Žalmy*
První kniha
(Žalmy 1–41)
1 Šťastný+ je muž,* který nechodil podle rady ničemných+
a nestál na cestě hříšníků+
a neseděl na sedadle posměvačů,+
2 ale jeho potěšení je v Jehovově zákoně,+
a v jeho zákoně si čte polohlasem dnem i nocí.+
3 A jistě bude jako strom zasazený při vodních tocích,+
který dává své vlastní ovoce ve svém období+
a jehož listí neusychá,+
a všechno, co dělá, se podaří.+
a vysocí úředníci se shlukli jako jeden+
proti Jehovovi+ a proti jeho pomazanému*+
3 [a říkají]: „Roztrhněme jejich pouta+
a zavrhněme od sebe jejich šňůry!“+
5 Tehdy k nim bude mluvit ve svém hněvu,+
ve své žhavé nelibosti je rozruší+
7 Dovolte, abych se odvolal na Jehovův výnos;
řekl mi: „Ty jsi můj syn;+
já, já jsem se dnes stal tvým otcem.+
12 Líbejte syna,*+ aby se On nepopudil,
a abyste nezanikli [z] cesty,*+
neboť jeho hněv snadno* vzplane.+
Šťastní jsou všichni ti, kdo ho činí svým útočištěm.+
Davidova melodie, když utíkal kvůli svému synu* Absalomovi.+
5 Pokud jde o mne, já si lehnu, abych spal;
jistě se probudím, protože mě stále podporuje sám Jehova.+
7 Povstaň přece,+ Jehovo! Zachraň mě,+ můj Bože!+
Vždyť budeš muset udeřit všechny mé nepřátele do čelisti.+
Zuby ničemných budeš muset zlámat.+
Vedoucímu na strunné nástroje+. Davidova melodie.
4 Když volám, odpověz mi, můj spravedlivý Bože.+
V tísni mi vytvoříš široký prostor.
Projev mi přízeň+ a slyš mou modlitbu.
2 Jak dlouho bude má sláva+ k urážce, vy synové lidí,*
[zatímco] stále milujete prázdné věci,
[zatímco] se stále snažíte najít lež? Seʹlah.
3 Uvědomte si tedy, že Jehova jistě rozezná svého věrně oddaného;*+
Jehova uslyší, když k němu budu volat.+
7 Jistě mi dáš do srdce radování+
větší než v čase, kdy se rozhojnilo jejich obilí a jejich mladé víno.+
Vedoucímu pro nechilot.* Davidova melodie.
5 Žádní vychloubači se ti nesmějí postavit před oči.+
Nenávidíš přece všechny, kdo konají to, co ubližuje;+
7 Pokud jde o mne, já přijdu v hojnosti tvé milující laskavosti*+
do tvého domu,+
budu se sklánět směrem k tvému svatému chrámu* v bázni před tebou.+
9 Vždyť v jejich* ústech není nic důvěryhodného;+
jejich nitro je opravdu strast.+
Jejich hrdlo je otevřené pohřební místo;+
10 Bůh je jistě bude pokládat za vinné;+
padnou kvůli svým vlastním radám.+
V množství svých přestupků ať jsou rozehnáni,*+
protože se vzbouřili proti tobě.+
11 Ale všichni ti, kdo tě činí svým útočištěm, se budou radovat;+
na neurčitý čas* budou radostně volat.+
A ty k nim zahradíš přístup
a ti, kdo milují tvé jméno, budou v tobě jásat.+
Vedoucímu na strunné nástroje v nižší oktávě.*+ Davidova melodie.
6 Umdlel jsem svým vzdycháním;+
celou noc zaplavuji své lehátko,+
slzami zalévám svou vlastní pohovku.+
10 Všichni moji nepřátelé budou velice zahanbeni+ a rozrušeni;
obrátí se zpět, vzápětí budou zahanbeni.+
Davidův žalozpěv,* který zpíval Jehovovi kvůli slovům Benjamínovce Kuše.*
7 Jehovo, můj Bože,+ učinil jsem tě svým útočištěm.+
Zachraň mě ode všech, kdo mě pronásledují, a osvoboď mě,+
2 aby nikdo neroztrhal mou duši* na kusy jako lev+
a neuchvátil [mě], když není žádný osvoboditel.+
3 Jehovo, můj Bože, jestliže jsem to učinil,+
jestliže existuje v mých rukou nějaké bezpráví,+
4 jestliže jsem tomu, kdo mě odměňoval, oplatil tím, co je špatné,+
nebo jsem oloupil někoho, kdo mi bezúspěšně projevoval nepřátelství,+
a ať dostihne a zašlape můj život až do země
a způsobí, aby má vlastní sláva přebývala v prachu. Seʹlah.
6 Povstaň přece, Jehovo, ve svém hněvu;+
pozvedni se při výbuších rozlícení těch, kdo mi projevují nepřátelství,+
a probuď se přece kvůli mně,*+ [vždyť] jsi dal příkaz k soudu.+
8 Jehova sám vynese rozsudek nad národy.+
Suď mě, Jehovo, podle mé spravedlnosti+
a podle mé ryzosti+ ve mně.
10 Štít pro mne je u Boha,+ Zachránce těch, [kdo jsou] přímí v srdci.+
14 Pohleď, je jeden, který je těhotný tím, co ubližuje,+
a počal těžkosti a zcela jistě porodí faleš.+
16 Jeho těžkosti se mu vrátí na jeho vlastní hlavu,+
a na temeno hlavy mu dopadne jeho vlastní násilí.+
Vedoucímu na gittit.*+ Davidova melodie.
2 Z úst dětí a kojenců jsi založil* sílu,+
kvůli těm, kdo ti projevují nepřátelství,+
abys přiměl k ústupu nepřítele i toho, kdo se mstí.+
3 Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů,+
měsíc a hvězdy, které jsi připravil,+
4 co je smrtelný člověk,+ že ho chováš v mysli,+
a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?+
6 Necháváš ho panovat nad díly svých rukou,+
všechno jsi mu položil pod nohy:+
7 drobný skot* a voly, ty všechny,+
a také zvířata širého pole,+
8 nebeské ptáky a mořské ryby,+
všechno, co prochází mořskými stezkami.+
9 Jehovo, náš Pane, jak majestátní je tvé jméno po celé zemi!+
Vedoucímu na Mut-labben.* Davidova melodie.
א [ʼaʹlef]*
ב [béth]
ג [giʹmel]
6 Nepříteli, [tvá] zpustošení dospěla k trvalému konci,+
i města, která jsi vykořenil.+
I zmínka o nich jistě zanikne.+
ה [heʼ]
8 A sám bude soudit úrodnou zemi* ve spravedlnosti;+
v přímosti požene před soud národnostní skupiny.+
ו [waw]
10 A ti, kdo znají tvé jméno, budou v tebe důvěřovat,+
neboť, Jehovo, jistě neopustíš ty, kdo tě hledají.+
ז [zaʹjin]
12 Až bude vyhledávat krveprolití,+ jistě si totiž vzpomene právě na ně;+
určitě nezapomene na křik ztrápených.+
ח [chéth]
13 Projev mi přízeň, Jehovo; viz, jak mě trápí ti, kdo mě nenávidí,+
ty, který mě pozvedáš od bran smrti,+
14 abych mohl oznamovat všechny tvé chvályhodné skutky+
abych měl radost z tvé záchrany.+
ט [téth]
16 Jehova je známý podle soudu, který vykonal.+
Činností svých vlastních rukou se ničemný lapil do léčky.*+
Higgajon.* Seʹlah.
י [jódh]
כ [kaf]
19 Povstaň přece, Jehovo! Ať se smrtelný člověk neprokáže [jako] nadřazený v síle.+
Ať jsou národy souzeny před tvým obličejem.+
ל [laʹmedh]*
2 Ničemný ve své domýšlivosti rozpáleně pronásleduje ztrápeného;+
chytají se do nápadů, které vymysleli.+
3 Ničemný totiž pochválil sám sebe pro sobeckou touhu své duše,+
a ten, kdo dosahuje nepatřičného zisku,+ si požehnal;
נ [nun]
znevážil Jehovu.+
5 Jeho cestám se celý čas dobře daří.*+
Tvá soudcovská rozhodnutí jsou vysoko, mimo jeho dosah;+
pokud jde o všechny, kdo mu projevují nepřátelství, nad těmi se nadýmá.+
6 Řekl si v srdci: „Nebudu přiveden k potácení;+
generaci za generací [budu] tím, kdo není v neštěstí.“+
פ [peʼ]
ze skrytých míst zabije někoho nevinného.+
ע [ʽaʹjin]
9 Stále číhá na skrytém místě jako lev ve své skrýši.+
Stále číhá,+ aby násilím unesl někoho ztrápeného.
Unáší ztrápeného násilím, když utáhne svou síť.+
ק [qóf]
ר [réš]
14 Vždyť ty sám jsi viděl těžkosti a mrzutost.
Stále přihlížíš, abys [je] dostal do ruky.+
Tobě [se] svěřuje nešťastný,+ chlapec bez otce.
Sám ses stal [jeho] pomocníkem.+
ש [šin]
ת [taw]
17 Touhu mírných, Jehovo, jistě vyslyšíš.+
Připravíš jejich srdce.+
Budeš věnovat pozornost svým uchem,+
18 abys soudil chlapce bez otce a zdrceného,+
aby smrtelný člověk, který je ze země, již nepůsobil chvění.*+
Vedoucímu. Od Davida.
11* Učinil jsem Jehovu svým útočištěm.+
Jak se odvažujete říci mé duši:
„Prchni jako pták k vaší hoře!+
2 Pohleď, vždyť ničemní napínají luk,+
opravdu chystají svůj šíp na tětivě,
aby v temnotě stříleli na přímé v srdci.+
4 Jehova je ve svém svatém chrámu,+
Jehova — v nebesích je jeho trůn.+
Jeho vlastní oči hledí, jeho vlastní zářící oči* zkoumají+ lidské syny.*
5 Sám Jehova zkoumá spravedlivého stejně jako ničemného,+
a každého, kdo miluje násilí, jeho duše jistě nenávidí.+
Vedoucímu na nižší oktávu.*+ Davidova melodie.
12 Zachraň [mě]* přece,+ Jehovo, vždyť věrně oddaný dospěl ke konci;+
věrní lidé totiž z lidských synů vymizeli.
3 Jehova odřízne všechny hladké rty,
jazyk, který mluví velké věci,+
4 ty, kdo řekli: „Svým jazykem získáme převahu.+
Naše rty jsou s námi. Kdo bude nad námi?“
5 „Kvůli olupování ztrápených, kvůli vzdychání chudých+
tentokrát povstanu,“ říká Jehova.+
„Dám [ho] do bezpečí před každým, kdo se nad ním nadýmá.“+
Vedoucímu. Davidova melodie.
13 Jak dlouho, Jehovo, budeš na mne zapomínat?+ Navždy?+
Jak dlouho budeš přede mnou skrývat svůj obličej?+
2 Jak dlouho mám ve své duši chovat odpor,
zármutek v srdci za dne?
Jak dlouho bude můj nepřítel nade mnou vyvýšen?+
3 Shlédni přece [na mne]; odpověz mi, Jehovo, můj Bože.
Rozzař přece mé oči,+ abych neusnul ve smrti,+
4 aby můj nepřítel neřekl: „Vyhrál jsem nad ním!“,
[aby] se moji protivníci neradovali, protože jsem přiveden k vrávorání.+
5 Pokud jde o mne, já jsem důvěřoval v tvou milující laskavost;*+
ať se mé srdce raduje z tvé záchrany.+
6 Budu zpívat Jehovovi, neboť se mnou jednal blahodárně.*+
Vedoucímu. Od Davida.
2 Pokud jde o Jehovu, ten shlédl z nebe na lidské syny,+
aby viděl, zda existuje někdo, kdo má pochopení, kdo hledá Jehovu.*+
4 Nezískal poznání žádný z těch, kdo konají to, co ubližuje,+
když pojídají můj lid, jako snědli chléb?+
Dokonce ani nevzývali Jehovu.+
7 Kéž by byla záchrana Izraele ze Sionu!+
Až Jehova opět shromáždí zajaté ze svého lidu,+
ať má Jákob radost, ať se Izrael raduje.+
Davidova melodie.
4 V jeho očích je jistě odmítnut každý opovrženíhodný,+
ale ctí ty, kdo se bojí Jehovy.+
Přísahal na to, co je [pro něho] špatné,* a přece [to] nemění.+
5 Nevydával své peníze na úrok+
a nevzal úplatek proti nevinnému.+
Ten, kdo činí tyto věci, nebude nikdy přiveden k potácení.+
Davidův miktam.*
16 Zachovej mě, Bože,* vždyť jsem tě učinil svým útočištěm.+
2 Řekl jsem* Jehovovi: „Ty jsi Jehova;* má dobrota není kvůli tobě,+
3 [ale] vůči svatým, kteří jsou na zemi.
V těch, ano v těch majestátních, je celé mé potěšení.“+
4 Bolesti přibývají těm, [kdo,] když je tu někdo jiný, opravdu spěchají [za ním].+
Nebudu vylévat jejich tekuté oběti krve+
a nebudu nosit jejich jména na svých rtech.+
6 Měřicí provazce mi padly na příjemná místa,+
[mé] vlastnictví* se mi skutečně prokázalo [jako] příjemné.
9 Proto se mé srdce opravdu raduje, a má sláva* je nakloněna k radosti.+
Také mé vlastní tělo bude přebývat v bezpečí.+
11 Způsobíš, abych poznal stezku života.+
U tvého obličeje je radování do sytosti;+
po tvé pravici je příjemnost navždy.+
Davidova modlitba.
17 Slyš přece, co je spravedlivé, Jehovo; věnuj pozornost mému snažně prosebnému volání;+
dopřej přece sluchu mé modlitbě bez podvodných rtů.+
3 Vyzkoušel jsi mé srdce, v noci jsi provedl prohlídku,+
přečistil jsi mě; zjistíš, [že] jsem neplánoval úklady.+
Má ústa nebudou přestupovat.+
prostřednictvím slova tvých rtů jsem se měl na pozoru před stezkami lupiče.+
5 Ať se mé kroky uchytí* v tvých stopách,+
[v nichž] šlépěje mých nohou jistě nebudou přivedeny k potácení.+
7 Učiň podivuhodnými své skutky milující laskavosti,*+ Zachránce těch, kdo hledají útočiště
před vzbouřenci proti tvé pravici.+
8 Chovej mě jako zřítelnici oční bulvy,+
kéž mě ukryješ ve stínu svých křídel+
9 kvůli ničemným, kteří mě oloupili.
Nepřátelé mé duše mě stále obkličují.+
10 Uzavřeli [se] do svého vlastního tuku;+
svými ústy mluvili v domýšlivosti;+
11 pokud jde o naše kroky, nyní nás obklopili;+
upírají své oči, aby sehnuli k zemi.+
12 Jeho podoba je [podoba] lva, který prahne po trhání na kusy,+
a [podoba] mladého lva sedícího na skrytých místech.
13 Povstaň přece, Jehovo, postav se proti jeho obličeji;+
přiměj ho, aby se sklonil; svým mečem opatři únik mé duši před ničemným,+
14 svou rukou, Jehovo, před lidmi,+
před lidmi [tohoto] systému+ věcí,* jejichž podíl je v [tomto] životě+
a jejichž břicho plníš svým skrytým pokladem,+
kteří jsou uspokojeni syny+
a ukládají pro své děti, co zanechávají.+
15 Pokud jde o mne, já budu ve spravedlnosti hledět na tvůj obličej;+
jistě budu uspokojen, až se probudím [a uvidím] tvou podobu.*+
Vedoucímu. Od Jehovova sluhy, od Davida, který mluvil k Jehovovi slovy této písně v den, kdy ho Jehova osvobodil z dlaně všech jeho nepřátel a* z ruky Saulovy.+ A přistoupil k tomu, aby řekl:
18 Budu mít k tobě náklonnost,* Jehovo, má sílo.+
2 Jehova je můj skalní útes a má pevnost, Ten, kdo mi opatřuje únik.+
Můj Bůh* je má skála. Učiním ho svým útočištěm,*+
svůj štít a svůj roh záchrany, svou bezpečnou výšinu.+
6 Ve své tísni jsem stále vzýval Jehovu
a ke svému Bohu* jsem stále volal o pomoc.+
Ze svého chrámu přistoupil k tomu, aby slyšel můj hlas,+
a tu mé vlastní volání o pomoc před ním dospělo k jeho uším.+
7 A země se začala třást a kymácet,+
a základy samotných hor se začaly zmítat+
a stále se třásly sem a tam, protože on se rozhněval.+
13 A v nebesích Jehova začal hřmět+
a sám Nejvyšší začal vydávat hlas,+
krupobití a hořící ohnivé uhly.
15 A řečiště vod se stala viditelnými,+
a základy úrodné země* se odkryly+
tvým přísným napomenutím, Jehovo, vanutím* dechu* tvého chřípí.*+
17 Osvobozoval mě od mého silného nepřítele+
a od těch, kdo mě nenáviděli; protože byli silnější než já.+
19 A přistoupil k tomu, aby mě vyvedl na prostorné místo;+
vyprošťoval mě, protože ve mně našel zalíbení.+
22 Všechna jeho soudcovská rozhodnutí jsou totiž přede mnou,+
a jeho ustanovení od sebe neodstraním.+
25 S někým věrně oddaným* budeš jednat ve věrné oddanosti;*+
s bezúhonným, zdatným mužem budeš jednat bezúhonně;+
26 tomu, kdo se udržuje čistý, se projevíš [jako] čistý;+
a pokřivenému se projevíš [jako] křivý,*+
27 protože ztrápené* lidi zachráníš sám;+
ale domýšlivé oči snížíš.+
32 [Pravý] Bůh je Ten, kdo mě těsně opásává životní energií+
a umožní, aby má cesta byla dokonalá;+
a drží mě, abych stál na místech, která jsou pro mne vysoká.+
39 A ty mě opášeš životní energií k válčení;
způsobíš, že se pode mnou zhroutí ti, kdo proti mně povstávají.+
40 Pokud jde o mé nepřátele, jistě mi dáš [jejich] šíji;*+
a pokud jde o ty, kdo mě prudce nenávidí, ty umlčím.+
43 Opatříš mi únik před výtkami lidu.+
Ustanovíš mě hlavou národů.+
Lid, který jsem neznal — ti mi budou sloužit.+
48 Opatřuje mi únik od mých rozhněvaných nepřátel;+
zvedneš mě nad ty, kdo proti mně povstávají,+
osvobodíš mě od násilníka.+
Vedoucímu. Davidova melodie.
4 Do celé země vyšel jejich měřicí provazec,*+
a až na nejzazší konec úrodné země* jejich výroky.+
V nich postavil stan slunci,+
5 a to je jako ženich, když vychází ze své svatební komnaty;+
jásá jako silný muž, že poběží stezkou.+
6 Z jednoho nejzazšího konce nebes vychází,
a jeho [ukončený] okruh je až k jejich [druhým] nejzazším koncům;+
a nic není skryto před jeho žárem.+
7 Jehovův zákon+ je dokonalý,+ přivádí duši zpět.+
Jehovova připomínka+ je důvěryhodná,+ činí nezkušeného moudrým.+
9 Bázeň+ před Jehovou je ryzí, zůstává navždy.
Jehovova soudcovská rozhodnutí+ jsou pravá;*+ prokázala se [jako] zcela spravedlivá.+
13 Také od opovážlivých skutků* zdržuj svého sluhu;+
ať mě neovládnou.+
V tom případě budu úplný+
a zůstanu nevinen mnohým přestupkem.
14 Ať se řeči mých úst a rozjímání mého srdce+
stanou před tebou příjemnými, Jehovo, má Skálo+ a můj Výplatce.*+
Vedoucímu. Davidova melodie.
5 Budeme radostně volat kvůli tvé záchraně+
a ve jménu svého Boha pozvedneme své korouhve.*+
Kéž Jehova splní všechny tvé žádosti.+
6 Nyní opravdu vím, že Jehova jistě zachraňuje svého pomazaného.*+
Odpovídá mu ze svých svatých nebes+
záchrannými mocnými skutky své pravice.+
7 Někteří o dvoukolých vozech a jiní o koních,+
ale pokud jde o nás, my se budeme zmiňovat* o jménu Jehovy, našeho Boha.+
Vedoucímu. Davidova melodie.
3 Vždyť jsi přistoupil k tomu, aby ses s ním setkal s požehnáními dobrého+
[a] nasadil jsi mu na hlavu korunu z přečištěného zlata.+
6 Vždyť ho činíš vysoce požehnaným navždy;+
dáváš mu radostný pocit, když se raduje z tvého obličeje.+
9 Učiníš je ohnivou pecí v čas ustanovený pro tvou pozornost.+
Jehova je ve svém hněvu spolkne, a oheň je pohltí.+
11 Zaměřili totiž proti tobě [to], co je špatné;+
vymyslili si nápady, které nejsou schopni provést.+
Vedoucímu na „Laň* úsvitu“. Davidova melodie.
a všechny mé kosti se od sebe oddělily.+
Mé srdce se stalo podobným vosku,+
roztálo hluboko v mém nitru.+
15 Má síla* vyschla právě jako hliněný střep,+
a jazyk se mi lepí k dásním;*+
a kladeš mě do prachu smrti.+
20 Osvoboď přece mou duši od meče,+
mou jedinou* přímo z psí tlapy;+
a před rohy divokých býků odpovíš [a zachráníš] mě.+
23 Vy, kdo se bojíte Jehovy, chvalte ho!+
Oslavujte ho vy všichni, semeno Jákobovo!+
A ulekněte se před ním vy všichni, semeno Izraelovo.+
trápením ztrápeného, ani se mu nehnusilo;+
a neskryl před ním svůj obličej,+
a když k němu volal o pomoc, slyšel.+
26 Mírní budou jíst a nasytí se;+
ti, kdo Jehovu hledají, budou ho chválit.+
Kéž vaše srdce žije navždy.+
27 Všechny konce země si vzpomenou a obrátí se zpět k Jehovovi.+
A všechny rodiny národů se budou před tebou sklánět.+
29 Všichni tuční země jistě budou jíst a sklánět se;+
sehnou se před ním všichni ti, kdo sestupují do prachu,+
Davidova melodie.
23 Jehova je můj Pastýř.+ V ničem nebudu mít nedostatek.+
4 I když kráčím údolím hlubokého stínu,*+
nebojím se ničeho špatného,+
vždyť jsi se mnou;+
tvůj prut a tvá hůl, ty mě utěšují.+
Od Davida. Melodie.
4 Každý s nevinnýma rukama a čistým srdcem,+
kdo nenesl Mou* duši* k naprosté bezcennosti+
ani nepřísahal klamně.+
9 „Pozvedněte hlavy, vy brány;+
ano, pozvedněte [je], vy dlouhotrvající vchody,
aby vešel slavný Král!“+
Od Davida.
א [ʼaʹlef]*
25 K tobě, Jehovo, pozvedám samotnou svou duši.+
ב [béth]
ג [giʹmel]
3 Žádný z těch, kdo v tebe doufají, také nebude zahanben.+
Zahanbeni budou ti, kdo bez úspěchu jednají zrádně.+
ד [daʹleth]
ה [heʼ]
5 Přiměj mě chodit v tvé pravdě, a vyučuj mě,+
vždyť jsi mým Bohem záchrany.+
ו [waw]*
V tebe jsem doufal po celý den.+
ז [zaʹjin]
6 Vzpomeň si na [projevy] svého milosrdenství,+ Jehovo, a [na projevy] své milující laskavosti,*+
neboť jsou od neurčitého času.+
ח [chéth]
7 Na hříchy mého mládí a na má vzbouření nevzpomínej.+
Vzpomínej na mne přece podle své milující laskavosti,+
kvůli své dobrotě, Jehovo.+
ט [téth]
י [jódh]
כ [kaf]
ל [laʹmedh]
מ [mem]
נ [nun]
ס [saʹmekh]
ע [ʽaʹjin]
פ [peʼ]
צ [ca·dhé]
ר [réš]*
ש [šin]
ת [taw]
22 Bože,* vyplať Izraele ze všech jeho tísní.+
Od Davida.
26 Suď mě,+ Jehovo, neboť jsem chodil ve své vlastní ryzosti+
a důvěřoval jsem v Jehovu, abych nekolísal.+
6 Budu si mýt ruce v nevinnosti+
a budu pochodovat kolem tvého oltáře, Jehovo,+
7 abych způsobil, že bude nahlas* slyšet díkůvzdání,+
a abych oznamoval všechna tvá podivuhodná díla.+
9 Neodnímej* mou duši spolu s hříšníky+
ani můj život spolu s muži s vinou krve,+
10 v jejichž rukou je nevázané chování,+
a jejichž pravice je plná úplatkářství.+
Od Davida.
27 Jehova je mé světlo+ a má záchrana.+
Z koho budu mít strach?+
Jehova je pevnost mého života.+
Z koho budu mít děs?+
2 Když se ke mně blížili zločinci, aby sežrali mé tělo,+
ti, kdo byli osobně mými protivníky a mými nepřáteli,+
sami klopýtli a padli.+
3 I kdyby proti mně postavilo stan ležení,+
mé srdce se nebude bát.+
I kdyby se proti mně zvedla válka,+
i pak budu mít důvěru.+
4 O jednu věc jsem prosil Jehovu+ —
tu budu hledat,+
abych bydlel v Jehovově domě po všechny dny svého života,+
abych pohlížel na Jehovovu příjemnost+
5 Schová mě totiž ve své skrýši v den neštěstí,+
skryje mě na tajném místě svého stanu,+
dá mě vysoko na skálu.+
6 A teď bude má hlava vysoko nad nepřáteli všude kolem mne;+
a budu obětovat u jeho stanu oběti radostného křiku;+
budu zpívat a hrát melodie Jehovovi.+
9 Neskrývej přede mnou svůj obličej.+
Nepropouštěj v hněvu svého sluhu.+
Staneš se mi pomocí.+
Neopouštěj mě a nezanechávej mě, můj Bože záchrany.+
12 Nepředávej mě duši mých protivníků,+
neboť proti mně povstali falešní svědkové+
a ten, kdo šíří násilí.+
13 Kdybych byl neměl* víru, že uvidím Jehovovu dobrotu v zemi živých — !+
Od Davida.
28 K tobě, Jehovo, stále volám.+
Má Skálo, nebuď ke mně hluchý,*+
abys nezůstal vůči mně tichý+
a já se nemusel stát podobným těm, kdo sestupují do jámy.+
2 Slyš hlas mých snažných proseb, když k tobě volám o pomoc,
když pozvedám ruce+ k nejvnitřnější místnosti tvého svatého místa.+
3 Nevleč mě spolu s ničemnými lidmi a s těmi, kdo konají to, co ubližuje,+
[s] těmi, kdo se svými druhy mluví o míru,+ ale v jejichž srdcích je to, co je špatné.+
4 Dej jim podle jejich jednání+
a podle špatnosti jejich zvyklostí.+
Podle díla jejich rukou jim přece dej.+
Oplať jim jejich vlastní konání.+
6 Požehnaný buď Jehova,* neboť uslyšel hlas mých snažných proseb.+
7 Jehova* je má síla+ a můj štít.+
V něho důvěřovalo mé srdce,+
a obdržel jsem pomoc, takže mé srdce jásá,+
a svou písní mu budu chvalořečit.+
Davidova melodie.*
5 Jehovův hlas láme cedry;
ano, Jehova láme libanonské cedry na kusy+
7 Jehovův hlas seká ohnivými plameny;+
8 Jehovův hlas působí, že pustina se svíjí,+
Jehova působí, že pustina Kadeš+ se svíjí.
Melodie. Píseň zasvěcení domu.+ Od Davida.
