Nọ Yí “Ohí Gbigbọ Tọn” Zan po Azọ́nyinyọnẹn Po
“Mì kẹalọyi . . . ogangbakun whlẹngán tọn, podọ ohí gbigbọ tọn, enẹ wẹ, ohó Jiwheyẹwhe tọn.”—EFE. 6:17.
1, 2. Na nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ tin wutu, etẹwẹ mí dona wà?
TO WHENUENA Jesu mọdọ gbẹtọgun lẹ tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn, e dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Ojijẹ lọ sù, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù. Enẹwutu, mì vẹ̀ Ogán jibẹwawhé lọ tọn nado do azọ́nwatọ lẹ hlan ojijẹ etọn mẹ.” Jesu ma jo whẹho lọ do mọ poun gba. To whenue e dọ ohó enẹlẹ godo, “e ylọ devi etọn wiawe lẹ pli” bo do yé hlan azọ́n yẹwhehodidọ tọn, kavi “jibẹwawhé” tọn de mẹ. (Mat. 9:35-38; 10:1, 5) Enẹgodo, Jesu “de omẹ kandegbàn devo lẹ bo do yé hlan awe awe” nado wà azọ́n dopolọ.—Luku 10:1, 2.
2 To egbehe, nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn sọ sù taun. Sọha mẹhe wá Oflin lẹdo aihọn pé to owhe sinsẹ̀nzọn 2009 tọn mẹ lẹ wẹ 18168323. Enẹ yí livi 10 linlán do hugan sọha Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn. Na nugbo tọn, ogle lọ ko bia na gbingbẹ̀n. (Joh. 4:34, 35) Enẹwutu, mí dona nọ hodẹ̀ bo biọ dọ azọ́nwatọ lẹ ni wá dogọ. Ṣigba, nawẹ mí sọgan yinuwa to kọndopọ mẹ hẹ obiọ enẹlẹ gbọn? Mí sọgan wàmọ eyin mí bikan dogọ taidi lizọnyizọnwatọ lẹ dile mí to mahẹ zohunhun tọn tindo to azọ́n Ahọluduta lọ tọn po mẹhẹnzun devi tọn po mẹ.—Mat. 28:19, 20; Malku 13:10.
3. Nawẹ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn nọ gọalọna mí nado lẹzun lizọnyizọnwatọ azọ́nyọnẹntọ gbọn?
3 Hosọ he jẹnukọn dọhodo lehe jijo míde na anademẹ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn nọ gọalọna mí nado “yí adọgbigbo do to ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ” do ji. (Owalọ 4:31) Gbigbọ enẹ sọ sọgan gọalọna mí nado yin lizọnyizọnwatọ azọ́nyọnẹntọ. Dopo to aliho he mẹ mí sọgan hẹn lizọnyizọn mítọn pọnte dogọ te lẹ mẹ wẹ nado nọ yí azọ́nwanu dagbe he Jehovah Jiwheyẹwhe na mí zan ganji—enẹ wẹ Ohó etọn, Biblu. Gbigbọ wiwe wẹ gọalọ nado kàn ẹn. (2 Tim. 3:16) Jiwheyẹwhe wẹ gbọdo owẹ̀n he e bẹhẹn lẹ. Enẹwutu, gbigbọ wiwe wẹ nọ deanana mí nado basi zẹẹmẹ nugbo Owe-wiwe tọn lẹ po azọ́nyinyọnẹn po to lizọnyizọn mítọn mẹ. Whẹpo mí nado gbadopọnna lehe mí sọgan wàmọ do, mì gbọ mí ni lẹnnupọndo lehe Ohó enẹ dohuhlọn sọ ji whẹ́.
‘Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Tindo Huhlọn’
4. Nawẹ Biblu sọgan diọ mẹde gbọn?
4 Lehe ohó, kavi owẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn tindo huhlọn do sọ! (Heb. 4:12) To yẹhiadonu-liho, owẹ̀n he tin to Biblu mẹ dá hú ohí depope he gbẹtọ yí alọ do basi, na e nọ sọ́ omẹ bosọ nọ klan hupetẹn lẹ po ojó yetọn po dovo to yẹhiadonu-liho. Nugbo Owe-wiwe tọn nọ biọ ahun gbẹtọ tọn mẹ sisosiso bo nọ lìn biọ linlẹn po numọtolanmẹ etọn lẹ po mẹ, podọ na nugbo tọn e nọ de nuhe e yin to homẹ tọ́n. Nugbo enẹ sọgan yí huhlọn mẹdidiọ tọn etọn zan bo hẹn gbẹtọ nado diọ mlẹnmlẹn. (Hia Kọlọsinu lẹ 3:10.) Mọwẹ, Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọgan diọ gbẹzan gbẹtọ lẹ tọn!
5. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Biblu sọgan deanana mí te, podọ kọdetọn tẹwẹ e nọ hẹnwa?
5 Humọ, nuyọnẹn he tin to Biblu mẹ mayọnjlẹ. E bẹ nudọnamẹ he na gọalọna gbẹtọvi lẹ nado yọ́n lehe yé sọgan zan gbẹzan yetọn do to aihọn he doglẹ ehe mẹ hẹn. Ohó Jiwheyẹwhe tọn ma nọ tá hinhọ́n do afọdide mítọn lẹ kẹdẹ ji gba, ṣigba do omọ́-liho mítọn ji ga. (Ps. 119:105) E nọ gọalọ taun to whenue mí to pipehẹ nuhahun kavi to nudide basi gando mẹhe mí na jihọntọn hẹ, ayidedai, agbasazọ́n, nusisọ́, po mọmọ po go. (Ps. 37:25; Howh. 13:20; Joh. 15:14; 1 Tim. 2:9) Eyin mí nọ yí nunọwhinnusẹ́n he tin to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ do yizan mẹ, e na gọalọna mí nado tindo haṣinṣan dagbe hẹ mẹdevo lẹ. (Mat. 7:12; Flp. 2:3, 4) Eyin mí dike ohó Jiwheyẹwhe tọn ni tá hinhọ́n do omọ́-liho mítọn ji, e na zọ́n bọ mí na mọ kọdetọn nudide he basi mí te lẹ tọn hlan nukọn. (1 Tim. 6:9) Owe-wiwe lẹ sọ dọ dọdai gando lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na sọgodo go, podọ e sọ nọ gọalọna mí nado doafọna gbẹzan he tin to kọndopọ mẹ hẹ lẹndai enẹ. (Mat. 6:33; 1 Joh. 2:17, 18) Lehe gbẹzan mẹde tọn sọgan tindo kọdetọn dagbe do sọ eyin e dike nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ ni deanana gbẹzan etọn!
6. Nawẹ Biblu yin awhànfunnu huhlọnnọ de na mí to awhàn gbigbọmẹ tọn mítọn mẹ gbọn?
6 Sọ flindọ, Biblu yin awhànfunnu huhlọnnọ de he mí na yizan to awhàn gbigbọmẹ tọn mítọn mẹ. Paulu ylọ ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ “ohí gbigbọ tọn.” (Hia Efesunu lẹ 6:12, 17.) Eyin owẹ̀n Biblu tọn yin zizedonukọnnamẹ ganji, e sọgan gọalọna gbẹtọ lẹ nado tọ́n sọn anademẹ Satani tọn glọ. Ohí de wẹ he nọ whlẹn ogbẹ̀ gán kakati nido hùmẹ sudo. Be e ma jẹ dọ mí ni dovivẹnu nado nọ yí i zan po azọ́nyinyọnẹn po ya?
Nọ Yí I Zan to Aliho He Sọgbe Mẹ
7. Naegbọn e do yin nujọnu nado plọn nado nọ yí “ohí gbigbọ tọn” zan ganji?
7 Awhànfuntọ de sọgan yí awhànfunnu etọn lẹ zan po azọ́nyinyọnẹn po to awhàngbenu kiki eyin e ko nọ yí yé zan whlasusu bo ko sọ plọn nado nọ yí yé zan ganji. Nudopolọ wẹ gando “ohí gbigbọ tọn” yiyizan go to awhàn gbigbọmẹ tọn mítọn mẹ. Paulu wlan dọmọ: “Nọ wà nuhe go a pé lẹpo nado do dewe hia di mẹhe Jiwheyẹwhe kẹalọyi, yèdọ azọ́nwatọ de he ma nọ kuwinyan nudepope tọn, ehe nọ yí ohó nugbo tọn lọ zan to aliho he sọgbe mẹ.”—2 Tim. 2:15.
8, 9. Etẹwẹ na gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nuhe Biblu dọ lẹ mẹ? Na apajlẹ.
