Plidopọ lẹ—Ojlẹ Ayajẹ Tọn Na Omẹ Jehovah Tọn Lẹ
“Bẹ gbẹtọ lẹ lọ pli, sunnusi lẹ po yọnnusi lẹ po po omẹ flinflin lẹ lọ po, po jonọ towe . . . po.”—DEUT. 31:12.
NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?
Naegbọn mí sọgan dọ dọ plidopọ lẹ yin onú ayidego tọn de to whenuho omẹ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ?
Etẹwẹ e nọ biọ to Islaelivi hohowhenu tọn susu si nado yì hùnwhẹ lẹ tẹnmẹ to Jelusalẹm?
Naegbọn hiẹ ma dona nọ gọ̀n plidopọ lẹ?
1, 2. Etẹwẹ mí na plọn gando plidopọ lẹ go to hosọ ehe mẹ?
PLIDOPỌ akọjọpli tọn po agbegbe tọn lẹ po ko yin adà ayidego tọn de to whenuho Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ sọn ojlẹ dindẹn die. Susu to mí mẹ wẹ ko yì nujijọ ayajẹ tọn mọnkọtọn lẹ tẹnmẹ na owhe susu lẹ.
2 To owhe fọtọ́n lẹ die, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ lọsu nọ basi plidopọ lẹ. Mí na gbadopọnna delẹ to plidopọ he yin nùdego to Owe-wiwe mẹ lẹ mẹ bo pọ́n kanṣiṣa he yé tindo hẹ dehe mí nọ basi to egbehe lẹ, gọna ale he mí nọ mọyi sọn plidopọ enẹlẹ yìyì mẹ lẹ.—Ps. 44:1; Lom. 15:4.
PLIDOPỌ AYIDEGO TỌN LẸ TO HOHOWHENU PODỌ TO EGBEHE
3. (a) Etẹwẹ jọ to plidopọ tintan omẹ Jehovah tọn lẹ tọn he yin nùdego to Biblu mẹ whenu? (b) Nawẹ Islaelivi lẹ nọ yin oylọ basina nado pli dopọ gbọn?
3 Plidopọ daho tintan he go Biblu donù wẹ dehe Islaelivi lẹpo basi to Osó Sinai kọ̀n nado mọ anademẹ yí sọn Jehovah dè. Na nugbo tọn, nujijọ ayidego tọn de wẹ e yin to whenuho sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke tọn mẹ. Jehovah na Osẹ́n etọn Islaelivi lẹ to nujijọ ojlofọndotenamẹ tọn he yé ma na ko wọn pọ́n gbede enẹ whenu bosọ do huhlọn etọn hia yé. (Eks. 19:2-9, 16-19; hia Eksọdusi 20:18; Deutelonomi 4:9, 10.) Bẹsọn nujijọ enẹ ji, Jiwheyẹwhe nọ yinuwa hẹ Islaelivi lẹ taidi omẹ vonọtaun etọn lẹ. To ojlẹ vude godo Jehovah ze aliho de dai nado nọ basi oylọna omẹ etọn lẹ nado pli. E degbena Mose nado basi opẹ̀n fataka tọn awe he na nọ yin yiyizan nado ylọ “agun lọ lẹpo” pli “to ohọ̀n gòhọ opli tọn lọ tọn kọ̀n.” (Sọh. 10:1-4) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe nujijọ enẹlẹ na nọ hẹn ayajẹ wá na yé do sọ!
4, 5. Naegbọn plidopọ he Mose po Jọṣua po basi titona lẹ do jẹna ayidego?
4 Mose pli Islaelivi hatọ etọn lẹ sẹpọ vivọnu owhe 40 he yé yizan to zungbo mẹ tọn, yèdọ ojlẹ titengbe de to whenuho akọta lọ tọn mẹ. Yé ko wleawufo nado biọ Aigba Pagbe tọn lọ ji. Ojlẹ he sọgbe lọ die na Mose nido flin mẹmẹsunnu etọn lẹ nuhe Jehovah ko wà na yé lẹpo gọna nuhe e na gbẹsọ wà na yé lẹpo.—Deut. 29:1-15; 30:15-20; 31:30.
