Jehovah Nọ Plọnazọ́n Lẹngbọhọtọ lẹ Nado Yìn Lẹngbọpa Etọn
“OKLUNỌ wẹ nọ na oyọnẹn omẹ: onù etọn mẹ wẹ nuyọnẹn po ayitùnnugo po nọ sọn.”—HOWHINWHẸN LẸ 2:6.
1, 2. Naegbọn sunnu he ko yí baptẹm lẹ nọ dovivẹnu na otẹn azọngban tọn to agun mẹ?
“HOMẸ ṣie hùn taun to whenuena yẹn yin dide taidi mẹho agun tọn de,” wẹ Nick, he ko wadevizọn taidi nugopọntọ na owhe ṣinawe dọ. “Yẹn pọ́n lẹblanulọkẹyi ehe taidi dotẹnmẹ hundote de nado hẹn sinsẹ̀nzọn ṣie na Jehovah gblodeji. Yẹn mọdọ n’duahọ pẹdido tọn do e na nuhe e ko wà na mi lẹpo. Yẹn sọ jlo na gọalọna hagbẹ agun lọ tọn lẹ to gigọ́mẹ dile e sọgan yọnbasi do, nado gọalọna yé dile mẹho agun tọn devo lẹ ko gọalọna mi do.” Ṣigba, mahopọnna ayajẹ etọn, e sọ tindo obu delẹ ga. Nick zindonukọn dọmọ: “To whenuena e yindọ owhe ṣie ma ko pé 30 to whenuena n’yin dide, obu nọ di mi dọ yẹn na gbọagba nugopipe he nuhudo etọn tin lẹ tọn—taidi wuntuntun po nuyọnẹn po—nado yìn agun lọ po kọdetọn dagbe po.”
2 Mẹhe Jehovah de nado yìn lẹngbọpa etọn lẹ tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado yin ayajẹnọ. Apọsteli Paulu flinnu mẹho agun tọn lẹ sọn Efesu gando whẹwhinwhẹ́n dopo go to whenuena e yihodọ sọn Jesu dè dọmọ: “Nado namẹ do dona [kavi ayajẹ] hú nado mọyi.” (Owalọ lẹ 20:35) Devizọnwiwa taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn kavi mẹho agun tọn nọ hùn dotẹnmẹ susu dogọ dote na sunnu he ko yí baptẹm lẹ nado yí yede do sanvọ́ na Jehovah podọ na agun lọ. Di apajlẹ, devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ nọ wazọ́n dopọ hẹ mẹho agun tọn lẹ. Yé sọ nọ penukundo azọ́ndenamẹ he nọ biọ whenu susu ṣigba he yin dandan tọn lẹ go. Mẹmẹsunnu enẹlẹ nọ yin whinwhàn gbọn wanyina Jiwheyẹwhe po kọmẹnu lẹ po dali nado wà sinsẹ̀nzọn họakuẹ lẹ.—Malku 12:30, 31.
3. Naegbọn mẹdelẹ sọgan whleawu nado dovivẹnu na lẹblanulọkẹyi lẹ to agun mẹ?
3 Eyin sunnu he ko yí baptẹm de nọ whleawu nado dovivẹnu na lẹblanulọkẹyi lọ nado yin devizọnwatọ podọ mẹho agun tọn to godo mẹ na e lẹndọ emi ma pegan wutu lo? Taidi Nick, e sọgan nọ dibu dọ emi ma tindo nugopipe he nuhudo etọn tin lẹ nado yin lẹngbọhọtọ kọdetọn dagbenọ de. Taidi mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm de, be hiẹ yin dopo to mẹhe nọ tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ wẹ ya? Obu mọnkọtọn sọgbe. Jehovah nọ hẹn lẹngbọhọtọ dide lẹ nado dogbè aliho he mẹ yé yinuwa hẹ lẹngbọpa lọ te tọn. Jesu dọmọ: “Mẹdepope he yè na susu, e si wẹ yè na kàn susu biọ te. Mẹhe gbẹtọ yí susu na, e si wẹ yé na kàn susu biọ te.”—Luku 12:48.
