Jak se potýkám s koktáním

Vypráví Sven Sievers

KOKTAL jsem už od mala. Zpětně si uvědomuji, jak dobře moji rodiče postupovali. Když jsem se zakoktal, vždy zbystřili pozornost a poslouchali, co jim chci říci, aniž by mě opravovali. Rodiče, kteří stále obracejí pozornost na koktání svého dítěte, mohou podle logopedů tuto poruchu ještě prohloubit.a

Když mi byly tři roky, stala se má maminka svědkem Jehovovým. V době svého dospívání jsem se rozhodl následovat její příklad a pomohlo mi důkladné studium Bible. Zasvětil jsem se Bohu a 24. července 1982 jsem se dal pokřtít na sjezdu v Neumünsteru v Německu. Později jsem se přestěhoval do Jižní Afriky, kde jsem pokračoval ve veřejné kazatelské službě, kterou mají vykonávat všichni praví křesťané. (Matouš 28:19, 20) Možná vás zajímá, jak mi to jde, když koktám.

Odměna za pozitivní smýšlení

Musím se přiznat, že někdy je pro mě těžké zachovat si pozitivní smýšlení, ale zjistil jsem, že toto smýšlení je dost podstatné. Skutečností zůstává, že se vždy nějak dorozumím. Když to není řečí, komunikuji psaním nebo prostě ukážu biblickou literaturu. Pozitivní náhled mi pomáhá překonávat potíže při zahajování rozhovorů. Snažím se o velmi jednoduché úvody. Na začátku rozhovoru nechávám osloveného co nejvíce mluvit. Lidé mluví rádi a já můžu poznat, jak smýšlejí. Pak pokračuji v rozhovoru o věcech, které je zajímají, a obracím pozornost na biblické poselství. Soustředím se na to, co říkají, a to mi pomáhá zapomenout na problém mé řeči, a tak koktám méně.

Pozitivní přístup mi také pomáhá dávat komentáře na křesťanských shromážděních. Zjistil jsem, že čím více se na biblických programech podílím, tím více si na mě posluchači a předsedající zvyknou a poslouchají, co říkám, a ne, jak to říkám.

Musím se stále snažit, abych zakoušel radost z úspěchu. To mi brání, abych nepodlehl sebelítosti a nestal se introvertem. Se sebelítostí bojuji neustále. Říká se, že když člověk spadne z koně, je důležité, aby na něj znovu vylezl a neztratil tak sebejistotu. Když se tedy při podávání komentáře úplně zadrhnu, snažím se dostat zpátky na toho koně — podám komentář hned při další příležitosti.

Jak mohou pomáhat ostatní

Když musím někam telefonovat nebo se na něco ptát cizích lidí, velmi si vážím taktní pomoci. Někteří lidé však svou snahu pomoci mi přehánějí a jednají se mnou jako s dítětem, které se nedokáže rozhodovat.

Také si vážím toho, jak mi pomáhá má milující manželka Tracy. Než jedná jako moji „ústa“, prohovoříme spolu podrobně situaci a to, o co mi jde. (Srovnej 2. Mojžíšovu 4:10, 14, 15.) Tímto způsobem mi prokazuje úctu jako svému manželovi a já pak cítím, že stále řídím svůj život.

Jinou velkou pomocí je škola teokratické služby. Na tomto týdenním shromáždění se studenti podílejí na veřejném předčítání Bible a mají krátké proslovy na biblické náměty. Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, že před publikem často dokážu docela dobře číst a mluvit. Kdybych se do školy nikdy nepřihlásil, pravděpodobně bych o této své schopnosti nevěděl.

Při úkolech ve škole teokratické služby mě často povzbudilo, když se instruktor zaměřil na to, co jsem řekl, a ne na to, jak jsem to řekl. Velmi mi prospěla Příručka pro školu teokratické služby,b ačkoli některé věci v této knize jsou mnohem náročnější pro koktavé lidi než pro ty, kdo mluví normálně. Někdy například kvůli značnému koktání nedokážu dokončit svůj proslov ve vyhrazeném čase. Velmi mě však povzbudí, když instruktor zdůrazňuje body, na nichž můžu pracovat.