5 Vlavo plidopọ enẹ dopolọ tẹnmẹ wẹ Mose dọna akọta lọ te dọ plidopọ vonọtaun de na nọ yin bibasi to gbesisọ mẹ bọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na nọ mọ nuplọnmẹ yí. To Hùnwhẹ Gòhọtúntún tọn whenu to owhe Gbọjẹzan tọn lẹ mẹ, sunnusi lẹ, yọnnusi lẹ, ovi lẹ po mẹhe yin jonọ to Islaeli lẹ po dona nọ pli to nọtẹn he Jehovah de mẹ ‘na yé nido sè, podọ na yé nido plọn nado nọ dibusi Jehovah bosọ nọ payi nado basi ohó osẹ́n he tọn lẹ lọ lẹpo.’ (Hia Deutelonomi 31:1, 10-12.) Enẹwutu, sọn bẹjẹeji whenuho omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn, e họnwun na yé dọ yé dona nọ pli sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ nado nọ gbadopọnna ohó po lẹndai Jehovah tọn lẹ po. To whenue Islaelivi lẹ ko yí Aigba Pagbe tọn lọ fó godo, ṣigba bọ akọta kosi lẹ gbẹ́ lẹdo yé pé, Jọṣua pli Islaelivi lẹpo po yanwle lọ po nado hẹn gbemima yetọn nado gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ na Jehovah lodo. Taidi kọdetọn de, omẹ lọ lẹ whlé nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe.—Jọṣ. 23:1, 2; 24:1, 15, 21-24.
6, 7. Naegbọn mí sọgan dọ dọ plidopọ he omẹ Jehovah tọn lẹ basi to ojlẹ mítọn mẹ lẹ yin plidopọ ayidego tọn lẹ?
6 Plidopọ ayidego tọn lẹ ko yin bibasi to whenuho egbezangbe tọn omẹ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ ga—yèdọ nujijọ he do nukọnyiyi ayidego tọn to nuwiwa yẹwhehọluduta tọn lẹ kavi nukunnumọjẹnumẹ mítọn gando Owe-wiwe lẹ go mẹ hia. (Howh. 4:18) Plidopọ ayidego tọn tintan he Biblu Plọntọ lẹ basi to Wẹkẹ-Whàn I godo wá aimẹ to 1919 to Cedar Point, Ohio, États-Unis. To plidopọ enẹ he omẹ 7 000 wá whenu, nulila de yin bibasi dọ nujijla yẹwhehodidọ lẹdo aihọn pé tọn de na bẹjẹeji. To plidopọ azán ṣinẹnẹ tọn he yin bibasi to fidopo lọ to 1922 whenu, Joseph F. Rutherford na hodidọ zohunhunnọ de he na tuli mẹplidopọ lẹ nado zindonukọn to yẹwhehodidọ lọ mẹ dọmọ: “Mì yin kunnudetọ nugbonọ podọ nugbo lẹ na Jehovah. Mì zindonukọn to avùn lọ mẹ kakajẹ whenue Babilọni na jẹvọ́ mlẹnmlẹn. Mì lá owẹ̀n lọ lẹdo aihọn pé. Aihọn lọ dona yọnẹn dọ Jehovah wẹ Jiwheyẹwhe podọ Jesu Klisti yin Ahọlu ahọlu lẹ tọn po Oklunọ oklunọ lẹ tọn po. Azán azán lẹpo tọn die. Mì doayi e go, Ahọlu lọ to gandu! Mìwlẹ wẹ lilátọ etọn lẹ. Enẹwutu mì lá, mì lá, mì lá Ahọlu lọ po ahọluduta etọn po.” Mẹplidopọ lẹ kẹalọyi tudohomẹnamẹ enẹ po ayajẹ po podọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ lẹdo aihọn pé wà nudopolọ.