30 Budu tě vyvyšovat, Jehovo,* neboť jsi mě vytáhl vzhůru+
a nenechal jsi mé nepřátele, aby se nade mnou radovali.+
2 Jehovo,* můj Bože, volal jsem k tobě o pomoc a tys přistoupil k tomu, abys mě uzdravil.+
3 Jehovo, vyvedl jsi mou duši ze samotného šeolu;*+
zachoval jsi mě naživu, abych nesestoupil do jámy.+
4 Hrajte melodie Jehovovi,* jeho věrně oddaní,+
vzdávejte díky jeho svaté památce;*+
5 protože být pod jeho hněvem je [jen] na okamžik,+
být pod jeho dobrou vůlí je na celý život.+
Večer se snad ubytuje pláč,+ ale ráno je tu radostné volání.+
7 Jehovo,* ve své dobré vůli jsi způsobil, aby má hora stála v síle.+
Skryl jsi svůj obličej; propadl jsem rozrušení.+
9 Jaký prospěch je z mé krve, když sestoupím do jámy?*+
Bude ti chvalořečit prach?+ Bude vyprávět o tvé opravdovosti?*+
11 Změnil jsi mi truchlení v tanec,+
uvolnil jsi mou pytlovinu a opásáváš mě radováním,+
Vedoucímu. Davidova melodie.
31 Tebe, Jehovo,* jsem učinil svým útočištěm.+
Kéž nikdy nejsem zahanben.+
Ve své spravedlnosti mi opatři únik.+
7 Budu mít radost a radovat se z tvé milující laskavosti,*+
z [toho], že jsi uviděl mé trápení;+
věděl jsi o tísních mé duše+
8 a nevydal jsi mě do ruky nepřítele.+
Postavil jsi mé nohy na prostorné místo.+
10 Zármutkem totiž dospěl můj život ke konci,+
a má léta ve vzdychání.+
Pro mé provinění klopýtla má síla,+
a moje kosti zeslábly.+
11 Ze stanoviska všech těch, kdo mi projevují nepřátelství,+ jsem se stal pohanou,+
a svým sousedům právě tak,+
a děsem svým známým.+
Když mě viděli venku, uprchli přede mnou.+
12 Byl jsem zapomenut jako někdo mrtvý, [který není] v srdci;+
stal jsem se podobným poškozené* nádobě;+
13 slyšel jsem totiž od mnohých špatnou zprávu,+
na všech stranách úlek.+
Když se jako jeden [muž] shlukují proti mně,+
17 Jehovo, kéž nejsem zahanben, vždyť jsem vzýval tebe.+
Kéž jsou zahanbeni ničemní,+
kéž mlčí v šeolu.+
19 Jak hojná je tvá dobrota,+ kterou chováš jako poklad pro ty, kdo se tě bojí!+
[Kterou] jsi prokázal těm, kdo tě učinili svým útočištěm,
22 Pokud jde o mne, já řekl, když jsem propadl panice:+
„Určitě budu vyhuben z [místa] před tvýma očima.“+
Jistě jsi slyšel hlas mých snažných proseb, když jsem k tobě volal o pomoc.+
23 Milujte Jehovu,* všichni jeho věrně oddaní.+
Věrné Jehova* bedlivě střeží,+
ale nadmíru odplácí každému, kdo projevuje domýšlivost.+
Od Davida. Maskil.*
32 Šťastný je ten, jehož vzbouření je prominuto, jehož hřích je přikryt.+
3 Když jsem mlčel, mé kosti byly vyčerpané celodenním sténáním.*+
4 Ve dne v noci totiž na mně těžce spočívala tvá ruka.+
Má životní vláha se změnila jako v suchém letním žáru.+ Seʹlah.
5 Konečně jsem ti vyznal svůj hřích a své provinění jsem nezakrýval.+
Řekl jsem: „Vyznám se Jehovovi ze svých přestupků.“+
A sám jsi prominul provinění mých hříchů.+ Seʹlah.
6 Kvůli tomu se každý věrně oddaný bude k tobě modlit+
jen v takovém čase, kdy můžeš být nalezen.+
Pokud jde o záplavu mnoha vod, ta se ho nedotkne.+
7 Jsi pro mne skrýší; budeš mě bedlivě střežit i před tísní.+
Obklopíš mě radostným voláním nad opatřením úniku.+ Seʹlah.
9 Nepřipodobňujte se koni ani mulu bez porozumění,+
jejichž bujnost musí být zkrocena dokonce uzdou nebo ohlávkou,+
10 Mnoho je bolestí, které má ničemný;+
ale pokud jde o toho, kdo důvěřuje v Jehovu,* toho obklopuje milující laskavost.*+
11 Radujte se v Jehovovi* a mějte radost, spravedliví;+
a radostně volejte, všichni, kdo jste přímí v srdci.+
18 Pohleď, Jehovovo oko je [upřeno] na ty, kdo se ho bojí,+
na ty, kdo čekají na jeho milující laskavost,+
19 aby osvobodil jejich duši od samotné smrti+
a zachoval je naživu za hladomoru.+
22 Ať se tvá milující laskavost, Jehovo,+ prokáže být nad námi,
jako i my jsme stále čekali na tebe.+
Od Davida, když zastíral svůj zdravý rozum před Abimelekem,+ takže ten ho vyhnal, a on odešel.
א [ʼaʹlef]*
ב [béth]
ג [giʹmel]
ד [daʹleth]
ה [heʼ]
ז [zaʹjin]*
ח [chéth]
ט [téth]
י [jódh]
כ [kaf]
10 I mladí lvi s hřívou měli málo a hladověli;+
ale pokud jde o ty, kdo hledají Jehovu, ti nebudou mít nedostatek ničeho dobrého.+
ל [laʹmedh]
מ [mem]
נ [nun]
ס [saʹmekh]
ע [ʽaʹjin]
פ [peʼ]
צ [ca·dhé]
ק [qóf]
ר [réš]
ש [šin]
ת [taw]
22 Jehova vyplácí* duši svých sluhů;+
a nikdo z těch, kdo ho činí svým útočištěm, nebude považován za vinného.+
Od Davida.
2 Uchop malý kulatý štít a velký štít+
a povstaň mi přece na pomoc,+
3 a vytáhni kopí a dvojsečnou sekeru vstříc těm, kdo mě pronásledují.+
Řekni mé duši: „Já jsem tvá záchrana.“+
4 Kéž se hanbí a jsou pokořeni ti, kdo loví mou duši.+
Kéž jsou obráceni zpět a zaraženi ti, kdo úkladně plánují mé neštěstí.+
8 Ať na něho přijde zkáza, aniž to ví,+
a ať ho chytí jeho vlastní síť, kterou políčil;+
ať do ní padne ke zkáze.+
10 Ať všechny mé kosti řeknou:+
„Jehovo, kdo je jako ty,+
jenž osvobozuješ ztrápeného od někoho silnějšího, než je on,+
a ztrápeného a chudého od toho, kdo ho olupuje?“+
13 Pokud jde o mne, když onemocněli, mým oblečením byla pytlovina,+
postem jsem trápil svou duši+
a má vlastní modlitba se mi vracela na prsa.+
14 Pokud jde o druha, pokud jde o mého bratra,+
chodil jsem jako ten, kdo truchlí pro matku.+
Zesmutnělý jsem se skláněl.
15 Když jsem však kulhal, radovali se a scházeli se;+
scházeli se proti mně,+
sráželi [mě], když jsem to nevěděl;+
trhali [mě] na kusy a nemlčeli.+
19 Kéž jen se nade mnou neradují ti, kdo jsou bez důvodu mými nepřáteli;+
pokud jde o ty, kdo mě nenávidí bez příčiny, ti ať nemrkají okem.+
26 Ať jsou spolu zahanbeni a zaraženi všichni,+
kdo mají radost z mého neštěstí.+
Ať jsou oděni hanbou a pokořením ti,+ kdo se nade mnou vypínají.+
27 Ať radostně volají a radují se ti, které těší má spravedlnost,+
a ať ustavičně říkají:+
„Ať je veleben Jehova,* který má potěšení z pokoje svého sluhy.“+
Vedoucímu. Od Jehovova* sluhy Davida.
2 Jednal totiž vůči sobě ve svých vlastních očích příliš hladce,+
než aby zjistil své provinění, a tak [je] nenáviděl.+
4 Na lůžku stále úkladně plánuje ubližování.+
Staví se na cestu, která není dobrá.+
Co je špatné, nezamítá.+
7 Bože,* jak drahocenná je tvá milující laskavost!+
A do stínu tvých křídel se utíkají i synové lidí.+
10 Setrvej ve své milující laskavosti k těm, kdo tě znají,+
a [ve] své spravedlnosti k těm, kdo jsou přímí v srdci.+
11 Kéž [proti] mně nepřijde noha domýšlivosti;+
pokud jde o ruku ničemných lidí, ta ať ze mne neudělá tuláka.+
Od Davida.
א [ʼaʹlef]*
ב [béth]
ג [giʹmel]
ד [daʹleth]
a toužebně na něho čekej.+
Nerozpaluj se nad někým, kdo činí svou cestu úspěšnou,+
nad mužem, který provádí [své] nápady.+
ה [heʼ]
ו [waw]
ז [zaʹjin]
ח [chéth]
14 Ničemní vytasili meč a napjali luk,+
aby způsobili pád ztrápeného a chudého,+
aby pobili ty, kdo jsou přímí na [své] cestě.+
ט [téth]
י [jódh]
כ [kaf]
a Jehovovi nepřátelé budou jako drahocennost pastvin;
ל [laʹmedh]
מ [mem]
נ [nun]
25 Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl,+
a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného,+
ס [saʹmekh]
a neopustí své věrně oddané.+
ע [ʽaʹjin]
Na* neurčitý čas jistě budou střeženi,+
ale pokud jde o potomstvo ničemných, to bude vskutku odříznuto.+
פ [peʼ]
צ [ca·dhé]
ק [qóf]
34 Doufej v Jehovu a drž se jeho cesty,+
a on tě vyvýší, abys vzal do vlastnictví zemi.+
Až budou odříznuti ničemní, uvidíš [to].+
ר [réš]
ש [šin]
38 Ale přestupníci budou jistě společně vyhlazeni;+
budoucnost ničemných lidí bude vskutku odříznuta.+
ת [taw]
40 A Jehova jim pomůže a opatří jim únik.+
Opatří jim únik od ničemných lidí a zachrání je,+
protože ho učinili svým útočištěm.+
Davidova melodie, k připomínání.
3 Kvůli tvému otevřenému odsouzení není na mém těle zdravé místo.+
Kvůli mému hříchu nemají pokoj mé kosti.+
10 Mé vlastní srdce se těžce rozbušilo, opustila mě síla
a světlo mých vlastních očí se mnou také není.+
11 Pokud jde o ty, kdo mě milují,* a o mé druhy, ti zůstávají stát daleko od mé rány,+
a moji blízcí známí se postavili opodál.+
12 Ale ti, kdo usilují o mou duši, kladou pasti,+
a ti, kdo pracují pro mé neštěstí, mluví o strastech+
a po celý den mumlají podvody.+
13 Pokud jde o mne, já jsem jako někdo hluchý nenaslouchal;+
a jako někdo oněmělý jsem neotvíral ústa.+
14 A začal jsem se podobat muži, který neslyší,
a v mých ústech nebyly žádné protiargumenty.
15 Čekal jsem totiž, Jehovo, na tebe;+
a ty sám jsi přistoupil k tomu, abys odpověděl, Jehovo,* můj Bože.+
16 Řekl jsem totiž: „Jinak by se nade mnou radovali;+
až by se má noha pohybovala nejistě,+ jistě by se nade mnou vypínali.“+
18 Přistoupil jsem totiž k tomu, abych vyprávěl o svém vlastním omylu,+
začal jsem být úzkostlivý kvůli svému hříchu.+
19 A moji nepřátelé, kteří jsou naživu, se stali mocnými,+
a těch, kdo mě bezdůvodně nenávidí, přibylo.+
20 A odměňovali se mi špatným za dobré;+
stále mi odporovali* na oplátku za to, že jsem usiloval o to, co je dobré.+
Vedoucímu Jedutuna.*+ Davidova melodie.
39 Řekl jsem: „Budu střežit své cesty,+
abych nehřešil svým jazykem,+
jako stráž nasadím svým vlastním ústům náhubek,+
dokud mám před sebou někoho ničemného.“+
5 Pohleď, mých dnů jsi učinil jen pár;*+
a trvání mého života je před tebou jako nic.+
Každý pozemský člověk,* třebaže stojí pevně, jistě není nic než výpar.+ Seʹlah.
12 Slyš přece mou modlitbu, Jehovo,
a dopřej přece sluchu mému volání o pomoc.+
Nemlč k mým slzám.+
Vždyť jsem u tebe jen cizí usedlík,+
stejný osadník jako všichni moji praotcové.+
Vedoucímu. Od Davida, melodie.
40 S opravdovostí jsem doufal v Jehovu,+
a tak ke mně naklonil [své ucho] a uslyšel mé volání o pomoc.+
2 Přistoupil také k tomu, aby mě vynesl z burácející jámy,+
z bláta usazeniny.+
Nato vyzvedl mé nohy na skalní útes;+
pevně založil mé kroky.+
3 Vložil mi dále do úst novou píseň,
chválu našemu Bohu.+
Mnozí [to] uvidí a budou se bát+
a budou důvěřovat v Jehovu.+
4 Šťastný je zdatný muž,* který postavil Jehovu jako svou důvěru+
a neobrátil obličej ke vzdorným lidem
ani k těm, kdo odpadají ke lžím.+
Jehovo, můj Bože, dokonce svá podivuhodná díla a své myšlenky vůči nám;+
nikdo se k tobě nemůže přirovnat.+
Kdyby se mi zachtělo [o nich] vyprávět a mluvit,
staly se početnějšími, než mohu vylíčit.+
9 Vyprávěl jsem dobrou zprávu* o spravedlnosti ve velkém sboru.*+
Pohleď, nezadržuji své rty.+
Jehovo, sám to dobře víš.+
10 Tvou spravedlnost jsem ve svém srdci nezakryl.+
Oznámil jsem tvou věrnost a tvou záchranu.+
Ve* velkém sboru jsem netajil tvou milující laskavost* a opravdovost.“+
11 Jehovo, ty přede mnou nezadržuj své slitování.+
Ať mě neustále bedlivě střeží tvá milující laskavost a opravdovost.+
12 Vždyť mě obklopovala neštěstí, až se nedala spočítat.+
Dostihlo mě více mých provinění, než jsem mohl vidět;+
stala se početnějšími než vlasy na mé hlavě,+
a mé vlastní srdce mě opustilo.+
14 Kéž jsou všichni dohromady zahanbeni a zaraženi,+
ti, kdo hledají mou duši, aby ji smetli.+
Kéž se obrátí zpět a jsou pokořeni ti, kdo se těší z mého neštěstí.+
16 Ať jásají a radují se z tebe+
všichni, kdo tě hledají.+
Ať neustále říkají: „Kéž je veleben Jehova“,+
ti, kdo milují záchranu od tebe.+
17 Já však jsem ztrápený a chudý.+
Ty jsi mou pomocí a Tím, kdo mi opatřuje únik.+
Můj Bože, neopozdi se příliš.+
Vedoucímu. Davidova melodie.
3 Jehova sám ho bude podporovat na pohovce [v] nemoci;+
celé jeho lůžko během jeho nemoci jistě změníš.+
4 Pokud jde o mne, já jsem řekl: „Jehovo, projev mi přízeň.+
Uzdrav přece mou duši, vždyť jsem zhřešil proti tobě.“+
5 Pokud jde o mé nepřátele, ti o mně říkají, co je špatné:+
„Kdy zemře a jeho jméno skutečně zanikne?“
6 A když [mě] někdo přece přijde navštívit, jeho srdce bude mluvit nepravdu;+
posbírá si něco, co ubližuje;
vyjde; venku [o tom] bude mluvit.+
7 Jednotně si proti mně spolu šeptají všichni, kdo mě nenávidí;+
stále proti mně úkladně plánují něco špatného:+
11 Podle toho opravdu vím, že jsi ve mně nalezl potěšení,
protože můj nepřítel nade mnou vítězoslavně nekřičí.+
12 Pokud jde o mne, podepřel jsi mě kvůli mé ryzosti+
a postavíš mě před svým obličejem na neurčitý čas.+
Druhá kniha
(Žalmy 42–72)
Vedoucímu. Maskil* pro Korachovy syny.+
4 Na tyto věci budu vzpomínat a budu v sobě vylévat svou duši.+
Vždyť jsem kráčel s davem,
pomalu jsem před nimi chodíval k Božímu* domu,+
s hlasem radostného volání a díkůvzdání+
zástupu, který slavil svátek.+
a proč se ve mně bouříš?+
Čekej na Boha,+
vždyť mu ještě budu chvalořečit jako velkolepé záchraně* své osoby.*+
6 Můj Bože,* i má duše si ve mně zoufá.+
Proto na tebe vzpomínám+
7 Vodní hlubina volá k vodní hlubině*
za zvuku tvých (vodních) smrští.*
Všechna tvá vlnobití a tvé vlny+ —
převalily se přese mne.+
9 Řeknu Bohu, svému skalnímu útesu:+
„Proč jsi na mne zapomněl?+
Proč chodím smutný kvůli útlaku nepřítele?“+
10 Vraždou proti mým kostem mě pohaněli ti, kdo mi projevují nepřátelství,+
zatímco mi po celý den říkají: „Kde je tvůj Bůh?“+
a proč se ve mně bouříš?+
Čekej na Boha,+
vždyť mu ještě budu chvalořečit jako velkolepé záchraně své osoby* a jako svému Bohu.*+
a veď přece mou právní při+ proti národu, který není věrně oddaný.*
Kéž mi opatříš únik před mužem podvodu a nespravedlnosti.+
a proč se ve mně bouříš?
Čekej na Boha,+
vždyť mu ještě budu chvalořečit jako velkolepé záchraně své osoby a jako svému Bohu.+
Vedoucímu. Od Korachových synů+. Maskil.*
44 Bože, svýma ušima jsme slyšeli,
naši praotcové nám vylíčili+
činnost, kterou jsi konal za jejich dnů,+
za dávných dnů.+
2 Sám jsi svou rukou zahnal dokonce národy+
a přistoupil jsi k tomu, abys [místo nich] vsadil je.+
Rozbíjel jsi národnostní skupiny a posílal je pryč.+
3 Ne svým vlastním mečem vzali totiž do vlastnictví zemi,+
a ne jejich vlastní paže jim přinesla záchranu.+
Vždyť to byla tvá pravice a tvá paže+ a světlo tvého obličeje,
protože jsi v nich měl zalíbení.+
5 Tvým prostřednictvím budeme tlačit i své protivníky;+
v tvém jménu pošlapeme ty, kdo proti nám povstávají.+
8 V Bohu budeme předkládat chválu po celý den+
a na neurčitý čas budeme chvalořečit tvému jménu.+ Seʹlah.
10 Stále působíš, abychom se obraceli zpět před protivníkem,+
a právě ti, kdo nás prudce nenávidí, plenili pro sebe.+
14 Vystavuješ nás jako příslovečné rčení mezi národy,+
potřásání hlavou mezi národnostními skupinami.+
15 Po celý den mám před sebou své pokoření
a pokryla mě hanba mého vlastního obličeje+
16 pro hlas toho, který haní a mluví utrhačně,
kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí.+
17 To všechno na nás přišlo, a my jsme na tebe nezapomněli,+
a nejednali jsme falešně v tvé smlouvě.+
20 Jestliže jsme zapomněli jméno svého Boha*
nebo rozprostíráme dlaně k cizímu bohu,*+
Vždyť je si vědom tajemství srdce.+
Vedoucímu na Lilie.* Od Korachových synů. Maskil.* Píseň milovaných žen.
4 A ve své nádheře postupuj k úspěchu;+
jeď ve věci pravdy a pokory [a] spravedlnosti,+
a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň.+
7 Zamiloval sis spravedlnost+ a nenávidíš ničemnost.+
Proto tě Bůh, tvůj Bůh,+ pomazal*+ olejem jásání+ víc než tvé společníky.+
8 Všechny tvé oděvy jsou myrha a dřevo aloe [a] kasiová skořice;+
rozradostnily tě strunné nástroje z velkolepého slonovinového paláce.*+
9 Mezi tvými drahocennými ženami* jsou dcery+ králů.
Královská choť+ se postavila po tvé pravici ve zlatě z Ofiru.+
14 V tkaném šatě bude přivedena ke králi.+
Panny v jejím průvodu jsou jako její družky uváděny k tobě.+
15 Budou přivedeny s radováním a radostným pocitem;
vstoupí do králova paláce.
17 Budu se zmiňovat o tvém* jménu po všechny nadcházející generace.+
Proto ti budou chvalořečit i národy na neurčitý čas, dokonce navždy.
Vedoucímu. Od Korachových synů+ na Dívky.* Píseň.
2 Proto se nebudeme bát, i když země podstoupí změnu+
a i když se hory odpotácejí do srdce ohromného moře;+
3 i když se jeho vody budou bouřit, překypovat pěnou,+
i když se hory rozkymácejí při jeho bouření.+ Seʹlah.
Vedoucímu. Od Korachových synů. Melodie.
Píseň. Melodie Korachových synů.+
2 Krásná povýšeností, jásáním celé země+
je hora Sion na odlehlých stranách severu,+
městečko Vznešeného Krále.+
3 V jejích obytných věžích se Bůh sám stal známým jako bezpečná výšina.+
7 Východním větrem ztroskotáváš taršišské lodě.+
13 Upněte se srdcem k jeho náspu.+
Prohlédněte* jeho obytné věže,
abyste to mohli vylíčit budoucí generaci.+
Vedoucímu. Od Korachových synů+. Melodie.
49 Slyšte to, všechny národy, dopřejte sluchu, všichni obyvatelé systému věcí,*+
2 synové lidstva* i synové muže,*
bohatý a chudý spolu.+
6 Ti, kdo důvěřují ve své prostředky k obživě+
a kdo se chlubí hojností svého bohatství,+
7 ani jeden z nich* nemůže nijak vyplatit ani bratra,+
ani dát za něho Bohu výkupné;*
8 (a výplatní cena jejich* duše je tak drahocenná,+
že ustala do neurčitého času),
10 Vidí totiž, že i moudří umírají,+
hlupák a nerozumný hynou spolu+
a své prostředky k obživě musí zanechat jiným.+
11 Jejich vnitřní přání* je, aby jejich domy byly na neurčitý čas,+
jejich stánky pro generaci za generací.+
Své pozemky nazvali svými jmény.+
13 To je cesta těch, kterým je vlastní hloupost,+
a těch, kdo přicházejí po nich [a] mají zalíbení přímo ve své mnohomluvnosti.* Seʹlah.
14 Jako ovce jsou ustanoveni* pro šeol;+
a přímí je budou mít ráno v podřízenosti+
16 Neboj se, protože nějaký muž získává bohatství,+
protože se zvětšuje sláva jeho domu,+
17 vždyť při své smrti si nemůže vzít vůbec nic s sebou;+
jeho sláva nesestoupí s ním.+
18 Během svého života totiž stále žehnal své vlastní duši;+
(a lidé ti budou chvalořečit, protože si děláš dobře),+
19 [jeho duše]* nakonec dojde jen tak daleko jako generace jeho praotců.+
Ti už nikdy neuvidí světlo.+
20 Pozemského člověka, třebaže ctěného, který nerozumí,*+
lze opravdu srovnat se zvířaty, která jsou hubena.+
Asafova melodie+.
2 Ze Sionu, dokonalosti krásy,+ zazářil sám Bůh.+
3 Náš Bůh přijde a vůbec nemůže mlčet.*+
Před ním pohlcuje oheň+
a všude kolem něho nastalo nadmíru bouřlivé počasí.+
7 „Naslouchej přece, můj lide, a já budu mluvit,+
Izraeli, a já budu vydávat svědectví proti tobě.*+
Já jsem Bůh, tvůj Bůh.+
8 Nekárám tě kvůli tvým obětem+
ani [kvůli] tvým celým zápalným obětem, [které jsou] neustále přede mnou.+
14 Předkládej jako svou oběť Bohu díkůvzdání+
a plň Nejvyššímu své slavnostní sliby;+
Vyprostím tě a ty mě budeš oslavovat.“+
22 Porozumějte tomu, prosím, vy, kdo zapomínáte na Boha,*+
abych [vás] neroztrhal na kusy a nebylo by osvoboditele.+
23 Ten, kdo jako svou oběť obětuje díkůvzdání, je ten, kdo mě oslavuje;+
a pokud jde o toho, kdo se drží stanovené cesty,
Vedoucímu. Davidova melodie. Když k němu potom, co měl poměr s Bat-šebou+, přišel prorok Natan.
51 Projev mi přízeň, Bože,* podle své milující laskavosti.*+
Podle hojnosti [projevů] svého milosrdenství vymaž mé přestupky.+
4 Proti tobě, tobě samému jsem zhřešil,+
a učinil jsem, co je špatné v tvých očích,+
aby ses prokázal být spravedlivým, když mluvíš,+
abys byl čistý, když soudíš.+
6 Pohleď, našel jsi potěšení v pravdivosti v nitru;+
a kéž způsobíš, abych ve svém skrytém já poznal naprostou moudrost.+
7 Kéž mě očistíš od hříchu yzopem, abych byl čistý;+
kéž mě umyješ, abych se stal bělejším než sníh.+
14 Osvoboď mě od viny krve,*+ Bože, BOŽE mé záchrany,+
aby můj jazyk radostně vyprávěl o tvé spravedlnosti.+
19 V tom případě se budeš těšit z obětí spravedlnosti,+
ze zápalné oběti a celého obětního daru;+
v tom případě budou právě na tvém vlastním oltáři obětováni býci.+
Vedoucímu. Maskil.* Od Davida, když přišel Edomita Doeg a přistoupil k tomu, aby vyprávěl Saulovi a řekl mu, že David přišel do Achimelekova domu+.
5 Sám Bůh tě také navždy zboří;+
porazí tě a odtrhne tě od [tvého] stanu,+
a jistě tě vykoření ze země živých.+ Seʹlah.
7 Tady je zdatný muž, který neklade Boha jako svou tvrz,+
ale který důvěřuje v hojnost svého bohatství,+
který se uchyluje ke strastem, jež [způsobil].+
8 Já však budu jako bujný olivovník+ v Božím domě;
opravdu důvěřuji v Boží milující laskavost na neurčitý čas, dokonce navždy.+
9 Budu ti chvalořečit na neurčitý čas, neboť jsi zasáhl;+
a před tvými věrně oddanými budu doufat v tvé jméno, protože je to dobré.+
Vedoucímu nad machalat.*+ Maskil.* Od Davida.
53 Bláznivý si řekl v srdci: „Není žádný Jehova.“*+ Jednali zhoubně a jednali odporně v nespravedlnosti;+
není žádný, kdo činí dobro.+
2 Pokud jde o Boha,* ten shlédl z nebe na lidské syny,+
aby viděl, zda existuje někdo, kdo má pochopení,* kdo hledá Jehovu.*+
3 Všichni z nich se obrátili zpět, [všichni] jsou stejně zkažení;+
není žádný, kdo činí dobro,+
ani jediný.
4 Nezískal poznání žádný z těch, kdo konají to, co ubližuje,+
když pohlcují můj lid, jako snědli chléb?+
5 Tam byli naplněni velkým děsem,*+
kde se neprokázal být žádný děs;+
sám Bůh* totiž jistě rozptýlí kosti kohokoli, kdo se utáboří proti tobě.+
6 Kéž by byla velkolepá záchrana Izraele ze Sionu!+
Až Jehova* opět shromáždí zajaté* ze svého lidu,+
ať má Jákob radost, ať se Izrael raduje.+
Vedoucímu na strunné nástroje. Maskil.* Od Davida. Když vstoupili Zifané a přistoupili k tomu, aby řekli Saulovi: „Což se David neskrývá u nás?“+
3 Jsou totiž cizí lidé, kteří proti mně povstali,
a tyrani, kteří hledají mou duši.+
Nepostavili si před sebe Boha.+ Seʹlah.
Vedoucímu na strunné nástroje. Maskil.* Od Davida.
