Yé Zé Yede Jo sọn Ojlo mẹ Wá—to Équateur
MẸMẸSUNNU jọja de tin to kọgbidinamẹ glọ to Italie. E ṣẹṣẹ yí gbedewema to wehọmẹ daho bo mọ mẹpipa daho hugan yí to klasi etọn bọ hẹnnumẹ po mẹplọntọ etọn lẹ po to tudohomẹna ẹn nado plọnwe dogọ. Ṣigba to owhe delẹ jẹnukọn, Bruno ko klan ede do wiwe na Jehovah bo dopà nado ze ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà do otẹn tintan mẹ to gbẹzan etọn mẹ. Nudide tẹwẹ e basi? E dọmọ: “N’dọna Jehovah to odẹ̀ mẹ dọ n’na nọgbẹ̀ sọgbe hẹ klandowiwe ṣie bo ze ewọ do otẹn tintan mẹ. N’sọ yidogọ po ahundopo po dọ n’ma jlo na zan gbẹzan mọmọ tọn de gba, ṣigba dehe gọ́ na nuwiwa voovo lẹ to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ.”
To owhe delẹ godo, Bruno sẹtẹn yì Équateur, to Amérique du Sud. E dọmọ: “Jehovah na gblọndo odẹ̀ ṣie tọn hugan nuhe n’donukun.” To whenue e jẹ Équateur, e paṣa ẹ nado mọdọ jọja susu devo lẹ sẹtẹn wá finẹ nado sẹ̀n Jehovah to gigọ́ mẹ.
JỌJA HE ‘TẸ́N JEHOVAH PỌ́N’ LẸ
Taidi jọja fọtọ́n susu devo lẹ lẹdo aihọn pé, Bruno kẹalọyi oylọ basinamẹ Jehovah tọn, mẹhe dọmọ: “[Mì] tẹ́n mi pọ́n dinvie, . . . eyin yẹn ma na hùn ovẹ́sẹ olọn tọn lẹ na mì, bosọ kọ̀n dona de jẹgbonu na mì.” (Mal. 3:10) Na owanyi he yé tindo na Jiwheyẹwhe whàn yé wutu, yé basi dide nado ‘tẹ́n Jehovah pọ́n’ bo de sọn ojlo mẹ wá nado yí whenu, huhlọn po nutindo yetọn lẹ po zan nado sẹ̀n ẹn to otò ehe mẹ, yèdọ fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn sù hugan te.
Tlolo he mẹdezejotọ ehelẹ jẹ otò lọ mẹ, yé doayi e go dọ “ojijẹ lọ sù, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù.” (Mat. 9:37) Di apajlẹ, Jaqueline he wá sọn Allemagne yí ayajẹ do kanwehlan alahọ Équateur tọn dọmọ: “Owhe awe poun wẹ n’ko yizan to Équateur bo ko tindo plọnmẹ Biblu 13, bọ 4 to yé mẹ nọ wá opli lẹ to gbesisọ mẹ. Be ehe ma jiawu ya?” Chantal he wá sọn Canada dọmọ: “To 2008, n’sẹtẹn yì lẹdo de mẹ to huto Équateur tọn, fie agun dopo gee tin te. Todin, agun atọ̀n gọna gbehosọnalitọ 30 wẹ tin to lẹdo enẹ mẹ. Nude ma họakuẹ sọmọ nado mọdọ mẹyọyọ susu lẹ to nukọnyi to gbigbọ-liho!” E yidogọ dọmọ: “To agọe, n’sẹtẹn yì tòdaho de mẹ to lẹdo Osó Andes tọn lẹ mẹ he yiaga na nudi mẹtlu 2 743. Gbẹtọ he hugan 75 000 wẹ tin to tòdaho lọ mẹ, ṣigba agun dopo gee wẹ tin to finẹ. Aigba-denamẹ enẹ to sinsẹ́n detọ́n taun! N’to vivi sinsẹ̀nzọn ṣie tọn dù to gigọ́ mẹ.”
AVÙNNUKUNDIỌSỌMẸNU LẸ
Sinsẹ̀nzọn wiwà to otò devo mẹ nọ bẹ avùnnukundiọsọmẹnu sinsinyẹn lẹ hẹn. Na nugbo tọn, jọja delẹ tlẹ pehẹ aliglọnnamẹnu lẹ jẹnukọnna tẹnsisẹ yetọn. Kayla he wá sọn États-Unis dọmọ: “Nuyiwa mẹmẹsunnu he tlẹ tindo linlẹn dagbe delẹ tọn to otò ṣie mẹ dibla hẹn mi gbọjọ. Yé ma mọnukunnujẹ nuhewutu n’jlo na sẹtẹn yì otò devo mẹ nado basi gbehosọnalitọ mẹ. To whedelẹnu, enẹ nọ hẹn mi nado kanse dee dọ, ‘Be nudide he sọgbe lọ basi janwẹ n’te ya?’” Etomọṣo, Kayla de nado sẹtẹn. E dọmọ: “Whlasusu wẹ n’hodẹ̀ hlan Jehovah bosọ dọhodopọ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu he whèwhín lẹ po, podọ ehe gọalọna mi nado mọdọ Jehovah nọ dona gbigbọ mẹdezejo tọn.”