7 To Columbus, Ohio, to 1931, homẹ Biblu Plọntọ lẹ tọn hùn taun nado kẹalọyi oyín lọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Podọ to 1935, to Washington, D.C., Mẹmẹsunnu Rutherford do mẹhe “gbẹtọ susugege” lọ he owe Osọhia tọn dọ dọ yé “to ote to ofìn lọ nukọn podọ to Lẹngbọvu lọ nukọn” yin lẹ hia. (Osọ. 7:9-17) To 1942, to whenue Wẹkẹ-Whàn II to yìyì, Nathan H. Knorr na hodidọ ojlofọndotenamẹ tọn, ehe hosọ etọn yin “Jijọho—Be E Sọgan Dẹn-to-Aimẹ Ya?” To hodidọ lọ whenu, e dọ nuhe “gbekanlin vẹẹ ṣẹ́ṣẹ́” Osọhia weta 17 tọn lọ nọtena bo dohia dọ yẹwheho dona gbẹ́ yin didọ taun to awhàn lọ godo.
8, 9. Naegbọn plidopọ delẹ do tindo nuyiwadomẹji vonọtaun do omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji?
8 Nuhe jẹna ayidonugo taun to Plidopọ Yẹwhehọluduta “Akọta Ayajẹnọ lẹ” tọn whenu to Cleveland, Ohio, wẹ togunmẹho Mẹmẹsunnu Knorr tọn lọ “Ohọ̀ Vivọgbá po Hinhẹn Gblodeji po Mahopọnna Nuhahun Lẹ.” Mẹmẹsunnu de he doayi ayajẹ he hodidọ lọ hẹnwa go wlan dọmọ: “N’tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado sinai to godona [Mẹmẹsunnu Knorr] to oplò ji to whèjai enẹ, podọ to whenue e dọho gando azọ́n yẹwhehodidọ tọn he dona yin wiwà lọ go bo dọ tito he yin bibasi nado gbloada na Bẹtẹli Brooklyn tọn po wezintẹn lọ po, mẹplidopọ lẹ to pẹ́hò madoalọte. Dile etlẹ yindọ mẹde ma sọgan mọ nukunmẹ dopodopo yetọn tọn sọn oplò lọ ji, e bọawu nado mọdọ homẹ yetọn hùn taun.” To 1950, to plidopọ akọjọpli tọn de whenu to New York City, homẹ mẹplidopọ lẹ tọn hùn nado mọ Owe-Wiwe Glẹki Tọn lẹ—Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn yí, ehe yin apadewhe Biblu tọn tintan to ogbè egbezangbe tọn mẹ he gọ̀ oyín Jiwheyẹwhe tọn do otẹn etọn he sọgbe mẹ to Ohó etọn mẹ.—Jel. 16:21.
9 Plidopọ he whenu Jehovah nọ pli Kunnudetọ nugbonọ etọn lẹ to homẹkẹn kavi alọhẹndotenamẹ de godo lẹ sọ nọ whànmẹ taun. Di apajlẹ, Adolf Hitler ko whlé nado sukúndona Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to Allemagne, ṣigba yé omẹ 107 000 wẹ pli dopọ to awhàn-plọntẹn etọn dai tọn to Nuremberg to plidopọ de ji to 1955. Susu mẹhe wá lẹ tọn gọ́ na ayajẹ sọmọ bọ dasin wayi do yé! Suhugan afọzedaitọ 166 518 he wá plidopọ agbegbe “Jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn” atọ̀n he yin bibasi to Pologne to 1989 lẹ tọn wẹ wá sọn Union Soviétique po Tchécoslovaquie dai tọn po, podọ sọn otò Whèzẹtẹn Europe tọn devo lẹ mẹ. Whla tintan niyẹn he delẹ to yé mẹ pli dopọ hẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ he hugan 15 kavi 20. Sọ yí nukun homẹ tọn do pọ́n ayajẹ he wá aimẹ to Plidopọ Akọjọpli “Mẹpinplọn sọn Olọn mẹ Wá” tọn he yin bibasi to 1993 to Kiev, Ukraine whenu, to fie omẹ 7 402 yin bibaptizi te—yèdọ sọha mẹhe yí baptẹm to gbèdopo lẹ tọn he yiaga hugan to whenuho Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ.—Isa. 60:22; Hag. 2:7.
10. Plidopọ tẹlẹ wẹ hiẹ nọ flin hugan, podọ etẹwutu?
10 Vlavo plidopọ agbegbe kavi akọjọpli tọn delẹ na ko yinuwado jiwe to aliho vonọtaun de mẹ. Be a flin plidopọ tintan he a yì kavi dehe ji a yí baptẹm te ya? Nujijọ gbigbọmẹ tọn ayidego tọn lẹ wẹ yé yin na we. Ma wọn nujijọ enẹlẹ gbede blo.—Ps. 42:4.