8 Etẹwẹ na gọalọna mí nado “nọ yí ohó nugbo tọn lọ zan to aliho he sọgbe mẹ” to lizọnyizọn mítọn mẹ? Whẹpo mí sọgan plọn nuhe Biblu dọ mẹdevo lẹ to aliho he họnwun mẹ, mílọsu dona mọnukunnujẹ e mẹ ganji. Ehe biọ dọ mí ni nọ na ayidonugo lẹdo wefọ kavi adà Owe-wiwe tọn he hia mí te tọn.
9 Nukunnumimọjẹ adà Owe-wiwe tọn de mẹ ganji nọ biọ dọ mí ni mọnukunnujẹ lẹdo hodidọ lọ tọn mẹ. Hogbe Paulu tọn lẹ he tin to Galatianu lẹ 5:13 mẹ do enẹ hia hezeheze. E wlan domọ: “Na nugbo tọn, mẹdekannujẹ mẹ wẹ mì yin yiylọ do, mẹmẹsunnu emi; etomọṣo mì yí mẹdekannujẹ ehe zan taidi dotẹnmẹ hundote de na agbasalan blo, ṣigba gbọn owanyi dali mì nọ wazọ́n na ode awetọ.” Mẹdekannujẹ tẹ hodọ wẹ Paulu te tofi? Be mẹdekannujẹ sọn ylando po okú po si, podọ sọn kanlinmọgbenu nuyise lalo tọn lẹ si hodọ wẹ e te ya, kavi sọn nudevo si? Lẹdo hodidọ lọ tọn dohia dọ mẹdekannujẹ he nọ wá sọn ‘tundote sọn dẹ̀hodo Osẹ́n tọn glọ’ mẹ hodọ wẹ Paulu te. (Gal. 3:13, 19-24; 4:1-5) Mẹdekannujẹ Klistiani lẹ tọn hodọ wẹ e te. Mẹhe yọ́n pinpẹn mẹdekannujẹ enẹ tọn lẹ nọ desọn owanyi mẹ wá bo nọ yin afanumẹ na ode awetọ. Mẹhe ma tindo owanyi lẹ wẹ nọ tindo mahẹ to ajàndido po nudindọn po mẹ.—Gal. 5:15.
10. Nado mọnukunnujẹ zẹẹmẹ Owe-wiwe tọn lẹ mẹ ganji, nudọnamẹ tẹlẹ wẹ mí dona gbadopọnna, podọ nawẹ mí sọgan wà enẹ gbọn?
10 Hogbe devo he sọ sọgan yin yiyizan na “lẹdo hodidọ tọn” bẹ “nudọnamẹ gigọ́ lẹ” po “ninọmẹ lẹ” po hẹn. Eyin mí na mọnukunnujẹ zẹẹmẹ wefọ de tọn mẹ ganji, mí dona gbadopọnna nudọnamẹ gigọ́ lẹ, taidi mẹhe wlan owe Biblu tọn lọ, whenue e yin kinkàn te, podọ ninọmẹ he glọ e yin kinkàn te lẹ. E nasọ yọ́n taun nado yọ́n lẹndai he wutu owe lọ do yin kinkàn podọ eyin e yọnbasi, aṣa gbẹtọ lẹ tọn, walọ yetọn po wunmẹ sinsẹ̀n he yé nọ basi to ojlẹ lọ mẹ tọn po.a
11. Naegbọn mí dona nọ họ́ míde to whenue mí to zẹẹmẹ wefọ lẹ tọn basi?
11 Nado “nọ yí ohó nugbo tọn lọ zan to aliho he sọgbe mẹ” bẹ nususu hẹn hugan nado nọ basi zẹẹmẹ nugbo Owe-wiwe tọn lẹ to aliho he họnwun mẹ. Mí dona họ́ míde ma nado nọ yí Biblu zan nado dobuna gbẹtọ lẹ. Dile etlẹ yindọ mí sọgan yí Owe-wiwe zan nado yiavunlọna nugbo lọ dile Jesu wà do to whenue Lẹgba whlé e pọ́n, mí ma dona yí Biblu zan nado dowinyan mẹdevo lẹ gba. (Deut. 6:16; 8:3; 10:20; Mat. 4:4, 7, 10) Mí dona hodo tudohomẹnamẹ apọsteli Pita tọn he dọ dọ: “Mì klan Klisti do wiwe taidi Oklunọ to ahun mìtọn lẹ mẹ, bo nọ wleawu to whepoponu nado yiavunlọ to mẹlẹpo nukọn he to nukanbiọ mì gando whẹwhinwhẹ́n todido he tin to mì mẹ lọ tọn go, ṣigba mì nọ wàmọ to walọmimiọn po sisi sisosiso po mẹ.”—1 Pita 3:15.
