Otàn Gbẹzan Tọn
Yé Ko Yin Họntọn Na Owhe 60, Ṣigba E Taidi Dọ Din Wẹ Yé Bẹ Nkọ
To whèjai de to gblagbla juin po juillet po tọn mẹ to 1951, jọja ẹnẹ delẹ he tindo owhe 20 linlán biọ ṣọfu kàntitẹ tọn debọdo-dego delẹ mẹ to Ithaca, New York to États-Unis d’Amérique bo yí jejejininọ do tẹkan hlan omẹ yetọn lẹ po họntọn yetọn lẹ po he tin to Michigan, Iowa, po Californie po. Yé tindo owẹ̀n dagbe de nado má hẹ yé.
JẸNUKỌNNA ojlẹ enẹ, gbehosọnalitọ 122 wẹ wá South Lansing, New York to février 1951 nado yì klasi 17tọ Wehọmẹ Giliadi tọn. Delẹ to wehọmẹvi he na wá lẹzun mẹdehlan to godo mẹ enẹlẹ mẹ wẹ Lowell Turner, William (Bill) Kasten, Richard Kelsey po Ramon Templeton po. Lowell po Bill po wá sọn Michigan, Richard wá sọn Iowa bọ Ramon wá sọn Californie; podọ e ma dẹn bọ yé omẹ ẹnẹ lẹ lẹzun họntọn vivẹ́.
To nudi osun atọ́n godo, mẹlẹpo wẹ to jejeji to whenue e yin lilá dọ Mẹmẹsunnu Nathan Knorr sọn tatọ́-tẹnnọ mítọn na wá dọhona wehọmẹvi lẹ. Jẹnukọnna enẹ, mẹmẹsunnu ẹnẹ lọ lẹ ko do ojlo hia nado yì sẹ̀n to otò dopolọ mẹ—eyin e yọnbasi. Be nuhe mẹmẹsunnu lọ jlo na dọna yé lọ gando fie yé na yin didohlan go wẹ ya? Mọwẹ!
To whenue Mẹmẹsunnu Knorr jẹ hodọna wehọmẹvi lọ lẹ ji, yemẹpo wẹ to jejeji nado yọ́n fie yé na yì. Omẹ tintan he yin yiylọ wá oplò ji lẹ wẹ dẹpẹ ẹnẹ lọ lẹ, podọ ayiha yetọn wádò to whenue yé sè dọ yé na yin didohlan fidopo lọ. Ṣigba otò tẹ mẹ? To whenue e yin lilá dọ yé omẹ ẹnẹ lẹpo na yì sẹ̀n to Allemagne, e paṣa wehọmẹvigbẹ́ yetọn lẹ taun bọ yé hopẹ́ na ojlẹ dindẹn.
Apajlẹ nugbonọ-yinyin Kunnudetọ lẹ tọn to gandudu Hitler tọn glọ to Allemagne bẹsọn 1933 yinuwado Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji lẹdo aihọn pé. Wehọmẹvi Giliadi tọn owhe enẹ mẹ tọn susu flin lehe yé nọgodona mẹmẹsunnu yetọn Europe tọn lẹ to Wẹkẹ Whàn II godo do gbọn awù lẹ didohlan yé gbọn bato mẹ dali podọ agbàn devo lẹ didohlan gbọn CARE (Titobasinanu Amelika Tọn Na Alọgọ Hlan Europe) gblamẹ. Omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to Allemagne ze apajlẹ ayidego tọn de dai na nuhe dù yise, gbemima, adọgbigbo po jidide do Jehovah go po. Lowell flindọ nuhe wá ayiha mẹ na emi to whelọnu wẹ yindọ, ‘Todin, mí tindo dotẹnmẹ lọ nado yọ́n mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu vivẹ́ enẹlẹ po tlọlọ.’ Abajọ yé omẹ ẹnẹ lẹpo do to jejeji nado tẹkan hlan omẹ yetọn lẹ po họntọn yetọn lẹ po to whèjai enẹ!