2 Věnuj mi přece pozornost a odpověz mi.+
Má starost mě neklidně honí sem a tam+
a nemohu než projevovat zneklidnění
3 kvůli hlasu nepřítele, kvůli nátlaku ničemného.+
Shazují totiž na mne to, co ubližuje,+
a v hněvu na mne nevraží.+
12 Vždyť to nebyl nepřítel, kdo přistoupil k tomu, aby mě pohaněl;+
jinak bych se s tím mohl vyrovnat.
Nebyl to ten, kdo mě prudce nenávidí, jenž se nade mnou vypínal;+
jinak bych se mohl před ním skrýt.+
13 Byl jsi to však ty, smrtelný člověk, který mi byl roven,+
někdo důvěrný se mnou a můj známý,+
14 protože jsme se spolu těšívali ze vzájemné sladké důvěrnosti;+
s davem jsme chodívali do Božího domu.+
15 Ať na ně [přijdou] zpustošení!+
Ať sestoupí do šeolu zaživa;+
vždyť měli v sobě špatné věci, když přebývali jako cizí usedlíci.+
18 Jistě vyplatí mou duši [a dá jí] pokoj od boje, který je proti mně.+
Je jich totiž proti mně množství.+
21 Hladší než máslo* jsou [slova] jeho úst,+
jeho srdce však je naladěno k boji.*+
Jeho slova jsou hebčí než olej,+
ale jsou to tasené meče.+
23 Ty sám, Bože, je však svrhneš do nejhlubší jámy.+
Pokud jde o muže s vinou krve a [muže,] kteří klamou,* ti se nedožijí polovice svých dnů.*+
Ale pokud jde o mne, já budu důvěřovat v tebe.+
Vedoucímu na Mlčící holubici mezi vzdálenými.* Od Davida. Miktam.* Když se ho chopili Filištíni v Gatu.+
56 Projev mi přízeň, Bože, protože po mně chňapá smrtelný člověk.+
Válčí po celý den, stále mě utlačuje.+
3 Ať dostanu strach kterýkoli den, já, já budu důvěřovat právě v tebe.+
4 Ve spojení s Bohem budu chválit jeho slovo.+
V Boha jsem vložil svou důvěru; nebudu se bát.+
Co mi může udělat tělo?+
8 Sám jsi podal zprávu, že jsem uprchlík.+
Vlij přece mé slzy do svého koženého měchu.+
Což nejsou v tvé knize?+
Vedoucímu. „Nenič.“ Od Davida. Miktam.* Když utekl kvůli Saulovi do jeskyně.+
57 Projev mi přízeň, Bože, projev mi přízeň,+
vždyť má duše tě učinila svým útočištěm;+
a ke stínu tvých křídel se utíkám, dokud nepřejdou strasti.+
2 Volám k Nejvyššímu Bohu, k [pravému] Bohu,* který [s nimi] skoncuje kvůli mně.+
nezbývá mi než ulehnout mezi ty, kdo pohlcují, [ano] lidské syny,*
jejichž zuby jsou kopí a šípy+
a jejichž jazyk je ostrý meč.+
Vedoucímu. „Nenič.“ Od Davida. Miktam.*
2 Oč spíše provozujete srdcem na zemi vyloženou nespravedlnost+
[a] připravujete cestu přímo pro násilí svých rukou!+
4 Jejich jed je jako jed hadí,+
[jsou] hluší jako kobra, jež si zacpává ucho,+
9 Než vaše hrnce ucítí [podpálené] trní,+
živě zelené stejně jako hořící, on je odnese jako bouřlivý vítr.+
Vedoucímu. „Nenič.“ Od Davida. Miktam.* Když Saul poslal, a oni pozorovali dům, aby ho usmrtili.+
3 Vždyť pohleď, číhali na mou duši;+
silní na mne podnikají útok,+
ne pro nějaké vzbouření z mé strany ani [pro] nějaký hřích z mé strany, Jehovo.+
5 A ty, Jehovo, Bože vojsk, jsi BOHEM Izraele.+
Vzbuď se přece, abys obrátil pozornost ke všem národům.+
Neprojevuj přízeň žádným zrádcům, kteří ubližují.+ Seʹlah.
10 BŮH milující laskavosti* ke mně* mi sám vyjde vstříc;+
Bůh způsobí, že pohlédnu na své nepřátele.+
11 Nezabíjej je, ať můj lid nezapomene.+
Svou životní energií je přiměj, aby bloudili,+
a svrhni je, náš štíte, Jehovo,*+
12 [za] hřích jejich úst, slovo jejich rtů;+
a kéž jsou chyceni ve své pýše,+
dokonce za proklínání a podvod, ve kterých se cvičí.
13 Skoncuj [s nimi] ve vzteku;+
skoncuj [s nimi], aby nebyli;
a kéž vědí, že Bůh panuje v Jákobovi až do konců země.+ Seʹlah.
16 Ale pokud jde o mne, já budu zpívat o tvé síle+
a ráno budu radostně vyprávět o tvé milující laskavosti.+
Prokázal ses mi totiž být bezpečnou výšinou+
a místem, kam uprchnout v den mé tísně.+
17 Má Sílo, tobě budu hrát melodie,+
vždyť Bůh je má bezpečná výšina, BŮH milující laskavosti vůči mně.+
Vedoucímu na Lilii připomínky. Miktam.* Od Davida. K vyučování+. Když zápasil s Aram-naharajimem a Aram-cobou a Joab přistoupil k tomu, aby se vrátil a srazil Edom v Solném údolí, dokonce dvanáct tisíc.+
2 Způsobil jsi, aby se země rozkymácela, rozpoltil jsi ji.+
Uzdrav její průlomy, vždyť se zapotácela.+
6 Sám Bůh promluvil ve své svatosti:+
„Budu jásat, vydám Šekem jako podíl;+
a sukkotskou nížinu odměřím.+
7 Gilead mi patří a Manasse mi patří+
a Efrajim je tvrz mého představeného;
Juda je má velitelská hůl.+
Přes Edom hodím svůj sandál.+
Vedoucímu na strunné nástroje. Od Davida.
2 Od nejzazšího konce země budu volat, ano k tobě, když mé srdce umdlí.+
Na skálu, která je vyšší, než jsem já, kéž mě dovedeš.+
5 Ty sám, Bože, jsi totiž naslouchal mým slavnostním slibům.+
Dal jsi [mi] vlastnictví těch, kdo se bojí tvého jména.+
7 Bude bydlit na neurčitý čas před Bohem;+
urči milující laskavosti a opravdovosti,* aby ho bedlivě střežily.+
Vedoucímu Jedutuna.* Davidova melodie.
3 Jak dlouho budete zběsile jednat proti muži, jehož chcete zavraždit?+
Všichni jste jako šikmá stěna, kamenná zeď, do které se strká.+
4 Dávají vskutku radu, aby [někoho] odlákali od jeho vlastní důstojnosti;+
mají zalíbení ve lži.+
Ústy žehnají, ale uvnitř svolávají zlo.+ Seʹlah.
9 Vskutku, synové pozemského člověka* jsou výpar,+
Položeni na váhy, jsou všichni spolu lehčí než výpar.+
10 Nevkládejte důvěru v šizení+
ani se nestávejte marnými v naprosté loupeži.+
V případě, že se prostředkům k obživě daří, nezaměřujte [na ně] své srdce.+
Davidova melodie, když byl v judské pustině.+
63 Bože,* ty jsi můj Bůh,* stále tě hledám.+
Má duše opravdu po tobě žízní.+
Mé tělo zemdlelo [touhou] po tobě
v zemi suché a vyčerpané, kde není voda.+
5 Jako nejlepší částí, dokonce tučností, je nasycena má duše,+
a s radostným voláním na rtech předkládají má ústa chválu.+
11 A sám král se bude radovat v Bohu.+
Každý, kdo při něm přísahá, se bude chlubit,+
neboť ústa mluvících faleš budou zacpána.+
Vedoucímu. Davidova melodie.
2 Kéž mě skryješ před důvěrným hovorem zločinců,+
před vřavou těch, kdo konají to, co ubližuje,+
3 kdo naostřili svůj jazyk právě jako meč,+
kdo namířili svůj šíp, hořkou řeč,+
4 aby stříleli ze skrytých míst na někoho bezúhonného.+
Nenadále na něho střílejí a nebojí se.+
6 Pátrají stále po nespravedlivých věcech;+
utajili chytrý, dobře vyzkoumaný úskok,+
a nitro každého, ano [jeho] srdce, je hluboké.+
7 Bůh však na ně náhle vystřelí šípem.+
Vzešla jim zranění,+
Jejich jazyk je [však] proti nim samotným.+
A všichni, kdo na ně pohledí, budou potřásat hlavou,+
9 a všichni pozemští lidé dostanou strach;+
a budou vyprávět o Boží činnosti+
a jistě budou mít pochopení jeho díla.+
10 A spravedlivý se bude radovat v Jehovovi a vskutku ho učiní svým útočištěm;+
a všichni přímí v srdci se budou chlubit.+
Vedoucímu. Davidova melodie. Píseň.
2 K Tobě, který slyšíš modlitbu, ano k tobě přijdou lidé všeho těla.+
3 Věci provinění se prokázaly [jako] mocnější než jsem já.+
Pokud jde o naše přestupky, ty sám je přikryješ.+
4 Šťastný je ten, kterého vyvolíš, a způsobíš, aby se přiblížil,+
aby přebýval v tvých nádvořích.+
Jistě budeme nasyceni* dobrotou tvého domu,+
svatého místa tvého chrámu.+
5 Bázeň vzbuzujícími věcmi ve spravedlnosti nám odpovíš,+
Bože naší záchrany,+
Důvěro všech okrajů země a těch daleko na moři.+
8 A obyvatelé nejzazších končin se budou bát tvých znamení;+
působíš, aby radostně volala vycházení jitra a večera.+
9 Obrátil jsi pozornost k zemi, abys jí dal hojnost;+
velmi ji obohacuješ.
Proud od Boha je plný vody.+
Připravuješ jejich obilí,+
10 Zavlažují se její brázdy, srovnávají se její hroudy;+
vydatnými sprškami ji změkčuješ; žehnáš i jejím výhonkům.+
13 Pastviny se oblékly stády bravu+
a nížiny jsou zahaleny do obilí.+
Vítězoslavně křičí, ano, zpívají.+
Vedoucímu. Píseň, melodie.
66 Vítězoslavně křičte k Bohu, všichni [lidé] země.*+
3 Řekněte Bohu: „Jakou bázeň vzbuzují tvá díla!+
Kvůli hojnosti tvé síly k tobě přikrčeně přijdou tvoji nepřátelé.+
4 Všichni [lidé] země se ti budou klanět+
a budou hrát melodie tobě, budou hrát melodie tvému jménu.“+ Seʹlah.
7 Panuje svou mocí na neurčitý čas.+
Jeho vlastní oči stále dávají pozor na národy.+
Pokud jde o ty, kdo jsou zatvrzelí, ti ať se v sobě nevyvyšují.+ Seʹlah.
12 Přiměl jsi smrtelného člověka, aby se nám vozil po hlavě;+
prošli jsme ohněm a vodou,+
a přistoupil jsi k tomu, abys nás vyvedl k úlevě.+
13 Vejdu do tvého domu s celými zápalnými oběťmi;+
splním ti své slavnostní sliby,+
14 k jejichž vyslovení se otevřely mé rty+
a jež má ústa mluvila, když jsem byl v úzkých.+
15 Celé zápalné oběti z vykrmených zvířat ti obětuji+
s obětním dýmem beranů.
Dám býka s kozly.+ Seʹlah.
Vedoucímu na strunné nástroje. Melodie, píseň.
67 Sám Bůh nám projeví přízeň a požehná nám;+
způsobí, aby na nás zazářil jeho obličej+ — Seʹlah —,
2 aby tvá cesta byla na zemi známá,+
tvá záchrana i mezi všemi národy.+
4 Ať se národnostní skupiny radují a radostně volají,+
vždyť budeš soudit národy s přímostí;+
a pokud jde o národnostní skupiny, ty povedeš po zemi. Seʹlah.
Vedoucímu. Od Davida. Melodie. Píseň.
68 Ať Bůh povstane,+ ať jsou rozptýleni jeho nepřátelé,+
a ti, kdo ho prudce nenávidí, ať kvůli němu prchají.+
3 Ale pokud jde o spravedlivé, ti ať se radují,+
ať jsou povzneseni před Bohem+
a ať jásají s radováním.+
4 Zpívejte Bohu, hrajte melodie jeho jménu;+
pozvedněte [hlas v písni] k Tomu, který jede pouštními pláněmi+
jako Jah,* což je jeho jméno;+ a rozjásejte se před ním;
5 otcem chlapců bez otce a soudcem vdov+
je Bůh ve svém svatém obydlí.+
6 Bůh působí, že osamocení bydlí v* domě;+
vyvádí vězně do plného blahobytu.+
Pokud však jde o zatvrzelé, ti musí přebývat v sežehnuté zemi.+
7 Bože, když jsi vyšel před svým lidem,+
když jsi pochodoval pouští+ — Seʹlah —,
i nebe kanulo kvůli Bohu;+
9 Vydatný liják jsi nechal rozpršet, Bože;+
své dědictví, dokonce když bylo unavené — sám jsi je znovu posílil.+
10 Tvá stanová obec+ — bydlili v ní;+
svou dobrotou jsi přistoupil k tomu, abys ji přichystal pro ztrápeného, Bože.+
13 Ačkoli jste stále leželi mezi [táborovými] hromadami popela,*
budou tu křídla holubice pokrytá stříbrem
16 Proč vy, hory štítů, závistivě pozorujete
horu, kterou Bůh toužil [mít] pro sebe, aby tam bydlel?+
Ano, sám Jehova [tam] bude přebývat navždy.+
odvedl jsi zajatce;+
vzal jsi dary v podobě lidí,*+
ano, dokonce zatvrzelce,+ abys [mezi nimi] přebýval,+ ó Jah,* Bože.*
21 Bůh vskutku rozbije na kusy hlavu svých nepřátel,+
vlasaté temeno hlavy kohokoli, kdo chodí ve své provinilosti.+
22 Jehova* řekl: „Z Bašanu přivedu zpět,+
přivedu [je] zpět z* hlubin moře,+
23 abys omyl* svou nohu v krvi,+
aby jazyk tvých psů měl svůj podíl z nepřátel.“+
25 Vpředu šli zpěváci, za nimi hráči na strunné nástroje;+
mezi [nimi] byly dívky tlukoucí do tamburín.+
27 Je tu malý Benjamín, který je podmaňuje,+
knížata Judy se svým křičícím zástupem,
knížata Zebulona, knížata Naftaliho.+
30 Napomeň přísně divoké zvíře z rákosí,+ shromáždění býků,*+
s telaty národů, každé dusá po kouscích stříbra.+
32 Království země, zpívejte Bohu,+
hrajte melodie Jehovovi* — Seʹlah —,
33 Tomu, který jede po starodávném nebi nebes.+
Hle — ozývá se svým hlasem, silným hlasem.+
35 Bůh vzbuzuje bázeň z tvé velkolepé svatyně.*+
Je BOHEM Izraele,* dává sílu, dokonce i moc lidu.+
Požehnaný buď Bůh.+
Vedoucímu na Lilie.*+ Od Davida.
69 Zachraň mě, Bože, vždyť vody dostoupily až k duši.*+
2 Klesl jsem do hlubokého bláta, kde není zemská půda, [kam] se postavit.+
Dostal jsem se do hlubokých vod
3 Unavil jsem se svým křikem;+
mé hrdlo ochraptělo.
Oči mi selhaly, zatímco jsem čekal na svého Boha.+
4 Těch, kdo mě nenávidí bez příčiny, je dokonce víc než vlasů mé hlavy.+
Ti, kdo mě umlčují [a] jsou mými nepřáteli bez důvodu, se stali početnými.+
Přistoupil jsem pak k tomu, abych dával zpět to, co jsem nevzal loupeží.
6 Kéž ti, kdo v tebe doufají, nejsou zahanbeni kvůli mně,+
Svrchovaný Pane, Jehovo vojsk.+
Kéž ti, kdo tě hledají, nejsou kvůli mně pokořeni,+
Bože Izraele.+
12 Ti, kdo seděli v bráně, se o mne začali starat,+
a [byl jsem] námětem písní pijáků opojného nápoje.+
13 Avšak pokud jde o mne, má modlitba byla k tobě, Jehovo,*+
v přijatelný čas, Bože.+
V hojnosti své milující laskavosti mi odpověz pravdou záchrany od tebe.+
14 Osvoboď mě z bláta, ať nezapadnu.+
Kéž jsem osvobozen od těch, kdo mě nenávidí,+ a z hlubokých vod.+
15 Kéž mě neodplaví plynoucí proud vod,+
ani hlubina mě nespolkne,
ani studna nade mnou nezavře svá ústa.+
16 Odpověz mi, Jehovo, vždyť tvá milující laskavost je dobrá.+
Obrať se ke mně podle množství [projevů] svého milosrdenství+
17 a neskrývej obličej před svým sluhou.+
Protože jsem v úzkých, odpověz mi rychle.+
19 Ty sám jsi poznal mou pohanu a mou hanbu a mé pokoření.+
Všichni, kdo mi projevují nepřátelství, jsou před tebou.+
20 Pohana mi zlomila srdce a [zranění] je nevyléčitelné.+
A stále jsem doufal, že někdo projeví účast, ale nebyl žádný;+
a v utěšitele, ale žádné jsem nenašel.+
26 Vždyť toho, koho jsi udeřil ty, pronásledovali,+
a bolesti těch, které jsi bodl, stále vypočítávají.
31 To se bude také Jehovovi* líbit víc než býk,+
než mladý býk předvádějící rohy, s rozdvojeným kopytem.+
32 Mírní [to] jistě uvidí; budou se radovat.+
Vy, kdo hledáte Boha, ať také vaše srdce zůstane naživu.+
Vedoucímu. Od Davida, k připomínání.+
2 Kéž jsou zahanbeni a zaraženi ti, kdo usilují o mou duši.*+
Kéž se obrátí zpět a jsou pokořeni ti, kdo mají potěšení z mého neštěstí.+
3 Kéž odejdou zpátky kvůli své hanbě ti, kdo říkají: „Aha, aha!“+
4 Kéž jásají a radují se v tobě všichni, kdo tě hledají,+
a kéž neustále říkají: „Bůh* buď veleben!“ — ti, kdo milují tvou záchranu.+
5 Já však jsem ztrápený a chudý.+
Bože, jednej přece rychle pro mne.+
Jsi má pomoc a Ten, kdo mi opatřuje únik.+
Jehovo, neopozdi se příliš.+
3 Staň se mi skalní tvrzí, do níž bych neustále vstupoval.+
Jistě přikážeš, abys mě zachránil,+
neboť jsi můj skalní útes a má pevnost.+
4 Můj Bože, opatři mi únik z ruky ničemného,+
z dlaně toho, který jedná protiprávně a utlačovatelsky.+
5 Vždyť jsi má naděje,+ Svrchovaný Pane Jehovo, má důvěra od mého mládí.+
6 O tebe jsem se opíral [již] od břicha;+
ty jsi Ten, který mě oddělil dokonce od nitra mé matky.+
V tobě je neustále má chvála.+
10 Moji nepřátelé totiž vzhledem ke mně řekli,+
a právě ti, kdo vyhlížejí po mé duši, si spolu vyměnili rady,+
11 a říkají: „Sám Bůh ho opustil.+
Pronásledujte a chyťte ho, vždyť není žádný osvoboditel.“+
13 Kéž jsou zahanbeni, kéž dospějí ke svému konci ti, kdo odporují mé duši.+
Kéž se přikryjí pohanou a pokořením ti, kdo pro mne hledají neštěstí.+
15 Má vlastní ústa budou líčit tvou spravedlnost,+
po celý den tvou záchranu,+
neboť jsem nepoznal [jejich] počty.+
16 Přijdu ve vznešené moci,+ Svrchovaný+ Pane Jehovo;
budu se zmiňovat o tvé spravedlnosti, jen o tvé.+
18 A dokonce až do stáří a do šedin mě, Bože, neopouštěj,+
dokud nepovím o tvé paži té generaci,+
všem, kdo mají přijít, o tvé moci.+
19 Tvá spravedlnost je, Bože, až do výše;+
pokud jde o veliké věci, které jsi učinil,+
Bože, kdo je jako ty?+
22 I já ti budu chvalořečit na nástroji se strunami,+
pokud jde o tvou opravdovost, můj Bože.+
Budu ti hrát melodie na harfu, Svatý Izraele.+
23 Mé rty budou radostně volat, když jsem nakloněn hrát ti melodie,+
dokonce má duše, kterou jsi vyplatil.+
24 Také můj vlastní jazyk bude po celý den polohlasem pronášet tvou spravedlnost,+
neboť byli zahanbeni, neboť byli zaraženi ti, kdo usilují o mé neštěstí.+
O Šalomounovi.
15 A ať žije+ a ať je mu dáno něco zlata ze Šeby.+
A ať se v jeho prospěch neustále pronáší modlitba;
po celý den ať se mu žehná.+
16 Na zemi bude spousta obilí;+
na vrcholku hor bude nadbytek.+
Jeho ovoce bude jako v Libanonu+
a ti, kdo jsou z města, rozkvetou jako zemské rostlinstvo.+
17 Jeho jméno ať se prokáže být na neurčitý čas;+
před sluncem ať jeho jméno vzrůstá,
a ať si jeho prostřednictvím žehnají;+
všechny národy ať ho prohlašují za šťastného.+
19 A požehnané buď jeho slavné jméno na neurčitý čas,+
a jeho sláva ať naplní celou zemi.+
Amen a amen.*
20 Modlitby Davida, syna Jišaiova,+ dospěly ke konci.
Třetí kniha
(Žalmy 73–89)
Asafova melodie.+
73 Bůh je vskutku dobrý k Izraeli, k těm čistým v srdci.+
10 Proto přivádí svůj lid zpátky sem
a vody z [toho], co je plné, jsou pro ně vylity.
12 Pohleďme, to jsou ti ničemní, kteří jsou na neurčito v poklidu.+
Rozmnožili [své] prostředky k obživě.+
15 Kdybych byl řekl: „Budu vyprávět takový příběh“,
pohleď, proti generaci tvých synů
byl bych jednal zrádně.+
16 A stále jsem uvažoval, abych to poznal;+
byly to v mých očích těžkosti,
17 dokud jsem nepřistoupil k tomu, abych vešel do velkolepé Boží svatyně.+
Chtěl jsem rozpoznat jejich budoucnost.+
19 Jak jen se stali jako v mžiku předmětem úžasu!+
[Jak] došli konce, bylo s nimi skoncováno náhlými zděšeními!
22 a byl jsem nerozumný a nemohl jsem poznat;+
stal jsem se z tvého stanoviska podobným pouhým zvířatům.+
27 Vždyť pohleď — právě ti, kdo se od tebe drží stranou, zahynou.+
Jistě umlčíš každého, kdo tě nemravně opouští.+
28 Pokud však jde o mne, přiblížit se k Bohu je pro mne dobré.+
U Svrchovaného Pána Jehovy jsem umístil své útočiště,+
2 Vzpomeň na své shromáždění, které jsi získal dávno,+
kmen, který jsi vyplatil jako své dědictví,+
tuto horu Sion, na které přebýváš.+
3 Pozvedni přece své kroky k dlouho trvajícím zpustošením.+
Se vším na svatém místě zacházel nepřítel špatně.+
4 Ti, kdo projevují nepřátelství tobě, řvali uprostřed tvého místa setkání.+
Jako znamení postavili svá vlastní znamení.+
5 Jeden je nechvalně známý, že je jak ten, kdo zvedá sekery proti houštině stromů.
6 A oni teď buší právě do jeho řezeb, jedné jak druhé, dokonce sekerkou a trámy se železnými hroty.+
8 Oni, dokonce jejich potomstvo, si spolu řekli ve svém vlastním srdci:
14 Sám jsi drtil na kusy hlavy leviatana.*+
Přistoupil jsi k tomu, abys ho dal za pokrm lidu, těm, kdo obývají bezvodé kraje.+
22 Povstaň přece, Bože, a veď svůj vlastní soudní případ.+
Pamatuj na svou pohanu od bláznivého po celý den.+
23 Nezapomínej na hlas těch, kdo ti projevují nepřátelství.+
Hluk těch, kdo proti tobě povstávají, neustále stoupá.+
Vedoucímu. „Nenič.“* Melodie. Od Asafa+. Píseň.
75 Vzdáváme ti díky, Bože; vzdáváme ti díky+
a tvé jméno je blízko.+
Lidé musí oznamovat tvá úžasná díla.+
8 V Jehovově ruce je totiž pohár,+
a víno pění, je plný míchaného nápoje.
A jistě z něho vylije jeho sedlinu;
všichni ničemní země [ji] vysrknou, vypijí.“+
Vedoucímu na strunné nástroje. Melodie. Od Asafa+. Píseň.
76 Bůh je znám v Judovi;+ v Izraeli je jeho jméno velké.+
4 Jsi zahalen světlem, majestátnější než hory kořisti.+
5 Ti, kdo jsou mocní v srdci, byli oloupeni,+
dřímali, až usnuli,+
a nikdo ze všech statečných mužů nenalezl své ruce.+
6 Tvým přísným napomenutím, Jákobův Bože, vozataj i kůň tvrdě usnuli.+
8 Způsobil jsi, aby byl z nebe slyšet právní spor;+
země se bála a byla zticha,+
aby zachránil všechny mírné země.+ Seʹlah.
11 Slavnostně slibujte a plňte Jehovovi, svému Bohu, všichni, kdo jste kolem něho.+
Ať ve strachu přinesou dar.+
Vedoucímu na Jedutuna.* Od Asafa+. Melodie.
77 Svým hlasem budu dokonce volat k samotnému Bohu,*+
svým hlasem k Bohu, a jistě mi dopřeje sluchu.+
2 Ve dni své tísně jsem pátral po Jehovovi.*+
V noci byla vztažena* i má ruka a netrne;
má duše odmítla nechat se utěšit.+
3 Budu vzpomínat na Boha a budu rozbouřený;+
budu projevovat starost, že snad můj duch umdlí.+ Seʹlah.
6 V noci budu vzpomínat na svou strunnou hudbu;+
svým srdcem budu projevovat starost+
a můj duch bude pečlivě pátrat.
9 Zapomněl Bůh* být příznivě [nakloněn]+
anebo uzavřel [projevy] svého milosrdenství v hněvu?+ Seʹlah.
17 Oblaka hřímavě vylévala vodu;+
mračná obloha vydala zvuk.
Také tvé vlastní šípy se začaly rozlétat sem a tam.+
18 Zvuk tvého hřmění se podobal kolům dvoukolého vozu;+
blesky osvítily úrodnou zemi;*+
země se znepokojila a začala se kymácet.+
2 Otevřu ústa v příslovečném rčení,+
způsobím, aby překypovaly dávné hádanky,+
a které nám vyprávěli naši vlastní otcové;+
4 které netajíme před jejich syny,+
vyprávíme [je] i přicházející generaci,+
chvály Jehovy a jeho sílu+
a jeho podivuhodné věci, jež vykonal.+
5 A přistoupil k tomu, aby v Jákobovi vzbudil připomínku+
a zákon ustavil v Izraeli,+
věci, jež přikázal našim praotcům,+
aby byly dány na vědomí jejich synům;+
6 aby přicházející generace, synové, kteří se měli zrodit, [je] znali,+
aby povstali a vyprávěli [je] svým synům+
7 a aby vkládali svou důvěru v samotného Boha*+
a nezapomínali na Boží* zvyklosti,+ ale zachovávali jeho vlastní přikázání.+
8 A neměli by se připodobňovat svým praotcům,+
generaci zatvrzelé a vzpurné,+
generaci, která nepřipravila své srdce+
17 A oni proti němu hřešili ještě víc+
tím, že se vzbouřili proti Nejvyššímu v bezvodém kraji;+
18 a přistoupili k tomu, aby zkoušeli Boha* ve svém srdci+
tím, že žádali něco k jídlu pro svou duši.+
aby plynuly vody a vyvalily se bystřiny.+
„Je také schopen dát i chléb,+
anebo může připravit obživu svému lidu?“+
21 Proto Jehova slyšel a začal být rozlícený;+
a proti Jákobovi byl zapálen oheň+
a také hněv se zvedl proti Izraeli.+
26 Začal působit, aby se v nebesích strhl východní vítr,+
a svou vlastní silou dal zavát jižnímu větru.+
27 A přistoupil k tomu, aby na ně nechal pršet obživu právě jako prach,+
dokonce okřídlené létající tvory právě jako zrnka mořského písku.+
29 A dali se do jídla a velmi se nasytili,+
a přistoupil k tomu, aby jim přinesl to, po čem zatoužili.+
30 Neodvrátili se od své touhy,
zatímco měli ještě pokrm v ústech,+
31 když proti nim vystoupila Boží zloba.+
A zabíjel je mezi jejich statnými;+
a nechával izraelské mladé muže hroutit se.