DOTẸNMẸ HUNDOTE LẸ NADO NỌ JAYA
11. Tito hùnwhẹ whemẹwhemẹ tọn voovo tẹlẹ wẹ Jiwheyẹwhe zedai na Islaelivi hohowhenu tọn lẹ?
11 Jehovah biọ to Islaelivi lẹ si nado nọ pli dopọ to Jelusalẹm na hùnwhẹ voovo atọ̀n to whemẹwhemẹ—enẹ wẹ Hùnwhẹ Akla Madotọ́n tọn, Hùnwhẹ Osẹ lẹ tọn (he wá yin yiylọdọ Pẹntikọsti) po Hùnwhẹ Gòhọtúntún tọn po. Gando hùnwhẹ ehelẹ go, Jiwheyẹwhe dọmọ: “Whla atọ̀n to owhe lọ mẹ wẹ sunnusi towe lẹ na nọ sọawuhia to OKLUNỌ Jiwheyẹwhe lọ nukọn.” (Eks. 23:14-17) Tatọ́ whẹndo tọn susu po whẹndo yetọn blebu po wẹ nọ yì hùnwhẹ enẹlẹ tẹnmẹ, na yé yọnẹn dọ hùnwhẹ enẹlẹ họakuẹ to gbigbọ-liho.—1 Sam. 1:1-7; Luku 2:41, 42.
12, 13. Etẹwẹ e nọ biọ to Islaelivi susu si nado yì hùnwhẹ whemẹwhemẹ tọn lẹ?
12 Lẹnnupọndo nuhe e na biọ to whẹndo de si to Islaeli nado basi gbejizọnlin enẹ ji. Di apajlẹ, Josẹfu po Malia po dona zingbejizọnlin na nudi kilomẹtlu 100 sọn Nazalẹti yì Jelusalẹm. Ojlẹ nẹmu wẹ a lẹndọ a sọgan yizan nado basi gbejizọnlin mọnkọtọn, eyin a zọ̀n afọ po ovi pẹvi lẹ po? Kandai he gando ojlẹ he mẹ Jesu yì Jelusalẹm to whenue e gbẹ́ pò to ovu go dohia dọ hẹnnumẹ po mẹyinyọnẹn lẹ po nọ zingbejizọnlin mọnkọtọn to pọmẹ to whedelẹnu. Numimọ vonọtaun de wẹ e na ko nọ yin na yé nado zingbejizọnlin bo dànú dopọ podọ nado wleawu adọtẹn de tọn na mẹlẹpo to lẹdo he yé ma jẹakọ hẹ lẹ mẹ. Etomọṣo, yé na ko nọ tin to hihọ́ glọ to ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ, na mí mọdọ mẹjitọ Jesu tọn lẹ na ẹn mẹdekannujẹ jẹ obá de mẹ dile etlẹ yindọ owhe 12 wẹ e tindo. Pọ́n lehe enẹ na ko yin numimọ vonọtaun de na yé do sọ, titengbe na ovi lẹ!—Luku 2:44-46.
13 To whenue e wá jọ bọ Islaelivi lẹ ko gbàpe sọn otò yetọn mẹ, akọta susu lẹ mẹ wẹ yé nọ tọ́n sọn nado wá hùnwhẹ mọnkọtọn lẹ. To Pẹntikọsti 33 W.M., Ju pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ po mẹdiọzun Ju lẹ po zingbejizọnlin sọn otò susu lẹ mẹ taidi Itali, Libia, Klete, Asia Pẹvi po Mẹsopotamia po wá Jelusalẹm.—Owalọ 2:5-11; 20:16.
