogbe Glẹki tọn devo he nọ yin lilẹdo “ogbẹ̀” wẹ biʹos, ehe mẹ hogbe Flansegbe tọn delẹ taidi “biographie” po “biologie” po wá sọn. Sọgbe hẹ wezẹhomẹ Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words, hogbe lọ biʹos dlẹnalọdo “ojlẹ kavi tedidi ogbẹ̀ tọn,” “aliho gbẹninọ tọn,” podọ “nuyizan gbẹdudu tọn lẹ.”
Etẹwẹ Yin Gblọndo Towe?
• Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn Jesu dè to whenuena e gbẹ́ obiọ dawe he tin to gbẹtọgun de mẹ tọn dai?
• Naegbọn mí dona payi do nukunkẹn, podọ nawẹ mí sọgan wàmọ gbọn?
• Naegbọn ogbẹ̀ ma nọ wá sọn nutindo agbasa tọn lẹ mẹ?
• Etẹwẹ sọgan hẹn ogbẹ̀ yin nuhọakuẹ bosọ yin jidedego?
[Yẹdide to weda 23]
Naegbọn Jesu gbẹ́ obiọ dawe de tọn dai?
[Yẹdide to weda 23]
Nukunkẹn sọgan dekọtọn do nugbajẹmẹji mẹ
[Yẹdide to weda 25]
Nawẹ Ablaham do pọndohlan dagbe hia gando nutindo agbasa tọn lẹ go gbọn?