GBEJIZỌNLIN YETỌN JEI ALLEMAGNE
To 27 juillet 1951, họntọn ẹnẹ lọ lẹ do bato SS Homeland sọn East River to New York bo bẹ gbejizọnlin azán 11 tọn de dedo Allemagne. Mẹmẹsunnu Albert Schroeder he yin dopo to mẹplọntọ yetọn lẹ mẹ to Giliadi bo wá lẹzun dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ mẹ ko plọn yé hogbe tintan he yé dona yọnẹn to Allemagne-gbè mẹ lẹ. Na Allemagne-nu susu wẹ to bato lọ mẹ wutu, yé mọdọ emi sọgan plọn ogbè lọ dogọ. Ṣigba, yé wá mọdọ akọgbè Allemagne tọn voovo wẹ mẹlọ lẹ to dido. Enẹ hẹn yé biọ bẹwlu mẹ taun!
Dile etlẹ yindọ gbejizọnlin mẹmẹsunnu lọ lẹ tọn gbọn ohù ji doazọ̀n yé jẹ obá de mẹ, yé jẹ Hamburg to Allemagne awuyẹyẹ-afọyẹyẹ to mardi 7 août afọnnu. Fidepope he yé gbọn, yé nọ mọ nuhe awhàn he ko wá vivọnu sọn owhe ṣidopo die lọ hẹngble lẹ. Nuhe yé mọ lẹ blawuna yé sọmọ bọ yé do pinpán to afọdopolọji dedo Wiesbaden, fie wekantẹn alahọ tọn lọ tin te to whenẹnu.
To mercredi afọnnu fuu, Mẹmẹsunnu Hans he wá pé yé wẹ yin Kunnudetọ tintan he yé mọ to Allemagne; yinkọ etọn ko dohia dọ Allemagne-nu wẹ ewọ yin. Hans wá plan yé sọn pinpán-glintẹn lọ yì Bẹtẹli, bo jo yé do na mẹmẹyọnnu mẹhomẹ he ma sè Glẹnsigbe paali de. Mẹmẹyọnnu lọ lẹndọ yé na mọnukunnujẹ nuhe dọ emi te mẹ eyin emi ze ogbè yiaga do dọho. Ṣigba, mahopọnna dọ e to gbèzeyiaga janwẹ, ewọ po mẹmẹsunnu lọ lẹ po ma mọnukunnujẹ yede mẹ. To godo mẹ, Mẹmẹsunnu Erich Frost he yin nugopọntọ alahọ tọn wá bo dokuavọ zohunhun tọn na yé to Glẹnsigbe mẹ. Mẹmẹsunnu lọ lẹ gbọ fìn-in.
Sẹpọ vivọnu août tọn, mẹmẹsunnu ẹnẹ lọ lẹ yì plidopọ yetọn tintan to Allemagne to Frankfurt am Main; hosọ plidopọ lọ tọn wẹ “Sinsẹ̀n-Bibasi Wiwe-Ṣeke.” Agayiyi daho hugan plidopọ-watọ lẹ tọn he yin 47 432 gọna sọha gbẹtọ 2 373 he yí baptẹm lẹ tọn yidogọna zohunhun po ojlo mẹdehlan ẹnẹ enẹ lọ lẹ tọn po nado dọyẹwheho. Ṣigba to azán kleun delẹ godo, Mẹmẹsunnu Knorr dohia dọ mẹmẹsunnu ẹnẹ lọ lẹ na nọ Bẹtẹli bo wazọ́n to finẹ.
Na Ramon yiwanna azọ́n mẹdehlan tọn wutu, ewọ ko gbẹ́ oylọ-basinamẹ lọ pọ́n nado yì sẹ̀n to Bẹtẹli to États-Unis. Mọdopolọ, Richard po Bill po ma lẹn pọ́n gbede nado yì sẹ̀n to Bẹtẹli. Ṣigba, ayajẹ he yé mọ to azọ́ndenamẹ yetọn mẹ lẹ hẹn yé kudeji mlẹnmlẹn dọ Jehovah yọ́n nuhe yin dagbe hugan na mí. Enẹwutu, nuyọnẹnnu wẹ e nọ yin nado hodo anademẹ Jehovah tọn kakati nado tẹdo ojlo mẹdetiti tọn mítọn lẹ go. Mẹhe mọnukunnujẹ nugbo ehe mẹ na mọ ayajẹ to Jehovah sinsẹ̀n mẹ to fidepope podọ to azọ́ndenamẹ depope he yin didena ẹn mẹ.