14. Nawẹ Islaelivi lẹ nọ mọaleyi sọn hùnwhẹ whemẹwhemẹ tọn lẹ yìyì mẹ gbọn?
14 Na Islaelivi nugbonọ lẹ, adà titengbe hugan po ayidego tọn gbejizọnlin enẹlẹ tọn po wẹ adà gbigbọmẹ tọn lọ—enẹ wẹ zohunhun he yé nọ yí do sẹ̀n Jehovah to pọmẹ hẹ pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ fọtọ́n susu he wá na hùnwhẹ lọ lẹ. Etẹwẹ na ko yin numọtolanmẹ mẹhe nọ wá hùnwhẹ lọ tẹnmẹ lẹ tọn? Mí sọgan mọ gblọndo lọ to anademẹ he Jehovah na omẹ etọn lẹ gando Hùnwhẹ Gòhọtúntún tọn lọ go mẹ dọmọ: “Hiẹ nasọ nọ jaya to hùnwhẹ towe mẹ, hiẹ, po visunnu towe po, po viyọnnu towe po, po devisunnu towe po, po deviyọnnu towe po, po Levinu lọ po, po jonọ lọ po, po tọṣiọvi lọ po, po asuṣiọsi lọ po, he tin to họngbo towe lẹ mẹ. Azán ṣinawe hiẹ nado nọ payi hùnwhẹ de go hlan OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe to otẹn he OKLUNỌ lọ na de mẹ: na OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe na dona we to jideji towe lẹpo mẹ wutu, podọ to azọ́n alọ towe lẹ tọn lọ lẹpo mẹ, hiẹ bo na yin [ayajẹnọ] patapata.”—Deut. 16:14, 15; hia Matiu 5:3.
YỌ́N PINPẸN PLIDOPỌ EGBEZANGBE TỌN LẸ TỌN
15, 16. Etẹlẹ wẹ a nọ yí do sanvọ́ nado sọgan yì plidopọ lẹ? Naegbọn vivẹnudido lọ ma nọ yin ovọ́?
15 Apajlẹ dagbe nankọ die opli hohowhenu tọn enẹlẹ yin na omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe! Dile etlẹ yindọ nususu lẹ ko diọ to owhe kanweko lẹ gblamẹ, adà titengbe plidopọ enẹlẹ tọn ma diọ. To ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ, plidopọ-watọ lẹ nọ yí nususu do sanvọ́. Nudopolọ wẹ mẹsusu nọ wà to egbehe. Ṣigba, vivẹnudido enẹlẹ ma nọ yin ovọ́. Dotẹnmẹ hundote gbigbọmẹ tọn titengbe lẹ wẹ nujijọ enẹlẹ yin—to hohowhenu podọ kakajẹ egbehe. Plidopọ mọnkọtọn lẹ nọ wleawu nudọnamẹ po nukunnumọjẹnumẹ he yin dandan tọn lẹ po na mí, na mí nido sọgan hẹn haṣinṣan pẹkipẹki de go hẹ Jiwheyẹwhe. Plidopọ lẹ nọ dozolanmẹna mí nado yí nuhe mí plọn lẹ do yizan mẹ, nọ gọalọna mí nado dapana nuhahun lẹ, bosọ nọ na mí tuli nado doafọna nuhe na hẹn ayajẹ wá na mí lẹ kakati nido yin nuhe na pẹnagbàn mí lẹ.—Ps. 122:1-4.
16 Plidopọ-watọ lẹ nọ duvivi ayajẹ tọn taun. Linlin he gando plidopọ daho de go to 1946 dọmọ: “Awuvivinu wẹ e yin nado mọ kunnudetọ ayajẹnọ fọtọ́n susu lẹ he pli to fidopo lọ, podọ ayajẹnu wẹ e tlẹ sọ yin nado sè nuhiho nuhogbẹ́ daho de tọn to pọmẹ hẹ hànjiji gbẹtọ susu lẹ tọn he to ohàn Ahọluduta lọ tọn ji to pọmẹ nado pagigona Jehovah.” Linlin lọ yidogọ dọmọ: “Kandai Azọ́nwatẹn Sinsẹ̀nzọn Mẹdezejo tọn dohia dọ afọzedaitọ susu wẹ ze yede jo nado wazọ́n to azọ́nwatẹn voovo lẹ, po yanwle lọ po nado yilizọn na kunnudetọ hatọ yetọn lẹ.” Be hiẹ lọsu ko tindo ayajẹ mọnkọtọn to plidopọ agbegbe kavi akọjọpli tọn lẹ ji pọ́n ya?—Ps. 110:3; Isa. 42:10-12.