38 Byl však milosrdný;+ přikrýval provinění+ a nepůsobil zkázu.+
A mnohokrát obrátil zpět svůj hněv,+
a nezburcoval všechen svůj vztek.
42 Nevzpomínali na jeho ruku,+
na ten den, kdy je vyplatil od protivníka,+
43 jak dal svá znamení v Egyptě+
a své zázraky na poli Coan;+
44 a jak proměnil v krev jejich nilské kanály,+
takže nemohli pít ze svých vlastních toků.+
48 A přistoupil k tomu, aby vydal jejich soumary dokonce krupobití+
a jejich hospodářská zvířata rozpalující horečce.
49 Posílal na ně svůj hořící hněv,+
rozlícení a otevřené odsouzení a tíseň,+
poselstva andělů přinášející neštěstí.+
54 A přistoupil k tomu, aby je přivedl do svého svatého území,+
tohoto hornatého kraje, který získala jeho pravice.+
55 A kvůli nim postupně vyhnal národy,+
a měřicím provazcem jim přiděloval dědictví,+
takže způsobil, aby izraelské kmeny přebývaly ve svých vlastních domovech.*+
71 Od následování kojících samic+
ho přivedl, aby byl pastýřem nad Jákobem, jeho lidem,+
a nad Izraelem, jeho dědictvím.+
Asafova melodie.
79 Bože, do tvého dědictví přišly národy;+
poskvrnily tvůj svatý chrám;+
obrátily Jeruzalém v hromadu trosek.+
2 Mrtvé tělo tvých sluhů dali za pokrm nebeskému ptactvu,+
maso tvých věrně oddaných divokým zemským zvířatům.+
6 Vylij svůj vztek na národy, které tě nepoznaly,+
a na království, která nevzývala tvé vlastní jméno.+
8 Nepřipomínej si proti nám provinění předků.+
Pospěš! Ať nám vyjdou vstříc [projevy] tvého milosrdenství,+
neboť jsme velice zchudli.+
9 Pomoz nám, Bože naší záchrany,+
kvůli slávě svého jména;+
a osvoboď nás a přikryj naše hříchy kvůli svému jménu.+
10 Proč by měly národy říkat: „Kde je jejich Bůh?“+
Před našima očima ať je mezi národy známá+
pomsta za krev tvých sluhů, jež byla prolita.+
11 Kéž vzdychání vězně dojde až před tebe.+
Podle velikosti své paže zachovej* ty, [kdo jsou] ustanoveni k smrti.*+
13 Pokud jde o nás, tvůj lid a stádo bravu tvé pastvy,+
my ti budeme vzdávat díky na neurčitý čas;
z generace na generaci budeme oznamovat tvou chválu.+
Vedoucímu na Lilie.*+ Připomínka.* Od Asafa.+ Melodie.
4 Jehovo, Bože vojsk, jak dlouho budeš soptit proti modlitbě svého lidu?+
8 Přistoupil jsi k tomu, abys přiměl révu odejít z Egypta.+
Vyháněl jsi národy, abys ji mohl zasadit.+
9 Udělal jsi před ní mýtinu,+ aby zakořenila a naplnila zemi.+
14 Bože vojsk,* vrať se,* prosím;+
shlédni z nebe a viz a postarej se o tu révu+
17 Ať se tvá ruka prokáže být na muži* tvé pravice,+
na synu lidstva,* kterého jsi pro sebe učinil silným,+
18 a my se od tebe neobrátíme zpět.+
Kéž nás zachováš naživu, abychom vzývali tvé vlastní jméno.+
Vedoucímu na gittit.*+ Od Asafa.
6 „Odvrátil jsem jeho* rameno dokonce od břemene;*+
jeho vlastní ruce se osvobodily dokonce od košíku.+
7 V tísni jsi volal, a já jsem přistoupil k tomu, abych tě vyprostil;+
začal jsem ti odpovídat na skrytém místě hromu.+
Zkoumal jsem tě u vod Meriba.+ Seʹlah.
15 Pokud jde o ty, kdo Jehovu prudce nenávidí, ti k němu přikrčeně přijdou,+
a jejich čas se prokáže být na neurčitý čas.
Asafova melodie.
3 Buďte soudci pro poníženého a chlapce bez otce.+
Jednejte podle práva se ztrápeným a tím, kdo [má] málo prostředků.+
Píseň. Asafova melodie.+
2 Vždyť pohleď, právě tvoji nepřátelé jsou pobouřeni;+
a právě ti, kdo tě prudce nenávidí, pozvedli hlavu.+
5 Srdcem si totiž sjednoceně vyměňovali radu;+
přistoupili k tomu, aby proti tobě uzavřeli dokonce smlouvu,*+
11 Pokud jde o jejich urozené, ty učiň podobnými Orebovi a Zeebovi+
a všechny jejich vévody podobnými Zebachovi a Calmunnovi,+
12 kteří řekli: „Vezměme si do vlastnictví místa Božího pobývání.“+
14 Jako oheň, který vypaluje les,+
a jako plamen, který sežehuje hory,+
15 právě tak kéž je pronásleduješ svou vichřicí+
a kéž je rozrušíš svým vlastním vichrem.+
17 Kéž jsou zahanbeni a rozrušeni na všechny časy+
a kéž jsou zaraženi a zahynou;+
Vedoucímu na gittit.*+ Od Korachových synů. Melodie.
2 Má duše prahla a také tesknila po Jehovových nádvořích.+
Mé vlastní srdce a samo mé tělo radostně volají k živému Bohu.*+
6 Když procházejí nížinou keřů baka,+
mění ji v zřídlo;
dokonce do požehnání se halí ten, kdo poučuje.+
10 Vždyť den na tvých nádvořích je lepší než tisíc [jinde].+
Zvolil jsem si stát u prahu v domě svého Boha+
spíše než pohybovat se ve stanech ničemnosti.+
11 Vždyť Jehova Bůh je slunce+ a štít;+
to, co dává, je přízeň a sláva.+
Jehova nezadrží nic dobrého těm, kdo chodí v bezúhonnosti.+
12 Jehovo vojsk, šťastný je člověk,* který ti důvěřuje.+
Vedoucímu. Od Korachových synů. Melodie.
8 Uslyším, co bude mluvit [pravý] Bůh Jehova,+
neboť bude mluvit o míru ke svému lidu+ a ke svým věrně oddaným,
ale ať se nevracejí k důvěře v sebe.+
10 Pokud jde o milující laskavost a opravdovost,* ty se spolu setkaly;+
spravedlnost a pokoj — ty se políbily.+
Davidova modlitba.
2 Střež přece mou duši, vždyť jsem věrně oddaný.+
Zachraň svého sluhu — jsi můj Bůh —, který ti důvěřuje.+
5 Ty, Jehovo,* jsi totiž dobrý+ a přichystaný odpouštět;+
a milující laskavost ke všem, kdo tě vzývají, je hojná.+
9 Všechny národy, které jsi učinil, přijdou+
a pokloní se před tebou, Jehovo,*+
a vzdají slávu tvému jménu.+
11 Poučuj mě, Jehovo, o své cestě.+
Budu chodit v tvé pravdě.+
Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.+
12 Chvalořečím ti, Jehovo,* můj Bože, celým srdcem,+
a budu oslavovat tvé jméno na neurčitý čas,
13 neboť tvá milující laskavost ke mně je velká+
a osvobodil jsi mou duši z šeolu, jeho nejnižšího místa.+
14 Bože, povstali proti mně opovážlivci;+
a právě shromáždění tyranských [lidí] hledalo mou duši,+
a nepostavili si tě před sebe.+
15 Ale ty, Jehovo,* jsi Bůh* milosrdný a milostivý,+
pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti a opravdovosti.*+
16 Obrať se ke mně a projev mi přízeň.+
Dej přece svou sílu svému sluhovi+
a zachraň přece syna své otrokyně.+
17 Vykonej na mně znamení značící dobrotu,
aby [to] viděli ti, kdo mě nenávidí, a byli zahanbeni.+
Vždyť ty sám, Jehovo, jsi mi pomohl a utěšil mě.+
Od Korachových synů. Melodie, píseň.
87 Jeho základ je na svatých horách.+
3 Mluví se o tobě slavné věci, město [pravého] Boha.+ Seʹlah.
4 Učiním zmínku o Raab*+ a Babylónu*+ jako mezi těmi, kdo mě znají;
tady jsou Filistea+ a Tyros spolu s Kušem:*
„To je ten, který se tam narodil.“+
Píseň, melodie Korachových synů. Vedoucímu nad machalat* pro odpovídání. Maskil* Ezrachovce Hemana+.
4 Byl jsem přičten k těm, kdo sestupují do jámy;+
stal jsem se podobným zdatnému muži bez síly,+
podobným zabitým ležícím na pohřebním místě,+
na které se již nepamatuješ
a kteří byli odděleni od tvé vlastní [pomocné] ruky.+
8 Mé známé jsi ode mne vzdálil;+
vystavil jsi mě jako něco pro ně velmi odporného.+
Jsem omezen a nemohu vyjít.+
9 Mé vlastní oko ochablo kvůli mému trápení.+
Vzýval jsem tě, Jehovo, po celý den;+
k tobě jsem vztahoval dlaně.+
10 Pro ty, kdo jsou mrtví, učiníš div?+
Anebo povstanou ti, [kdo jsou] bezmocní ve smrti,*+
budou ti chvalořečit?+ Seʹlah.
13 A přesto jsem k tobě, Jehovo, volal o pomoc,+
a zrána ti stále vychází vstříc má vlastní modlitba.+
Maskil.* Od Ezrachovce Etana.+
89 O Jehovových projevech milující laskavosti* budu zpívat až na neurčitý čas.+
Po generaci za generací budu svými ústy činit tvou věrnost známou.+
2 Řekl jsem totiž: „Milující laskavost zůstane zbudována až na neurčitý čas;+
pokud jde o nebesa, zachováváš v nich pevně založenou svou věrnost.“+
3 „Uzavřel jsem* smlouvu vůči svému vyvolenému;+
přísahal jsem svému sluhovi Davidovi:+
4 ‚Až na neurčitý čas pevně založím tvé semeno*+
a postavím tvůj trůn+ pro generaci za generací.‘“ Seʹlah.
7 Bůh* má být v důvěrné skupině svatých chován v posvátné úctě;+
je veliký a vzbuzuje bázeň nade všechny, kdo jsou všude kolem něho.+
10 Sám jsi rozdrtil Raab*+ dokonce jako někoho zabitého.+
Paží své síly jsi rozptýlil své nepřátele.+
14 Spravedlnost a soud jsou stanoveným místem tvého trůnu;+
milující laskavost a opravdovost* vcházejí před tvůj obličej.+
19 Tehdy jsi ve vidění mluvil ke svým věrně oddaným+
a přistoupil jsi k tomu, abys řekl:
„Vložil jsem pomoc na silného,+
vyvýšil jsem z lidu vyvoleného.+
20 Nalezl jsem svého sluhu Davida;+
svým svatým olejem jsem pomazal toho,+
21 s nímž bude má vlastní ruka pevná,+
jehož také posilní má vlastní paže.+
23 A rozdrtil jsem před ním na kusy jeho protivníky+
a těm, kdo ho prudce nenávidí, jsem uštědřoval rány.+
30 Jestliže jeho synové opustí můj zákon+
a nebudou chodit v mých soudcovských rozhodnutích,+
31 jestliže znesvětí má vlastní ustanovení
a nebudou dodržovat má vlastní přikázání,
32 musím také obrátit pozornost k jejich přestupku dokonce s prutem+
a k jejich provinění dokonce s ranami.+
33 Svou milující laskavost* k němu však nepřeruším+
ani se neprokáži [jako] falešný vzhledem ke své věrnosti.+
37 Jako měsíc bude pevně založeno na neurčitý čas
a [jako] věrný svědek na obloze.“ Seʹlah.
43 Co více, opět s jeho mečem zacházíš jako s nepřítelem+
a způsobil jsi, že nezískal v bitvě žádnou zemskou půdu.+
46 Jak dlouho, Jehovo, budeš zůstávat skryt? Po všechen čas?+
Bude tvůj vztek hořet dál právě jako oheň?+
49 Kde jsou tvé dřívější skutky milující laskavosti, Jehovo,*
o nichž jsi ve své věrnosti přísahal Davidovi?+
50 Vzpomeň si, Jehovo,* na pohanu svých sluhů,+
že nosím v náruči [pohanu] všech těch mnohých národů,+
51 jak haněli tvoji nepřátelé, Jehovo,*+
jak haněli šlépěje tvého pomazaného.+
52 Požehnaný buď Jehova* na neurčitý čas. Amen a amen.+
Čtvrtá kniha
(Žalmy 90–106)
Modlitba Mojžíše, muže [pravého] Boha.+
9 Vždyť všechny naše dny se nachýlily v tvém rozlícení;+
své roky jsme skončili právě jako zašeptání.+
10 Dnů našich let je samo o sobě sedmdesát let;+
a pokud je jich pro zvláštní sílu osmdesát let,+
přece trvají na těžkostech a věcech, jež ubližují;+
vždyť to jistě rychle mine, a my ulétáme.+
14 Nasyť nás ráno svou milující laskavostí,*+
abychom radostně volali a radovali se po všechny své dny.+
15 Rozraduj nás způsobem odpovídajícím dnům, v nichž jsi nás trápil,+
rokům, kdy jsme viděli neštěstí.+
17 A ať se nad námi prokáže být příjemnost Jehovy,* našeho Boha,+
a dílo našich rukou na nás přece pevně založ.+
Ano, dílo našich rukou přece pevně založ.+
5 Nebudeš se bát ničeho děsivého v noci+
ani šípu,+ který létá za dne,
6 ani moru, který kráčí temnotou,+
ani zničení, které plení za poledne.+
9 Protože jsi [řekl]: „Jehova* je mé útočiště“,+
učinil jsi Nejvyššího svým obydlím;+
10 žádné neštěstí tě nepostihne,+
a dokonce ani rána se nepřiblíží k tvému stanu.+
Melodie, píseň, pro sabatní den.
92 Je dobré vzdávat díky Jehovovi*+
a hrát melodie tvému jménu, Nejvyšší;+
2 ráno vyprávět o tvé milující laskavosti+
a za nocí o tvé věrnosti,+
3 na desetistrunném nástroji a na loutně,+
zvučnou hudbou na harfu.+
7 Když ničemní raší jako rostlinstvo+
a rozkvétají všichni, kdo konají to, co ubližuje,
je to [proto], aby byli navždy vyhlazeni.+
8 Ale ty jsi ve výši na neurčitý čas, Jehovo.*+
9 Jen pohleď, tvoji nepřátelé, Jehovo,*+
jen pohleď, tvoji vlastní nepřátelé zahynou;+
všichni, kdo konají to, co ubližuje, budou jeden od druhého odděleni.+
11 A mé oko pohlédne na mé nepřátele;*+
mé uši uslyší právě o těch, kdo proti mně povstávají, [o] zločincích.
14 Bude se jim stále dobře dařit, až zešediví,+
tuční a svěží budou dál,+
93* Sám Jehova se stal králem!+
Je oděn vznešeností;+
Jehova je oděn — silou se přepásal.+
Také úrodná země* se pevně zakládá, takže nemůže být přivedena k potácení.+
5 Tvé vlastní připomínky se prokázaly [jako] velmi důvěryhodné.+
Svatost přísluší tvému vlastnímu domu,+ Jehovo, do délky dnů.+
94* Bože* skutků pomsty, Jehovo,+ Bože skutků pomsty, zazař!+
8 Rozumějte vy, kdo jste mezi lidem nerozumní;+
a pokud jde o vás, hlupáci, kdy budete mít nějaké pochopení?+
11 Jehova zná myšlenky lidí,* že jsou jako výpar.+
12 Šťastný je zdatný muž,* kterého napravuješ,+ Jah,
a kterého vyučuješ ze svého vlastního zákona,+
13 abys mu dal klid ode dnů neštěstí,+
dokud nebude pro ničemného vyhloubena jáma.+
15 Soudcovské rozhodnutí se totiž vrátí dokonce ke spravedlnosti,+
a všichni přímí v srdci půjdou za ním.
16 Kdo pro mne povstane proti zločincům?+
Kdo se za mne postaví proti těm, kdo konají to, co ubližuje?+
18 Když jsem řekl: „Má noha se určitě bude pohybovat nejistě“,+
tvá vlastní milující laskavost, Jehovo, mě podporovala.+
19 Když mi v nitru přibylo mých zneklidňujících myšlenek,+
[projevy] tvé vlastní útěchy začaly laskat mou duši.+
23 A obrátí jejich ublížení zpátky na ně+
a umlčí je jejich vlastním neštěstím.+
Jehova, náš Bůh, je umlčí.+
a velký Král nad všemi [jinými] bohy,*+
4 on, v jehož ruce jsou nejvnitřnější hlubiny* země+
a jemuž patří štíty hor;+
5 jemuž moře, které sám udělal, patří+
a jehož vlastní ruce utvořily souš.+
6 Vejděte, uctívejme a klanějme se;+
poklekněme před Jehovou,+ naším Původcem,+
7 vždyť je náš Bůh, a my jsme lid jeho pastvy a ovce jeho ruky.+
Jestliže dnes budete naslouchat jeho vlastnímu hlasu,+
8 nezatvrzujte své srdce jako u Meriby,*+
9 když mě vaši praotcové podrobili zkoušce;+
zkoumali mě, viděli také mou činnost.+
10 Čtyřicet let jsem stále cítil hnus vůči [té]* generaci+
a přistoupil jsem k tomu, abych řekl:
„Jsou lid scestný v srdci+
a sami nepoznali mé cesty.“+
5 Vždyť všichni bohové* národů jsou nehodnotní bohové;*+
ale pokud jde o Jehovu, ten udělal samotná nebesa.+
9 Klanějte se Jehovovi* ve svatém ozdobení;*+
buďte kvůli němu v krutých bolestech, všichni [lidé] země.*+
10 Říkejte mezi národy: „Sám Jehova* se stal králem.+
Také úrodná země* se pevně zakládá, takže nemůže být přivedena k potácení.+
V přímosti se ujme pře národů.“+
12 Ať jásá širé pole a všechno, co je na něm.+
Ať zároveň propuknou v radost všechny lesní stromy+
13 před Jehovou.* Vždyť přišel;+
vždyť přišel soudit zemi.+
Bude soudit úrodnou zemi* se spravedlností+
a národy se svou věrností.+
2 Oblaka a hustá temnota jsou všude kolem něho;+
spravedlnost a soud jsou stanoveným místem jeho trůnu.+
8 Sion slyšel a začal se radovat,+
a závislá judská městečka* začala mít radost+
z tvých soudcovských rozhodnutí, Jehovo.+
10 Vy, kdo milujete Jehovu,*+ nenáviďte, co je špatné.+
Střeží duše svých věrně oddaných;+
z ruky ničemných je osvobozuje.+
Melodie.*
98 Zpívejte Jehovovi novou píseň,+
neboť věci, které vykonal, jsou podivuhodné.+
Jeho pravice, ano jeho svatá paže pro něho získala záchranu.*+
3 Vzpomněl si na svou milující laskavost* a na svou věrnost k izraelskému domu.+
Všechny konce země viděly záchranu od našeho Boha.+
4 Vítězoslavně křičte k Jehovovi, všichni [lidé] země.*+
Buďte veselí a radostně volejte a hrajte melodie.+
9 před Jehovou, neboť přišel soudit zemi.+
Bude soudit úrodnou zemi se spravedlností+
a národy s přímostí.+
4 A se silou krále si zamiloval soud.+
Sám jsi pevně založil přímost.+
Sám jsi docílil soud a spravedlnost v Jákobovi.+
6 Mojžíš a Áron byli mezi jeho kněžími+
a Samuel byl mezi těmi, kdo vzývali jeho jméno.+
Volali k Jehovovi, a on jim odpovídal.+
8 Jehovo, náš Bože, sám jsi jim odpověděl.+
Prokázal ses jim být Bohem,* který udílí prominutí+
a vykonává pomstu proti jejich nechvalně známým skutkům.+
Melodie díkůvzdání.+
100 Vítězoslavně křičte k Jehovovi, všichni [lidé] země.*+
4 Vcházejte do jeho bran s díkůvzdáním,+
do jeho nádvoří s chválou.+
Vzdávejte mu díky, žehnejte jeho jménu.+
jeho milující laskavost je na neurčitý čas+
Od Davida. Melodie.
2 S rozvahou budu jednat bezúhonně.+
Kdy ke mně přijdeš?+
Uvnitř svého domu se budu procházet v ryzosti svého srdce.+
3 Nepostavím si před oči nic neužitečného.*+
Konání těch, kdo odpadají, jsem nenáviděl;+
to ke mně nelne.+
5 Kdo v tajnosti pomlouvá svého druha,+
toho umlčuji.+
Kdo [má] domýšlivé oči a vyzývavé srdce,*+
toho nemohu snést.+
6 Mé oči jsou [obráceny] k věrným země,+
aby u mne bydleli.+
Kdo chodí bezúhonně,+
ten mi bude sloužit.+
7 Uvnitř mého domu nebude bydlet žádný, kdo šálí.+
Pokud jde o kohokoli, kdo mluví falše, ten nebude pevně založen+
před mýma očima.+
8 Každé ráno* budu umlčovat všechny ničemné země,+
abych odřízl z Jehovova města+ všechny, kdo konají to, co ubližuje.+
Modlitba ztrápeného, když umdlévá a vylévá svou starost před Jehovou.+
2 Neskrývej přede mnou obličej v den, kdy jsem v úzkých.+
Nakloň ke mně své ucho;+
v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi.+
3 Mé dny totiž dospěly ke konci právě jako dým+
a samotné kosti se mi rozžhavily do ruda jako ohniště.+
9 Vždyť jsem jedl popel právě jako chléb;+
a to, co piji, jsem dokonce smísil s pláčem+
10 kvůli tvému otevřenému odsouzení a tvému rozhořčení;+
vždyť jsi mě pozvedl, abys mě odhodil.+
12 Pokud jde o tebe, Jehovo, ty budeš bydlet na neurčitý čas+
a tvá památka bude po generaci za generací.+
13 Sám povstaneš, smiluješ se nad Sionem,+
neboť je období, abys mu byl příznivě [nakloněn],
neboť ustanovený čas přišel.+
19 Vždyť shlédl ze své svaté výše,+
až z nebes shlédl Jehova* dokonce na zemi,+
20 aby slyšel vzdychání vězně,+
aby uvolnil ty, kdo jsou ustanoveni k smrti;*+
21 aby bylo Jehovovo* jméno oznamováno* na Sionu+
a jeho chvála v Jeruzalémě,+
26 Ony zaniknou, ale ty budeš dále stát;*+
a právě jako oděv se všechny obnosí.+
Právě jako oblečení je vyměníš, a ukončí svůj běh.+
27 Ty jsi však týž,* a tvé vlastní roky se nenaplní.+
28 Synové tvých sluhů budou dál přebývat;+
a jejich vlastní potomstvo před tebou bude pevně založeno.“+
Od Davida.
103 Žehnej Jehovovi,* má duše,+ ano všechno ve mně, jeho svatému jménu.+
a nezapomínej na všechno jeho konání,+
3 jemu, který odpouští všechno tvé provinění,+
jenž uzdravuje všechna tvá onemocnění,+
4 který žádá zpět tvůj život přímo z jámy,+
jenž tě korunuje milující laskavostí a [projevy] milosrdenství,+
5 který sytí čas tvého života tím, co je dobré;+
tvé mládí se stále obnovuje právě jako orlí.+
10 Neučinil nám dokonce podle našich hříchů;+
ani na nás neuvedl to, co si zasloužíme podle svých provinění.+
11 Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země,+
jeho milující laskavost je nadřazená těm, kdo se ho bojí.+
13 Jako otec projevuje milosrdenství svým synům,+
Jehova projevil milosrdenství těm, kdo se ho bojí.+
15 Pokud jde o smrtelného člověka,* jeho dny jsou jako [dny] zelené trávy;+
jako polní květ, tak vykvétá.+
17 Ale Jehovova milující laskavost* je od neurčitého času až na neurčitý čas+
vůči těm, kdo se ho bojí,+
a jeho spravedlnost k synům synů,+
18 vůči těm, kdo dodržují jeho smlouvu,+
a vůči těm, kdo pamatují na jeho nařízení, aby je prováděli.+
19 Sám Jehova pevně založil svůj trůn až v nebesích;+
a nade vším si udrželo nadvládu jeho vlastní kralování.+
20 Žehnejte Jehovovi, jeho andělé,+ mocní v síle, provádějící jeho slovo,+
tím, že nasloucháte hlasu jeho slova.+
104 Žehnej Jehovovi, má duše.+ Jehovo, můj Bože, prokázal ses [jako] velmi veliký.+ Důstojností a nádherou ses oděl,+
2 zahalil ses světlem jako oděvem,+
roztáhl nebesa jako stanové plátno,+
3 Ten, jenž staví své horní komnaty s trámy v samotných vodách,+
z oblak si dělá dvoukolý vůz,+
kráčí na křídlech větru,+
své služebníky pohlcujícím ohněm.+
5 Založil zemi na jejích stanovených místech;+
nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.+
7 Na tvé přísné napomenutí začaly prchat;+
na zvuk tvého hromu se v panice rozběhly —
údolní pláně začaly klesat —
na místo, jež jsi pro ně založil.