12, 13. “Nuhe hẹnai” tẹlẹ wẹ nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọgan họliai? Na apajlẹ.
12 Eyin mí yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan ganji, etẹwẹ e sọgan wadotana? (Hia 2 Kọlintinu lẹ 10:4, 5.) Nugbo Owe-wiwe tọn sọgan họ́ “nuhe hẹnai lẹ” liai, enẹ wẹ nado hùngona sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lalo lẹ, walọ ylankan po tamẹnuplọnmẹ he nọ do nuyọnẹn gbẹtọ tọn hia lẹ po. Mí sọgan yí Biblu zan nado de linlẹn depope he “yin zizedaga sọta oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn” lẹ sẹ̀. Nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ sọgan yin yiyizan nado gọalọna mẹdevo lẹ nado hẹn linlẹn yetọn tin to kọndopọ mẹ hẹ nugbo lọ.
13 Taidi apajlẹ, lẹnnupọndo whẹho nawe mẹhomẹ owhe 93 mẹvi de tọn ji, he nọ nọ̀ Inde. Sọn ovu gbọ́n wẹ yè ko plọn ẹn nado tindo yise to nuplọnmẹ vọjọ tọn mẹ. To whenue visunnu etọn he to tògodo jẹ Biblu plọn hẹ ẹ ji gbọn wekanhlanmẹ dali, e yawu kẹalọyi nuhe plọn e te gando Jehovah po opagbe etọn lẹ po go. Ṣigba, nuplọnmẹ vọjọ tọn ko doadọ̀do taun to ayiha etọn mẹ podọ enẹ zọ́n bọ e jẹagọdo nuhe visunnu etọn wlan hlan ẹn gando ninọmẹ oṣiọ lẹ tọn go. Nawe lọ dọmọ: “N’ma mọnukunnujẹ nuplọnmẹ Owe-wiwe tọn towe mẹ. Sinsẹ̀n lẹpo wẹ nọ plọnmẹ dọ mí tindo nude he yin jọmaku. Nuhe n’yise wẹ yindọ eyin gbẹtọ kú, nuhe nukun ma sọgan mọ de nọ tọ́n sọn e mẹ bo nọ biọ agbasa nutogbẹ̀ devo lẹ tọn mẹ bo nọ to mọwà mapote na nudi whla sọha 8400000. Nawẹ ehe sọgan yin lalo gbọn? Be suhugan sinsẹ̀n lẹ tọn wẹ to onú agọ̀ plọnmẹ ya? Be “ohí gbigbọ tọn” sọgan họ́ nuyise he hẹnai mọnkọtọn lẹ liai ya? To whenue yé ko hodọdo hosọ Owe-wiwe tọn enẹ ji yinukọn dogọ godo, nawe lọ wlan to osẹ delẹ godo dọmọ: “Todin, n’wá jẹ nukunnumọjẹ nugbo nujọnu tọn gando ninọmẹ oṣiọ lẹ tọn go mẹ ji. Enẹ zọ́n bọ homẹ nọ hùn mi taun nado yọnẹn dọ to fọnsọnku whenu, mí na penugo nado dokuavọna mẹyiwanna mítọn he ko kú lẹ. Ojlo ṣie wẹ yindọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ni yawu wá.”
Nọ Yí I Zan Nado Diọlinlẹnnamẹ
14. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado diọlinlẹnna hosetọ mítọn lẹ?