4. Nawẹ Jehovah nọ gọalọna mẹhe e de nado yìn lẹngbọ etọn lẹ gbọn?
4 Be Jehovah nọ donukun sọn mẹhe e de taidi devizọnwatọ po mẹho agun tọn lẹ po si nado hẹn azọngban lọ yedeṣo wẹ ya? Lala, kakatimọ e nọ wleawuna alọgọ nujọnu tọn he na gọalọna yé nado penugo podọ nado yin kọdetọn dagbenọ ga. Dile e yin hodọdeji to hosọ he jẹnukọn mẹ do, Jehovah nọ na yé gbigbọ wiwe etọn, ehe sinsẹ́n etọn nọ gọalọna yé nado yìn lẹngbọ lẹ po awuvẹmẹ po. (Owalọ lẹ 20:28; Galatianu lẹ 5:22, 23) Humọ, Jehovah nọ na yé nuyọnẹn, oyọnẹn, po ayitùnnugo kavi wuntuntun po. (Howhinwhẹn lẹ 2:6) Nawẹ e nọ wà ehe gbọn? Mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho atọ̀n he mẹ Jehovah nọ plọnazọ́n dopodopo mẹhe e de nado yìn lẹngbọ etọn lẹ tọn gbọn.
Yin Azọ́nplọn Gbọn Lẹngbọhọtọ Numimọnọ lẹ Dali
5. Naegbọn Pita po Johanu po do yin lẹngbọhọtọ kọdetọn dagbenọ lẹ?
5 To whenuena apọsteli Pita po Johanu po ṣite to Tòhódọtọ Ju lẹ tọn nukọn, whẹdatọ whẹdatẹn enẹ tọn he tindo nuyọnẹn aihọn tọn lẹ pọ́n yé hlan taidi mẹhe “gbọagba nupinplọn tọn, bosọ yin gbẹtọ wunvinọ.” Nugbo wẹ dọ, yé yọ́n wehia bosọ yọnkàn, ṣigba yé ma yì wehọmẹ labbi tọn depope nado plọn Owe-wiwe gba. Mahopọnna enẹ, Pita po Johanu po gọna devi he pò lẹ sọawuhia nado yin mẹplọntọ kọdetọn dagbenọ lẹ, bo whàn susu mẹhe dotoaina yé lẹ tọn nado yise. Nawẹ sunnu wunvinọ ehelẹ wagbọn do lẹzun mẹplọntọ ayidego tọn sọmọ? To todidoai na Pita po Johanu po godo, whẹdatẹn lọ “pọ́nliwhan yetọn, dọ yé ko nọ nọ̀ hẹ Jesu.” (Owalọ lẹ 4:1-4, 13) Nugbo wẹ dọ, gbigbọ wiwe ko jẹ yé ji. (Owalọ lẹ 1:8) Ṣigba e sọ họnwun—etlẹ yin na whẹdatọ he ko tọ́nnukun to gbigbọ-liho enẹlẹ—dọ Jesu ko plọnazọ́n sunnu nẹlẹ. To whenuena e gbẹ́ tin po yé po to aigba ji, Jesu plọn apọsteli etọn lẹ e ma yin lehe yé na bẹ omẹ taidi lẹngbọ lẹ pli do kẹdẹ wẹ gba ṣigba lehe yé na yìn yé do ga to whenuena yé ko lẹzun apadewhe apó lọ tọn.—Matiu 11:29; 20:24-28; 1 Pita 5:4.