Větší služební výsady

V minulosti jsem měl výsadu veřejně předčítat z křesťanských publikací, které studujeme na našich shromážděních. Také jsem měl výsadu vést studium, když nebyl přítomen jiný způsobilý bratr, a nyní to dělám pravidelně. Ačkoli bývám zpočátku nervózní, Bůh mi pomáhá tyto úkoly plnit.

Po mnoho let jsem však měl jen omezené možnosti číst nebo vyučovat z pódia ve sboru. Bylo to pochopitelné, protože trvalo dlouho, než jsem se dokázal vyjádřit. Svou energii jsem tedy používal k tomu, abych plně zvládal jiné úkoly. Nejprve jsem pomáhal při péči o sborové zásoby časopisů Strážná věž a Probuďte se! Pak jsem byl jmenován služebním pomocníkem a začal jsem se starat o zásoby Biblí, knih a jiné literatury. Později jsem byl jmenován, abych se staral o karty s obvody pro veřejnou kazatelskou službu. Když jsem se soustředil na tyto úkoly a snažil jsem se odvést dobrou práci, působilo mi to velkou radost.

Posledních osm let sloužím s Tracy jako celodobý kazatel. Jehova mi jistě žehná i v této věci. Někdy si kladu otázku, zda Jehova nevyužívá mého koktání. Dvě z pěti osob, kterým jsem pomohl stát se křesťany zasvěcenými Bohu, koktají.

Stále si pamatuji na radost, jakou jsem měl, když jsem byl jmenován sborovým starším. Z pódia mohu vyučovat jen v omezené míře, a tak se snažím soustředit se na to, abych lidem pomáhal osobně. Koktání mě nijak neomezuje při zkoumání Písma, a mohu tedy pomáhat členům sboru, kteří se potýkají se závažnými problémy.

V posledních pěti letech jsem dostával za úkol více a více proslovů. Kromě proslovů ve škole teokratické služby jsem mohl přednášet krátká oznámení na jiných shromážděních. Plynulost mé řeči se pomalu zlepšovala. Pak se mi však koktání vážně zhoršilo. Obával jsem se, že už nedostanu žádné úkoly, ale žasl jsem, když jsem na příštím rozpisu viděl své jméno. Předsedající dozorce našeho sboru řekl, že když se zadrhnu tak, že nebudu moci pokračovat, prostě se mám na něj podívat a on přijde na pódium a proslov dokončí. Tuto láskyplnou nabídku jsem jednou dvakrát využil, ale v nedávných měsících jsem to nepotřeboval. Jak se má řeč zlepšovala, dostával jsem delší úkoly včetně veřejných přednášek. Plně jsem si uvědomil, jaký pokrok jsem udělal, když jsem byl požádán, abych se podílel na dvou demonstracích na krajském sjezdu svědků Jehovových.

Upřímně řečeno, plně nerozumím tomu, proč se má řeč zlepšila. Také se může zítra zase zhoršit. I když se mi zdá, že jsem udělal viditelný pokrok v mluvení z pódia, koktání se mi občas zhorší, když mluvím s lidmi osobně. Neříkám vám tedy příběh o tom, jak jsem zdárně překonal koktání. Když se mi koktání zhorší, snažím se připomenout si, že musím přijmout svá omezení a ‚být skromný, když chodím s Bohem‘. (Micheáš 6:8)

Ať už budoucnost přinese cokoli, budu se stále snažit, a přitom vím, že v Božím přicházejícím novém světě bude koktání úplně odstraněno. „Jazyk koktavých,“ říká Bible, „bude rychle mluvit jasné věci.“ Jsem si jist, že to bude platit v doslovném i duchovním smyslu, a že dokonce „jazyk oněmělého bude volat radostí“. (Izajáš 32:4; 35:6)

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 15]

S mou manželkou Tracy