Skutky
17 Cestovali přes Amfipoli a Apollónii a přišli do Tesaloniky,+ kde byla židovská synagóga. 2 Pavel k nim tedy vešel podle svého zvyku+ a po tři sabaty s nimi rozmlouval z Písem,+ 3 vysvětloval a dokazoval pomocí odkazů, že bylo nutné, aby KRISTUS trpěl+ a vstal z mrtvých,+ a [řekl]: „To je KRISTUS,+ ten Ježíš, kterého vám zvěstuji.“ 4 Někteří z nich se tedy stali věřícími,+ spojili se s Pavlem a Silem,+ a tak učinilo i velké množství Řeků, kteří uctívali [Boha], a nemálo předních žen.
5 Ale Židé začali žárlit,+ vzali s sebou nějaké ničemy, zahaleče z tržiště, srotili se a způsobili ve městě vřavu.+ A napadli Jasonův+ dům a snažili se je vyvést před lůzu. 6 Když je nenašli, vlekli Jasona a některé bratry k městským vládcům* a křičeli: „Ti muži, kteří převrátili+ obydlenou zemi, jsou také zde 7 a Jason je pohostinně přijal. A ti všichni jednají v odporu+ proti césarovým* výnosům, protože říkají, že králem je někdo jiný,+ Ježíš.“ 8 Opravdu znepokojili zástup a městské vládce, když to slyšeli; 9 a teprve potom, co si od Jasona a ostatních vzali dostatečnou záruku,* nechali je jít.
10 Bratři okamžitě v noci+ poslali Pavla i Sila do Beroy a ti, když přišli, vešli do židovské synagógy. 11 Ti zde smýšleli ušlechtileji než tamti v Tesalonice, neboť přijali slovo s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali+ Písma,+ zda je tomu tak.+ 12 Proto se mnozí z nich stali věřícími a stejně i nemálo vážených+ řeckých žen a mužů. 13 Ale když se Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje Boží slovo i v Beroi, také tam přišli, aby podnítili+ a znepokojili davy.+ 14 Bratři pak okamžitě vyslali Pavla, aby šel až k moři;+ ale Silas i Timoteus tam zůstali. 15 Avšak ti, kteří doprovázeli Pavla, ho dovedli až do Atén, a když přijali příkaz pro Sila a Timotea,+ aby za ním přišli co možná nejrychleji, odcestovali.
16 Zatímco na ně Pavel čekal v Aténách, jeho ducha podráždilo,+ když spatřil, že je město plné model. 17 Začal tedy rozmlouvat v synagóze se Židy+ a ostatními lidmi, kteří uctívali [Boha], a každý den na tržišti+ s těmi, kdo tam právě byli. 18 Ale někteří z epikurejských i stoických filozofů+ s ním začali polemizovat a někteří říkali: „Co by chtěl ten mluvka* povídat?“+ Jiní: „Zdá se, že je to zvěstovatel cizozemských božstev.“* To bylo proto, že oznamoval dobrou zprávu o Ježíšovi a vzkříšení.+ 19 Chopili se ho tedy, vedli ho k Areopagu* a řekli: „Můžeme se dozvědět, jaké je to nové učení,+ o kterém mluvíš? 20 Uvádíš totiž nějaké věci, které jsou cizí našim uším. Proto se toužíme dozvědět, co to má znamenat.“+ 21 Všichni Atéňané a cizinci, kteří se tam zdržovali, opravdu netrávili svůj volný čas ničím jiným, než že něco vyprávěli nebo naslouchali něčemu novému. 22 Pavel nyní stál uprostřed Areopagu+ a řekl:
„Aténští muži, vidím, že patrně máte ve všem větší bázeň před božstvy*+ než jiní. 23 Když jsem například procházel kolem a pečlivě pozoroval vaše předměty zbožňování, našel jsem také oltář, na němž bylo napsáno: ‚Neznámému Bohu‘. Čemu jste tedy nevědomky zbožně oddáni, to vám zvěstuji. 24 BŮH, který udělal svět a všechno v něm, Ten, který je Pánem nebe a země,+ nebydlí v chrámech* udělaných rukama+ 25 ani mu neslouží lidské ruce, jako by něco potřeboval,+ protože sám dává všem [lidem] život,+ dech+ a všechno. 26 A udělal z jednoho [člověka]+ každý lidský národ,+ aby bydleli na celém zemském povrchu,+ a vymezil ustanovená období+ a stanovené hranice [lidského] přebývání,+ 27 aby hledali Boha,+ zda by jej snad mohli nahmatat a skutečně jej najít,+ ačkoli vlastně není daleko od nikoho z nás. 28 Vždyť od něho* máme život, pohybujeme se a existujeme,+ dokonce jak řekli někteří* z vašich básníků:+ ‚Vždyť my jsme také jeho potomstvo.‘
29 Vzhledem k tomu, že jsme tedy Boží potomstvo,+ neměli bychom si představovat, že Božská bytost*+ je podobná zlatu nebo stříbru nebo kamenu, podobná něčemu vymodelovanému díky umění a vynalézavosti člověka.+ 30 Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti,+ ale přesto nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.+ 31 Stanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit+ obydlenou zemi* ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku* všem lidem tím, že ho vzkřísil+ z mrtvých.“
32 A když slyšeli o vzkříšení mrtvých, někteří se začali posmívat,+ zatímco jiní řekli: „Vyslechneme si to od tebe i jindy.“ 33 Pavel tedy vyšel z jejich středu, 34 ale někteří muži se k němu připojili a stali se věřícími, mezi nimiž byl také Dionysios, soudce areopagského soudu,*+ a žena jménem Damaris a jiní kromě nich.