Matouš
18 V tu hodinu se učedníci přiblížili k Ježíšovi a řekli: „Kdo je skutečně největší v nebeském království?“+ 2 Zavolal tedy k sobě malé dítě, postavil je uprostřed nich+ 3 a řekl: „Vpravdě vám říkám: Jestliže se neobrátíte a nebudete jako malé děti,+ rozhodně nevstoupíte do nebeského království.+ 4 Proto kdokoli se pokoří+ jako toto malé dítě, ten je největší v nebeském království;+ 5 a kdokoli přijímá jedno takové malé dítě na základě mého jména, přijímá [i] mne.+ 6 Kdokoli však [způsobí] klopýtání jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, pro toho je prospěšnější, aby mu na krk pověsili mlýnský kámen,+ jakým otáčí osel, a potopili ho do širého, otevřeného moře.+
7 Běda světu pro kameny klopýtání! Kameny klopýtání ovšem nutně musí přijít,+ ale běda člověku, skrze kterého kámen klopýtání+ přichází! 8 Jestliže tě tedy tvá ruka nebo tvá noha přivádí ke klopýtání, usekni ji a odhoď od sebe;+ je znamenitější, abys vstoupil do života zmrzačený nebo chromý, než abys byl s dvěma rukama nebo dvěma nohama vhozen do věčného ohně.+ 9 Jestliže tě také tvé oko přivádí ke klopýtání, vytrhni je a odhoď od sebe; je znamenitější, abys vstoupil jednooký do života, než abys byl s dvěma očima vhozen do ohnivé gehenny.*+ 10 Dbejte na to, abyste nepohrdali žádným z těchto maličkých, neboť vám říkám, že jejich andělé+ v nebi stále hledí na obličej mého Otce,* který je v nebi.+ 11* ——
12 Co si myslíte? Jestliže nějaký člověk nabude sto ovcí a jedna z nich zabloudí,+ nenechá těch devadesát devět na horách a nevydá se pátrat po té jedné, která bloudí?+ 13 A jestliže ji najde, jistě vám říkám, že se z ní raduje více než z těch devětadevadesáti, které nezabloudily.+ 14 Podobně není žádoucí [v očích] mého Otce, který je v nebi, aby zahynul jeden z těchto maličkých.+
15 Dále, jestliže zhřeší tvůj bratr, jdi a odhal jeho chybu* mezi čtyřma očima.+ Jestliže ti bude naslouchat, získal jsi svého bratra.+ 16 Jestliže ti však nebude naslouchat, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby každá záležitost* byla potvrzena* ústy dvou nebo tří svědků.+ 17 Jestliže jim nebude naslouchat,* mluv ke sboru.* Jestliže nebude naslouchat ani sboru, ať je pro tebe právě jako člověk z národů+ a jako výběrčí daní.+
18 Vpravdě vám říkám: Cokoli byste svázali na zemi, bude tím, co je svázáno* v nebi, a cokoli byste rozvázali na zemi, bude tím, co je rozvázáno* v nebi.+ 19 Opět vám vpravdě říkám: Jestliže se dva z vás na zemi dohodnou na něčem důležitém, oč by měli žádat, stane se jim to kvůli mému Otci v nebi.+ 20 Kde se totiž shromáždí dva nebo tři v mém jménu,+ tam jsem uprostřed nich.“+
21 Potom přišel Petr a řekl mu: „Pane, kolikrát má můj bratr proti mně zhřešit, a já mu mám odpustit?+ Až sedmkrát?“+ 22 Ježíš mu řekl: „Říkám ti, ne až sedmkrát, ale až sedmasedmdesátkrát.*+
23 Proto se nebeské království podobá člověku, králi,+ který chtěl účtovat+ se svými otroky. 24 Když s nimi začal účtovat, byl přiveden člověk, který mu dlužil deset tisíc talentů [=60 000 000 denárů].* 25 Protože však neměl prostředky, aby [to] splatil, jeho pán nařídil, aby byl prodán on a jeho manželka a děti a všechno, co měl, a aby bylo zaplaceno.+ 26 Proto otrok padl a začal mu vzdávat poctu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost a všechno ti splatím.‘ 27 Pán toho otroka byl pohnut lítostí a propustil ho+ a zrušil jeho dluh.*+ 28 Onen otrok však odešel a nalezl jednoho ze svých spoluotroků, který mu dlužil sto denárů;*+ a popadl ho a začal ho škrtit a říkal: ‚Splať všechno, co dlužíš.‘ 29 Proto jeho spoluotrok padl a začal ho snažně prosit a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost+ a splatím ti.‘ 30 On však nebyl ochoten, ale odešel a dal ho uvrhnout do vězení, dokud nesplatí, co dlužil. 31 Když tedy jeho spoluotroci viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili a šli a objasnili svému pánovi všechno, co se stalo.+ 32 Potom ho jeho pán povolal a řekl mu: ‚Ničemný otroku, zrušil jsem celý tvůj dluh,* když jsi mě snažně prosil. 33 Neměl ses zase ty smilovat+ nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘+ 34 S tím ho jeho pán, vyprovokovaný k zlobě,+ vydal žalářníkům,* dokud nesplatí všechno, co dlužil. 35 Stejně+ bude můj nebeský Otec jednat i s vámi, jestliže nebudete ze srdce odpouštět každý svému bratrovi.“+