Matouš

27 Když nastalo ráno, všichni přední kněží a starší muži lidu konali poradu proti Ježíšovi, aby ho usmrtili.+ 2 A když ho spoutali, odvedli ho a předali místodržiteli Pilátovi.+

3 Když potom Jidáš, který ho zradil, viděl, že byl odsouzen, pocítil výčitky svědomí, vrátil těch třicet+ kousků stříbra předním kněžím a starším mužům 4 a řekl: „Zhřešil jsem, když jsem zradil spravedlivou krev.“+ Řekli: „Co je nám po tom? To je tvoje starost!“+ 5 A tak hodil kousky stříbra do chrámu* a vzdálil se, odešel a oběsil se.+ 6 Ale přední kněží vzali ty kousky stříbra a řekli: „Není zákonné, abychom je vhodili do posvátné pokladnice, protože je to cena za krev.“ 7 Když se spolu poradili, koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizích lidí. 8 Proto se to pole až do tohoto dne nazývá „Pole krve“.+ 9 Tehdy se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Jeremjáše,* který řekl: „A vzali* třicet kousků stříbra,+ cenu, na kterou byl oceněn ten, na nějž někteří z izraelských synů stanovili cenu, 10 a dali* je za hrnčířovo pole,+ podle toho, co mi Jehova* přikázal.“

11 Ježíš nyní stál před místodržitelem; a místodržitel mu dal otázku: „Jsi králem Židů?“+ Ježíš odpověděl: „Ty sám [to] říkáš.“+ 12 Ale když ho obviňovali přední kněží a starší muži,+ neodpovídal.+ 13 Tehdy mu Pilát řekl: „Neslyšíš, v kolika věcech proti tobě svědčí?“+ 14 Přesto mu neodpověděl, ano, ani slovo, takže se místodržitel velmi divil.+

15 Bývalo zvykem místodržitele, že od svátku k svátku propouštěl zástupu vězně, kterého chtěli.+ 16 Právě tehdy měli jednoho nechvalně známého vězně zvaného Barabáš.+ 17 Proto když se shromáždili, Pilát jim řekl: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše, nebo Ježíše, takzvaného Krista?“+ 18 Uvědomoval si totiž, že ho vydali+ ze závisti.+ 19 Navíc, zatímco seděl na soudcovském stolci, poslala k němu jeho manželka a řekla: „Neměj nic společného s tím spravedlivým+ člověkem,* protože jsem dnes kvůli němu mnoho vytrpěla ve snu.“+ 20 Ale přední kněží a starší muži přemluvili zástupy, aby žádaly o Barabáše,+ ale Ježíše aby daly zahubit. 21 Místodržitel jim tedy odpověděl a řekl: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ Řekli: „Barabáše.“+ 22 Pilát jim řekl: „Co tedy mám udělat s Ježíšem, takzvaným Kristem?“ Všichni řekli: „Ať je přibit na kůl!“*+ 23 Řekl: „Nuže, co udělal špatného?“ Křičeli přesto tím více: „Ať je přibit na kůl!“+

24 Když Pilát viděl, že to nevede k ničemu dobrému, ale že spíše vzniká vřava, vzal vodu,+ umyl si před zástupem ruce a řekl: „Nejsem vinen krví tohoto [člověka].* To je vaše starost.“ 25 Na to odpověděl všechen lid a řekl: „Jeho krev ať přijde na nás a na naše děti.“+ 26 Pak jim propustil Barabáše, ale Ježíše dal zbičovat+ a vydal ho, aby byl přibit na kůl.+

27 Potom místodržitelovi vojáci vzali Ježíše do místodržitelova paláce a shromáždili k němu celý oddíl vojska.+ 28 A vysvlékli ho a zahalili ho šarlatovým pláštěm+ 29 a upletli korunu z trní a dali mu ji na hlavu a do pravice [mu dali] rákos. A klekali před ním a tropili si z něho žerty+ a říkali: „Dobrý den, ty Králi Židů!“+ 30 A plivali+ na něj a vzali rákos a začali ho tlouct do hlavy. 31 Nakonec, když si z něho ztropili žerty,+ sňali mu plášť, oblékli mu jeho svrchní oděvy a odvedli ho, aby [ho] přibili na kůl.+