6. Apajlẹ azọ́npinplọn mẹdevo lẹ tọn tẹwẹ Jesu po Paulu po zedai?
6 To fọnsọnku Jesu tọn godo, e zindonukọn nado to azọ́nplọn mẹhe yin dide taidi lẹngbọhọtọ lẹ. (Osọhia 1:1; 2:1–3:22) Di apajlẹ, ewọ lọsu wẹ de Paulu bosọ deanana azọ́nplọnmẹ etọn. (Owalọ lẹ 22:6-10) Paulu yọ́n pinpẹn azọ́nplọnmẹ he e mọyi tọn bosọ yí nuhe e ko plọn lẹ do plọn mẹho agun tọn devo lẹ. (Owalọ lẹ 20:17-35) Di dohia, e yí whenu po vivẹnudido susu po do plọnazọ́n Timoti nado yin “azọ́nwatọ” de to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ, “he ma dona kuwinyan.” (2 Timoti 2:15) Kanṣiṣa pẹkipẹki de yin awuwlena to sunnu ehelẹ ṣẹnṣẹn. Paulu wlan gando Timoti go jẹnukọn dọmọ: “Kẹdẹdi ovi to otọ́ dè, mọ wẹ ewọ ko to azọ́nwa hẹ mi dopọ to wẹndagbe mẹ ga.” (Filippinu lẹ 2:22) Paulu ma tẹnpọn nado yí Timoti kavi mẹdevo depope do basi devi edetiti tọn gba. Kakatimọ, e dotuhomẹna yisenọ hatọ lẹ nado lẹzun ‘mẹhodotọ etọn, dile ewọ lọsu yin Klisti tọn do.’—1 Kọlintinu lẹ 11:1.
7, 8. (a) Numimọ tẹwẹ do ale he nọ dekọtọn lẹ hia to whenuena mẹho agun tọn lẹ hodo apajlẹ Jesu po Paulu po tọn? (b) Whetẹnu wẹ mẹho agun tọn lẹ dona jẹ azọ́nplọn devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn po mẹho agun tọn sọgodo tọn lẹ po ji?
7 To apajlẹ Jesu po Paulu po tọn hihodo mẹ, lẹngbọhọtọ numimọnọ lẹ nọ ze afọdide tintan nado plọnazọ́n mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm lẹ, po kọdetọn dagbe mọnkọtọn lẹ po. Lẹnnupọndo numimọ Chad tọn ji. E whẹ́n to whẹndo he klan to sinsẹ̀n-liho de mẹ ṣigba e yin dide taidi mẹho agun tọn to agọe. E dọmọ: “To owhe lẹ gblamẹ, mẹho agun tọn numimọnọ susu ko gọalọna mi nado yinukọn to gbigbọ-liho. Na otọ́ ṣie yin mayisenọ wutu, mẹho agun tọn enẹlẹ do ojlo vonọtaun de hia to yẹn mẹ bo lẹzun otọ́ gbigbọmẹ tọn lẹ na mi. Yé yí whenu zan nado plọnazọ́n mi to lizọnyizọn lọ mẹ, podọ to godo mẹ, mẹho agun tọn dopo plọnazọ́n mi nado penukundo azọngban agun tọn he yin didena mi lẹ go.”
8 Dile numimọ Chad tọn dohia do, lẹngbọhọtọ wuntuntunnọ lẹ ko nọ jẹ azọ́nplọn devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn po mẹho sọgodo tọn lẹ po ji na whenu dindẹn whẹpo yé do nọ yinukọn jẹ obá lọ mẹ nado pegan na lẹblanulọkẹyi enẹlẹ. Naegbọn e do yinmọ? Na Biblu degbè dọ devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ po mẹho agun tọn lẹ po dona jẹ nujinọtedo walọ dagbe tọn po gbigbọmẹ tọn po he yiaga taun de kọ̀n whẹpo yé nido yin dide nado wadevizọn. Yé dona yin “tintẹnpọn nado pegan whẹ́.”—1 Timoti 3:1-10, NW.