OSẸ́N WẸ!
Ayajẹnu wẹ e yin na mẹsusu to whẹndo Bẹtẹli Allemagne tọn mẹ nado tindo mẹmẹsunnu he wá sọn États-Unis lẹ to ṣẹnṣẹn yetọn, na yé sọgan do Glẹnsigbe hẹ yé wutu. Ṣigba to gbèdopo he mẹlẹpo to núdù to Bẹtẹli, todido enẹ lẹpo bu. Mẹmẹsunnu Frost jẹ hodọ ji po nujikudo po dile e ko yin aṣa etọn do; Allemagne-gbè wẹ e do, ṣigba e họnwun dọ whẹho sinsinyẹn de ji wẹ e to hodọdo. Suhugan hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn lọ lẹ tọn ṣí whii bo dokọdò. Dile etlẹ yindọ dẹpẹ yọyọ ẹnẹ lọ lẹ ma mọnukunnujẹ nuhe dọ e te mẹ, e wá jẹ wunhọ́n na yé ji dọ yewlẹ go wẹ whẹho lọ gando. Enẹwutu, to whenue Mẹmẹsunnu Frost dawhá dọ “VERBOTEN!” (“Osẹ́n wẹ!”) bo vọ́ ẹ dọ po kọnugbè sinsinyẹn de po nado zinnudo nuhe dọ e te ji, yé biọ bẹwlu mẹ. Etẹwẹ yé wà bọ mẹmẹsunnu lọ do dọho to aliho sinsinyẹn enẹ mẹ?
To núdùdù lọ godo, mẹlẹpo wẹ yawu lẹkọyi ohọ̀ yetọn lẹ mẹ. To godo mẹ, mẹmẹsunnu de wá basi zẹẹmẹ na yé dọmọ: “Nado sọgan gọalọna mí, mì dọna sè Allemagne-gbè. Nuhe zọ́n niyẹn bọ Mẹmẹsunnu Frost do dọ dọ kakajẹ whenue mì na jẹakọ hẹ ogbè lọ ganji, osẹ́n wẹ e yin ma nado do Glẹnsigbe hẹ mì.”
Hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn lẹ ma dọngbàn nado setonu. Enẹ gọalọna dẹpẹ lọ lẹ nado plọn Allemagne-gbè, podọ enẹ sọ plọn yé dọ ayinamẹ mẹmẹsunnu owanyinọ de tọn nọ saba yin na dagbe mítọn eyin etlẹ vẹawu nado hodo to bẹjẹeji. Ayinamẹ Mẹmẹsunnu Frost tọn do ojlo he e tindo to dagbemẹninọ titobasinanu Jehovah tọn mẹ po owanyi etọn na mẹmẹsunnu etọn lẹ po hia.a Abajọ dẹpẹ ẹnẹ lọ lẹ do wá yiwanna ẹn taun!