14 Biblu yiyizan po azọ́nyinyọnẹn po to lizọnyizọn lọ mẹ ma zẹẹmẹdo nado nọ de wefọ lẹ poun gba. Hodidọ Paulu tọn nọ ‘diọlinlẹnnamẹ,’ mílọsu dona nọ wàmọ ga. (Hia Owalọ lẹ 19:8, 9; 28:23.) Nado diọlinlẹnnamẹ zẹẹmẹdo “nado dutomẹji.” Mẹhe yin linlẹndiọna lọ nọ “tindo nujikudo sọmọ bọ [e] nọ dejido nude go.” To whenue mí diọlinlẹnna mẹde nado kẹalọyi nuplọnmẹ Biblu tọn de, mí to duduto e ji na ewọ nido sọgan dejido nuplọnmẹ enẹ lọ go niyẹn. Na ehe nido pà mí, mí dona hẹn hosetọ mítọn kudeji dọ nugbo wẹ nuhe dọ mí te. Nuhe bọdego ehelẹ na gọalọna mí nado nọ wàmọ.
15. Nawẹ hiẹ sọgan dọ̀n ayidonugo wá Biblu ji to aliho de mẹ na gbẹtọ lẹ nido nọ na ẹn sisi gbọn?
15 Nọ dọ̀n ayidonugo wá Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji to aliho de mẹ na gbẹtọ lẹ nido nọ na ẹn sisi. Eyin a donù wefọ de go, dike hosetọ towe ni yọ́n nuhe yin linlẹn Jiwheyẹwhe tọn do nuagokun lọ ji. To whenue a ko kàn kanbiọ de sè whétọ lọ bọ e ko na gblọndo godo, hiẹ sọgan dọ nude taidi, ‘Gbọ mí ni pọ́n nuhe yin linlẹn Jiwheyẹwhe tọn do whẹho lọ ji.’ Kavi hiẹ sọgan kanse dọ, ‘Etẹwẹ Jiwheyẹwhe dọ gando ninọmẹ ehe go?’ Eyin mí basi zẹẹmẹ wefọ lọ tọn to aliho ehe mẹ na hosetọ lọ, e na mọdọ Jiwheyẹwhe wẹ Dowatọ Biblu tọn podọ enẹ na zọ́n bọ e na nọ na sisi sisosiso Biblu sọn ahun mẹ wá. Mọwiwà yin nujọnu, titengbe to whenue mí to kunnudena mẹhe tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ ṣigba bo ma jẹakọ hẹ nuhe Biblu plọnmẹ lẹ.—Ps. 19:7-10.
16. Etẹwẹ na gọalọna we nado basi zẹẹmẹ wefọ lẹ tọn dile e jẹ do?
16 Ma nọ hia wefọ lẹ poun blo; nọ basi zẹẹmẹ yetọn. Aṣa Paulu tọn wẹ e yin nado nọ basi zẹẹmẹ nuhe plọnmẹ e te lẹ tọn bosọ nọ na kunnudenu gbọn alọdlẹndonu lẹ dali. (Owalọ 17:3) Wefọ de nọ saba bẹ hugan nuagokun dopo hẹn, enẹwutu e sọgan biọ dọ hiẹ ni zinnudo hogbe tangan he sọgbe hẹ nuhe dọ a te lẹ ji. Hiẹ sọgan wà ehe gbọn hogbe tangan he zinnudo nuagokun lẹ ji vivọdọ dali kavi gbọn kanbiọ he na gọalọna whétọ towe nado mọnukunnujẹ nuhe dọ a te lẹ mẹ kinkanse e dali. Enẹgodo, basi zẹẹmẹ adà he ji a to hodọdo to wefọ lọ mẹ tọn. Eyin enẹ ko yin wiwà, gọalọna hosetọ towe nado mọ lehe wefọ lọ gando ewọ go do.
