SẸ̀ Ẹ DO
Be Hiẹ Nọ Yí Alọnuwe Ehelẹ Zan Ya?
La Bible—Quel est son message?
Yin awuwlena nado fọnjlodotena mẹhe ma yọ́n nususu gando Biblu go lẹ, titengbe mẹhe ma tin to sinsẹ̀n Klistiani tọn mẹ lẹ
Lehe e sọgan yin zizedonukọnnamẹ do: “E na jlo mi nado yọ́n linlẹn towe gando nuhe Owe-wiwe lẹ dọ tofi go (kavi gando nuhe tin to owe wiwe ehe mẹ go). [Hia Psalm 37:11 he yin alọdlẹndo to adà 11tọ mẹ.] Nawẹ a lẹndọ aigba na te to whenue dọdai ehe na mọ hẹndi? [Jotẹnna gblọndo.] Apajlẹ todido po homẹmiọnnamẹ po tọn dopo niyẹn he mẹhe wá sọn akọ̀ po sinsẹ̀n voovo po mẹ lẹ sọgan mọyi sọn Biblu mẹ.” Hia hukan he tin to aga weda 3tọ alọnuwe lọ tọn bo ze e donukọnnamẹ.
Hiẹ sọgan tẹ́n ehe pọ́n: Eyin hiẹ to anadena plọnmẹ Biblu de to owe Biblu Plọn Mí mẹ hẹ mẹhe ma tin to sinsẹ̀n Klistiani tọn mẹ de, nọ yí nukunwhiwhe vude zan to bẹjẹeji kavi to vivọnu oplọn dopodopo tọn nado gbadopọnna adà dopo to alọnuwe ehe mẹ nado basi bladopọ kleun de na ẹn do Biblu ji.
Aliho He Yì Ogbẹ̀ Madopodo mẹ lọ−Be Hiẹ Ko Mọ Ẹn Ya?
Yin awuwlena nado fọnjlodotena Aflikanu he yise dọ okú yin adàdidiọ sọn ogbẹ̀ yì agblò devo mẹ lẹ.
Lehe e sọgan yin zizedonukọnnamẹ do: “Gbẹtọ livi susu to Aflika wẹ yise dọ okú yin adàdidiọ sọn ogbẹ̀ yì fihe yé nọ ylọdọ “agblò tọgbo lẹ tọn” mẹ. Yé nọ yise dọ tọgbo lẹ nọ basi hihọ́na whẹndo yetọn lẹ bo nọ hẹn yé tindo kọdetọn dagbe. Yé sọ nọ lẹndọ eyin mẹde gbẹkọ tọgbo lẹ go kavi hẹn homẹgble yé, yé nọ hẹn nugbajẹmẹji lẹ taidi awutu, ohẹ́n, po nukunbibia po wá. Etẹwẹ hiẹ lẹn? [Jotẹnna gblọndo.] E na jlo mi nado dohia we to Biblu mẹ nuhe jọ do tọgbo mítọn tintan Adam go to whenue ewọ kú. [Hia Gẹnẹsisi 3:19.] Alọnuwe ehe do nuhe nọ jọ do gbẹtọvi lẹpo go na yé dugu okú tọn sọn Adam dè wutu hia.”
Hiẹ sọgan tẹ́n ehe pọ́n: Eyin whétọ lọ kẹalọyi alọnuwe lọ, do lehe plọnmẹ Biblu de nọ yin bibasi do hia ẹ gbọn hodidọ hẹ ẹ do weta 4tọ alọnuwe lọ tọn blebu kavi apadewhe etọn ji dali.
Hiẹ Sọgan Yin Họntọn Jiwheyẹwhe Tọn!
Yin awuwlena nado fọnjlodotena mẹhe ma yì wehọmẹ sọmọ kavi he ma sọgan hiawe ganji lẹ
Lehe e sọgan yin zizedonukọnnamẹ do: “Be a lẹndọ e yọnbasi na mí nado lẹzun họntọn Jiwheyẹwhe tọn ya? [Jotẹnna gblọndo. Enẹgodo, hia Jakọbu 2:23.] Alọnuwe ehe yin awuwlena nado gọalọna mí nado lẹzun họntọn Jiwheyẹwhe tọn, taidi Ablaham.”
Hiẹ sọgan tẹ́n ehe pọ́n: To dlapọn tintan kavi to gọyìpọn whenu, do lehe plọnmẹ Biblu de nọ yin bibasi do hia whétọ lọ gbọn hodidọ hẹ ẹ do Nupinplọn 1 lọ blebu kavi apadewhe etọn ji dali.