MÍ PLỌNNU SỌN HỌNTỌN MÍTỌN LẸ DÈ
Eyin họntọn mítọn lẹ nọ dibusi Jiwheyẹwhe, mí sọgan plọn nuhọakuẹ lẹ sọn yé dè, ehe na zọ́n bọ họntọnjiji mítọn hẹ Jehovah nasọ sinyẹn deji. Dile etlẹ yindọ dẹpẹ ẹnẹ lọ lẹ plọn nususu sọn mẹmẹsunnu gọna mẹmẹyọnnu nugbonọ Allemagne tọn—he sọha yetọn sù sọmọ bọ yè ma sọgan donù yemẹpo go—lẹ dè, yé sọ plọnnu sọn ode awetọ dè ga. Richard basi zẹẹmẹ dọmọ: “Lowell sè Allemagne-gbè jẹ obá de mẹ, ṣigba ogbè lọ dido vẹawuna mí mẹhe pò lẹ. Humọ, na ewọ wẹ yin mẹho to mí mẹ wutu, ewọ dè wẹ mí nọ lẹhlan eyin mí tindo nuhahun de gando ogbè lọ go podọ nado yin afọzedaitọ mítọn.” Ramon flin dọmọ: “Homẹ ṣie hùn taun to whenue mẹmẹsunnu Suisse-nu de whé owhé etọn na mí to Suisse nado yì gbọjẹ to finẹ to whenue mí ko basi owhe dopo to Allemagne. N’lẹndọ mí na vò sọn tukla Allemagne-gbè pinplọn tọn mẹ na osẹ awe! Ṣigba, nudide Lowell tọn paṣa mi taun. Ewọ tẹkudeji dọ mí na nọ hia bo basi dogbapọn wefọ egbesọegbesọ tọn to afọnnu lẹpo do Allemagne-gbè mẹ. Mahopọnna dọ nudide etọn dotukla mi, e tẹdego. Ṣigba, enẹ plọn mí onú titengbe de. Mí dona nọ hodo anademẹ mẹhe dagbemẹninọ mítọn nọ duahunmẹna lẹ tọn eyin e tlẹ vẹawuna mí to whedelẹnu. Pọndohlan enẹ hẹn ale wá na mí to owhe lẹ gblamẹ bosọ gọalọna mí taun nado nọ litaina tito yẹwhehọluduta tọn.”
Họntọn ẹnẹ lọ lẹ sọ plọn nado nọ yọ́n pinpẹn nugopipe dopodopo yetọn lẹ tọn dile Filippinu lẹ 2:3 dohia do dọmọ: “Mì nọ gbọn mẹdezewhè dali do pọ́n mẹdevo lẹ dọ yé yiaga hú mì.” Enẹwutu, dẹpẹ atọ̀n he pò lọ lẹ nọ saba doyẹyigona Bill gbọn whẹho he yé mọdọ ewọ wẹ pegan na hugan lẹ zizedo alọmẹ na ẹn dali. Lowell flin dọmọ: “Eyin afọdide sinsinyẹn de dona yin zize nado didẹ avùnnukundiọsọmẹnu de, Bill dè wẹ mí nọ lẹhlan. Ewọ tindo nugopipe vonọtaun nado nọ didẹ nuhahun sinsinyẹn lẹ to aliho de mẹ bọ mímẹpo nọ mọdọ nuhe dona yin wiwà niyẹn, ṣigba mí ma nọ tindo adọgbigbo kavi nugopipe lọ nado wàmọ.”
ALỌWLE KỌDETỌN DAGBENỌ LẸ
Dile ojlẹ to yìyì, dopodopo yetọn wá de nado wlealọ. Na họntọnjiji yetọn sinai do owanyi yetọn na Jehovah po lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn po ji wutu, dopodopo yetọn magbe nado dín alọwlemẹ he tindo yanwle mọnkọtọn. Sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn ko plọn yé dọ ale sù to nunamẹ mẹ hú to mimọyi mẹ podọ ojlo mẹdetiti tọn lẹ ma dona jẹnukọnna onú Ahọluduta lọ tọn lẹ to aliho depope mẹ. Enẹwutu, yé basi dide nado wlealọ hẹ mẹmẹyọnnu he ko tin to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ lẹ. Podọ enẹ yidogọna kọdetọn dagbe alọwle yé omẹ ẹnẹ lọ lẹpo tọn.
Eyin họntọnjiji kavi alọwle de na lodo nugbonugbo, Jehovah dona tin to haṣinṣan lọ mẹ. (Yẹwh. 4:12) Dile etlẹ yindọ Bill po Ramon po wá hẹn alọwlemẹ yetọn lẹ bu to okú mẹ, yé duvivi ayajẹ po godonọnamẹ he asi nugbonọ de sọgan hẹnwanamẹ po tọn. Lowell po Richard po gbẹ́ to vivi godonọnamẹ enẹ tọn dù, podọ Bill, he wá vọ́ alọwle, gbọn nuyọnẹn dali de alọwlemẹ de he ko tin to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ.
