Jijọ de He Sọgan Hẹn Ayiha Mítọn Flu—Nuvẹun
Napoléon Bonaparte tindo e. Jules César tindo e. Alẹkzandlé Daho lọ tindo e. Mahopọnna yindidi po gigo yetọn lẹpo po, sunnu ehelẹ tindo jijọ de to ahun yetọn mẹ he sọgan hẹn ayiha mẹtọn flu. Yé omẹ atọ̀n lẹpo wẹ tindo nuvẹun gando mẹdevo go.
“Napoléon tindo nuvẹun gando César go, César tindo nuvẹun gando Alẹkzandlé [Daho lọ] go, podọ e taidi dọ Alẹkzandlé tindo nuvẹun gando Hercule he ma tlẹ nọgbẹ̀ pọ́n go,” wẹ Bertrand Russell he yin tamẹnuplọnmẹtọ Glẹnsinu de wlan. Nuvẹun sọgan bẹpla mẹdepope mahopọnna adọkun, jẹhẹnu po kọdetọn dagbe he e tindo to gbẹ̀mẹ lẹ po.
Nuvẹun zẹẹmẹdo numọtolanmẹ wangbẹna tọn tintindo gando mẹdevo lẹ go na nutindo, kọdetọn dagbe, nukọnyiyi yetọn po mọmọ po wutu. Nado do vogbingbọn he tin to nuvẹun po awuwhàn po ṣẹnṣẹn hia, owe he basi zẹẹmẹ do Biblu ji de dọmọ: “‘Awuwhàn’ . . . nọ dlẹnalọdo ojlo lọ nado sọzẹn hẹ mẹdevo, podọ hogbe lọ ‘nuvẹun’ zẹẹmẹdo ojlo lọ nado yí nuhe mẹdevo tindo sọn e si.” E ma yindọ nuhe mẹdevo tindo nọ vẹna nuvẹunnọ kẹdẹ wẹ gba, ṣigba e sọ nọ jlo nado hò e yí.
Nuyọnẹnnu wẹ e yin dọ mí ni gbadopọnna lehe nuvẹun sọgan fọ́n to ahun mítọn mẹ do po kọdetọn he e nọ hẹnwa lẹ po. Onú titengbe wẹ e yin nado yọ́n afọdide he mí dona ze lẹ ma nado dike nuvẹun ni deanana gbẹzan mítọn.
GBIGBỌ DE HE SỌGAN HẸN NUVẸUN SINYẸN DOGỌ
Dile etlẹ yindọ gbẹtọvi mapenọ lẹ nọ tindo “gbigbọ nuvẹun tọn,” onú devo lẹ sọgan fọ́n ayilinlẹn ehe dote bo hẹn ẹn sinyẹn dogọ. (Jak. 4:5) Apọsteli Paulu do dopo to yé mẹ hia to whenue e wlan dọmọ: “Mì dike mí dín gigo ovọ́, to agbàwhinwhlẹn finfọndote to ode awetọ mítọn ṣẹnṣẹn, to nuvẹun tintindo na ode awetọ mẹ blo.” (Gal. 5:26) Gbigbọ agbàwhinwhlẹn tọn sọgan zọ́n bọ ayilinlẹn mape tọn mítọn na nuvẹun na sinyẹn deji. Cristina po Joséa po he yin Klistiani lẹ mọdọ nugbo wẹ ehe yin.
Cristina he yin gbehosọnalitọ whepoponu tọn de dọmọ: “N’mọdọ n’nọ saba tindo nuvẹun gando mẹdevo lẹ go. N’nọ yí nuhe yé tindo lẹ jlẹdo nuhe n’ma tindo lẹ go.” To gbèdopo, Cristina to núdù hẹ asu po asi po de he to sinsẹ̀n taidi nugopọntọ lẹdo tọn. To whenue e sè dọ owhe dopolọ nkọ wẹ ewọ po asu etọn Eric po gọna nugopọntọ lọ po asi etọn po tindo bo ko mọ azọ́ndenamẹ dopolọ lẹ yí to ojlẹ de mẹ wayi, Cristina dọmọ: “Mẹho agun tọn wẹ asu ṣie lọsu be! Naegbọn bọ mìwlẹ yin nugopọntọ bọ míwlẹ ma yin nude?” Gbigbọ agbàwhinwhlẹn tọn fọ́n nuvẹun dote to ahun etọn mẹ bo yinuwado e ji sọmọ bọ e ma doayi azọ́n dagbe he ewọ po asu etọn po to wiwà go, ehe zọ́n bọ e ma tindo pekọ.
José tindo ojlo nado sẹ̀n taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn to agun mẹ. To whenuena mẹdevo lẹ yin pipà bọ ewọ ma yin pipà, e tindo nuvẹun gando yé go bo jẹ adidu do anadenanutọ to pipli mẹho lẹ tọn mẹ go ji. José yigbe dọmọ: “Nuvẹun zọ́n bọ n’jẹ wangbẹna mẹmẹsunnu ehe ji bo nọ mọnukunnujẹ nuyiwa etọn lẹ mẹ to aliho agọ̀ mẹ. Eyin nuvẹun to anadena gbẹzan mẹde tọn, e nọ tẹdo pọndohlan etọn go bo ma sọgan lẹnnupọn to aliho he sọgbe mẹ.”