9. Azọngban tẹwẹ lẹngbọhọtọ numimọnọ lẹ tindo, podọ etẹwutu?
9 Eyin mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm lẹ na yin tintẹnpọn, e jẹ dọ yé ni yin azọ́nplọn whẹ́. Di dohia: Eyin wehọmẹvi de yin didọna to wehọmẹ nado basi mẹtẹnpọn he sinyẹn de ehe mẹplọntọ etọn lẹ ma ko plọn nudepope e gandego, be wehọmẹvi lọ na wà dagbe to mẹtẹnpọn lọ mẹ ya? E yọnbasi taun dọ, e ma na wà dagbe. Enẹwutu, azọ́nplọnmẹ yin dandannu. Nalete, mẹplọntọ ahundoponọ lẹ nọ plọn wehọmẹvi lẹ, e ma yin nado wà dagbe to mẹtẹnpọn de mẹ kẹdẹ gba ṣigba nado yí oyọnẹn he yé mọyi lọ zan ga. Mọdopolọ, mẹho agun tọn ahundoponọ lẹ nọ gọalọna mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm lẹ nado wleawuna jẹhẹnu he yin bibiọ to sunnu he yin dide si lẹ gbọn azọ́npinplọn yé dali. Yé ma nọ wàmọ nado gọalọna mẹmẹsunnu ehelẹ nado yin dide poun gba ṣigba nado gọalọna yé ga na yé nido penugo bo yìn lẹngbọpa lọ ganji. (2 Timoti 2:2) Nugbo wẹ dọ, mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm lẹ lọsu wẹ dona dovivẹnu bo wazọ́n sinsinyẹn nado jẹ nubiọtomẹsi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn kavi mẹho agun tọn lẹ tọn kọ̀n. (Titu 1:5-9) Ṣogan, gbọn azọ́npinplọn mẹhe to vivẹnudo na azọngban to agun mẹ lẹ sọn ojlo mẹ wá dali, lẹngbọhọtọ numimọnọ lẹ sọgan gọalọna yé nado yawu yinukọn dogọ.
10, 11. Nawẹ lẹngbọhọtọ lẹ sọgan plọnazọ́n mẹdevo lẹ na lẹblanulọkẹyi devo lẹ gbọn?
10 Aliho tẹ mẹ wẹ lẹngbọhọtọ numimọnọ lẹ sọgan plọnazọ́n mẹdevo lẹ nado penukundo azọngban agun tọn lẹ go te taun? Jẹnukọn whẹ́, gbọn ojlo tintindo to mẹmẹsunnu agun lọ tọn lẹ mẹ dali, bo nọ wazọ́n hẹ yé to lizọnyizọn lọ mẹ to gbesisọ mẹ bosọ nọ gọalọna yé nado hẹn nugopipe yetọn nado nọ yí ‘ohó nugbo tọn zan dile e jẹ do’ pọnte dogọ. (2 Timoti 2:15) Lẹngbọhọtọ numimọnọ lẹ nọ dọho hẹ mẹmẹsunnu enẹlẹ gando ayajẹ he devizọnwiwa na mẹdevo lẹ nọ hẹnwa podọ pekọ he yelọsu nọ mọyi sọn yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ zizedai po vivẹnudido nado jẹ yé kọ̀n po mẹ lẹ go. Yé sọ nọ gbọn homẹdagbe dali na ayinamẹ tangan lẹ do lehe mẹmẹsunnu de sọgan dovivẹnu dogọ nado lẹzun “ohia [kavi apajlẹ] hlan lẹngbọpa lọ” do ji.—1 Pita 5:3, 5.