To owhe lẹ godo, azọ́ndenamẹ yetọn lẹ hẹn yé yì otò voovo lẹ mẹ—titengbe Allemagne, Autriche, Luxembourg, Canada po États-Unis po. Enẹ zọ́n bọ họntọn ẹnẹ lọ lẹ masọ penugo nado nọ yí whenu susu zan dopọ dile yé na ko jlo do. Ṣigba dile yé tlẹ dẹn do yedelẹ, yé gbẹ́ nọ sè linlin ode awetọ tọn bo nọ jaya dopọ gando dona yetọn lẹ go bosọ nọ viavi dopọ gando awubla yetọn lẹ go. (Lom. 12:15) Nuhọakuẹ wẹ họntọn mọnkọtọn lẹ yin, podọ mí dona nọ yọ́n pinpẹn yetọn taun. Na nugbo tọn, dona de wẹ yé yin sọn Jehovah dè. (Howh. 17:17) Lehe e vẹawu nado mọ họntọn nugbo lẹ to egbehe do sọ! Ṣigba, họntọn mọnkọtọn lẹ sù taun to Klistiani nugbo lẹ ṣẹnṣẹn. Lẹdo aihọn pé, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ duvivi họntọnjiji hẹ yisenọ hatọ yetọn lẹ tọn, ṣigba họntọnjiji yetọn hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po wẹ nọ hẹn ale wá na yé hugan.
Dile e nọ yindo na mímẹpo, họntọn ẹnẹ ehelẹ lọsu pehẹ nuhahun delẹ to gbẹzan yetọn mẹ, vlavo okú alọwlemẹ de tọn, akọndidona awutu sinsinyẹn de, nukunpipedo mẹjitọ mẹhomẹ lẹ go, ovi de pinplọn whẹ́n dile yè to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ, ahididi hẹ obu to whenue yè mọ azọ́ndenamẹ yẹwhehọluduta tọn yọyọ lẹ yí, podọ todin nuhahun yọnhowhe tọn lẹ. Ṣigba sọn numimọ yetọn mẹ, yé sọ yọnẹn ga dọ họntọn he yiwanna Jehovah lẹ—vlavo yé tin to yakẹ kavi dẹn do yede—nọ gọalọna ode awetọ nado pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu lẹ po kọdetọn dagbe po.
OJLO YETỌN WẸ YINDỌ HỌNTỌNJIJI LỌ NI ZINDONUKỌN KAKADOI
Nudagbe wẹ e yin dọ to whenue Lowell tindo owhe 18, Ramon owhe 12, Bill owhe 11 podọ Richard owhe 10, dopodopo yetọn klan ede do wiwe na Jehovah podọ to whenue yé tin to gblagbla owhe 17 po 21 po tọn mẹ, yé omẹ ẹnẹ lẹ biọ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ. Yé yinuwa sọgbe hẹ tulinamẹ he yé mọ to Yẹwhehodọtọ 12:1 mẹ dọmọ: “Flin mẹdatọ towe to azán ovu whenu towe tọn.”
Eyin jọja Klistiani de wẹ hiẹ yin, kẹalọyi oylọ-basinamẹ Jehovah tọn nado biọ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ eyin e yọnbasi. Po nukundagbe majẹhẹ etọn po, hiẹ sọgan duvivi lẹblanulọkẹyi delẹ tọn—dile e yindo na họntọn ẹnẹ lọ lẹ—yèdọ devizọnwiwa taidi nugopọntọ lẹdo tọn, agbegbe tọn kavi pọnla tọn; sinsẹ̀nzọnwiwa to Bẹtẹli kavi nado sẹ̀n to Wedegbẹ́ Alahọ tọn mẹ; mẹpinplọn to Wehọmẹ Lizọnyizọn Ahọluduta tọn po Wehọmẹ Gbehosọnalitọ tọn po; gọna hodidọ nina to plidopọ lẹ ji. Lehe homẹ yé omẹ ẹnẹ lẹ tọn hùn nado yọnẹn dọ gbẹtọ fọtọ́n susu lẹ mọaleyi sọn azọ́n yetọn mẹ do sọ! Ehe lẹpo yọnbasi na to jọja whenu yetọn, yé kẹalọyi oylọ-basinamẹ owanyinọ Jehovah tọn nado sẹ̀n ẹn po alindọn lẹpo po.—Kọl. 3:23.