14 Nechává zelenou trávu rašit pro zvířata+
a rostlinstvo ke službě lidstvu,*+
aby způsobil, že ze země vyjde potrava*+
15 a víno, které rozradostňuje srdce smrtelného člověka,*+
aby se obličej leskl olejem,+
a chléb, který živí právě srdce smrtelného člověka.+
16 Jehovovy stromy se nasycují,
libanonské cedry, které sázel,+
17 kde si ptáci dělají hnízda.+
Pokud jde o čápa, jeho domem jsou jalovce.+
25 Pokud jde o toto moře, tak veliké a širé,*+
tam se pohybuje věcí bezpočtu,+
živých tvorů, malých stejně jako velkých.+
29 Jestliže skryješ svůj obličej, rozruší se.+
Jestliže odejmeš jejich ducha,* vydechnou naposled+
a jdou zpět do svého prachu.+
5 Pamatujte na jeho podivuhodná díla, jež vykonal,+
na jeho zázraky a soudcovská rozhodnutí jeho úst,+
6 vy, semeno Abrahama, jeho sluhy,+
synové Jákoba, jeho vyvolení.+
8 Pamatoval na svou smlouvu dokonce do neurčitého času,+
na slovo, jež přikázal, do tisíce generací,+
9 na [smlouvu], kterou uzavřel* s Abrahamem,+
a na své přísežné prohlášení Izákovi+
10 a na [prohlášení],* jež nechal stát jako předpis i pro Jákoba,
jako na smlouvu trvající na neurčito i pro Izraele,+
11 když řekl: „Tobě dám zemi Kanaán+
jako příděl vašeho dědictví.“+
14 Nedovolil žádnému člověku,* aby je šidil,+
ale káral kvůli nim krále+
15 [a říkal]: „Nedotýkejte se mých pomazaných*+
a mým prorokům nečiňte nic špatného.“+
16 A přistoupil k tomu, aby přivolal na zemi hladomor;+
zpřelámal každý prut, na němž byly zavěšeny prstencovité chleby.*+
21 Ustanovil ho jako pána své domácnosti+
a jako panovníka nad vším svým majetkem,+
22 aby svá knížata podle libosti připoutal k jeho duši*+
a aby vyučoval moudrosti i jeho starší muže.+
23 A Izrael přistoupil k tomu, aby přišel do Egypta,+
a sám Jákob přebýval jako [někdo] cizí v Chamově zemi.+
25 Nechal, aby se jejich srdce změnilo [a] aby nenáviděli jeho lid,+
aby se chovali vychytrale vůči jeho sluhům.+
33 A přistoupil k tomu, aby udeřil jejich révoví a jejich fíkovníky
a aby polámal stromy jejich území.+
36 A přistoupil k tomu, aby srazil každého prvorozeného v jejich zemi,+
počátek celé jejich plodivé síly.+
42 Pamatoval totiž na své svaté slovo* svému sluhovi Abrahamovi.+
44 A postupně jim dával země národů,+
a brali do vlastnictví výtěžek tvrdé práce národnostních skupin,+
45 proto, aby dodržovali jeho předpisy+
a zachovávali jeho vlastní zákony.+
Chvalte Jah!+
Vzdávejte díky Jehovovi, neboť je dobrý;+
4 Vzpomeň si na mne, Jehovo, s dobrou vůlí ke svému lidu.+
Postarej se o mne svou záchranou,+
5 abych viděl dobrotu k tvým vyvoleným,+
abych se radoval radováním tvého národa,+
abych se chlubil tvým dědictvím.+
7 Pokud jde o naše praotce v Egyptě, ti
neprojevili žádné pochopení pro tvá podivuhodná díla.+
Nevzpomínali na hojnost tvé velkolepé milující laskavosti,+
ale chovali se vzpurně u moře, při Rudém moři.+
9 Napomenul tudíž přísně Rudé moře, a to postupně vyschlo;+
a převedl je pěšky vodní hlubinou* jako pustinou;+
10 a tak je zachránil z ruky nenávistníka+
a vyžádal je zpět z ruky nepřítele.+
19 Navíc si na Chorebu udělali tele+
a klaněli se lité soše,+
za znázornění býka, který žere rostlinstvo.+
21 Zapomněli na Boha, svého Zachránce,*+
Toho, jenž v Egyptě činil velké věci,+
22 podivuhodná díla v Chamově zemi,+
bázeň vzbuzující věci u Rudého moře.+
23 A chystal se říci, ať jsou vyhlazeni,+
kdyby nebylo Mojžíše, jeho vyvoleného,
který stanul v průrvě před ním,+
aby obrátil zpět jeho vztek, aby [je] nezničil.+
26 Přistoupil tedy k tomu, aby pozvedl ruku [v přísaze] o nich,+
že je nechá padnout v pustině+
27 a že nechá jejich potomstvo padnout mezi národy+
a že je rozptýlí po zemích.+
41 A opakovaně je dával do ruky národů,+
aby nad nimi panovali ti, kdo je nenávidí,+
42 a aby je utlačovali jejich nepřátelé
a aby byli podmaněni pod jejich ruku.+
45 A vzpomínal vzhledem k nim na svou smlouvu+
a pociťoval lítost podle hojnosti své velkolepé milující laskavosti.+
47 Zachraň nás, Jehovo, náš Bože,+
a seber nás z národů,+
abychom vzdávali díky tvému svatému jménu,+
abychom jásavě mluvili k tvé chvále.+
48 Požehnaný buď Jehova, BŮH Izraele,+
od neurčitého času až na neurčitý čas;
Pátá kniha
(Žalmy 107–150)
2 Ať to říkají Jehovovi vyžádaní,+
jež si vyžádal z ruky protivníka+
3 a jež sesbíral dokonce ze zemí,+
od východu slunce a od západu slunce,+
6 A stále volali k Jehovovi ve své tísni;+
přistoupil k tomu, aby je osvobodil+ z tlaků na ně
7 a aby jim dal kráčet pravou cestou,+
aby došli do města obývání.+
15 Ať lidé vzdávají díky Jehovovi za jeho milující laskavost+
a za jeho podivuhodná díla vůči lidským synům.+
17 Ti, kdo byli pošetilí kvůli cestě svého přestupku+
a kvůli svým proviněním, si nakonec způsobili trápení.+
23 Ti, kdo se vydávají na moře na lodích,+
obchodují na ohromných* vodách,+
24 to oni viděli Jehovova díla+
a jeho podivuhodná díla v hlubinách;+
25 jak řekne [slovo] a působí, aby povstal bouřlivý vítr,*+
takže zvedá vlny.+
27 Motají se a pohybují se nejistě jako opilec,+
a dokonce i všechna jejich moudrost se prokazuje [jako] zmatená.+
a prameniště vody v žíznivou zemskou půdu,+
34 úrodnou zemi v solnou krajinu+
pro špatnost těch, kdo v ní bydlí.
40 Vylévá opovržení na urozené,+
takže je nechává bloudit místem bez výrazných bodů, kde není cesta.+
43 Kdo je moudrý? Bude zachovávat tyto věci,+
a také projeví pozornost vůči Jehovovým skutkům milující laskavosti.+
Píseň. Davidova melodie.
7 Sám Bůh promluvil ve své svatosti:+
„Budu jásat, vydám Šekem+ jako podíl;+
a sukkotskou+ nížinu odměřím.
8 Gilead+ mi patří, Manasse+ mi patří;
a Efrajim je tvrz mého představeného;+
Juda je má velitelská hůl.+
12 Přispěj nám přece na pomoc z tísně,+
jelikož záchrana prostřednictvím pozemského člověka* je bezcenná.+
Vedoucímu. Od Davida. Melodie.
109 Bože mé chvály,+ nemlč.+ 2 Vždyť ústa ničemného a ústa podvodu se otevřela proti mně.+ Mluvili o mně jazykem falše;+
3 a obklopili mě slovy nenávisti+
a stále proti mně bojují bez příčiny.+
10 A zcela jistě nech jeho syny bloudit;+
a budou žebrat
a ze svých opuštěných míst budou hledat [potravu].+
12 Kéž nemá nakonec nikoho, kdo by poskytoval milující laskavost,+
a kéž se neprokáže být nikdo, kdo by projevil přízeň jeho chlapcům bez otce.
15 Ať se prokážou být neustále před Jehovou;+
a kéž odřízne vzpomínku* na ně ze samotné země,+
16 protože nepamatoval na to, aby projevoval milující laskavost,+
ale stále pronásledoval ztrápeného a chudého muže*+
a toho, [jenž je] skleslý v srdci, aby [ho] usmrtil.+
17 A stále miloval zlořečení,+ takže na něho přišlo;+
a neměl potěšení v požehnání,+
takže se od něho velmi vzdálilo;+
18 a stal se oblečeným do zlořečení jako do oděvu.+
Vniklo tedy jako vody do jeho nitra+
a jako olej do jeho kostí.
19 Kéž se to pro něho prokáže být jako oděv, kterým se zahaluje,+
a jako pás, kterým je neustále opásán.+
21 Ty jsi však Jehova, Svrchovaný Pán.+
Jednej se mnou kvůli svému jménu.+
Osvoboď+ mě, protože tvá milující laskavost je dobrá.
28 Oni, oni ať vyslovují zlořečení,+
ale ty, ty kéž vyslovíš požehnání.+
Povstali, ale ať jsou zahanbeni+
a tvůj vlastní sluha ať se raduje.+
29 Ti, kdo mi odporují, ať jsou oblečeni pokořením+
a ať se zahalí svou hanbou právě jako pláštěm bez rukávů.+
Od Davida. Melodie.
110 Jehovův výrok k mému Pánu* je:+
„Posaď se po mé pravici,+
dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnož tvým nohám.“+
ג [giʹmel]
ה [heʼ]
ז [zaʹjin]
ט [téth]
כ [kaf]
מ [mem]
פ [peʼ]
9 Poslal i vyplacení svému lidu.+
צ [ca·dhé]
Na neurčitý čas přikázal svou smlouvu.+
ק [qóf]
Jeho jméno je svaté a bázeň vzbuzující.+
ר [réš]
10 Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.+
ש [sin]
Všichni, kdo je činí, mají dobré pochopení.+
ת [taw]
Jeho chvála zůstává navždy.+
ג [giʹmel]
2 Jeho potomstvo se na zemi stane mocným.+
ד [daʹleth]
Pokud jde o generaci přímých, ta bude požehnaná.+
ה [heʼ]
ז [zaʹjin]
ט [téth]
כ [kaf]
6 Nikdy totiž nebude přiveden k potácení.+
ל [laʹmedh]
Spravedlivý se prokáže být připomínkou na neurčitý čas.+
מ [mem]
ס [saʹmekh]
פ [peʼ]
9 Rozdílel doširoka;* dával chudým.+
צ [ca·dhé]
Jeho spravedlnost zůstává navždy.+
ק [qóf]
Jeho vlastní roh bude vyvýšen se slávou.+
ר [réš]
10 Ničemný [to] uvidí a jistě se stane rozmrzelým.+
ש [šin]
I zuby bude skřípat a skutečně roztaje.+
ת [taw]
Touha ničemných zanikne.+
6 Snižuje se, aby shlédl na nebe a zemi,+
7 pozvedá poníženého až z prachu;+
vyvyšuje chudého z jámy s popelem,+
8 aby [ho] posadil s urozenými,+
s urozenými jeho lidu.+
114* Když Izrael vytáhl z Egypta,+
Jákobův dům z lidu mluvícího nesrozumitelně,+
2 Juda se stal jeho svatým místem,+
Izrael jeho velkolepým panstvím.+
7 Buď v krutých bolestech kvůli Pánu,* země,+
kvůli Jákobovu BOHU,*
8 který proměňuje skálu v rákosnatou vodní tůň,+
pazourkovou skálu ve vodní zřídlo.+
5 Ústa mají, ale nemohou mluvit;+
oči mají, ale nemohou vidět;+
6 uši mají, ale nemohou slyšet.+
Nos mají, ale nemohou čichat.+
7 Ruce jsou jejich, ale hmatat nemohou.+
Nohy jsou jejich, ale chodit nemohou;+
z hrdla nevydají zvuk.+
4 Přistoupil jsem však k tomu, abych vzýval Jehovovo jméno:+
„Ach Jehovo, opatři přece mé duši únik!“+
9 Budu chodit před Jehovou+ v zemích těch, kdo žijí.+
18 Své slavnostní sliby Jehovovi splním,+
ano, přede vším jeho lidem,+
19 na nádvořích Jehovova domu,+
uprostřed tebe, Jeruzaléme.+
2 Vždyť jeho milující laskavost* se vůči nám prokázala [jako] mocná;+
a Jehovova opravdovost*+ je na neurčitý čas.
Chvalte Jah!+
15 Hlas radostného volání a záchrany+
je ve stanech+ spravedlivých.+
Jehovova pravice projevuje životní energii.+
א [ʼaʹlef]*
7 Budu ti chvalořečit v přímosti srdce,+
když se budu učit tvým spravedlivým soudcovským rozhodnutím.+
ב [béth]*
ג [giʹmel]*
23 I knížata zasedla; mluvili proti mně jeden s druhým.+
Pokud jde o tvého sluhu, ten se zabývá tvými předpisy.+
ד [daʹleth]*
ה [heʼ]*
ו [waw]*
41 A kéž ke mně přijdou [projevy] tvé milující laskavosti,* Jehovo,+
tvá záchrana podle tvého výroku,+
42 abych odpověděl tomu, kdo mě haní slovem,+
neboť jsem důvěřoval v tvé slovo.+
43 A neodnímej docela z mých úst slovo pravdy,+
vždyť jsem čekal na tvé vlastní soudcovské rozhodnutí.+
48 A pozdvihnu své dlaně k tvým přikázáním, která jsem si zamiloval,+
a budu se zabývat tvými předpisy.+
ז [zaʹjin]*
ח [chéth]*
ט [téth]*
י [jódh]*
73 Tvé vlastní ruce mě udělaly a začaly mě důkladně upevňovat.+
Dej mi porozumět, abych se naučil tvým přikázáním.+
75 Dobře vím, Jehovo, že tvá soudcovská rozhodnutí jsou spravedlnost+
a s věrností že jsi mě trápil.+
77 Ať ke mně přijdou [projevy] tvého milosrdenství, abych zůstal naživu;+
vždyť tvůj zákon, ten mám rád.+
78 Ať se zastydí opovážlivci, neboť mě bez příčiny* sváděli z cesty.+
Pokud jde o mne, já se však zabývám tvými nařízeními.+
כ [kaf]*
ל [laʹmedh]*
מ [mem]*
נ [nun]*
106 Učinil jsem přísežné prohlášení a provedu je,+
že budu dodržovat tvá spravedlivá soudcovská rozhodnutí.+
108 Měj, prosím, zalíbení v dobrovolných obětních darech mých úst, Jehovo,+
a vyučuj mě svým vlastním soudcovským rozhodnutím.+
ס [saʹmekh]*
119 Způsobil jsi, že všichni ničemní země přestali [existovat] jako zpěněná struska.+
Proto jsem si zamiloval tvé připomínky.+
120 Z děsu před tebou jsem pocítil v těle mrazení;+
a kvůli tvým soudcovským rozhodnutím jsem se bál.+
ע [ʽaʹjin]*
128 Proto jsem považoval všechna nařízení týkající se všech věcí za správná;+
každou falešnou stezku jsem nenáviděl.+
פ [peʼ]*
132 Obrať se ke mně a projev mi přízeň+
podle [svého] soudcovského rozhodnutí* vůči těm, kdo milují tvé jméno.+
133 Důkladně upevni mé vlastní kroky ve své řeči,+
a ať nade mnou despoticky nevládne nic, co ubližuje.+
צ [ca·dhé]*
ק [qóf]*
149 Slyš přece můj vlastní hlas podle své milující laskavosti.+
Jehovo, podle svého soudcovského rozhodnutí mě zachovej naživu.+
150 Ti, kdo usilují o nevázané chování,*+ se přiblížili;*
dostali se daleko od tvého vlastního zákona.+
ר [réš]*
156 Mnohé jsou [projevy] tvého milosrdenství, Jehovo.+
Podle svých soudcovských rozhodnutí mě zachovej naživu.+
158 Viděl jsem ty, kdo jsou zrádní v jednání,+
a já cítím hnus, protože nedodržovali tvůj vlastní výrok.+
159 Viz, že jsem si zamiloval tvá vlastní nařízení.+
Jehovo, podle své milující laskavosti mě zachovej naživu.+
160 Podstata* tvého slova je pravda,+
a každé tvé spravedlivé soudcovské rozhodnutí je na neurčitý čas.+
ש [sin] nebo [šin]*
ת [taw]*
Píseň výstupů.*
Píseň pro výstupy.
Píseň výstupů. Od Davida.
3 Jeruzalém, ten je vystavěn jako město,+
které bylo spojeno v jednotu,+
jako připomínka Izraeli,+
aby vzdával díky Jehovovu jménu.+
Píseň výstupů.
2 Pohleď: Jako oči sluhů k ruce jejich pána,*+
jako oči služky k ruce její paní,+
tak jsou naše oči [upřeny] na Jehovu, našeho Boha,+
dokud nám neprojeví přízeň.+
4 Naše duše je hojně přesycena posměchem těch, kdo jsou v poklidu,+
opovržením ze strany vyzývavých.+
Píseň výstupů. Od Davida.
124 „Kdyby se Jehova neprokázal být s námi,“+
ať nyní řekne Izrael,+
2 „kdyby se Jehova neprokázal být s námi,+
když lidé* povstali proti nám,+
3 pak by nás byli spolkli dokonce zaživa,+
když proti nám hořel jejich hněv.+
Píseň výstupů.*
125 Ti, kdo důvěřují v Jehovu,+ jsou jako hora Sion,+ která nemůže být přivedena k potácení, ale zůstává až na neurčitý čas.+
2 Jeruzalém — jako jsou všude kolem něj hory,+
tak je Jehova všude kolem svého lidu+
od nynějška a na neurčitý čas.+
3 Žezlo ničemnosti totiž nebude stále spočívat na losu spravedlivých,+
aby spravedliví nenapřáhli ruku k nějakému nesprávnému jednání.+
5 Pokud jde o ty, kdo odbočují na své pokřivené cesty,
ty+ Jehova přiměje, aby odešli s těmi, kdo konají to, co ubližuje.+
Nad Izraelem bude mír.+
Píseň výstupů.
2 Tehdy se naše ústa naplnila smíchem+
a náš jazyk radostným voláním.+
Tehdy přistoupili k tomu, aby řekli mezi národy:+
6 Ten, kdo zcela jistě vychází dokonce plačky+
[a] nese si plný vak semene,+
zcela jistě vejde s radostným voláním+
[a] nese si své snopy.+
Píseň výstupů. Od Šalomouna.
127 Pokud Jehova sám nestaví dům,+
není to k ničemu, že na něm jeho stavitelé tvrdě pracovali.+
Pokud Jehova sám nestřeží město,+
není to k ničemu, že stráž bděla.+
5 Šťastný je zdatný muž,* který jimi naplnil+ svůj toulec.
Nebudou zahanbeni,+
neboť budou mluvit s nepřáteli v bráně.
Píseň výstupů.
3 Tvá manželka bude jako plodonosná réva+
v nejvnitřnějších částech tvého domu.
Tví synové budou jako odnože olivovníků+ všude kolem tvého stolu.
5 Jehova ti požehná ze Sionu.+
Viz také* dobro Jeruzaléma po všechny dny svého života+
Kéž je nad Izraelem mír.+
Píseň výstupů.
129 „Dost dlouho od mého mládí mi projevovali nepřátelství,“+
ať nyní řekne Izrael,+
2 „dost dlouho od mého mládí mi projevovali nepřátelství;+
přesto nade mnou nezískali převahu.+
6 Stanou se podobnými zelené trávě ze střech,+
která uschla, než byla vytrhána,+
7 kterou si nenaplnil svou vlastní ruku žnec+
ani svou vlastní náruč ten, kdo shromažďuje snopy.
8 Ani ti, kdo šli kolem, neřekli:
„Ať je na vás Jehovovo požehnání.+
Požehnali jsme vám v Jehovově jménu.“+
Píseň výstupů.
130 Z hlubin jsem tě vzýval, Jehovo.+
8 A sám vyplatí Izrael ze všech jeho provinění.+
Píseň výstupů. Od Davida.
131 Jehovo, mé srdce nebylo domýšlivé+
ani mé oči nebyly povznesené;+
ani jsem nechodil ve věcech příliš velikých+
ani ve věcech příliš podivuhodných pro mne.+
2 Jistě jsem ukonejšil a utišil svou duši+
jako odstavené dítě u své matky.+
Má duše je u mne jako odstavené dítě.+
Píseň výstupů.
132 Pamatuj, Jehovo, pokud jde o Davida,+
na všechna jeho pokoření;+
jak slavnostně slíbil Jákobovu Mocnému:+
3 „Nepůjdu do stanu svého domu.+
Nevystoupím na pohovku svého vznešeného lože,+
ani dřímotu svým vlastním zářícím očím,+
12 Jestliže budou tvoji synové dodržovat mou smlouvu+
a mé připomínky, kterým je vyučím,+
také jejich synové navždy+
budou sedět na tvém trůnu.“+
Píseň výstupů. Od Davida.
která sestupuje na sionské hory.+
Vždyť tam Jehova přikázal, [aby bylo] požehnání,+
[dokonce] život na neurčitý čas.+
Píseň výstupů.*
134 Žehnejte Jehovovi,+ všichni Jehovovi sluhové,+ vy, kdo stojíte za nocí v Jehovově domě.+
Chvalte Jehovovo jméno,+
předkládejte chválu, Jehovovi sluhové,+
2 vy, kdo stojíte v Jehovově domě,+
v nádvořích domu našeho Boha.+
7 Působí, že z nejzazšího konce* země vystupují páry;+
vyvádí vítr* ze svých zásobáren,+
9 Poslal doprostřed tebe, Egypte, znamení a zázraky,+
na faraóna a na všechny jeho sluhy;+
10 on, který srazil mnoho národů+
a pobil mocné krále,+
11 ano, Sichona, krále Amorejců,+
a Oga, krále Bašanu,+
a všechna kananejská království,+
12 a který dal jejich zemi jako dědictví,+
dědictví svému lidu Izraeli.+
16 Ústa mají, ale nic nemohou mluvit;+
oči mají, ale nic nemohou vidět;+
136 Vzdávejte díky Jehovovi, neboť je dobrý:+
vždyť jeho milující laskavost* je na neurčitý čas;+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
3 vzdávejte díky Pánovi pánů:*+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
4 Tomu, kdo sám činí podivuhodné, velké věci:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
5 Tomu, kdo udělal nebesa s porozuměním:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
6 Tomu, kdo rozložil* zemi nad vodami:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
7 Tomu, kdo udělal velká světla:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
8 i slunce pro panování za dne:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
9 měsíc a hvězdy pro spojené panování* za noci:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
10 Tomu, kdo srazil Egypt v jeho prvorozených:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
11 a Tomu, kdo vyvedl Izraelity z jejich středu:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
12 silnou rukou a paží vztaženou:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;
13 Tomu, kdo rozdělil na části Rudé moře:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
14 a kdo způsobil, že Izrael prošel jeho středem:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
15 a kdo setřásl faraóna a jeho vojenskou sílu do Rudého moře:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
16 Tomu, kdo způsobil, že jeho lid kráčel pustinou:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
17 Tomu, kdo srazil velké krále:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
18 a kdo přistoupil k tomu, aby pobil majestátní krále:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
19 dokonce Sichona, krále Amorejců:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
21 a kdo dal jejich zemi jako dědictví:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
22 dědictví svému sluhovi Izraeli:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
23 kdo na nás pamatoval v našem nízkém stavu:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
24 a kdo nás opětovně vytrhával našim protivníkům:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
25 Ten, kdo dává potravu* všemu tělu:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas;+
26 vzdávejte díky BOHU* nebes:+
vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas.+
3 Vždyť tam nás ti, kdo nás drželi v zajetí, žádali o slova písně,+
a ti, kdo se nám posmívali* — o radování:+
„Zazpívejte nám jednu ze sionských písní.“+
6 Ať se mi jazyk přilepí k patru,+
kdybych na tebe nepamatoval,+
kdybych nepovýšil Jeruzalém
nad svůj hlavní důvod k radování.+
7 Vzpomeň si,+ Jehovo, pokud jde o syny Edomu,+ na den Jeruzaléma,+
jak říkali: „Obnaž [jej]! Obnaž [jej] až do základu v něm!“+
8 Babylónská dcero, která máš být vypleněna,+
šťastný bude ten, kdo ti odplatí+
tvým vlastním zacházením, kterým jsi zacházela s námi.+
Od Davida.
2 Budu se klanět směrem k tvému svatému chrámu+
a budu chvalořečit tvému jménu,+
3 V den, kdy jsem volal, jsi také přistoupil k tomu, abys mi odpověděl;+
začal jsi mě osmělovat v mé duši silou.+
7 Kdybych chodil uprostřed tísně, zachováš mě naživu.+
Kvůli* hněvu mých nepřátel napřáhneš ruku,+
a tvá pravice mě zachrání.+
8 Jehova sám dokončí, co je v můj prospěch.+
Jehovo, tvá milující laskavost je na neurčitý čas.+
Neopouštěj díla svých vlastních rukou.+
Vedoucímu. Od Davida. Melodie.
139 Jehovo, prozkoumal jsi mě a znáš [mě].+
5 Zezadu i zepředu jsi mě oblehl;
a kladeš na mne svou ruku.
8 Kdybych vystoupil do nebe, byl bys tam;+
a kdybych si rozložil lehátko v šeolu,* pohleď, ty [bys tam byl].+
9 Kdybych si vzal křídla+ úsvitu,
abych přebýval v nejodlehlejším moři,+
10 i tam by mě vedla tvá ruka+
a tvá pravice by mě uchopila.+
14 Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň.+
Tvá díla jsou podivuhodná,+
jak si má duše velice dobře uvědomuje.+
16 Tvé oči viděly i můj zárodek+
a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části,
pokud jde o dny, kdy byly utvářeny+
a nebyla ještě žádná z nich.
19 Ach, kéž bys, Bože,* zabil ničemného!+
Pak jistě ode mne odejdou i muži s vinou krve,*+
21 Nemám snad v nenávisti ty, kdo tě prudce nenávidí, Jehovo,+
a necítím hnus vůči těm, kdo se proti tobě bouří?+
23 Prozkoumej mě, Bože,* a poznej mé srdce.+
Vyzkoušej mě a poznej mé znepokojivé myšlenky+
24 a viz, zda je ve mně nějaká bolavá cesta,+
a veď mě cestou+ neurčitého času.
Vedoucímu. Davidova melodie.
140 Vyprosti mě, Jehovo, od špatných lidí;*+
kéž mě bedlivě střežíš i před mužem násilných skutků,+
2 [před] těmi, kdo v srdci úkladně plánovali špatnosti,+
kdo celý den útočí jako ve válkách.+
4 Zachovej mě, Jehovo, od rukou ničemného;+
kéž mě bedlivě střežíš i před mužem* násilných skutků,+
[před] těmi, kdo úkladně plánovali, jak postrčí mé kroky.+
5 Ti, kdo se sami povýšili, políčili na mne past;+
a rozprostřeli provazy jako síť po straně pěšiny.+
Nastražili mi léčky.+ Seʹlah.
11 Velký mluvka* — ten ať není pevně založen na zemi.+
Násilník — toho ať loví zlo opětovnými výpady.+
Davidova melodie.
141 Jehovo, vzýval jsem tě.+ Chvátej přece ke mně.+ Dopřej přece sluchu mému hlasu, když k tobě volám.+
2 Kéž je má modlitba před tebou připravena jako kadidlo,+
pozvedání mých dlaní jako večerní obilná oběť.+
4 Nenakláněj mé srdce k ničemu špatnému,+
abych neprováděl nechvalně známé skutky v ničemnosti+
s lidmi,* kteří konají to, co ubližuje,+
abych se neživil jejich lahůdkami.+
5 Kdyby mě udeřil spravedlivý, byla by to milující laskavost,+
a kdyby mě pokáral, byl by to olej na hlavu,+
jejž by má hlava nechtěla odmítnout.+
Vždyť by tu přesto byla dokonce má modlitba v jejich neštěstích.+
8 Mé oči jsou však [upřeny] na tebe,+ Jehovo, Svrchovaný Pane.+
Tebe činím svým útočištěm.+
Nevylévej mou duši.+
Maskil.* Od Davida, když byl v jeskyni.+ Modlitba.