11 Eyin mẹmẹsunnu de yin dide taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn, lẹngbọhọtọ nuyọnẹntọ lẹ nọ to azọ́nplọn ẹn zọnmii. Bruce he ko wadevizọn taidi mẹho agun tọn na nudi owhe 50 dọmọ: “Yẹn yiwanna nado nọ sinai hẹ devizọnwatọ he ṣẹṣẹ yin dide de nado gbadopọnna anademẹ he afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ lọ zinjẹgbonu lẹ hẹ ẹ. Mí sọ nọ hia anademẹ he gando azọngban etọn go lẹpo, podọ enẹgodo n’nọ jlo nado wazọ́n dopọ hẹ ẹ kakajẹ whenuena e jẹakọ hẹ azọ́ndenamẹ etọn ganji.” Dile devizọnwatọ de lẹzun numimọnọ, azọ́n lẹngbọhọtọ tọn sọgan yin pinplọn ẹn ga. “Eyin yẹn plan devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn de yì dlapọn lẹngbọhọtọ tọn,” wẹ Bruce zindonukọn dọ, “n’nọ gọalọna ẹn nado de wefọ tangan lẹ he na na tuli bo whàn mẹhe kavi whẹndo he mí jlo na dlapọn lọ. Pinplọn lehe yè nọ yí Owe-wiwe zan to aliho he na whàn ahun mẹde tọn mẹ do yin dandannu eyin devizọnwatọ de na wá lẹzun lẹngbọhọtọ kọdetọn dagbenọ de.”—Heblu lẹ 4:12; 5:14.
12. Nawẹ lẹngbọhọtọ numimọnọ lẹ sọgan gọalọna mẹho agun tọn yọyọ lẹ gbọn?
12 Lẹngbọhọtọ he ṣẹṣẹ yin dide lẹ lọsu nọ mọaleyi taun sọn azọ́nplọnmẹ dogọ mẹ. Nick, he yin nùdego to bẹjẹeji dọmọ: “Azọ́nplọnmẹ he n’mọyi titengbe sọn nugopọntọ mẹhomẹ awe delẹ dè gọalọna mi taun. Mẹmẹsunnu ehelẹ nọ saba yọ́n lehe whẹho tangan delẹ na yin nukunpedego gbọn. Yé nọ yí sọwhiwhe do dotoaina mi to whepoponu bo nọ lẹnnupọndo pọndohlan ṣie ji—eyin yé ma tlẹ kọngbedopọ hẹ mi. N’plọn nususu sọn aliho whiwhẹ po sisi tọn po he mẹ yé nọ yinuwa hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu agun lọ tọn lẹ po te mẹ. Mẹho agun tọn ehelẹ zinnudo nuhudo lọ ji na mi nado nọ yí Biblu zan po azọ́nyinyọnẹn po to nukunpipedo nuhahun lẹ go kavi to tulinina mẹde whenu.”
Yin Pinplọn Gbọn Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Dali
13. (a) Nuhudo etẹ tọn wẹ mẹmẹsunnu de tindo nado sọgan yin lẹngbọhọtọ kọdetọn dagbenọ de? (b) Naegbọn Jesu do dọ dọ: “Nuplọnmẹ ṣie ma yin ṣie gba”?
13 Na nugbo tọn, Ohó Jiwheyẹwhe tọn, Biblu, bẹ osẹ́n lẹ, nunọwhinnusẹ́n lẹ, po apajlẹ lẹ po hẹn he lẹngbọhọtọ de tindo nuhudo etọn nado sọgan ‘pegan mlẹnmlẹn, bo yin hinhẹn sọgbe mlẹnmlẹn hlan azọ́n dagbe lẹpo.’ (2 Timoti 3:16, 17) Mẹmẹsunnu de sọgan yì wehọmẹ ganji, ṣigba oyọnẹn Owe-wiwe tọn etọn podọ lehe e nọ yí ì zan gbọn wẹ na gọalọna ẹn nado yin lẹngbọhọtọ kọdetọn dagbenọ. Lẹnnupọndo apajlẹ Jesu tọn ji. Ewọ wẹ yin lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn he yọnnuin hugan, bo tindo wuntuntun hugan, bosọ zìn hugan lọ he ko nọ̀ aigba ji pọ́n; ṣogan, e ma tlẹ ganjẹ nuyọnẹn etọn titi go to whenuena e to lẹngbọ Jehovah tọn lẹ plọn. E dọmọ: “Nuplọnmẹ ṣie ma yin ṣie gba, ṣigba mẹhe do mi hlan tọn wẹ.” Naegbọn Jesu do ze gigo lọ do Otọ́ olọn mẹ tọn etọn ji? E basi zẹẹmẹ dọmọ: “Mẹhe to ohó ede tọn dọ to gigo ede tọn dín.”—Johanu 7:16, 18.