17. Nawẹ hiẹ sọgan yihojlẹdohogo sọn Owe-wiwe mẹ to aliho he dutomẹji de mẹ gbọn?
17 Nọ yihojlẹdohogo sọn Owe-wiwe mẹ to aliho he dutomẹji de mẹ. Na Paulu nọ vẹ̀ hosetọ etọn lẹ bo nọ dọho he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe wutu, e penugo nado ‘yihojlẹdohogo hẹ yé sọn Owe-wiwe lẹ mẹ’ to aliho he dutomẹji de mẹ. (Owalọ 17:2, 4) Nọ dovivẹnu nado jẹ ahun hosetọ towe tọn mẹ dile Paulu wà do. Nọ “dọ̀n” nuhe to ahun etọn mẹ tọ́n gbọn kanbiọ he jọmẹ he dohia dọ a tindo ojlo to ewọ mẹ lẹ kinkanse dali. (Howh. 20:5) Ma nọ yí hogbe whánsọmẹ tọn lẹ zan blo. Nọ dọho to aliho he họnwun bo sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe mẹ. Nọ na kunnudenu he dutomẹji nado nọgodona nuhe dọ a te. Hodidọ towe lẹ dona nọ sinai do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji gligli. E na yọ́n nado nọ hia wefọ dopo bo basi zẹẹmẹ do e ji ganji hugan nado nọ nọ̀ plaplaji do hia wefọ awe kavi atọ̀n. Kunnudenu he nọgodona hodidọ towe lẹ yiyizan sọ sọgan gọalọna we nado diọlinlẹnnamẹ dogọ to hodidọ towe mẹ. To whedelẹnu, e sọgan biọ dọ a ni basi dodinnanu bo na nudọnamẹ dogọ. Nawe mẹhomẹ owhe 93 mẹvi he go mí donù wayi lọ dona mọnukunnujẹ nuhewutu nuplọnmẹ alindọn (kavi gbigbọ) jọmaku tọn do gbayipe sọmọ mẹ. Nukunnumimọjẹ fie sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lọ wá sọn mẹ po lehe e wagbọn do lìn biọ suhugan sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ mẹ po yin nujọnu nado diọlinlẹnna nawe lọ na e nido kẹalọyi nuhe Biblu plọnmẹ do whẹho lọ ji.b
Nọ Yí I Zan po Azọ́nyinyọnẹn Po
18, 19. Naegbọn mí dona nọ yí “ohí gbigbọ tọn” lọ zan po azọ́nyinyọnẹn po?
18 “Ninọmẹ aihọn ehe tọn to didiọ,” wẹ Biblu dọ. Omẹ ylankan lẹ to yinylan deji dogọ. (1 Kọl. 7:31; 2 Tim. 3:13) Enẹwutu, nujọnu wẹ e yin dọ mí ni to “nuhe hẹnai lẹ” họliai zọnmii gbọn “ohí gbigbọ tọn, enẹ wẹ, ohó Jiwheyẹwhe tọn” yiyizan dali.
19 Lehe homẹ mítọn hùn nado tindo Ohó Jiwheyẹwhe tọn Biblu, podọ nado nọ yí owẹ̀n huhlọnnọ etọn zan nado họ̀nadọna nuplọnmẹ lalo lẹ bo jẹ ahunjijlọnọ lẹ dè do sọ! Nuhe hẹnai bo dohuhlọn sọ owẹ̀n enẹ de ma tin. Enẹwutu, mì gbọ mí ni dovivẹnu vẹkuvẹku nado yí “ohí gbigbọ tọn” lọ zan po azọ́nyinyọnẹn po to azọ́n Ahọluduta lọ lilá tọn he Jiwheyẹwhe de na mí mẹ.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Zinjẹgbonu lẹ taidi “Owe-Wiwe Lẹpo” Yin Nugbo Bosọ Tindo Ale, Étude perspicace des Écritures, po hosọ devo lẹ po taidi “Ohó Jehovah Tọn Tin to Ogbẹ̀” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn lẹ mẹ na gọalọna mí nado mọ nudọnamẹ gigọ́ lẹ yí.
b Pọ́n alọnuwe lọ Etẹwẹ Nọ Jọ Do Mí Go to Whenuena Mí Kú? weda 5-16.
Etẹwẹ Hiẹ Plọn?
• Nawẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn dohuhlọn sọ?
• Nawẹ mí sọgan “yí ohó nugbo tọn lọ zan to aliho he sọgbe mẹ” gbọn?
• Etẹwẹ owẹ̀n Biblu tọn sọgan wà na “nuhe hẹnai lẹ”?
• Nawẹ hiẹ sọgan hẹn nugopipe towe nado diọlinlẹnnamẹ to lizọnyizọn lọ mẹ pọnte dogọ gbọn?
[Yẹdide to weda 12]
Lehe Mí Sọgan Yí Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Zan Nado Diọlinlẹnnamẹ Do
▪ Nọ gọalọna gbẹtọ lẹ nado nọ na sisi Biblu
▪ Nọ basi zẹẹmẹ do Owe-wiwe lẹ ji
▪ Nọ yihojlẹdohogo nado jẹ ahun gbẹtọ lẹ tọn mẹ
[Yẹdide to weda 11]
Hiẹ dona plọn nado nọ yí “ohí gbigbọ tọn” lọ zan po azọ́nyinyọnẹn po