Matouš
13 Ten den, kdy Ježíš opustil dům, seděl u moře; 2 a shromáždily se k němu velké zástupy, takže nastoupil do člunu a posadil se,+ a celý zástup stál na břehu. 3 Potom jim vyprávěl mnoho věcí v podobenstvích* a řekl: „Pohleďte, vyšel rozsévač, aby rozséval;+ 4 a když rozséval, některá [semena] padla podél cesty a přišli ptáci a sezobali je.+ 5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho půdy, a hned vyrazila, protože neměla hlubokou půdu.+ 6 Ale když vyšlo slunce, byla sežehnuta, a protože neměla kořeny, uschla.+ 7 Jiná zase padla mezi trní, a trní vzešlo a udusilo je.+ 8 Ještě jiná padla na znamenitou půdu a začala vydávat ovoce,+ to stonásobně, ono šedesáti[násobně], jiné třiceti[násobně].+ 9 Kdo má uši, ať naslouchá.“+
10 Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“+ 11 Odpověděl a řekl: „Vám je dáno porozumět posvátným tajemstvím+ nebeského království, ale těm lidem to není dáno.+ 12 Kdokoli totiž má, tomu bude dáno více a bude mít hojnost,+ ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.+ 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledí a hledí marně, slyší a slyší marně, ani smysl toho nechápou;+ 14 a plní se na nich Izajášovo proroctví, které říká: ‚Slyšením uslyšíte, ale smysl toho rozhodně nepochopíte; a pohlédnete a budete hledět, ale rozhodně neuvidíte.+ 15 Vždyť srdce těchto lidí se stalo nevnímavým* a ušima slyšeli bez odezvy* a zavírali oči, aby nikdy očima neviděli a ušima neslyšeli a aby smysl toho nepochopili svým srdcem a neobrátili se zpět, a já je neuzdravil.‘+
16 Šťastné jsou však vaše oči,+ protože se dívají, a vaše uši, protože slyší. 17 Vpravdě vám totiž říkám: Mnozí proroci+ a spravedliví toužili vidět věci, na které se díváte, a neviděli je,+ a slyšet věci, které slyšíte, a neslyšeli je.+
18 Naslouchejte tedy podobenství o muži, který rozséval.+ 19 Kde někdo slyší slovo o království, ale nechápe jeho smysl, přichází ten ničemný+ a uchvacuje, co bylo zaseto do jeho srdce; to je zaseté podél cesty. 20 Pokud jde o to, které bylo zaseto na skalnatá místa, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá.+ 21 Přesto v sobě nemá kořen, ale pokračuje nějaký čas, a potom, co nastane soužení nebo pronásledování kvůli slovu, ihned klopýtá.+ 22 Pokud jde o to, které bylo zaseto mezi trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale úzkost tohoto systému věcí*+ a podvodná moc bohatství* slovo dusí, a on* se stává neplodným.+ 23 Pokud jde o to, které bylo zaseto do znamenité půdy, to je ten, kdo slyší slovo a pochopí jeho smysl a kdo skutečně nese ovoce a vynáší ten stonásobně, onen šedesáti[násobně], jiný třiceti[násobně].“+
24 Předložil jim jiné podobenství a řekl: „Nebeské království se stalo podobným člověku, který zasel na své pole znamenité semeno.+ 25 Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel* a odešel. 26 Když vyrašilo stéblo a neslo plody, objevil se i plevel. 27 Hospodářovi otroci tedy přišli a řekli mu: ‚Pane, nezasel jsi na své pole znamenité semeno?+ Kde se potom na něm vzal plevel?‘+ 28 Řekl jim: ‚To udělal nepřítel, člověk.‘+ Řekli mu: ‚Chceš tedy, abychom vyšli a vybrali jej?‘ 29 Řekl: ‚Ne; abyste náhodou při vybírání plevele nevykořenili s ním pšenici. 30 Ať obojí roste spolu až do žně; a v období žně povím žencům: Nejdříve vyberte plevel a svažte jej do otýpek ke spálení,+ potom jděte a shromažďte pšenici do mé zásobárny.‘“+