142 Přistoupil jsem k tomu, abych svým hlasem volal o přispění k Jehovovi;+
svým hlasem jsem začal volat k Jehovovi o přízeň.+
2 Před ním jsem vyléval svou starost;+
dále jsem před ním vyprávěl o své vlastní tísni,+
Tehdy jsi sám poznal mou vozovou cestu.+
Na stezce, po které kráčím,+
políčili na mne past.+
4 Pohleď na pravici a viz,
že mi nikdo nevěnuje uznání.+
Mé místo k útěku mi zaniklo;+
nikdo se nedotazuje na mou duši.+
6 Věnuj přece pozornost mému snažně prosebnému volání,+
vždyť jsem velice zchudl.+
Osvoboď mě od mých pronásledovatelů,+
neboť jsou silnější než já.+
7 Vyveď přece mou duši až z kobky,+
abych chvalořečil tvému jménu.+
Ať se kolem mne shromáždí spravedliví,+
protože se mnou jednáš vhodně.+
Davidova melodie.*
143 Jehovo, slyš mou modlitbu;+ dopřej přece sluchu mé snažné prosbě.+ Ve své věrnosti mi odpověz ve své spravedlnosti.+
3 Nepřítel totiž pronásleduje mou duši;+
zdrtil můj život až k zemi.+
Způsobil, že bydlím v temných místech jako ti, kdo jsou na neurčitý čas mrtví.+
5 Vzpomínal jsem na dávné dny;+
rozjímal jsem o vší tvé činnosti;+
ochotně jsem se zabýval dílem tvých vlastních rukou.+
7 Ach pospěš, odpověz mi, Jehovo.+
Můj duch dospěl ke konci.+
Neskrývej přede mnou svůj obličej,+
jinak bych se musel stát srovnatelným s těmi, kdo sestupují do jámy.+
8 Zrána způsob, abych slyšel tvou milující laskavost,*+
vždyť v tebe jsem vložil důvěru.+
Dej mi na vědomí cestu, kterou bych měl chodit,+
neboť k tobě jsem pozvedl svou duši.+
10 Vyučuj mě, jak činit tvou vůli,*+
vždyť jsi můj Bůh.+
Tvůj duch je dobrý;+
kéž mě vede do země přímosti.+
12 A ve své milující laskavosti kéž umlčíš mé nepřátele;+
a zničíš všechny, kdo projevují nepřátelství mé duši,+
neboť jsem tvůj sluha.+
Od Davida.*
144 Požehnaný buď Jehova, má Skála,+
jenž vyučuje mé ruce boji,+
mé prsty válčení;
2 má milující laskavost a má pevnost,+
má bezpečná výšina a Ten, kdo mi opatřuje únik,+
dej mi volnost a osvoboď mě z mnoha vod,+
8 jejichž ústa mluvila, co je nepravdivé,+
a jejichž pravice je pravicí falše.+
9 Bože, budu ti zpívat novou píseň.+
Na desetistrunném nástroji budu hrát melodie tobě,+
10 Tomu, kdo dává záchranu králům,+
Tomu, kdo dává volnost svému sluhovi Davidovi od zraňujícího meče.+
11 Dej mi volnost a osvoboď mě z ruky cizinců,+
jejichž ústa mluvila, co je nepravdivé,+
a jejichž pravice je pravicí falše,+
12 kteří [říkají]: „Naši synové jsou jako rostlinky vyrostlé ve svém mládí,+
naše dcery jako rohy vyřezávané v palácovém stylu,
13 naše sýpky [jsou] plné, poskytující jeden druh plodů za druhým,*+
naše stáda bravu se množí po tisících, deset tisíc k jednomu, v našich ulicích,
14 náš skot nese náklad bez strhání a bez zmetání+
a bez pokřiku na našich veřejných prostranstvích.+
Chvála* od Davida.
א [ʼaʹlef]
ב [béth]
ג [giʹmel]
ד [daʹleth]
ה [heʼ]
ו [waw]
6 A budou rozmlouvat o síle tvých bázeň vzbuzujících věcí;+
a pokud jde o tvou velikost, tu budu oznamovat.+
ז [zaʹjin]
7 Zmínkou o hojnosti tvé dobroty budou překypovat+
a [kvůli] tvé spravedlnosti budou radostně volat.+
ח [chéth]
ט [téth]
י [jódh]
כ [kaf]
ל [laʹmedh]
מ [mem]
13 Tvé kralování je kralování na všechny neurčité časy+
a tvé panství je po všechny po sobě následující generace.+
ס [saʹmekh]*
ע [ʽaʹjin]
פ [peʼ]
צ [ca·dhé]
ק [qóf]
ר [réš]
ש [šin]
ת [taw]
21 Má ústa budou mluvit Jehovovu chválu;+
a ať všechno tělo žehná jeho svatému jménu na neurčitý čas, dokonce navždy.+
5 Šťastný je ten, kdo má ku pomoci Jákobova BOHA,*+
jehož naděje je v Jehovovi, jeho Bohu,+
moře a všeho, co je v nich,+
v Tom, kdo zachovává opravdovost na neurčitý čas,+
7 v Tom, kdo vykonává soud pro ošizené,+
v Tom, kdo dává chléb hladovým.+
Jehova propouští ty, kdo jsou spoutáni.+
7 Odpovídejte Jehovovi díkůvzdáním;+
hrajte na harfu melodie našemu Bohu,+
8 Tomu, kdo pokrývá nebesa oblaky,+
Tomu, kdo pro zemi připravuje déšť,+
Tomu, kdo působí, že z hor raší zelená tráva.+
20 Tak neučinil žádnému jinému národu;+
a pokud jde o [jeho] soudcovská rozhodnutí, ta oni neznali.*+
Chvalte Jah!+
148 Chvalte Jah!*+ Chvalte Jehovu z nebes,+ chvalte ho ve výšinách.+
mořské obludy a všechny vodní hlubiny,*+
8 ohni a kroupy, sněhu a hustý dýme,+
bouřlivý větře,* dovršující jeho slovo,+
ovocné stromy a všechny cedry,+
10 divoká zvířata a všechna domácí zvířata,+
lezoucí tvorové a okřídlení ptáci,+
11 králové země+ a všechny národnostní skupiny,
6 Ať mají v hrdle písně vychvalující Boha*+
a v ruce ať mají dvojsečný meč,+
7 aby vykonali pomstu na národech,+
přísná napomenutí na národnostních skupinách,+
8 aby spoutali jejich krále železy+
a jejich oslavované* železnými okovy,
9 aby na nich vykonali zapsané soudcovské rozhodnutí.+
Taková nádhera patří všem jeho věrně oddaným.+
Chvalte Jah!+
150 Chvalte Jah!*+ Chvalte Boha* na jeho svatém místě.+ Chvalte ho v prostoru jeho síly.+
„Žalmy.“ Dosl. „Chvály“. Heb. Tehil·limʹ, mn. č. od tehil·lahʹ; řec. Psal·moiʹ; lat. Liʹber Psal·moʹrum, „Kniha žalmů“. Viz 145:nad.
Dosl. „[Ó] štěstí muže“. Heb. ʼašʹré ha·ʼišʹ.
„Vítr.“ Heb. ruʹach; řec. aʹne·mos; lat. venʹtus. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
„A proti jeho pomazanému.“ Heb. weʽal-meši·chóʹ; řec. chri·stouʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹstum.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Dosl. „hoře mé svatosti“.
„Rozbiješ je“, M; LXX „Budeš je pást“.
„Líbejte syna.“ Heb. naš·šequ-varʹ. Zde je použito aram. slovo var (z bar); není zde heb. slovo ben, které je uvedeno ve 3:nad; T „Obdržte poučení“; LXX „Přijměte nápravu“; Vg „Naučte se kázni“. Viz Př 31:2 ppč.
„[Z] cesty“, v souladu s LXXVg, kde je znění „ze spravedlivé cesty“.
Nebo „rychle“.
„Svému synu.“ Heb. benóʹ.
„U Boha.“ Heb. vEʼ·lo·himʹ, mn. č. označuje vznešenost nebo majestát. Viz 1Mo 1:1, ppč. „Bůh“.
„Selah.“ Heb. odborný výraz určený pro hudbu nebo recitaci. Význam je nejistý.
Viz 2:6 ppč.
„Lidí.“ Heb. ʼiš, patrně v kolektivním smyslu.
„Jehova učinil svého muže milující laskavosti [Vg „svého svatého“] podivuhodným“, LXX.
„Pro nechilot.“ Význam je nejasný. Může to být označení nějakého dechového nástroje, nebo to je hudební výraz, který označuje nějakou melodii. LXXVg „pro tu, která dědí“.
Nebo „nic špatného“.
Dosl. „Muži krví“. Heb. ʼiš-da·mimʹ, mn. č.
Nebo „věrně oddané lásky“.
„Tvému svatému chrámu.“ Heb. hé·khal-qodh·šekhaʹ; řec. na·onʹ haʹgi·onʹ; lat. temʹplum sancʹtum. Srovnej 2Kr 20:18 ppč. Viz Mt 23:16 ppč.
„Jejich“, LXXSyVg; M „jeho“.
Dosl. „činí svůj jazyk hladkým“.
„Ať jsou rozehnáni.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu spojovacím, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Na neurčitý čas.“ Heb. leʽó·lamʹ.
„Nižší oktávě.“ Heb. haš·šemi·nithʹ. Je to tvar ž. r. slova, které znamená „osmý“, a jeho přesný význam zde je nejistý; může to znamenat osmý tón, oktávu, nástroj o osmi strunách nebo osmý den (den obřízky).
Nebo „věrně oddané lásce“.
Nebo „vzpomínka“.
„Šeolu“, MSy; řec. haiʹdei; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B.
„Žalozpěv.“ Heb. šig·ga·jónʹ. Význam je nejistý, ale může znamenat velmi citovou píseń s rychlými změnami rytmu. Jestliže je slovo šig·ga·jón odvozeno od slovesa ša·ʼaghʹ, může znamenat bouřlivé radostné volání nebo silný křik v nebezpečí. V Hab 3:1 je v mn. č.; LXXVg „žalm“.
„Kuše, syna Jeminiho“, LXX.
„Mou duši.“ Heb. naf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
„Kvůli mně“, M; LXXVg „Jehovo, můj Bože“.
„Národnostních skupin.“ Heb. leʼum·mimʹ. Je možné, že by se zde mělo číst ʼelo·himʹ, a pak by tato pasáž zněla „ať ... i to shromáždění bohů“. Srovnej 82:1.
„Bůh jako spravedlivý.“ Heb. ʼElo·himʹ cad·diqʹ. Titul ʼElo·himʹ je v mn. č. a přídavné jméno cad·diqʹ je v j. č.
Nebo „a nejvnitřnější city“. Heb. u·khela·jóthʹ.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ, po něm následuje přídavné jméno v j. č. Viz v. 9, ppč. „spravedlivý“.
„A Bůh.“ Heb. weʼElʹ.
Nebo „Bůh odsuzuje“. LXX „nedává průchod hněvu“.
Dosl. „sešlápne“, často tak, že se noha pevně zapře proti středu luku.
„Gittit.“ Hudební výraz, jehož význam je nejistý. LXXVg „vinné lisy“, jako by slovo „gittit“ bylo odvozeno od slova gath (heb.), lis na olej nebo víno.
„Náš Pane.“ Heb. ʼAdho·néʹnu, mn. č. od ʼA·dhónʹ, označuje vznešenost.
„Ty, o jehož důstojnosti se vypravuje.“ TSy „ty, jenž jsi položil (dal) svou slávu“; LXXVgc „protože tvá velkolepost byla vyvýšena“.
Nebo „napravil“ na základě změny jednoho heb. písmene.
„Než ... ti podobní Bohu.“ Heb. me·ʼelo·himʹ; TLXXSyVg „andělé; poslové“.
„Drobný skot“, tj. ovce a kozy.
„Na Mut-labben.“ Heb. ʽal·muthʹ lab·benʹ, nevysvětlený heb. výraz, někdy překládaný slovy „o smrti syna“.
Tento žalm je v M spojen s Ža 10 v abecedním neboli akrostichovém uspořádání, přičemž některá písmena jsou vynechána.
Nebo „navždy a stále“.
„Úrodnou zemi.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlenou zemi“; Vg „kruh“, tj. zemský.
„Lapil do léčky“, na základě změněného značení samohlásek; M „chytá do pasti“.
„Higgajon.“ Technický hudební termín, jehož význam je nejistý.
„Šeolu“, MTSy; řec. haiʹden; lat. in·ferʹnum. Viz dodatek 4B.
„Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Vlož přece na ně prokletí“, na základě opravy v M.
V LXXVg je tento žalm spojen se žalmem předcházejícím a tvoří tak jeden žalm o 39 verších. Abecední akrostich v M pokračuje od Ža 9 přes celý Ža 10, který začíná 12. písmenem heb. abecedy, laʹmedh.
„Se schováváš“, v souladu s T.
Dosl. „podle výšky svého nosu“.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Se ... dobře daří“, na základě opravy; M „celý čas zůstávají trvalé“.
„Osad“, M; na základě malé změny ve značení samohlásek, „zelené trávy“.
„Někoho nešťastného.“ Význam v M je nejistý. Někteří tuto pasáž čtou „tvé vojenské síly“, což však nezapadá do kontextu.
„Vojsko skleslých.“ Význam v M je nejistý.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
„Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ, mn. č. od ʼElóʹah.
Nebo „aby smrtelný člověk již dále neodcházel rozechvěle ze země“.
LXXVg dva předcházející žalmy spojují, z nich vzniká Ža 10, a následující žalmy proto mají změněné číslování.
Nebo „jeho víčka“.
Nebo „syny pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Na nižší oktávu.“ Heb. ʽal-haš·šemi·nithʹ. Viz 6:nad ppč.
„Mě“, LXXVg; MSy vynechávají.
Dosl. „se srdcem a srdcem“.
„Tavící peci“, T. Možná „vchodu“. Význam je nejistý.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
LXXVg dodávají: „A budu hrát melodie jménu Jehovy, Nejvyššího.“ Viz 7:17.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1B.
LXX dodává „není ani jeden“.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ; T „Jehovu“. Viz dodatek 1B.
LXXVg dodávají slova, která jsou uvedena v Ří 3:13–18: „Jejich hrdlo je otevřený hrob, svého jazyka užívají ke klamání. Zmijí jed je za jejich rty. A jejich ústa jsou plná proklínání a hořkého vyjadřování. Jejich nohy spěchají prolít krev. Zkáza a bída jsou na jejich cestách, a nepoznali cestu pokoje. Před jejich očima není bázeň před Bohem.“
Dosl. „děsili se děsem“.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ; TVgc „Jehova“. Viz dodatek 1B.
„Přísahal svému sousedovi“, LXXSyVg.
Heb. mikh·tamʹ. Podle KB, s. 551, se předpokládá význam „Žalm o smytí (hříchu)“. Ale KB3, s. 551, uvádí význam „zápis“. To by znamenalo, že šest žalmů (Ža 16, 56–60) nadepsaných „miktam“ jsou zápisy, v nichž je zaznamenána celá řada epizod.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
„Řekl jsem“, LXXSyVg a některé heb. rkp.; M „řekla jsi“, určeno něčemu, co je v ž. r.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Jehovo, ty jsi ustanovil můj podíl a můj pohár“, na základě opravy v M.
„Mé vlastnictví“, LXXSyVg.
Nebo „mé nejvnitřnější city“. Heb. khil·jó·thaiʹ.
„Můj jazyk“, LXXVg.
„Mou duši.“ Heb. naf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
„Šeolu“, MSy; řec. haiʹden; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B.
„Jámu“, M; LXXSyVg „porušení“.
Dosl. „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Dosl. „Ať je uchycení mými kroky“. Heb. sloveso v této pasáži je v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
Dosl. „své milující laskavosti“, mn. č.
„Tohoto systému věcí.“ Nebo „trvání života“. Heb. me·cheʹledh.
Nebo „probudím, pokud jde o tvou podobu“, M; na základě opravy „pohlížeje na tvou podobu“; LXX „bude vidět tvá sláva“.
Nebo „zejména“.
Nebo „Budu tě vyvyšovat“, na základě opravy v M.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼE·liʹ.
Nebo „má skála, kterou učiním svým útočištěm“.
Nebo „neužitečnosti“. Dosl. „belijalu“.
„Svému Bohu.“ Heb. ʼElo·haiʹ.
Nebo „křídlech větru“ [LXXVgc „větrů“]. Heb. kan·fé-ruʹach.
Dosl. „temnotu vody“.
„Obydlené země“, LXX (totéž slovo jako v Mt 24:14); lat. orʹbis ter·raʹrum, „kruh celé země“.
„Vanutím.“ Heb. min·niš·mathʹ; v 1Mo 2:7 „dech“.
„Dechu.“ Heb. ruʹach; řec. pneuʹma·tos; lat. spiʹri·tus. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
Nebo „hněvu“.
Nebo „Dosahoval“, vysílal svou ruku.
Nebo „někým milující laskavosti“.
Nebo „jednat v milující laskavosti“.
„Křivý“, jako zápasník, podle heb. kořenného slovesa.
Nebo „pokorné“.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼElo·haiʹ.
„Jehovova.“ Heb. Jehwahʹ; řec. rkp. Ambrosiana O 39 sup.. Viz dodatek 1C §10.
„Bohem.“ Heb. ʼElóʹah, j. č. od ʼElo·himʹ. Viz Job 3:4 ppč.
Viz dodatek 1C §10.
„Našeho Boha.“ Heb. ʼElo·héʹnu.
Nebo „bitvě“.
Nebo „zvětší“.
To znamená: přiměješ je, aby přede mnou uprchli.
Viz dodatek 1C §10.
Dosl. „synové cizí (země)“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
„Svému pomazanému.“ Heb. lim·ši·chóʹ; řec. chri·stoiʹ; syr. lam·ši·cheh; lat. chriʹsto.
Nebo „potomstvu; dalšímu pokolení“.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
„Jejich měřící provazec.“ Heb. qaw·wamʹ; LXXVg „zvuk“; Sy „jejich zvěst“.
„Úrodné země.“ Heb. the·velʹ; LXX „obydlené země“; lat. orʹbis terʹrae, „zemského kruhu“.
Dosl. „pravda“.
„Než zlato.“ Heb. miz·za·havʹ.
„Ano než ... přečištěného zlata.“ Heb. u·mip·pazʹ.
Nebo „lidí; opovážlivců [m. r.]“.
„A můj Výplatce (Výkupce).“ V rozšířeném smyslu „a můj Mstiteli (Obhájce)“. Heb. wegho·ʼaliʹ; lat. re·demʹptor. Viz Job 19:25; Př 23:11.
Dosl. „tě umístí vysoko“, tj. z dosahu.
„Boha.“ Heb. ʼElo·héʹ.
Nebo „a kéž odstraní tučný popel tvé zápalné (strávené) oběti“ jako znamení přijetí.
„On“, MVg; LXXASy a pět heb. rkp. „Jehova“.
„Budeme zvelebeni“, LXXVg.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·chóʹ; řec. chri·stonʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹstum.
„Budeme zvelebeni“, LXX; Sy „získáme sílu (převahu)“; Vg „budeme volat (vzývat)“.
Nebo „Jehovo, zachraň [nás] přece! Ať nám sám král odpoví v den, kdy zavoláme“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Nebo „semeno“.
Dosl. „pozemského člověka“, použito kolektivně. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Laň.“ Heb. ʼai·jeʹleth, laň daňka.
„Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?“ Heb. ʼE·liʹ, ʼE·liʹ, la·mahʹ ʽazav·taʹni?; syr. ʼA·lahi ʼA·lahi lema·naʼ šebaq·tani?. Srovnej Mt 27:46; Mr 15:34.
„Daleko od mé záchrany jsou slova mých přečinů“, LXXVg.
„Můj Bože.“ Heb. ʼElo·haiʹ, mn. č.
„Muž.“ Heb. ʼiš.
Dosl. „pozemského člověka“, použito kolektivně. Heb. ʼa·dhamʹ.
Dosl. „činí rozdělení rtem“. Nebo „protahují svá ústa“.
Nebo „Svěř [se]“, M; LXXVg „Doufal“.
„Mým Bohem.“ Heb. ʼEʹli.
„Mé patro“, na základě opravy v M.
Nebo „čelistem“.
„Jako lev — mé ruce a (mé) nohy“, M; T „Koušou jako lev mé ruce a mé nohy“; LXXVg „Provrtali (prokopali) mé ruce a mé nohy“.
„Mou jedinou“, ž. r., vztahuje se na „mou duši“.
„Sboru.“ Heb. qa·halʹ; řec. ek·kle·siʹas; lat. ec·cleʹsi·a.
„A ... svou vlastní duši.“ Heb. wenaf·šóʹ. Viz dodatek 4A.
Nebo „potomstvo“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„On“, MT; LXXSyVg „Jehova“.
Nebo „údolím stínu smrti“.
Dosl. „je nasycení samo“.
Nebo „věrně oddaná láska“.
„Budu bydlet“, TSyVg.
„Obydlená země“, řec. he oi·kou·meʹne; lat. orʹbis ter·raʹrum, „kruh celé země“.
Nebo „oceánech“, které obklopují velké pevniny na zeměkouli.
„Mou“, M; TLXXSyVg a mnoho heb. rkp. „Jeho“.
Nebo „Můj život“, vztahuje se na Jehovův život, při němž někdo přísahá. Srovnej 2Mo 20:7 ppč.
„Jákobův Bože“, LXXSyVg; M „Jákobe“.
Nebo „na neurčitý čas trvající“. Heb. ʽó·lamʹ.
Nebo „ve válce“.
Viz 1Sa 1:3, ppč. „vojsk“.
Tento žalm je v M uspořádán ve formě akrostichu neboli podle heb. abecedy.
„Můj Bože.“ Heb. ʼElo·haiʹ. Tento výraz na začátku tohoto verše v M začná dalším písmenem ʼaʹlef. „V tebe“ začíná heb. písmenem béth.
Písmeno waw (ו) je v akrostichu uvedeno ve čtyřech heb. rkp.
Nebo „své skutky věrně oddané lásky“.
Nebo „pravdivost; pravda“.
„Jeho smlouvu.“ Heb. veri·thóʹ, první výskyt tohoto slova v Žalmech; řec. di·a·theʹken; lat. te·sta·menʹtum. Viz dodatek 7E.
Dosl. „semeno“.
Nebo „jediný“. Řec. mo·no·ge·nesʹ, „jediný zplozený“, totéž slovo jako v Lk 7:12; Lk 8:42; Jan 3:16.
Mezi písmeny ca·dhéʹ a réš chybí v tomto akrostichu písmeno qóf.
Tento v., stejně jako v. 18, začíná heb. písmenem réš, a tím je v akrostichu dvojnásobně zdůrazněno ‚vidění‘.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „mé nejvnitřnější city“. Heb. khil·jó·thaiʹ.
„Sbor.“ Heb. qehalʹ; řec. ek·kle·siʹan; lat. ec·cleʹsi·am.
Dosl. „s hlasem“.
Dosl. „Neshromažďuj“.
„Mezi shromážděnými davy.“ Heb. bemaq·he·limʹ; řec. ek·kle·siʹais; lat. ec·cleʹsi·is.
„Žehnat Jehovovi“, MTSy; LXXVg „ti žehnat, Jehovo“.
„Na jeho chrám.“ Heb. behé·kha·lóʹ; řec. na·onʹ; lat. temʹplum. Srovnej 2Kr 20:18 ppč. Viz Mt 23:16 ppč.
„Kdybych byl ne...“ Heb. lu·leʼʹ; LXXSyVg a pět heb. rkp. vynechávají. V M je toto slovo označeno mimořádnými body od soferim. Viz dodatek 2A.
Nebo „neodvracej se ode mne mlčky“.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Svému lidu“, LXXSyVg a osm heb. rkp.; M „jim“.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·chóʹ; řec. chri·stouʹ; syr. meši·cheh; lat. chriʹsti.
LXX dodává „závěrečného dne svátku Stanu“; Vg dodává „při dovršení [dokončení] svatostánku“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „synové bohů“; nebo „ti podobní Bohu“; nebo „synové Boží“. Heb. benéʹ ʼe·limʹ. Jestliže je heb. slovo ʼe·limʹ mn. č. od ʼel a označuje majestát, potom znamená „Bůh“. T „zástupy andělů, synové Boží“; LXX „synové Boží“; SyVg „synové beranů“. Srovnej 89:6 ppč. a Da 11:36, kde je uveden výraz ʼEl ʼe·limʹ, „Bůh bohů“.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Hlas.“ Výraz, který je v tomto žalmu uveden sedmkrát.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Viz dodatek 1C §10.
„Sirjon.“ Staré sidonské jméno hory Hermon. Viz 5Mo 3:9.
„Jednorožců“, LXXVgc, dosl. „jednorohých“, ale vztahuje se na divoké býky.
„A u kozorožic vyvolává urychlený porod“, na základě opravy v M.
Nebo „nebeským oceánem“. Viz 1Mo 6:17, ppč. „potopu“.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Šeolu.“ Heb. šeʼólʹ; řec. haiʹdou; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B.
Viz dodatek 1C §10.
„Jeho svaté památce.“ Dosl. „pro památku (zmínku o) jeho svatosti“. Heb. lezeʹkher qodh·šóʹ.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Jámy.“ Heb. šaʹchath; T „srdce hrobu“; LXXSyVg „porušení“.
Nebo „pravdivosti; pravdě“.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Má sláva“, LXXVg.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Bože pravdy.“ Nebo „pravý Bože“. Heb. ʼEl ʼemethʹ.
Dosl. „marnostem“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „věrně oddané lásky“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „chybějící“.
Nebo „můj život“. Heb. naf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼElo·haiʹ.
Nebo „pozemskými lidmi“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Dosl. „obličeje“. Srovnej 2Sa 17:11, ppč. „osobně“.
„Mužů.“ Heb. ʼiš.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Maskil.“ Heb. mas·kilʹ, možná znamená „rozjímavá báseň“. Někteří znalci se domnívají, že klíč k významu tohoto slova je obsažen ve 2Pa 30:22, kde je slovo v podobném tvaru přeloženo „jednali s rozvahou“. LXX „bystrého pochopení“. Viz 53:2, ppč. „pochopení“.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Dosl. „řvaním“.
„Upřu na tebe své oko“, na základě malé opravy.
Nebo „aby se nepřiblížili“. Dosl. „není přiblížení“. Heb. sloveso je zde v infinitivu spojovacím.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „a dechem“. Heb. u·veruʹach; řec. pneuʹma·ti; lat. spiʹri·tu. Viz 1Mo 6:17, ppč. „činná“.
„Koženými lahvemi“, v souladu s LXXSyVg.
„Vzdouvající se vody.“ Heb. tehó·móthʹ, mn. č. od tehómʹ; LXXVg „propasti“. Viz 1Mo 1:2 a ppč. „hlubiny“.
Dosl. „celá země“, ale se slovesem v mn. č., m. r. Srovnej 1Mo 10:25, ppč. „země“.
„Úrodné země.“ Heb. the·velʹ; LXX „obydlené země“; lat. orʹbem, „kruhu“, tj. zemského.
„Jehož Bohem.“ Heb. ʼElo·havʹ.
Nebo „syny lidstva“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Dosl. „místa svého přebývání“.
Nebo „současně“.
Tento žalm je v M uspořádán podle heb. abecedy ve formě akrostichu.
V tomto akrostichovém žalmu chybí mezi písmeny heʼ a zaʹjin šesté heb. písmeno waw.
„Zdatný muž.“ Heb. hag·geʹver.
„Muž.“ Heb. ha·ʼišʹ.
Nebo „vzpomínku“.
„On“, MTSy; LXXVg a dva heb. rkp. „Jehova“.
Nebo „vykupuje“. Heb. pó·dhehʹ; řec. ly·troʹse·tai; lat. reʹdi·met.
Viz dodatek 1C §10.
„Pro mou duši.“ Heb. lenaf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
„Odpadlíky, kteří se posmívají za koláč“, tj. bezbožní vtipálkové.
„Bylo skřípání.“ V heb. je to sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Mou jedinou“, ž. r., vztahuje se na „mou duši“, ž. r.
„Ve velkém sboru.“ Heb. beqa·halʹ rav; řec. ek·kle·siʹai; lat. ec·cleʹsi·a.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „Nebuď hluchý“.
Viz v. 17, ppč. „Jehovo“.
LXX dodává „Jehovo“.
Viz v. 17, ppč. „Jehovo“.
Viz dodatek 1C §10.
Tj. ‚Co chtěla naše duše!‘.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
„Jeho“, LXXSyVg a několik heb. rkp.; MT „mého“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „věrně oddaná láska“.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
Nebo „ohromné množství vzdouvajících se vod“. Heb. tehómʹ rab·bahʹ. Viz 33:7, ppč. „vody“; 1Mo 1:2 a 1Mo 7:11, ppč. „hlubiny“.
Nebo „lidstvo“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „studna“. Heb. meqórʹ.
Tento žalm je v M uspořádán ve formě akrostichu neboli podle heb. abecedy.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „semeno“.
Jestliže se vynechá předložka „na“, heb. ל, začíná tato řádka v akrostichu heb. písmenem ʽaʹjin.