32 Když vycházeli, našli rodáka z Kyréné jménem Šimon.+ Toho člověka přinutili ke službě, aby zvedl jeho mučednický kůl. 33 A když přišli na místo zvané Golʹgo·tha,*+ což je Místo lebky,* 34 dali mu pít víno smíchané se žlučí;+ ale když je ochutnal, odmítl pít.+ 35 Když ho přibili na kůl,+ rozdělili si metáním losu+ jeho svrchní oděvy,+ 36 a jak tam seděli, drželi nad ním stráž. 37 Nad jeho hlavu také umístili psané obvinění proti němu: „To je Ježíš, Král Židů.“+

38 Byli s ním tehdy přibiti na kůl dva lupiči, jeden napravo od něho a jeden nalevo od něho.+ 39 Kolemjdoucí tedy o něm začali mluvit utrhačně,+ potřásali hlavami+ 40 a říkali: „Ty, který jsi chtěl zbořit chrám+ a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe! Jestliže jsi Boží syn, sestup z mučednického kůlu!“+ 41 Stejně si z něho začali tropit žerty i přední kněží se znalci Zákona a staršími muži a říkali:+ 42 „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže! Je Král+ Izraele; ať nyní sestoupí z mučednického kůlu, a uvěříme v něj.+ 43 Vložil důvěru v Boha; ať ho nyní vyprostí,+ jestliže ho chce, neboť řekl: ‚Jsem Boží Syn.‘“+ 44 Stejně ho začali hanět i lupiči, kteří byli přibiti na kůl spolu s ním.+

45 Od šesté hodiny* padla na celou zemi tma+ až do deváté hodiny.*+ 46 Asi v devět hodin zvolal Ježíš silným hlasem a řekl: „Eʹli, Eʹli, laʹma sa·bach·thaʹni?“,* to je: „Můj Bože, můj Bože, proč jsi mě opustil?“+ 47 Když to slyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, začali říkat: „Ten člověk volá Elijáše.“+ 48 A jeden z nich ihned běžel a vzal houbu a namočil ji do kyselého+ vína a dal ji na rákos a šel mu dát napít.+ 49 Ale ostatní řekli: „Nech [ho]! Ať vidíme, zda ho Elijáš přijde zachránit.“+ [[Jiný muž vzal kopí a probodl mu bok a vyšla krev a voda.]]*+ 50 Ježíš opět silným hlasem vykřikl a vydal ducha.*+

51 A pohleďme, opona+ svatyně se roztrhla vedví odshora dolů,+ a země se třásla a skalní masivy pukaly.+ 52 A pamětní hrobky se otevřely a mnohá těla svatých, kteří usnuli, byla vyzdvižena 53 (a osoby* přicházející z [místa] od pamětních hrobek po jeho vyzdvižení vstoupily do svatého města+) a byla viditelná mnohým lidem. 54 Ale když důstojník* a ti, kdo s ním drželi stráž nad Ježíšem, viděli zemětřesení a věci, které se děly, zachvátil je velký strach a řekli: „Jistě to byl Boží Syn.“*+

55 Z dálky se navíc dívalo mnoho žen,+ které doprovázely Ježíše z Galileje, aby mu sloužily;+ 56 mezi nimi byla Marie Magdaléna, také Marie, matka Jakubova a Josesova,* a matka synů Zebedeových.+

57 Protože již bylo pozdě odpoledne, přišel jeden bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se sám také stal Ježíšovým učedníkem.+ 58 Ten člověk vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.+ Tehdy Pilát přikázal, aby [mu] bylo vydáno.+ 59 A Josef vzal tělo, zabalil je do čistého jemného plátna+ 60 a položil je do své nové pamětní hrobky,+ kterou vytesal ve skalním masivu. A když ke dveřím pamětní hrobky přivalil velký kámen, odešel.+ 61 Ale Marie Magdaléna a druhá Marie tam zůstaly sedět před hrobem.+

62 Příští den, který byl po Přípravě,+ se před Pilátem shromáždili přední kněží a farizeové 63 a řekli: „Pane, rozpomněli jsme se, že ten podvodník řekl, když byl ještě naživu: ‚Po třech dnech+ mám být vzbuzen.‘ 64 Proto přikaž, aby byl hrob zabezpečen až do třetího dne, aby jeho učedníci nepřišli a neukradli+ ho a neřekli lidem: ‚Byl vzbuzen z mrtvých!‘, a ten poslední podvod bude horší než ten první.“ 65 Pilát jim řekl: „Máte stráž.+ Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“ 66 Šli tedy a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen+ a postavili stráž.