31 Předložil jim jiné podobenství+ a řekl: „Nebeské království je podobné hořčičnému zrnu,+ které člověk vzal a zasadil na svém poli; 32 to je vlastně nejdrobnější ze všech semen, ale když vyroste, je největší z [druhů] zeleniny a stává se stromem, takže nebeští ptáci+ přicházejí a uchylují se mezi jeho ratolesti.“+
33 Pronesl k nim ještě jiné podobenství: „Nebeské království je podobné kvasu,+ který žena vzala a schovala ve třech velkých mírách* mouky, až celé množství zkvasilo.“
34 To vše Ježíš mluvil k zástupům v podobenstvích. Nemluvíval k nim vskutku bez podobenství,+ 35 aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka, který řekl: „Otevřu ústa v podobenstvích, budu zvěstovat věci utajené od založení.“+
36 Potom, co propustil zástupy, vešel do domu. A jeho učedníci k němu přišli a řekli: „Vysvětli nám podobenství o plevelu* na poli.“ 37 Odpověděl a řekl: „Rozsévač znamenitého semene je Syn člověka; 38 pole je svět;+ pokud jde o znamenité semeno, to jsou synové království; ale plevel jsou synové toho ničemného+ 39 a nepřítel, který je zasel, je Ďábel.+ Žeň+ je závěr* systému věcí*+ a ženci jsou andělé. 40 Proto právě jako je plevel vybrán a spálen ohněm, tak to bude i v závěru systému věcí.+ 41 Syn člověka vyšle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno, co působí klopýtání,+ a ty, kdo se dopouštějí nezákonnosti, 42 a vhodí je do ohnivé pece.+ Tam bude [jejich] pláč a skřípání zubů.+ 43 V tom čase budou spravedliví zářit+ jasně jako slunce+ v království svého Otce. Kdo má uši, ať naslouchá.+
44 Nebeské království je podobné pokladu schovanému v poli, který nějaký člověk našel a schoval; a z radosti, kterou má, jde a prodá,+ co má, a koupí to pole.+
45 Nebeské království je dále podobné cestujícímu kupci, který hledá znamenité perly. 46 Když nalezl jednu perlu vysoké hodnoty,+ odešel a okamžitě prodal všechno, co měl, a koupil ji.+
47 A opět je nebeské království podobné vlečné síti spuštěné do moře a sbírající [ryby] všeho druhu.+ 48 Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se a vybrali znamenité+ do nádob, ale nevhodné+ odhodili. 49 Tak to bude v závěru systému věcí:* Andělé vyjdou a oddělí ničemné+ od spravedlivých+ 50 a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude [jejich] pláč a skřípání zubů.+
51 Pochopili jste smysl toho všeho?“ Řekli mu: „Ano.“ 52 Pak jim řekl: „Tak je každý, kdo veřejně poučuje* a byl vyučován o nebeském království,+ podobný člověku, hospodáři, který vynáší ze své pokladnice věci nové i staré.“+
53 A když Ježíš skončil tato podobenství, šel odtud krajem. 54 A když přišel do svého domovského území,*+ začal je vyučovat v jejich synagóze,+ takže žasli a říkali: „Kde dostal ten člověk takovou moudrost a takové mocné skutky? 55 Což to není tesařův syn?+ Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub a Josef a Šimon a Jidáš? 56 A nejsou všechny jeho sestry u nás?+ Kde tedy dostal ten člověk všechny tyto věci?“+ 57 Začali tedy o něho klopýtat.+ Ježíš jim však řekl: „Prorok není v necti kromě ve svém domovském území a ve svém vlastním domě.“+ 58 A neučinil tam mnoho mocných skutků kvůli jejich nedostatku víry.+