14. Nawẹ lẹngbọhọtọ lẹ nọ dapana gigo yetọn titi dindin gbọn?
14 Lẹngbọhọtọ nugbonọ lẹ nọ dapana gigo yedetiti tọn dindin. Yé ma nọ ze ayinamẹ po tulinamẹ yetọn lẹ po sinai do nuyọnẹn yetọn titi ji gba, ṣigba do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji. Yé yọnẹn dọ azọngban lẹngbọhọtọ de tọn wẹ nado gọalọna lẹngbọ lẹ nado tindo “ayiha Klisti tọn,” e ma yin ayiha mẹho agun tọn lẹ tọn gba. (1 Kọlintinu lẹ 2:14-16) Di apajlẹ, etẹwẹ na yin kọdetọn lọ eyin mẹho agun tọn de he to alọgọna asu po asi po de nado didẹ nuhahun alọwle tọn lẹ ze ayinamẹ etọn sinai do numimọ etọn titi ji kakati nido ze e sinai do nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ po nudọnamẹ he “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ zinjẹgbonu lẹ po ji? (Matiu 24:45) Ayinamẹ etọn sọgan yin nuyiwadeji gbọn aṣa lẹdo etọn tọn lẹ dali bo sọgan sinai do nuyọnẹn kleun he e tindo ji. Nugbo wẹ dọ, aṣa delẹ ma ylan to yede mẹ gba, podọ mẹho agun tọn lọ sọgan ko tindo numimọ to gbẹ̀mẹ. Ṣigba lẹngbọ lẹ nọ mọaleyi hugan eyin lẹngbọhọtọ lẹ na yé tuli nado dotoaina ogbè Jesu tọn podọ na ohó Jehovah tọn kakati nido yin linlẹn gbẹtọ tọn lẹ kavi nubiọtomẹsi aṣa lẹdo de tọn.—Psalm 12:6; Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6.
Yin Pinplọn Gbọn “Afanumẹ Nugbonọ, Nuyọnẹntọ” lọ Dali
15. Azọ́ndenamẹ tẹwẹ Jesu na “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ, podọ whẹwhinwhẹ́n tẹwẹ to godo na kọdetọn dagbe afanumẹ lọ tọn?
15 Lẹngbọhọtọ lẹ taidi apọsteli Pita, Johanu, po Paulu po yin hagbẹ pipli he Jesu ylọ dọ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ tọn lẹ. Pipli afanumẹ ehe tọn bẹ mẹmẹsunnu Jesu tọn he yin dide gbọn gbigbọ dali he tin to aigba ji lẹ hẹn, mẹhe todido yetọn yin nado dugán hẹ Klisti to olọn mẹ. (Osọhia 5:9, 10) To azán godo tọn titonu ehe tọn lẹ mẹ, sọha mẹmẹsunnu Klisti tọn he gbẹ́ pò to aigba ji lẹ tọn ko depò taun dile mí sọgan donukun do. Etomọṣo, azọ́n he Jesu zedo alọmẹ na yé nado wà lọ—enẹwẹ yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn didọ whẹpo opodo nido wá—ko yin hinhẹn gbayipe todin hú gbede pọ́n tọn. Mahopọnna enẹ, hagbẹ afanumẹ lọ tọn ko tindo kọdetọn dagbe taun! Etẹwutu? Whẹwhinwhẹ́n dopo wẹ yindọ, yé ko plọnazọ́n hagbẹ “lẹngbọ devo” lẹ tọn nado gọalọna yé to azọ́n yẹwhehodidọ po mẹpinplọn tọn po mẹ. (Johanu 10:16; Matiu 24:14; 25:40) To egbehe, pipli nugbonọ lẹngbọ devo lẹ tọn wẹ to adà daho hugan azọ́n lọ tọn wà.