La vraie foi—Le chemin qui mène au bonheur
Yin awuwlena nado fọnjlodotena Malenu he tin to lẹdo he mẹ yé sọgan voawu nado plọn Biblu te de mẹ lẹ.
Lehe e sọgan yin zizedonukọnnamẹ do: Do yẹdide he tin to weda 16-17 ji lẹ hia bo dọmọ: “Ninọmẹ ehe gbọnvo pete na nuhe mí nọ mọ to aihọn lọ mẹ to egbehe. Be hiẹ lẹndọ aihọn lọ sọgan wá nọle to gbèdopo ya? [Jotẹnna gblọndo.] Doayi opagbe he Owe Jiwheyẹwhe tọn do go. [Hia dopo to wefọ he yin dide lẹ mẹ sọn Biblu towe mẹ.] Alọnuwe ehe gọalọna mí nado wleawuna yise nujọnu tọn dọ opagbe mọnkọtọn lẹ na mọ hẹndi.”
Hiẹ sọgan tẹ́n ehe pọ́n: To vivọnu dlapọn tintan tọn, biọ to whétọ lọ si nado de dopo to kanbiọ he tin to wepa godo tọn lọ ji lẹ mẹ. Enẹgodo, basi tito nado gbadopọnna gblọndo kanbiọ lọ tọn sọn alọnuwe lọ mẹ to whenue hiẹ na lẹkọwa.
Cinq questions à se poser sur l’origine de la vie
Yin awuwlena na jọja Klistiani he yè nọ plọn to wehọmẹ dọ nulẹ tin yededenu lẹ. E sọgan sọ gọalọ nado yihojlẹdohogo hẹ mẹhe yise dọ nulẹ tin yededenu lẹ, mẹhe yise dọ Jiwheyẹwhe dablu lẹ po mẹhe ma yise dọ Jiwheyẹwhe tin lẹ po. (Alọnuwe ehe ma yin awuwlena nado yin didogbonu sọn whédegbè jẹ whédegbè.)
Lehe mí sọgan yí i zan do to whenue mí to hodọ hẹ mẹhe yise dọ nulẹ tin yededenu de kavi hẹ mẹhe ma yise dọ Jiwheyẹwhe tin de: “To egbehe, diblayin owe lẹnunnuyọnẹn tọn lẹpo wẹ nọ plọnmẹ dọ nulẹ tin yededenu. Be hiẹ lẹndọ nuplọnmẹ nulẹ tin yededenu tọn yin nuplọnmẹ de poun wẹ ya kavi dọ e ko hẹnai taidi nugbo de? [Jotẹnna gblọndo.] Hiẹ na kọngbedopọ dọ nado basi nudide de he sinai do nudọnamẹ he sọgbe lẹ ji, mí dona lẹnnupọndo adà awe lọ lẹ ji. Alọnuwe ehe donù kunnudenu delẹ go he whàn mẹsusu nado yise dọ nutogbẹ̀ lẹ yin didá.”
Hiẹ sọgan tẹ́n ehe pọ́n: To wehọmẹ, nọ jo alọnuwe lọ do to tafo towe ji nado pọ́n eyin e na fọ́n tlintlindo-dindin klasigbẹ́ towe lẹ tọn dote.
La paix et le bonheur durables: comment les trouver
Yin awuwlena nado fọnjlodotena Chine-nu lẹ
Lehe e sọgan yin zizedonukọnnamẹ do: “To egbehe, ogbẹ̀ gọ́ na nuhahun susu he sọgan hò ayajẹ mítọn yí. Etẹwẹ nọ gọalọna we nado tindo ayajẹ mahopọnna nuhahun lẹ? [Jotẹnna gblọndo.] Ayinamẹ Biblu tọn lẹ hihodo ko gọalọna mẹsusu nado mọ ayajẹ. [Hia Psalm 119:1, 2.] Mẹdelẹ nọ lẹndọ owe yovo lẹ tọn wẹ Biblu yin. Ṣigba doayi nuhe tin tofi go. [Gbadopọnna hukan 16tọ to weda 17.] Alọnuwe ehe dọhodo lehe mí sọgan tindo ayajẹ po jijọho he na dẹn-to-aimẹ po do ji.”
Hiẹ sọgan tẹ́n ehe pọ́n: Eyin whétọ lọ kẹalọyi alọnuwe lọ, hia hodidọ atọ̀n bẹjẹeji tọn lẹ to hukan 18tọ mẹ to weda 17 bo dọmọ: “To whenue n’na lẹkọwa, e na jlo mi nado do nuhe Biblu dọ dọ mí sọgan donukun hia we.” To whenue hiẹ lẹkọyi, gbadopọnna dopo to nuagokun he tin to hukan 6tọ mẹ to weda 30tọ ji lẹ mẹ.