Nuhe nọ vẹawuna mẹsusu wẹ ogbè devo pinplọn. Siobhan he wá sọn Irlande flindọ: “E nọ vẹna mi dọ n’ma nọ penugo nado dọ linlẹn ṣie lẹ tọ́n. N’dona nọ sinyẹnlin, yí sọwhiwhe do plọn ogbè lọ bo kò dee eyin n’ṣì hogbe lẹ ylọ.” Anna he wá sọn Estonie yidogọ dọmọ: “N’plọn nado doakọnna yozò sinsinyẹn, afínfín susu po awulẹpa yovo tọn matindo po, ṣigba nuhe vẹawuna mi hugan wẹ Espagne-gbè pinplọn. To whedelẹnu, e nọ jlo mi nado hònúpla. Ṣigba, n’plọn nado nọ ze ayidonugo do nukọnyiyi ṣie ji, kakati do awugbopo ṣie lẹ ji.”
Avùnnukundiọsọmẹnu titengbe devo wẹ yindọ yè nọ wá jẹdò otò mẹtọn tọn. Jonathan he wá sọn États-Unis dọmọ: “Ojlẹ vude to whenue n’wáfi godo, n’gbọjọ na n’jo họntọn po hẹnnumẹ ṣie lẹ po do wutu. Ṣigba n’duto numọtolanmẹ enẹlẹ ji gbọn ayiha zizedo Biblu pinplọn mẹdetiti tọn ṣie po lizọnyizọn lọ po ji dali. E ma dẹn bọ numimọ awuvivi tọn he n’nọ tindo to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ po họntọn yọyọ he n’wá ji to agun lọ mẹ lẹ po gọalọna mi nado gọ̀ ayajẹ ṣie mọ.”
Avùnnukundiọsọmẹnu devo wẹ ninọmẹ gbẹninọ tọn. Ninọmẹ lọ sọgan gbọnvona dehe mẹlọ ko jẹakọ hẹ. Beau he wá sọn Canada dọna mí dọmọ: “To otò ṣie mẹ, whepoponu wẹ miyọ́n lẹtliki tọn po pọmpi-sin po nọ tin. Ṣigba e ma yinmọ tofi.” To otò he to nukun hùn susu mẹ, tẹnsẹnamẹnu dagbe ma nọ saba tin, podọ wamọnọ lẹ po mẹhe ma sọgan hiawe bo kanwe lẹ po sù taun. Nado pehẹ ninọmẹ mọnkọtọn lẹ Ines he wá sọn Autriche nọ ze ayidonugo do jẹhẹnu tòmẹnu lọ lẹ tọn lẹ ji. E dọmọ: “Yé nọ hẹjómẹ, nọ gọalọnamẹ bo yin whiwhẹnọ bosọ jọmẹ. Hú popolẹpo, yé tindo ojlo sisosiso nado plọnnu susu dogọ gando Jiwheyẹwhe go.”
‘DONA DE HE OTẸN MA TIN FINẸ SÙ NADO HẸN ẸN’
Dile etlẹ yindọ jọja he wá nado sẹ̀n to Équateur ehelẹ ko basi avọ́sinsan susu lẹ, yé mọdọ Jehovah “wà susu tlala hú nuhe” yé donukun lẹ. (Efe. 3:20) Na nugbo tọn, yé tindo numọtolanmẹ lọ dọ yé ko mọ ‘dona de he otẹn ma tin finẹ sù nado hẹn ẹn.’ (Mal. 3:10) Numọtolanmẹ he yé tindo gando lizọnyizọn yetọn go lẹ die:
Bruno: “N’bẹ lizọnyizọn ṣie jẹeji to Équateur to lẹdo whanpẹnọ Amazonie tọn mẹ. To nukọn mẹ, n’gọalọ to azọ́n họ̀gbigbá dogọ nado gbloada na wekantẹn alahọ Équateur tọn mẹ. Todin, n’to sinsẹ̀n to Bẹtẹli. To whenue n’to Italie, n’basi dide nado ze Jehovah do otẹn tintan mẹ, podọ na nugbo tọn, e gọalọna mi nado tindo gbẹzan awuvivi tọn de he gọ́ na nuwiwa voovo lẹ to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ.”