To egbehe, Lowell, Richard po Ramon po sọ to sinsẹ̀n dopọ whladopo dogọ to wekantẹn alahọ tọn he tin to Selters to Allemagne. E blawu dọ Bill kú to 2010 dile e to sinsẹ̀n taidi gbehosọnalitọ titengbe de to États-Unis. Awufiẹsa daho de wẹ okú enẹ yin, na mẹmẹsunnu ẹnẹ lọ lẹ ko yin họntọn vivẹ́ na nudi owhe 60. Ṣigba Jiwheyẹwhe mítọn, Jehovah ma nọ wọn họntọn etọn lẹ gbede. Mí sọgan deji dọ họntọnjiji Klistiani tọn depope he okú doalọtena todin na vọ́ nukọnzindo to gandudu Ahọluduta etọn tọn glọ.
Ojlẹ kleun jẹnukọnna okú Bill tọn, ewọ wlan dọmọ: “Na owhe 60 enẹ lẹpo he mí do yin họntọn, n’ma sọgan flin eyin mí tindo wiwọ́ sinsinyẹn de pọ́n. To ojlẹ enẹ lẹpo mẹ, onú titengbe de wẹ họntọnjiji mítọn yin na mi.” Po linlẹn lọ po dọ họntọnjiji yetọn na zindonukọn to aihọn yọyọ lọ mẹ, họntọn atọ̀n he pò lọ lẹ yidogọ madoadúdẹji dọ: “Na nugbo tọn, e taidi dọ din wẹ họntọnjiji mítọn bẹ nkọ.”
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Otàn gbẹzan Mẹmẹsunnu Frost tọn he whànmẹ yin zinzinjẹgbonu to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn [Glẹnsigbe] 15 avril 1961, weda 244-249 mẹ.
[Yẹdide to weda 17]
Sọn amiyọn mẹ yì adusi mẹ: Richard, Lowell, Ramon, po Bill po lẹzun họntọn to Giliadi
[Yẹdide to weda 18]
To aga: Ramon to anadena Wehọmẹ Lizọnyizọn Ahọluduta tọn; to adusiwhé: Richard to azọ́nwa to maṣinu he yè do nọ kàn adlẹsi lẹ ji to Bẹtẹli to Wiesbaden
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 18]
Ayajẹ he yé mọ to azọ́ndenamẹ yetọn mẹ lẹ hẹn yé kudeji mlẹnmlẹn dọ Jehovah yọ́n nuhe yin dagbe hugan na mí
[Yẹdide to weda 19]
To aga: Mẹmẹsunnu Frost (to adusiwhé) po mẹdevo lẹ po to dlapọn Mẹmẹsunnu Knorr (to amiyọnwhé) tọn de whenu; to adusiwhé: To whenue mí yì gbọjẹ to Suisse to 1952
[Yẹdide to weda 20]
Sọn amiyọn mẹ yì adusi mẹ: Richard, Bill, Lowell, po Ramon po pé to Selters na klandowiwe alahọ yọyọ lọ tọn to 1984
[Yẹdide to weda 21]
Sọn amiyọn mẹ yì adusi mẹ: Ramon, Richard, po Lowell po
[Yẹdide to weda 21]
“Na owhe 60 enẹ lẹpo he mí do yin họntọn, n’ma sọgan flin eyin mí tindo wiwọ́ sinsinyẹn de pọ́n”