Dosl. „vyléval se“.
Podle M; LXXSyVg „jsem šel kolem“.
Vypustí-li se spojka „a“, heb. ו, začíná tato řádka v akrostichu písmenem taw, posledním písmenem heb. abecedy.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „přátele“.
Viz v. 9 ppč.
Nebo „byli mi odpůrci (satany)“. Heb. jis·tenuʹni.
Viz v. 9 ppč.
„Jedutun.“ Nevysvětlený výraz.
Dosl. „jen dlaň“.
„Pozemský člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Muž.“ Heb. ʼiš.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Člověka.“ Heb. ʼiš.
„Pozemský člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Zdatný muž.“ Heb. hag·geʹver.
„Oběť a obětní dar jsi nechtěl, ale připravil jsi mi tělo“, LXXא‚A‚B. Dosl. „vyhloubil jsi mi uši“, M. Srovnej Heb 10:5.
Nebo „tvé potěšení“.
„Vyprávěl jsem dobrou zprávu.“ Heb. bis·sarʹti; řec. eu·eg·ge·li·saʹmen.
Viz 35:18 ppč.
„Ve“, T a mnoho heb. rkp.; M „velkému sboru jsem netajil“; LXXSyVg „před velkým sborem“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „touze duše“. Heb. beneʹfeš; lat. aʹni·mam; LXX „do rukou“. Viz 35:25 ppč.
Dosl. „věc belijalu (neužitečnosti)“.
„Vyvýšil proti mně [svou] patu“, MLXXVg.
Tento v. je chvalozpěv, tj. vyjádření chvály Jehovovi Bohu, a odpovídá chvalozpěvu na konci ostatních čtyř knih, tj. v Ža 72, 89, 106 a 150.
Viz 32:nad ppč.
„Bože“, MLXXVg; TSy „Jehovo“.
„Po živém Bohu.“ Heb. leʼElʹ chai. Viz dodatek 1J, v němž jsou uvedena další popisná označení a tituly vztahující se na Jehovu.
„Objevím se před“, MLXXVg; TSy „uvidím Boží obličej“.
„Oni“, Sy a čtyři heb. rkp.
„Božímu.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Dosl. „záchranám“. Heb. ješu·ʽóthʹ, mn. č. označuje majestát.
„Svého obličeje“, LXXSyVg a v. 11; MT „jeho obličeje“. Viz 2Sa 17:11, ppč. „osobně“.
„Můj Bože.“ Heb. ʼElo·haiʹ.
Nebo „a z posvátných míst (štítů)“.
Dosl. „z hory maličkosti“. Heb. me·harʹ mic·ʽarʹ; na základě opravy „Sionu“.
Nebo „Vzdouvající se vody ... ke vzdouvajícím se vodám“, M; LXXVg „Propast ... k propasti“.
„Tvých vodopádů“, LXXVg.
Nebo „věrně oddané lásce“.
„K Bohu mého života“, M(heb. leʼElʹ chai·jaiʹ)TLXXVg; Sy a mnoho heb. rkp. „k živému Bohu“. Viz v. 2.
Dosl. „svého obličeje“. Viz v. 5, ppč. „osoby“.
„A jako svému Bohu.“ Heb. wEʼ·lo·haiʹ.
Nebo „je bez milující laskavosti“.
„Utěší“, Sy a tři heb. rkp.
„Bohu.“ Heb. ʼEl.
„Bože, můj Bože“, M(heb. ʼElo·himʹ ʼElo·haiʹ)LXXASyVg; TLXXB „Jehovo, můj Bože“.
Viz 32:nad ppč.
Viz 42:5, ppč. „záchraně“.
„Svého Boha.“ Heb. ʼElo·héʹnu.
„K ... bohu“. Heb. leʼelʹ.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Roztála (ztratila se)“, na základě jiného odvození heb. slovesa.
„Lilie.“ Heb. Šo·šan·nimʹ.
Viz 32:nad ppč.
Nebo „lidstva“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Svému“, TLXXSyVg; M vynechává.
„Mocný“, M(heb. gib·bórʹ)TLXXSy; lat. po·ten·tisʹsi·me, „nejmocnější“.
Nebo „Tvůj trůn je Boží; Tvůj trůn Boží je“.
„Tě ... pomazal.“ Heb. meša·chakhaʹ. Od tohoto slovesa je odvozeno slovo ma·šiʹach, „mesiáš“.
Dosl. „ze slonovinových paláců (chrámů)“. Heb. min-héʹkhelé šen, mn. č. označuje majestát. Srovnej Mt 23:16 ppč.
Nebo „Ve tvých drahocenných věcech“.
„Tvým pánem.“ Heb. ʼadho·naʹjikh, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost. Viz 1Mo 39:2 ppč.
„Tvůj“, v heb. ž. r., vztahuje se na dceru, o níž se mluví ve v. 10.
„Tvých“, v heb. m. r., vztahuje se na ‚krále‘.
„Za knížata.“ Heb. lesa·rimʹ; řec. arʹchon·tas; lat. prinʹci·pes.
Viz v. 16, ppč. „tvých“.
„Dívky.“ Heb. ʽAla·móthʹ. Viz 1Pa 15:20 ppč.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Velkolepé bydliště.“ Dosl. „bydliště“, v heb. mn. č., označuje majestát. Srovnej 42:5, ppč. „záchraně“.
Dosl. „ní“, v heb. ž. r., vztahuje se k městu.
Dosl. „vydal“.
Viz dodatek 1C §10.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·héʹ.
Viz dodatek 1C §10.
Viz Jer 25:31, 33 ppč.
„Vozy“, MSy; LXXVg „velké štíty“.
Viz dodatek 1C §10.
Dosl. „dlaní“.
Nebo „šofaru“. Beraní roh, který se používal jako trubka.
„Jednejte s rozvahou“, heb. participium je zde přeloženo v mn. č.; heb. mas·kilʹ, j. č. Viz 53:2, ppč. „pochopení“.
„S lidem Abrahamova Boha“, M; LXXSyVg, „s Abrahamovým Bohem“.
„Štíty“, MT; LXX „mocní“; Sy „oblasti (říše)“; Vg „silní“.
„Je“, v heb. ž. r., vztahuje se na ‚město‘.
Dosl. „dcery“. Srovnej 4Mo 21:25 ppč.
„Prohlédněte“, na základě opravy; heb. pas·seghuʹ, význam je nejistý; LXXVg „Rozdělte“.
M je nejistý; LXXVg „navždy“.
Nebo „trvání života“. Heb. chaʹledh.
„Lidstva.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Muže.“ Heb. ʼiš.
„Těch, kdo mě vytlačují“, na základě změněného značení samohlásek; M „mých pat“.
„Jeden z nich.“ Heb. ʼiš.
Nebo „za sebe výkupné“. Dosl. „své pokrytí“. Heb. kof·róʹ.
„Jejich“, MSy; LXXVg „jeho“.
„Jejich vnitřní přání“, M; LXXSyVg „Jejich hroby jsou“.
„A přece pozemský člověk.“ Heb. weʼa·dhamʹ.
Nebo „umlčena“.
Dosl. „svých ústech“.
Dosl. „[je] ustanovili“. Na základě opravy slovesa „sestoupí (padnou)“.
Nebo „pást [hlídat]“.
„Jejich skála“, Mmargin.
Nebo „pro něho“, tj. pro každého v této skupině.
Dosl. „Ona“, ž. r., vztahuje se na ‚duši‘.
„Který nerozumí“, M; pozměněním heb. slovesného tvaru v souladu s v. 12a „ani se neubytuje nastálo“.
„Ten Božský, Bůh, Jehova.“ Nebo „Bůh bohů, Jehova“. Heb. ʼEl ʼElo·himʹ Jehwahʹ. Viz Joz 22:22, ppč. „Jehova“.
„A země se začíná bát“, na základě změny v M.
Nebo „být hluchý“, pokud jde o modlitbu.
Dosl. „kdo sekají“.
Nebo „smlouvu se mnou“.
„Bůh soudu on je“, na základě odlišného členění a u některých písmen označení samohlásek.
Nebo „já tě napomenu (dám ti výstrahu)“.
„Úrodná země.“ Heb. the·velʹ; LXX „obydlená země“; lat. orʹbis terʹrae, „zemský kruh“.
„Mou smlouvu“, jako ve v. 5.
„Dokonce se ti líbil“, M; TLXXSyVg „dokonce jsi s ním běžel“.
„Boha.“ Heb. ʼElóʹah.
„Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „věrně oddané lásky“.
Dosl. „krví“, v heb. mn. č.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Viz 32:nad ppč.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Nebo „Zhoubné věci plánuješ, s jazykem naostřeným jako břitva, ty, který pracuješ na klamu“.
Dosl. „jazyku klamání“.
„Machalat.“ Heb. ma·chalathʹ; pravděpodobně hudební výraz, možná technické povahy.
„Maskil.“ Viz 32:nad ppč.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1B.
„Boha“, MTVg; v paralelním textu ve 14:2 „Jehovu“.
„Má pochopení.“ Nebo „jedná s rozvahou“. Heb. mas·kilʹ. Srovnej 32:nad ppč.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ.; T, některé heb. rkp. a 14:4 „Jehovu“; MLXXSyVg „Boha“. Viz dodatek 1B.
Dosl. „děsili se děsem“.
„Bůh“, MLXXVg; dva heb. rkp. „Jehova“.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ; T „Jehova“. Viz dodatek 1B.
Jedna z osmi písařských změn z JHWH na ʼElo·himʹ; TLXXSy, mnoho heb. rkp. a 14:7 „Jehova“. Viz dodatek 1B.
Nebo „se Jehova vrátí se zajatými“.
Viz 32:nad ppč.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „svou pravdou“.
Viz 32:nad ppč.
„Pomlouvajícím“, podle jiného odvození participia.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Nebo „změny“; nebo „vzájemné závazky“.
„Než máslo“, na základě opravy v M.
Dosl. „je boj (válka)“.
Nebo „svůj los“ (to, co je dáno).
Dosl. „muže [mn. č.] krví [mn. č.] a klamu“.
Dosl. „nerozpůlí své dny“.
Možná „Holubici mlčení, ti vzdálení“. Na základě malé opravy „Holubici vzdálených velkých stromů“.
Viz 16:nad ppč.
Dosl. „paty“.
„Pozemský člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Mou duši.“ Heb. naf·šiʹ; řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam. Viz dodatek 4A.
„Bohem“, MLXXSyVg; T „Jehovou“.
„Světle“, MTLXXVg; Sy „zemi“.
Viz 16:nad ppč.
„K [pravému] Bohu.“ Heb. la·ʼElʹ. Viz dodatek 1G.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Nebo „pravdu“.
Nebo „syny pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Nebo „tvá pravda“. Heb. ʼamit·teʹkha (ze slova ʼemethʹ).
Viz 16:nad ppč.
Nebo „synové pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Viz dodatek 7A pojednávající o tom, že kobry reagují na zvuk.
Nebo „který zanechává slizovitou stopu“.
„Jenž soudí.“ Heb. šo·fetimʹ, mn. č., odpovídá tvaru ʼElo·himʹ, „Bůh“; mn. č. zde označuje vznešenost a majestát; LXXSyVg uvádějí participium v j. č., „který je soudí“.
Viz 16:nad ppč.
„Má Sílo“, TLXXVg a několik heb. rkp.; M „Jeho Sílo“.
Nebo „věrně oddané lásky“.
„Ke mně“, MmarginT a mnoho heb. rkp.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Viz 16:nad ppč.
„Aby s kličkováním běželi“, na základě jednoho odvození kořenného slovesa; na základě jiného odvození, „aby byl vystaven“, nebo „aby se kolem shromáždili“.
„Nám“, M; MmarginTLXXSyVg a mnoho heb. rkp. „mi“.
Podle Sy; T „Nad Filištíny izraelský sbor jásá“.
Nebo „pravdě“.
Viz 39:nad ppč.
„Mlčky“, M; na základě malé úpravy ve značení samohlásek, „zůstává zticha“.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „muže“. Heb. ʼiš.
Jedna ze 13 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „muži“. Heb. leʼišʹ.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼE·liʹ.
Nebo „věrně oddaná láska“.
„Do nejnižších částí.“ Syr. bethach·to·jo·thah, „do jejích [zemských] nejnižších částí“.
„Je“, MTLXXVg; Sy „nás“.
„Budeme nasyceni“, M; Sy „bude nasycen“.
Dosl. „ji“, ž. r., vztahuje se k „zemi“.
Dosl. „své dobroty“.
Dosl. „celá země“, se slovesem v mn. č. Srovnej 1Kr 10:24, ppč. „země“.
„Lidí.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „mezi živé“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Jako Jah.“ BHSppč.(heb.) ki Jah; M(heb.) beJahʹ, „u Jah“. Jah je první polovina tetragrammata JHWH. Tento tvar je v M 49krát vyznačen tečkou (mappik) ve druhém písmenu a v jednom případě, v Pís 8:6, je uveden bez mappiku. TLXXSyVg „Jehova“. Viz 2Mo 15:2, ppč. „Jah“; dodatek 1A.
Podle M; na základě malé opravy heb. slovesa „osamělé přivádí zpět do“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „sedlovými vaky“; nebo „ovčinci“. Význam heb. slova je nejistý.
„Zlatem.“ Heb. cha·rucʹ.
„V ní“, ž. r. se vztahuje na zemi.
„Všemohoucí.“ Heb. Šad·daiʹ.
Nebo „rozprostíral“.
Nebo „Hora“. Heb. har.
„Boží.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Sám Jehova přišel ze Sinaje“, podle navrženého způsobu čtení heb. textu a v souladu s 5Mo 33:2; M „Svrchovaný Pán [heb. ʼAdho·naiʹ] je mezi nimi, [na] Sinaji“. Viz v. 11 ppč.
Dosl. „v lidech“. Heb. ba·ʼa·dhamʹ.
Viz v. 4 ppč.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Požehnaný buď Jehova.“ Heb. ba·rukhʹ ʼAdho·naiʹ; LXXBagster(řec.) Kyʹri·os ho The·osʹ eu·lo·ge·tosʹ, eu·lo·ge·tosʹ Kyʹri·os, „Jehova Bůh [buď] požehnán, požehnán [buď] Jehova“. Viz dodatek 1B, 6D.
„Bohem.“ Heb. ʼEl.
Nebo „úniky“.
Viz v. 11 ppč.
„Z“, MSy; TLXXVg „skrze“.
„Omyl“, na základě opravy v M v souladu s LXXSyVg.
„Mého Boha.“ Heb. ʼE·liʹ.
„V ekléziích“, LXXVg.
„Jehovovi.“ Heb. Jehwahʹ; v mnoha heb. rkp. a vyd. ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Dosl. „mocných“.
„Rozptýlil“, MT; LXXSyVg „Rozptyl“.
„Bronzové zboží.“ Heb. chaš·man·nimʹ, význam je nejistý; LXXSyVg „vyslanci“.
„Kuš“, MSy; LXXVg „Etiopie“.
Viz v. 11 ppč.
Dosl. „z tvých svatyní“.
„Bohem Izraele.“ Na základě změny ve značení samohlásek „Izraeli“. Heb. ʼEl Jis·ra·ʼelʹ; LXXSyVg „Bohem Izraele“.
Viz 45:nad, ppč. „Lilie“.
Nebo „životu“. Heb. naʹfeš; T(aram.)syr. naf·šaʼ; řec. psy·chesʹ; lat. aʹni·mam.
„A plynoucí proud.“ Heb. wešib·boʹleth.
„Jehovo.“ Heb. Jehwahʹ; zlomek SymP. Vindob. G. 39777, tetragrammaton psané archaickými heb. písmeny. Viz dodatek 1C §9.
Nebo „chléb útěchy“.
Nebo „přistoupili k tomu, aby dali jed“.
Tj. stůl pro oběti. Nebo „hostina“.
Nebo „knihy života“.
„Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ. Zlomek SymP. Vindob. G. 39777 zde uvádí „Jehovy Boha“, s tetragrammatem psaným archaickými heb. písmeny. Viz dodatek 1C §9.
Viz dodatek 1C §9.
Nebo „těm, kdo jsou vězni“.
„To“, v heb. ž. r., vztahuje se k zemi.
Dosl. „semeno“.
„Mou duši (život).“ Heb. naf·šiʹ.
„Bůh“, M(heb. ʼElo·himʹ)LXXSy; Vgc a mnoho heb. rkp. „Jehova“; T „Jehovova sláva“.
„Mi“, MmarginLXXSyVg; M „nám“.
Nebo „vzdouvajících se vod“. Na základě opravy v M „nižších (nejnižších) částí“, jako v 63:9.
Nebo „Ať se tě bojí“.
Dosl. „se tě bojí se sluncem“.
Dosl. „generace generací“.
Dosl. „smáčení (zavlažování) země“.
„Spravedlivý“, M; LXXSyVg a tři heb. rkp. „spravedlnost“.
Podle M; T „dokud služebníci měsíce nebudou zničeni“.
„Řeky“, MLXXSyVg; T „Eufratu“.
Nebo „démoni“.
Nebo „pobřežních zemí“.
Viz 41:13 ppč.
Nebo „vylity“.
„Smrtelného člověka.“ Heb. ʼenóšʹ.
„Jiní lidé.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
LXXVg dodávají: „v branách dcery Sionu“.
Viz 32:nad ppč.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
„Leviatana“, MSy; T „siláky faraóna“; LXXVg „draka“.
Srovnej nadpisy Ža 57–59.
Dosl. „od vycházení“, tj. slunce.
Dosl. „pustiny“, tj. na jihu.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Si připášeš“, M; LXXVg „ti bude pořádat (slavit) svátek“.
Nebo „Odřízne“.
Viz 39:nad ppč.
„Bohu.“ Heb. ʼElo·himʹ; TLXXVg „Jehovovi“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Dosl. „vylita“.
Viz v. 2, ppč. „Jehovovi“.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Viz 68:4 ppč.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
„Bohem.“ Heb. ʼEl.
Viz 2Mo 15:5 ppč.
„Úrodnou zemi.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlenou zemi“; lat. orʹbi terʹrae, „zemský kruh“.
Viz 32:nad ppč.
„V ... Boha.“ Heb. vEʼ·lo·himʹ.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
„Bohu.“ Heb. ʼEl.
„Boží.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „právě jako vzdouvající se vody“. Heb. kith·ho·móthʹ. Viz 33:7, ppč. „vody“.
„Boha.“ Heb. ʼEl.
„Proti Bohu.“ Heb. bEʼ·lo·himʹ.
„Lidé.“ Heb. ʼiš.
„Mocných“, tj. nadlidských. Heb. ʼab·bi·rimʹ; LXXSyVg „andělů“; T „(který sestoupil z) obydlí andělů“.
„Boha.“ Heb. ʼEl.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „vítr“. Heb. ruʹach.
„Boha.“ Heb. ʼEl.
Nebo „(dýmějovému) moru“.
Dosl. „plodivé síly“, M; Sy „jejich potomstva“; TLXXVg „jejich namáhavé práce“.
Dosl. „stanech“.
„Chváleny“, tj. svatebními písněmi.
„Jejich“, LXXSyVg; MT „jeho“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „ponech“. Sy „osvoboď“.
Dosl. „syny smrti“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Viz 45:nad „Lilie“.
Viz 60:nad
„Ve [velké] míře.“ Dosl. „třetí části“, tj. blíže neurčené množství. Heb. ša·lišʹ.
„Bože vojsk“, MTSy; řec. Kyʹri·e ho The·osʹ ton dy·naʹme·on, „Jehovo, Bože vojsk“, jako ve v. 19 (79:20, LXX).
Tj. k Eufratu.
V tomto heb. podstatném jménu je heb. písmeno ʽaʹjin vysunuté a označuje tak střed Žalmů.
„Bože vojsk.“ Heb. ʼElo·himʹ ceva·ʼóthʹ.
Nebo „ještě jednou“, vztahuje se na slovesa v následujícím řádku.
Nebo „větev [révy]“. Na základě změny prvního heb. písmene, „zahradu“.
„Syna“, M; LXXSyVgc „syna člověka“; T „krále Mesiáše (pomazaného)“.
„Muži.“ Heb. ʼiš.
Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Srovnej v. 7a.
Srovnej 8:nad ppč.
Nebo „šofar“. Heb. šó·farʹ.
„Jákobových stanů“, na základě přemístění dvou heb. písmen v souladu s první polovinou tohoto verše.
Dosl. „ret“. Viz 1Mo 11:1, ppč. „jazyk“.
„Odvrátil jsem jeho“, MTSy; LXXVg „Odvrátil své“.
Nebo „povinné služby“.
„Bůh.“ Heb. ʼel.
Nebo „Já jsem Jehova, tvůj Bůh“. Heb. ʼa·no·khiʹ Jehwahʹ ʼElo·hejʹkha.
Dosl. „ho poslal pryč“. Srovnej 2Mo 5:1, 2.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „Božím“. Heb. ʼEl; LXXVg „bohů“; Sy „andělů“.
Nebo „těch podobných Bohu“. Heb. ʼelo·himʹ; LXXVgc „bohů“; Sy „andělů“; T „soudců“.
Dosl. „pozdvihovat obličeje ničemných“.
Nebo „ti podobní Bohu“. Heb. ʼelo·himʹ; řec. the·oiʹ; syr. daʼ·la·hin; lat. diʹi; T „jako andělé“.
Nebo „právě jako pozemský člověk“. Heb. keʼa·dhamʹ.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „vezmeš“.
Nebo „Bože“. Heb. ʼEl.
„Smlouvu.“ Heb. berithʹ; řec. di·a·theʹken; Vg(lat.) te·sta·menʹtum. Viz dodatek 7E.
Nebo „Aššur“, M; LXXVg „Assur.“
„Synům Lota“, vztahuje se na Moabce a Ammonity, o nichž se zmiňují v. 6, 7.
„Větrem.“ Heb. ruʹach; řec. a·neʹmou; lat. venʹti. Srovnej 1Mo 1:2, ppč. „síla.“
Nebo „aby pátrali“.
Viz 8:nad a ppč.
Nebo „živému Božskému“. Heb. ʼEl-chaiʹ.
Dosl. „tvé oltáře“, mn. č., pravděpodobně označuje vznešenost. Srovnej „vznešené bydliště“ ve v. 1.
„Můj Bože.“ Heb. wEʼ·lo·haiʹ.
Dosl. „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Tobě“, MVg; LXX, „tobě, Jehovo“; T „tvém Meimra“.
„Uvidí Boha bohů na Sionu“, na základě malé opravy v M; LXXSyVg „Bůh bohů bude viděn na Sionu“.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „svého mesiáše“. Heb. meši·cheʹkha; řec. chri·stouʹ; syr. meši·chakh; lat. chriʹsti.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
V souladu s TLXXSyVg; M „vrátil ses k zajatým (se zajatými)“.
Dosl. „Shromáždil jsi“.
Nebo „Vrať se k nám“, MT; LXXSyVg „Přiveď nás zpět“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Nebo „a pravdu“. Heb. we·ʼemethʹ.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Viz v. 3 ppč.
Viz v. 3 ppč.
„Mezi bohy.“ Heb. va·ʼelo·himʹ; řec. the·oisʹ; lat. diʹis; T „vznešenými anděly“.
Viz v. 3 ppč.
Viz v. 3 ppč.
Viz v. 3 ppč.
Viz v. 3 ppč.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Nebo „a pravdě“. Heb. we·ʼemethʹ.
Nebo „Bouřícím“. T „Egypťanech“. Srovnej 89:10 ppč.
„A Babylónu“, LXXVg; Heb. u·Va·velʹ, „a Bábelu“.
„Spolu s Kušem“, M; LXXVg „a s lidmi z Etiopů“.
Nebo „[Tento] muž a [onen] muž“.
Viz 53:nad, ppč. „machalat“.
Viz 32:nad ppč.
„Šeolu.“ Heb. liš·ʼólʹ; řec. haiʹdei; lat. in·ferʹno. Viz dodatek 4B.
Dosl. „do propastí“, mn. č., pravděpodobně označuje mimořádnou velikost.
„Ti, kdo jsou bezmocní ve smrti.“ Heb. refa·ʼimʹ; „těla rozpuštěná v prachu“; LXXVg „léčitelé (lékaři)“; Sy „mocní (obři)“. Srovnej Joba 26:5 ppč.
„[V] hrobě“, LXX; Vg „hrobce“.
„Na [místě] zničení.“ Heb. ba·ʼavad·dónʹ; syr. baʼv·da·naʼ; LXX „ve zničení“; lat. in per·di·ti·oʹne, „ve zkáze“. Viz Job 26:6 ppč.
„Velmi velké míře.“ Heb. ʼa·fuʹnah, význam je nejistý; LXXSyVg „jsem v rozpacích (zmatený)“.
Viz 32:nad ppč.
Nebo „věrně oddané lásky“.
Dosl. „Rozsekl jsem“.
Nebo „potomstvo“.
„Ve sboru.“ Heb. biq·halʹ; řec. ek·kle·siʹai; lat. ec·cleʹsi·a.
„Božími.“ Heb. ʼE·limʹ, mn. č. od ʼEl, označuje majestát nebo vznešenost; řec. The·ouʹ; lat. Deʹi; TSy „anděly“. Srovnej Job 1:6, ppč. „synové“ a „Boha“; Job 38:7 ppč.
Nebo „Božský“. Heb. ʼEl.
Viz 68:4 ppč.
Nebo „Bouřícího“. T „toho nadutého, tedy bezbožného faraóna“; LXXVg „nadutého (domýšlivého)“.
„Úrodná země.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlená země“; lat. orʹbem terʹrae, „zemský kruh“.
„Jih.“ Dosl. „pravá [strana]“, při pohledu na východ.
Nebo „a pravdivost (pravda)“. Heb. we·ʼemethʹ.
Nebo „trvalá“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·cheʹkha; T(aram.)syr. dam·ši·chakh; řec. chri·stonʹ; lat. chriʹstum.
Dosl. „syny pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Viz 90:1 ppč.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „nebo než byla v porodních bolestech zrozena země a úrodná půda“, na základě změněného značení samohlásek.
Nebo „Božský“. Heb. ʼEl; syr. ʼA·la·haʼ; lat. Deʹus.
„Smrtelný člověk.“ Heb. ʼenóšʹ.
Nebo „do prachu“, jakoby do rozdrcené neboli rozmělněné země.
Dosl. „pozemský člověče“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Dosl. „světelné těleso tvého obličeje“.
Nebo „věrně oddanou láskou“.
Viz v. 1 ppč.
„Jehovovi“, M(heb. יהוה)TSyVg; AqTaylNebo, tetragrammaton psané starohebrejskými písmeny uvnitř řec. textu. Viz dodatek 1C §8.
Nebo „drátěnou košilí“.
Viz dodatek 1C §8.
Dosl. „Umístím ho vysoko“, tj. z dosahu.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Nebo „jako [roh] buvola“. Heb. kir·ʼémʹ; řec. mo·no·keʹro·tos, „jednorožce“; lat. u·ni·corʹnis, „jednorožce“. Vg překládá toto slovo také jako „nosorožec“. Viz 4Mo 23:22, ppč. „býka“.
„Svlažil jsi mě“, TSy.
„Nepřátele“, LXXSyVg; M „zdi“.
LXX uvádí nadpis: „Pro den před sabatem, když byla země obydlena (zalidněna). Chvála písně od Davida“; Vg má podobné znění.
„Úrodná země.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlená země“; lat. orʹbem terʹrae, „zemský kruh“.
LXX uvádí nadpis: „Žalm Davidův, pro čtvrtý den v týdnu“; Vg má podobné znění.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
„Jah.“ Heb. Jah. Viz 68:4 ppč.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·hé.
Dosl. „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Zdatný muž.“ Heb. hag·geʹver.
Dosl. „obličej“. Srovnej 2Mo 33:14, 15 a 2Sa 17:11, ppč. „osobně“.
„Velký Bůh.“ Heb. ʼEl ga·dhólʹ.