Beau: “N’dọnsẹpọ Jehovah dogọ, na to Équateur, n’nọ yí whenu ṣie lẹpo zan to nuwiwa gbigbọmẹ tọn lẹ mẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, dona devo he n’mọyi wẹ yindọ, n’sọgan yì nọtẹn dagbedagbe lẹ—yèdọ nude he nọ jlo mi dai.”
Anna: “N’ma lẹndọ yẹnlọsu he yin mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de sọgan zan gbẹzan mẹdehlan de tọn nkọ. Ṣigba, todin, n’yọnẹn dọ e yọnbasi. Homẹ ṣie hùn dọ Jehovah dona mi bọ n’to mẹdevo lẹ hẹn zun devi, to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹ gbá bosọ to họntọn yọyọ lẹ ji.”
Elke: “To otò ṣie mẹ to Autriche, n’nọ hodẹ̀ na Jehovah nado tindo plọnmẹ Biblu dopo tata. Tofi, n’tindo plọnmẹ Biblu 15! Homẹ ṣie hùn taun nado mọdọ nuplọntọ lọ lẹ yí ayajẹ do to nukọnzindo.”
Joel: “Numimọ vonọtaun de wẹ e nọ yin dọ mẹde ni yì sẹ̀n Jehovah to lẹdo he e ma yọnẹn de mẹ. Mẹlọ nọ plọn nado ganjẹ ewọ go dogọ, podọ ayajẹ etọn nọ gọfla nado mọ lehe ewọ to didona vivẹnu etọn lẹ do! To owhe tintan he mẹ n’sẹtẹn sọn États-Unis wá kándo he mẹ n’to sinsẹ̀n te, sọha wẹnlatọ lẹ tọn jideji sọn 6 jẹ 21. Podọ, gbẹtọ 110 wẹ wá Oflin to owhe lọ mẹ.”
ETẸWẸ DOGBỌN HIẸ DALI?
Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu jọja lẹ po emi, be mì sọgan yì sẹ̀n to fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ sù hugan te ya? Na nugbo tọn, nudide titengbe mọnkọtọn bibasi na biọ dọ hiẹ ni yí sọwhiwhe do basi tito jẹnukọn. Hú popolẹpo, owanyi sinsinyẹn he a tindo na Jehovah po kọmẹnu towe lẹ po wẹ dona whàn we nado sẹtẹn. Eyin a tindo owanyi mọnkọtọn po nugopipe lọ po, hodẹ̀ vẹkuvẹku na Jehovah gando ojlo towe nado yì sẹ̀n to tògodo go. Humọ, dọho hẹ mẹjitọ Klistiani towe lẹ po mẹho agun tọn lẹ po gando ojlo towe go. A na mọdọ hiẹ lọsu sọgan tindo mahẹ to adà sinsẹ̀nzọn wiwe lọ tọn he nọ hẹn ayajẹ po pekọ po wá ehe mẹ.
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 3]
“Whlasusu wẹ n’hodẹ̀ hlan Jehovah bosọ dọhodopọ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu he whèwhín lẹ po, podọ ehe gọalọna mi nado mọdọ Jehovah nọ dona gbigbọ mẹdezejo tọn.”—Kayla he wá sọn États-Unis
[Apotin/Yẹdide to weda 6]
Lehe hiẹ sọgan wleawudai gbọn nado yì sẹ̀n to tògodo
• Wleawuna aṣa dagbe oplọn mẹdetiti tọn
• Gbadopọnna Lizọnyizọn Ahọluduta Tọn Mítọn août 2011, weda 4-6
• Dọho hẹ mẹhe ko sẹ̀n to tògodo pọ́n lẹ
• Basi dodinnanu do aṣa po whenuho otò lọ tọn po ji
• Plọn ogbè otò lọ tọn jẹ obá de mẹ
[Apotin/Yẹdide to weda 6]
Nado penukundo yedelẹ go to akuẹzinzan-liho, mẹhe to sinsẹ̀n to tògodo delẹ . . .
• nọ yì wazọ́n na osun vude to otò yetọn titi mẹ
• nọ haya owhé kavi ohọ̀ yetọn lẹ na mẹdevo lẹ, kavi ze ajọ́ yetọn lẹ do alọmẹ na mẹdevo lẹ nado penukundego
• nọ wazọ́n gbọn Internet ji
[Yẹdide to weda 4, 5]
1 Jaqueline he wá sọn Allemagne
2 Bruno he wá sọn Italie
3 Beau he wá sọn Canada
4 Siobhan he wá sọn Irlande
5 Joel he wá sọn États-Unis
6 Jonathan he wá sọn États-Unis
7 Anna he wá sọn Estonie
8 Elke he wá sọn Autriche
9 Chantal he wá sọn Canada
10 Ines he wá sọn Autriche