NUHE APAJLẸ OWE-WIWE TỌN LẸ PLỌN MÍ
Biblu bẹ apajlẹ avase tọn susu hẹn. (1 Kọl. 10:11) Delẹ to yé mẹ do lehe nuvẹun nọ fọ́n to ahun mẹde tọn mẹ do po lehe e nọ gbleawuna mẹhe dike ni deanana yé lẹ do po hia.
Di apajlẹ, Kaini, visunnu plọnji Adam po Evi po tọn gblehomẹ to whenue Jehovah kẹalọyi avọ́sinsan Abẹli tọn bo ma kẹalọyi etọn. Kaini sọgan ko jla pọndohlan etọn do, ṣigba nuvẹun lọ yinuwado e ji sọmọ bọ e hù nọvisunnu etọn. (Gẹn. 4:4-8) Abajọ Biblu dọho gando Kaini go taidi “mẹhe wá sọn mẹylankan lọ [Satani] dè.”—1 Joh. 3:12.
Nọvisunnu ao Josẹfu tọn lẹ tindo nuvẹun gando ewọ go na haṣinṣan vonọtaun he e tindo hẹ otọ́ yetọn wutu. Yé gbẹwanna Josẹfu dogọ to whenue e dọ odlọ dọdai tọn etọn lẹ na yé. Yé tlẹ jlo nado hù i. To godo mẹ, yé sà ẹ taidi afanumẹ de bo gbọn kanyinylan dali hẹn otọ́ yetọn nado lẹndọ Josẹfu ko kú. (Gẹn. 37:4-11, 23-28, 31-33) To owhe lẹ godo, yé wá yigbe ylando yetọn tọn bo dọna yenọzo dọmọ: “Nugbonugbo mí yin whẹ̀ylantọ gbọn nọvisunnu mítọn tọn dali, na mí mọ nukunbia ayiha etọn tọn, whenuena e vẹ̀ mí, bọ mí ma jlo na sè.”—Gẹn. 42:21; 50:15-19.
To whẹho Kola, Datani, po Abilami po tọn mẹ, nuvẹun lọ fọ́n to whenue yé yí lẹblanulọkẹyi yetọn lẹ jlẹdo dehe Mose po Aalọn po tindo lẹ go. Yé sawhẹdokọna Mose dọ e nọ yí ede do “basi ogán” bo nọ ze ede daga do mẹdevo lẹ ji. (Sọh. 16:13) Lalo wẹ whẹsadokọnamẹ ehe yin. (Sọh. 11:14, 15) Jehovah lọsu wẹ de Mose. Ṣigba atẹṣitọ ehelẹ tindo nuvẹun gando Mose go na otẹn he mẹ e te wutu. To godo mẹ, nuvẹun yetọn zọ́n bọ Jehovah và yé sudo.—Ps. 106:16, 17.
Ahọlu Sọlomọni tindo numimọ obá he mẹ nuvẹun sọgan sinyẹn jẹ tọn. Nawe he viyẹyẹ etọn kú de tẹnpọn nado klọ hagbẹ etọn nado lẹndọ ovi etọn wẹ kú. To owhẹ̀ lọ didọ whenu, nawe he to lalodo lọ tlẹ yigbe dọ ovi he to ogbẹ̀ lọ ni yin hùhù. Ṣigba, Sọlomọni hẹn ẹn diun dọ ovi lọ yin gigọjo na onọ̀ etọn.—1 Ahọ. 3:16-27.
Nuvẹun sọgan hẹn kọdetọn ylankan lẹ wá. Apajlẹ Owe-wiwe tọn he yin nùdego wayi lẹ dohia dọ nuvẹun sọgan dekọtọn do wangbẹna, whẹdida mawadodo, po mẹhuhu po mẹ. Humọ, to apajlẹ lọ lẹ dopodopo mẹ, mẹhe jiya nuvẹun tọn lọ ma nọ wà nude he jẹ na nuvẹun. Be nude tin he mí sọgan wà nado hẹn ẹn diun dọ nuvẹun ma nọ deanana gbẹzan mítọn ya? Afọdide tẹlẹ zize wẹ sọgan gọalọna mí nado duto nuvẹun ji?