17. Nawẹ tito plidopọ lẹ tọn ko yin vivọjlado to ojlẹ agọe tọn lẹ mẹ gbọn?
17 Onú delẹ ko diọ to aliho he mẹ plidopọ lẹ nọ yin tito-basina te mẹ. Di apajlẹ, delẹ to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ nọ flin whenue plidopọ lẹ nọ yin bibasi na azán ṣinatọ̀n! Tito-to-whinnu lọ nọ bẹ adà afọnnu, whemẹ po whèjai po tọn hẹn. Sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn nọ saba tin to tito-to-whinnu lọ mẹ. Tito-to-whinnu delẹ nọ bẹjẹeji to ogàn ṣinẹnẹ mẹ afọnnu, podọ delẹ nọ saba zindonukọn kakajẹ ogàn ṣinẹnẹ mẹ zánmẹ. Mẹdezejotọ lẹ nọ wazọ́n sinsinyẹn na ojlẹ susu nado dà núdùdù afọnnu tọn, whemẹ tọn po zánmẹ tọn po na mẹhe wá lẹ. Ṣigba todin, azán plidopọ lẹ tọn ko yin sinsán-dogli, podọ mẹdopodopo nọ wleawuna núdùdù sọn whégbè, ehe nọ hùn dotẹnmẹ dote na yé nado ze ayidonugo lẹpo do tito-to-whinnu núdùdù gbigbọmẹ tọn lọ ji.
18, 19. Adà plidopọ lẹ tọn tẹlẹ wẹ a nọ to jejeji nado duvivi etọn, podọ etẹwutu?
18 Adà plidopọ tọn delẹ tin he ma ko diọ, ehe mí nọ to jejeji nado duvivi etọn. Núdùdù gbigbọmẹ tọn “to ojlẹ sisọ mẹ,” he nọ yidogọna nukunnumọjẹnumẹ mítọn gando dọdai po nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ po go lẹ, nọ yin nina mí e ma yin gbọn hodidọ lẹ kẹdẹ gblamẹ gba, ṣigba gbọn owe yọyọ he nọ yin didetọn to plidopọ lẹ ji lẹ lọsu gblamẹ. (Mat. 24:45) Owe mọnkọtọn lẹ nọ saba yin azọ́nwanu he nọ gọalọna ahunjijlọnọ lẹ nado mọnukunnujẹ nugbo Owe-wiwe tọn lẹ mẹ. Nupinpọn-do-plọnnu ojlofọndotenamẹ tọn he sinai do Biblu ji lẹ nọ na tuli jọja po mẹho po nado gbeje mẹwhinwhàn yetọn pọ́n bo họ́ yede sọta nuyiwadomẹji aihọn jijọ-madi-Jiwheyẹwhe tọn ehe tọn. Mọdopolọ, hodidọ baptẹm tọn nọ hùn dotẹnmẹ dote na mímẹpo nado gbeje nuhe tin to otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ lẹ pọ́n podọ nado jaya dile mí mọ mẹdevo lẹ to klandowiwe yetọn hlan Jehovah dohia.
19 Mọwẹ, plidopọ lẹ yin adà sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke tọn sọn ojlẹ dindẹn die, podọ e nọ gọalọna omẹ ayajẹnọ Jehovah tọn lẹ nado sẹ̀n ewọ dile e jẹ do to ojlẹ awusinyẹn tọn ehelẹ mẹ. Plidopọ mọnkọtọn lẹ nọ dozolanmẹna mí to gbigbọ-liho, nọ hùn dotẹnmẹ dote na mí nado jihọntọn yọyọ lẹ, nọ gọalọna mí nado yọ́n pinpẹn pipli mẹmẹsunnu lẹdo aihọn pé tọn mítọn, podọ yé yin aliho titengbe he mẹ Jehovah nọ dona omẹ etọn lẹ bosọ nọ penukundo yé go te. Matin ayihaawe, dopodopo mítọn na jlo nado wà nuhe go e pé lẹpo nado nọ yì adà plidopọ dopodopo tọn lẹpo bo nọ mọaleyi sọn yé mẹ.—Howh. 10:22.
[Yẹdide to weda 30]
Plidopọ akọjọpli tọn to New York City, to 1950
[Yẹdide to weda 32]
Mozambique
[Yẹdide to weda 32]
Corée du Sud