„Nad všemi [jinými] bohy.“ Heb. ʽal-kol-ʼelo·himʹ.
Nebo „oblasti [k prozkoumání]“. Na základě opravy v M v souladu s LXX „vzdálená místa“.
Nebo „při hádce“, M; LXX „při rozhořčení“; Vg „při podráždění“.
Znamená „zkoušení; zkouška“; LXXVg „pokušení“.
„Té“, LXXSyVg; MT vynechávají.
„Odpočinku“, LXXVg.
LXX uvádí nadpis: „Když byl postaven dům po zajetí: píseň Davida“; Vg má podobné znění.
Dosl. „celá země“, ale sloveso „zpívejte“ je v mn. č. a v m. r. Viz 33:8, ppč. „zemi“, a 66:1, ppč. „země“.
„Bohové.“ Heb. ʼelo·héʹ; řec. the·oiʹ; lat. diʹi.
Nebo „bezcenní bohové“. Heb. ʼeli·limʹ; LXXVg „démoni“.
Nebo „Dejte“, mn. č., heb. ha·vuʹ.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
„V jeho svatém nádvoří“, LXXSyVg.
Viz v. 1, ppč. „země“.
Viz dodatek 1C §8.
„Úrodná země.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlená země“; Vgc(lat.) orʹbem terʹrae, „zemský kruh“.
V tomto verši počáteční písmena prvních čtyř heb. slov v M, čtena zprava doleva, tvoří akrostich tertagrammata, יהוה (JHWH), což je Boží výlučné jméno. V transliteraci vypadají uvedená slova takto: Jis·mechuʹ Haš·ša·maʹjim Wetha·ghelʹ Ha·ʼaʹrec. Na tento akrostich tetragrammata upozorňuje heb. masora neboli sbírka kritických poznámek.
Viz dodatek 1C §8.
Viz v. 10, ppč. „země“.
Viz dodatek 1C §8.
Nebo „ty mnohé pobřežní země“.
Viz dodatek 1C §8.
„Pánu.“ Heb. ʼAdhónʹ.
Nebo „kdo uctívají“. Heb. ʽo·vedhéʹ.
Nebo „bezcennými bohy“. Heb. ba·ʼeli·limʹ; LXX „svými modlami“; Vg „svými sochami (zpodobeninami)“.
„Bohové.“ Heb. ʼelo·himʹ; LXXSyVg „jeho andělé“.
Dosl. „dcery“.
Viz dodatek 1C §8.
„Bohy.“ Heb. ʼelo·himʹ.
Viz dodatek 1C §8.
„Vyšlehlo“, TLXXSyVg a jeden heb. rkp.; M „je zaseto“. Srovnej 112:4 ppč.
Viz dodatek 1C §8.
Nebo „vzpomínce na jeho svatost“.
„Žalm Davidův“, LXX.
Nebo „vítězství“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Viz 96:1, ppč. „země“.
Tj. s rovnými trubkami. Viz 4Mo 10:2 ppč.
Nebo „šofaru“, zakrouceného zvířecího rohu.
„Úrodná země.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlená země“; lat. orʹbis ter·raʹrum, „kruh celé země“.
Dosl. „tleskají dlaní“.
„Bohem.“ Heb. ʼEl.
Viz 96:1, ppč. „země“.
Dosl. „Kéž uctíváte (prokazujete posvátnou službu)“. Heb. ʽiv·dhuʹ, mn. č.
Dosl. „on [je] Bůh“, M(heb. huʼ ʼElo·himʹ)T; řec. ho The·osʹ; Sy „náš Bůh“.
Podle MLXXSyVg; MmarginTAq a mnoho heb. rkp. „a my jsme jeho“.
Nebo „pro všechny generace“.
Dosl. „věc belijalu (neužitečnosti)“.
Dosl. „Kdo [je] vysokých očí a širokého srdce“.
Dosl. „Pro rána“.
Dosl. „svůj chléb“.
Možná „Bděl jsem“ na základě jiného odvození heb. slovesa.
„Mé dny se zkrátily jako stín“, LXXSyVg a na základě malé opravy v M.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz 68:4 ppč.
Viz dodatek 1C §8.
Dosl. „syny smrti“.
Viz dodatek 1C §8.
Dosl. „aby oznamoval Jehovovo jméno“.
Nebo „aby uctívaly (prokazovaly posvátnou službu)“. Heb. la·ʽavodhʹ.
„Můj Bože.“ Heb. ʼE·liʹ.
Dosl. „za (během) generace generací“.
Nebo „existovat“. Srovnej 2Mo 9:16, ppč. „tě“.
Dosl. „ty jsi on“.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Viz dodatek 1C §8.
Nebo „spravedlnosti“, mn. č., M; LXX „blahodárné skutky“.
Viz dodatek 1C §8.
„Smrtelného člověka.“ Heb. ʼenóšʹ.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Nebo „zalíbení“.
Nebo „jeho panství (svrchovanosti)“. Heb. mem·šal·tóʹ. Viz 1Pa 29:12 ppč.
Nebo „větry“. Heb. ru·chóthʹ, mn. č. Ve v. 3 je slovo ‚vítr‘ (ruʹach), j. č.
Nebo „vzdouvajícími se vodami“. Heb. tehómʹ; LXXVg „propastí“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „hlubiny“.
Nebo „Vláhou tvých skladů zásob“, na základě opravy v M.
Dosl. „pozemskému člověku“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Dosl. „chléb“.
„Smrtelného člověka.“ Heb. ʼenóšʹ.
„Od ... Boha.“ Heb. me·ʼElʹ.
Nebo „bydlišť“.
Nebo „Pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Dosl. „široké na obě strany (ruce)“, tj. prostorné.
„Leviatana.“ Heb. liw·ja·thanʹ; LXXVg „draka (hada)“.
„Jejich ducha (dech).“ Heb. ru·chamʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tum.
„Jah.“ Heb. Jah, zkrácený tvar Božího jména. Srovnej 68:4, ppč. „Chvalte Jah!“. Heb. Ha·lelu-Jahʹ; řec. Al·le·louʹi·a; lat. Al·le·luʹia. Viz dodatek 1D.
Dosl. „rozsekl“.
„[Prohlášení], jež.“ Heb. sloveso má zájmennou příponu ž. r. ha, a vztahuje se tedy k výrazu, který je v heb. v ž. r., „přísežné prohlášení“ ve v. 9.
„Jich“, MLXXVg; TSy, mnoho heb. rkp. a 1Pa 16:19 „vás“, mn. č.
Nebo „pozemskému člověku“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Mých pomazaných.“ Heb. vim·ši·chaiʹ; řec. chri·stonʹ; syr. lam·ši·chai; lat. chriʹstos.
Dosl. „každý prut chleba“.
„Muže.“ Heb. ʼiš.
„Jeho slovo.“ Nebo „slovo Někoho“. Heb. dheva·róʹ.
„Řeč.“ Heb. ʼim·rathʹ.
„Podle libosti ... k jeho duši.“ Dosl. „v (skrze) jeho duši“. Heb. benaf·šóʹ.
„Postavili“, MT; LXXSyVg „Postavil“.
„Jeden druh kobylek.“ Nebo „lezoucí, bezkřídlá kobylka“. Viz Joe 1:4 ppč.
„Prosili“, TLXXSyVg; M „Prosil“, kolektivně.
Nebo „svůj svatý slib“. Srovnej v. 8.
Viz 104:35 ppč.
Nebo „věrně oddaná láska“.
„Činí“, mn. č., TLXXSyVg; M „každý, kdo činí“.
Nebo „vzdouvajícími se vodami“. Heb. bat·teho·móthʹ, mn. č. od tehómʹ; LXXVg „propastí (propastmi)“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „hlubiny“.
„Boha.“ Heb. ʼEl.
Nebo „vychrtlost“. Heb. ra·zónʹ; T „hubenost“; LXXVg „přesycení; přejedení“.
„Mou slávu.“ M „svou slávu“. Jedna z osmnácti oprav od soferim, kteří změnili znění, protože výraz „mou slávu“ byl považován ve spojitosti s Bohem za hanlivý. LXXrkp.Vg „jeho slávu“. Viz dodatek 2B.
„Boha, svého Zachránce.“ Heb. ʼEl Mó·ši·ʽamʹ.
„Jeho ducha.“ Heb. ru·chóʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tum.
Nebo „A stále uctívali (prokazovali posvátnou službu)“. Heb. wai·ja·ʽav·dhuʹ.
„Démonům (zlým duchům)“, M(heb. laš·šeʹdhim)LXXVg.
Dosl. „krvemi“, v heb. mn. č.
„Vídal“, MTSyVg; LXXA a jeden heb. rkp. „Jehova vídal“.
Dosl. „řekl“.
Viz 41:13 a 104:35 ppč.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Dosl. „k moři“, tj. k Rudému moři na jihu.
Nebo „pozemskému člověku“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Božím řečem.“ Heb. ʼim·ré-ʼElʹ.
Možná „aby jejich životům opatřoval únik z jámy“.
Viz v. 8 ppč.
Nebo „mnohých“.
„Vítr.“ Heb. ruʹach. Srovnej 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
„Základům.“ Heb. thehó·móthʹ; LXXVg „propastem“.
„Mořské vlny“, Sy; MT „jejich vlny“; LXXVg „jeho vlny“.
Viz v. 8 ppč.
„Ve sboru.“ Heb. biq·halʹ; řec. ek·kle·siʹai; lat. ec·cleʹsi·a.
Nebo „Umísťuje vysoko“, tj. z dosahu.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Viz 60:8 a ppč.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„A ... odpůrce.“ Heb. wesa·tanʹ; LXXVg „Ďábel“.
„Jeho dozorčí úřad.“ Heb. pequd·da·thóʹ; řec. e·pi·sko·penʹ au·touʹ; lat. e·pi·sco·paʹtum eʹius. Viz 2Kr 11:18; Sk 1:20.
Nebo „zmínku“.
„Muže.“ Heb. ʼiš.
Dosl. „[někdo] probodl mé srdce“.
„K mému Pánu.“ Heb. lAʼ·dho·niʹ.
„Se ochotně (dobrovolně) nabídne.“ Dosl. „[budou] dobrovolné obětní dary“, tj. pohotoví dobrovolníci. Srovnej 2Mo 35:29; 2Mo 36:3; 4Mo 15:3 ppč.
„Úsvitu.“ Heb. miš·charʹ; řec. he·o·sfoʹrou; lat. lu·ciʹfe·rum. Srovnej Iz 14:12.
Dosl. „máš rosu svého mládí“; nebo „máš své mládí jako samotnou rosu“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Svou hlavu“, Sy a dva heb. rkp.; MLXXVg „hlavu“.
Tento žalm uspořádán ve formě akrostichu neboli podle heb. abecedy.
Viz 104:35 ppč.
Tento žalm uspořádán ve formě akrostichu neboli podle heb. abecedy.
Viz 104:35 ppč.
Viz 109:16 ppč.
Nebo „V temnotě zazářilo světlo přímým“.
Nebo „v soudu“.
Nebo „Rozptýlil“.
Ža 113 je první ze šesti žalmů Halel. Viz 114:1 ppč.
Viz 104:35 ppč.
„Předkládejte chválu.“ Heb. ha·leluʹ.
Viz 104:35 ppč.
Bylo vhodné, že se část šesti žalmů Halel, totiž Ža 113 a 114 (podle školy Hillelovy), zpívala při jídle Pasach, potom co byl nalit druhý pohár vína a byl vysvětlen význam tohoto obřadu. Ža 115–118, tj. zbytek žalmů Halel, se zpívaly nad čtvrtým pohárem vína. Tak to bezpochyby dělal Ježíš se svými učedníky. Viz Mt 26:30.
Dosl. „synové ovcí; synové stáda“.
„Pánu.“ Heb. ʼA·dhónʹ.
„Bohu.“ Heb. ʼElóʹah.
„Své opravdovosti (pravdivosti; pravdy).“ Heb. ʼamit·teʹkha; lat. ve·ri·taʹte tuʹa.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „synům pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Jah.“ Heb. Jah. Viz 68:4 ppč.
„My“, M; LXX „My živí“; Vg „My, kdo jsme naživu“.
„Jah“, MT; LXXSyVg „Jehovovi“.
Viz 104:35 ppč.
Nebo „Miluji, že Jehova slyší“.
„Můj hlas, mé snažné prosby“, M; LXXSyVg „hlas mé úpěnlivé prosby (modlitby)“.
LXXVg začínají Ža 115 na tomto místě nadpisem „Halelujah“.
Nebo „Celé lidstvo“. Heb. kol-ha·ʼa·dhamʹ.
Viz 104:35 ppč.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Nebo „a Jehovova pravdivost (pravda)“. Heb. we·ʼemeth-Jehwahʹ.
Viz 68:4 ppč.
„On mi odpověděl prostorným (prostranným) místem [od] Jah“, podle mnoha heb. rkp.
Nebo „Jehova je můj (patří mně)“.
„Pozemský člověk.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Možná „Jah je má síla a [má] melodie“.
„Mě“, LXXSyVg.
„Jah.“ Heb. Jah; LXXSyVg „Jehovy“.
Viz 68:4 ppč.
„To ... to“, v heb. je obojí v ž. r., možná se vztahuje na „kámen“, v heb. ž. r., ve v. 22.
Nebo „Toto je den, kdy [to] Jehova učinil“.
„Božský.“ Nebo „Bůh“. Heb. ʼEl.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼElo·haiʹ.
V tomto úvodním oddílu začíná každý v. prvním písmenem heb. abecedy, písmenem ʼaʹlef. Obvykle se nevyslovuje a v transliteraci se označuje jako zvýšená čárka ( ʼ ).
Tento žalm je akrostichový neboli abecední, má 22 slok (neboli oddílů), jež odpovídají 22 písmenům heb. abecedy; každá sloka (neboli oddíl) obsahuje osm veršů.
V tomto druhém oddílu každý v. začíná druhým písmenem heb. abecedy, béth, jemuž přibližně odpovídá české „b“.
Nebo „očistí svou stezku, aby zůstal na stráži podle tvého slova?“.
Nebo „jsem ukryl“.
„Více než nad vším ostatním bohatstvím“, Sy.
V tomto třetím oddílu začíná každý v. třetím písmenem heb. abecedy, giʹmel, jemuž odpovídá české „g“.
V tomto čtvrtém oddílu začíná každý v. čtvrtým písmenem heb. abecedy, daʹleth, jemuž odpovídá české „d“.
Nebo „Oživ mne“.
Nebo „důvěru; odvahu“.
V tomto pátém oddílu začíná každý v. pátým písmenem heb. abecedy, heʼ, jemuž odpovídá české „h“.
Nebo „nepoctivému zisku“.
V tomto šestém oddílu začíná každý v. šestým písmenem heb. abecedy, waw, jež zní jako anglické „w“.
„Přijdou tvé milující laskavosti“, TSy a mnoho heb. rkp.; M „milující laskavost“, v mn. č. však je sloveso.
V tomto sedmém oddílu začíná každý v. sedmým písmenem heb. abecedy, zaʹjin, jemuž odpovídá české „z“.
V tomto osmém oddílu začíná každý v. osmým písmenem heb. abecedy, chéth, jemuž odpovídá české „ch“.
Nebo „věrně oddaná láska“.
V tomto devátém oddílu začíná každý v. devátým písmenem heb. abecedy, téth, jemuž v češtině odpovídá důrazně vyslovené „t“.
V tomto desátém oddílu začíná každý v. desátým písmenem heb. abecedy, jódh, jemuž odpovídá české „j“.
„Bez příčiny.“ Dosl. „[s] falší“.
Podle MmarginTLXXSy a mnoha heb. rkp.; M „aby znali tvé připomínky“.
V tomto 11. oddílu začíná každý v. jedenáctým písmenem heb. abecedy, kaf, jemuž odpovídá české „k“.
V tomto 12. oddílu začíná každý v. dvanáctým písmenem heb. abecedy, laʹmedh, jemuž odpovídá české „l“.
„Ty jsi na neurčitý čas, Jehovo; a tvé slovo je postaveno v nebesích“, Sy.
„Po generaci za generací.“ Nebo „pro všechny generace“. Heb. ledhorʹ wa·dhorʹ.
V tomto 13. oddílu začíná každý v. třináctým písmenem heb. abecedy, mem, jemuž odpovídá české „m“.
„Tvé přikázání [j. č.] mě činí“, podle LXXVg a jednoho heb. rkp.; podle M „tvá přikázání [mn. č.] mě činí“.
„Řeči“, TLXXSyVg a pět heb. rkp.; M „řeč“, ale sloveso je v mn. č.
V tomto 14. oddílu začíná každý v. čtrnáctým písmenem heb. abecedy, nun, jemuž odpovídá české „n“.
„Noze“, M; LXXSyVg a jeden heb. rkp. „nohám“.
V tomto 15. oddílu začíná každý v. patnáctým písmenem heb. abecedy, saʹmekh, jemuž odpovídá české „s“.
V tomto 16. oddíle začíná každý v. šestnáctým písmenem heb. abecedy, ʽaʹjin, což je zvláštní hrdelní hláska. Transliteruje se jako ( ʽ ).
Nebo „soudcovské rozhodnutí“.
V tomto 17. oddílu začíná každý v. sedmnáctým písmenem heb. abecedy, peʼ, jemuž odpovídá české „p“.
Nebo „[svého] zvyku“.
„Lidstvo.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
V tomto 18. oddílu začíná každý v. osmnáctým písmenem heb. abecedy, ca·dhéʹ, jemuž odpovídá české „c“.
V tomto 19. oddílu začíná každý v. devatenáctým písmenem heb. abecedy, qóf, jež se do češtiny transliteruje jako „q“; tato hláska se podobá výraznému českému „k“, které se tvoří na zadním patře.
„Nevázané chování.“ Heb. zim·mahʹ; lat. in·i·qui·taʹte. Viz Ga 5:19, ppč. „chování“.
Podle MT; LXXSyVg na základě malé opravy v M „Ti, kdo mě pronásledují, se přiblížili k nevázanému chování“.
V tomto 20. oddílu začíná každý v. dvacátým písmenem heb. abecedy, réš, jemuž odpovídá české „r“.
Nebo „Souhrn“.
V tomto 21. oddílu začíná každý v. dvacátým prvním písmenem heb. abecedy, sin nebo šin, jimž odpovídají české hlásky s nebo š.
V tomto 22. oddílu začíná každý v. dvacátým druhým, tj. posledním písmenem heb. abecedy, taw, jemuž odpovídá české „t“.
Kromě veršů 90 a 122 obsahuje každý v. tohoto abecedního žalmu nejméně jeden z těchto deseti výrazů: CESTA (CESTY), 13krát (x); PŘIPOMÍNKA (PŘIPOMÍNKY), 23x; NAŘÍZENÍ, 21x; PŘIKÁZÁNÍ, 22x; ŘEČ (ŘEČI), 19x; ZÁKON, 25x; SOUDCOVSKÉ (SOUDCOVSKÁ) ROZHODNUTÍ nebo SOUD, 23x; SPRAVEDLIVÝ (SPRAVEDLNOST), 15x; PŘEDPISY nebo USTANOVENÍ, 22x, a SLOVO (SLOVA), 24x. Ve většině z těchto 22 oddílů se také vyskytuje osm hlavních právnických pojmů, které jsou obsaženy v Ža 19:7–14, a to ZÁKON, PŘIPOMÍNKA, NAŘÍZENÍ, PŘIKÁZÁNÍ, BÁZEŇ, SOUDCOVSKÁ ROZHODNUTÍ, SPRAVEDLIVÝ a ŘEČI.
Nebo „Píseň schodištních stupňů“. Toto je první z patnácti Písní výstupů, tj. Ža 120–134. Srovnej 2Kr 20:9–11.
„S těmi, kdo nenávidí“, LXXSyVg a osm heb. rkp.; M „s tím, kdo nenávidí“.
„Jah.“ Viz 68:4 ppč.
Nebo „je usazen vznešený trůn“, jestliže zde mn. č. označuje vznešenost.
„Tě“, v heb. ž. r., j. č., vztahuje se na „Jeruzalém“.
Viz v. 6 ppč.
„Jejich pána.“ Heb. ʼadhó·né·hemʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost. Viz 1Mo 39:2 ppč.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „schodištních stupňů“. Viz 120:nad ppč.
Nebo „zajetí; sbor zajatců“.
Nebo „Jehova pro ně učinil velké věci“.
Viz v. 2 ppč.
Nebo „naše zajetí“.
Nebo „na jihu“.
Dosl. „chléb“.
Nebo „toto dává svému milovanému [ve] spánku“.
„Silného muže.“ Heb. gib·bórʹ.
„Zdatný muž.“ Heb. hag·geʹver.
Nebo „Viz tedy“.
Nebo „oraniště“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„Jah.“ Heb. a T(aram.) Jah; LXXVg „Jehovo“. Viz 68:4 ppč.
Viz v. 2 ppč.
Viz v. 2 ppč.
Nebo „věrně oddaná láska“.
Nebo „vznešené sídlo“. Dosl. „bydliště“, mn. č. k označení vznešenosti.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·cheʹkha; řec. chri·stouʹ; syr. meši·chakh; lat. chriʹsti.
Nebo „pravdu, ze které neustoupí“.
Nebo „ní“, ž. r. se vztahuje na „Sion“.
Viz v. 13 ppč.
Nebo „potravou“.
„Pro svého pomazaného.“ Heb. lim·ši·chiʹ; řec. chri·stoiʹ; syr. lam·ši·cheh; lat. chriʹsto.
Nebo „rozkvete“.
Nebo „sestupuje“, stejně jako ve v. 3.
Nebo „otvor“. Dosl. „ústa“.
Nebo „schodištních stupňů“. Toto je poslední z 15 Písní výstupů, které začínají Žalmem 120.
Viz 104:35 ppč.
Viz 68:4 ppč.
„A ... náš Pán.“ Heb. wa·ʼAdho·néʹnu, mn. č. od ʼA·dhónʹ, označuje vznešenost nebo majestát.
„Bohové.“ Heb. a T(aram.) ʼelo·himʹ; řec. the·ousʹ; lat. diʹis.
Nebo „vzdouvajících se vodách“. Heb. tehó·móthʹ; LXXVg „propastech“. Viz 33:7, ppč. „vody“.
Viz Jer 25:31, 33 ppč.
Dosl. „blesky“. Heb. bera·qimʹ; jestliže se místo bera·qim čte bedha·qimʹ, potom „propusti“; TLXXSyVg „blesky“. Viz JThS, sv. 3, 1952, s. 214–216.
„Vítr.“ Heb. ruʹach; řec. a·neʹmous a lat. venʹtos, „větry“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
Dosl. „od pozemského člověka“. Heb. me·ʼa·dhamʹ.
Nebo „pro všechny generace“.
Nebo „člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „dech“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus. Srovnej v. 7, ppč. „vítr“; 104:29 ppč.
Viz 104:35 ppč.
Nebo „věrně oddaná láska“.
„Bohu bohů.“ Heb. lEʼ·lo·héʹ ha·ʼelo·himʹ; řec. toi The·oiʹ ton the·onʹ.
„Pánovi pánů.“ Heb. la·ʼAdho·néʹ (mn. č. označuje vznešenost) ha·ʼadho·nimʹ (mn. č. vyjadřující větší počet). Srovnej 1Mo 39:2 ppč.
Nebo „rozšířil“, jakoby rozklepáváním.
„Pro spojené panování.“ Dosl. „pro panování“, v heb. mn. č.
Dosl. „chléb“.
„Bohu.“ Heb. leʼElʹ.
„Babylónských“, LXXVg; MTSy „bábelských“.
Nebo „velké řeky“, tj. Eufratu, pokud zde mn. č. označuje velikost.
Dosl. „ní“, v heb. ž. r., vztahuje se na Babylón.
„Posmívali.“ Význam heb. slova je nejistý.
Dosl. „půdě cizí (země)“.
„Bohy.“ Heb. ʼelo·himʹ; LXXVg „anděly“; Sy „králi“; T „soudci“.
Nebo „věrně oddané lásce“.
„Tvé pravosti (pravdivosti).“ Heb. ʼamit·teʹkha (od ʼemethʹ).
Nebo „Proti“.
„Od tvého ducha.“ Heb. me·ru·cheʹkha; řec. pneuʹma·tosʹ; lat. spiʹri·tu.
„Šeolu.“ Heb. šeʼólʹ; řec. haiʹden; syr. la·šiul; lat. in·ferʹnum. Viz dodatek 4B.
Dosl. „jako tma, jako světlo“; nebo „tma, stejně jako světlo“.
„Nejnižších částech.“ Srovnej 63:9 ppč.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
„Došel jsem ke svému konci“, tři heb. rkp.
„Bože.“ Heb. ʼElóʹah.
Nebo „krvežízniví muži“. Dosl. „muži krví“, v heb. mn. č.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
Dosl. „od špatného pozemského člověka“. Heb. me·ʼa·dhamʹ.
„Před mužem.“ Heb. me·ʼišʹ.
„Jehovovi.“ Heb. la·Jhwahʹ.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼEʹli.
Nebo „Pomlouvač“. Dosl. „Muž jazyka“.
„Lidmi.“ Heb. ʼi·šimʹ, mn. č. od ʼiš. Viz Iz 53:3, ppč. „lidé“.
Viz 32:nad ppč.
LXXVg dodávají: „když ho syn [Vgc „když ho jeho syn Absalom“] pronásledoval“.
Toto je poslední ze 71 výskytů výrazu Selah v Žalmech. Viz 3:2 a ppč. „Selah“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Dosl. „Přikryl“.
Nebo „zalíbení“.
LXXVg dodávají „proti Goliatovi“.
„Národy“, TSy a mnoho heb. rkp.; MLXXVg „můj lid“.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Smrtelného člověka.“ Heb. ʼenóšʹ.
Dosl. „synů cizí (země)“.
Dosl. „od druhu k druhu“.
„Chvála.“ Heb. tehil·lahʹ. V tomto akrostichovém žalmu jsou verše uspořádány podle heb. abecedy.
Nebo „synům lidstva“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
M vynechává v., který začíná heb. písmenem nun. V jednom heb. rkp. verš začínající písmenem nun zní: „Jehova je věrný ve všech svých slovech, a věrně oddaný ve všech svých dílech.“ Znění v LXXSyVg je podobné.
Nebo „pravdě; pravdivosti“.
Viz 104:35 ppč.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „Jeho dech“. Heb. ru·chóʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
Nebo „zanikly; musí zaniknout“.
„Kdo má ... Boha.“ Heb. še·ʼElʹ.
Viz 104:35 ppč.
„Náš Pán.“ Heb. ʼAdhó·néʹnu, mn. č. od ʼA·dhónʹ, označuje vznešenost, a přídavná jména „velký“ a „hojný“ jsou v j. č.
Dosl. „synům krkavce“.
„Muže.“ Heb. ha·ʼišʹ.
Nebo „nejlepší částí“.
„Jeho vítr.“ Heb. ru·chóʹ; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus. Srovnej 146:4, ppč. „duch“; 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
„A svá soudcovská rozhodnutí jim nedal poznat“, TLXXSyVg.
Viz 104:35 ppč.
Nebo „vzdouvající se vody“. Heb. teho·móthʹ, mn. č. od tehómʹ. Viz 1Mo 1:2, ppč. „hlubiny“.
Viz 147:18 ppč.
Viz 104:35 ppč.
„Ve sboru.“ Heb. biq·halʹ; řec. ek·kle·siʹai; lat. con·gre·ga·ti·oʹne.
„Vznešeném Původci“, mn. č. v heb. označuje vznešenost a majestát.
Nebo „se slávou“.
Dosl. „vyvyšující písně Boží“.
Nebo „význačné“.
Viz 104:35 ppč.
„Chvalte Boha.“ Heb. ha·lelu-ʼElʹ.
Nebo „šofaru“.
Dosl. „Všechen dech“. Srovnej 1Mo 2:7.
„Jah.“ Heb. Jah. Viz 41:13 ppč.; 68:4 ppč.
Výzva chválit Jehovu je ve 150. žalmu obsažena třináctkrát.