NUHE NA GỌALỌNA MÍ LẸ
Wleawuna owanyi po owanyi mẹmẹsunnu tọn po. Apọsteli Pita dotuhomẹna Klistiani lẹ dọmọ: “Todin he mì ko lẹ̀ alindọn mìtọn lẹ wé gbọn tonusise mìtọn na nugbo lọ dali ehe dekọtọn do owanyi mẹmẹsunnu tọn matin yẹnuwiwa mẹ, mì yiwanna ode awetọ mìtọn sisosiso sọn ahun mẹ wá.” (1 Pita 1:22) Podọ etẹwẹ yin owanyi? Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Owanyi nọ sinyẹnlin bo yin homẹdagbenọ. Owanyi ma nọ whànwu, e ma nọ ze ede daga, ma nọ kla, ma nọ wanu jẹagọ, ma nọ dín ale edetiti tọn lẹ.” (1 Kọl. 13:4, 5) Eyin mí wleawuna owanyi mọnkọtọn na mẹdevo lẹ to ahun mítọn mẹ, be e ma na gọalọna mí nado duto nuvẹun ji ya? (1 Pita 2:1) Kakati Jonatani nido tindo nuvẹun gando Davidi go, e “yiwanna ẹn di alindọn etọn titi.”—1 Sam. 18:1.
Nọ dogbẹ́ hẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Mẹhe pà Psalm 73tọ tindo nuvẹun gando mẹylankan he e taidi dọ yé to vivi gbẹzan vivomẹninọ tọn dù lẹ go. Ṣigba, e duto nuvẹun etọn ji to whenue e yì “fiwiwe Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” (Ps. 73:3-5, 17) Gbẹdido hẹ sinsẹ̀n-basitọ hatọ lẹ gọalọna Psalm-kantọ lọ nado doayi dona he e duvivi etọn to whenue e “dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe” lẹ go. (Ps. 73:28) Gbẹdido hẹ yisenọ hatọ lẹ to opli Klistiani tọn lẹ ji to gbesisọ mẹ sọgan wà nudopolọ na mílọsu.
Nọ tindo ojlo nado wà dagbe. To whenue Jiwheyẹwhe doayi e go dọ nuvẹun po wangbẹna po fọ́n to ahun Kaini tọn mẹ, e dọna ẹn dọmọ: “Wà dagbe.” (Gẹn. 4:7) Etẹwẹ e zẹẹmẹdo na Klistiani lẹ nado nọ “wà dagbe”? Jesu dọ dọ mí ‘dona yí ahun mítọn lẹpo, alindọn mítọn lẹpo, podọ ayiha mítọn lẹpo do yiwanna Jehovah Jiwheyẹwhe mítọn bo dona yiwanna kọmẹnu mítọn di míde.’ (Mat. 22:37-39) Pekọ he mí nọ tindo to whenue mí ze sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn po alọgigọna mẹdevo lẹ po do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ, nọ gọalọna mí nado duto nuvẹun ji. Mahẹ nujọnu tọn tintindo to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn po mẹhẹnzun devi po tọn mẹ yin aliho dagbe de nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe bo yilizọn na kọmẹnu mítọn lẹ bosọ duvivi ‘dona Jehovah tọn.’—Howh. 10:22.
Nọ “jaya hẹ mẹhe to ayajẹ lẹ.” (Lom. 12:15) Jesu jaya na devi etọn lẹ tindo kọdetọn dagbe wutu, podọ e dọ dọ yé na wà azọ́n he klohu dehe emi wà lẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ. (Luku 10:17, 21; Joh. 14:12) Taidi devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ, mí tin to kọndopọ mẹ; enẹwutu, eyin mẹdepope to mí mẹ tindo kọdetọn dagbe, be dona wẹ e yin na mímẹpo. (1 Kọl. 12:25, 26) To whelọnu lo, be e ma jẹ dọ mí ni nọ jaya kakati nado tindo nuvẹun to whenue mẹdevo lẹ mọ azọngban daho de yí ya?
AVÙNHIHO LỌ MA BỌAWU!
Avùnhiho sọta nuvẹun sọgan zindonukọn na ojlẹ dindẹn. Cristina yigbe dọmọ: “Nuvẹun gbẹ́ nọ fọ́n to ahun ṣie mẹ. Dile etlẹ yindọ n’gbẹwanna ẹn, numọtolanmẹ lọ gbẹ́ tin to finẹ, podọ n’dona nọ hoavùn sọta ẹ zọnmii.” Nudopolọ wẹ José lọsu wà. E dọmọ: “Jehovah gọalọna mi nado yọ́n pinpẹn jẹhẹnu dagbe he anadenanutọ to pipli mẹho lẹ tọn mẹ lọ tindo lẹ tọn. Haṣinṣan dagbe de tintindo hẹ Jiwheyẹwhe gọalọna mi taun.”
Nuvẹun yin dopo to “azọ́n agbasalan tọn lẹ” mẹ, he Klistiani dopodopo dona hoavùn sọta. (Gal. 5:19-21) Eyin mí ma dike nuvẹun ni deanana mí, mí sọgan hẹn gbẹzan mítọn yin ayajẹnọ bo hẹn homẹ hùn Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn, Jehovah.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Yinkọ lẹ ko yin didiọ.
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 17]
Nọ “jaya hẹ mẹhe to ayajẹ lẹ”