16. Nawẹ hagbẹ afanumẹ lọ tọn nọ plọnazọ́n mẹho dide lẹ gbọn?
16 Nawẹ hagbẹ afanumẹ lọ tọn nọ wleawuna azọ́nplọnmẹ ehe gbọn? To owhe kanweko tintan whenu, aṣẹ yin nina afọzedaitọ afanumẹ lọ tọn lẹ nado nọ plọnazọ́n nugopọntọ lẹ bo nọ de yé to agun lẹ mẹ, podọ enẹgodo, nugopọntọ he yin dide lẹ nọ plọnazọ́n lẹngbọ lẹ. (1 Kọlintinu lẹ 4:17) Mọdopolọ wẹ e te to egbehe. Hagbẹ Anademẹtọ—yèdọ pipli kleun de sọn mẹho agun tọn yiamisisadode lẹ mẹ he yin afọzedaitọ afanumẹ lọ tọn—nọ na aṣẹ afọzedaitọ etọn lẹ nado plọnazọ́n devizọnwatọ lẹ po mẹho agun tọn lẹ po bo de yé to agun fọtọ́n donu ao lẹ mẹ lẹdo aihọn pé. Humọ, Hagbẹ Anademẹtọ sọ nọ wleawuna wehọmẹ voovo lẹ nado plọnazọ́n hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn lẹ, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ, mẹho agun tọn lẹ, po devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ po to lehe yé sọgan penukundo lẹngbọ lẹ go ganji do mẹ. Anademẹ dogọ lẹ nọ yin awuwlena gbọn wekanhlanmẹ lẹ, hosọ he yin zinzinjẹgbonu to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn mẹ lẹ, podọ owe devo lẹ taidi Mí Yin Tito-Basina Nado Wà Ojlo Jehovah Tọn gblamẹ.a
17. (a) Nawẹ Jesu do jidide etọn to hagbẹ afanumẹ lọ tọn mẹ hia gbọn? (b) Nawẹ lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ sọgan dohia dọ yé tindo jide to hagbẹ afanumẹ lọ tọn mẹ gbọn?
17 Jesu tindo jidide to pipli afanumẹ lọ tọn mẹ sọmọ bọ e de e do “nuhe e tindo lẹpo” ji—enẹwẹ, dagbenu gbigbọmẹ tọn etọn lẹpo to aigba ji. (Matiu 24:47) Lẹngbọhọtọ he yin dide lẹ nọ dohia dọ yelọsu tindo jide to hagbẹ afanumẹ lọ tọn mẹ gbọn hihodo anademẹ he yé mọyi sọn Hagbẹ Anademẹtọ lọ dè lẹpo dali. Mọwẹ, eyin lẹngbọhọtọ lẹ plọnazọ́n mẹdevo lẹ, eyin yé dike Ohó Jiwheyẹwhe tọn ni plọn yelọsu lẹ, podọ eyin yé hodo azọ́nplọnmẹ hagbẹ afanumẹ lọ tọn lẹ, yé na hẹn pọninọ tin to lẹngbọpa lọ ṣẹnṣẹn. Lehe mí dopẹ́ dọ Jehovah ko plọnazọ́n sunnu lẹ he nọ penukundo hagbẹ agun Klistiani tọn dopodopo go ganji do sọ!
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a He Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn numimọnọ lẹ nọ plọnazọ́n mẹdevo lẹ gbọn?
• Naegbọn lẹngbọhọtọ lẹ ma nọ ze nuplọnmẹ yetọn sinai do linlẹn yetọn titi lẹ ji?
• Nawẹ lẹngbọhọtọ lẹ nọ do jide hia to hagbẹ afanumẹ lọ tọn mẹ gbọn, podọ etẹwutu?
[Yẹdide to weda 25]
Klistiani mẹho agun tọn lẹ nọ plọnazọ́n sunnu jọja lẹ to agun mẹ
[Yẹdide to weda 26]
“Afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ nọ wleawuna azọ́nplọnmẹ susugege na mẹho agun tọn lẹ